#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
„Nový Jihočeský Délník.4
#3
alto_textblock
#3
Číslo 26
#4
alto_textblock
#4
vystát jako člověka, to je pravda, ale úředníkem,
jakým býti má po našem názoru a také dle litery
zákona — není. Soudíme o něm, že ví, že
hnutí sociálně-demokratické nedá se nikým po-
tříti a proto tam, kde jest již vyvinuté, nezbývá
mu nic jiného než je trpěti, byť třeba se na ně
často zlobil. Avšak kde se teprve vyvíjí, tam p.
šéf okr. hejtmanství provádí persekuci, ač se při
tom tváří jako neviňátko. My jsme jej dokonale
prohlédli. Při posledních volbách ve St. Táboře
zvítězili na celé čáře voliči soc.-dem., ale podnes
řídí obec starý neschopný výbor, jemuž i se starostou
projevilo více jak dvě třetiny občanstva
nedůvěru. A myslíte, že vládne v obci volbou
degradovaný starosta, »stavební rada« a celé
obecní zastupitelstvo ze svého vlastního rozumu
a že tito jsou původci protestu proti volbám?
Jak by mohli protestovati proti volbě, kterou sami
vypsali, řídili a i skrutínium při ní prováděli?
Ne, pan místodržitelský rada vlastně protestuje
proti zvolení sociálních demokratů a nasazuje
všechno svoje byrokratické umění, aby se k řízení
obce nedostali. Jedině to jest příčinou, že staré
obecní zastupitelstvo nebylo již odstaveno stranou
a soudruzi na Táborsku musí učiniti všemožná
opatření, aby byl tento úředník, nedodržující ze
strannické předpojatosti ustanovení zákona — zakřiknut
. . .! Než nynější sociálně-demokratické
obec, zastupitelstvo bylo zvoleno, ucházel se jistý
občan ze St. Tábora o hostinskou koncesi a když
byla mu okresním hejtmanstvím slíbena a žádost
oni obecním zastupitelstvem schválena, vystavěl
slušný nový dům, přesně dle všech stavebních
podmínek pro hostince atd. Pan rada však uhlídal
skrze své policajtské brejle v novém hostinském
čertovo kopýtko — prý by se v hostinci
jeho scházeli sociální demokraté a to nejde —
koncesi mu odepřel. Zamítnutý odvolal se však
k místodržitelství. Pan rada mu dal jistého dne
vědět, že kdyby vzal rekurs zpět a podal si žádost
novou, koncesi by mu udělil. Předpokládáme,
že nikdo nedomýšlel by se něčeho nepoctivého,
když slyšel by takový výrok od místo-
držitelského rady a správce okr. hejtmanství —
tedy od žádného chlapce, který by plácal do
větru — ale od starého, vysokou úřednickou
hodností pověřeného pána, jehož povinností jest
vše dříve dobře uvážit, co straně řekne, aby
nezavdal jí příčinu jednak k stížnosti a dále ku
hledání v jeho osobě něčeho jiného, než úřední
sebevědomou objektivnost. Nedivíme se proto
pranic, že dotýčný občan rekurs zpět vzal a
předložil okr. hejtmanství novou žádost za udělení
koncese. Překvapuje nás však, co se stalo
dále. Pan rada vyžádal si od. obce dobrozdání
nové (!!!) a předem věděl (!!!), že bude —
záporné (!!!) (proč změnilo obec, zastupitelstvo
o novém hostinci v krátkosti svůj názor???), a
zamítnul žádost podruhé! — — — Rozumí se,
že zamítnutý byl nemálo překvapen a netajil se
také před panem radou s ničím, co si o něm
myslí a že jej napálil způsobem, který snad je
obvyklý u dobytčích handlířů, ale nesluší ku cti
úředníkovi. A tu teprve pan rada spustil: »Ano,
já vám povolím hospodu, aby se v ňí ti soci-
álisti ještě lépe o všem uradili a dávali mne do
novin. Tam je pěkný lid v tom St. Táboře (!!),
je to samý sociálist! Ne, žádnou hospodu! Neobtěžujte
rane . . .!« Nuže, potvrzuje se, co pravíme
o něm zbora . . .? Ale, jen opatrně, pane
rado! Domýšlel-li jste se, že jsou mezi námi
lidé, kteří slyší trávu růsti, pak vám dokážem,
že v jistých případech to dovedeme a vytáhneme
z vašeho úřadu kořínek za kořínkem před soud
veřejnosti!
X Z Třeboně. (Všelicos.) Filiálka „Jednoty
pracujícího lidu“ pořádala pro své členstvo dne
7. prosince přátelskou zábavu v hostinci p. Stei-
nera. Zábava tato těšila se četné návštěvě. Vidíme
jestě ted překvapení starších soudruhů,
když pojednou zřeli naše vlastní jeviště. —
Pěkný .úsudek koluje právě o místním národně-
sociálním spolku »Havlíček«. Každý nár. dělník
jest atheistou. Jací atheisté však to jsou, vidno
z následujícího: Ve spolkové místnosti měli vyvěšeno
heslo: »Zapřete raději boha, pochybujte
o nesmrtelnosti duše své, jen nezapomínejte, že
roven jste jeden druhému!« Pánům »atheistům«
však heslo toto nebylo po chuti a proto řekli:
»Dokud zde bude heslo, které uráží náš náboženský
cit, do spolku chodit nebudeme!« Aheslo
se skutečně ztratilo. »Bratří« mají v podezření
několik »nevěreckých« národ, sociálů.— »Bratr«
Richter, jemuž jsme vyprášili kožich, sliboval,
že se nám notně pomstí za to, že jme jej v celé
jeho nahotě uveřejnili, a hrozil jakýmsi »špina
#5
alto_textblock
#5
vým prádlem«. Psal skutečně do »Stráže Lidu«.
Byli jsme hrozně zvědavi, čím nás ten písálek
překvapí. Zatím šelma redaktor zprávu od Richtra
psanou hodil do koše — jak doznává v listárně
redakce, že by mohl přijít v rozpor se zákonem
— a napsal svou vlastní. Polemisovat, jak každý
uzná, s tak uboze chudým na rozumu jako jest
»bratr« Richter *), nebudeme. Kdo vědomě a drze
i vlastní redakci klame, ten není ani hoden odpovědi!
Červený.
X Říští a zemští poslanci z Budějovicka svolávají
na den 21. prosince t. r. veřejnou manifestační
schůzi, která se koná o 10. hod. dopol
ve dvoraně Besedy v Č. Budějovicích, kde poro-
kováno bude: »0 významu školy a přítomném
stavu učitelstva«. Tato otázka pro svou důležitost
není více jen otázkou stavovskou, ale týká
se všeho lidu, který jednak hojnou účastí na
schůzi, jednak ústy svých poslanců a jiných řečníků
svůj zájem o školství a učitelstvo, jak očekáváme,
důrazně projeví. Poslanci: Dr.A. Zátka
v Č. Budějovicích, Fr. Staněk ve Strmilově, dr.
V. Ryba v Praze, A. Maděra v Lišově, V. Ho-
lanský v Č. Budějovicích, J. VI. Houra vJindř.
Hradci, Josef Brdlík v Žirovnici.
X Ze Žirovnice. (Původní dopis) Mezi dělnictvem
žirovnickým panují prazvláštní zvyky: každý naříká a
láteří na bídné poměry, ale aby něčím přispěl k jich
zlepšení, to žádného ani ve snu nenapadne. Takový
nespokojenec se domnívá, když pohubuje si hezky doma,
že více konat nemusí, a že se jeho poměry hospodářské
tím již zlepší. V Žirovnici jest společenstevní nemocenská
pokladna soustružníků perletě a smíšených živností.
Dříve přece alespoň částečně svým členům vyhovovala,
ale nyní si ani toho jména »nemocenská pokladna« nezaslouží.
Neboť, když za nynější drahoty životních potřeb
nemocný dostane jeden zlatý šedesát krejcarů,
jak může za to být živ? Lze toto zváti podporou?
Naprosto ne. Dříve vyplácelo se týdně 2 zl. 40 kr.,
ale přičiněním jistého dobrodince, jenž slyší na jméno
Em. Slezák, byla podpora snížena. My sice víme, že
páni mistři perleťářští neradi přispívají povinnou část
k nem. pokladně za dělníka, zvláště je li tento příspěvek
o něco vyšší a také asi z toho st anoviska došlo k tomu,
že máme nyní tak nízké příspř.ky, ale také malou podporu;
za devatenácti krejcarový příspěvek měsíční nemůže
být velká. Dotčený Slezák snad řekne, že jest
to’ práce více mistrů a ne jen jeho. Ale buď si tak
anebo onak, jest to stejně špatné. I z dělníkovy nemoce
chtít různí zazobanci ještě více bohatnout, je mravní
podlostí. Mistr Em. Slezák vyčenichal ve stanovách nemocenské
pokladny, že prý se platějí větší příspěvky
než jest určeno a postaral se o to, že byly příspěvky
sníženy a následkem toho i podpora. Dělnictvo nyní
láteří, ale více nic. Výbor nemocenské pokladny již
třikráte svolal mimořádnou valnou hromadu za účelem
změny stanov, ale vždy nadarmo, neboť se nikdy nesejde
dostatečný počet členů, by záležitost ta se vyřídila.
(Snad činí pp. mistři protiagitaci?) Dělníci si myslí,
když doma hezky pohubují, že to druhé se již udělá
samo. Hleďte, dělníci! Co se nabojujeme o každý ždibec
zlepšení svého postavení a zde si můžeme sami vše napravit
a my tak netečně k tomu přihlížíme. To, že
výbor nem. pokladny se skládá z dělníků sociálně-de-
mokratických není vše, my musíme též v akci zasáhnout,
neboť naši soudruzi ve výboru samotni nám věc vy-
říditi nemohou pakli i my nebudeme jeviti dobrou vůli
a nepřičiníme-li se všichni. Pročež stůjme vždy na svém
místě. Na tom, že frivolním způsobem Em. Slezák dělnictvo
zkrátil, není ještě dosti; při mimořádné valné
hromadě, jež se měla konat dne 7. prosince se zjistilo,
že dělníci v dílně Slezákově zaměstnaní si platili celý příspěvek
(19 kr.) a p. Slezák (neb jeho zástupce?) odváděl
nem. pokladně pouze příspěvek poloviční (91/2 kr.).
Nevíme ještě mnoho-li dělníků bylo takto ošizeno, ale
kdyby pouze oni dva, jak se prozradilo byli okrádáni,
jest to špatnost opovržení hodná, a to tím více, poněvadž
jest okrádán dělník dvakráte: jednou o příspěvek
podruhé o podporu. Ku konci se musíme ještě zmínit,
že výbor dotýčné pokladny již stává několik roků, aniž
by mohla být řádná valná hromada. Již mnohokráte
výbor oznámil řádnou valnou hromadu a pokaždé byla
hejtmanstvím zakázána z důvodů, že nejsou stanovy pro
spolek živnostenský a »tovaryšský« povoleny a výbor,
že se volí ve spolku »tovaryšském«. A tak musejí jedni
a ti sami lidé zasedat ve výboru již po kolik roků,
aniž by mohli být vystřídáni Rozhodčí soud nemoc
pokladny již ani nestává a vzdor tomu úřady novou
volbu nechtí ‘povoliti; vypadá to jako by si úřady
z věci té dělaly dobrý den. Bylo by dobře, kdyby soudruzi
z výboru nem. pokladny věc dopodrobna oznámili
našim poslancům a ti by již na pravém místě postarali
se o zjednání pořádku. Frm.
X Smutné zjevy. Stěžovali jsme sijiž mnohokráte,
že národ český má opravdu tu smůlu, že
lidé, kteří mají pořád vlastenectví plná ústa, demonstrují
na sobě, že Čech, nelíbá-li ruku — je
alespoň hulvát. V akciovém pivováře zastavilo
dne 28. listopadu několik dělníků v lednici práci
a žádali zvýšení mzdy, poukazujíce na těžkou
dřinu a ustavičný chvat, aby pánům akcionářům
hodně vydělali. Bylo jim jednati také s bohatým
»bratrem« p. Pilmanem, jemuž bylo svěřeno nad
#6
alto_textblock
#6
*) Kdyby »bratr« Richter nechal toho organisování
jiných a staral se raději o to, aby sám se stal členem
své odborné organisace, a aby nepracoval v závodě,
který jest pro organisované dělníky uzavřen, čímž těmto
jich organisační práci jen stěžuje, udělal by lépe!
Poznámka sazeče.
#7
alto_textblock
#7
nimi jakési správcovství. A tu bylo první slovo
»bratra« Čecha-kapitalisty k Čechům-dělníkům,
až se stěny otřásaly: »Stůjte hapták ! Vy jste
mi nějací vyvedení rebelové; my chtěli sem jen
lidi pořádné . . .« Rozumějte takové, kteří by dělali
až do úmoru za 70 kr. denně. Než »rebelové«
se »haptáku« p. Pilmana nelekli a vymohli si
mzdy v lednici 75 kr. a na »tretnách« 90 kr.
denně a litr piva. Jen že dlouho to netrvalo.
Aby se jim p. Pilman přece pomstil, propustil 4
z práce o dva dny dříve než ostatní a zjednal
si místo nich dělníky lacinější. Útěchou propuštěných
však jest, že přece dokázali, jak by se
muselo s dělnictvem jednat, kdyby bylo dobře
sorganisováno.
X Z Jindřichova Hradce. (Původní dopis.)
»Ti lidé nízcí a neškodní!« — vzdychl jsem si
po přečtení 46. čísla časopisu »Štítný«, v němž,
co domnělý pisatel lokálky z Jindř. Hradce v
tomto listě otištěné, byl jsem zkropen tuší žurnálu
páně Staňkova. Člověk opravdu se otřese
jízlivě pod spoustou vychrlených šťavnatých nadávek,
pak ale v upomínkách se zjeví celá ta
generace »křišťálových charakterů« od Klofáče
až po Jana Husa Vodičku, jež vychovala nám
tyto šlechtice péra a s odpuštěním žurnalisty, a
to dává nám své zadostučinění: ti lidé nemohou
přec nikoho uraziti! Byla by pro každého mnohem
bolestnější jejich chvála, jež by vzbuzovala
domnění, že stojí s nimi na stejné úrovni . ..
Jinak způsobil mně zvláštní zábavu tak vzletnou
kritikou mé práce dramatické, ač tato teprve
k tisku se připravuje a jen malá čásť prvého
jednání otištěna byla v příbramské »N. Obraně«.
Když rozkuchal i tu čásť řádně po řeznicku, zapřísáhl
i všecky marionetáře, by nebrali ji do
repertoiru, pustil se na chyby pravopisné. Překřtil
prý jsem Spurného na Zpurného! Škoda, že nežádal
také výtah z matriky. Ostatně, mladý panáčku,
sáhněte jen po té mluvnici pro I. třídu
obecnou, a najdete tam výklad kombinací: vze-
příti se, vzpoura, (v)zpurnost, zpurný — a ne
snad spor, sporný, spurný! Jen, prosím, nelezte
s takovým máslem na hlavě na slunce! Děkuji
vám konečně, pane Policare, za lichotivý epilog,
po jehož přečtení jsem zcela naivně hledal to
»ušáctví« na svých boltcích. Leč nenalezaje je,
mám vás právem v podezření, že jste mi ty dlouhé
uši hned po objevení ukradl. Disponujte s nimi
dle libosti. Můžete je případně hoditi mezi »bratry«,
až nebudou vám chtíti zaplatiti cestovní
dietu na sjezd národních dělníků do Prahy . . .
Já i na příště zříkám se každé polemiky s vámi,
ať ve formě jakékoliv ; jsem příliš povznesen nad
vaše urážky, jsem zabrán vážnější prací než sle-
dovati vaše epigonství a konečně řídím se dle
Písma: »Neházejte perly před . . . .« Vždyť přivedl
bych vás snadno do rozpaků zcela jednoduchou
otázkou: »Komu jste ještě nevynadal?«
J. V. Stejskal.
X Trapná ukázka z nemocnice. Situace v
budějovické .nemocnici je poslední dobou přímo
zoufalou. Dne 4. prosince dopraven byl do ní
Josef Koranda, nemocný na zápal mozku a co
ten tam musel zažít, je neslýchané. V malé světnici,
do níž jej položili, stálo již tolik postelí, že
ošetřovatelka sotva jimi se protáhla. Korandu
položili na zem na slamník, kde vydán byl průvanu
od dveří a chladu ze země na pospas.
V celé nemocnici nebylo ani jediné postele více,
všechny, kde jaká stará shledala se na půdě,
byly nemocnými obsazeny a na několika postelích
leželi nemocní dva. Že za toto se již povolané
kruhy nestydí, je úžasné. Teprve za dva dny
dostal se Koranda do postele, aniž by byl dříve
ošetřovatelkou anebo lékaři ošetřen. Zápase se
smrtí, opustil raději nemocnici, podporován svým
mistrem p. M. a dal se dopraviti na venek k rodičům.
Tak jest postaráno o nemocné v městě,
kde je okresní lékař a okresní hejtmanství, okr.
zastupitelstvo, krajský soud, městská rada, která
již asi půl tuctu kasáren na své útraty vystavěla,
ale aby řádná nemocnice zde stávala, pro
to ani krok neučiní; ba ani pány poslance, jichž
jest v městě našem celá řada, neslyšeli jsme nikde
ani hubou klepnout, že č. Budějovice s 35.000
obyvately nemají nemocnici, ale starou boudu,
rovnající se vesnické pastoušce.
X Mladočeský »Politický klub« v Tábore
slaví vzkříšení své po dvouletém spánku veřejnou
schůzí konanou dne 21. prosince ve 2. hod. odp.
v městském divadle, v níž manifestovati se
bude pro uzákonění platů učitelských. — Budou
tudíž muset páni mladočeši protestovat, proti
mladočeské politice!