#1
alto_textblock
#1
Dne 31. května 1900.
#2
alto_textblock
#2
KATOLIOK LISrY.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 148 Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
Policejní strážník před zemským soudem.
1. dubna t. r. v noci udála se v Nuslich zvláštní příhoda
s chlapcem, tulákem Rudolfem Maršálkem. Maršálek utekl
totiž z domu rodičů a noclehoval po půdách a konírnách.
Matka sháněla se pak po nezbedovi, aby ho dostala domů
a přišla na policejní střážnici s prosbou, aby strážník šel
s ní ke kořalečníkovi Bernardu Friedmannovi, u kterého
její syn v maštali vyspává. K úpěnlivé prosbě její poslán
byl s ní Josef Tlapák, 26letý pelicejní strážník. Oba
zaměřili přímo do Friedmannovy kořalny a ptali se po
mladikovi. Friedmann odvětil, že tam není. Matka nevé-
řila však slovům Friedmannovým, a šla se strážníkem hle-
dati syna do kolny, a když hledali zde marně, odebrali se
do stáje. Strážník volal mladíka, aby se ozval, a když ne-
dostal odpovědi, vytáhl šavli a třikráte šťouchl do slámy
na vysoké palandě, kde spával kočí; učinil tak, poněvadž
neměl žebříku a chtěl se přesvědčiti, je-li tam snad syn
Maršálkové schován. Než i to objevilo se býti marným.
Matka byla přesvědčena, že Rudolf ve stáji býti musía
byla se strážníkem již u dvéří, když ho poprosila, aby
se přesvědčil ještě jednou. Strážník bodl nyní do palandy
prudčeji — a v tom ozval se výkřik a Rudolf Maršálek
sjel s palandy, běduje, že byl bodnut do stehna. Krvá-
cející mladík dopraven byl hned do všeobecné nemocnice,
avšak přes veškeré úsilí lékařské do rana vykrvácel. Na
strážníka vznesena žaloba pro § 335, poněvadž užití šavle
nebylo odůvodněno. Při včerejším líčení doznal strážník
kajicně čin za vinu mu kladený; myslil, že na palandě
nikdo není. Matka nešťastného hocha vyprávěla, že často
prosila Friedmanna, aby jej u sebe nenechával, ale na-
darmo; Friedmann jakoby schválně mladíka přechovával;
snad proto, aby u něho propil vydělané peníze. Obviněný
odsouzen byl na 14 dní do vězení, Předsedal rada vrch
zem. soudu p. Stolla, žalobu vedl substitui pan dr. Be g.
Žalovaného hájil pan dr. Zítek.
Škůdníci v pivovaře. Povedená kvítka sešla se
u zem. trest. soudu, totiž: Rudolf Lang, 18letý, vicekráte
již potrestaný rukavičkář z Pliškovic, a František Poupě,
20letý kočí z Benešova. Byli pohnáni před soud pro zlo-
činnou krádež. V sobotu, dne 24. března t. r. asi v deset
hodin dopoledne sešel se Lang s Poupětem a když prý si
tento naříkal, že má veliký hlad, tu se umluvili, že pů-
jdou do starého kapitolního pivovaru v Dejvicích, kdež
Poupě dříve byl zaměstnán, na krádež, a co ukradnou,
že prodají. Přelezli tedy zeď zahrady a přišli ku dvířkám,
která vedou do pivovaru a jež byla uzamčena. Klíč tam
nebyl. Lang měl s sebou ku spáchání krádeže kleštěa
pilník, a tu buď těmito nástroji nebo kusem železa, kteréž
leželo u dveří, urazil zámek. Z pivovarní komory vnikli
oba škůdníci do otevřené varny, kdež vzali asi 16 metrů
měděné roury v ceně 160 korun, rozlámali ji asi na deset
kusů a dali do dvou pytlů, které vzali si ve sktepě. Na
to každý vzal jeden pytel a odebrali se k Josefu Barto-
šovi ve Střešovicích, kdež měď prodali za 7 zl. a o pe-
níze se rozdělili. — Poupě doznává, že uvedeným způso-
bem krádež byla spáchána. Rovněž i Lang při prvém
svém výslechu vypovídal, že byl ve varně a že tam rouru
ukradl, podruhé však vše popíral. Poněvadž cena věci
ukradené dle výpovědi správce p. Aloise Tůmy činí více
50 korun a cena tato zůstává i tenkráte, uvěří li se obvi-
něným, že odcizili prý jen 6 m. rour, poněvadž obvinění
krádež tu společně spáchali na věci uzamčené, tvoří je-
dnání to skutkovou povabu zločinu krádeže. Oba škůdníci
byli také v tom smyslu uznáni vinnými a odsouzeni: Lang
na 7 měsíců a Poupě na 3 měsíce do těžkého žaláře s posty.
Předsedal rada vrch. zem. soudu p. Stolla, veřejným ža-
lobcem byl p. dr. Berg.
Rvačka se strážníkem. Před trestním senátem
zem. soudu stál včera 20letý Frant. Kokeš z Hořovic a
sice pro zločin veřejného nasilí dle § 81. tr. zák. Dne
6. května t. r. tropil obviněný v Hořovicích na náměstí
hluk. Strážník Vinter napomínal ho ku klidu, avšak Kokeš
láteřil dále. Proto strážník prohlásil ho za zatčena. Kokeš
však se nehýbal, a když jej strážník odvésti chtěl, tloukl
proti němu rukama, křiče při tom, aby ho Vinter pustil,
nebo že mu dá ránu, až ho zabije. Na to chytil Kokeš
strážníka za prsa a pak za kalhoty, křiče stále, že se za-
vříti nedá, načež dal se na útěk. Z uvedeného plyne, že
jednání obviněného směřovalo k tomu, aby se strážníkovi
vymkl a utéci mohl, což se mu skutečně také podařilo;
zmařil tedy Kokeš jednak skutečným násilným vztažením
ruky, jednak nebezpečnou vyhrůžkou úřední výkon, totiž
zatčení své a tím propadl zakonu. Obviněný omlouvá se
úplnou opilostí, leč všichni svědci, výstupu tomu přítomní,
uvádějí, že Kokeš byl sice napilý, že však dobře věděl co
dělá, poněvadž osoby přítomné dle jména znal, dobře chodil
a utíkal. Byl odsouzen na 3 neděle do těžkého žaláře se
3 posty. Předsedal r. v. z. s. p. Srb, veř. žalobcem byl
p. dr. Vorel.
Pan J Šára, litograf v Praze, nás žádá, abychom
opravili zprávu uveřejněnou pod záhlavím »Neberný hono-
rář« v ten smysl, že jednalo se vlastně jen o soukromé do-
hodnutí se s členy »kroužku« na Král. Vyšehradě, že celý
uvedený výstup povstal jen z osobního nepřátelství občana
V. Pály a to mimo »Kroužek«, kde se více žertovalo.
#5
alto_textblock
#5
Z delegací,
#6
alto_textblock
#6
Z Pešti, 30. května. (T. k.)
Delegace říšské rady odbývala dne
plnou schůzi, do které se dostavili ze společné vlády
ministr zahraničních záležitostí hr. Goluchovski,
říšský finanční ministr Kallay, říšský ministr války
bar. Krieghammer a námořní velitel bar. Spaun.
Od uherské delegace došla nuncia, týkající se
vojenského ordinaria okupačního úvěru, rozpočtu ná-
mořní moci, závěrečných účtů a rozpočtu ministerstva
zahraničních záležitosti.
Sněmovna přikročuje k dennímu pořádku, na
némž se nalézají závěrečné účty za r. 1898.
Zpravodaj bar. Czedik praví s poukázáním
na předloženou zprávu a sem spadajícího číselného
materiálu, že se s uspokojením může říci, že společná
vláda jest si vědoma svojí povinnosti a se snaží
praelimináře přísně zachovávati. Řečník prosí, aby
závěrečné účty byly schváleny.
Na to se závěrečné účty schvalují bez debaty.
#7
alto_textblock
#7
Nejbližším předmětem denního pořádku jest
zpráva rozpočtového výboru o úvěru okupačním.
Zpravodaj Vencajz prosí, aby se vzhledem
ku zprávě jim podané zahájilo rokování.
Del. dr. Bulat připomíná obtíže, které se činí
stavbě dráhy z Bugojna do Splitu a hájí se pak
proti osobním útokům, které naň činili protivníci ná
rodní strany chorvatské. Řečník nechce dnes mluviti
o politických otázkách a přeje si jenom, aby přišel
brzy okamžik, kdy se o nich bude moci veřejně mlu-
viti, aniž by se uškodilo onomu národu, jenž ebývá
Bosnu, Hercegovinu a Dalmacii, jehož zájmy se kryjí
se zájmy říše.
Řečník mluví pak o překážkách, jež brání do-
stavění tratě z Bugojny do Arsana a doufá, že říšský
ministr války v té příčině nenalezne se strany uherské
vlády žádných překážek. S rakouské strany jest tato
trať již zákonitě zabezpečena. Řečník odporučuje mi-
nistrovi vybudování této tratě.
Del. dr. Sláma lituje, že se buď delegacím
nebo oběma parlamentům nepředložily závěrečné účty.
Ministr měl by tak učiniti, třeba nebyl zákonem
nucen, neboť jinak stojí tu delegace vůči bosenské
otázce jako pouzí statisté. Řečník nechce proti bo-
senské vládé, jejíž dobrou vůli uznává i oposice, vésti
zásadní boj. Za 21 roků okupace Bosny a Hercego-
viny bylo vykonáno mnoho dobrého a učiněny potě-
šitelné pokroky. Řečník pak poukazuje, že nynější
daně v Bosně jsou velmi kruté a uvádí k řeči pří-
pady týrání obyvatelstva se strany policie a berních
úřadů. Dále mluví o porušování církevní autonomie
vládou a doporučuje, aby se s domorodým obyvatel-
stvem zacházelo tak, aby nespokojenost vymizela.
(Souhlas.)
Povšechná debata na to končí.
Říšský finanční ministr Kallay souhlasí čá-
stečně s del. dr. Bulatem a praví, že si o uskutečnění
oné dráhy může směle připisovati zásluhu. Na to od-
povídá del. dru. Slámovi v příčině závěrečných účtů.
Ohledně výtky del. Slámy, že jest obtížno udělati si
představu o bosenské správě, praví, že od nějakého
času započal vydávati monografie, jež podávají doko-
nalý obraz jednotlivých odborů správy, ale z finanč-
ních důvodů může se tak díti jen postupně. Dálese
hájí proti výtce, že by bosenské poměry líčil rajsky,
ale popírá, že by v okresu nevesiňském panoval vy-
stěhovalecký ruch. Ustanovení, že cítkevní obce smí
peněžité podpory z ciziny přijímati pouze s povolením
úřadů platí v celé zemi, ale takové povolení dává se
v každý čas. O dopisu vysokého úředníka k metro-
politovi mostarskému neví ministr, je-li authentický.
Ale jelikož se metropolita k onomu úředníku obracívá
o radu, nebylo by to nic nepřístojného, nýbrž bylo
by to, předpokládaje správnost toho, co bylo citováno,
důkazem, že vláda bosenská není v církevních otáz-
kách, s výjimkou dogmat, indifferentní. Dále uvádí
ministr, co řekl již v uherské delegaci o vakufech a
mohamedánech v Mostaru a šíří se pak o mohame-
dánském školství. Děti se nyní učí pouze po 3 roky
náboženským předpisům a pak přestupují do obecných
škol, kde se přiučují ostatním předmětům a vedle
toho doplňují svoje náboženské vědomosti. Ku konci
odpovídá ministr na dotaz stran používání jistého lé-
čivého pramene v Bosně.
Del. Vencajz uvádí, že jako del. Sláma uvedl
množství stížností pravoslavných a mohamedánů, on
zase že obdržel množství stížností katolíků na dávání
přednosti jinověrcům, tak že, jak se zdá, jedná se
při tom o strannické snahy. Delegát uznává nestran-
nost bosenské správy.
Na to se přijímá okupační úvěr, rozpočet říš-
ského finančního ministra a společného nejvyššího
účetního dvora.
Ministr války odpovídá na interpelaci del.
dra. Gessmanna ohledně spolku vojenských úředníků,
který povolil tím spíše, jelikož v čele stojí vysoké
vojenské osobnosti a k němuž náleží také civilisté.
Spolek čítá už přes 1000 členů, mezi nimi 41 ge-
nerálů. Odloučeno od spolku jest družstvo pro opa-
třování potřebnin pro členy, jehož čistý výnos náleží
částečně spolku. Jak dalece se tím živnostníkům
ubírá výdělek, nemůže ministr posouditi. Dále odpo-
vídá na interpelaci del. Wachnianina ohledně cvičení
ve dny zasvěcené řecko-sjednoceným, že případ ten
dá vyšetřiti, ale že se jinak vojákům umežňuje ná-
vštěva Bohoslužeb. Ve plucích dle náboženství smí-
šených nedá se to však provésti.
Příští schůze zítra. Na denním pořádku: zpráva
rozpočtového výboru o nunciích a třetí čtení rozpočtu.
#8
alto_textblock
#8
Uherská delegace odbývala dnes v 10.
hodin dopoledne plnou schůzi, které se ze společné
vlády účastnili říšský finanční ministr Kallay a
říšský ministr války bar. Krieghammer, z uherského
ministerstva pak ministerský předseda Koloman
Széll a ministr a latere hr. Szechényi.
Po schválení protokolu posledni schůze byla
včerejší usnešení schválena ve třetím čtení.
#9
alto_textblock
#9
Předseda pak oznámil, že se sedmičlenný výbor
ustavil, jeho předsedou pak že zvolen byl hr. Julius
Szapáry a zpravodajem del. Münich.
Schůze na to skončila.
Zítra v poledne bude vyslechnuto nuncium ra-
kouské delegace a ve 4 hod. odp. bude se konati
závěrečná schůze.
#10
alto_textblock
#10
Telegramy.
K situaci.
Z Vídně, 30. května. (Tel. zpr.) Rozhodnutí
ve vnitřní situaci má se státi ještě před svátky.
Podobá se tomu, že v Pešti stalo se dohodnutí pro
oba případy, že by se totiž buď podařilo českou
obstrukci zdolati, nebo ne. Před tím jestě má mi-
nistr Rezek učiniti pokus dohodnutí s českými po-
slanci, kteří na zpáteční cestě z Pešti zastaví se
ve Vídni.
Čeští poslanci trvají na tom, že se jim musí
dostati zadostučinění, mají-li zastaviti obstrukci.
Při dnešním cerklu po deleg. hostině v Pešti dal dr.
Pacák požadavku tomuto výrazu také naproti cí-
saři, od něhož byl osloven. Katolická lidová strana
činí své účastenství v akci proti obstrukci závislou
na tom, aby ji také levice podporovala a sice až
ku změnám jednacího řádu.
#11
alto_textblock
#11
Z Vídně, 30. května. (T. k.) Dnes konalo
se pod předsednictvím kurátora, arcivévody Rai-
nera, sezení akademie věd. Arcivévoda zahájil se-
zení řečí.
Z Vídně, 30. května. (T. k.) Komise pro
poradu o vídeňské otázce nemocniční konala dne
25. a 29. května pod předsednictvím ministra vy-
učování dra. Hartla schůze za účelem přijetí
zprávy výboru pro zkoumání jednotlivých pro-
jektů na rozluštění této otázky. Odborný přednosta
Bernd poukazoval na neudržitelnost nynějších po-
měrů a vykládal pak 4 projekty. Ku zprávě pojila
se obšírná diskuse. K závěru promluvil pak ještě
ministr výučování ve smyslu opravě nemocnice
příznivém.
Z Vídně, 30. května. (T. k.) Spisovatel
Lev Geiringer (Lev Gerhard) včera zde zemřel.
Z Berlína, 30. května. (T. k.) »Reichsan-
zeiger« uveřejňuje propůjčení velkokříže řádu 5er-
veného orla knížeti Maxmiliánovi Egonu z Für-
stenberka.
Z Mnichova, 30. května. (T. k.) Prine-
vladař Luitpold bavorský vrátil se sem dnes ráno
z Vídně.
ze Štockholmu, 30. května (T. k.) V
zdejším oddílu norské státní rady vyslovil korunní
princ-vladař svou ochotu ve smyslu usnesení stor-
tingu spolupodepsati královskou resoluci o ode-
pření sankce norského zákona o konsulátních
poplatcích.
Z Londýna, 29. května. (T. k.) Švédský
král se trochu nastudil, pročež odložil o několik
dní svůj odjezd do Paříže.
z Paříže, 30. května. (T. k.) Nacionalista
Grebauval zvolen byl 45 hlasy předsedou pařížské
municipality.
Jmenování u rakousko-uherské banky.
Z Vídně, 30. května. (T. k.) Zítřejší »Wr.
Ztg.« uveřejní jmenování ministeriálního rady ve
finančním ministerstvu dra. Alex. Spitzmüllera zá-
stupcem vládního komisaře u rakousko-uherské
banky, kteroužto funkci má, jak známo, odborný
přednosta dr. Gruber. Jest to konsekvence okol-
ností, že dr. Spitzmüller převzal referát o úpravě
měny. Dosavadní druhý vládní přednosta rakousko-
uherské banky, odborný přednosta dr. Heřman
Mayer jmenován byl prvním zeměpanským komi-
sařem banky »Union« a stal se tak nástupcem
dra. Jana Swobody, jenž na místě odborného před-
nosty dr. Roberta Meyera byl jmenován země-
panským komisařem rakousko-uherské banky.
Německý korunní prine nastoupil
vojenskou službu.
Z Postupimi, 30. května. (T. k.) Dnes ko-
nala se slavnost nastoupení služby korunního prince
u prvního gardového pluku. Přítomni byli císařští
manželé, většina královských princů, státní tajem-
ník hr. Bülow a rakousko-uherský velevyslanec.
V »Libosadě«, kde se první gardový pluk seřadil,
promluvil císař řeč ku korunnímu princi a plu-
kovnímu veliteli bar. Plettenbergovi. Korunní prine
tasil šavli a vstoupil do řad druhé setniny. Baron
Plettenberg odpověděl na císařské oslovení a končil
provolav císaři »Hurá!« Na to odbýval císař pa-
rádu pluku, při čemž mu korunní princ předvedl
1. šik 2. setniny.
Povolání boxerů v Číně.
Z Tientsinu, 29. května. (T. k.) Ozbrojený
sbor, sestávající z Francouzů a Němců opustil od-
poledne Tientsin, aby osvobodil obklíčené Belgi-
čany v Šung-Sintienu. Místokrál dovolil sboru, aby