#1
alto_textblock
#1
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Maďarská opposice a císařova civilní lista.
Z Vídně, 2. července. »Zeit« uveřejňuje
rozmluvu s některými poslanci opposičnímiv
taďarské sněmovně poslanecké o stanovísku je-
jich k předloze, kterou se zvyšuje civil n
lista. Otázky jim kladené týkaly se zvláště
alternativy, zdali bude proti osnově
té bojováno opposicí nebo ob-
etrukclí.
Posl. Eötv ös, k jehož návrhu přijala se
v obecním zastupitelstvu pešťském resoluce
proti zvýšení civilní listy, vyslovil
se v ten rozum, že je samozřejmé, že povede
se boj proti zvýšení cívilní listy dále. »Ne-
může býti trpěno,« pravil, »aby při ny-
nějších smutných hospodářských poměrech, jaké
panují v zemi, civilní lista se zvy šo-
vala a tyto ohromné sumy povolovaly
se kromě toho ještě na dvůr, který není ma-
darský, ba který s Maďary nechee
miti co činit. Zdali sáhneme ke zbrani
méně ostré, či nejostřejší, krátce řečeno: ob-
strukci, závisí na chování se vlády.«
Posl. Polonyi vítá s radostí usnesení
obecní representace pešťské. Obstrukci však
pro tento případ nepovažuje za míst-
nou. »Obstrukce bude jistě zahá-
jena proti Tiszovi, ale teprve při
vyrovnacích předlohách a při před-
loze o zvýšení kontingentu nováčků na
podzim.«.
Posl. Justh pravil: »Zvýšení civilní listy
není odůvodněno. Žádný panovnický
dvůr v Evropě není tak drahý ja ko
rakouský. Neboť náklady na dvůr ruský —
jen ty jsou větší — nelze k nim přirovnávat.
Mým přáním bylo by bývalo, aby se opposice
postavila zcela rozhodně proti zvýšení civilni
listy již v rozpočtové debatě. Nechť bude jak-
koli prudká, boj je neodvratny.«
Gabriel Ugron řekl: »Myslím, že nebude
žádné obstrukce proti civílní listě, ba že
nebude ani dlouhého parlamentního boje. Usne-
sení pešťského obecního zastupitelstva je toliko
zajímavým příznáním smýšlen
v Uhrách. Nevěřím, že v parlamentě toto
smýšlení dojde úplně projevu.«
Štvanice proti sokolské slavnosti ve Floridsdoriu.
Z Vídně, 2. července. Floridsdorfská afřéra
a žádný konec. »Deutsches Volksblatt«, který
celou akcí protičeskou vede, dnes obviňuje če-
skou žurnalistiku, že prý podněcovala svým
štvaním Čechy floridsdorfské a tamější obyvatel-
stvo německé a urážela obecní zastupitelstvo
floridsdorfské. Takové žaloby, vznášejídli se,
musí míti aspoň stín oprávněno-
sti. Tu však musíme říci, že jest výtka tato
zcela bezpodstatnou již proto, že české
listy v Praze z aznamenáva ly, ukládajíce
sobě největší reservu, jenom zprávy a projevý
listů německých, v první řadě »D. Volksblattu«,
který ve štvavosti rovná se všem orgánům,
které sloužily K. H. Wolfovi. Tento list v po-
slední chvíli ještě doufá, že místodržitelství
českou slavnost, odloženou o týden, zakáze
a zakončuje úvahu svou těmito slovy: »Sítuace
je taková, že by se vážně mělo o ní rokovat.
Elementární výbuchy uražených citů lidových
nedají se potlačiti v posl ed ní
chvíli (l)«.
Kdo pak německé city lidové a národní
urážel a uráží? List sděluje, že v jedné kavárně
floridsdorfské došlo k hádce mezi Němcem
Čechem, ve které byl Čech zraněn a
dovezen záchrannou stanicí do
nemocnice. Konečně oznamuje se, že před-
stavenému místní skupiny schulvereinské Meis-
lovi vytlučena okna. Pachátel je prý ne-
znám. Myslíme, že pachatel je dobře znám.
Němci vědí zajisté, kdo to jel
#2
alto_textblock
#2
Telegrafické zprávy.
Úplatková alféra kartuzianská.
Z Paříže, 1. července. (C.-B.) Komise, vy-
šetřující afféru kartuzianskou, vyslechla dnes
Rebela, bývalého bratra ve službách priora
Trapistů. Svědek vypravuje, že Kartuziani přišli
k priorovi Trapistů s prosbou, aby požádal dra.
Loubeta a přitele priora, aby se zasadilo
autorisaci Kartuzianů. Prior obrátil se na dra.
Loubeta, který se však zdráhal povoliti mu
rozmluvu. Kartuziani požádali pak svého archi-
tekta, nabídnuvše mu peněžní obnos, aby učinil
další kroky. Kartuziani přišli prý později opětně
k Trapistům, kdež byla očekávána vysoce po-
stavená osobnost, kterou prý byl dle výpovědi
#3
alto_textblock
#3
svědka vévoda Orleanský. Svědek pro-
hlašuje, že peníze, sbírané pod titulem „k osvo-
bození ubohých dušíček z ohnů pekelných“, byly
určeny pro účely politické stejně jako peníze,
sbírané „Patrie Francaise“. Rebel pravil dále.
že Kartuziani mívali mezi sebou politické po-
rady. Pravilo se v nich, že Loubet jest
nullou, kabinet Waldecka-Rousseaua
že jest snůškou špinavého prádla,
zralý pro peklo. Dle mínění svědkova byli Kar-
tuziani odhodláni jiti, ale chtěli vládu za každou
cenu kompromitovati. Svědek ujišťuje,
že Trapisté mají originální dokumenty, že K ar
tuziani chtěli skutečně zaplatiti
dvamilliony a nabídl se, že dokumenty ony
zaopatří.
Po odchodu svědkově následovala čilá le-
bata o návrhu Lerollově, aby bylo proti
svědkovi zavedeno vyšetřování pro zneužití dů-
věry a o různých jiných návrzích, zejmena o ná-
vrhu, aby byl ministr spravedlnosti otázán, jaké
důsledky chce vyvoditi z afféry kartuzianské. Po-
sléze schválila komise prostý jednací pořad.
Výpověď svědkova vzbudila nejprve hluboké
pohnutí. Předseda ministerstva Combes vy-
rozuměl však telefonicky komisi, že svědek jest
nanejvýš podezřelým a že se musí bráti jeho
výpovědi s nejkrajnější zdrželivosti.
#4
alto_textblock
#4
Souboj ministra s poslancem.
Z Athén, 1. července. (C.-B.) Mezi mini-
strem vyučování Staisem a posl. Madl-
petrosem (přívržencem ministerstva) konal
se souboj, v němž byl Madlipetros zabit.
Stais podal demissi.
#5
alto_textblock
#5
Americké loďstvo.
Z Alhěn, 1. července. (C.-B.) Americké lod-
stvo sem přibylo.
#6
alto_textblock
#6
Přímé tajné volby.
Z Darmštatu, 1. července. (C.-B.) Druhá
sněmovna schválila dnes článek 4. předlohy
o volebním právu ve příčině zavedení přímýcha
tajných voleb 44 hlasy proti 4. V otázce složení
druhé sněmovny byly osnova vládní i návrh vý-
boru zamitnuty. Naproti tomu byl přijat návrh
Bachrův, dle něhož se má voliti 12 měst-
ských a 43 venkovských poslanců.
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 1. července. (C.-B.) V horní
sněmovně navrhl vévoda z Norfolku reso-
luci, ve kteréž se prohlašuje, že prohlášenív
přísaze králově při jeho vstoupení na trůno
transsubstantiaci má býti změněno. Earl Jersey
podává pak tento návrh: Sněmovna přejíc
sobě, aby nebyl při vstupu na trůn od krále
žádán žádný výraz kteréhokoliv poddaného urá-
žející, je toho mínění, že se nesmí nic státi,
co by mohlo ohroziti protestantské nástupnictví
#7
alto_textblock
#7
na trůnu.
#8
alto_textblock
#8
Denní zprávy.
#9
alto_textblock
#9
— Bílá vrána. Je zajisté velkou vzácností
čísti v německém, dobře německém a v Če-
chách vycházejícím časopise slova mírná, slušná
a moudrá, zejmena ve sporných záležitostech
jazykových. Takovýto vzácný zjev nalezámev
úvodním článku posledního čísla »Gablonzer
Zeitungu«. V tomto článku odsuzuje »Gablonzer
Zeitung« co nejrozhodněji nedávné usnesení
chabařovického obecního zastupitelstva, že se
nebudou trpěti na tamějším hřbitově české ná-
pisy a pravi mimo jiné: »Toť zajisté nejhnus-
nější a nejhorší ovoce, jež spor mezi Čechya
Němci dosud zrodil a vůbec zroditi mohl. Co
chabařovické obecní zastupitelstvo učinilo, bylo
nepředložené a nemoudré a vláda udělala
zcela dobře, že usnesení to zrušíla a tím za-
bránila, aby se skandál dále nešířil. Je možno
představiti si prostředek, kterýž by více se mijel
s cílem, překonati svého odpůrce, nežli je zákaz
jinojazyčných náhrobních nápisů? Kdo takovýto
zákaz vydává, zasazuje si sám mravní ránu,
pripravuje se sám o sympatie a vážnost. Krom
toho je řečený zákaz nezákonným zasáhnutím
do osobního práva pozůstalých... Jednáním
chabařovického obecního zastupitelstva vnáší
se do ovzduší, beztoho již bojechtivostí na-
syceného, ještě živel, kterýmž se způsobiti
musí nejhorší účinky. I když úřady takové
usnesení zruší, již samo faktum, že usnesení to
učiněno bylo a že o takovémto návrhu se roko-
valo, musí míti v zápětí nejžalostnější následky.«
— Dále pojednává »Gablonzer Zeitung« o zří-
zení českých a polských parallelek na učitelských
ústavech v Opavě a Těšíně a praví: »Opatření
toto je zajisté učiněno jako provisorium a lze
v tom ohledu projeviti jenom přání, aby toto
provísorium souhlasem Němců proměněno bylo
#10
alto_textblock
#10
v definitivum, ve zřízení konečné a trvalé. Zří-
zení českých pobočních kursů na učitelském
ústavě opavském a polských parallelek na pae-
dagogiu v Těšíně je odůvodněno kulturní potře-
bou východního a západního Slezska a tamější
němectví stálo by na slabých nohách, kdyby mu
z jinojazyčných vyučovacích ústavů hrozilo sku-
tečné nebezpečí.« Také ohledně výnosů ministra
dra. Hartla, jimiž se absolvovaným právníkům
záhřebské university možným činí, aby bez zna-
losti němčiny v Dalmacii a v Istrií do státních
služeb vstupovali, pronáší se »Gablonzer Zei-
tung« zcela klidně, připomínajíc německým kru-
hům, které proto 'zbytečný povyk dělají: »Zde
dlužno na zřeteli míti, že na záhřebské univer-
sitě vzdělaní právníci jenom pro službu v chor-
vatských krajinách způsobilost mají, jinam do-
sazováni býti nemohou a tedy německým aspi-
rantům žádnou konkurrenci dělati nebudou« . ..
Vše, co tuto se praví, je tak samozřejmé a pro-
sté, jako že dvakrát dvě jsou čtyři a přece pře-
kvapuje, slyšeti cos takového z úst německých
a k tomu ještě v Čechách.
#11
alto_textblock
#11
— Pan Václa. Nedvěd, řídící učitel v Roztokách,
je nad míru přísný pán, nejen jako vychovávatel česka
školní mládeže, nýbrž i jako ,rakouský“ státní občan.
Téte přísnosti a překypující lásce k širší vlasti přiuči
se na vojně, kde dospěl až k důstojnickým hodnostem.
V civilu chová se ale jake kaprál, v domnění, že
všechno obecenstvo musí se říditi jeho komandem.
Minulou neděli měl pan řídící Nedvěd špatný den.
Slavilo se v Roztokách otevření chudobince za účasti
místního občanstva i Pražanů, kteří tam meškají na
letním pobytu. Patrně u velikém respektu k lidem, kteří
dosud nevědí, jsou-li dříve Čechy nebo Rakušáky, nebo
ze zvláštních ohledů na výletníky německo-židovské
a členy německého kasina nařídil pan Nedvěd, aby
školní mládeži dány byly vedle praporců barev zem-
ských u mnohem větším počtu praporce černožluté.
Mezi českým obecenstvem způsobilo toto opatření
pana řídícího nemalý rozruch, jemuž hned po slav-
nosti dán byl nepokrytě výraz. Pan řídící velice se
z toho rozhorlil, posadil se a zaslal některým účast-
níkům slavnosti manifest tohoto obsahu: „P. T. Dle
výroku hodnověrných svědků sváděny byly školní
dítky minulé neděle, by černožluté praporečky za-
hodily, ano tyto byly jim i násilně v rukou obraceny.
Jednáním tím mařen byl úřadní výkon učitelstva;
toto pak uraženo, ježto u veřejnosti způsoben byl do-
jem, jako by jeho zařízení nebylo správným a dětem
pak dáno pohoršení zneuctěním říšských barev a
zástupce vlády pana místodržiteiského rady. Ježto
záležitost ta týká se Vás, já pak nechci Vám způsobiti
nemilé následky, spojené s povoláváním k úřadu,
oznamuji, že věc dále nepodám, jestli se přičiníte do
tří dnů ve škole neb u městského úřadu zdejšího jed-
nání své odčiniti. Nestane- li se tak, budu nucen ko-
nati svou povinnost. V Roztokách, 28. VI. 04. Václav
Nedvěd, řidící učitel.“ — Rozumí se, že tento manifest
provázen srdečným smíchem všech, kdož jím byti
poctěni. Nikdo nechce pochopiti, jakou že instancí
vyšetřující je pan řídící Nedvěd, který neostýchá se
vyhrožovati občanstvu — denunciací! Věru vzor učite-
le, z něhož všichni pokrokovi kollegové mohou míti
radost.
— Praha z venkov — svým dítkám. Ačkoli prázd-
niny jsou již přede dveřmi, přece neoznámilo několik
rodin pražských i venkovských konečný výsledek
výměny ať již příznivý nebo nepříznivý, pročež žádá
komitét snažně, aby tak se stalo bezodkladně s ob-
vyklou laskavostí, aby mohl obsaditi uprázdněná místa
ještě do prázdnin. Míst bez výměny pro zcela cnudé
dítky již komitét nemá, poněvadž se vyskytlo letos
málo dobrodinců, ač byl a je dosud veliký nával ža-
datelův o ně. Míst na výměnu o prázdninách je dosud
k obsazení 10 nově došlých a 7 starších, která již byla
obsazena, ale pro různé, často malicherné příčiny
ještě před vyjednáváním vrácena, čehož lituje, ježto
mohla býti obsazena jinými pražskými dítkami, jež
musil pro nedostatek míst vraceti. Z 19 výměn na celý
rok obsadil komitět pouze jedno, ostatní jsou stále
k disposici, ježto jsou na celý školní rok, nejdou na
odbyt tato místa, ač jsou v místech venkovských
zdravých a spolehlivých. Z míst na plat zbyla pouze
dvě za 28 K měsíčně a z míst na výměnu celých
rodin i s dítkami jsou též dvě ještě k disposici. Ve-
škerá tato místa venkovská, až na nepatrné výjimky;
jsou v krajinách lesnatých a velmí zdravých, ač jsou
většinou od Prahy vzdálonější a po většině vždy po
2 dítkách v jedné rodině. Kdo by si z pražských pp.
rodičů ještě pro své dítky přál venkovského pobytu
o prázdninách výměnou za dítky venkovské, necht
se dostaví ještě naposled ve čtvrtek dne 7. t. m. od
5—6 hod. odpoledne do dívčí měšť. školy sv.-jilské
na Uhelném trhu (v přízemí).
— Abiturienti gymnasia králové-hradeckého u r.
1874 a jich spolužáci z let 1866 do 1873 sejdou se
dne 17. července t. r. o 7. hod. večer v Adalbertinum
v Hradci Králové. Přihlášky buďtež v čas zaslány
p. dru. Jos. Podvincovi, advokátu v Kolíně.
Všestudentská slavnost. Veškeré účty budou;
pokud se tak dosud nestalo, v nejbližších dnech pro-
zkoumány a poštovní spořitelnou k výplatě poukázány.
Průtah ve věci té se vysvětluje nemilou náhodou, že
jak účetní tak i místopředseda finančního odboru byli
brzy po slavnostech povoláni ke cvičení vojenskému.
V expedici Almanachu studentského se neustále po-
kračuje a počínají docházeti příspěvky hojněji, což
naplňuje slavnostní výbor nadějí, že Budu také vý-
těžek hmotný, utěšený. Vznáší tudíž snažnou prosbu
ke všem, jimž Almanach bude zaslán, aby ho nepo-
sílali zpět a také neodkládali se zaplacením, nebot
jen tehdáž, podaří-li se rozprodati celou zásobu, bude
dosaženo výsledku kýženého. Dále se obracímne se
svojí prosbou za dodatečné udělení příspěvku k čet-
ným korporacím samosprávným, okresním a obecním
zastupitelstvím, ústavům peněžním, podnikům prí-