#1
alto_textblock
#1
Strana2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
14. května 1905.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 131.
#5
alto_textblock
#5
o záležitosti marocké, jenž vzhledem ke kompe-
tentnosti písatelově v podobných otázkách za-
sluhuje pozornosti. Chéradame, jenž od 12 l e t
polovinu svého života ztrávil na studijních
cestách po Evropě, Asii a Americe, zabývaje se
velkými problémy mezinárodní politiky, prohla-
šuje, že je nutno najíti populární formuli za-
hraniční politiky, jejíž výhodnost byla by pod-
porována většinou země. Jen tím získá se pro
dostatečnou dobu jistá, nutná orientace. Chéra-
dame svým článkem zahajuje serii pojednání
o zahraniční politice francouzské, jak se mu
jevi po dlouholetých studiích. Rouvier právem
řekl, že konflikt Francie s Německem ohledně
Marokka je zřejmým následkem války rusko-
japonské. Chéradame dokládá, že válka rusko-
japonská vznikla následkem interven ce
Německa, Francie a Ruska v Tokiu
r. 1895. Franeie, stojící věrně po boku svého
ruského spojence, dle náhledu Chéradamova
měla varovat Rusko před jeho politikou na
Východě, neboť její ovoce nebylo ještě zralé.
Hanotaux, tehdejší ministr zahraničních zále-
žitoslí, nechtěl odporovati plánům ruským, aby
se nemyslilo, že zrazuje »národ spřátelenýa
spojený.« Francie se připojila k intervenci ruské
v Tokiu r. 1895 a hned na to Rusko uzavřelo
s Čínou tajnou smlouvu, jíž získalo Port Artur
a Německo se usadilo v Kiao-Čau. Japonci, po-
nížení a obelstění prý touto úmluvou, připravovali
se s největší energií k válce s Ruskem. Udá-
losti ty byly skvělým vítězstvím německé diplo-
macie. V nynějším sporu Německa a Francie
je Marokko méně příčinou, nežli záminkou. Ně-
mecko provádí důsledně svůj velký plán poli-
tiky světové, v níž je zajímavo sledovati, jakou
politiekou situaci utvořil Vilém II. Německu
v Evropě. Co se tkne poměru Německa k Ru-
sku, je válka nynější jen na prospěch Ně-
mecka. Po několik let nebude Rusko Německu
vážným odpůrcem. Kdyby došlo k válec, za-
jisté by car dodržel své závazky k Francii, ale
jeho moc je seslabena a agenti němečtí by do-
vedli ještě více rozpoulati zmatky v jeho říši.
Berlín nemá obav v příčině východu a překládá
velkou čásť svých pluků od východní hranice
k západu. Pokud se Rakouska týče, je ně-
mecká politika význačna rejdy pangermánskými
v říší habsburské, jež jsou podporovány z Ber-
Iina. Diplomacie Bülowova podporuje tajně roz-
loučení Uher a Rakouska, jež oslabí říší a zvýší
v ní prý vliv německý. Vůči Francii stojí Ně-
mecko tak výhodně, že nynější slav Francie je
povzbuzuje k válce proti ní. Ne-
smíme zapomenouti významná slova generála
Goltze, důvěrníka Viléma II.: »Každý stát, který
za nynějších podmínek oslabuje svou válečnou
moc, vzbuzuje nebezpečí války.«
Na těchto základech stojí politika německá
vůči Francii, plné zmatků vnitřních, s armádou
zmalátnělou. Německo může překvapiti náhle
Francii, neboť rozhodnutí války, mobilisace, kon-
centrace sil a zahájení nepřátelství budou jedi
ným skoro skutkem, po příkladu Japonců, ude-
řivších náhle na Port Artur.
Není pravda, že Německo nemá zájmu na
válce s Francií a Německo potřebuje hlavní ko-
lonie francouzské, neboť jejich nestačí pro něme-
cký obchod.
K Anglii je Německo v napjatém po-
měru. Jisto je, že Německo připra-
vuje pro budoucnost zápas s An-
glil. Německé loďstvo je již nejkrásnější na
světě. Ale námořní program Viléma II. není
dosud úplně proveden a proto není ještě při-
praveno Německo proti Velké Britanii. Dále píše
Chéradame o velkém plánu Německa, aby stalo
se pánem střední Evropy, uby získalo v budou
cnosti Terst a tak šířilo svou moc na jiho-
východ.
Tento postup Německa nebyl by bez od-
poru Čechů a Slovinců. V tomto směru nesou
se velké koncepee programu pangermanistického.
jenž dnes utvořil novou »Germanii triumphans.«
#6
alto_textblock
#6
Americké zvláštnosti.
V Chieagu stávkuje 500 školáků, protože
stávkokazi dodali dotýčným školám uhli.
Roosevelt přibyv na zpáteční cesté do Ch-
eaga, odepřel vůči dělnické deputaci mísiti se
do sporů pracovních; bude prý pečovati ale,
aby neujala se ni vláda měšce (plutokracie), ni
vláda »ehátry« (). Věc stávkujících pokládá se
nyní za ztracenou, a jak známo, široké obecen-
stvo chieagské sympatisovalo se stávkáři.
Z Chiesga dojel Roosevelt zatím již do
Washingtonu. Uspíšil návrat svůj vzhledem na
známou afféru st. tajemníka Loomnisa, obvině
ného vyslancem Brownem z úplatnosti a vzhle-
dem na vyšetřování proti olejovému a ta-
bákovému trustu k vůli všelikým přehmatům
šmejdům jeho. Také rostoucí schodek vyžaduje
přítomnosti Rooseveltovy. Činíť rozmach ten
v tomto měsíci 500.000 doll. čili 2,400.000 K
denně.
#7
alto_textblock
#7
Z říše Vilémovy.
Kníže-biskup vratislavský Kopp, jenž zejtra
měl vydati se na cestu biřmovací, byl povolán
telegraficky k Vílému II. Příčina se nesděluje.
»Nordi. Allg. Zlg.« popírá zprávy zahr. lista
o proslovech Vilémových k vojsku ve Wilhelms-
havenu a v Štrasburku, kterýmž jsme též dle
textu německých listů místa dali. Dle tohot
listu text ten byl prý dílem tendenčně zkrou-
cen, dílem úplně vymyšlen. Pěkná poklona to pro
tisk německý
14letý žák pokračovae! školy v městě Crone,
kupecký učeň A Wojeiechowaki z Bydhoště po-
trestán byl pokutou 15 marek, po případě na3
dny vězení, protože když učitel v přestáv ee
mezi školním vyučováním na dvoře školy zaka-
zoval mu polsky mluviti, odtušil: »Už ani na
dvoře nesmíme polsky mluviti?«
Bylo zapotřebí dvou zákonů, statutu obecního
ríšsk. řádu živnostenského, aby mohl býti hrozný
zločin ten potrestán. Wojciechowski chce odvo-
lati se nyní k soudu a tam prokázati, že slova
svá pronesl na dvoře, mimo školní vyučovánía
že tedy o rušení školního vyučování běžeti ne-
mohlo.
#8
alto_textblock
#8
Zmařený altentát na Roosevelta?
V noci na včerejšek zatčen byl ve Wa-
shingtoně muž, jenž zadním vchodem hleděl se
dostati do Bílého domu. Zatčený jest Italem
a sluje Castalgio. Policie soudí ale, že jest du
ševně chorý.
#9
alto_textblock
#9
Oslava sedmdesátých narozenin
knížete Jiřího Lobkovice.
Adresa sboru poslanců národní strany
svobodomyslně, která dnes nejvyššímu maršál-
kovi zemskému kníž. Jiřímu z Lobkovic bude
předsedou obou poslaneckých klubů sboru, drem.
B. Pacákem odevzdána, zní takto:
#10
alto_textblock
#10
Vaše Jasnostil
Sedmkrát deset napínila Vaše Jasnost roků po-
žehnaného Svého žití, jehož větší půl zasvěcena byla
záslužným službám národa. S hrdostí a pýchou chlu-
biti se může starobylá a velebná naše vlast Jasnostl
Vaší jako jedním z nejlepších svých synů, s mužným
sebevědomím a blahým uspokojením pozírati může
i Vaše Jasnost na výsledky Své dosavadní dlouholeté
a veleplodné činnosti. Neníť oboru lidského věděnía
lidské práce, kterým by se nebyl zabýval obsáblý
Vaš duch, není a nebylo ni jediné ušlechtilé snahy
národni, které by Vaše Jasnost stála opodál.
Zejmena není ani jediné stránky historie politiky
české čtyřiceti pěti posledních let, jež by nevykazo-
vala čestné, ba i první místo Vaší Jasnosti. Oprav.
dová a upřímná láska k národu i zemi, jež byla
Jasnosti Vaší kolébkou, pevná neohroženost v hájení
jejích nezadatelných a svatých práv, neochvějná snaha
přispívati k rozkvětu i blahobytu národa i všech jeho
vrstev a povznášeti duševní jeho úroveň šířením
světla vzdělání vtiskovala vždy ráz veškerým činům
Vaší Jasnosti.
Nezlomná spravedlnost, stejná vůči všem, jakož
i přísná nestrannost, jakou se Vaše Jasnost vyzna-
menávala v zodpovědném a obtížném úřadě nejvyš-
šího zemského maršálka království českého, založila
Vaší Jasnosti nejen naprostou důvěru všech členů
staroslavného sněmu tohoto království, nýbrž zplo-
dila i neobmezenou úctu u všech politických stran
a přisluáníků obou náredností.
Uclu tuto obzvláště a nad jiné chová klub ná-
rodních poslanců strany svobodomyslné na sněmu
království českého i na radě říšské, jenž užívaje
vzácné příležilosti sedmdesátých narozenin Vaší Jas-
nosti, dovoluje si ji osvědčiti přáním hluboce cílěným,
by milostivé nebe, dopřávajíc Jasnosti Vaší mnoháa
dlouhá ještě léta v plné svěžesti a síle kráčeti po
cestě vznešených snah, nesoucích se jen k dobru.
blahu a krásnu naší drahé české vlasti, korunovalo
všechnu i budoucí blahodějnou činnost Jasnosti Vašl
plným a žádoucím úspěchem.
#11
alto_textblock
#11
V Praze, dne 14. května 1905.
Poslancové klubu nár. strany svobodomyslné na sně-
mu království českého a na radě říšské.
Z klubu sněmovních poslanců národni
strany svobodomyslné. Sbor poslanců národní
strany svobod. podá dnes (viz výše. Pozn. red.) kn.
Jiřímu z Lobkovic adresu, podepsanou všemi členy
sboru poslaneckého. Z té příčiny se žádají po-
slanci strany, kteří dosud neměli příležitost
adresu podepsati, by ji dnes v klubovní míst-
nosti sněmovní (v č. 11.) v čas podepsali.
Porada zástupců českých okresů, svolaná
k vůli rozprávě o uctění jubilea nejvyššího mar-
šálka zemského kníž. Jiřího z Lobkovic konala
se včera ve 4 hod. odpol. v malém sále Mě-
šťanské besedy. Byla přehojně obeslána z celé
země a zúčastnili se jí všichni čeští členové
zemského výboru, jakož i značný počet poslanců
sněmovních. Předsedou schůze zvolen byl okr.
starosta vinohradský posl. dr. Jos. Herold.
Po projednání programu, vztahujíeího se bez-
prostředně k nynějším slavnostem, přihlásil se
ke slovu starosta okresu hlineckého, poslaneea
člen z. v. p. Adámek a odůvodnil svůj ná-
vrh, aby vydán byl pamětní spis, obsahujíeí
přehled činnosti a výsledků dosavadní práce
okresních zastupitelstev. O tomto návrhu rozvi-
nula se čílá debata, jíž se zúčastnili slarosta
okresu táborského dr. Zeiss, starosta okresu
českobrodského Václav Novotný, zástupca okr.
výboru roudnického řed. Kobr, poslanci Adámek,
dr. Herold a j; rozprava týkala se zvláště
rozsahu látky, která by měla sloužiti za základ
pamětního spisu. Po rozpravě, v níž dálo po-
slanec Adámek podal návrh, aby provedením
příprav k sepsání pamětního spísu pověřena byla
Národní rada česká, byl návrh na vydání pa-
mětního spisu přijat jednomyslně; návrh, aby
připravy k němu provedl výbor Národní rady
české, přijat rovněž jednomyslně; návrh, aby
do rozsahu pamětního spisu zahrnuta byla sa-
mospráva celá, přijat většinou. Když byl za po-
tlesku přijat projev dlků okresnímu výboru
vinohradskému za podnět ke schůzi a za její
svolání, byla schůze skončena.
Poslanec dr. Stránský jako předseda lidové
strany moravské poslal knížeti Jiřímu Lobko-
vicovi tento blahopřejný telegram: »J. J. knížeti
Jiřímu Lobkovicovi v Praze! Jménem klubu lidové
strany na Moravě a svým vlastním dovoluji si Vaš
Jasnost prositi, aby přijala projev našeho nejvroue
nějšího blahopřání ke slavnému jubilen života, po-
svěceného hoji za práva v zemích koruny české
její svébytnosti a rovnocenného důstojného postaven
národa českého v nich. Česká Morava závidí krá-
lovství, že v čele jeho šlechty stojí kavalír ne
oblomné přímosti a pevného přesvědčení, že eila
význam šlechty kotviti může jen v úzkém spojení
s lidem«.
Eníže Jři Lobkovic, nejvyšší zemský maršále
prvním doklorem české vysoké školy technické. Nej-
vyšším schválením cisaře bylo usnesení professor-
ského kolegia české vysoké školy technické v Praze
kterým byl J. J. kníže Jiří Lobkovic u příležilosti
svých 70. narozenin a v uvážení vzácných jeho a
nepomíjitelných zásluh, kterých si o českou vysokou
školu technickou a o její rozvoj získal, jmenován
čestným doktorem, polvrzeno. K odevzdání diplomu
doktorského byla kolegiem professorů zvolena depu-
tece sestávající z J. Magn. rektora Christiána Petrliíka,
z děkanů dvor. rady prof. Šolína, prof. Kamila Budila,
prof. Hrázkého a prof. dra. Stoklasy, která dnes v ne-
děli přijata bude J. J. knížetem Jiřím Lobkovicem. Jak
známo, byla česká technická škola dříve ústavem
zemským a byla pod egidou J. J. zřízena, jakož
kulturně technické oddělení a i nyní projektované
zemědělské oddělení mají v něm zvláštního svého pří-
znivce a podporovatele.
Němscké zenaské divadlo v Praze připojilo se
k řadě gratulantů adresou, ve které podotýká, že
nechce scházeli v řadách blahopřejných. Všechny
práce malířské provedl akademický malíř J. Bube-
níček.
Diplom čestného měšínnství král. hlav. města
Prahy pro J. J. nejvyššího maršálka Jiřího knížete
z Lobkovic, který bude jemu starostou, oběma ná-
městky a 6člennou deputací sboru obecních starších
ve zvláštním slyšení v den slavnosti 14. t. m. do-
poledno odevzdán, pyl proveden na pergamenu kolo-
rovanou pérokresbou akad. malířem p. Maxem Švá-
binským. Umělec tento vyobrazil v čele diplomu krá-
lovskou Prahu, majestátní to postavu, vzdávající hold
zemskému maršálkovi, jehož věrná podobizna mistr-
ným pérem umělcovým velmi charakteristicky a zda-
řile jest podána. Diplom, který jest vynikajícíma
opravdu cenným uměleckým dílem, opatřen jest oba-
lem z hedvábí, zevně zlatem vyšitého a znakem
města Prahy, jakož i znakem rodiny knížat z Lob-
koviců ozdobeným; obal opatřen jest uvnitř hedváb-
nou applikací a byl zhotoven dle návrhů a výkresů
osvědčeného a na slovo vzatého odborníka pana ar-
chitekta Josefa Fanty v pražské městské průmyslové
pokračovací škole dívčí za částečné pomoci parament-
ního ústavu křesťanské akademie. V městské pokra-
čovací škole průmyslové provedly obsáhlou a zdařilou
práci vyšívačskou žákyně a absoiventky této školy
za dozoru paní Renáty Tyršové, spisovatelky a za
vedení i součinnosti slečen Vaetrovy a Duškovy. Mon-
táž obalu diplomového obstaral závod urněleckého
knihařství p. J. Spotta. Vůbec lze Mci, že diptema
úprava jeho jest vskutku novou a apartní a že tím
#12
alto_textblock
#12
úspěšně od obvyklé formy diplomů se odlišuje. Text
diplomu jest tento: „My slarosta a rada král. hlav.
města Prahy známo činíme tímto listem, kdežkoli čten
aneb čtoucí slyšán bude, že sbor obecních starších
ve schůzi své dne 11. května t. r. konané, maje ve
vděčné paměti, že Jeho Jasnost, vysoce urozený kníže
Jiří Kristián z Lobkovic, vévoda roudnický, okněž-
něný hrabě ze Sternšteinu, nejvyšší maršálek krá-
lovství českého, cís. a král. tajný rada, dědičný člen
panské sněmovny, rytíř řádu zlatého rouna, velko-
křížník řádu Leopoldova, čestný rytíř řádu Maltán-
ského, náměstek protektora České Akademie pro vědy.
slovesnost a umění, pán na Mělníku, Drhovli a Rož-
dalovicích atd. atd., velkých, neocenitelných zásluh
Scbě byl získal jakožto věrný zastance práv králov-
ství a národa českého, jakožio dlouholetý nestranný
předseda zastupitelstva zemského i jakožto neunavný
a důstojný představitel i obhájce samosprávy zemské
a obecní, jmenoval jej za příležitosti oslavy Jeho
sedmdenáliletých narozenin jednomyslně čestným
měšťanem král. hlav. města Prahy. Tomu na svě-
domí a stálou pevnost dali jsme tento list zhotoviti
a pečetí městskou opatřiti, jenž jest dán v Praze, jede-
náctého dne měsíce května léta Páně tisícího devíti-
stého a pátého. Starosta: JUDr. Vladimír Srb. I. ná-
městek starostův: dr. Karel Groš. II. náměstek sta-
rostův: Jan Seifert.
Blahopřejná adzessa technol. prům. musea obch.
a živn. komory v Praze zhotovena byla dle návrhu
externího učitele při museu Arch. F. Sandera, kon-
struktéra při čes. vys. škole techn. v Praze. Část
kovovou ve stříbře řezanou a tepanou provedla odb
škola zlatnická v Praze za vedení ředitele školy
ařch. J. L. Němce. Část knihařská zhotovena v dílni
museálních kursů pro umělé knihařství péčí odb.
učitele J. Horáka. Adressa má tvar knihy s vlože-
nými 2 listy blahopřejnými, zdobenými arch. F.
Sandrem. Potažena jest šedě modrou kůží. Vršek
opatřen jest kováním, které dělí plochu ve tři pole.
Střední pole nese pohled na Hradčany a Malou
stranu, intarsovaný v kůži tonem fialovým ve třech
polohách a jest vyzdobeno ručním zlacením v kůži.
Přes střední pole splývají dva festony od horní
příčle kování, zdobené 4 věnci vavřínovými. Dvě
menší pole horní a dolní vyložena jsou olivovým
dřevem. Dolní část kování nese emblemy strojniciví
a lučby a řemeslného rukodíla, na podkladu z lipo-
vých haluzí.
Kaseta ze skla křišťálového (broušeného poslu
chačem kursu pro umělé sklenářství F. Richtrem).
osazeného v kostře ze šedého javoru, provedena byla
v dílně ústavních kursů truhlátských, za vedení odb.
učitele L. Voráčka.
Výbor odborné školy zlatnické v Praze podal
nejvyššímu maršálkovi v král. českém adressu, pro-
vedenou dle návrhu ředitele školy J. L. Němce
v bohaté původní komposici, přizpůsobené jednotli
vým dekoračním technikám, na škole odborné
pěstěným.
Návrh adressy pochází, jak řečeno, od ředitele
J. L. Němce, pod jehož řízením se provádění ve
škole dělo. Portrétní plaqueltu provedl odb. učitel
V. Šantrůček, ryjeckou část žáci téhož, zasazení
drahokamů oddělení odb. učitele J. Froblicha atd
Technickou čásť kování zhotovili techn, příručí F
Tajbl a J. Hrbek, který též provedl galvanické zdo-
bení v lučebním oddělení školy inž. R. Urbana.
Čásť knihařská provedena byla v dílně odb kurst
pro umělé knihařství při technol. průmysl. museu
v Praze.
České herectvo připojí se holdem svým k oslavě
70. narozenin nejv. zem. maršálka kn. J. Lobkovice
Předseda Jos. Šmaha s jednatelem Em. Fochtem po-
dají oslavenci jmenem Ústřední jednoty českého he
rectva blahopřejuou adresu. Umělecky provedená tato
adresa jest dílem akademického malíře pana Karla
Šimůnka.
Hlahol pražský provede dnes o 10. hod. dopol
při bohostužbách, které u příležitosti 70. narozenin
kn. Jiř. Lobkovice, nejv. maršálka království českého,
sloužiti bude kardinál kníže-arcibiskup pražský Ler
svob. pán Skrbenský z Hriště, mši pro smíšené hlasy
od K. Bendla. Nový osmihlasý sbor smíšený »Ecce
sacerdos« složil sbormistr Hlaholu p. Ad. Piskáček.
K závěrku bohoslužeb zazpívána bude » Modlitbae
od K. Bendla. Členové Hlaholu sejdou se přesně
o 3410. hod. na kůru chrámu sv. Mikuláše na Malé
straně.
Česká prafika vzdala hold kn. Jiř. Lobkovicovi
v pátek deputací »České grafické akciové společnosti
Unie« v Praze, již se zúčastnil předseda pan eís.r
J. Otto a místopředseda pan cís. r. Jan Vilím. Depu
tace věnovala panu maršálkovi zvláštní otisk jeho
portretu dle originálu Vojt. Hynaisa, který k jubileu
vydala. Obraz zasazen v mahonový, hlazený, renais-
sanční rám se spěžovým massivním ornamentem. Pan
maršálek ocenil zdařilou reprodukci a vyslovil se
pochvalně o výkonech Unie,
K oslavám nejv. zem maršálka. V pálek dne 12.
května uvedena byla ke kníž. Jař. Lobkovicovi depu-
tace časopisu »Zlaté Prahy« pp. cís. rada J. Otto
jako vydavatel a redaktoři Ad. B. Dostal a Vikto
Olíva, která několika slovy upřímného blahopřání
maršálkoví jakožto ušlechtilému sledovateli uméle-
ckých a literárních snah českých podala jubilujícímu
náčelníku české samosprávy ve skvostných deskách
poslední číslo »Zlaté Prahy«, věnované v obrazech
i textu ze značné míry jeho k uctění.
#13
alto_textblock
#13
Zastupitelstvo měsla Nusli zvolilo ve včerejší
schůzi J. J. nejvyššího maršálka knížete Jiřího Kri-
stiana z Lobkovic čestným měšťanem města Nuslí.
Z Blovic. Obecní výbor zvolil ve své slavnostní
sehůzí včera konané J. J. nejvyššího maršálka kní-
žete Jiřího z Lobkovic čestným měsťanem města
Blovic.
Ze Slaného. Obecní zastupitešstvo král. městu
Slaného jmenovalo J. J. knížete Jiřího z Lobkovie
nejvyššího maršálka král. českého, ve schůzi včera
konané jednomyslně čestným měšťanem.
Z Radlic. Obecní zastupi telstvo v Radlicíchu
Smíchova jmenovalo ve své slavnostní schůzi dne
13. t. m. J. J. nejvyššího zemského maršálka Jiřího
knížete z Lobkovic jednohlasně čestným občanem
bce radlické v uznání jeho snah, směrujících k po-
vznesení samosprávy.
Z Nového Města nad Melují. Obecní výbo
zvolil ve své slavnostní schůzi včera konané J.J
nejvyššího maršálka knížete Jiřího z Lobkovic čest-
ným občanem obce Nové Město n. Metují.
Zo Soběslavi. V mimořádné schůzi obecního
zastupiteistva dne 10. t. m. u přilomnosti všech
30 členů konané, jmenován J. J. kníže Jiří z Lob-
kovic, nejvyšší maršálek král. českého, jednohlasně
čestným měš ťanem.
Z Lysé nad Labem. V mimořádné slavnostní
schůzi obecn ho zastupitelstva dne 12. května t.r.
konané, zvolen byl kníže Jiří Lobkovic, nejvyšš
zemský maršálek král. českého, jednohlasně čestným
měšťanem.
#14
alto_textblock
#14
VI. sjezd slovanských novinářů
v Opatiji-Volosku.
V. V Praze, 13. května 1905.
#15
alto_textblock
#15
II.
#16
alto_textblock
#16
Na programu zejtřejšího jednání sjezdového
nalézají se zprávy o organisacích novinářů če-
ských, polakých, ruských, slovinských, chorvat
ských, slovenských a srbských.
#17
alto_textblock
#17
Organisace novinářů slovanských.
Ústřední výbor Svazu slovanských novinářů
se zájmem sledoval každou organisační činnost
příslušníků stavu a jakoukoli snahu v tom směru
podporoval. Jest zajímavým pro kollegy i širší
veřejnost vývin a rozmach jednotlivých korpo-
rací novinářských a výbor z pochopitelných dů-
vodů položil na šestý sjezd jakýs generální pře-
hled na organisaci novinářů slovanských. V po-
předí stavovského sdružení ovšem nalezá se
Spolek českých žurnalistů
v Praze,
o němž promluvil red. „Politik“ p. R. Cejnek.
Z obsáhlého jeho přehledu o organisačním svazu
českých novinářů uvádíme některé odstavce.
Řečník pravil: Jest zásluhou ústředního svazu
#18
alto_textblock
#18
slovanských novinářů, že otázku utvoření novi-
nářských organisací u oněch národů slovanských
uvedl do proudu, jež dosud žádné organisace žur-
nalistické neměly. Do založení svazu byl organio
sován pouze český a polský tisk, dnes ve třetím
roce trvání svazu přibyly další dvě organisace
a sice haličsko-ruská a slovinská, kteráž letos
poprvé na sjezdu našem oficiálně se zúčastňuje.
Dále jedná se o utvoření zvláštní sekce novinář-
ské při spolku chorvatských spísovatelů v Zá-
hřebě a o utvoření spolku slovanských novinářů
v Uhrách. Chtěje objasniti a příklady doložiti
velkou prospěšnost novinářských organisací pro
příslušníky stavu našeho, usnesl se výbor svazu
položiti na jednací pořad sjezdu stručné zprá-
vy o vývoji a výsledcích dosavadních novinář-
ských organisací slovanských.
Spolek českých žurnalistů jest
nejstarším a největším ze všech těchto organi-
sací. Je nyní v 28. roce svého trvání. Den usta-
vující valné hromady jeho, dne 18. listopadu
1877, zůstane pro české novinářstvo věčně pa-
mátným. Jakými byly do oné doby poměry če-
ských pracovníků péra? Byly tak smutné, že
těžko jest nám vmysliti se do nich. Onemocněl-li
tehdy žurnalista, byl odkázán jen na ochotu za-
městnavatele a když umíral, nevěděl, zda se
někdo nad jeho pozůstalými slituje.
O pomoci v nouzi, o splatných podporách,
o pensi ve stáří, o pensí vdovám a příspěvcích
na vychování dětí, o pensí v invaliditě, dočasné
neb trvalé, o podpoře v nezaměstnanosti —
o všem tom nebylo tehdá nic známo. Jaký jest
stav českých novinářův dnes, jsou-li členy spolku
našeho? Onemocní-li kollega, dostane lékařskou
pomoc a denní podporu 4 K, je-li mu pobyt
venku předepsán, denně 6 K. Zemře-li, obdrží
vdova pohřebné 400 K, na pomník 120 K a
mimo to podporu pro sebe jednou pro vždy
400 K, pro každé dítě po 100 K, mimc to pak na
stálé pensi ročně 1200 K pre sebe a zvláštní pří-
spěvky na vychování dětí. Ztratí-li kollega místo,
obdrží po dobu půl roku měsíčně sustentační
gáži od 140 do 300 K. Je-li v opravdové nouzi,
dostane se mu podpory. Splatných podpor může
se mu za mírných podmínek dostati až do výše
2400 K. Starobní pense obnáší nyní 123 K mě-
síčně a je-li kollega práce neschopen, dostane
se mu pense invalidní. (Podrobnosti o založení
Spolku českých žurnalistů byly uveřejněny
v „N. L.“ u příležitosti 25letého jubilea spolku.)
Řečník podrobně zmínil se o založení pensijního
fondu pro členy Spolku českých žurnalistů, pen-
sijního fondu pro vdovy a sirotky a nemocenské
pokladně při spolku, kteréž instituce velmi blaho-
dárně působí, což viděti z těchto číslic: Na ne-
splatných podporách: vdovské, sirotčí, v nemoci
a nezaměstnanosti vyplatil spolek od r. 1878 do
r. 1904 celkem 116.863 K. Pensijní fond vy-
platil pensí starobních a invalidních 178.216 K,
vdovský fond 3710 K a nemocenská pokladna
v prvém roce svého trvání 809 K, celkem tudíž
299.598 K. Tato čísla stačí, aby každého pře-
svědčila, že první povinností novinářů slovan-
ských jest všude tam, kde organisací dosud není,
k založení jich přikročit a všemi silami o zdárný
vývoj jich se starati, neboť jen tak získáme ne-
teliko nezbytnou materiální oporu, ale také
mocný štít k hájení svých právl
#19
alto_textblock
#19
Říšská rada.
#20
alto_textblock
#20
Poslanecká sněmovna
332. schůze.
Z Vídně, 13. května.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Poslanecká sněmovna rozejde se dnes ve-
čer na neurčitou prázdeň, ale je všeobecnou
víra, že sejde se opět v prvních dnech června.
Na jak dlouho, neví dnes nikdo. Možná, že jen
za tím účelem, aby vyřídila věci nejpilnější. Ze-
jména rozpočet na druhou polovinu t. r., volby
do kvotové deputace, nový úvěr na alpské dráhy,
zákon o výstavbě některých tratí lokálních.
Sněmovna byla k překvapení presidia usná-
šení schopnou, jakkoli velmi četní poslanci češti
a němečtí odjeli dnes do Prahy k jubileu nej-
vyššího maršálka zemského. Poslance nepoutaly
na Vídeň věci, které jsou na jednacím pořadě.
nýbrž záležitosti jiné, které souvisejí s všeobee-
nou a parlamentní sitnací a ji tvoři. Rozpravy
o kabineté koaličním v době dozírné nepřestá-
vají. S velkým napjetím očekává se vývoj věcí
na sněmu království českého. Jeho kampaň bude
obtěžkávací zkouškou, kterou má býti zjištěna
nosnost situace. Nejen budoucí události parla-
mentu vídeňského závisejí na sněmu tom, mo-
žno říci, že celá vnitřní politika tohoto státu.
Její těžisko bude za dnů nejbližších opětv
Praze.
Zákon, kterým se upravuje podomní ob-
chod, sdíli osud zákona, kterým upravena byla
živnost stavebni. Stěhuje se ze sněmovny do
sněmovny. Poslanecká vrátila ho opět dnes
panské, setrvavší na svém původním usnesení,
dle kterého podomní obchod v určitých místech
může býti zapověděn obci samou, zápověď však
musí potvrzena býti politickým úřadem zemským,
kdežto sněmovna panská po té stránce stanovila
placet ministra obehodu, tudiž také instanční
cestu a dovoliti chtěla podomní obchod v ml-
stech, čítajících méně než 5000 obyvalelů. Tato
věc vleče se mezi oběma sněmovnami již od let
Badenových, tudíž celých 10 let. Spor o ni
jest zásadní. Jde o sebeurčovací právo
obecní. Kdy tento spor urovnán bude kompro-
misem a v jakém smyslu, neodvažujeme se pro-
rokovati. Že bar. Call zaslával kompetenci svého
ressortu, mluvil tedy pro domo, nepřekvapuje.
S podivením je však, že lidé, kteří se nazývají
horovateli pro autonomii zemskou, chtějí, aby
s takovou drobností, jakou je zápověď podom-
ního obchodu na př. v Mistku, šlo se ze země
do Vídně k centrálnímu úřadu. To dlužno vy-
tknouti.
Dne 8. března 1904 podala vláda dra.
Körbra osnovu zákona v příčině zřízení vlašské
fakulty právnické v Roveredu. Teprve dnes
v noci před samým rozchodem vykonalo se
první čtení její. Bylo-li již vynuceno, nebylo
třeba je odbýt ve chvili, kdy poslanci, kterých
zůstalo ve sněmovně velmi mnoho a ministr dr.
Hartl, jenž odjel rychlíkem Františkovy dráhy
do Prahy k otevření umělecké galerie královstvi
českého, měli strach, že zmeškají poslední vlak.
Rádi uznáváme, že poslanci všech stran
jednání o předloze té přítomni byli počtem ne-
obyčejným. Konala se debata věcně, vážně. Sle-
dována byla s pozornosti a zájmem, jakého
právem zasluhuje boj o vysoké školy pro n
#21
alto_textblock
#21
rody neněmecké, neboť se zákonem o vlašskou
universitu jest a zůstane spojena nerozlučné
snaha po české universitě na Moravě, po slo-
vinské v Lublani, po rusko-haličské ve Lvově
resp. po jejich zákonném zajištění. Těmto po-
žadavkům dali rozhodný projev poslanci prot.
Romančuk, Plantan a dr. Žáček.
Všichni řečníci vlašští se stejnou rozhod-
ností akceptovali požadavek po vlašské univer-
sitě výhradně a výlučně v Terstu. Dr. Elle-
bogen měl plaidoyer pro nacionální autononii.
Vlašští studenti, kteří byli v ložích a tleskali jii
poslanci Bennatovi, applaudovali mu. Když byie
jim pohrozeno, že budou vyloučeni, kdyby dal
se strhnouti po třetí, většínou odešli. Nelad do
diskuse přivedl náměstek inšpruckého starosty
dr. Erler glorifikací loňského masakru inšpre
ckého a prohlášením, že Vlach ům se e
Rakousku nesmí dostati univer
sity žádné.
Ministr vyučování dr. Hartel mluvil sie
dlouho, ale pouze retrospektivně a provisorně.
Retrospektivně, jak pokud se týče celé histori
pražské university, tak pokud se týče veškerfc
„průprav“ pro university neněmecké, zvláště pak
druhou českou. Bylo při tom zajímavo, že ny-
nější ministr vyučování dovolati se musil
prohlášení, jež učinil již v r. 1896, tedy před
9 léty, nynější chef kabinetu baron Gautsch jako
ministr vyučování v kabinetu Badenově .. . Co
se týče provisorní povahy deklarace dra. Hartla,
dlužno konstatovat, že vyhradil si, resp. bar.
Gautschovi definitivní vyjádření až —
v rozpočtovém výboru . ..
Bylo již po 10. hodině noční, když hr.
Vetter udělil slovo druhému náměsíku svému,
dru. Žáčkovi, který prohlásil jmenem všech
poslanců českých splnění požadavku po drubé
universitě české požadavkem, na kterém všichni
pevně trvají, zvláště však protestoval proli tomu
důrazně, jakoby požadavek tento byl politickým.
Takovým se stal vinou vlád;. Moravský řeční
reagoval ihned na prohlášení ministra dra.
Hartla, poukázav na poměry pražské univer-
sity, na frekvenci, na nedostatek míst, na velký
počet professorů a docentů, kteréžto momenty
samy jsou postačitelným důvodem pro zřízeni
moravské university české.
Důrazně prohlásil také, že je třeba kon-
kurence pro českou universitu pražskou a volné
stěhovavosti, aby mohla prospívat. Naproti me-
mentu finančnímu připomenul, že je velmi
smutno, že se chce šetřiti na školství. Hmotné
cběti, které přináší český národ pro stát, oprav.
ňují ho přece, aby žádal od státu, co mu náleží.
Poslanec dr. Záček významným projevem skon-
čil své prohlášení: „Očekáváme — toto vy-
jádření činím jménem všech poslanců českých
— že k rozřešení této palčivé otázky vláda c
nejdříve rozhodně přikročí.“
O 11. hodině v noci byla debata skončena.
Generálními řečníky zvoleni poslanci: Ploj a
Biankini. Onen důrazně tlumočil požadavek
Slovinců po universitě, tento požadavek Chorvatt
dalmatských.
Když byla poslanecká sněmovna vyřídila zá-
kon, poslaneckou sněmovnou vrácený, v příčině
přípřeže v době míru, rozešla se. Byla již půl-
noc, když hrabě Vetter poslance propustil.
#22
alto_textblock
#22
Z Vídně, 13. května. (C. B.y
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 10.20
hod. dopol.
Mezi došlými spisy je Weisskirchnerův
návrh na změnu § 31. zákona o zřízení správního
soudu.
Dotazy podali poslanci Karbus a sp. po opt-
tření proti švindléřskému ohlašování míst v novi-
nách: — Hájek a sp. po vyměření jakési daně;
Čipera a sp. po porušení jazykové rovnopráv-
nosti okresním soudem postoloprtským: — V. He-
fer a sp. po ustanovování českých soudců v obvodu
krajského soudu chebského; — Fresl a sp. po z-
zastavení pensijní renty bratrskou posladnou míro-
šovskou.
Sněmovna rokovala o zprávě výboru stran usne-
šení panské sněmovny
o podomním obchodu
Ref. Förg doporučoval novou výborovou změnu
usnešení panské sněmovny a bezodkladnou zevrubnou
debatu od § 12.
Změna navrhovaná živnostenským výborem zá-
leží v tom, že ne ministr obchodu, ale potitický
úřad zemský neschvaloval usnešení obeeního zastu-
pitelstva o výluce některého zboží z podomního
obchodu.
Posl. Hofmann doporučuje text poslanecké sně-
movny dle výborového návrhu, žádá, by se vyhra-
dilo usnešení obecních zastupitelstvev, má-li se po-
domní obchod v některé krajině zakázali.
Ministr obchodu bar. Call soudí, že rozhodovati
o tak důležité věci, jako je zákaz podomního ob-
chodu, přísluší ministerstvu obchodu, neboť jen tak
zachová se postup dle jednotných zásad. Byrokra-
trckého schematisování netřeba prý se obávati, nebot
ministerstvo prozkoumá zprávy zemských úřadů c
nejspěšněji. Dále vyslovuje se proti větším výhodám,
obsaženým v § 16., že jen příslušníci obca do-
movské mohou dostati povolení k podomnímu ob-
chodu s domáckými výrobky. Zvýšení trestní výměry
na 600 resp. 100 K souhlasí s původním návrhem
vládním.
Posl. Schlegel, Wilhelm, Etz, Pom mei
a Erb přimlouvali se za 3 12. dle výborového
textu.
Wilhelm prohlásil, že obyvatelstvo nechce opravu
ale zrušení podomního obchodu. Pommer a Erb vy-
čítali panské sněmovně, že je na překážku opravdn
lidovým reformám a neustane-li, že vznikne agitace,
aby se tato instituce zrušila.
Posl. Pachur ujímal se návrhu živnostenskéb
z výboru. Ohledně potvrzovacího práva němečtí zi-
stupci z Čech nesouhlasí zcela se zástupci jinýc
německých zemí. Nemají co namítati proti potvrno-
vání ministerstvem obchodu, jest jim sympatičtějíí
než pražské místodržitelství. Jen pro zachování
usnesení poslanecké sněmovny budou hlasovati pr
její původní usnesení, aby potvrzování zůstale
v rukou politického úřadu zemského.
Posl. Ofner myslí, že by býval lepší boj pro
§ 29., jenž jedná o podomních obchodnících uber-
ských. Odporuje změnám navrženým živnostenským
výborem.
Debata uzavírá se a hlavními řečníky zvoleni
poslanci Ellenbogen (pro) a Heilinget
(contra). Onen prohlásil jménem své strany, že bude
hlasovati pro text panské sněmovny ve všech či-
slech a jen v § 16a pro text výborový; tento pro-
htásil, že zákon dle textu panské sněmovny jest
opakem toho, co chtěla sněmovna poslanecká, a pbi-
mlouval se za text živnostenského výboru.
Po doslovu ref. Förga hlasovalo se. Vo-
glerova změna na obnovení § 12. dle textu panské
sněmovny propadla, rovněž změna Lichtova. Mini-
sterstvo obchodu povoluje podomní obchod a § 12
přijat dle výborového textu.
Bez valné debaty schváleny potom §8 2., 3,5.
až 8., 10. a 14. dle výborových návrhů a schůze
přerušena pro pohřeb vicepurkmistra vídeňskébo
Strohbacha od 3/42 do 4 hod. odp.
Když byla zase obnovena, rokovalo se o § 16.
Debaty zúčastnili se posl. Gregorčič, Oťnei
jenž přimlouval se za oprávnění ministra obchodu
k povolování výhod, vytčených v § 16., Fresl pre-
testoval proti jednání panské sněmovny v této zále-
žitosti. Podomní obchodníci svádějí drobný lid b
zbytečným výdajům. Centralismus překáží řádní
úpravě podomního obchodu.