Dne 9. ledna 1900.

KAOLIÉ LIsY

Číslo 7. Strana 5.

ních lístků obchodníkům, jednak že lístky ty franko- vané a odevzdané poště pozastavovány jsou poštmistry a poštovními úřady moravskými. Tak jako moravští rabíni vymohli loni konfiskaci pohledního lístku dle fotografie Toužilovy: »Anežka Hrůzova na pitevním stole v umrlčí komoře v Polné« (konfiskaci tu zru- šil ovšem později zemský trestní jako appelační soud v Praze ve všech směrech. Pozn. red.), vymohli dále i zavedení trestního řízení proti matce Marii a bratru Janovi, zavražděné Anežky Hrůzovy v Dolní Věž- nici, pro podezření ze zločinu vraždy za vlády Claryovy. A z té doby tajných výnosů dle všeho zůstal i onen, obmezovati kolportáž a expedici polenských pohledo- vých lístků Toužilových. O tom píše se nám jak ná- sleduje: U nás na Moravě má četník skutečně právo Toužilovy polenské pohlednice zakazovati. Právo kon- fiskovati pohlednice ty mají u nás i poštovní úřady. Bylo jim to nařízeno. Tak četl jsem sám nařízení c. k. okres. hejtmanství v Mor. Krumlově ze dne 14. psosince 1899. kdo vyzývají se c. k. po- štovní úřady, aby pohlednice polenské, budou-li poštou poslány, byly zkonfiskovány a c. k. hejtmanství zaslány. Hejtmanství jmenované odvolávalo se na na- řízení c. k. mor. místodržitelství ze dne 9. prosince m. r. a pak na nařízení c. k. stát. návladnictví ve Znojmě. Obsahují prý pohlednice přečin proti § 302 tr. zák. podobného. Co nejlepšího při tom, že naří- zení to je důvěrné«. Bylo rozesíláno s poznám- kou na obálce: »Zur eigener Hand des Amtsvorstan- des«. Zdá se, že jmenované úřady se odvolávají na jakési vyšší nařízení z Vídně. (?) Jak bylo by, kdyby polenské lístky zkřivily židům jediný vlas na hlavě? Unás je těch židáčků méně, než u Vás v Čechách, proto o ně tolik strachu. Křesťanů najde se vsude dosta dost, za jednoho deset. Ale takového neviňoučkého Hilsnera tak honem nelze najíti, na to musil vyrůsti náš krajan Massaryk. Aby četníci ukázali šikovnost svou a dopadli vraha před rokem zavražděného ka- plana P. Horkého, to jsme se nedočkali, nařizuje se jim však hledati a stíhati dovolené, nekonfisko- vané pohlední lístky polenské.

Směs.

L + 14. Poctiví socialisté. Lublaňský »Glas- nik« píše ze dne 30. prosince: Před soudem v Terstě konal se soud, který ukázal stranu sociálně-demokra- tickou v pravém světle. Richard Camber již před více lety vystoupil ze sociálně-demokratické strany a ustanovil neodvislý socialistický list »Il Lavero«, v němž práci »officiósních« sociálních demokratů ostře bičoval. Mezi nimi zvláště břitce potíral »vůdce« Gérina, jemuž vytýkal mezi jiným také, že okradl dělnický spolek; Gerin ovšem tvrdil, že je nevinen, jmenoval Cambera lhářem a darebákem a žaloval pro utrhání na cti. Při přelíčení Camber však všecko dokázal a obje- vil světu veliké klamy, které konají so- ciální demokraté s dělníky. Gerin skutečně okradl pokladnu. Již 12 let žije vůdce Gerin jen z dělnických krejcarů. Vídeňský dr. Adler jej ustanovil v Terstě za vůdce a dal mu týdenní mzdy 16 zl. Za stávky v Muggii přemluvil dělníky, aby mu dali po 4 zl. denně. Přes takové příjmy se Gerin nestaral o děl- nický blahobyt docela nic, chodil z hospody do hospody, večer přišel vždycky opilý domů a ráno vstával o 11. hodině jako pravý měšťák. Docházel s dělníky do nejšpinavějších hostinců, jedl s nimi polentu a fizole a pil vodu, jako proletář, potom však šel s »vyššími« socíny do restaurace, kde se najedl ještě pečeně a napil šampaňského. Tento muž zastupoval v Brně vlašské socialní demokraty na sjezdu strany. Čistá společnost! Armádní rozkazy Viléma II. Berlínská »Volkszeitung« sestavila seznam armádních rozkazů, které německý císař Vilém minulého roku 1899 vy- dal. Rozkazy ty vydány byly v těchto místech: v Brémách, Kielu, Hubertusstocku, Friedrichsruhe, Výmaru, Karlsruhe, Wartburku, Štrassburgu, Urvibe, Visbadenu, Kunnersdorfu, Pröckelwitzu, Hanoveru, Helgolandě, Eckernförde, Pravemünde, Orskogu, Molde, Drontheimu, Meroku, Aalesundu, Bergenách, Oldenu, Vilémshavenu, Vilémsböhe, Akolsen, Metách, Neu- hofu, Elberswaldě, Swinemünde, Gdansku, Rominten, Marienbergu, Hamburce, Letzlingenách, na průplavu císaře Viléma, v Port-Victoria, Vlissinkách, Göhrde, Blankenbergte, Berlíně a Postupími. To snad stačí. ** Nouze o čeleď. V Korutanech je zvykem, že hospodáři najímají čeleď na Sylvestra. Dva stat- káři poslali do »Kärntner Zeitungu« dopisy o chování se čeledi na Sylvestra. Jeden píše: Potřebuji 3 čele- díny a 2 děvečky, dosud dnes na Sylvestra najal jsem jednu děvečku. Čeledínové chlapci jsou v ho- spodě na dobro spití kořalkou; každý čeledín, který se do služby nabízí, žádá denní porce kořalky. — Druhý statkář píše podobně. Hostinští zdražují pivo. Sotva že přišla na veřejnost zpráva, že vláda na zlepšení financí zem- ských, radí zemským sněmům, aby vybíraly zemské

přirážky z piva, stalo se na mnoha místech, hlavně v Korutanech, že někteří hostinští zdražili pivo na litru o 1 krejear. * Rouhavý redaktor odsouzen. Ke zprávě odpoledního čísla podotýkáme, že humoristický list »Ulk« jest přílohou židovského »Berliner Tagblattu«. Státní návladní nechtěl rouhače žida Mehringa po- volati ani před soud, což se stalo teprve na žádost katolických poslanců. Trest 6 měsíců, které dostal, bude výstrahou nejen jemu, nýbrž i ostatním židov- ským rouhačům novinářským. Dodáváme dále, že tento nestoudný žid jest hlavním spolupracovníkem známých vědeckých socialistických rozhledů »Neue Zeit«. Zde jest opět důkaz, jak sociální demokracie ve všem a všude tyje ze židovského kapitálu, ať du- ševního, ať hmnotného. Objednané anglické granáty v ne- bezpečí. Anglická vláda objednala u Kruppa v Essenu ohromné množství ocelových granátů, na kteréžto objednávce horečné se pracuje duem i nocí. Nyní však panuje v Německu obrovské rozhořčení proti Anglii, že německý parník »Bundesrath«, který plul do zátoky delsgojské, byl Angličany zastaven. Listy všeněmeckého spolku žádají důtklivě, aby an- glická objednávka u Kruppa se nesměla dodati. Rej transvaalský začíná býti proti Anglii nebezpečný. 1* Vystěhovalectví židů z Evropy. Za mi- nulý rok 1899 vystěhovalo se do Ameriky z Evropy 31.076 židů. Z toho vystěhovalo se z Rakousko- Uherska 15.280, z Ruska 10.992, z Rumunska 3732. z Německa 720, z Anglie 204, z ostatních států vy- stěhovalo se 148 židů. Šťastná Amerika, která má již nyní také svou otázku židovskou. * Po třicíti letech propuštěn na svo- bodu. Tyto dny byl cestou milosti propuštěn z trest- nice v Kopru trestanec Andrija Simič, který r. 1871 byl jako nebezpečný bosenský lupič odsouzen do ža- láře na vždy. Trest tento byl mu cestou milosti pro minut a po 30 letech v žaláři prožitých puštěn byl Simič na svobodu. Simič je dosud tělesně zdráv a čilý. ** Stávka v St. Etiennu skončena. Z St. Etienne, 8. ledna. (T. k.) Ve všech dolech byla dnes práce znovu zahájena.

Literatura.

Vychovatel. Křesťanská výchova mládeže jest zajisté stěžejným bodem celého života k tolického, neboť na ní záleží budoucnost. Proto záleží na tom, aby každý dostatečně byl o výchově mádeže poučen. K tomu napomáhá čtení vycho- vatelských listů katolických, z nichž u nás neocenitelné á- sluhy ískal si »Vychovatel«, jehož číslo 1. ročníku XV. právě vyšlo. »Vychovatel«, jejž vede vdp dr Rudoíf Horský, přináší mimo články pedagogické mnoho jiných dů- ležitých zpráv z vychovatelství a soustřeďuje v sobě snahy jak Katechetského spolku, tak Jednoty katolického učitelstva v království českém, pro něž vydává přílohu katechetskou a učitelskou. Proto upozorňujeme opět na nový ročník, jenž přináší co nejrozmanitější a velmi zajímavou četbu. Z obsahu jmenujeme prof. Horáčka článek »Úkol a vychování ženy«, V. Bouchala: »O kronikách bývalých farních škol«, atd. »Vychovatel« vychází ná ladem družstva Vlasť vždy 1. a 15. každého měsíce a roční předplatné činí 6 korun. Hlídka Red dr P. Vychodil. Právě počal vychá- zeti nový ročník XVII. První číslo má tento bohatý obsah: P Vychodil: »Antisemitismus«. Jan Oliva: »Z duchovních pradějin člověka.« MUDr. J. Svítil: »Paprsky Röntgenovy v lékařství«, Dr. Jan Sedlák: »Křesťanství a vzdělanost řecká a římská«. — Písemnictví a umění: »Hudební proudy« (Al. Vlk); »Darwinismus na soudě nynější přírodovědy«; »Co čte ruský lid?« (A. Vrzal.); »Moderní španělské drama.« Nová díla. — Směs: Düležitý starokřesťanský nález. Význam reformátorův a reformace. Nejstarší člověk divochem? (—r.). Kdy se narodil Heine? (O.) Knihovny v Rakousku (O.) Vliv církve západní na církev východní. Žena u cikánů. První Röntgenova fotografie žaludku (—r.). Výchova či vý- chov? — Rozhled: Církevní zprávy. Věda a umění. Škol- ství. Vychází nákladem pap. knihtiskárny v Brně. Roční předplatné 8 korun. »Hlídka« jest be odporu náš nejlépe redigovaný vědecký měsíčník. Doporučujeme ho co nejlépe. Nové učebnice. Výnosem c k. ministerstva vyučo- vání ze dne 5. pros. 1899 č. 3 .334 schválena jest kniha Zeměpis pro školy měšťanské díl I. napsal Josef Basl, učitel měšťanské školy na Vinohradech. (90 str. se 43 obr. Cena váz 55 kr.) a učebnici pro tyto školy. Nakladatel I. L. Kober v Praze. — Výnosem téhož c. k. ministerstva ze dne 17. listop. 1899 č. 27228 schválen jest »Dějepis pro školy měšťanské« díl III Sepsal Fr. Šojan. (Str. 1 O se 32 obr Cena váz. 65 kr.) Nakladatel I. L. Kober v Praze, dále vý- nosem ze dne 29. listop. 1899 č. 31510) »Cítanka pro školy střední« Sepsal V. Petrů. Díl II. 3 vyd (Cena váz. 1 zl. 30 kr.) Nakl I. L Kober v Praze. »Dalibor«, hudební listy, jediný to časopis věnovaný českému hudebnímu ruchu, ukončil číslem dne 23. t m. svou XXI. pouť. »Da ibor« získal za uplynulý rok mnoho vyni- kajících hudebních literátů, me i nimiž shledáváme se i se jmény v hudebním světě nejzvučnějšími. »Dalibor« přin esl v právě dokončeném XXI. ročníku 42 úvedních článků, 11 feuilletonů, na 50 divadelních referátů a vajímavých s práv z divadla, které neodvisle js uce vedeny, vynika i říznostía opravdovostí Vedle toho astoupeny jsou četně: rubrika pražských, venkovských i z ciziny koncertů, kritika hudebnin, spolkové zprávy, hudba církevní, vypsání míst pánům hudeb- níkům, inserty a různé jiné zprávy. Nového ročníku, to jest XXII první číslo vyjde dne 6. ledna 190). — Dosavadní dlouholetý jeho majitel a redaktor pan Fr. A Urbánek v dal se vydávání listu a týž přešel v majetek nynějšího redaktora Mojmíra Urbánka. »Dalibor« vychází každou sobotu. Čtvrt- letní předplatné činí pro Prchu ! zl. 10 kr, pro venkov 1zl. 20 kr. První číslo zašle se každéniu, kdož oň požádí, na

ukázku zdarma. Redakce a administ ace »Dalibora« nachází se v Praze, ve Vácavské ulici č 326 Zvěř černá. Zpracoval a nákladem svým vydal Musil-Daňkovský, redaktor »Lovecké Besídky« v Mokrém u Opočna. Monografie tato, týkající se zvěře černé na svobodě, nečiní nároků na původnost, je však zdělána na základě spisu přírodopisce a lovce polského, Vladislava Spausty, r. 1898 zesnulého. Pojednání toto čte se poutavě. Spis est illustrován, m 56 stran v šir. osmerce a stojí pouze 25 kr i poštou. Na šest výtisků přikládá se sedmý zdarma. Objednávky adre- sovány buďtež: Redakce »Lovecké Besídky« pošta Opočno.

Válka v jižní Africe.

Není již pražádné pochybnosti, že kolem Ladys- mithu padnou co nejdříve kostky rozhodnutí a není-li již, že co nevidět bude rozhodnut osud tohoto, od Boerů obklíčeného a tak těžce svíraného města. Ge- nerál Buller namáhá se se svými podvůdci ze všech sil, aby je vyprostil z moci Boerův, avšak všecky o svedených bitkách došlé zprávy potvrzují jenom nové nezdary anglických zbraní. Boerové odrážejí udatně a vítězně všecky jejich útoky a způsobují an- glickému vojsku jenom nové, citelné ztráty. Nemůže proto překvapiti ani dost málo, že se v Londýně projevuje nálada vždy stísněnější. Zvláště také proto, že v anglickém vojsku počíná se silně vzmáhati také nekázeň, kteráž ovšem může poslední jako rozhodnou porážku jenom urychliti. Časopisy, sloužící Jingům, nepopírají již ani dost málo, že an- gličtí generálové nebudou míti snadné úlohy, aby Boery povalili. Všecka dřívější hrdá sebedůvěra jako by pojednou z Londýna byla vymizela. JJsou arcit ještě také listy, kteréž ani dnes nepřestávají doufati v konečný vítězný výsledek války, ale zdá se, jakoby se do této důvěry jaksi vnucovaly. Naproti tomu píše střízlivý časopis »Westm. Gazette«: Deufáme, že vy- brajeme, věříme, že vyhrajeme — avšak nemůžeme si zatajovati, že Bullerova úloha poskytuje nesmír- ných obtíží a můžeme vždy jenom s větší hořkostí želeti politiky, jež zavedla nás k tomu, abychom roz- hodné bitvy sváděli v zemi, jež jest pro nás právě tak nepřízniva, jako jest opět pro nepřítele tak pří- zniva«.Pozoruhodno jest, že týž list, kterýž následkem své slušnosti a živosti vyšinul se na nejpřednější ča- sopis oposiční, pomýšlí již na možnost uzavření míru, třeba že to pronáší v opatrné, s okamžitou náladou účtující formě. »Musíme — praví — pokračovati ve válce, dokud nebudou Boerové alespoň z našeho území vytlačeni a dokud nebudou ochotni, příjmouti podmínky, jež by zajistily nás proti budoucímu poru- šení míru.« Ku konci svého článku zabývá se jme- novaný časopis s vyhlídkami ministerstva a poukazuje na nedostak rozšafných, kompatentních a moudrých ministrů. Země však — dí — musí si takovéto mi- nistry vyhledati, a sice dříve ještě, než ukončen bude tento rok.« Připojujeme k tomu všemu zajímavou zprávu, kterou přinesl pařížský »Journal.« Oznámil totiž, že papež uložil kardinálu Vaug- hanovi, aby nabídl Anglicku pro- střednictví Sv. Stolice v jihoafrické válce. List dodává, žě papež dal zpraviti o tomto svém úmyslu současně také německého císaře. Příčiny anglických porážek jsou hojné. Za první mravní příčinu označuje se, že válka, zbudována byvši na nepoctivé malicherné a sobecké politice, nevznikla jako nezbytný požadavek, nýbrž že stala se jak pro národ anglický, tak pro anglické vojesůdce překva- pující událostí. Politické a vojenské přípravy byly ne- dostatečné, všecko přichází příliš pozdě, » po kapkách«, doprava vojska všude vázne, armáda a vůdcové takřka se neznají. Starý a dobrý plán válečné výpravy, který spočíval v tom, aby Angličané vpadli se silnými voj- sky z jihu a současně do Oranžského svobodného státu, plán, jenž by byl Boery donutil, aby sem po- spíšili z Natalu, Kimberleye a Mafekingu, byl od- sunut stranou a vojska anglická, na místě aby se soustředila, se rozštěpila. Následkem toho neměli An- gličané na žádném bojišti číselné převahy nad Boery. K tomu se druží ještě nepříznivé podnebí, nevyhnu- telná dysenterie a tyf (ačkoliv vojáci angličtí byli doma proti nim očkováni), namahavá doprava po moři, zvláště pak pro mladé a nectužilé nováčky ne- zpyklé na útrapy. Ale největší příčina neúspěchův angli- ckých spočívá ve zdatnosti a chrabrosti Boerův. Uka- zuje se poznovu také nyní v jižní Africe, že zbraň není ve válce nejdůležitějším činitelem, nýbrž srdce muže, jenž válku vede.

Z Londýna, 8. ledna. (T. k) Časopisy ozna- mují následující, dne 6. t. m. z tábora u Frere za- slaný telegram: Dnes o 2. hodině odpolední opustila celá divise jenerála Cleryho tábor, aby udeřila na Colenso. O půl 5 hod. odpol. vyjela polní angli- cká děla proti nepřátelskému středu a jala se páliti na postavení Boerův na plochém území mezi pahor- kem Blangwayským a pevnůstkou Wyllie. O půl 6. hodině bnala je naše vojska ku předu a dostala se až k místu, ležícímu v bezprostřední blízkosti mostu vedoucího do Colenso. Lodní a polní děla pálila velmi pradce na příkopy a opevnění nepřátelská. Nepřítel neodpovídal však na jejich palbu.