ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 a7007df0-8ebe-11dc-9bba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 70
#1 alto_textblock #1
KOsK A
#2 alto_textblock #2
o
#3 alto_textblock #3
v
#4 alto_textblock #4
Národní hospodář.
#5 alto_textblock #5
ev se n d ne bsru lsesnj
#6 alto_textblock #6
zemaědělstvi
#7 alto_textblock #7
obohod
#8 alto_textblock #8
Průmysl Příloha „Národních Listů“ k číslu 256. ze dne 16. září 1909.
#9 alto_textblock #9
Finaněniotví
#10 alto_textblock #10
dointn
#11 alto_textblock #11
ědvv pe
#12 alto_textblock #12
tssvine
#13 alto_textblock #13
ditele.
#14 alto_textblock #14
Telegraflcké zprávy.
#15 alto_textblock #15
Odpor rakouské vlády proti jmenování Scatarya Z Vidně, 15. září. K jmenování dvor. rady Scatarya ředitelem Dunajské paroplavební spo- lečnosti oznamuje „N. F. Presse“: Ježto právě u Dunajské paroplavební společnosti jsou pro- tivy mezi rakouskými a uherskými zájmy, zdráhá se rakouská vláda schváliti toto jmenování tím méně, ježto společnost jest státem subvencována a právě nyní byl plán zvýšiti vliv rakouský jak při sdělávání nové smlouvy tak při jmenováni presidenta a ředitele, jakož 1 při stanovení tariíů pre dopravu do Uher. Jak se proslýchá. dalsi předložiti dnes ministr obchodu dr. Weiskirch- ner od zeměpanského komisaře zprávu o vče- rejší schůzi administrativní rady Dunajské paro- plavební společnosti, ve které jmenování Sea- ťarya ředitelem způsobilo překvapeni jak u zá- stupce vlády, tak také u různých členů admi nistrativní rudy. Ministerský předseda bar. Bie- nerth prý jednal v tétc záležitosti dnešního dne s ministrem obchodu a vláda je prý pevně roz- hodnuta trvati na jmenování rakouského ře-
#16 alto_textblock #16
Zamýšleně zvýšení zemské dávky z piva. Z Vídně, 15. září. („N .F. P.“)1 Dle odhadů odborníků bude při zamýšleném zvýšení zemské dávky pivní o 4 K obyčejné pivo asi o 18 h na hektolitru výše zdaněno, než dle dřívějšího fi- nančního plánu se zamýšlelo, kdežto ležák as o 40 h na 1 hl. menší dávkou bude zalížen. Pivovary nebudou chtíti ani z části vzíti na sebe tuto zemskou dávku a dle toho připadne pla- cení její na konsumenty nen K sestátnění drah. lev Z Vídně, 15. září. („N F. P.“) Jak se pro- slýchá, vyslovila se finanční správa, že dál svůj souhlas ku převzetí postátněných drah dnem 1. října. Předpokládá se však při této záleži- tosti, že jisté diference v železničním rozpočtu budou urovnány dle přání finanční správy. Proto se v jednání pokračuje. onno i novt le Slosování. Z Vídně, 15. září. (K. k.) Tah lo sa Palífyho z r. 1855. O dnešním tahu připadla hlavní výhra 84.000 K na čís. 811140, II. 8400 K na čís. 4980, III. 4200 K na č. 53.612. Z Vídně, 15. září. (K. k.) O dnešním tahu srbských 10frankových (tabáko- vých) losů v Bělehradě případla Hlavní vý- hra 75.000 franků na ser. 3820 čís, 19, l 2000 franků na s. 5880 čís. 27. O dnešním tahu 2procentních srb ských losů v Bělehradě připadla hlavní vý hra 80.000 fr. na ser. 1668 čís. 49, II. 8000 ír na ser. 3318 čís. 38, III. 4500 fr. na ser. 582e čís. 25. n
#17 alto_textblock #17
Že statistiky zahraničního obchodu rakousko-uherského.
#18 alto_textblock #18
Uveřejnili jsme již stručnou felegrafickou zprávu zaznamenávající hlavní číslice zahraničního obchodu rakousko uherského za měsíce leden až červenec le- tošního roku. Za dobu tu opět vzrostlo passivum ob- chodní bilance rakousko uherské velice; činíť letos za leden až červenec 237 6 mil K, kdežto loni činilo 158.9 mil. K, je tedy letos o 78.? mil. K větší než v loňském soudobí. Hlavní položky letošní bilance zabraničního ob- chodu rakousko uberského jeví tento obraz: v dovozu dlužno zaznamenati především význačný vzestup do- vozu surovin pro texhilní průmysl; ze vzeslupu to- hoto lze souditi, že se znovu oživuje domácí průmy- slová koujunatura. Dovoz juty (18.7 mil. K) vykazuje přírostek o 3.3 mil. K, dovoz baviny (181.7 mil. k přírostek o 9.2 mil. K a dovoz vlny (112.5 mil. k stoupí o 35 mil. K. Tské se zvětšil dovos vlněné příze 29. (+ 3.5), bavlněného zboží 196 (+ 0.9), vlněnéh zboží 23.1 (+ 0.7), hedvábného zboží 30.1 (.+- 5 .7) rovněž dovoz koží 34.0 (+ 5.5), koženého zboží 5. (+ 0.5), papíru a papírového zboží 15.5 (+ 0.3) přístrojů a hodin 30 (+ 3.1) mil. K; v tom lze za jisté spatřovati znamení zlepšené kupní síty domá cího trhu. Zmenšený dovoz objevuje se u těchto průmyslo vých výrobků: u bavlněné příze 178 (—- 3.4), hed- vábné příze 37.4 (— U.5), polotovarů ze železa 12. (— 9.4), chemikalil 29.7 (— 0.3), železného zboží 21. (— U1), strojů, přistrojů, elektrotechnických potřeb 647 (— 10.8) mil. K. Značnější úbytek vykazuje dovoz uhlí a kokau 105.5 ( 4.7), jakož i dovoz mědi 26.7 (— 5.9 mil. K. V dovozu zemědělských plodin nápadný je zvláště velký vzestup dovozu obilí (36.2 mil. K, při- rostek 27.8 mil. K, který se odůvodhuje nepříznivým výsledkem sklizně. Také vzrosti dovoz jatečného tažného dobytka 6.9 (+- 0.8), semen 52.5 (+ 18.9)a rýže 19.1 (+ 1.6) mil. K. e Zmenšil se dovoz vajec 27.9 (— 1.4), usní koží 34.9 (— 5.4), jakož i dovoz osadního zboží 42. (— 0.1), jižního ovoce 20.3 (— 0.8) a surového t- báku 26.9 (— 4.9) mil. K. Vývoz jeví způsobem potěšitelným opět smět vzestupný, jakkoli jeho přirostek (96 mil. K) vzhle- dem na vzestup dovozu jest ještě velice nepatrný Nelze však přehlednouti, že v prvních pěti měsícici roku bylo znamenati menší vývoz částkou 11.7 mil. korun. Na zvětšeném vývozu mají jenom nejskrovnějií podíl průmyslové výrobky, protože jsou ho účastny pouze evropské slavební a užitkové dřiví, kácene neho řezané 102.3 (4 0.9), příze a zboží lněné, ko- nopné, jutové 30.8 (+ 7.4), baviněné zboží 25. (+ 0.7), konfekční zboží 46.1 (+- 2.5), kůže 10 (+ 2.2), kožené zboží 24.1 (+ 1), skleněné zboží 39.3 (+ 1.3), polotovary ze železa 7 (+ 1.6), kovov zboží (vyjma železné zboží) 27 8 (+- 0.5) a chemi kalie 26.4 (+ 3.7) mil. K. Pořád ještě skrovnější vývoz vykazují bavlněná příze 6.3 (— 9.5), hedbávná příze 11.5 (— 2. vlněné zboží 333 (— 2.5), hedbávné zboží 12. (— 1.2), papír a papírové zboží 21.5 (— 0.4), die- věné zboží atd. 34.6 (— 5.9), papírovina 11 (—. 1 a železné zboží 14.4 (— 4.6) mil. K. Rovněž pokles vykazuje vývoz cukru 137.5 (— 6.1) a sladu 29.6 (—- 5.1) mil. K. Ve vývozu zemědělských výrobků znamenat jest povšechně patrný vzestup. Obnášelť vývoz jateč- ného a tažného dobytka 71.7 (+- 18.8) a to: hově- zího 37.5 (+ 101). koní 33.3 (+ 10.3), dále vývon usní a koží 48.1 (+ 10), vlny 15.5 (+ 4 7) mil. k. Zmenšení jeví vývoz obil 10.6 (— 8.7), vajec 65. (— 11.2). evropského stavebního a užitkového dříví surového, kulatého 46 (— 6 4) mil. K. Pokles vykazuje též vývoz uhií a koksu 63.4 (— 4.4) a nápojů 15.2 (— 1.7) mil. K. Obchod s drahými kovy v měsících lednu at včetně červenci činil v dovozu 184.6 (+ 163.2), v vývozu 78.6 (+ 30 2) mil. K.
#19 alto_textblock #19
Z pražského trhu obilního. (Původní zpráva „Národních Listů“) Z Vídně, 12. záfí. T. Po několika deštích, které ještě počátkem týdne spadly, následovalo vyjasnění. Půda je vod- ními srážkami dobře připravena pro podzimní ob- dělávku, a protože průběh povětrnosti je příznívý provádějt se práce ty vydatně. Také v Německu odhad sklizně, sdělený země- dělskou radou, ukázal zlepšení. Na základě tohot úřadního odhadu bylo spočítáno, že výnos dopadne así takto: o 1909 1908 1907 e millřonů tun 3.77 pšenice . . . . . 9.70 8.50 žita. . . . . . 10.— 10.75 9.56 ovsa . . . . . . 8.66 7.70 9.15 Vesměs opozděna, tak že ojediněle obilí sotv zralé se kosí, je sklizeň v jednotlivých departe- mentech francouzských a v mnohých krajinách angli- ckých Průběhem týdne oznámen byl také nový odhad americké sklizně. Dle něho bylo by vzíti Ameriku celkem a vesměs v úvahu nejinak nežli dosud. Výno pšeníce dlužno — ozimou i jarní plodinu dohro- mady — počítati na 235 milionů bektolitrů. Zprávy z Argentiny znějí rozličně, leč pověsti upouštějí zvolna od svého pesiminstického zabar- vení a protože vodní srážky byly vydatnější, lze na nový rok čekati vydatnou žeň. Rovněž je dle doslechu uspokojivý stav osení v Australii a v Indii Je-li sdělení to správné, pak zásobení pro druhou polovici kampaně je snadné a zajiš těno. Tím podivněji zahajuje se průběh první polo- viny kampaně. Že světová výroba odpovídá světové potřebě, lze míti již za jisto. Že však v této satsoně se vyskýtá podnět k nesmírným nákupům pšenice, nebude moci popírati nikdo kdo v úvahu bere ne- dostatek zboží na sktonku minulé kampaně. A přes to není nikde patrno příslušně oživení trhu. Naopak. Spíše je vidna všady hybnější politika vývoznía nikoli silná politika dovozní. Prodávající chtějí zřej- mě vytěžiti co nejvíce možno z cenové úrovně pořád ještě vysoké, kdežto země spotřební nenabývají do- sud skutečné důvěry v ceny. Vyčkává se. Jen mocnářství rakousko-uherské je čilým kup- cem. Ale právě tu se na základě výsledků žní obje- vuje přímo neopodstatněnou obava, že nelze vysta- čiti s vlastní sklizní. Připomeňme si: v posledních 10 letecb sklidilo se v Rakousko-Uhersku průměrně 58 mil. metr. centů pšenice. Z nich připadlo na Před- litavsko 14 mil. metr. centů, na Uhry s Chorvatskem a Slavonskem 44 mil., metr. centů. Podle všech zpráv odpovídá předlitavskývýnos nejméně průměru — ale bude upraven příznivěja. Uherské ministerstvo orby odhaduje ve svém prvním odhadu, který podle zkušenosti se do delinitivního výpočtu zlepší o 3— mil. netr. centů, vlastní sklizeň na 37 mil. metr. ctů. Vezme-li se zřetel na takovou úpravu, dospěje se k úhrnně číslici 54 mil. metr. centů výnosu pšenice proti průměrným 58 mil. metr. centů. Z toho by ovšem vyzíral schodek 4 milionů metr. centů, ale je dávno více než vyrovnán: jeďnak překolnými dovoz ními nakupy, dále — což je důležitější — tím, ž letos sklizeň byla silně opozděna, tak že slabé prů- měrné sklizní připadá úhrada potřeby nikoli 12mě- síční, nýbrž jenom 11 měsíční. Tato skutečnost sama již vyvažuje slabší výnos žní. Nač tedy dovozy po- čátkem kampaně? Na světovém trhu obilním nastalo tento týden malé zotavení. Vyšlo z Ameriky, kde dodávky far- mářů od 1. srpna činí teprve 8 milionů hektolitre proti 18.6 v roce 1908 a proti 18.9 a 19.2 mil. hl v obou letech předchozích. Nový York znamenal pšenici na místě ctů. 10814—1111/2, na září 107 až 1101/, na prosinec 1021—1051/4, na květen 104) až 107. V Anglii nastala počátkem týdne následkem lep- ších dovozů domácího zboží poleva, která se rozší- Hila i na zboží cizí. Konečně však cizí pšenice zase stoupla. Ve Francii sklizeň pšenice uspokojuje. Násle kem opozdění žní jsou však trhy slabě obesílány což cenám a kursům pomáhá ke vzestupu. Paříž zna menala na listopad-ünor fr. 23.65—23.90, na leden prosinec 23.90—24. 100.. V Německu občasné deště překážely sklizňevým pracím i dovozům obilí na trh. Přes velké lodní do- vozy ruské se smýšlení upevnilo. Berlín znamenal na září mk. 209.25—212.50, na říjen 208.— a 211.50, na prosinec 207.— až 211.50. Na trzích domácích byla první potřeba doceln potichu uhražena místními dovozy. Teď jsou trhy málo oživeny. Zemědělstvo je zase silně zaměstnán obdělávkou půdy. Spotřeba vyčkává, protože doufá. že později bude moci nakoupiti levněji. K nabídce ruského a rumunského zboží druží se v poslední do- bě tské pšenice německá. Ježto má jen skrovnou ja- kost, bere se jen málo v úvahu. Byla-li spekulační zdrželivost předlitavských i uherských výrobců — beze vší pochybnosti nasťolená — správnou taktikou prodejní, bude se musit brzy ukázati. Lhůty zna- menány v Pešti na říjen K 13.51—13.54, na duben 13.70—13.70. Vývoz žita počítá se v Německu na 10 milionů metr. centů; stačí pro jeho vlastní spotřebu bez ja- kékoli cizi pomoci Ježto se vyskytuje vývozní po- ptávka, kursy stouply. Berlín znamenal na září mk 170.50— 172.50, na říjen 170.50—172.50, na prosinen 169.— až 172.25. Domácí obchod byl bezvýznamný. Slabá nabíd- ka byla lehce umístěna. Pešť znamenal na říjen k 9.50—9.52, na duben 9.86—9.89. Obchod s ječmenem je vskutku neutěšený. Odbyt spotřební je rozvleklý a stísněn slabou po ptávkou vývozní. Jižní Německo vyčkává své vlastn sklizně. Ceny ovsa se ustálily. Nabídka není již nalé havá. Obchod projevuje zájem, zjednává důvěru v c- ny. Oves znamenán byl v Pešti na říjen K 7.33—7.28 na duben 7.58—7.58: v Berlíně na září mk. 157.5 až 158.50, na prosinec 155—156.50, na květen 159.50 až 160.— Trvale nepříznivé zprávy, jež docházely o ru- ské a rumunské sklizní kukuřice, jakož rozhodně nižší odhady sklizně americké vyvolaly ovšem pevne stanovisko majetníků zboží, leč poplávka sklamá- vala tak, že upevnění bylo jenom nevalné. Nový York znamenal na září ctů. 757/2—761/%, na prosine 671/4—711/4. Spotřeha domácí počíná si vzhledem na dobré, třeba nikoli skvělé vyhlídky na sklizeř velmi zdrželivě, a protože mimo to je hojně nabíze ječmen na krmení, byly kursy stísněny. Pešť zna- menal na květen K 7.15—7.07. Pevnější smýšlení trhu obilního nepodnítilo ob- chod s moukou. V Novém Yorku zůstával záznam za nový výrobek ustáleně na dol. 4.30 za Sprine wheat clears za barrel S8kilový. Nový vzorek je tedy o 75 ctů. levnější než staré zboží. V Anglii uherská mouka napravila počátečný pokles o 3 sh. Fleurs de Paris znamenány byly v Paříži na listopad-únor franky 30.90—30.85, na leden-duben 31—31.10. V domácím obchodě byl odbyt obmezen na odvoláv- ky dřívějších uzávěrek. Zásilky jsou podle toho ovšen uspokojivé, leč nových uzávěrek lze ztěží dosíci. Mlý- ny trvají nezměněně na svých požadaveích.
#20 alto_textblock #20
Zpráva o stavu řepním v Čechách. Včerejší číslo „Prager Zuckermarktu“ při- náší tyto údaje o průběhu povětrnosti a stavu řepy v Čechách i ostatním Rakousko-Uhersku za týden od 5. do 11. září: Hlavní známkou povětrnosti minulého tý- dne byio téměř jetní teplo s velikým suchem
#21 alto_textblock #21
Poněvadž i noční teplota v prvníchi dnechi týdno ještě nizká, dále ustavičně však stoupala, možno téměř všeobecně pozorovati následkem nedo- statku vláhy, způsobené předčasné zraní řep k čemuž poukazuje i ta okolnost, že řepa v po- sledních dnech silně schne, její lupení vadne a zevnější listy rychle žloutnou. V takto vyprahlé a neobyčejně ztvrdlé půdě nemohl ovšem vzrůst bulvy zdárně pokračovati, jejíž váha jest, jak zkouškami dokázáno, oproti loňsku značně po- zadu. Již dnes vzhledem k pokročilé době roční možno počítati i když namokne se skrovnou jen úrodov a mnohem nepříznivější, než se původně očekávalo a to i u srovnání s rokem loňským. Výtěžek z řepnišť ranního osevu bude relativně slabší, kdežto při osevech pozdních, najmě ve východních Čechách, mohl by brzký déšť mnoho ještě zlepšiti. V úrodnějších krajích řepních, kde rannější osevy bývají pravidlem, měly by deště více měně ještě vliv na další přírostek kořene, leč omlu- zením žlutého chrástu byly by namnoze uspo- kojující jakosti spíše na újmu. Pokuď se týče vyorávání řep, bylo by je možno předsevzíti za nynějších poměrů méně snadně, ano i s nema- lými ztrátami, i byly by hlavně z této příčiny vydatnější srážky dozajista prospěšnými. Jak se dovidáme, strhla se včera v okoli Sadové průtrž mračen s kroupami u velikosti holubího vejce, čímž řepa roztřískána a míst i zaplavení bylo způsobeno. Škody na majetku nadělala povodeň ohromné a tvrdí se, že i lidské životy si vyžádala. Výsledky řepních zkoušek jsou následující: Čechy. (Laboratoř spolku pro průmysl cukrovarnický on v Čechách.) e o kořen Hist cukernatos procent gramů I. Severozápadní Čechy 318 190 19.6 2. Střední Čo hy . . . 342 289 18.2 3. Východní Čechy . . 296 360 17 5. Čechy celkem . . . . 319 290 18.2 Přeď týdnem . . . . 321 327 17.2 5. září 1908 . . . . 381 284 173. 12. září 1908 . . . . 394 269 17 4 8. září 1907 . . . . 338 221 171 Mora va. (Laboratoř Ústředního spolku ve Vídni.) kořen list cukernatos v Před týdnem . . . . 300 358 15.2 1908 . . . . . . . 394 320 15.9 1907 . . . . . . . 446 407 153 Uhry, (Laboratoř Ústředaího spolku ve Vídní) kořen list cukernatos Před týdnem . . . . 262 209 150 1908 . . . . . . . 266 104 17.5 1907 . . . . . . . 273 134 167
#22 alto_textblock #22
Z trhů peněžních, 15. září. Praha. Dnešní bursa měla průběh dosti pevný a došlo opět k četným závěr kám akcil Zajišť. banky za K 212.50 a K 214. —, akcii ražské úvěrní banky za K 656.50 a akcií Podolsk cementšrny za K 198.—, akcie Štodových závod získaly dnes K 7.25, neb oceňovány K 304. 75. Hodnoly ukladací zachovaly klid a podáváno za akcie: Česl průmyslové banky K 416.—, Hospod. úvěrní K 424 1e (+ 50 h). »Merkuru«, směn. akc. společnosti K 627.— České banky Union K 248.50, Živnostenské banky K 246.—, Králo-hradec. úvěr. úslavu 448. , Akciové továrny na vyrábění uměl. hnojiv a lučebnin v Ko Ině K 387.50, České spol. pro průmysl cokern K 217.—, pivovaru v Českých Budějovicích K 950.— Elektrotechn. akc. spol. dříve Kolben a sp. K 395.— K 1.—), strojírny Daňkovy K 429.50 (++ K 1.—) První českomoravské strojírny K 950.—, První česk akciové továrny orientálských cukrovinek K 225.— Západočeských továren kaolinových a šamote vých K 500.— peníze. Vídeň Na počáteční burse následkem pevných záznamů v cizině byla přívětivá nálada, nezůstal však bez odporu, poněvadž nevyjasněná politick situace v Uhrách způsobila nejistoto. Rýmavsko muráňské akcie měly normální odbyt, ačkoliv se p počátečním sestabení značně zotavily a sice z 65 na 670 Zamýšlené námořní objednávky obrátily zá- jem na akcie Škodovy, jejichž stoupnulí přeneslo s také na kreditky. Alpinky získaly lepším odbyten tyčového a fagonového železa. Rýmavské se úplně neupevnily. Ve šraňku byl zájem pro Poldinu hut západočeské uhelné, zbrojovky a jednotlivé uherské Na polední burse bylo smýšlení klidné při kurseci upevněných. Pozdějí nastala všeobecná reakce, protože zejména akcie státní dráhy byly zde prodávány. K konci bursy následkem pevného Berlína byla ten- dence upevněna. Na eskomptním trhu peníze stouply 3//2 proe. Upisovací lhůta druhě emisse Akolové továrny na cnkrovinky a čokoládu v Olomouci končí dne n0 září t. r Vzhledem k tomu, že jest všady pochopi- telný zájem o novou čokoládovnu, bude zajisté n místě, když čtenáře listu našeho na právě končlci upisovací akci upozorníme, neboť jak se zjistil v několika případech, nedostali mnozí skuteční inter- esenti upisovací blankety poštou dornčeny, jiní zase dlel mimo svoje bydliště na letních pobytech a p Z vyložených 2000 kusů akcií upsali celkem 1400 kusů dosavadní staří akcionáři již v měsíci srpnu dalších 470 kusů upsáno hlavně z řad uvědoměléh českého obchodnictva, české inteligence a peněžnícl ústavů. Uherská statistika lihu. Dle předběžného úřadního výkazu za srpen t. r. činila v Uhrách výroba libu 26.236 (— 12.230) hl, zdanění 78.728 (— 6629) bl a to 77.615 (+ 23.320) kont. a 1113 (— 29.949) eskont., vývoz 237 (- 992) hl exkont. a denaturace 15.263 (+ 814) hl a to 3261 (+ 228) kont. a 12.002 (+ 586) hl. exkont. Valná hromada rýmavsko-muráňské společnost ustanovena je na den 30. t. m. Již 22 t. m. kone lhůa k deponování akcil pro tuto valnou hromadu. Může se ledy pro ni použítí akcií nově koupených polud, pokud budou dodány do 21. t. m. a to jsou akcie do 13. t. m. koupené. Při tom se tvrdí se všt určitostí, že Bankovní jednota vídeňská má pro valnou hromadu rýmavsko-muráňské společnosti vět- šinu zajištěnu; pešťská uherská komerční bankaje v menšině. Vzhledem k tomu všemu ustal bursovn ruch s akciemi rýmavsko muráňské společnosti. Český vývoz do Polska. České firmy schopné do- dávek pro průmysl keramický (zařízení strojové transmisní, mazadla, drát k osskávání sádry, plst smirkový papír, glasura, kaolin a pod.) obdrží vy světlení o obchodním spojení do Polska od spolku Národohospodářská jednola v Praze, Jupgmannova třída č. 37—II. (číslo telefonu 108—VI.). České firmy vývozu schopné mohou získati prostřednictvím téhol spolku zastoupení v ruském Polsko Průmysl a rozmnožení válečného leďslva rak. uherského. Zatím co společná ministerská rada příslušná ministerstva řeší požadavek námořní správy vojenské, aby pro říši zhudována byla řada novýci válečných korábů a zatím co tento požadavek má p stránce politické ráz velice kritický, počílá již před litavský průmysl, jaký vliv na průmyslovou konjani
#23 alto_textblock #23
lelos.
#24 alto_textblock #24
turu budou míti objednávky nových lodí válečných. Čítá, že v roce 1910—1913 majl býli zbudovány dva pověstné dreadnoughly o nosnosti 19.600 až 19.700 tun a další takové lodi že mají býti postaveny v le- tech 1914—1917. Průmysl počílá již, že při sta vbě dreadnonghtů spotřeboje se na jednu takovou loď 5e milionů R, z nichž 34 mill. K připadne na stavební náklady a na výpravu, 24 mil. K na dělostřelbua na torpedovou výzbroj. Z 34 mil. K stavebního ná- kladu spotřebuje se v oboru průmyslu lodě ničního asi 181/s mil. K, v oboru strojírenského průmyslu 131/2 mil. K a 2 mil. K na ostatní výpravu lodi: na nábytek. přístroje, životní polřeby atd. Rovněž praví kruhy průmyslové, že všechny součásti nových ko rábů mohou nyní býti pořízeny a zhotoveny v tlši rakousko-uherské, že ledy domácí průmysl provésti může celou objednávku nových lodí a ovšem z ní miti příslněný prosněch haspodářský. K siluaci anglického průmyslu bavlnářského pí- že R. T.: Anglický bavlnářský průmysl zápasí již po celé měsíce s nesnázemi odbytovými. O tem svědčí neten červercové, nyní znova prodloužené usnesen zastaviti výrobu po 2 dny v týdnu po více měsíců, nýbrž i nedávná zpráva o poradách majitelo přádelen s dělnietvem za účelem dal- ších opatření protiobávanému ježtě většímu vzestupu nadvýroby. Kdo ovšem sledoval vývoj anglického průmyslu v posledních le- tech, nediví se dnešní neutěšené situaci. Neboť dneš- ní poměry jsou jedině následkem překolného rozší- ření angl. průmyslu, které provedeno bylo v minulé době vysoké konjunktury. Při tom bylo hned zpředu jasno, že pro toto rozšítení v Anglii samé nebylo tr- valé potřeby. Podnětem k novému postavení celých mihonů vřeten byla značná východonsijská potřeba příze a tkanin, která se objevila po rusko-ja penské válce, k čemuž přistoupila ještě vzrostlá kupnost Indie a evropské pevniny následkem všeobecně na- stávající příznivé komjunktury. Následkem toho vzrosli v období 1904—1907 vývoz anglické bavlněne příze z 9 na 15.4 mil. lib. šterl. a vývoz angl. ba- vlněnýcn tkanin ze 64 na 81 mil. lib. šterl. Při tom dostalo se anglickým textilním podnikům, které dřívějších letech pracovaly jen se skrovným ziskem, behatého výdělku; bylo vypočstáno, že v těchto le- tech průměrná dividenda akciových přádelen v kan- cashiru stoupla na 7, 91/4 a 33 proc. Aby se této pří- znivé konjurktury co možná využitkovalo, sťavěny stále nevé podniky a rozšiřovány trvající, v čemž se však neustalo ani tehdy, když se již nepřízni- věiší sitnace počala důrazně hlásiti. Tak ještě v r 1908 bylo zřízeno 7 nových přádelen a v tomto roce odhaduje se počet vřeten, která nově měla býti po- stavena, na neměně než 112 mil. Zpětný náraz poct- til anglický průmysl bavlnářský ilmed, jakmile vše- obecná konjunktura povolila a především jakmilé se přestnla dostavovati na anglický trh potřeba Vých. Asie, dříve jen sporadicky vystouplá. Již v r. 1908 klesl následkem toho vývoz příze z Vel. Britanie s 241 na 214 mil. liber a vývoz tkanin s 6298 na 5532 mil. yardů. V tomto roce bude pokles ovšem ještě mnohem citelnější. Nelze však čekati, že by v příštích letech ukázala se kdy na anglickém trhu tak značna popřávka jako v nedávno minule době. Nebot odbyl d3 Vých. Asie bude se Anglii stále více ztrá ceti, ježlc Japonsko se úsilovně snaží vypěstiti svůj vlastní mohutný průmysl bavlnářský, který by převzal také z největší části zásobování Čmy. Za tčehto okolností jsou vyhlidky anglického průmyslu bavlnáfského také pro nejbližší budoucnost vším ji- ným, než příznivy, i bude nutno výčkati, jaký úspěch po té stránce bude míti již zavedeně obmezení vý- rohy a projektovaná další opatření proti nadvýrobě. Unien-Pacifická dráha po smrti Harrimanově. Dle „Financial News“ zabýval se Harriman již za svého posledního pobytu myšlenkou, rozděliti ma- jetek Union-Pacilic a měl již vypracován úplný plán v té příčině, který měl býti zachován v úplné taj- nosti až do jeho návratu do Ameriky. Byla však spá- chána indiskrece a tak došlo ke známé hausse na novoyorské burse. Harriman se dověděl, že se za jeho záhy utvořil v Novém Yorce syndikáť, jejž vedli vůdčí osobnost ze Standard Oil Co., vůdčí osobnost z American Tobacco Comp. a jeden z největších ban- kéřů v Novém Yorku. H. hned po svém návratu do Ameriky pak striktně prohlásil, že naprosto nepo- mýšli na dělení Union Pacific. Přirozeně akcie ihned klesly a kombinace syndikátu se ztroskotala. Není vyloučeno, že nyní po smrti H. se opět brze objeví plán na rezdělení majetku pacifické dráhy. Schifía a Rockefellera, kteří byli nyní zvoleni do správní rady, byl by H. jakživ nepřipustil, zejm. po výše ře- čených událostech. Lze říci, že smrt Harrimanova zjednala mnoha interesentům Union-Pacifické dráhy velké uklidnění. Boj rakouského a amerického průmyslu petro- lejového na německém trhu přiostřuje se den ze dne. Tak klesly oficiální záznamy na hamburské burse minulý pátek o 30 fen. Dne 14. t. m. snižily znov Něm.-amer. petrolejářská společnost a Pure Oil Comp. oficiální své záznamy o 30 fen., takže ceny obou těchto amerických společností obnášejí nynl 6.30, resp. 6.40 mk. za 50 kg incl. sud. Následkem toho byli nuceni také rakouští obchodníci snížiii svůj záznam o 30 fen., t. j. se 6.40 na 6.10 mk. Sou- čsně však snížila Něm.ramer. společnost v Ham- burce své oficiální litrové ceny, t. j. ceny, za něž prodává svůj petrolej z kotlových vozů, na 121/2 fen za litr. Tento postup Američanů vysvětluje se tím, že Německo-rakouská petrolejová společnost s o. r. založená akc. společností pro rak.-uh. petrolejově vý- robky, docílila v Hamburku znamenitých úspěchů. Američané snaží se tudíž tuto nepříjemnou a citel- nou soutěž podbízením cen zničiti. Na druhé stran však — kde takové soutěže není — trvají při dosa- vadních cenách, tak na př. v okolí berlínském žádají za litr 17 fen. Německé listy pokládají postup Ame- ričanů za škodlivý a vybízejí ku podpoře rakouských výrobků, nebot nutno ze všech sil čeliti monopoll- stickým srahám mocného amerického trustu. Z Národohospodářské jednety. O vý s ta v čenstochovské a obchodních poměrech v Pol- sku uspořádá Národohospodářská jednota řadu před- nášek pro informací našich vývozců. Interesované korporace a kruhy žádají se, aby k tomu cíli své při- hlášky laskavě zaslali. — V záležitosti zlíze- ní továrny na tabulové sklo dochází jed- noty četně přihlášek inferesenlů z kruhů českých obchodníků se sklem. — Česká továrna na ši- cí stroje jest předmětem vyjednávání a bude zá- hy svolána schůze zájemců za účelem utvoření spo- lečnosti s r. o. Zemský spolek pro chov drůbeže a ochranu pta- ctva v Praze koná dne 19. září ládnou výborovou schůzi. Vedle obvyklých formalit nalézá se na jed- nacím pořadu také: Zpráva o výsledku letošní vý stavy drůbežnické, zpráva o vykonaných přehlídkách chovné drůbeže a návrh na pořízení vzorného kur- níku. Z vídeňskélio bankovnictvi. Proslýchá se, ž se vyjednává s ředitelem Hug. Mareusem z Vi- deňské bankovní jednoty o jeho vstup do ředitelstva Rakouského ústavu úvěrního. Zahraniční tržha Francie. Dlo úřadní statistiky celní činila hodnota dovozu v prvých 8 měsících letošního roku 3897.4 mil. Ir. proti 3690.2 mil.v soudobí loňském. V témž obdebí vykazuje vý v o vzestup z 3269.57 mil. loňských na 3518.9 mil. tr. Dopravní příjmy Jižní dráhy činily v prvé de- kádě září 4.191.602 K (— 52.019 K vůči defin. a e- 148.502 K vůči provis. obdobným číslicím loňským a od počátku roku 92.405.090 K (— 339 K vůč def. a + 1,245.217 K prov.) Z průmyslu cementářskélio v Německu. Projek- tované uvolnění prodejů cementu se strany dolno- labského cementového syndikátu byl následkem jednání o obnovu kartelu odloženoa k 1. listopedu l. n
#25 alto_textblock #25
oe
#26 alto_textblock #26
n
#27 alto_textblock #27
Zástavní listy české byp. banky 5% 4 % » . 3v0nr Základní úpisy české zem. banky 49e Kom. dl. úp čes. zem. h. (ve zl.) 4°% » . » (vK) 4 Mel. úpisy . » a (ve zl.) 4 % 40 » » » (vk 4e Žel. . » » Zákl. dlužní úpisy bukovinské 4 0 zemské banky . . .. Dlužní úpisy. Živnast. banky 412 Dlužní úpisy České prům. banky 4 Dlužní úpisy Ústžední banky 4 českých spořitelen. Zást. listy Hyp. ústavu Městské 4 % spořitelny pražské . . . 50 Zástavní listy mor. byp. hanky 49% s a 4 Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 Želez. úpisy » 41prp Zástavní listy I. mor. spořitelny 4% » , » a hal. zem. banky 4 » 49% Kom. dl. úpiay s » » 4 Zeleznič. » » » 41r Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 4 » » Rak. uherské banky 4 0 * » Dolnorak. byp. ústa v 31/2 . » 4 % Kom. di. dp. .. » 31ar k . 4% Záslavní listy Rak. hyp. banky 39% Prior. obk spol. rak. míst. drah 5 Buská stální půjčka z r. 1905 42 Únorová společná renta (v pap-) Dubnová . . (ve stř.) 4.2 % Květnová a » (v pap.) 4 Červencová spol. renta (ve stř.) 4 4 % Rakouská zlatá renla . .. korunová renta. . . 4 0 investiční . . . . 3 /2 Česká eskontní banka . . . . akci Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . . a Česká zajišťovací banka . . . a Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka. . . Pražská úvězní banka . . .. První česká akc. pojišť. na život Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Haličská akc. hypoteční banka- Rakousko uherská banka . . . Českomoravská strojirna .. Daňkova strojirna . . . . . Rustonova strojírna . . .. El.-tech. akc sp. dk. Kolben a sp. Česká společnost cukerní. Český pivovar v Č. Budějov ieſch Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina but . . . . Pražská železářaká společnost. První česká ral, v Modkanech tov. orient. cukrov. a
#28 alto_textblock #28
Kožní trk v Lipsku. O průběhu včerejška se sděluje: Obchod normální při pevných cenách. Dalš vzestup cen není vyloučen. Spolek pro průmysl pivovarský v knál. českám koná rádnou valnou hromadu vorděli dne 19. září o půl 10. hod. dopol. v malém sále Plodinové bursy na Havličkově náměstí s tímto pořadem jednání: Zápis o valně hromadě ze dne 14. září 1908. Zpráva jednatefská za rok 1908-19 9. Zpráva účetní a revi- sorů úětů za rok 1308. Doplňovací volha 4 členo výboru a 2 náhradníků, volha 3revisorů účiů. Navrh výboru na zvýšení členského příspěvku Finančn plány státu a země na úkor prva. 90 4 Seznam přednášek na vídeňské vývozní avademi v zimním semestru 1909/1U pravě vyšel a lze jej na požáďání obdržetí od kanceláře vývozní akadamre. Iasolvence. Firma Bratř A zánbergové ve Varšavě, zabývající se dovovem punačechářského zboží, zaslavila platy. Zůčastněno je též Rakousko Zdražení jutového zboží v Německa. Skaz ně- meckých průmysníků jaty usnesl se včera, na tomto zvýšení cen: Hessians 320 o 0.Z, Hessians, 245 o Č.6 fen., Tarpaulinga 540. Tinetvilleds 540 a všscky Bagpegs 520 o 1 I«n., ceny látek na chmeláky o 4s mk. na 100 kg, ceny všech přízí o 2 mk. na 1093 1g Nové knihy. Nákladem časopisu »Cement. Žalezo a Beton« (Kral. Vinoh ady. Hálkova tř. 56) vyšly následující jediné toho druhu spisy v českém jazyko: Modernl výzoha cementu. Napsal ur. J Burian, profesor české techniky v Praze. (S 22 obr. Cena K 1 50) Znázorňuje slovem i obrazem postup výroby v modarní cementázně Batonavé, že- lezem vyztužené trámy. Napsal inž. Stan. Spaček, c. k. místodrž. stavební adjnnkt. (S 22 obr. Cena K 1.50.) Tento jediný spis svého druhu obsa- buje poučné výsledky zajímavých zkoušek a popisy osvědčených systemů stropních konstrukcí. Výroba piskových cihel a jlch vlastnosti. Napsal Fr. Chvejka. Cena 90 h. — Číslo 9. svazek III. ča- sopisu Cement. Železo a Belon« obsanuje: Nové zkoušky s betonem vyzluženým. Používání be- tonu a drah. Hlídka odborné literatury. Oozer to- váren na cihly a obchodů se slaveb. potřehami. Věstník cementových závodů. Národní hiospodař atd. Administrace »O Ž B.« Kral. Vinohrady, Hálkova tř. č. 56. a l sžntae nne Konkurs byl prohlášen krajským soudem v Li- tomělicích na jmění pozůsialosti po Ph. Ster- novi, inspektoru pojištovny, dne 12. srpna 1909v Teplicích zemřelém. Konkursní komisař přednosta okresního soudu v Teplicích, správce dr. Lederer, advokát tamtéž. Lhůty 20. září, 18, a 25. října, Banky, záložny a spořitelny. Pražské odúčlovací sďružení. Ka vzá jemné výměně podaných aměnek, chsků, poukázek a faktue od 8. do 15 záři 1909 K 17,512. 277 88, oproti K 17,017.145.14 v téže době loni. Součet všech podáni oď Z. Iedna 1909 činí K 750,909 979.— a vykazuje u porovnání s K 792,639.124.08 téhož obdohí předeslého roku úbytek K 41,729 145 09
#29 alto_textblock #29
Tržní zprávy z venkova Z Chřudim. 1I. září. 1 M pšenÍce K 18.— až 20 70, žila K 14— 15.— ječmene K 10.— až 11.—, ovsa K 7.3U a2 8.30, zemčat K 5.20 a 5 60, 1kg másla čerstvého K 2.80, kopa vajec 4.—,
#30 alto_textblock #30
rny peněžní. Pražská bursa. V Praze, 15. »áří. Oficsální záznamy zněji
#31 alto_textblock #31
Vídeňská bursa. x. Z Vídně, 15. září. (Telefgr. »Nár. Listůe Po burse. Kreditky 668.50 po —.—, uherské kre- ditky 771.50, anglobanka 303 25, hankovní jednots 540 75, unionka 569 25, länderbanka 480.50, státní dráha 759.25, jižní dráha 126.50, polabská dráha .—, severozáp. dráha ——, turecké tabácov 371.50, rýmavsko muráňské 661.—, slpinky 723.50 p —.—, květnová renta 95.60, uherská korunová 92.35 tovecké losy 206.50, marky za hotové 117.45, ultim 117.47. Smýštení klidne.
#32 alto_textblock #32
4k e
#33 alto_textblock #33
nr
#34 alto_textblock #34
Peunzel Zhnzí
#35 alto_textblock #35
TU4. 50 94.5 96 75 96.70 96 75 96 7 96 .75
#36 alto_textblock #36
101 5 97.50 89 5 39 50 95 7 95 7. 95.7
#37 alto_textblock #37
90 5
#38 alto_textblock #38
90ř.50
#39 alto_textblock #39
957
#40 alto_textblock #40
95.75
#41 alto_textblock #41
937.
#42 alto_textblock #42
10075 100.7
#43 alto_textblock #43
997
#44 alto_textblock #44
100. 30
#45 alto_textblock #45
100—
#46 alto_textblock #46
97.50 103 25 96.35 94 3 95.35 100.70 26 — 100. — 94.50 92. 50 93.50 99. 25 94.—
#47 alto_textblock #47
98.50
#48 alto_textblock #48
97 35
#49 alto_textblock #49
95.30
#50 alto_textblock #50
96.3
#51 alto_textblock #51
101 7
#52 alto_textblock #52
97 — 00. 60 95.50 94 55 94.50 99.75
#53 alto_textblock #53
95.—
#54 alto_textblock #54
98.15
#55 alto_textblock #55
99.15
#56 alto_textblock #56
98.—
#57 alto_textblock #57
97.—
#58 alto_textblock #58
87.50 96.75
#59 alto_textblock #59
83.50 97. 75 88.50 78.50
#60 alto_textblock #60
87 50
#61 alto_textblock #61
97.—
#62 alto_textblock #62
96.—
#63 alto_textblock #63
77.50
#64 alto_textblock #64
s9n s 359 5
#65 alto_textblock #65
98 90 98.90 95.6 95.5 117.15 95.55 84.60 248.60 449 50 416.— 418 — 213.50 214.50 424 50 425.—
#66 alto_textblock #66
99. 10
#67 alto_textblock #67
117 35
#68 alto_textblock #68
84. 80
#69 alto_textblock #69
656.50/ 387 50
#70 alto_textblock #70
448.— 459.— 246.— 247 5 612.—/ 615.— 1778 1770 —.— 950 — 429 50 430.— ——.— 395.— 400 — 217.— 219. 5 950.— 1050 387 50/ 390 — 198 — 199 .— 486 50 190.— 2821 2831 — - 225.— 255.—