ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a4e7ae80-710e-11dc-84be-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 56
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIV.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý dne 23. února 1904.
#3 alto_textblock #3
Číslo 54.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. listy přodplácí se r Praze v admninislraei na měsíe . . . . . . 9 na čtert leta . . . . 6 K —h s dvejí čonáškou na měsí ki na divit leta ve filislkáck na ösíe . . . . . . 2 K 30 Pošteui pa měsíe nt la . . . . 9 K soi s čt ojí zásilkou na měste. . . . . . . k so na čtvzt leta
#5 alto_textblock #5
E
#6 alto_textblock #6
V drobném prodejt rnnní čí lo o sobě cdpolední . . . n2 Ve filialkách na vankověn ranní čí.la. . . . . . .. oopvlední . . . . . . . . 3b Inseráty platí se hotevé rapřei. Třečplacení a inrerty piijíná a dmini- strace v Marlanské ulici č. 3. Tam nacházejí se těk rr dakee tiskárna a ezpolice „ Národních Listů“. Rukopisy so novracejí.
#7 alto_textblock #7
Válka.
#8 alto_textblock #8
Z Petrohradu, 22. února. (Zvl telegr »Nár. Listů«). Kolují zde pověstio znepokojivých a povážlivých kro- cích Anglie. Následkem jich dojde nepochybně bezprostředně na mo- bilisaci turkestanské ar- mády. Očekává se jmenování velko- knížete Nikolaje Nikolajeviče, až by odvolán byl místodržitel Alexě- jev, jenž určen prý jest pro úřad ministra zahraničného. Předpoví- dají se i další změny. Armáda chivská a b u- charská — oproti anglick državě indické — jsou mo- bilisovány. Z Petrohradu, 22. února. (Zvl. telegr »Nár. L.«). Z Koreje došly sem zprávy, že panují tam děsné sněhové vánice a cyklony, zejmena na pobřeží. Sněhu napadlo na dvě stopy vysoko, takže postupování vojska může se díti jen velice zvolna. Korejská vláda vydala proklamaci, aby se Japoncům při zásobování nekladly žádné překážky. Dle zpráv z Muk- denu napadlo vokolí tohoto města tolik sněhu, že jízda na trati jiho- mandžurské dráhy musila býti za- stavena. Z Paříže, 22. února. (C.-B.) Ruský vyslanec sdělil předsedovi syndi- kátu pařížského tisku srdečný dík cara Mikuláše za zahájení sub- skripce tiskem ve prospěch zraně- ných Rusův- Z Kolína n. IR., 22. února. (C. -B. »Köln. Ztgu.« telegrafuje se z Pe- trohradu ze dneška: Dle zprávy z Port Arturu bylo 21. t. m. slyšeti slabou střelbu od moře. Nepochybně pokusily se japonskédodi torpédové příblížiti se k přístavu. Prohlášeni Japonska, že pokládá uhlí a po- traviny veskrze za kontraband, označuje se ze akt libovůle. List mistodržitele Alexějeva žádá, aby Angličané dovolili ruským lodem zásobiti se v Singaporu a v Hon- konu uhlím pro plavbu až do Port Arturu, to jest na 12 dní a japon- ským lodem pro plavbu až na (ja- ponský) ostrov Formosu, to jest na 2 dny. Hlavní správa poštovní uči- nila opatření, aby nepořádky v polní službě poštovní, jež se přiházely za
#9 alto_textblock #9
ernovínno
#10 alto_textblock #10
oskya
#11 alto_textblock #11
Perse
#12 alto_textblock #12
války rusko-turecké, se neopako- valy. Za účelem provedení opatření takých byl jakožto zvláštní plno- mocník poslán Stankovič k armádě aktivní: tento byl jlž 20 let čin- ným v Turkestanu.
#13 alto_textblock #13
rsk
#14 alto_textblock #14
Z Bajkalu, 22. února. (Zvl. telegn »Nár. L.«) Dnes přibyly tři setniny železničního plaku do Bajkalu, aby vystřídaly vysílené mužstvo při kladení kolejnic. Denně dováži se na jezero přes 10.000 pražců. jež se upotřebí. Práce jdou rychle kn předu, takže položeno od 8. února již 16 km kolejí. Trhlina v ledu jest již zamrzlá novou sil- nou vrstvou ledu a právě zapuštěny
#15 alto_textblock #15
U
#16 alto_textblock #16
čoserjte
#17 alto_textblock #17
Na příč širovládnou Rusí evropskou a asijskou probíhá, jak silnou čarou na mapě označeno, největší trať světa, sibiřská dráha, spojujíc evropské Rusko s Tichým oceánem. Velkolepá tato komunikace, vedoucí mořem nesčísl- ných verst, obrací dnes k sobě zraky všeho vzdělaného světa, stavši se v válce rusko-japonské tratí strategicky nesmírně důležitou, nehledě k ne menšímu významu obchodnímu. Trať tato spojena jsouc přímo s Moskvou dráhou v délce 2198 km. počíná v Čeljabinsku a končí ve Vladi vo- stoku, majíc úhrnné délky 7337 km, s trati do Mosky a odbočkou z Char- binu do Port Arturu 9435 km. Dělí se na několik částí a sluje z Čelja binska do Obu západo sibiřská, z Obu do Bajkalu středosibiřská, z Mysova k Man- džurii zabajkalská a odtud do Vladivostoku východočínská. Trať přes Baj- kalské jezero ve vzdušné čáře měří 46 km. Jak známo, staví secnyní na rychlo po ledě trať. Kladení kolejnic resp. pražců možno vysvětliti jen tak, že pro pražce vyseká se do ledu příslušně hluboký zářez, pražec se zapustía zaleje vodou, aby zamrzl. Rozchod kolejnic jest větší než na evropských o cm. To má za následek, že vozy z Evropy do Ruska nemohou a naopak. Vadou jest, že celá síbiřská dráha jest je d noko lejn á, dále že kladeny
#18 alto_textblock #18
tol
#19 alto_textblock #19
A P sř Aralsti jee ,
#20 alto_textblock #20
do ni pražce. Vrchní dozor nad dělníky má carský inženýr Kosma- rov, nad železničními vojíny a zá- kopníky setník Dubalič. Z Vídně, 22. února. Ze Šanchaje došla zpráva, že mikado prohlásil,
#21 alto_textblock #21
SIBIŘSKÁ DRÁHÁ.
#22 alto_textblock #22
Jorise
#23 alto_textblock #23
krasnojst
#24 alto_textblock #24
2198 m MMoskva -Čeljabin sk e.. Čeljabinsk-Ob. . . . 1418 Db irkutsk . . . . . 1906 lrkutsk- Bajkal . . . . . 62 Bajkal-Ianchoj (Jezero) . 45 Tanchoj -S.Manžurie . . 110 5 Manrurie -Vladivostok . 1713 Charbin -Port -Artur ..
#25 alto_textblock #25
že bude-li třeba, prodá poklad cí- sařské rodiny, nahromaděný po několik staletí, a vše, co za něj ob- drží, věnovati bude na válku. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně“ 4.)
#26 alto_textblock #26
Manifestace českého národa pro věc Ruska.
#27 alto_textblock #27
Všechno mnohaleté úsilí zjevných i tajných našich nepřátel, aby nasili žedovaté bejli nelásky
#28 alto_textblock #28
9435
#29 alto_textblock #29
Jstorek Oleknlnst oran C
#30 alto_textblock #30
o
#31 alto_textblock #31
velice lehké kolejnice, lehči než u našich lokálních dráh; bylo to již zpozoro- váno a šmahem se proměňují, neboť nikterak by nesnesly ohromnou dopravu. Pražce jsou z impregnovaného dřeva borového. Na dráze jsou ještě provisoria jako dřevěné mosty, jež se zaměňují nyní za železné konstrukce. Některé stavby mostní jsou přímo gigantické. V celku postaveno jich na 50 km a nej- větší jsou přes řeku Jenisej 863 m., přes Ob 794 m., přes Selengu 640 m. Dráha vyslavěna byla v poměrně krátké době deseti let, event. počítaje v to i dostavění trati činsko-mandžurské větve 12 let. Dne 21. října r. 1991 v dan nastolení nynějšího cara Mikuláše II. oznamoval mu ministr financí, že položeny poslední koleje na sibiřské dráze ke spojení Evropy s Tichým oceanem. Je tedy sibiřská dráha ve spojení s odbočkou čínsko mandžurskou nejen největší, ale i nejrychleji vystavěnou železniční tratí. Ku posouzení ohromných vykonaných prací poslouží data statistická, jež uvádějí, že pro vlastní trať sibiřskou bylo zapotřebí 96.000 ha půdy, 70.000 dětníků pracovalo 19 millionů pracovních dnů, pozemních prací vykonáno 92 mill. mi, položeno 81/2 mill. pražců a kolejnice vážily 31/2 mill. metr. centů.
#32 alto_textblock #32
mezi národ náš a největší národ slovanský jehož neustávali hyzditi a pomlouvati, až bůh bránil — odrazilo se o poctivou slovanskou duš a zdravý rozum národa našeho jako vinao skálu. — Jakmile stihly první zvěsti o vážném ne bezpečenství, jakým jest Rusko ohroženo na
#33 alto_textblock #33
Ochot
#34 alto_textblock #34
úol
#35 alto_textblock #35
vs
#36 alto_textblock #36
Cha bor re
#37 alto_textblock #37
ugověščenkarne inákajs vch. čin Z U R Ketniz lontor Charoi Vadirpsr
#38 alto_textblock #38
Mukde Kinchoro
#39 alto_textblock #39
Dačjcan
#40 alto_textblock #40
o seu
#41 alto_textblock #41
PEKINKo
#42 alto_textblock #42
Tako
#43 alto_textblock #43
Pojhajvejk
#44 alto_textblock #44
uVTE nř
#45 alto_textblock #45
svých zájmech na dálném Východě asijském lid český, jakoby procitl rázem z dlouhé únavy s nejživější pozorností a s nejzralejším pocho pením sledoval vystupující mračna válečná, n taje svého obdivu nad mírumilovností cara ru ského. Když alo úskočný Asiat náhle bez příčiny uťal všechno vyjednávání a zákeřně, bez vypo vězení války, přepadl válečné loďstvo ruské tiše v přístavu na kotvách stojící, aby tímto bandit ským kouskem uchvátil pro sebe dojem a vý hodu »prvního vyhrání« — tu rázem zabušila všechna věrná srdce česká mocným pohnutín
#46 alto_textblock #46
nejinak, než jakoby šlo o vlastní věc českého národa. Všude, až do nejodlehlejších hor- ských dědin, probudilo se v lidu našem ne- vyhladitelné vědomí slovanského pokrevenství s národem ruským, vědomí světodějného vý- znamu ruského národa pro budoucnost naši i všeho Slovanstva, vědomí, že osud jeho nemůže a nesmí býti nám lhostejným, poněvadž štěstí či neštěstí jeho jest naším štěstím neb ne- štěstím. Pověděli jen pouhou pravdu zástupci národa českého, když v plné schůzi rakouské delegace minulého pátku ústy dra. Kramáře slavně h důrazně prohlásili, že »všeche národ český celým srdeem svým stojí při Rusku, jemuž byla tak zločinně vnucena válkae. Zilumočili vskutku pravé smýšlení šestimil- lionového národa českého, když v tom jediném sboru ústavním, kde na ten čas bylo lze po- zvednouti hlasu českého, delegáti naši poctivé osvědčili: »Veškerá přání naše svolávají pože- hnání nebes na zbraně ruské.« Však vůči zavi- losti a ošemetnosti našich vrahův a škůdeův, hledících před cizinou vždy tuto říši vydávati jen za německou a tlumicích tudiž úsilovně pravé smýšlení a veřejné mínění její většiny slovanských obyvatel: bylo zajisté zapotřebi, aby lid český přímo sám pozvedal blasu svého v této chvili dějinné, aby netoliko svými zákon- nými zástupci, ale i svými sbory samosprávnými, svými občanskými spolky, shromážděními a tábory manifestoval svou slovanskou věrnost a lásku k zápasícímu s tolika nepřáteli bratru slovan- skému a přál mu z té duše zdaru, by vítězně a slavně vyšel z osudného zápasu, by nejen skvěle uhájil, ale pro věky nerozborně zpevnil svoje světovládné postavení. Nuže s potěšením srdečným lze nám zna- menati, kterak národ náš křepce a důstojně podniká tuto svou povinnost slovanskou. Každý den jest svědkem nových a nových projevů a osvědčení vřelé sympatie lidu našeho pro bojující Rus. Město za městem, okres za okresem, obec z obeí ji dává upřímného, ba nadšeného výrazu. Nejvělší pozornost přátel i nepřátel budí ovšem krásné manifestace naší slovanské Prahy. Pouze ten, kdo na vlastní oči viděl včera ty zástupy na Staroměstském náměstí pražském ve chvíli kdy obecní representace ubírala se do přeplněného kostela ruského,v němž konány bohoslužby za vítězství Ruska, pouze ten, kdo na vlastní oči zřel to vzrušené moře lidu, propukávající v nadšené »urás 1 ruskému národu a pějící sborem tistcihlavým naši hymnu slovanskou, pouze ten může sobě učiniti ponět o hloubce citu lidového pro sbratřený nárou ruský a jeho velkou spravedlivou věc. Byl to jiný obraz národního živola našeho, než jaký vidělo totéž věkopamátné náměstív červenci loňského roku za velebné slavnosti Husovy. Nebylo tu slavnostního onoho úboru, nebylo tu oněch praporů, tribun a ozdob, nebylo tu onoho pořádku jednot a spolků malebně se- řaděných. Ale byl to nieméně obraz stejně velko- lepý, stejně úchvatný. Bylo to zvlněné moře lidu vzrušeného myšlénkou vznešenou a citem nejšlechetnějším: myšlénkou pospolitosti velké rodiny slovanské a citem nejvroucnější nadšené sympathie národa těžce zkoušeného, ale neporu- šitelného pro zápasícího bratra v hodině jeho zkoušky nejtěžší: byl to projev mohutný tváli
#47 alto_textblock #47
FEUILLETON.
#48 alto_textblock #48
Výsledek soutěže.
#49 alto_textblock #49
Vedle uvedených již prací, jimž připadly vypsané ceny, shledány pozoruhodný m pro svůj idejný obsah následující zásilky, seřa děné podle běžných čísel konkursu: č. 23. V masce věrouky, č. 32. Pra- meny výživy, č. 50. Poklad, č. 53. Z prázdnin, č. 76. Dekadence, č. 83. Moravské pole, č. 98. Být či nebýt č. 100. O pessimismu, č. 118. Zima v Orlických horách, č. 132. Quo erat demonstrandum, 133. Pravda, krása a láska (6 čísel), č. 147. Strážee jazyka, 152. Zavátý list, č. 154 Pla- vec Viktora. Z ostatního počtu hodí se k otisknutí bude případně použito čísel: 3. Druhé divadlo. 6. V. č. 7. Mládeži svobodu. 9. Hudba v duši. 10. Epištola starého studenda. 11. Za pravdu. 16. Anebo. 18. Vra- hyně. 20. Z prkenné Čáslavi. 21. — us. 24. Víra budoucích. 26. Feuilleton dvorný. 27. Z Va- lašska. 31. U nás. 34. Cyril. 35. Pravda žer- tem. 37 Starý Paleč. 38. Plvati zakázáno. 39. Hračka. 44. Individuum a společnost. 45. Za chlebem. 49. Fugasy. 52. Ze společenského ži- vota. 54. Na Marsu. 55. Bez hesla. 56. Nestor. 57. Bez lásky. 58. Z r. 1866. 61. Pětikoruna. 62. Koko. 63. Český granát. 68 A. 70. Teplo a peníze. 77. O lesu. 80. Jsou v ruce. 81. Pravda nad krásu. 82. Pokoj lidem. 84. Slo- vané v Rakousku. 88. Heculština. 89. Nový ob- chodní podnik. 90. Celibát učitelek. 95. Končí rukopis. 97. Svatba na vsi. 99. Štěstí v exi- stenci. 100. O pessimismu. 101. Vše z radia. 105. Feuilleton Evin. 108. Popularisace lékařství. 111. Kult krásy. 112. Ni zisk ni slávu. 114. Náš dédek. 116. Vůně Valašska. 120. Flemme libre. 121. Manželská věrnost. 122. V lékařské čekárně (literatura). 130. Ruka. 131. Z našeho života. 134. Český problém. 140. Co scházi náredu. 141. 5, Cestou Nerudy. 148. O poho- dlnosti. 153. Vývoj mravnosti. Co do látky a formy zpracování bylo mez 154 zásilkami: 25 causerií časových, 28 humoristických, 25 článků literárně- uměleckých neb odborných, 8 belle- trických obrazů humoristických, 17
#50 alto_textblock #50
vážných, 13 rozprav všeobecně i de ných, 33 národněspolečenské a prací jinotajných.
#51 alto_textblock #51
V Praze, 20. února. š— (Kronika.) Za pohostinské hry ko- daňského hosta v Národním divadle mohli jst v meziaktí zaslechnouti v kuloáru cípek roz mluvy. — Jak se vám líbí Henningsová? — Znamenitě ! Výborná herečka ! Na mou věru, prvního řádu! — Rozuměli jste něco — Ani sloval. Významné ! Jsem v divadle, hraje se drama slovo je v dramatě hlavní věc, nerozumím slova a přece jsem spokojen, mám svůj uměleck požitek. Je to ostatně známo a vyzkoušeno ! Př jde Coquelin se svou společností, nebo paní Réjanová, přijde Salvini nebo Zacconi, mluvise na jevišti francouzsky nebo vlašsky, české hle- diště nerozumí ani slova, ale baví se výborně — více nebo méně! »Rozuměti«, je vůbec ela- stické slovo o divadelní produkci. Kolik pak »rozumí« obecenstvo při baletu, při pantomímě Hra je tu beze slov. A v opeře? Zpívané slovo, přes všecku modernost deklamace, je víceči méně — nesrozumitelno. U vchodu divadla pro- dávají sice »slova« k opeře, pravda. Ale většina diváků nekoupí si text. Pokládá to za zcela zbytečno. Stačí jim úplně, co v divadle vidía slyší. »Rozumět?« — o to nestojí. Leda diváku ochablejší vnímavosti nestačí, čemu nemůže také »rozumět«. Ten shání se po textu, aby si zvýšil a podepřel scénický dojem. A činohra v cizím jazyku je diváku jako opera — bez hudby. Tu i tam ozývá se mu slovo, kterému — rozumi. A jiná zkušenost! Hraje se domácím jazykem. Na je- višti se mluví česky, hlediště je české ale následkem zvláštních podmínek divadel- ního poslechu uvědomí si divák obsah leda — pátého či desátého slova! Kolik pro- cent obecenstva »rozumí« hloubkám Shakespe- arových sentencí? Kolik perspektivám jeho tra- giky, obratům jeho dikce? A přece hry Sha- kespearovy jsou obecně tak oblíbeny a půso- bivy! Na pohled nesrovnalosti, však jen na po- hled! Jsou pantomimy beze slov a zanechají hluboký dojem a zase dramatické básně pl ne
#52 alto_textblock #52
slov a nezanechají než — nudu. Jsou hlubo komyslné hry a pobaví obecenstvo, které jim ani — nemůže »rozuměti« .. Patrna je vztažitost a složitost povahy di- vadelního účinku. Jaký je význam »úspěchu« v divadle Bouře potlesku po scénách, po aktech, co to značí? . . . Mluví se o »porozumění« mezi je vištěm a hledištěm, mezi uměním a obecenstvem Kdo za ně ruči? *
#53 alto_textblock #53
»Rozuměti« mnoho v divadle nebo »diva- dlu« není vždycky ani skutečná — výhoda Stokrát se vám namanulo! Někde ve spo lečnosti mluví se o divadle. Hráli včera novinku něco francouzského, německého, norského. Hr se líbila. Všecko je plno chvály a obdivu pro herce. — Ach, ten X! Nebo ta Y . . ová! Jak role! Jak to hrají! Báječně! Co pravíte. že ? . . . Osloveného jakoby had uštknul. Sekne ru- kou do povětří, ve tváři se mu zračí nelibý cit, něco jako soustrast, málem opovržení. — Dejte pokoj ! X . . .? Nebo . . . Y Naprosto nedostatečné! Holý diletantism! Viděl jsem vše v Berlíně, nebo v Mnichově, nebo v Paříži! To bylo umění! To byste měli vi- dět ! . .. Muž neimponoval tuze svým výrokem. Tím méně přesvědčil. Pomysleli si o něm: snobl nechutný chlubílek! affektovaný protiva ! A snad měli pravdu. Ale případ je tak známý, opa- kuje se příliš často! U nezkušeného vyvolá diletantism dojem stejně mo cný, jako u zkušeného výkon dokonalý. Sejde na tom, kdo a jak se dívá. Vzpomínáte s rozkoší svého mládí! Na první své návštěvy divadla na venkově ! Jak nedokonalé výkony ! Jak jste byli nevědomí, neznali světa, nezkušení diváci Leč, jak mohutné dojmy jste si odnášeli ! Celý rok jste dovedli tráviti z dojmů jediného před stavení ve sváteční chvíli zažitého! Šťastné umění, které dovede vzbuditi takový ohlas !A bylo to umění — nizounkého stupně, prosté, da- leké vyspělosti Ale vnímavost byla svěží, neotřelá, soustře- děná! Při nejslabším dotknutí rozezněla se po celé šíři, spoluzněla všecka vaše duše ! Dnes jste dávno častými navštěvovately divadla, viděli jste mnoho, máte zkušenosti. Jak se to vše změnilo Přicházite s jistým očekáváním, kladete poža- davky, prohlédáte k nedostatkům, srovnáváte.
#54 alto_textblock #54
namítáte, váš »rozum« je stále na stráži, nedo pouští vzniknouti illusi, která je přece podmín kou všeho požitku divadelního, vůbec uměle ckého! Zůstáváte střízlivi, nerozehřáti, až běda chladni uprostřed okolí rozjařeného, nadšeného, jásajícího! Snad dokonce cítíte nechuť, bolest. odpor. Jaká »výhoda« vaší »zkušenosti«, vašeho rozumu! Arci, život vše vyrovná! V náhradu za svoji blaseovanost máte svoje »znalectví«, svoji schopnost rozeznávati, ceniti a »chutnati« co je v umění »vyššího« a »hlubšího«. Ten je koloběh všeho vývoje. Všude pro dukce s konsumcí jsou na sebe poukázány Jeden druhého pohání. Opáčený dojem otupuje vnímavost nazíratele a umění nesmí zůstat na prvním dojmu, nesmí utkvivati na prvotném stupni. Častým nazíráním bystří se mysl, ale otupuje se schopnost dojmu. Aby vyhovělo zkušenému, musí umění zdokonalovati své pro středky. Tak vše souvisí! Je s tím jako s kuchyňskými požitky. Hojná přiležitost požitku vede k mlsnotě.A gourmand ve hledišti jako gourmand u stoluje nevděčný host. Vybíravý, znechucený, kritieký Ale princip pokroku jinak nedá: kdo nikdy ne- chuť nepocítil, neumí vážiti odstín a barvu chutě. Bez kritičnosti není vědomi vyššího po- žitku. A kritičnost! Či to není dcera — ne chutenství? *
#55 alto_textblock #55
Velkoměstský divák jisté odrůdy je kritický svým ovzduším. Chodí do divadla z obyčeje, jak to doba přinesla. Moderní divadlo je stálé a nemůže být bez stálého obecenstva. A stálá návštěva má své následky. Divák je otupen dojmy, je vyběravý, mlsný, přesycený. Požitek mu sevšedněl. Navštěvuje divadlo ne k vůli dojmu, ale k vůli společnosti. Najde tam známé, pozdraví se s nimi, ztráví večer. O představeni se zajímá leda jako o předmět rozhovoru. Ty tam jsou časy, kdy rozechvěn se vracel z di- vadla naplněn zažitým dojmem. Cestou z přízemí do foyeru dnes zapomíná, oč na jevišti bě- želo. Má jiné starosti, jiné myšlenky! Naslouchá polouchem, je mu lhostejný obsah dramatu, lho- stejno co přeslechl. Zmeškal začátek, odejde před koncem. Čert vzal obsah! Spiše jiné stránky ho zajímají: personalie, zákulisí, klepy. Nejspiš ještě »události« večera. Něco, co rozvlní hladinu společ- nosti, co dráždí, rozšumí zájem! Nová obsazení, loučení starých členů, jubilea, prémiéry, extem- pora, půtky před a za oponou, demonstrace. vítáni
#56 alto_textblock #56
hostů, vůbec události, sensace! Propadneli hra, není žádné neštěstí, jen když autor se dá aspoň vyvolat a je nějaká švanda! Ohlaste prů- měrné dlouhochvilné drama na ceduli a divadlo zůstane prázdno, ale napovězte, že v meziaktí se chystá nějaká »událost«, že někdo známý vystoupi na prkna, že se budou házet slaměné věnce nebo se čeká jiné mimořádné pohnutíčko a při tomté dlouhochvilném dramatě bude — nabitý dům. Vel- koměstský divák jisté odrůdy je obětí svého ovzduší. Otupen dojmy nemá už smyslu, než pro dráždidla. Misálek hledí si stravy ne pro výživu, ale pro — choutky. Divák se zdravým, neotupeným smyslem, kterému návštěva divadla je vzácným požitkem, sváteční událostí, má všecku pozornost obrácenu k obsahu hry, jenž na dlouho mů vyplní duši. Nepřihliží zkoumavě k jednotlivým výkonům, nerozeznává, co kde je podákrinuto nebo zůstalo ned povězeno, co jeden herec podal snad lépe, co jiný slaběji, nerozeznává vůbec o sobu heree od osoby jednající, vídí představení jako celek a odnáši si svůj celistvý umělecký dojem, pravou illusi života, ne- rušenou nijakými postranními zřetely. Nezná pojmu »virtuósnosti« jednotlivých výkonů, ne- rozptyluje pozornost znaleckým oceňováním de- tailu, nebaví se mlsně ochutnáváním odstínů. Průměrně dobré představení zjedná mu plný požitek obsahu a to rozhoduje. Považoval b za nesmysl návštěvu představení, kterému by nemohl rozumět. Divák gourmand má opačný názor. — Představení, kterému nebudu rozumět? To právě bude kuriosita ! To chci zažít ! . Bude to podivnůstka, něco nesrovnalého, nový dojem, sensace, na všechen způsob něco zvláštního, aspoň látka k řečil Všecko gourmandství staví se tak v jistou protivu k prostému smyslu. Co se jiným zdá nechutné, nestravné, odporné, budí právě zálibu gourmanda. Žije choutkami. A jak už požitek, předkládaný denně otu- puje smysly a rodí choutkářství, máte někdy sv myšlenky o poměru obecenstva k umění. Př- padává vám, nebyl-li zdravější poměr obecenstva přece jen ve starém diletanlismu (protějšek dneš- ního larpurlarismu), který vedl ke svátečnímu po- žitku obsahu a byl tak dalek vší neurasthe- nické gourmanderie a snobského »chutnání« pouhé — virtuosity?