#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY-
#3
alto_textblock
#3
23. ledna 1909 Č slo 23.
#4
alto_textblock
#4
minulé. Účastenství bylo ve sněmovně pra
skrovné.
Většina, možno říci tři čtvrtiny poslanců
již odpoledními vlaky odjela ..
Předseda dr. Weiskirchner zahajuje schůzi
11 hod. 15 min.
Pokračuje se v rokování
o pilném návrhu posl. Kaliny
Hlavní řečník posl. Špaček praví v české řeči
že si přeje k návrhu Kalinovu dodatek, kterým se
vláda vyzývá, postarati se, aby návrh, bude-li při-
jat, projednán byl též v parlamentě uherském a po
případě v delegacích. Proti posl. Malikovi uvádí, že
samozřejmě řeči české požívají imunity, protož
jscu mluveny v parlamentě.
Všichni řečníci prohlásili se za protimilitaristy
jsou jimi též čeští agrárníci. Dokud nemožno mili
tarismus odstraniti, musí se usilovati aspoň o zmír
nění břemen vojenských.
Řečník krilisuje reč ministra zeměbrany a vyslc-
vule přání, aby — jak se řeklo ve příčině nábožen-
stvi -. mohlo se též brzy říci, že národnost
armádě nemá za následek
#6
alto_textblock
#6
různé jednání s vojíny.
#7
alto_textblock
#7
S národem českým jednalo se v armádě vždycky
nepříznivěji nežli s národy jinými
Strana řečníkova hlasovala pro zvýšení kon
tingentu branců zeměbrany, sloučila však tento sou-
hlas s jistými podminkami, kleré byly sněmovni
oznámeny poslancem Švejkem 10. července 1908.
Rtečník znovu připomíná tyto podmínky vládě. K ná-
vrhu posl. Kaliny musí řečník dnes ještě dodali:
Předně: Dostalečné zaopatření vdov a sirolk
po vojinech, padlých v bitvě, eventuálně také ovdo-
vělých matek se zpětnou působnosti.
za druhé: Náležité zaopatření vejáků, kteří s
ve službé stali mrzáky a nezpůsobilými ku práci;
za třetí: Náležité přepracování ustanovení § 3
branného zákona a § 60. branných předpisů dílu 1
Dále musí pokárati a co nejpřísněji odsoudit
případy
porušování listovního tajemství vojen
skými úřady,
k čemuž tské uvádí spociální případ.
Konečně je nepřípusino, aby vojínům, kleří p
aktivní službě byli superarbitrováni, předpisován
byla vojenská taxa.
Strana řečníkova spatřuje v pilném návrhu posl
Kaliny návrh, odůvodněný skutečnými poměry; bude
proň hlasovati. (Pochvala.)
Potom následovaly věcné opravy.
Posl. Malik polemisuje s řečí ministra země
brany, posl. hr Sternberg pak praví, že na
vojenskě akademii ve Vídeňském No-
věm Městě vyskyllo se vženěmecké hnutí; očeká-
val, že ministr vysloví nad tím politování
Posl. Kalina v doslovu pravi, že návrh jeho
nebyl obstrukční, nýbrž v době, kdy podán, akulní
Neboť čeští vojáci byli tehdy na hranicích srbskýcl
mobilisováni.
Řečník vyslovuje se proti způsobu, jakýms
jednalo s vojíny českými, kteříž byli nacpáni
do vozů pro dobytek.
Ve příčině ministra zeměbrany žádá, aby v parla-
mentě vystupoval jako zodpovědný zástupee
vlády a nikoliv jako voják. Tím naráží na vče-
rejší poznámku šl. Giorgiho, jenž litoval, že ne
může být v bezprostřední blizkosti řečníka, aby jak
voják mohl jej spad osobně poháněti k zodpovědnosti
Takový pázor jest nepřípustný.
Zde má ministr sloužiti parlamentu
a lidu
a nesmí vystupovatí jen jake vojákl
Kde jsou však všichni ministři?
Musí v kulofrech a v poradních sálech pomáhat
sestavení koalice a většiny. Ministr zeměbrany
#9
alto_textblock
#9
dent němocký nebyl usmrcen, bylo by bývalo dle
mínění řečníkova lépe — přes všecko uznání veli
kosti katastrofy jihoitalské a přes všecek soucit
olělmi, katastrofou postiženými — použiti peněz do
Italie odeslaných na zmírnění nouze v Rakonsku!
Bouřlivý odpor u sociálních demo-
kratů.)
Posl Niessner: Slyďle se, zaujímati při bak
velikém neštěslí takové stanovisko! (Hlučná pochvala
u Italů.)
Mezi posl. šl. Stranskym a Nie ssne-
rem strhla se prudká hádka.
Posl Bugalto protestuje proli paušálnímu obvi
ňování italských studentů, dokud není skončene
soudní vyšetfování a prohlašuje, že definitivní ná-
prava nynějších poměrů bude možna jen tehdy, bu-
dou-li italšti studenti pokud možno co nejvíce o
Něnců vzdáleni a bude-li italská fakulta zřízenav
Terstu.
Řečník odmítá konečně nemístné výroky pesl
šl. Mohlwertha o pomoci Italii a prohlašuje, že pe-
moc tato není ani v sebe menší souvislosti s událost-
mi, sběhnuvšími se na universitě vídeňské, nýbrž
byla čestným spontanním projevem
K návrhu posl. Schachingra se rokován
končí a generálními řečníky zvoleni: posl. dr. Ja-
ger pro, posl. dr. Renner proti.
Posl. Jäger praví, že
revolverový útok Italů proti Němcům
je článkem v řetěze pronásledování, jež byla na pod-
zim zosnována. Vinny tím jsou vlády rakouské, je
jichž vládní tendence čeli proti Němcům (1?) Ně
mečtí studující v Praze nepoužili nikdy revolverů,
ačkoli byli napadeni mnoha tisici (!) zfanatisovanýeh
Čechů (!1) Pozoruhodno je, že vláda ihned po udá-
lostech universitních vypracovala předlohu o italské
fskult právnické. Všeněmci nechtějí žádné ilal-
ské fakulty, jako vůbee nechtějí žádné ne-
německé university v Rakouskul
Posl. dr. Renner prohlašuje, že strana sociálně-
demokratická nikterak neschvaluje jednání studujícíeh
italských, avšak všeobecně rozehiněná nálada v ná
rodních věcech činí leccos pochopitelným Námštky
prot zřízení universily italské v Terstu pochá zei
z malicherné úzkostlivosti. Přirozenou půdou pro tu-
to universilu je Terst. Protože dotyčná předloha vlád-
ní jest sněmovně podána a protože vláda chce podaíi
předlohy k řešení velikého sporu národního, nemají
sociální demokraté příčiny, proč by hlasovali pro
pilný návrh. (Pochvala u soc. dem)
Následují věcné opravy.
Posl. Niersner renguje na výkřik posl. šl. Stran
ského, který ho přímo podezříval, aniž by byl uvedl
skutečnosti. Rečník prohlašuje, že jeho svědomí jest
úplně čistě.
Posl. šl. Stransky praví, že obdržel dopis, z ně-
hož možno vysvětliti jeho výkřik proti Niessnerovi
Řečník žádal od dopisovatete materiál i proti Niess-
nerovi, který po třech lýdnech předloží.
Posl. dr. šl. Mühlwerth uvádí v doslovu, že p
soudním místním ohledání jest jisto, že pouze Vla-
chové stříleli, ale naprosto neviní vlašský národ.
Němci jsou prý ochotní k národnostnímu míru:
Při hlasování se pilnost zamítá.
#10
alto_textblock
#10
Pět pilných návrhů.
Místopředseda dr. Steinwender dává projed
nati tyto pilné návrhy:
posl. Wolfa a soudr. o stálém ohrožován
německých studentů, jakož i německé menšiny
vůbec „pouliční luzou“ v Praze,
po.. Fresla a soudr. o pronásledování če-
ských menšin v severozápadní části královstr
českého,
posl. Choce a soudr. stran odvolání br
Coudenhova z místodrzitclství království českého
posl hr. Sternberga a soudlr. o vydán
#11
alto_textblock
#11
ním; jednání četníků čelilo dle všeho jen k tomu, aby
němečtí studenti a německé odznaky byli z Příkopu
odotraněni, aby se česká lidová duše nebouřila. Také
slušně oblečené osoby nalézaly se mezi davem, je-
hož hlavní kontingent tvořili oni, o jejichž existenei
zvíme v klidných dobách pouze z rubriky „Ze soudní
síně“. Tyto massy přicházejí na každou štvavou lo-
kálku „Národních Listů“ na Přikop a Václavské ná-
městí. Nechce-li vláda skýtati obraz zbědované sla-
bosti, musila by německé studenty chrániti v jejich
právech, aby mohli v místě nejstarší university nosil
barvy a osvědčovati své němectví. Nemůže-li tak či-
niti, bude ještě méně s to zjednati národní mír, jehož
prelimináře mají býti vyjednány na anketě. Mohlo
by se vládě přijíti s jakousi důvěrou jenom tehdy
vstříc, kdyby proti brutalitě a luze ukázala silnou
ruku stální autority
Vláda odhodlala se v Praze k mimořádným opa-
třením teprve tehdy, když věc začínala býti poněku
protidynastickcu (!), protimilitaristickou a protira-
kouskou (!!) — Stanné práve výkonalo svůj úkol,
ale sotva že bylo zrušeno, vzbudilo prvé vystoupení
německých studentů v barvách opělně ony zjevy.
které, uevakročí-li se proti nim ihned rázně, se bud nu
opakovati a povedou opětně k vyhlášení slanného
práva.
Apeluje konečně na vládu, aby se proti dalším
výtržnostem luzy proti Němcům postavila se vší roz-
hodností a popřála Němcům ochrany, hodné kultur-
ního státu.
Posl. Fresl, odůvodňuje svůj pilný návrh, pole-
misoval s výloky Wolfovými. V Praze nejsou ohro-
žováni ani němečtí studenti, ani Němci vůbec. Když
němečtí studenti začali oslavovati vítězství německé
obstrukce v českém sněmu veřejně a za vedení ně
meckých poslanců způsobem naneivýš provokačním
praskla česká trpělivost. Český lid postavil se prot
dalšímu pořádání bumlu,
Ročník troufá, že jeho návrh bude přijal, vždyí
tolik poslanců horuje pro klid a mír. Jeho návrh nen
obstrukční. Jeho strana je k obstrukci tuze slaba
Příčin k ní bylo by arci dosti, především se zřetelem
na zamýšlenou reformu jednacího řádu, která by byla
přímou degradací ústavy. Není pravda, že jednání
Němců proti českým menšinám je pouhou odplatou
za to, co se děje v českých krajinách Němcům-
nemohou vůbec mluvit o útrapách. O němnecké školy
v českých městech je hojně postaráno a ve školstv
přinášejí Čechové pro Němce až přílišné oběti. Tvr-
dí-li Wolf, že Němci jsou zkracování ve svých prá-
vech, měl by ministr vnitra povatat a říci, že to nen
pravda; kdo to tvrdí, pouze štvou.
Čechové ve smíšených okresech nemají vůbee
právní ochrany Boykot proti nim neústává. Jsou vy-
povídáni z obcí a bytů. Městská rada teplická zapo-
vídá poslavování tak zv. skládacích stolů, jestliže
se majitelé zavážou, že tam nebude mluveno če-
sky. Proličeských demonstrací účastní se také inteli-
gence. Výnos ministra vnitra o boykotu dle všeho
neplatí tam, kde by se ho ve prospěch českého lidu
mělo použivati. Zvláště v Mostu nesmí Čechové
mluviti na ulici česky, jinak jest jim spíláno. V Te-
plicích bylo německé obyvatelstvo štvá no
k demonstracím rozšiřováním fingovaný ch
českých pozvánek. V Podmoklí se čeští dělníci
a úřadníci netrpí ani ve státních závodech. Tam roz-
šiřují se seznamy majitelů domů, u nichž bydlí Češi.
Trutnovský poštovní úřad zmocnil se psaní, za-
slaného českému adresátovi, když bylo tolo již 20
dní na úřadě leželo, přípsal tam nejhrubší nadávky
a vrátil jej zasílateli. Vinní furkcionáři nebyli ani
potrestáni, ani vyšetřováni. V Ústí n. L. byly za
protičeských demonstrací vyloupeny dva české cb-
chody. Demonstrace jsou podporovány německým i
městskými zaslupitelstvy. Naproti tomu bylo v českém
městě Plzni po demonstraci proti uvalení stanného
práva na Prahu k udání městské policie potrestáno
ve dvov dnech 41 demonstrantů V Mostě jsou
čeští vojíní insultováni. Pomníky, opatřené českým
nápisy, jsou demolovány. Ale přes to není zahájeni
vyšetřování.
Jsou obce, kde němečtí lékaři odpírají českým
nemocným pomoc. V Haredorfu bylo vyhrožováno
#12
alto_textblock
#12
k dohodě obou národů, vinni jsou Něm-
ci. Čechové jsou vždy hotovi k vyrovnání na zásadě
rovnoprávnosti
Rečník mluvil potom o vídeňských pomě-
rech, kde ze 46 soukromých škol pouze dvěma od-
píráno je právo veřejnosti a mezi těmito dvěmi jes
také česká škola. Křesťanští sociálové hrají si n
vůdčí vládní stranu a podporují při tom postup ně-
meckých poslanců z Čech, t. j. pracují pro Hohen-
zollery a prc „Pryč od Říma“, Proto neměl by žád-
ný český a vůbec žádný slovanský poslanec vstoupití
do centra, jež zříditi zamýšlejí křesťanští sociálové.
Min. železnic nažídilo, aby při stavbě míst
dráhy Tachov—Domažlice byli propuštěni všichn
čeští dělníci. Tento nezákonný čin musí býti odsou-
zen co nejoslřeji. Přes smiřovačky udělá
čáru školská stávka českých dětí v se
verních Čechách, k níž dojde, poněvadž vláda
jest příliš slahá, aby zjednala platnost nařízením.
jež konečně v této věci po dlouhém váhání vydala
Řečník opskuje s důrazem, že nejedná se o žád-
ný návrh obstrukční. Strana jeho soudí, že, když
už se v poslední době tohk mluví o žádoucím klidu
a míru, může býti pevným základem tohoto míru
jen úplná rovnoprávnost všech obyvatelů zemí ko-
runy české. Ať tedy především české obyvatelstv
v jazykovém smíšeném území v severních Čechách.
které té doby nalézá se ve slavu ex lex, postaví se
pod zákon a ti, kdo zákon porušují, ať jsou potre-
stáni. Kdo má cit pro právo, bude hlasovati pr
řečníkův návrh. (Hllučná pochvala.)
Mistopředseda dr. Sleinwender dal doda-
tečnou důtku posl, Wolíovi za urážlivý
výrok proti posl, Šrámkovi, načež rokování pře-
rušeno.
Predsedající prohlašuje, že pilný návrh Seli-
gera a sp. na zvolení výloru, který by se radil
návrzích a předlohách, jež týkají se úpravy národních
poměrů dá projednati současně s pilnými návrhy
které se nyní projednávají, nebude-li proti tomu
námitky.
Námitky re nečiní.
Předseda výboru pro sociální pojišťování dr. Bu-
zek žádaí předsedu, by slanovil schůze tak, aby
pro důležité a rozsůhlé porady jeho výboru bylo doe
pokdy.
Mistopředseda dr Steinwender odpověděl
že předsednictvo dohodne se s předsedy kluhů.
Posl. dr. Zahradník (v dotaze na předsedu
pravil, že dle stenografického prolokolu padla v
předvčerejší schůzi slova, která jsou důkazem úpad-
ku dobrého tónu ve sněmovně. Nehledě ke slovům
„sviňáciví“ a „dareháctví“ byly řečníkovi vmeten
ve tvář urážlivé výmazy
Tak zvolal naň posl. šl. Stransky: „Vy jste drzý
člověk“ a později prohlásil, že řečník, jako kněz
lhal. V záju osobní cti každého z poslanců a v zá-
jmu vážnosti sněmovny táže se předsedy, je-li ocno-
len ony urážlivé výrazy rozhodně odmílnouti a po-
kárati a zvýšiti tak úroveň sněmovny? (Souhlasu
Čechů.)
Místopředseda dr. Steinwender lituje valně
že podly výrazy, jež káral. (Pochvala.) Lituje též vý-
roků šl. Stranského, ale myslí, že dnes nemůže jinak
formálně zakročiti, poněvadž výrazy padly ve schůzi
dřivější.
Posl šl. Stransky prohlásil, že nikdy nikoho
osobně neurazil, nebyl-li sám dříve uražen nebo pro-
vokován. Je pravda, že použil slov: „Vy jste drzý!“
Dříve nourazil posl. Zahradnika ani slovem, nazval
sice pražské události, jichž se posl. Zahradnik do-
jista nezúčastnil, „svinstvem“, načež zvola! naň posl.
Zahradník, že by vyhodil čeledína, který by mu to
Teprv potom odpověděl slovy dříve zmíněnými
Výrazu „lež“ použil se zrelelem na tvrzení posl.
Zahradníka, že v min, železnic zvláště mezi před-
nosty departementů není Čechů. Osobně stojí za
každlou urážku. Vůči knězi je to nemožno. Je tudíž
ochoten odvolati své výrazy, učiní-li tak i posl. Za-
hradník a dokáže-li že nemluvil nepravdu. Táže s
předsedy, hodlá-li posl. Zahradníkovi tlumočiti tuto
odpověd.
Dále poukazuje řečník na to, že posl. Fresl
bavil sněmovnu několik hodin česky, aniž mohl ně-
který z pledsedajících tuto řeč kontrolovati. Vždyt
#13
alto_textblock
#13
řekl.
#14
alto_textblock
#14
Posl. dr. Lecher a spol. dotazovali se po pře-
vzetí zemské záruky za bosenské po-
zemkové vyvazovací obligace. Byla li
prý vláda zpravena o chystaném vydání bosenských
pozemkových vyvazovacích obligací se zárukou země
a co hodlá min. předseda učinit, aby bylo vyhověno
ustanovením zákona ze dne 22. února 1880; —
Vojta a spol. po jmenování účetních radů u pošt.
ředitelství v Praze; — dr. Sláma a spol. po po-
užívání řeči u okres. soudu ve Svitavách: — Kot-
lář a spol. po jazykových poměrech u české a se-
verní dráhy a dr. Hajn a spol. po jmenování
dosavadního I. sekretáře vídeňské obchodní komory
Riedla přednostou v min. obchodu.
Pilné návrhy podali poslanci: Johanis
a spol. na zmírnění nouze, vzniklé nezaměstnaností;
— Fresl a spol. na zavedení 2letě stužby pro
mužstvo vojska i zeměbrany: — Levický a spol.
na řešení jazykové otázky v celém slálě říšským
zákonem; — Benkovič a spol. na zákonnou
úpravu jazykové otázky v Krajině, Přímoří a ve
slovinských územích Štyrska a Korutan.
#15
alto_textblock
#15
Politické zprávy domácí.
#16
alto_textblock
#16
V Praze, 21. ledna. (Ruský hlas o ru-
sko-polském poměru v Haliči.) Joden
z buditelů nového slovanského hnuti, gener. V o-
lodimirov, uveřejňuje v „Birž. Vědom.“
své dojmy z potulek po slovanských zemích.
Mluvě o Ilaliči, uznává, že tamější ruské obyva-
telstvo má ještě daleko do rovnoprávnosti s Po-
láky; kárá však přepjatý požadavek strany ukra-
jinské, aby Poláci vyklidili celou východní Hla-
lič a vystěhovali se za San. Gen. Volodimirov
píše dále, že poměr mezi Poláky a Rusy v Haliči
je jiný, než v říši ruské. Poměry haličské liší
se od poměrů v Rusku historicky, národopisně,
hospodářsky i politicky. Na haličských Polácích
jako národu možno žádati, aby se konečně
zbavil citu nenávisti k Malorusům, kterážto no-
návist jest u nich smutné dědictví z dávných
časů; na Polácích jako panujfeím národě
možno žádati, aby se vzdali všech násilných
prostředků a postupně, jak se ruský lid bude
osvětově rozvijeti, nebrániti mu kořistiti z politi-
ckých práv, jež mu náležejí po zákonu i nyní.
Rozvoj ruského lidu nesmí se zdržovati nija-
kými umělými opatřeními, zejména v oboru ja-
zykovém. Rozdil mezi Haličí a Ruskem zdá
se generalu Volodimirovu takovým: Do-
hoda mezi Rusy a Poláky v Haliči vymáhá na
Polácích, aby jí přineslí dosti značné oběli, po-
něvadž důsledkem dohody bylo by značné
oslabení polské moci v Haliči. Pro Rusy v říši
ruské dohoda s Poláky prospěla by sebe-
ochraně, poněvadž dobodou vzrostla by nade
vši pochybnost vnitřní síla ruského státu, vzrostl
by i jeho význam především ve slovanské m
světě a pak i v celé cizině. Mimo to na ukli-
zení polsko-ruských sporů v Haliči bude třeba
dlouhých let, kdežto v Rusku dohoda se dá pro-
vésti za jediný rok. Gener. Volodimirov má tu
na mysli splnění osvětových a samosprávných
snah Poláků z království, jež se dá provésti
usnesoním ruské dumy.
Z Pešti, 19. ledna. (Uherští politi-
kové o srbském „velezrádnémí“
procesu.) Chorvalské státní zastupitelstvo
podale, jak známo, uherské sněmovně žádost za
zrušení imunity srbských poslanců Pribi če-
viče, Banjanina a Budisavljeviče,
aby je mohlo shibati pro zločin velezrády. Ma-
#17
alto_textblock
#17
zde hájiti jen to, co povážuje za dobrě, že však ne-
může snad
#18
alto_textblock
#18
hájiti klukovského poručíka,
který počíná si na příklad urážlivě proti některému
národu nebo proti mužstvu.
Řečník pokračuje na to: „Ministři musí, neroz-
umí-li, bchužel, dobře nenčmeckým řečem, vzíti s se-
bou takové referenty, kteří rozumějí dobře všem ne-
německým řečem a mohou ministrovi na místě sdě-
liti, co bylo řečeno. Poukazuje pak k tomu, že mini-
slerský předseda Windisch-Graetz odpověděl kdyst
na dvě české řeči. Ministři měli by použiti času k te-
mu, aby naučili se neněmeckým řečem, aby mohl
sledovali jednání parlamentu a aby mohli na místě
odpověděti. Ministr zeměbrany jest výjimkou na l
vici ministerské, poněvadž rozumí česky
Po doslovu posl. Kaliny přiznána návrku
jednomyslně pilnost a v meritu bylo dle žá-
dosti navrhovatelovy usneseno vyzvati vládu,
aby do dvou měsíců podala sněmovně osnovu
zákona, srovnávající se s pilným návrhem.
Proti vlašské právnické fakultě ve
Vídni.
#19
alto_textblock
#19
Posl. ryt. Mühlwerlh odávodňuje svůj pilný ná
vrh stran události, sběhnuvších se na vídeňské uni
vensitě a pojednává o listopadových událostech n
universilě vídeňské a tvrdí, že ilalští studující ne
jednali tehdy v sebeobraně, nýbrž že jim šlo o to
aby dodali důrazu požadavku Ilalů po vysokých ško
lách. Rečník vyslovuje se co nejrozhodněji proti zří-
zení italské fakulty právnické ve Vídni, což by se
příčilo zákonu Axmannovu. Též proti zřízení takově
fakulty v Terstě musí se vysloviti jak z důvodů ná-
rodních, tak i státních. Kdyby vůbec taková fakulla
musila býti založena, může býti sídlem jejím. jenom
některé město v jižních Tyrolích.
Vzhledem na to, že italšti sludující přišli do vi-
deňské university s vražednými zbraněmí (!) a ze
jest co čěkovati jenom štastné náhodě, že zádný slu
#20
alto_textblock
#20
v celém Rakousku
posl. Lisého a soudr. o pronásledování če-
ských monšin v soverovýchodní části královslv
českého.
Místopředseda dr. Steinwender se láže
chlějí-li navrhovatelé své návrhy odůvodniti.
#21
alto_textblock
#21
Wolf má slovo.
Posl. Wolf: To je přece samozřejmo
Místopřodsoda dr. Steinwender: U mn
není nic samozřejmo!
Posl. Šrámek se směje.
Posl. Wolí, jenž obdržel ihned slovo k odč-
vodnění svého návrhu, brojí proti tomu — že se
poslanec Šrámek směje a nazývá h
černým popem.
Poslanci Václav Myslivec, Šrámek, Š
linger a jiní protestují hlučně proti této nadávce
a žádají, aby poslanec Wolf byl volán k pořádku.
Mistopředseda dr. Steinwender opětně zvo
ní a praví, že neslyšel, co posl. Wolí rekl.
Vřava chvíli trvá.
Konečně může posl. Wolf svou leč začíti. Pro-
hlašuje, že jeho nepatrná kontroversa s místopředse-
dou drem. Steinwendrem by byla jistě v nejkra tší
debě loyálně vyřízena, kdyby poslanec, který mimo
to ještě je knězem, se nebyl posměšně a vyzývavi
spiál.
Přecházeje ku předmělu svého návrhu, prchla-
šuje řečník, že Němci v Praze jsou bez ochrany (!)
Každá zápletka vede vždy ke kamenování a k bits
Němců a usiluje se o to, aby byl pobyt v Praze
zhnusen. Útaky nečelily jen proti studentům, stačilo,
byl-li někdo dle svého zevnějšku uznán za Němce
nebo promluvil-li na ulici německy (!1) a ihned vrhln
se na něj divoká horda. (Odpor u Čechů.) Též on by
prý v Praze vydán v nebezpočí života (?) Kolem jebo
hlavy a hlav jeho průvodčí fičely kameny několik li
ber těžké. Za kordonem čelníků na Příkopě tlačil
se vždy zástup lidu a na Němce bylo házeno kam
#22
alto_textblock
#22
jímají Čecbům byty. O velkých domonstracích v Te-
plicích bylo demolováno několik českých objekti
a přes to nebyl zatčen ani jediný demonstrant.
Dále mluvil řečník o poměrech na če-
ských menšinových školách. V Čechách
je 30,000 školou povinných dítek, které nemohou
navštěvovali žádnou školu. Ve 43 místech bo-
juje se o české školy. Přes to, že podáno mno-
ho stížností, vyučovací správa nezjednává pořádek.
Neproti temu jsou v českých krajinách německé ško-
ly, které vůbec německých žáků nemají. Čeští trhovei
nejsou pouštěni na trhy v německých městech, což
se naprosto příčí ustanovením živnostenského řádu.
V Liberci je ještě dnes na obecním domě tabule
s nápisem: „Nekupujte u Čechů!“ Vůči Němeůn
vykládá se zákon jinak, než vůči Če-
chům.
Demonstrace v Kašperských Horáci
v prvé řadě zavinil čelnický strážmistr Spulwinkel
O nich došlo k barbarstvím, jež nemají sobě rovny
Vláda podporuje v každém směru německé podniky
směřující k nadvládě Němců v Čechách a přihlíž
klidně, jak nejsurověji znásilňovány jsou české men
šiny v tak zv. úzavíraném německém územi. A ne
exisluje přece žádné uzavirané německé jazykové
územi v Čechách, a kdyby byly i čistě německé kra-
jiny, existuje pouze jedna země, království českě
jehož rozdělení nesmí býti připuštěno na žádn
způsob.
V Kašperských Horách nemají prý trpěny býti
žádní čeští úřadníci, ač obyvatelstvo lohoto měst
skládá se z 8000 Čechů a 7000 Němců. Chlem Němců
není národnostní samospráva, nýbrž potlačení českté
většiny.
Řečník kritisuje postup české delegace a obraci
se pak proti vládě. Češi žádají pouze rovnoprávnos
obou národů. Koaliční ministerstvo, ja-
kým bylo poslední, je pro Čechy nepří-
znivější, než úřadnický kabinet. Vůbee
nežádá jeho strana žádného kabinetu, nýbrž pouz
uskutečnění státních práv zemí koruny české, jež
uznala i koruna. Že v Čechách nedoc h ázt
#23
alto_textblock
#23
Fresl skuječně mluvil. V jeho řeči mohlo býti také
něco zcela jiného, ce snad mohlo Němce opětně po-
škoditi na téle i na majclku. Stojí na slanovisku, ž
takové řeči naprosto nejsou immuními, poněvadla
předseda je nemůže konirolovati a proto plá se, je-
předseda ochoten veřejně prohlásiti, že řeči ve sleno-
grafickém protckolu neobsazeně naprosto nejsou im
Místopředseda dr. Steinwender: Pokud jde
o prvý dolaz, prosím interpelanta, aby se přece po-
někud více namáhal a nedomníval se, že budu tlu-
močiti podobně dolazy. Práva interpelačního se sice
zneužívá, ale kdyby se pánové něco více namá hali.
mohli by najili formuli, která by nebyla právě vý-
směšnou. (Veselost.) Pokud jde o druhý dolaz, mohu
ovšem řeč posuzovali pouze na základě své znalosti
zákonů a tu máme zákony dva: Zákon z r. 1867
zastupitelstvu říšském, ve kterém výsluvně stojí, že
žádný poslanec za své výroky ve sněmovně nemůže
býti pohnán k zodpovědnosti. Pro uveřejňování řeč
existuje však ustanovení tiskového zákona, dle něho
dle pravdy podané zprávy o jednáních říšské rady
a zemských sněmů nejsou trestné. Myslím tudíž, ž
na základě ohou těchto zákonných ustanovení ne-
mohu dáti jiné odpovědli.
Posl. Kalina: Tak rozhodl již nejvyšší sou
Mistopředšeda dr. Steinwender: K tomu
netřeba nejvyššího soudu, to jasně jest obsaženov
zákonech, dnes plalných a je volno pp. poslancům
podalti návrh na jich změnu.
Posl. Kalina: Nejjednodušším řešením byl
by zařaďování českých řečí do protokolu.
Konec schůze o 7. hod. več.; přiští bude v pon
dělí odpol.
#24
alto_textblock
#24
muními,
#25
alto_textblock
#25
Došlé spisy. Posl. Choc a spol, poda i návrh
v příčiné astivního přídavku státních zřízenců ve
předměstích král. hlav. města Prahy: — Smrček
a spol. na zřízení českého reformního gymnasia
v Hranicích; — Záruba a soudr. o zavedení do-
máckého průmyslu v jižních Čechách.
#26
alto_textblock
#26
stojí však na přesvědčení, že nestačí zrušití
imunitu stíhaných poslanců ve společném sně-
mu uherském, poněvadž by i potom zůstala
v platnosti jich imunila jakožto poslanců sněmu
chorvatského. Mimo to chorvatská vláda žádá
za zrušení imunity za tím účelem, aby mohla
süihané poslance vzíti ihned do vyšetřova cí
vazby. Toho však imunitní výbor nehodlá do-
pustiti, připouštěje pouze, aby se proti poslan-
cům podala obžaloba. Referentem ve věci srb-
ských poslanců je L. Héderváry.
Člen strany neodvislosti, dv. rada Soma
Visontay, vyslovil se o srbském procesu
tak: Záhřebský žalobce neprokázal v celé ob-
žalobě amni jediného činu, z něhož by bylo
zřejmo, že žalovaní se pokoušeli své ideje
uskutečniti násilím. O takovém zločinu není
nikde ani stopy a přec o ten hlavně a jedině
běží. Se stránky právnické je přímo směšno,
žalovati pro „velezrádu“ lidí za to, že se poklá-
dají za Srby. Kdyby bylo možno pokládati za
velezrádu vše to, co uvádí žaloba, musili by
prvého zavříti srbského patriarchu jako
církevní a kulturní hlavu srbského národa
v Chorvatsku a Uhrách. Posl. Visontay je
přesvědčen, že celá talo štvanice proti Srbům
skončí ničím. Uherští poslanci budou pozor-
ně sledovati proces a nedopustí, aby se v Zá
břebě spáchala justiční vražda. V Pešt
dobře vědí, s které strany vane vílr v Záhřebě.
Obžaloba se stanoviska věeného i právního je
chatrná a o velezrádě nemůže tu býli ani řeči.
Jest tedy přímo neodpustitelno, že tolik lidí se
zbytečně drží ve vazbě; proti tomu musí pro-
testovati každý právník i politik.
#27
alto_textblock
#27
Hudba.
#28
alto_textblock
#28
+ Slřelci. Operela o třech jednäních. Text na
psal Leo Stein a Karel Lindau, přeložil Jiř
Mrskač (= Smrčka). Hudbu služil Edm. Eysler
(Na Městském divadle Král. Vinohradů poprvé
20. ledna 1909).
Kdo by na zábavnost nové operety souditi chtěl
z obsahu jejího děje, neměl by spolehlivého měřitka.
Neboť neni nic otřepanějšího nad tuto záminku, na
ktetou autoři navlékli nápady své komiky. Jsou tu
dva zamilované párky, jejichž tužby zkřižovány jsou
vůli bohatého strýce. Alois Nestl, kaprál právě zi vojny
sa vracející, miluje Lizu ze střelnice, hezkou, roz
hodnou divčinu, zdravau jako zoun a říznou, jaké
již se v horách rodl. Jeho matka přála by si, aby
si vzal bohatou, mobli by pak nazpět koupiti statek,
jejž nebožtík otec jim promarnil, a již ví také koho
sestřenici Vilemían, jejíž oteci je prachový statkář
sládek. Ale kde pak Lotsik! Nechce o ses řenici ani
slyšet, a pna o něm také ne, poněvadž také již má
svého vyvolence. V tom přijde psaní od strýce
z olska: ještě za živobyti rozděluje své jmění mezi
oba posestřence, ale s podmínkou, že se vezmou.
Klurý ustoupí, odevzdá druhému podíl. A není to
maičkost: sto tisíe čeká na každého. Tuť se již musí
vzit, i kdyby nechtěli. Ale Loisik nebyl nadarmo na
vojně. Vymyslí válečný plán. Vezmou se, ovšem jen
civi ně, a po svatbě se již něco najde, aby se zase
rozešli. Vykoná se Sotva přijdeu od úřadu a svateb-
čané zasednou k hostině, naše dva párky nemají nic
piinějšího na práci, nežli osnovati lest. Loisik rozděli
úlohy: tam v tom pokoji překvapí svou ženu
s Konrádem, když byl dříve zachytil jeho milostný
dopis, který mu sám nadiktuje. To hude příčina
k rozvodu. A hladce by dopadlo, kdyby v posledrl
cavíli prostoduchá Líza nezačala žarhit a vše ne-
spletla. Nevěstu poslala do jiného pokoje a sama za-
vřela se s Konrádem, myslíc, že je tam Alois. Co
mělo je spasit, promění se v blamáž. A nevíme, jak
by vše skončilo, kdyby se na konec neobjevil deu
ex machina — polský strýc v bllém kontuši. Vida,
jak by učinil svým dobře míněným darem mladé lidi
nešťaslny, ustupuje od podmínky. Zasnoubení se zas
odsnoubí. při civilním sňatku je prý to protestantům
#29
alto_textblock
#29
ve Švýcarsku mužno, a Vilemína vezme si Konrade,
Alois Lízinku a bude všem dohře.
Libreltisté nezavěžují svůj úpěch na tulo již
sbora po zásluze oceněnou kostru, nýbrž hledí za
baviti diváka v prvním jednání střídavými výjevy
venkovské slavnosti střelecké s jednotlivými jejím
karnikovanými typy, druhé a třetí jednání vyplňuj
pak nejstřeštěnějšími nápady, jež právě sitoace při
nese. Tu Loisík dělá generální zkoušku na svou in-
triku, tu jeho pan tchan, velký Nimrod a venkovský
don Juan, pokouší se šampusem vydobýti si srdce
Lizina, tu přijde závěrečné tableau. V posledním jed
nání naváže se pak ještě malé qui pro quo mezn
pravým Daszewským a za něho přestrojeným Lol-
síkem. Sem tam vrazí se nějaký více měně podařený
vlip, trochu německy přiboudlé pikantnosti. Kde již
ani to neslačí, začne se lančit. Smíchu je dost a tak
si autoři pomobou přes bláto, jež sami rozmíchali
Skladatel opatřil vše hudbou, jež hřeší na ne-
meckou sentimentálnost a mnichovskou pivní »ge-
mütlichkeit«. Zní tu měkké valčíky, bodrá tyrolská.
drnkají citery, hlaboli pochody a víří kvapiky: kdo
je měkkého srdce, může si zaplakat při slaďounké
Loisíkově písničce o matičce, při nejbližším jodlování
se zas obveselí. Co si přeje průměrný německý vkus
více?
Ae nám je to tak vše cizí, naší povaze a tem-
peramentu vzdálěné. Mlsty až protivné. Ani překladem
nelze vždy zachytit původní barvu. Vezměme hned
titul »Střelci« místo »Sci ülzenliesel«, nebo Markétino
vypočítávání jmen, vtip se zajícem atd. Mnohé bez-
děky uniků, co v originále může působiti lokálním
tónem.
Vinohradští mají ve výpravě operel již svou ru-
tinu. Souhra klape, režie nepouští se zřetele nic, co
by mohio úspěchu napomoci.
V popředí hry stoji představitelé milostných
dvojic: Aloisa Neslla a Lízy v pernějším, Vileminy
a Konráda v jemnějším vydání. Pan Menšlk je
řízný a vykoukaný záložnli, obratný v každém po-
hybu a když rozvine svůj lehký lyrický tenor, je to
zas milovnik, jemuž můžele věřit, že dovede ženské
srdce rozebrali. Sl. Durasova spojuje šťastně
1 zdravou drsnost i citovou nezkušenost prostého
horského děvčete a je stejně rozmaruá, jako vřela
plná překypující živé letory. Vileminu podává
#30
alto_textblock
#30
slečna Hatlákova uhlazeně a p. Mansíeld
kreslí Kouráda jemně, zpívaje své parádní číslo
v druhém jednání s úspěchem. O smích obe
censtva umí se vždy postarati p. Charvát, v tom
ohledu koná vinobradské scéně služby neocenilelné;
jeho Bedřich Zilliuger je podařená figurka, neodola-
telně komická. Pan Charvát udržuje veselou ná-
ladu v hledišti i když autorům dochází vlip a když
se vlasině nic pozoruhodného neděje. A to je pru
operetu a frašku ten pravý talent. Dobré komické
šarže postavili pí Zelenková (matka Markéta), sl.
Svobodova (hospodyně Anna), pp Švare jako
prostřílený honec a Zelenka jako bohatý strýček
— ne již z Ameriky, ale jednou pro změnu laké
z roského Polska. Hbitým tanečnikem osvědčil se
poznovu p. Trojanowski v čele své dobře se-
cvičené družiny. Operela nastudována byla kapel-
níkem p. Rudolfem Piskáčkem jako celek bedlivě,
jednotlivosti snesly by však určitější rythmus a roz-
manitější odstlnění. Před nedělním obecenstvem
dojde novinka jistě hlučného úspěchu a smichu
—
bohdá i kasu naplní. A o víc se nejedná.
+ Dnešní koncort Spolku českých žurnalistů
v Praze, zahájen bude přesně o 7. hod. večer, aby
velký pořad mohl býti dokončen před 10. hod.
Za tím účelem nechť každý laskavě zaujme své ml-
sto v Rudolfině včas. Nepatrný počet zbylých vatu-
penek prodává se u obou hud. lirem pp. Urbánků
jen do 3 hod. odpol.
Mozarinv večer Klubu „Za Starou Prahu“
25 ledna v Národním domě na Kr. Vinehradech.
První částí programu jsou hudební čísla, vesměs
Mozartovy skladby: Koncert C dur pro harfu, flétu
a klavír (sl M. Kaizlerova, O. Dubská, p. J. Noba-
vec). Arie pro soprán s průvodem housli a klavíru
(pí. E. Klausová, T. Sládková, p. K. Linke). Sonata
čís. 7 pro housle a klavír (p. K. Linke a pí. T. Slád-
ková. Druhou část poladu, dra. L. Jeřábka náladu-
vou scénu ze živola W. A. Mozarta v Praze: „Na
Bertramce“ zahraji laskově p. R. Deyl, člen Nár.
divdla, páně Bučilova družina: pí. Budilová, sl. J.
Marešova, M. Pačova, L. Salmonova, K. Svěllá a p
J. Bráška, R. Budil. K. Frankovský, Zd. Grond. M.
Klenot, K. Vacek. Po programu se loučí. Pozvánky
se nerozesílají. Lístky jsou až na několik vyprodány
zbývající po 5 K. 2 K a po 1.20 K u pp. Grosmana
#31
alto_textblock
#31
a Svobody, Ferdinandova Uřída, A. B. Černého, knih-
kurpce, Korlcva ul., a Fr. A. Urbánka, Ferdinandova
+ Z České Filharmonie. V zejiřejším symfoni-
ckém koncertě v Plodinové burse provedeny budou
kromě Siigagliovy ouvertury „Le Bárulfe Chioz-
zoti“, jež je prro Prahu novinkou, dvě závažné sklad-
by domácí: Foerslrova suita „V horách“ a symfonin
C-mell od Karla Weissa. Dílc posléz uvedené hráno
bylo za řízení skladatelova r. 1894 v Národním di-
vadle a doznalo od těch dob podstatného přepraco-
váni. Iialský skladatel Leone Sinigaglia svého času
žák Dvořákův, bude přitomen provedení svoji cuver-
tury, všude na pořady koncertní přijaté a v letošní
saisoně s velkým úspěchem již od 45 orchestrů pro-
vedené. Vstupenky po 2 K na číslovaná, po 1 K n
nečislovaná sedadla a po 60 h na místa k slání pro-
dávaji se v kanceláři Českého filharmonického druž
stva na Václavském nám č. 53. Telefcn 2995..
#32
alto_textblock
#32
třída.
#33
alto_textblock
#33
Různé zprávy.
#34
alto_textblock
#34
= Živelní katastrofa v Marokku. Z Paři že,
22. ledna. Několik listů dovídá se z Tetuanu ze dne
19. t. m., že, jak sdělují domurodci, přibyvší z územní
Renarů, ležícího asi 50 km na jih od Tetuanů, bylo
zemětřesením anebo sřícením hory několik vel-
kých vesnic rozbořeno a několík set
lidi usmrceno nebo zraněno.
= Za 400.000 frauků bankovních poukázek ukra-
dyno. Z Paříže, 22. ledna. (K. k.) Na nádraží v
Pontarlieru (dep. Doubs) byl neznámými dosud pa-
chateli ukraden pytel s poukázkami švýcarské spol-
kové banky v ceně 400.000 franků. Zloději odhiodili
na ulici velkou část poukázek, nemajících pro ně
— Odřekuuté přodstavení Sary Bernhardtové.
Z Pešti, 22. ledna. V maďarském divadle měla vče-
ra pohostinsky vysioupíti Sara Bernhardtová, ale do
9. hod. nepřijela do Pešti, pročež musilo býti vypro-
danému domu oznámeno, že se předslavení nehude
konati, poněvadž společnost v Gänserndorfu zmeškala
vlak. Rteditelství uspořádalo na to predstavení zda
ma, jež trvalo až do 12 hod.
#35
alto_textblock
#35
ceny.
#36
alto_textblock
#36
Politické zprávy zahraničné.
V Praze. 22. ledna.
#37
alto_textblock
#37
Resignace pana Dmowského.
Resignace p. Romana Dmowského na hod
nost předsedy Polského kola při hosudarstvenne
dumě jeví se krakovskému „Czasu“ býti poráž-
kou polské věci. Resignaci jeho prohlašuje ne
jen za známku úpadku strany, nýbrž i za ztrátu
a promarnění tří let polské politiky v Rusku
nad něž nebylo v posledních padesáti letech
vážnějších. Proto všeliký strannický triumí
praví jmenovaný list, musí před touto porážkon
utichnouti a ustoupiti místo hlubokému smutkl
nad národní ztrátou, která za leta se nenapraví
Pan Dmowski uveřejňuje pohnutky své r
signace v „Glosu Waršavském“. K resignaci be
přiměl především polský tisk v krí-
lovství, nedostatečně informovaný o zál
dách politických a ne vždy traktující otázky, n
jící pro národ velkou váhu, s vědomím své zo
povědnosti. Takový stav polského tisku v kro
loství nemůže trvati dlouho bez citelné a klo
boké škody na zájmech polského národa. Tal
škodlivá činnost tisku je podporována tím,
není svobody shromažďovací. Polský poslan
v království nemůže se s voliči dorozumin
na veřejných schůzích tváří v tvář, nýbrž m
se utíkati zase ku prostřednictví novin, a tako
dorozumění je velmi těžké.
Par. Dmowski si stěžuje ještě na „změ
které se udály v politice Kola“, jinými sl
na nový přítok radikalismu.