ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9dce8d70-8d4d-11dc-9af1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 37
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY-
#3 alto_textblock #3
23. ledna 1909 Č slo 23.
#4 alto_textblock #4
minulé. Účastenství bylo ve sněmovně pra skrovné. Většina, možno říci tři čtvrtiny poslanců již odpoledními vlaky odjela .. Předseda dr. Weiskirchner zahajuje schůzi 11 hod. 15 min. Pokračuje se v rokování o pilném návrhu posl. Kaliny Hlavní řečník posl. Špaček praví v české řeči že si přeje k návrhu Kalinovu dodatek, kterým se vláda vyzývá, postarati se, aby návrh, bude-li při- jat, projednán byl též v parlamentě uherském a po případě v delegacích. Proti posl. Malikovi uvádí, že samozřejmě řeči české požívají imunity, protož jscu mluveny v parlamentě. Všichni řečníci prohlásili se za protimilitaristy jsou jimi též čeští agrárníci. Dokud nemožno mili tarismus odstraniti, musí se usilovati aspoň o zmír nění břemen vojenských. Řečník krilisuje reč ministra zeměbrany a vyslc- vule přání, aby — jak se řeklo ve příčině nábožen- stvi -. mohlo se též brzy říci, že národnost armádě nemá za následek
#5 alto_textblock #5
e
#6 alto_textblock #6
různé jednání s vojíny.
#7 alto_textblock #7
S národem českým jednalo se v armádě vždycky nepříznivěji nežli s národy jinými Strana řečníkova hlasovala pro zvýšení kon tingentu branců zeměbrany, sloučila však tento sou- hlas s jistými podminkami, kleré byly sněmovni oznámeny poslancem Švejkem 10. července 1908. Rtečník znovu připomíná tyto podmínky vládě. K ná- vrhu posl. Kaliny musí řečník dnes ještě dodali: Předně: Dostalečné zaopatření vdov a sirolk po vojinech, padlých v bitvě, eventuálně také ovdo- vělých matek se zpětnou působnosti. za druhé: Náležité zaopatření vejáků, kteří s ve službé stali mrzáky a nezpůsobilými ku práci; za třetí: Náležité přepracování ustanovení § 3 branného zákona a § 60. branných předpisů dílu 1 Dále musí pokárati a co nejpřísněji odsoudit případy porušování listovního tajemství vojen skými úřady, k čemuž tské uvádí spociální případ. Konečně je nepřípusino, aby vojínům, kleří p aktivní službě byli superarbitrováni, předpisován byla vojenská taxa. Strana řečníkova spatřuje v pilném návrhu posl Kaliny návrh, odůvodněný skutečnými poměry; bude proň hlasovati. (Pochvala.) Potom následovaly věcné opravy. Posl. Malik polemisuje s řečí ministra země brany, posl. hr Sternberg pak praví, že na vojenskě akademii ve Vídeňském No- věm Městě vyskyllo se vženěmecké hnutí; očeká- val, že ministr vysloví nad tím politování Posl. Kalina v doslovu pravi, že návrh jeho nebyl obstrukční, nýbrž v době, kdy podán, akulní Neboť čeští vojáci byli tehdy na hranicích srbskýcl mobilisováni. Řečník vyslovuje se proti způsobu, jakýms jednalo s vojíny českými, kteříž byli nacpáni do vozů pro dobytek. Ve příčině ministra zeměbrany žádá, aby v parla- mentě vystupoval jako zodpovědný zástupee vlády a nikoliv jako voják. Tím naráží na vče- rejší poznámku šl. Giorgiho, jenž litoval, že ne může být v bezprostřední blizkosti řečníka, aby jak voják mohl jej spad osobně poháněti k zodpovědnosti Takový pázor jest nepřípustný. Zde má ministr sloužiti parlamentu a lidu a nesmí vystupovatí jen jake vojákl Kde jsou však všichni ministři? Musí v kulofrech a v poradních sálech pomáhat sestavení koalice a většiny. Ministr zeměbrany
#8 alto_textblock #8
při
#9 alto_textblock #9
dent němocký nebyl usmrcen, bylo by bývalo dle mínění řečníkova lépe — přes všecko uznání veli kosti katastrofy jihoitalské a přes všecek soucit olělmi, katastrofou postiženými — použiti peněz do Italie odeslaných na zmírnění nouze v Rakonsku! Bouřlivý odpor u sociálních demo- kratů.) Posl Niessner: Slyďle se, zaujímati při bak velikém neštěslí takové stanovisko! (Hlučná pochvala u Italů.) Mezi posl. šl. Stranskym a Nie ssne- rem strhla se prudká hádka. Posl Bugalto protestuje proli paušálnímu obvi ňování italských studentů, dokud není skončene soudní vyšetfování a prohlašuje, že definitivní ná- prava nynějších poměrů bude možna jen tehdy, bu- dou-li italšti studenti pokud možno co nejvíce o Něnců vzdáleni a bude-li italská fakulta zřízenav Terstu. Řečník odmítá konečně nemístné výroky pesl šl. Mohlwertha o pomoci Italii a prohlašuje, že pe- moc tato není ani v sebe menší souvislosti s událost- mi, sběhnuvšími se na universitě vídeňské, nýbrž byla čestným spontanním projevem K návrhu posl. Schachingra se rokován končí a generálními řečníky zvoleni: posl. dr. Ja- ger pro, posl. dr. Renner proti. Posl. Jäger praví, že revolverový útok Italů proti Němcům je článkem v řetěze pronásledování, jež byla na pod- zim zosnována. Vinny tím jsou vlády rakouské, je jichž vládní tendence čeli proti Němcům (1?) Ně mečtí studující v Praze nepoužili nikdy revolverů, ačkoli byli napadeni mnoha tisici (!) zfanatisovanýeh Čechů (!1) Pozoruhodno je, že vláda ihned po udá- lostech universitních vypracovala předlohu o italské fskult právnické. Všeněmci nechtějí žádné ilal- ské fakulty, jako vůbee nechtějí žádné ne- německé university v Rakouskul Posl. dr. Renner prohlašuje, že strana sociálně- demokratická nikterak neschvaluje jednání studujícíeh italských, avšak všeobecně rozehiněná nálada v ná rodních věcech činí leccos pochopitelným Námštky prot zřízení universily italské v Terstu pochá zei z malicherné úzkostlivosti. Přirozenou půdou pro tu- to universilu je Terst. Protože dotyčná předloha vlád- ní jest sněmovně podána a protože vláda chce podaíi předlohy k řešení velikého sporu národního, nemají sociální demokraté příčiny, proč by hlasovali pro pilný návrh. (Pochvala u soc. dem) Následují věcné opravy. Posl. Niersner renguje na výkřik posl. šl. Stran ského, který ho přímo podezříval, aniž by byl uvedl skutečnosti. Rečník prohlašuje, že jeho svědomí jest úplně čistě. Posl. šl. Stransky praví, že obdržel dopis, z ně- hož možno vysvětliti jeho výkřik proti Niessnerovi Řečník žádal od dopisovatete materiál i proti Niess- nerovi, který po třech lýdnech předloží. Posl. dr. šl. Mühlwerth uvádí v doslovu, že p soudním místním ohledání jest jisto, že pouze Vla- chové stříleli, ale naprosto neviní vlašský národ. Němci jsou prý ochotní k národnostnímu míru: Při hlasování se pilnost zamítá.
#10 alto_textblock #10
Pět pilných návrhů. Místopředseda dr. Steinwender dává projed nati tyto pilné návrhy: posl. Wolfa a soudr. o stálém ohrožován německých studentů, jakož i německé menšiny vůbec „pouliční luzou“ v Praze, po.. Fresla a soudr. o pronásledování če- ských menšin v severozápadní části královstr českého, posl. Choce a soudr. stran odvolání br Coudenhova z místodrzitclství království českého posl hr. Sternberga a soudlr. o vydán
#11 alto_textblock #11
ním; jednání četníků čelilo dle všeho jen k tomu, aby němečtí studenti a německé odznaky byli z Příkopu odotraněni, aby se česká lidová duše nebouřila. Také slušně oblečené osoby nalézaly se mezi davem, je- hož hlavní kontingent tvořili oni, o jejichž existenei zvíme v klidných dobách pouze z rubriky „Ze soudní síně“. Tyto massy přicházejí na každou štvavou lo- kálku „Národních Listů“ na Přikop a Václavské ná- městí. Nechce-li vláda skýtati obraz zbědované sla- bosti, musila by německé studenty chrániti v jejich právech, aby mohli v místě nejstarší university nosil barvy a osvědčovati své němectví. Nemůže-li tak či- niti, bude ještě méně s to zjednati národní mír, jehož prelimináře mají býti vyjednány na anketě. Mohlo by se vládě přijíti s jakousi důvěrou jenom tehdy vstříc, kdyby proti brutalitě a luze ukázala silnou ruku stální autority Vláda odhodlala se v Praze k mimořádným opa- třením teprve tehdy, když věc začínala býti poněku protidynastickcu (!), protimilitaristickou a protira- kouskou (!!) — Stanné práve výkonalo svůj úkol, ale sotva že bylo zrušeno, vzbudilo prvé vystoupení německých studentů v barvách opělně ony zjevy. které, uevakročí-li se proti nim ihned rázně, se bud nu opakovati a povedou opětně k vyhlášení slanného práva. Apeluje konečně na vládu, aby se proti dalším výtržnostem luzy proti Němcům postavila se vší roz- hodností a popřála Němcům ochrany, hodné kultur- ního státu. Posl. Fresl, odůvodňuje svůj pilný návrh, pole- misoval s výloky Wolfovými. V Praze nejsou ohro- žováni ani němečtí studenti, ani Němci vůbec. Když němečtí studenti začali oslavovati vítězství německé obstrukce v českém sněmu veřejně a za vedení ně meckých poslanců způsobem naneivýš provokačním praskla česká trpělivost. Český lid postavil se prot dalšímu pořádání bumlu, Ročník troufá, že jeho návrh bude přijal, vždyí tolik poslanců horuje pro klid a mír. Jeho návrh nen obstrukční. Jeho strana je k obstrukci tuze slaba Příčin k ní bylo by arci dosti, především se zřetelem na zamýšlenou reformu jednacího řádu, která by byla přímou degradací ústavy. Není pravda, že jednání Němců proti českým menšinám je pouhou odplatou za to, co se děje v českých krajinách Němcům- nemohou vůbec mluvit o útrapách. O němnecké školy v českých městech je hojně postaráno a ve školstv přinášejí Čechové pro Němce až přílišné oběti. Tvr- dí-li Wolf, že Němci jsou zkracování ve svých prá- vech, měl by ministr vnitra povatat a říci, že to nen pravda; kdo to tvrdí, pouze štvou. Čechové ve smíšených okresech nemají vůbee právní ochrany Boykot proti nim neústává. Jsou vy- povídáni z obcí a bytů. Městská rada teplická zapo- vídá poslavování tak zv. skládacích stolů, jestliže se majitelé zavážou, že tam nebude mluveno če- sky. Proličeských demonstrací účastní se také inteli- gence. Výnos ministra vnitra o boykotu dle všeho neplatí tam, kde by se ho ve prospěch českého lidu mělo použivati. Zvláště v Mostu nesmí Čechové mluviti na ulici česky, jinak jest jim spíláno. V Te- plicích bylo německé obyvatelstvo štvá no k demonstracím rozšiřováním fingovaný ch českých pozvánek. V Podmoklí se čeští dělníci a úřadníci netrpí ani ve státních závodech. Tam roz- šiřují se seznamy majitelů domů, u nichž bydlí Češi. Trutnovský poštovní úřad zmocnil se psaní, za- slaného českému adresátovi, když bylo tolo již 20 dní na úřadě leželo, přípsal tam nejhrubší nadávky a vrátil jej zasílateli. Vinní furkcionáři nebyli ani potrestáni, ani vyšetřováni. V Ústí n. L. byly za protičeských demonstrací vyloupeny dva české cb- chody. Demonstrace jsou podporovány německým i městskými zaslupitelstvy. Naproti tomu bylo v českém městě Plzni po demonstraci proti uvalení stanného práva na Prahu k udání městské policie potrestáno ve dvov dnech 41 demonstrantů V Mostě jsou čeští vojíní insultováni. Pomníky, opatřené českým nápisy, jsou demolovány. Ale přes to není zahájeni vyšetřování. Jsou obce, kde němečtí lékaři odpírají českým nemocným pomoc. V Haredorfu bylo vyhrožováno
#12 alto_textblock #12
k dohodě obou národů, vinni jsou Něm- ci. Čechové jsou vždy hotovi k vyrovnání na zásadě rovnoprávnosti Rečník mluvil potom o vídeňských pomě- rech, kde ze 46 soukromých škol pouze dvěma od- píráno je právo veřejnosti a mezi těmito dvěmi jes také česká škola. Křesťanští sociálové hrají si n vůdčí vládní stranu a podporují při tom postup ně- meckých poslanců z Čech, t. j. pracují pro Hohen- zollery a prc „Pryč od Říma“, Proto neměl by žád- ný český a vůbec žádný slovanský poslanec vstoupití do centra, jež zříditi zamýšlejí křesťanští sociálové. Min. železnic nažídilo, aby při stavbě míst dráhy Tachov—Domažlice byli propuštěni všichn čeští dělníci. Tento nezákonný čin musí býti odsou- zen co nejoslřeji. Přes smiřovačky udělá čáru školská stávka českých dětí v se verních Čechách, k níž dojde, poněvadž vláda jest příliš slahá, aby zjednala platnost nařízením. jež konečně v této věci po dlouhém váhání vydala Řečník opskuje s důrazem, že nejedná se o žád- ný návrh obstrukční. Strana jeho soudí, že, když už se v poslední době tohk mluví o žádoucím klidu a míru, může býti pevným základem tohoto míru jen úplná rovnoprávnost všech obyvatelů zemí ko- runy české. Ať tedy především české obyvatelstv v jazykovém smíšeném území v severních Čechách. které té doby nalézá se ve slavu ex lex, postaví se pod zákon a ti, kdo zákon porušují, ať jsou potre- stáni. Kdo má cit pro právo, bude hlasovati pr řečníkův návrh. (Hllučná pochvala.) Mistopředseda dr. Sleinwender dal doda- tečnou důtku posl, Wolíovi za urážlivý výrok proti posl, Šrámkovi, načež rokování pře- rušeno. Predsedající prohlašuje, že pilný návrh Seli- gera a sp. na zvolení výloru, který by se radil návrzích a předlohách, jež týkají se úpravy národních poměrů dá projednati současně s pilnými návrhy které se nyní projednávají, nebude-li proti tomu námitky. Námitky re nečiní. Předseda výboru pro sociální pojišťování dr. Bu- zek žádaí předsedu, by slanovil schůze tak, aby pro důležité a rozsůhlé porady jeho výboru bylo doe pokdy. Mistopředseda dr Steinwender odpověděl že předsednictvo dohodne se s předsedy kluhů. Posl. dr. Zahradník (v dotaze na předsedu pravil, že dle stenografického prolokolu padla v předvčerejší schůzi slova, která jsou důkazem úpad- ku dobrého tónu ve sněmovně. Nehledě ke slovům „sviňáciví“ a „dareháctví“ byly řečníkovi vmeten ve tvář urážlivé výmazy Tak zvolal naň posl. šl. Stransky: „Vy jste drzý člověk“ a později prohlásil, že řečník, jako kněz lhal. V záju osobní cti každého z poslanců a v zá- jmu vážnosti sněmovny táže se předsedy, je-li ocno- len ony urážlivé výrazy rozhodně odmílnouti a po- kárati a zvýšiti tak úroveň sněmovny? (Souhlasu Čechů.) Místopředseda dr. Steinwender lituje valně že podly výrazy, jež káral. (Pochvala.) Lituje též vý- roků šl. Stranského, ale myslí, že dnes nemůže jinak formálně zakročiti, poněvadž výrazy padly ve schůzi dřivější. Posl šl. Stransky prohlásil, že nikdy nikoho osobně neurazil, nebyl-li sám dříve uražen nebo pro- vokován. Je pravda, že použil slov: „Vy jste drzý!“ Dříve nourazil posl. Zahradnika ani slovem, nazval sice pražské události, jichž se posl. Zahradnik do- jista nezúčastnil, „svinstvem“, načež zvola! naň posl. Zahradník, že by vyhodil čeledína, který by mu to Teprv potom odpověděl slovy dříve zmíněnými Výrazu „lež“ použil se zrelelem na tvrzení posl. Zahradníka, že v min, železnic zvláště mezi před- nosty departementů není Čechů. Osobně stojí za každlou urážku. Vůči knězi je to nemožno. Je tudíž ochoten odvolati své výrazy, učiní-li tak i posl. Za- hradník a dokáže-li že nemluvil nepravdu. Táže s předsedy, hodlá-li posl. Zahradníkovi tlumočiti tuto odpověd. Dále poukazuje řečník na to, že posl. Fresl bavil sněmovnu několik hodin česky, aniž mohl ně- který z pledsedajících tuto řeč kontrolovati. Vždyt
#13 alto_textblock #13
řekl.
#14 alto_textblock #14
Posl. dr. Lecher a spol. dotazovali se po pře- vzetí zemské záruky za bosenské po- zemkové vyvazovací obligace. Byla li prý vláda zpravena o chystaném vydání bosenských pozemkových vyvazovacích obligací se zárukou země a co hodlá min. předseda učinit, aby bylo vyhověno ustanovením zákona ze dne 22. února 1880; — Vojta a spol. po jmenování účetních radů u pošt. ředitelství v Praze; — dr. Sláma a spol. po po- užívání řeči u okres. soudu ve Svitavách: — Kot- lář a spol. po jazykových poměrech u české a se- verní dráhy a dr. Hajn a spol. po jmenování dosavadního I. sekretáře vídeňské obchodní komory Riedla přednostou v min. obchodu. Pilné návrhy podali poslanci: Johanis a spol. na zmírnění nouze, vzniklé nezaměstnaností; — Fresl a spol. na zavedení 2letě stužby pro mužstvo vojska i zeměbrany: — Levický a spol. na řešení jazykové otázky v celém slálě říšským zákonem; — Benkovič a spol. na zákonnou úpravu jazykové otázky v Krajině, Přímoří a ve slovinských územích Štyrska a Korutan.
#15 alto_textblock #15
Politické zprávy domácí.
#16 alto_textblock #16
V Praze, 21. ledna. (Ruský hlas o ru- sko-polském poměru v Haliči.) Joden z buditelů nového slovanského hnuti, gener. V o- lodimirov, uveřejňuje v „Birž. Vědom.“ své dojmy z potulek po slovanských zemích. Mluvě o Ilaliči, uznává, že tamější ruské obyva- telstvo má ještě daleko do rovnoprávnosti s Po- láky; kárá však přepjatý požadavek strany ukra- jinské, aby Poláci vyklidili celou východní Hla- lič a vystěhovali se za San. Gen. Volodimirov píše dále, že poměr mezi Poláky a Rusy v Haliči je jiný, než v říši ruské. Poměry haličské liší se od poměrů v Rusku historicky, národopisně, hospodářsky i politicky. Na haličských Polácích jako národu možno žádati, aby se konečně zbavil citu nenávisti k Malorusům, kterážto no- návist jest u nich smutné dědictví z dávných časů; na Polácích jako panujfeím národě možno žádati, aby se vzdali všech násilných prostředků a postupně, jak se ruský lid bude osvětově rozvijeti, nebrániti mu kořistiti z politi- ckých práv, jež mu náležejí po zákonu i nyní. Rozvoj ruského lidu nesmí se zdržovati nija- kými umělými opatřeními, zejména v oboru ja- zykovém. Rozdil mezi Haličí a Ruskem zdá se generalu Volodimirovu takovým: Do- hoda mezi Rusy a Poláky v Haliči vymáhá na Polácích, aby jí přineslí dosti značné oběli, po- něvadž důsledkem dohody bylo by značné oslabení polské moci v Haliči. Pro Rusy v říši ruské dohoda s Poláky prospěla by sebe- ochraně, poněvadž dobodou vzrostla by nade vši pochybnost vnitřní síla ruského státu, vzrostl by i jeho význam především ve slovanské m světě a pak i v celé cizině. Mimo to na ukli- zení polsko-ruských sporů v Haliči bude třeba dlouhých let, kdežto v Rusku dohoda se dá pro- vésti za jediný rok. Gener. Volodimirov má tu na mysli splnění osvětových a samosprávných snah Poláků z království, jež se dá provésti usnesoním ruské dumy. Z Pešti, 19. ledna. (Uherští politi- kové o srbském „velezrádnémí“ procesu.) Chorvalské státní zastupitelstvo podale, jak známo, uherské sněmovně žádost za zrušení imunity srbských poslanců Pribi če- viče, Banjanina a Budisavljeviče, aby je mohlo shibati pro zločin velezrády. Ma-
#17 alto_textblock #17
zde hájiti jen to, co povážuje za dobrě, že však ne- může snad
#18 alto_textblock #18
hájiti klukovského poručíka, který počíná si na příklad urážlivě proti některému národu nebo proti mužstvu. Řečník pokračuje na to: „Ministři musí, neroz- umí-li, bchužel, dobře nenčmeckým řečem, vzíti s se- bou takové referenty, kteří rozumějí dobře všem ne- německým řečem a mohou ministrovi na místě sdě- liti, co bylo řečeno. Poukazuje pak k tomu, že mini- slerský předseda Windisch-Graetz odpověděl kdyst na dvě české řeči. Ministři měli by použiti času k te- mu, aby naučili se neněmeckým řečem, aby mohl sledovali jednání parlamentu a aby mohli na místě odpověděti. Ministr zeměbrany jest výjimkou na l vici ministerské, poněvadž rozumí česky Po doslovu posl. Kaliny přiznána návrku jednomyslně pilnost a v meritu bylo dle žá- dosti navrhovatelovy usneseno vyzvati vládu, aby do dvou měsíců podala sněmovně osnovu zákona, srovnávající se s pilným návrhem. Proti vlašské právnické fakultě ve Vídni.
#19 alto_textblock #19
Posl. ryt. Mühlwerlh odávodňuje svůj pilný ná vrh stran události, sběhnuvších se na vídeňské uni vensitě a pojednává o listopadových událostech n universilě vídeňské a tvrdí, že ilalští studující ne jednali tehdy v sebeobraně, nýbrž že jim šlo o to aby dodali důrazu požadavku Ilalů po vysokých ško lách. Rečník vyslovuje se co nejrozhodněji proti zří- zení italské fakulty právnické ve Vídni, což by se příčilo zákonu Axmannovu. Též proti zřízení takově fakulty v Terstě musí se vysloviti jak z důvodů ná- rodních, tak i státních. Kdyby vůbec taková fakulla musila býti založena, může býti sídlem jejím. jenom některé město v jižních Tyrolích. Vzhledem na to, že italšti sludující přišli do vi- deňské university s vražednými zbraněmí (!) a ze jest co čěkovati jenom štastné náhodě, že zádný slu
#20 alto_textblock #20
v celém Rakousku posl. Lisého a soudr. o pronásledování če- ských monšin v soverovýchodní části královslv českého. Místopředseda dr. Steinwender se láže chlějí-li navrhovatelé své návrhy odůvodniti.
#21 alto_textblock #21
Wolf má slovo. Posl. Wolf: To je přece samozřejmo Místopřodsoda dr. Steinwender: U mn není nic samozřejmo! Posl. Šrámek se směje. Posl. Wolí, jenž obdržel ihned slovo k odč- vodnění svého návrhu, brojí proti tomu — že se poslanec Šrámek směje a nazývá h černým popem. Poslanci Václav Myslivec, Šrámek, Š linger a jiní protestují hlučně proti této nadávce a žádají, aby poslanec Wolf byl volán k pořádku. Mistopředseda dr. Steinwender opětně zvo ní a praví, že neslyšel, co posl. Wolí rekl. Vřava chvíli trvá. Konečně může posl. Wolf svou leč začíti. Pro- hlašuje, že jeho nepatrná kontroversa s místopředse- dou drem. Steinwendrem by byla jistě v nejkra tší debě loyálně vyřízena, kdyby poslanec, který mimo to ještě je knězem, se nebyl posměšně a vyzývavi spiál. Přecházeje ku předmělu svého návrhu, prchla- šuje řečník, že Němci v Praze jsou bez ochrany (!) Každá zápletka vede vždy ke kamenování a k bits Němců a usiluje se o to, aby byl pobyt v Praze zhnusen. Útaky nečelily jen proti studentům, stačilo, byl-li někdo dle svého zevnějšku uznán za Němce nebo promluvil-li na ulici německy (!1) a ihned vrhln se na něj divoká horda. (Odpor u Čechů.) Též on by prý v Praze vydán v nebezpočí života (?) Kolem jebo hlavy a hlav jeho průvodčí fičely kameny několik li ber těžké. Za kordonem čelníků na Příkopě tlačil se vždy zástup lidu a na Němce bylo házeno kam
#22 alto_textblock #22
jímají Čecbům byty. O velkých domonstracích v Te- plicích bylo demolováno několik českých objekti a přes to nebyl zatčen ani jediný demonstrant. Dále mluvil řečník o poměrech na če- ských menšinových školách. V Čechách je 30,000 školou povinných dítek, které nemohou navštěvovali žádnou školu. Ve 43 místech bo- juje se o české školy. Přes to, že podáno mno- ho stížností, vyučovací správa nezjednává pořádek. Neproti temu jsou v českých krajinách německé ško- ly, které vůbec německých žáků nemají. Čeští trhovei nejsou pouštěni na trhy v německých městech, což se naprosto příčí ustanovením živnostenského řádu. V Liberci je ještě dnes na obecním domě tabule s nápisem: „Nekupujte u Čechů!“ Vůči Němeůn vykládá se zákon jinak, než vůči Če- chům. Demonstrace v Kašperských Horáci v prvé řadě zavinil čelnický strážmistr Spulwinkel O nich došlo k barbarstvím, jež nemají sobě rovny Vláda podporuje v každém směru německé podniky směřující k nadvládě Němců v Čechách a přihlíž klidně, jak nejsurověji znásilňovány jsou české men šiny v tak zv. úzavíraném německém územi. A ne exisluje přece žádné uzavirané německé jazykové územi v Čechách, a kdyby byly i čistě německé kra- jiny, existuje pouze jedna země, království českě jehož rozdělení nesmí býti připuštěno na žádn způsob. V Kašperských Horách nemají prý trpěny býti žádní čeští úřadníci, ač obyvatelstvo lohoto měst skládá se z 8000 Čechů a 7000 Němců. Chlem Němců není národnostní samospráva, nýbrž potlačení českté většiny. Řečník kritisuje postup české delegace a obraci se pak proti vládě. Češi žádají pouze rovnoprávnos obou národů. Koaliční ministerstvo, ja- kým bylo poslední, je pro Čechy nepří- znivější, než úřadnický kabinet. Vůbee nežádá jeho strana žádného kabinetu, nýbrž pouz uskutečnění státních práv zemí koruny české, jež uznala i koruna. Že v Čechách nedoc h ázt
#23 alto_textblock #23
Fresl skuječně mluvil. V jeho řeči mohlo býti také něco zcela jiného, ce snad mohlo Němce opětně po- škoditi na téle i na majclku. Stojí na slanovisku, ž takové řeči naprosto nejsou immuními, poněvadla předseda je nemůže konirolovati a proto plá se, je- předseda ochoten veřejně prohlásiti, že řeči ve sleno- grafickém protckolu neobsazeně naprosto nejsou im Místopředseda dr. Steinwender: Pokud jde o prvý dolaz, prosím interpelanta, aby se přece po- někud více namáhal a nedomníval se, že budu tlu- močiti podobně dolazy. Práva interpelačního se sice zneužívá, ale kdyby se pánové něco více namá hali. mohli by najili formuli, která by nebyla právě vý- směšnou. (Veselost.) Pokud jde o druhý dolaz, mohu ovšem řeč posuzovali pouze na základě své znalosti zákonů a tu máme zákony dva: Zákon z r. 1867 zastupitelstvu říšském, ve kterém výsluvně stojí, že žádný poslanec za své výroky ve sněmovně nemůže býti pohnán k zodpovědnosti. Pro uveřejňování řeč existuje však ustanovení tiskového zákona, dle něho dle pravdy podané zprávy o jednáních říšské rady a zemských sněmů nejsou trestné. Myslím tudíž, ž na základě ohou těchto zákonných ustanovení ne- mohu dáti jiné odpovědli. Posl. Kalina: Tak rozhodl již nejvyšší sou Mistopředšeda dr. Steinwender: K tomu netřeba nejvyššího soudu, to jasně jest obsaženov zákonech, dnes plalných a je volno pp. poslancům podalti návrh na jich změnu. Posl. Kalina: Nejjednodušším řešením byl by zařaďování českých řečí do protokolu. Konec schůze o 7. hod. več.; přiští bude v pon dělí odpol.
#24 alto_textblock #24
muními,
#25 alto_textblock #25
Došlé spisy. Posl. Choc a spol, poda i návrh v příčiné astivního přídavku státních zřízenců ve předměstích král. hlav. města Prahy: — Smrček a spol. na zřízení českého reformního gymnasia v Hranicích; — Záruba a soudr. o zavedení do- máckého průmyslu v jižních Čechách.
#26 alto_textblock #26
stojí však na přesvědčení, že nestačí zrušití imunitu stíhaných poslanců ve společném sně- mu uherském, poněvadž by i potom zůstala v platnosti jich imunila jakožto poslanců sněmu chorvatského. Mimo to chorvatská vláda žádá za zrušení imunity za tím účelem, aby mohla süihané poslance vzíti ihned do vyšetřova cí vazby. Toho však imunitní výbor nehodlá do- pustiti, připouštěje pouze, aby se proti poslan- cům podala obžaloba. Referentem ve věci srb- ských poslanců je L. Héderváry. Člen strany neodvislosti, dv. rada Soma Visontay, vyslovil se o srbském procesu tak: Záhřebský žalobce neprokázal v celé ob- žalobě amni jediného činu, z něhož by bylo zřejmo, že žalovaní se pokoušeli své ideje uskutečniti násilím. O takovém zločinu není nikde ani stopy a přec o ten hlavně a jedině běží. Se stránky právnické je přímo směšno, žalovati pro „velezrádu“ lidí za to, že se poklá- dají za Srby. Kdyby bylo možno pokládati za velezrádu vše to, co uvádí žaloba, musili by prvého zavříti srbského patriarchu jako církevní a kulturní hlavu srbského národa v Chorvatsku a Uhrách. Posl. Visontay je přesvědčen, že celá talo štvanice proti Srbům skončí ničím. Uherští poslanci budou pozor- ně sledovati proces a nedopustí, aby se v Zá břebě spáchala justiční vražda. V Pešt dobře vědí, s které strany vane vílr v Záhřebě. Obžaloba se stanoviska věeného i právního je chatrná a o velezrádě nemůže tu býli ani řeči. Jest tedy přímo neodpustitelno, že tolik lidí se zbytečně drží ve vazbě; proti tomu musí pro- testovati každý právník i politik.
#27 alto_textblock #27
Hudba.
#28 alto_textblock #28
+ Slřelci. Operela o třech jednäních. Text na psal Leo Stein a Karel Lindau, přeložil Jiř Mrskač (= Smrčka). Hudbu služil Edm. Eysler (Na Městském divadle Král. Vinohradů poprvé 20. ledna 1909). Kdo by na zábavnost nové operety souditi chtěl z obsahu jejího děje, neměl by spolehlivého měřitka. Neboť neni nic otřepanějšího nad tuto záminku, na ktetou autoři navlékli nápady své komiky. Jsou tu dva zamilované párky, jejichž tužby zkřižovány jsou vůli bohatého strýce. Alois Nestl, kaprál právě zi vojny sa vracející, miluje Lizu ze střelnice, hezkou, roz hodnou divčinu, zdravau jako zoun a říznou, jaké již se v horách rodl. Jeho matka přála by si, aby si vzal bohatou, mobli by pak nazpět koupiti statek, jejž nebožtík otec jim promarnil, a již ví také koho sestřenici Vilemían, jejíž oteci je prachový statkář sládek. Ale kde pak Lotsik! Nechce o ses řenici ani slyšet, a pna o něm také ne, poněvadž také již má svého vyvolence. V tom přijde psaní od strýce z olska: ještě za živobyti rozděluje své jmění mezi oba posestřence, ale s podmínkou, že se vezmou. Klurý ustoupí, odevzdá druhému podíl. A není to maičkost: sto tisíe čeká na každého. Tuť se již musí vzit, i kdyby nechtěli. Ale Loisik nebyl nadarmo na vojně. Vymyslí válečný plán. Vezmou se, ovšem jen civi ně, a po svatbě se již něco najde, aby se zase rozešli. Vykoná se Sotva přijdeu od úřadu a svateb- čané zasednou k hostině, naše dva párky nemají nic piinějšího na práci, nežli osnovati lest. Loisik rozděli úlohy: tam v tom pokoji překvapí svou ženu s Konrádem, když byl dříve zachytil jeho milostný dopis, který mu sám nadiktuje. To hude příčina k rozvodu. A hladce by dopadlo, kdyby v posledrl cavíli prostoduchá Líza nezačala žarhit a vše ne- spletla. Nevěstu poslala do jiného pokoje a sama za- vřela se s Konrádem, myslíc, že je tam Alois. Co mělo je spasit, promění se v blamáž. A nevíme, jak by vše skončilo, kdyby se na konec neobjevil deu ex machina — polský strýc v bllém kontuši. Vida, jak by učinil svým dobře míněným darem mladé lidi nešťaslny, ustupuje od podmínky. Zasnoubení se zas odsnoubí. při civilním sňatku je prý to protestantům
#29 alto_textblock #29
ve Švýcarsku mužno, a Vilemína vezme si Konrade, Alois Lízinku a bude všem dohře. Libreltisté nezavěžují svůj úpěch na tulo již sbora po zásluze oceněnou kostru, nýbrž hledí za baviti diváka v prvním jednání střídavými výjevy venkovské slavnosti střelecké s jednotlivými jejím karnikovanými typy, druhé a třetí jednání vyplňuj pak nejstřeštěnějšími nápady, jež právě sitoace při nese. Tu Loisík dělá generální zkoušku na svou in- triku, tu jeho pan tchan, velký Nimrod a venkovský don Juan, pokouší se šampusem vydobýti si srdce Lizina, tu přijde závěrečné tableau. V posledním jed nání naváže se pak ještě malé qui pro quo mezn pravým Daszewským a za něho přestrojeným Lol- síkem. Sem tam vrazí se nějaký více měně podařený vlip, trochu německy přiboudlé pikantnosti. Kde již ani to neslačí, začne se lančit. Smíchu je dost a tak si autoři pomobou přes bláto, jež sami rozmíchali Skladatel opatřil vše hudbou, jež hřeší na ne- meckou sentimentálnost a mnichovskou pivní »ge- mütlichkeit«. Zní tu měkké valčíky, bodrá tyrolská. drnkají citery, hlaboli pochody a víří kvapiky: kdo je měkkého srdce, může si zaplakat při slaďounké Loisíkově písničce o matičce, při nejbližším jodlování se zas obveselí. Co si přeje průměrný německý vkus více? Ae nám je to tak vše cizí, naší povaze a tem- peramentu vzdálěné. Mlsty až protivné. Ani překladem nelze vždy zachytit původní barvu. Vezměme hned titul »Střelci« místo »Sci ülzenliesel«, nebo Markétino vypočítávání jmen, vtip se zajícem atd. Mnohé bez- děky uniků, co v originále může působiti lokálním tónem. Vinohradští mají ve výpravě operel již svou ru- tinu. Souhra klape, režie nepouští se zřetele nic, co by mohio úspěchu napomoci. V popředí hry stoji představitelé milostných dvojic: Aloisa Neslla a Lízy v pernějším, Vileminy a Konráda v jemnějším vydání. Pan Menšlk je řízný a vykoukaný záložnli, obratný v každém po- hybu a když rozvine svůj lehký lyrický tenor, je to zas milovnik, jemuž můžele věřit, že dovede ženské srdce rozebrali. Sl. Durasova spojuje šťastně 1 zdravou drsnost i citovou nezkušenost prostého horského děvčete a je stejně rozmaruá, jako vřela plná překypující živé letory. Vileminu podává
#30 alto_textblock #30
slečna Hatlákova uhlazeně a p. Mansíeld kreslí Kouráda jemně, zpívaje své parádní číslo v druhém jednání s úspěchem. O smích obe censtva umí se vždy postarati p. Charvát, v tom ohledu koná vinobradské scéně služby neocenilelné; jeho Bedřich Zilliuger je podařená figurka, neodola- telně komická. Pan Charvát udržuje veselou ná- ladu v hledišti i když autorům dochází vlip a když se vlasině nic pozoruhodného neděje. A to je pru operetu a frašku ten pravý talent. Dobré komické šarže postavili pí Zelenková (matka Markéta), sl. Svobodova (hospodyně Anna), pp Švare jako prostřílený honec a Zelenka jako bohatý strýček — ne již z Ameriky, ale jednou pro změnu laké z roského Polska. Hbitým tanečnikem osvědčil se poznovu p. Trojanowski v čele své dobře se- cvičené družiny. Operela nastudována byla kapel- níkem p. Rudolfem Piskáčkem jako celek bedlivě, jednotlivosti snesly by však určitější rythmus a roz- manitější odstlnění. Před nedělním obecenstvem dojde novinka jistě hlučného úspěchu a smichu — bohdá i kasu naplní. A o víc se nejedná. + Dnešní koncort Spolku českých žurnalistů v Praze, zahájen bude přesně o 7. hod. večer, aby velký pořad mohl býti dokončen před 10. hod. Za tím účelem nechť každý laskavě zaujme své ml- sto v Rudolfině včas. Nepatrný počet zbylých vatu- penek prodává se u obou hud. lirem pp. Urbánků jen do 3 hod. odpol. Mozarinv večer Klubu „Za Starou Prahu“ 25 ledna v Národním domě na Kr. Vinehradech. První částí programu jsou hudební čísla, vesměs Mozartovy skladby: Koncert C dur pro harfu, flétu a klavír (sl M. Kaizlerova, O. Dubská, p. J. Noba- vec). Arie pro soprán s průvodem housli a klavíru (pí. E. Klausová, T. Sládková, p. K. Linke). Sonata čís. 7 pro housle a klavír (p. K. Linke a pí. T. Slád- ková. Druhou část poladu, dra. L. Jeřábka náladu- vou scénu ze živola W. A. Mozarta v Praze: „Na Bertramce“ zahraji laskově p. R. Deyl, člen Nár. divdla, páně Bučilova družina: pí. Budilová, sl. J. Marešova, M. Pačova, L. Salmonova, K. Svěllá a p J. Bráška, R. Budil. K. Frankovský, Zd. Grond. M. Klenot, K. Vacek. Po programu se loučí. Pozvánky se nerozesílají. Lístky jsou až na několik vyprodány zbývající po 5 K. 2 K a po 1.20 K u pp. Grosmana
#31 alto_textblock #31
a Svobody, Ferdinandova Uřída, A. B. Černého, knih- kurpce, Korlcva ul., a Fr. A. Urbánka, Ferdinandova + Z České Filharmonie. V zejiřejším symfoni- ckém koncertě v Plodinové burse provedeny budou kromě Siigagliovy ouvertury „Le Bárulfe Chioz- zoti“, jež je prro Prahu novinkou, dvě závažné sklad- by domácí: Foerslrova suita „V horách“ a symfonin C-mell od Karla Weissa. Dílc posléz uvedené hráno bylo za řízení skladatelova r. 1894 v Národním di- vadle a doznalo od těch dob podstatného přepraco- váni. Iialský skladatel Leone Sinigaglia svého času žák Dvořákův, bude přitomen provedení svoji cuver- tury, všude na pořady koncertní přijaté a v letošní saisoně s velkým úspěchem již od 45 orchestrů pro- vedené. Vstupenky po 2 K na číslovaná, po 1 K n nečislovaná sedadla a po 60 h na místa k slání pro- dávaji se v kanceláři Českého filharmonického druž stva na Václavském nám č. 53. Telefcn 2995..
#32 alto_textblock #32
třída.
#33 alto_textblock #33
Různé zprávy.
#34 alto_textblock #34
= Živelní katastrofa v Marokku. Z Paři že, 22. ledna. Několik listů dovídá se z Tetuanu ze dne 19. t. m., že, jak sdělují domurodci, přibyvší z územní Renarů, ležícího asi 50 km na jih od Tetuanů, bylo zemětřesením anebo sřícením hory několik vel- kých vesnic rozbořeno a několík set lidi usmrceno nebo zraněno. = Za 400.000 frauků bankovních poukázek ukra- dyno. Z Paříže, 22. ledna. (K. k.) Na nádraží v Pontarlieru (dep. Doubs) byl neznámými dosud pa- chateli ukraden pytel s poukázkami švýcarské spol- kové banky v ceně 400.000 franků. Zloději odhiodili na ulici velkou část poukázek, nemajících pro ně — Odřekuuté přodstavení Sary Bernhardtové. Z Pešti, 22. ledna. V maďarském divadle měla vče- ra pohostinsky vysioupíti Sara Bernhardtová, ale do 9. hod. nepřijela do Pešti, pročež musilo býti vypro- danému domu oznámeno, že se předslavení nehude konati, poněvadž společnost v Gänserndorfu zmeškala vlak. Rteditelství uspořádalo na to predstavení zda ma, jež trvalo až do 12 hod.
#35 alto_textblock #35
ceny.
#36 alto_textblock #36
Politické zprávy zahraničné. V Praze. 22. ledna.
#37 alto_textblock #37
Resignace pana Dmowského. Resignace p. Romana Dmowského na hod nost předsedy Polského kola při hosudarstvenne dumě jeví se krakovskému „Czasu“ býti poráž- kou polské věci. Resignaci jeho prohlašuje ne jen za známku úpadku strany, nýbrž i za ztrátu a promarnění tří let polské politiky v Rusku nad něž nebylo v posledních padesáti letech vážnějších. Proto všeliký strannický triumí praví jmenovaný list, musí před touto porážkon utichnouti a ustoupiti místo hlubokému smutkl nad národní ztrátou, která za leta se nenapraví Pan Dmowski uveřejňuje pohnutky své r signace v „Glosu Waršavském“. K resignaci be přiměl především polský tisk v krí- lovství, nedostatečně informovaný o zál dách politických a ne vždy traktující otázky, n jící pro národ velkou váhu, s vědomím své zo povědnosti. Takový stav polského tisku v kro loství nemůže trvati dlouho bez citelné a klo boké škody na zájmech polského národa. Tal škodlivá činnost tisku je podporována tím, není svobody shromažďovací. Polský poslan v království nemůže se s voliči dorozumin na veřejných schůzích tváří v tvář, nýbrž m se utíkati zase ku prostřednictví novin, a tako dorozumění je velmi těžké. Par. Dmowski si stěžuje ještě na „změ které se udály v politice Kola“, jinými sl na nový přítok radikalismu.