#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
16. ledna 1901. Číslo 16.
#4
alto_textblock
#4
netrpěla by prý také vměšování se jiného suve-
réna do svých věcí. (Zajímavo jest ovšem, že
zrovna Sembotova strana dovolovala vmísení
se Viléma II. do vnitřních záležitosti Francie
sice na prospěch Dreyfusa při procesu ren-
neském. Pozn. red.)
Ribot, vůdce opposice, ukázal potom
v řeči své k tomu, že nelze v připadě, o nějž jde.
užiti zákona trestního, nýbrž
že dlužno držeti se platného konkordátu.
Klerikál Romel připomíná, že v r. 1883
president Grévy sám žádal papeže za vmísení
se do vnitřních sporů Francie. Na jeho nalehání
— a byl tehdy ministrem právě pan Waldeck-
Rousseau — Lev XIII. napomenul duchovenstvo
francouzské, aby bylo věrno republice. Za t
republikáni dnes proti němu vystupují. Romei
připomenul, že Lev XIII. není suverénem svět-
ským, nemáť vojska ni území. Vlastí jeho jest
prý colý svět. Neohrožujeme nikoho, ale ne-
bojíme se také nikoho — končil Romel.
Předseda ministerstva Waldeek-Ro us-
seau podal pak prohlášení, sdělené již telegra-
fieky, dle něhož vláda nevidí v lista papežově
výhrůžek, přiznává papeži, aby projevoval své
mlnění jako hlava katolikův, ale jakmile bude
předloha protiřeholní zákonem, nebude vláda
trpěti, by Vatikán vzpíral se provádění její.
Navrženo bylo několik resolucí, schvalujících
prohlášení vládní. Také se strany opposice na-
cionalistické, jež pokusila se tak odurhnouti so-
cialisty od vlády.
Vláda ponechala na vůli, kterou resolu
chce sněmovna přijmouti na konec. Přijata re-
soluce Labututova, sdělená již telegraficky
schvalující projev vlády s projevující naděj
v pevnost její. Dodatečný návrh radikálů, aby
prohlášeno bylo o dloučení státu o
církve, zamítnut 351 hlasem proti 146.
návrh nacionalistův, aby konkorkát podržen by
cele v platnosti, zamítnut 261 hlasem proti 246
Dnes teprve počne debata o vlastní předloze
protiřeholní. Potrvá při obstrukci pravice mnoho
dní, ba snad několik týdnů.
#5
alto_textblock
#5
Se zřetelem na nepravidelný tvar náměst
rozvrhli pomník ve 3 nestejné massy, chtíce
tím zároveň docíliti účinný kontrast mezi dobou
husitskou, plnou ruchu a bouří a dobou po-
bělohorskou, v niž země česká byla něma
jejímž hrobovým tichem zněl jen sten umírají-
cích a pláč nešťastných.
#6
alto_textblock
#6
(Provedení postavy Husovy v bronzu, obě
skupiny v kameni.)
#7
alto_textblock
#7
II. Návrh druhou cenou poctěný
s heslem: »Carmen victoris«
(sochař Jindřich Říha a architekti J. Brzák
A. Stárek):
Návrh co figurálního uspořádání se dotýče.
dělí se na pět skupin. M. J. Hus umístěn je
ve skupině horní; postaven na vrch piedestalu
v prosté, však důstojné pose kazatele betlem-
ského, tedy v postavě všem vrstvám národa
nejpřístupnější a nejznámější.
Obklopen jest třemi alegorickými posta
vami. Tyto tři postavy znázorňují tří nejvý-
znamnější charakteristické znaky, týkajícís
života a smrti M. J. H. a souvisící tak úzce
s jeho osobou, že jest úplně nemožno zaměnit
postavu Husovu s postavou jiného národního
velikána bez současného odstranění těchto tř
#8
alto_textblock
#8
mramoru. Apotheosa Fenix duch a učen
(kniha) zvěčněno po záhubě těla
Dým stoupá dále kol polosloupů k vrcholu
jehlance, končí dvěma proroky, tyčícími kovové
zreadlo — pravdu — ke které v ždy u čen
Husovo a jeho snahy se nesly;
2. relief: Hus káže před Betlemskou
kaplí. Jeroným poblíž něho. Lid jeví živý
zájem;
3. relief: Hus před soudem n
kostnickém koncilu. Hus ve středu (plast.)
Čeští páni za ním. (Velikost figur v předu na
relieřu m. 1.20).
Na podstavcích nárožních jezdecké sochy
v nadživotní velikosti bronzové:
1. Jan Žižka z Trocnova, otee
Táborů: I. doba: boje husitské pro volnos
2. Jiří z Poděbrad a Kunštátu
obhájce kompaktát vždy věrný. II. doba
Převaha království českého mezi státy evrop
skými. Diplomatické jednání s Římem.
3. Jan Amos Komenský r. 1628
opouští vlasť. Učitel lidstva. III. doba: du
ševní převaha české intelligence. Geni u
Vlasti, žehnající J. A. Komenskému (m. 3 20
vys.) Protiváha k soše M. J. Husi směrem
hlavní osy.
Za Žižkou: orel bojovný s pochodní války
houfnicí atd.
Za Jiříkem: sova chylrosti a vědy (knihy
a listiny.)
Za Komenským: sup s lebkou se vztahem
na krutou persekuci Čechů v té době.
Jako basis všeho pod reliefy: ú sel
zeměkoule s obrubou žulovou. Trvanlivé
umělecké mosaiky znázorní: rozšíření Husova
učení a jeho ducha, vliv na současníky atd.
#9
alto_textblock
#9
víry.
#10
alto_textblock
#10
Denní zprávy.
#11
alto_textblock
#11
zbraní a s nimi navzájem se nepotírali, titiž ně
mečtí lidovci chystají se zcela do opravdy po-
stupovat společně s vítěznými Prušáky v tét
říši. Nač by se také spojovali s liberálnt
mrtvolou? Všude zní národní fanfáry a v t
myšlénce ryzího, bezohledného nacionalismu
musí postupovati i česká delegace.
— Bez vůdců. Listy našich národních
odpůreů rozradostněny jsou ve smutné nynější
pro ně době aspoň tím, že v parlamentě vídeň-
ském neobjeví se už ani dr. Engel, ani baron
Dipauli. Jeden že prý proto prehl z bojiště, že
je přesvědčen o mizernosti válečného plánu
strany své; druhý odmítá mandát jednak z ura-
žené marnivosti, že nebyl zvolen, kde sám chtěl,
a potom rovněž z té příčiny, že tuší, jak zlá
nastane nyní pro jeho stranu doba. Tím ale, že
tito dva muži z parlamentu zmizí, strany v něm
docela jinak než dosud se seskupí. Tolikje
prý jisto, že 4řívější většina již se sehnati nedá
Je známo, že opělné většiny pravice v našem parla-
mentě Němci nejvíce se báli, před tou že nej-
větší měli respekt a že blaženi jsou u vědomí
že českým poslaneům sehůzeti bude muž, jenž
nad jině vyznal se v umění vyrovnávati neshody
a i různorodé živly sbližovati. Věříme, že jim
velice jde k duhu, že do parlamentu nevráli se
také baron Dipauli, jenž imponoval jinou vlast-
ností cennou a sice svou chytrostí, však ně-
jakého positivního zisku asi sotva budou mlti
z toho, že tito mužové ve sněmovně již se neobjeví.
S tím parlamentem, který tento týden stanes
perfektním, vládnouti se vůbec nedá. Němcis
děsili upřímného slova z nejedné české strany
proneseného, že tento parlament, vypučelý z dosu
platné ústavy, musí býti uveden ad ab
surdum. Jak se věci mají, postará se o to par-
lament ten sám. A tomu by ani dr. Engel, ani
baron Dipauli nezabránil.
#12
alto_textblock
#12
jiným opět že mají dělníky německé, třetímu
pak že má společníka Němce atd., vůbec sam
malichernosti a vyzývají každého, aby se do tří
dnů dostavil na městský úřad a tam listinu resp.
své udání opravil, jinak že by se musila
věc ta dle čl. 30. udati c. k. hejt-
manstvI. Nejzajímavější jest však konec, ve
kterém se praví: Kdybyste do 3 dnů tomuto
předvolání nevyhověl, bude se míti za to, že
svou chybu uznáváte a udání Vaše
se »úřadně« () opravíl — — — Chytrý
p. dr. Funke, který po svém opětném zvolen
za poslance do říšské rady chce se ukázat
horlivým Némcem, předpokládá zcela oprávněně,
že veliká čásť Čechů na radnici vůbec se ne-
dostaví, druhá čásť pak že se jím dá zastrašiti
a opraví záznam obcovací řeči dle jeho přání,
tak že se zdejší město jeho zásluhou stane »die
scdeutsche Stadt Leitmeritz«. A c. k. hejt-
manství? Když tam přijde někdo se stížnosu,
odkáže ho pan komisař (Čech) na městský úřad,
poněvadž prý sčítacích archů ještě nemá. Tak
se zachází v našem městě s Čechy, kterých jest
v něm přes 30 a kterých ovšem dle letoš-
ního sčitání bude sotva 109.
#13
alto_textblock
#13
Soutěž
na pomník Mistra Jana Husa v Praze
jest tak hojně obestána, že vzbuzuje pozornos
i našich kruhů nejširších. Mezí projekty jsou
díla vynikající ceny umělecké, jež zasluhu
zvláštního posouzení a ocenění. Vyhražujíce od-
borný posudek povolanému spolupracovníku na-
šeho listu, cheeme prozatím všimnouti si pro-
gramů, či myšlenek, jimiž v původním zněn
návrhy jsou provázeny.
#14
alto_textblock
#14
I. Návrh pryní cenou poctěný
s heslem 122.15 (sochaře Ladislava Šalouna
architekta Ant. Pfeifra):
Se stanoviska českého projevem nejvyšš
zjevné úcty, jaká vzdána býti má MI. Janu Hn-
sovi pomníkem, vyjádřiti dlužno grandio sn
význam Husův pro národ český
dojista spíše, nežli životní jeho působení samo.
Ne sice první vůbec, ale první se zname-
nitějším výsledkem vyrazil M. Jan Hus okna
dusného středověku, dal vdechnouti lidstvu
ostrý vítr svobodného myšlení a cítění a stal se
bezděky průkopníkem velikolepého rozvinu lid-
ského ducha, ale národu svému byl
nepoměrně více! Svým životem, svým
působením a především svou smrtí! Smr
byla nejvýznamnějším a nejslav-
nějším činem Husovým a nejpa-
mátnější a nejosudnější událo stí
českých dějin. Následky neseme do dnes.
Národ, té doby nepatrný počtem a význa-
mem, neboť dějiny české té doby jsou vlastně
jenom dějinami panovníků, jeho smrtí vkročil
na dějiště světové způsobem bezpříkladně mo-
hutným. Velkolepý požár, naplnivši celou střední
Evropu neslýchanou hrůzou, z něhož však ná
rodu českému zaplanula koruna věčné slávy,
zapálen byl jiskrami kostnické hranice.
Za nejvyšší statky duše, za svobodu
svědomí a víry malý tento národ zápasil slavně
a hrdinně.
A tu právě jeví se nezměřitelný osudný
vliv Husův: pro vznešenou ideu du-
chovní kráčel národ oslnivými paprsky slávy
a pro tutéž ideu klesl až v samotný hrob.
Sám veliký, timto svým významem
vzrostl Hus na obrovitou postav
dějinnou: ba na samotný, tragický
sice, ale nevystihle vznešený osu
českého lidull
Na staletých zkamenělých rá
dech církve římské spočinula hra-
nice Husov a. (Střed.)
Zaplála a zhasla a v kouři jejím rozplynuly
se myšlenky, které bouřily tehdejší svět, ale
v Čechách vzplanul oheň nový, neočekávaný
Vzrušení, jakého neznal svět, zachvátilo
skoro celý národ. Lidé učení i prosti, bohat
i chudí, staří i mladí, muží i ženy planuli sva-
tým ohněm pro svobodu víry a volnost svě
domi. Živelní silou sraženi sedlác
a prostí lidé v hradbu, o niž roz
tříštily se železné sily nepřátel.
(Skupina pravá od diváka.)
Vitčzně uhájil český lid svoji víru i svoji
půdu a po 200 let svítila mu z hranice kost-
nické jasná postava svatého mučedlníka. Ale
mezi tím lid z jeviště dějinného zatlačen. Vy-
rostla sice vzdělanost česká, vykvetl květ vzáčné
krásy Jednota bratrská, ale místo lidu bylitu
pání. A nastala zkáza! Pád strašný, stejně hlu-
boký, jako byla výše zašlé slávy! Opět pro
odkaz Husův, pro svobodu víry zápasili Če-
chové! Padli! Na tomtéž Staroměstském rynku,
na nějž po 200 let padaly papřsky kalicha
s průčelí hlavního chrámu podobojích, s ko-
stela týnského, na tomtéž rynku dokonána tra-
gedie husitská dne 21. června 1621. Pokořen
zdeptán, ochuzen a viry zbaven český lídl a vy-
hnáni nejlepší jeho synové. Ale i tě m po
sledním věrným na žaluplné ceste
z vlasti jasným piříkladem svíti
velký trpitell (Skupina levá.)
Těmito třemi skupinami znázorniti chtěli
autoři neobsáhlý význam Husův pro
národ český a vlastní jeho veli-
kost, vedle níž všechny ostatní historické
osobnosti české ustupují do pozadí!
Umístění skupin je dáno samo: skupina
husitská ke chrámu týnskému, skupína pobělo-
horská k radnici, kteréžto budovy tvoři nej
důležitější body historie husitské a české vůbee
#15
alto_textblock
#15
postav.
Z těchto značí:
Mučednickou smrt jeho — ge
nius, obětující M. J. H. trnovou korunu.
Bezůhonnostjeho a čistotu —
děeko s rozkvetlou lilií.
Poslání jeho reformátorské
učení — hošík s knihou kalichem na desce
opatřenou.
Všechny tři pak jako celek
ostrým markantním rysem doplňují poslání ka-
zatele betlemského na mučedníka, svétce a r
formátora.
Skupina spodní, čelná, sestávající z ženy
— Čechie — sedící na lípověm kmeni, opí-
rající se levicí o obnažený meč, zatím co pra
vici volně má položenou přes šiji lva; zrakem
volně sleduje pohled zvířete povně do dálky
upřený. Značí sílu, hrdost a ostražitost národní
Ve skupině zadní zapisuje žena na blánu
pergamenu, jejiž popsanou část rozvinuje
osvětluje hošík rozžatou pochodní, což značí
historii doby husitské, kterou doba nynějš
s nadšením sleduje.
Skupina po levé straně piedestalu znač
J. Žižku, Prokopa Holého a selského bojovník
s husitskou korouhví; představují dobu hu-
sitskou, zastoupenou třemi hlavními stavy
panským, selským a kněžským.
Skupina po pravé straně piedestalu značí
studenta s praporem v kroji z roku osmačtyři
cátého, rolníka a živnostnika. Značí: dob
národního probuzení, zastoupenou in-
telligencí buditelů a vůdců národa a stavy ře-
mesinický a selský, ve kterých mateřský jazyl
a národnost byla nám zachována.
Oběma témto posledním skupinám společná
je obrana vlasti. Souvisí spolu též písni; na-
značeno, jak důstojně a nadšeně zpívány obě
světoznámé hymny — Škroupova »Kde domov
můj« a Žižkova »Kdož jste boží bojovníci«.
III. K návrhu třetí cenou vyzname
nanému s heslem MCDX v.
(sochař František Rous a architekt Ant. Balšánek
není připojen program.
#16
alto_textblock
#16
IV. Návrh s heslem „Husovi“ před
stavuje
Jana Husa, když mu bylo pod nátlakem uchýlit
se z Prahy do Sezimova Ústí a zde okolnímu
lidu se úplně věnoval.
V návrhu vystupuje Jan Hus na povýšen
místo a opřen o malý hmotný kříž cyrillo-metho
dějský se stopami Krista dle helmice svatováclav
ské, promlouvá k lidu.
Týž představen jest matkou s děckem, jino-
chem a šlechticem (Žižkou) co poukazem ku
příštímu vývoji věcí a válkám husitským.
V zadu anděl pravdy pourá draka zla, jako
parafrase výjevu, jenž obrácen ku předu.
Pod vrchní částí napsáno v předu: »M i st
Jan Hus, velký charakter a refor-
mátor církve«; v levo: »Hluboký my-
slitel, národa učitel, výmluvný ka-
zatel«; v pravo: »Zakladatel spisov-
ného jazyka českého a opravee
pravopisu«. Spodní čásť pomniku, ve čtyřech
částech kolem rozdělená, slouží jedné allegorické
myšlence: V předu spatřujeme kámen kostnický
položený na místě, kde Hus dokonal. jPozvedají
ho ruce obrovské, genia lidstva a ze spoda ka-
mene šlehají plameny na znamení, že plamen
v roce 1415 zanícený není dosud udusen v dušt
národa. Pod ním stoji nápis: »V Tebe, Pane,
doufám, v Tvé ruce poroučím duš
svoul«, poslední to slova Husova.
Po levé straně stojí postava »Vl a sti«-
hrozící se osudu jednoho z největších svých synů,
pod níž stojí psáno: »Vlasť uch vátil hně
nad upálením hrozný m!«
Po pravé straně postava »Historie«, co
representant vzdělaného světa, odsuzuje čin, jehož
stopy vídí. Je tu psáno: »Historie s ta-
nula u zjevu, jenž zachvěl věkyl«
V zadu na pomníku povstává lev, pod jehož
spárami jsou zbraně husitské, jako allegorie válek,
které upálením Husa vzaly počálek. Zde stojí
psáno: »Kdož jste boží bojovníei!«
V. návrh s heslem: „Spěží dějiny
Psáti“
provázen jest tímto výkladem:
I. Východisko pro komposici pomníku:
A) Znázorniti Husův význam způsobem vý
značným; velké relieřy: Husovo kázaní, soud
upálení.
B) Podati pendant k sloupu marianskému
obelisk s architektoniekým převodem k ploše
náměstí (výška m. 20.50 proti 16.60).
C) Tři osy Stároměstského náměstí: 1.
předu, 2. z Dlouhé třídy, 3. od sv. Mikulás
řešeny v trojůhlu.
V předu vztyčující se lev, symbol če-
ského lidu, který povstal ke slavným bo-
jům husitským.
1. Hlavní relief (m. 4.60 — m. 3.20
skoro jako Brožikův Hus): Děj po upálen
M. J. Husi u Kostnice; rozcho,
v pravo čeští páni, dým z hranice a kůlu,
vrhání popela do Rýna. Dým stoupající. V něm
vidmo M. J. Husi (v m. 3.60) z kararskéh
#17
alto_textblock
#17
—
Význam letošních voleb. Volby do
rady říšské sluší míti za vykonané. Zbývají již
jen některé volby ve velkých statcích a ty val-
ných změn nepřinesou. Je rozhodnuto a možno
učiniti již dnes konečnou bilanci o výsledku
volebního zápasu. Pomineme-li mnohé drobné ač
nikoli bozvýznamné zjevy, co je nápadno hned
v prvém okamžiku, přehlédneme-li volebnl bo-
jiště? Na celé čáře vítězství myšlénky nacionální.
I v těch případech, kde by se snad zdálo, že
vedl voliče interes jiný, přesvědčíme se bedli-
vějším studiem, že myšlenka národní, nebyla-li
vedoucí, i v tčchto případech mohutně spolupůso-
bila. Vedle poražených jednotlivců, vedle zkla-
maných nadějí stran a jednotlivých frakcí na-
lezá se mezi padlými tradicio-
nální politika rakouská, která po více
než dvěstěpadesáte let se namáhala ubíjet my
šlénku národnostní a nabražovala ji bezcennými
surrogáty, jež tentokráte obyvatelstvo s rozhodnou
indignací odmítlo. Rozhlédněmež se vůkol, v před
i zad, v levo i v pravo: všude myšlenka
národní vítězem. Všechny ostatní povalenyv
prach, jen její prapor triumfálně vlaje nad do-
bytým táborem. A eo obsaženo v té myšlence
a proč se jí rakouská politika tak dlouho vzpí
rala? Proč tlumila i dusila ji, když všůde jinde
je vzpruhou k činům, které stát i státní společ-
nost povznášejí a mohutnými činí? To je ra-
kouský cireulus vitiosus. Státníci rakouští dokazo-
vali, že Rakousko jako stát národnostní nemůže
být národním a proto, až na Němce, všechny
ostatní národy utiskovali a tím utvrzovali —
jednotu státní. Paradoxon, jakým je vůbe
všechna politika rakouská od té nešťastné doby,
kdy vznikla v něm myšlenka státní unifikace,
A tato protinárodní snaha, o niž se všechna
politika rakouská od dob Marie Terezie opírala,
dnes se tu válí na hromadě. A nejnebezpeč-
nější ránu zasadili politice té právě ti, kteří noj-
menší měli příčinu žalovati na křivdy ve
směru národním — Němci. Jakkoli snaha,
jež k tomu čelila, všechny ostatní národy zatlači
v potupné podruží jednoho národa, jich se netý
kala, neboť tímto národem měli se státi na ko
nec oni, byli to tentokráte Němei, již bez vděku
za to, co všechno pro ně Rakousko učinilo a co
z nich učiniti zamýšlelo, postavili se na stano-
visko nejpříkřejšího nacionalismu a prohlásili
heslo: nejdříve my, německý národ a jeho
zájmy, a potom zase my, a do třetice všeho
dobrého opět my a teprve potom — stát s
svými potřebami. Ale nejen mezi Němci, ve
všech národech v nebývalou mohutnost vypučela
myšlénka národní a marné všechno namahání
Vídně ji zdeptat a neškodnou učiniti. Ta se již
spoutati nedá. Marné namahání, politika vídeňská
je u konce se svou nenárodní poli-
tikou i bude nucena přiznati barvu. Bud
vráti se ke starému ideálu svému, ke staré
lásce a o to se pokusí, jak za pomoci osmi
millionů Němců zgermanisovati říši, kde vedle
ních žije patnáct millionů Neněmců, aneb konečně
za svou přijme zásadu, na kteréž byla původně
tato říše zbudována: stát se bezpečným útulkem
menších rovnoprávnýeh národů v zemích če-
ských, v Alpách a na Dunaji. Jen to je možno.
Rakousko bude nuceno rozhodnouti se buď pro
alternativu tu či onu. Stará nenárední, či vlastně
národně německá politika dnes samými Němei
byla poražena a stát tento pomýšleti musí na
jiné směry.
— Skromní liberálové jakoby vlastn
své zdreující porážky neviděli, těší se tím, že
dostalo se výprasku též křesťanským sociálům
Bylo by těžkou úlohou, zjistiti, zdali bolest jejich
nad vlastními ztrátami není menší než radost
nad porážkou nenáviděných antisemitů. Velká.
panující. tato druhdy strana, jež celému. Ra-
kousku chtěla vládnouti, dnes stala se tak ma-
linkou a skrovnou, dnes tak jí skles! hřebínek,
že téší se jako dítě, že po tolika porážkách
zaznamenati může opět vítězství, že v černo-
vické obchodní komoře prošel její sloupenec —
pan Rosenzweig. Ti lidé, kteří dnes nepřestávaji
pokazovati k tomu, že podařilo se odbojným
frakeím českým urvati Mladočechům několik
mandátů, ti lidé úplně na to zapomínají, čím
byla jejich strana ještě před málo léty, strana
z níž vyšli Mühlfeld, Kaiserfeld, Giskra, Herb o
atd. atd., a čím je dnes. Hloučkem lidí, který
ve svých listech schönererovským odpůrcům spílá,
jinak ale před nimi strachy se chvěje a aby
nepozbyl poslední špetky renomé, po nich v
všem se opičí. Smutně pochodilo německé sou-
ručenstvo, pokud nehlásí se k výstřednímu na-
cionalismu, ba titéž němečtí lidovei, kteří s ně-
meckými liberály uzavřeli před volbami klid
#18
alto_textblock
#18
— Resignace starosty Ústřední Matice
školské. Pan prof. Čelakovský poslal začátkem
ledna výboru Ústřední Matice školské tento list-
Slavnému výboru Ústřední Matice školské
Velevážení pánové:
Brzo bude tomu deset let, co jsem důvěrou valně
hromady Ú. M. Š. byl povolán v čelo naší předůležité
obranné jednoty národní a po celý čas odtud plynouc
snažil jsem se dle skromných svých sil přispěti
k tomu, aby Matice doslála vznešeným úkolům
směřujícím k udržení a zabezpočení národnosti česk
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku pomocí ško
pro národní menšiny našu zakládaných. Dobu půso-
bení v čele tak blahodárného, napořáde nulného
spolku budu počítati vždy k nejkrásuější části svébo
života a s upřímnou vděčností budu uznávati všech
velice zasloužilých mužů, v jichž středu a za jichž
horlivého a nezištného přispění dařilo se a prospí-
valo společné národní dílo. Neméně vděčně při-
pomenu sobě vždy neustáté součinnosti svědomitého
učitalstva a úřadnictva matičního, jemuž cítíms
povinen dáli svědectvi, že za těžkých namnoze po-
měrů a za skromnou poměrně odměnu hledělo
s opravdovým nadšením dostáti svým povinnostem
úkolům. V čele tak záslužné jednoty setrvati jest
velice čestno: avšak, bohužel, mé zdraví, které v po
slední době mi začíná nesloužiti, jakož i mnohé za-
čaté a posud neukončené úkoly životní nutí mne
neúprosně soustřeďovati dle možnosti síly na obory
svého hlavního povolání, i oddávám se proto nadeji
že veřejnost česká uzná za spravedlivou moji tužbu
aby mi bylo dopřáno času k provedení zejmen
prací vědeckých. Z těchto důvodů vidím se nucena —
jak už také v poslední valné hromadě jsem oznámil —
složiti dnešním dnem hodnost starosty Ústřední Ma
tice školské do rukou Vašich, velevážení pánové
a činím tak už nyní, aby bylo možno uvážiti klidně
a zrale otázku nástupnictví v předsednictví Matic
do blížící se valné hromady. Odstupuju pak z tohot
předsednictví s tím klidným vědomím, že Maticeje
ústav založený na pevných základech, jednak na
prokázané potřebě národní sebeobrany, jednak n
osvědčené stálé obětovnosti našeho národa a že proto
pro trvání a prospívání této přední naší jednoty ná-
rodní olázky osobní mohou míti toliko podřízený
význam. Kdokoliv vstupuje do výboru matičního po
volán jsa důvěrou členstva a kdokoliv vyslupuje
z něho, zůstává i nadále, jak 20letá zkušenost uká
zala, věrným stoupencem této jednoty. — I nemůže
býti té nejmenší zajisté pochybnosti o tom, že i ja.
třeba odstupoval z hodnosti starosty Matice, zůstanu
i nadále, kdekoliv a kdykoliv bude možno, přo
svědčeným podporovateiem vážných vlasteneckých
snah naší jednoty, jakož i osobním přítelem všech
s kterými měl jsem štěstí společně pracovali po řadu
let na kulturním díle matičním a jimž všem při
odchodu tísknu s vřelými nejsrdečnějšími díky
přátelsky ruku.
V Praze, dne 1. ledna 1901.
#19
alto_textblock
#19
Dr. J. Celakovský.
Prof. Čelakovský již o poslední valné hro-
madě matiční naznačoval, že hodlá funkci svou
v Matici školské podržeti pouze ještě jen krátký
čas a také ve schůzích výboru, zejmena koncem
roku minulého netajil se tím, že mu nebude
možno jednak z důvodů zdravotních, zvláště
však pro nával prací vědeckých, vykonávati
úřadu starostenského. Než přes to oddávali se
všichni členové výboru naději, že se podařl
resignaci starostovu oddáliti a to tím spíše, že
činnost prof. Čelakovského s vývojem Ústřední
Matice školské takřka srostla. Proto ve zvláštní
schůzi předsednictva a pak výboru matičního
dne 15. t. m. list professora Čelakovského
vzbudil nepbyčejné vzrušení, i usneseno všemi
hlasy, aby se stal pokus, by posavadní slarosta
Matíci byl zachován. Za tou příčinou vyslal
k němu výbor zvláštní deputaci, které se však
podařilo po nemalém úsilí příměti p. professora
Čelakovského jen k tomu, že slíbil úřad starosty
Ústřední Matice školské podržeti pouze do
příští valné hromady a na to po při-
padě působiti ve výboru jako prostý člen. Z
tohoto stavu věcí sotva se asi Matice školská
vyhne nutností voliti si o příští výroční valné
schůzi starostu nového. Příslušným činitelům
nastává již nyní vážná povinnost, aby se stala
úrada, koho na důležité a odpovědné toto místo
v naší národní organisaci nejbližší valné hro-
madě matiční navrhnouti.
— Sčítání lidu v Litoměřicích. Piše
se nám z Liloměřic: Dovoluji si vám podat
krátkou zprávu o nejnovějším vynálezu městské
rady litoměřické, jak »předělávati« Čechy na
Němce. Nebylo dosti na tom, že si na radnici
sami sčítací archy opravovali — ovšem, kdese
to dalo — nyní rozesílají ještě v šem českým
obchodníkům a živnostníkům listiny
ve kterých jim vytýkají, že jejich udání jes
nesprávné, poněvadž mají odhěratele německé
#20
alto_textblock
#20
— Osobní. Pan Karel Himmer, professor
na malostranském gymnasiu, povýšeu byl do VII.
služební třídy. — Pan Jan Frauk z Prahy podrobil
se u místodažitelství zkoušce z pozemního stavitel-
ství a stal se úřadně oprávněným stavitelem.
— Rodinné zprávy. Sl. Mařenka Kálalov
a pan Antonín Ondříček, hötelier v Písku, slaviti
budou sňatek svůj dne 22. t. m. v děkanském chrámu
v Písku.
— Sňatek hr. Frant. Thuna s braběnkou
Vratislavovou konati se bude příští pondělí v arci-
biskupské kapli na Hradčanech.
— Úmrtí. V pondělí dopoledne zemřel v Praze
po delší nemoci p Gabriel Slanina, syn hostin-
ského na král. Vyšehradě, v 16. roce věku svého.
Pohřeb koná se dnes ve středu 16. t. m. o 1/24. hod.
odpol. z domu smutku na král. Vyšehradě v Libu-
šině ulici č. 51 na hřbitov vysehradský. — V Karlině
zemřel v pondělí pan Antonin Štruppl. hostinský,
v 31. roce věku. Pohřeb jest dnes ve středu o 1/22.
hod. odpol z ústřední kaple na olšanském hřbitově.
— Zemský výbor království českého učinil
ve schůzi konané dne 9. ledna za předsednictví nej-
vyššího maršálka zemského mimo jiné tato usnesení:
Zamitnuty stížnosti obce Chrobol v příčině úpravy
cesty obecní, Vojtěcha Vykoukala, pak Josefa Mohla
a soudr. v Pochvalově pcto přikázání honební enklavy.
obce slavkovské poto volby honsbního výboru a pro-
nájmu honitby, Josefa Rojíka v Želvici peto pronájmu
honitby. Josefa Svobody pcto stavby kovárny ve Hiře-
dlech, Josefa Kafky a soudr. v Přibrami v příčině
pronájmu obecního pivovaru a dvoru, dra. Váčfava
Starka pro užitky z obecního statku ve Vejranově,
okresního hejtmanství v Táboře v přičině odepření
povolení k vypsání nucené přicážky v Oostrašicích,
Josefa Steklého a soudr. v Novém Méstů v přičině
pronájmu obecního pozemku, A. Slefla v Malšicích
pro jmenování čestným občanem, osady Vokřínku
peto rozvrhu školních přirážek, V. Štěrby a soudr.
pro uživání obecního lesa v Horočapsku. Zrušena roz-
hodnutí okresního výboru v Hořovicích proti vykoná-
vání myslivosti ve Všeradicích, v Nepomuku v pří-
čině náhrady za pozemky enklavy čepinecké, v Hořo-
vicích v příčině výměny obecního pozemku ve Zdi-
cích, v Poděbradech v příčině placení školní přirážky
velkostatkem tamním, v Nové Kdýni v příčině po-
žitků k obecnímu statku v Loučimi. Vyhověno stíž-
nostem obcí okresu nepomuckého v příčině příspěvku
okresního na zakoupení kmenových akcií místní dráhy
Stankov - Přeštice - Nepomuk. Neschváleno usnesení
okresního zastupitelstva v Přešticích v příčině želez-
niční zápůjčky 100.000 zl. Souhlas vysloven zemské
školní radě proli zřízení zalímné pobočky při obecná
škole v Kramli. Zpráva ředitelství král, českého zem-
ského ústavu pro choromyslné v'Dobřanech o vzniku
a postupu epidemie tyfu skvrnitého v ústavu vzata
na vědomí a schválena opatření provedená, zvláště
pořízení veškého stroje desinfekčního. Zástupcem zem-
ského výboru ve výboru pokračovací školy kupecké
v Mladé Boleslavi jmenován mag. pharm. Bohumil
Matoušek.
— Ze zemské školní rady. Ve včerejš
schůzi českého odboru bylo povoleno zřízení měšťan-
ské školy v Bechyni a ve Stupně, obecné školy
v Horních Černošicích (okres Smíchov) a celoroční
expositury v Markvartci (okres Louny) a Minkovicích
(okres Krumlov).
— Z městské rady pražské. (Schůza v úterý
dne 15. ledna. Úřadní zpráva.) Schválen návrh kan-
celáře elektrických podníků, aby zavedeno bylo
elektrické osvětlení ve veliké zasedací síni na radnici
staroměstské nákladem 1119 K. — Městské radě
předložen seznam volných lístků na elektrických
dráhách za rok 1900. — Pan m. r. Zikan před-
ložil výkres ochranného přístroje při vozích elek-
trické dráhy, zhotovený p. Stípkem. Přislušný návrh
odkázán správní radě elektrických podnikůs k úvaze.
— Konkursní lhůta ku podání upravovacích planů
pro část Starého a Nového města končí dnem 31.
ledna 1901. Spolek architektův a inženýrů podal
žádost, aby lhůta ona byla prodloužena do konce
června t. r. vzhledem k tomu, že někteří pánové již
pracovali o upravovacích plánech Malé strany.
Městská rada však usnesla se, setrvati zatím na
původní lhůtě, ježto nelze předvídati, že v původní
lhůtě žádné plány nedojdou. Vyprší-li lhůta marně,
vyhoví se spolku archilektův a inženýrů. — Jmeno-
váni byli: kancelářským adjunktem pan Václav
Čadský, kancelářským oficiálem p. Emanuel Bu-
járek, kancelářským akcesistou p. Edvard Šafář,
kancelářským praktikantem p. František Paclt. —
Usneseno vypsati veřejný konkurs v domácícha
v některých cizozemských odborných listech na
obsazení místa technického ředitele (české
národnosti). — Příslušnost uznána byla pí. Barboře
Růžičkové. — Usneseno, aby stavební úřad co nej-
dříve vypracoval příslušné plány a rozpočty ve přl-
čině rozsíření budovy vyšší dlvčí školy o 3. patro
dvorního křídla. — Schváleny návrhy školního od-
boru v přičině úpravy budovy pro dívčí školu na
Hradčanech, jakož i v příčině novostavby školy
chlapecké, která bude míti tři patra. — Kanalisační
komise zvolila předsedou p. ob. st. Vlčka, inspektorem
kanceláře p. ob. st. Gregora a zpravodajem pro radu
městskou p. m. r. Kubra. — Dodávka kameninových
žlabů k opravě betonových stok v Praze—VII. za-
dána západočeské továrně v Horní Bříze za 9259
60 h. — Schváleny návrhy medaillové komise pro
sbor obecních statších. Komise zvolila předsedou
p. ob. sl. Gregora a zpravodajem pro městskou radu
a sbor ob. starších p. m. z. Sokola. — Mužské od-
dělení ústavu pro bezplatné sprostředkování práce
bylo nedávno přeloženo do bývalé transportní bu-
dovy »na Františku«. Pan vrchní ředitel Kasalický
ke své žádosti zmocněn městskou radou, aby se
ohlédl po výbodnějším místě, ježto ústav zdá s
býti odlehle umístěným jak zaměstnavatelům tak
i dělnictvu. — Pan ob. st. Ort povolán do patronátní
komise jako účetní dozorce zádušního úřadu. Dp. P.
Labler jmenován členem této komise.
— Kuratorium vychovatelny libeňské ko-
nalo včera odpoledne na staroměstské radnicil schůzi.
v níž zvolen předzedou p. prof. dr. Mašek, náměst
kem p. Jirousek, paedagogickým dozorcem p. řed
Rašín, dozorci: zdravotním p. MUDr. Klika, dílny
truhlářské p. Schrötter, obuvnické p. Tichádekl a krej-
čovské p. Jirousek.
— Přednášky. V Akademické čítárn
přednáší ve čtvrtek dne 17. ledna o 7. hod. večernl
p. prof. dr. Fr. Drtina: O universitních extensích a
lidových universitách. Hosté vítáni. — Z Ústřed-
ního spolku českých žen. Loni uspořádán
byl pro naše matky a vychovatelky kurs vychovatel-
ský, jehož první čásť: »Tělesná výchova dítěte« před-
nesena byla univ. prof. p. drem. Fr. Schererem. Letos
uchystá Ústřední spolek svým členům a českým ženám
vůbec pokračování tohoto důležitého kursu. Uvázalt
se příznivec spolku univ. prol. p. dr. Fr. Čáda ve tři
přednášky: »Vybrané kapiloly z dětské
psychologie.« První přednáška bude dne 17.
fedna o 5. hod. odpol. v sálo Typograflcké besedy,
ostatní ve dnech 24. a 31. ledna v téže místuost-