Dne 6. listopadu 1902.

KATOICKÉ LISTY

Číslo 304. Strana 3.

v Olomouci. Dp. Ad. Bayer, kooperator v Brankách, přeložen jako osobní kooper. do Velké Hrabové. Dp. Fr. Neskora, farář ve Slavkově, dán na odpočinek. Dp. Fr. Bátěk, kooper. ve Velké Bystřici, stal s admin. ve Slavkově. Dp. dr. Rich. Vaverka, kněz litoměřické diecése, presentován na beneficíum při klá- šterním chrámu Páně v Moravském Šamperce. Lúrdy a američtí Čechové. První dar o Čechů amerických na votivní dar národa českoslovan- ského do svatyně v Lúrdech přšel od rodiny Stavja- níkové z Yonkersu u Nového Yorku a sice 32 kor. Radina ta byla na sbírku tuto upozorněna svými krajany z Moravy. V tu dobu posláno mi bylo také číslo » Vlastence«, vycházejícího v La Crosse v Ame- rlce, kdež bylo uveřejněno, že první česká pouť do Lúrd konati se bude roku 1903 a připojll k tomu přání, aby i amerlčtí Čechové pouť do Lúrd podníkli a s Čechy ze staré vlasti se tam sešli. Na základě tohoto článku poslal jsem sl. redakci »Vlastence« do- pis, v němž jsem projevil radost nad touto krásnou myšlénkou a zároveň jsem poslal provolání ke sbírce na votlvní dar národa českoslovanského do svatyně v Lúrdech. Dopis onen i provolání bylo uveřejněno a ochotná redakce postarala se, aby provolání to 1 v jiných časopisech českých v Americe uveřejněno bylo. — Dodosud došly z Amerlky tyto milodary: z Chlcaga: p. Jos. Molitor 24 kor. 52 h., p. Václav Dlouhý 1 dollar (4 kor. 80 h.), z redakcs »Hlasue ze St. Louisu od nejmenovaného 1 dollar (4 koruny 80 h.). L. Kolíssk, farař v Přejklášteří u Tišnova

na Moravé.

Z říšské rady.

Panská sněmovna. (Schůze 28.) Předseda kn. Windisehgrätz zahájil schůzl sdělil díky arcikněžny Atsbety za projevenou sou- strast za příčinou úmrtí královny belgické. Predseda ministerstva jakožto správce minister- stva spravedlnosti předložil osnovu zákona o ustano- veních denního času pro podávání směnečných pro- testů. Tato osnova zákona dává se na jednací pořádek příští schůze k prvnímu čtení. Svob. p. Helfert navrhuje, aby osnova zákona k zabezpečení Dioklecianova paláce ve Splítu, již na- vrhl dne 31. května t. r., byla dána na jednací po- řádek příští schůze. Návrh se schvaluje. Snemovna jedná pak o čl. 25. zákona o terml- novém obchodu. Předseda kn. Windisebgrätz rčinil pak ná- sledující prohlášení: Po hlasovaní dle jmen o pozmě- ňovacím návrhu br. Kottulinského k čl. 25. měl jsem dle svých záplsků za to, že musím konstatovati ne- schopnost sněmovny k usnášení se. V úřadním pro- tokole o poslední schůzi ukazuje se, že pro návrh br. Kottulinského bylo odevzdáno 30 hlasů, proti němu 12. Bylo tudíž skutečně 42 členů ve sněmovně pří- tomno a sněmovna mohla učiniti platné usnesení. V . hlásil jsem své rozhodnutí jen na základě svých zá- piskův. V té příčlně jsem tedy vinen a dovolujisi prositi sl. sněmovnu jak se sluší, za omluvení tohoto omylu. Odpadá tudíž opětné hlasování o návrhu br. Kotulinského, jenž dle sděleného poměru hlasův jest zamítnut Budeme nyní pokračovati v hlasování o čl. 25. osnovy. Dodatečný návrh učiněný spravodajem princem Lobkowitzem v poslední schůzi »v tomto čase pozbývá předpis označený v čl. 8. platný pro jednotlivé země- dělské úřady platnosti« se zamítá a čl. 25. schvaluje se dle znení komise, t. j. že zákon má nabýti plat- nosti 3 měsíce po vyhlášení. Na to jedná se o čl. 26. Hr. Kottulinskí praví, že znění zákona, jak bylo usneseno, dopouští obcházeti ustanovení jeho ta- kovou měrou, že nebude možno důkladně zamezltl biankoterminový obchod. Protože zákon v tomto znění nevyhovuje nikterak dlouholetým všestranným přáním zemedelského obyvatelstva, měl by řečník vlastně hla- sovati proti němu. Hlasuje-li přece pro zákon, člní tak v nadeji, že zákon při opětném projednávání v po- slanecké sněmovně bude schválen ve znění, které vy- hoví jednak úplně přáním agrárníků a jednak po- skytne sněmovně možnost zákon schválitl. Zpravodaj princ Lobkowitz praví, že nalezá se v podobné sltuací jako hrabě Kotiulinski. Svým dodatkem k čl. 25. mínil sspoň částečně vyjíti vstříc přáním širších kruhů. V nynější své spůsobě zákon po názoru řečníkovu nesplní plnou měrou očekávání v něj skládané. Přes to bude hlasovati pro zákon, poněvadě myslí, že tímto způsobem otézka ta zů- stane rozhodně v proudu a, jak lze očekávati, nebude daleka doba, kdy terminový obchod bude úplně zru- šen, jak četní členové sněmovny, kteří zastupují zájmy agrární a cítí s agrárníky, sl přejí. Čl. 26. títul a úvod zákona se schvalují. Zákon schvaluje se také v třetím čtení. Zpravodaj prine Lobkowitz upozorňuje, že sně- movnu došlo 771 peticí za zrušení termlnového ob-

chodu, kdežto dvé petice od plodlnových burs ve Vídni a v Praze vyslovují se proti zákonu. Zpravodaj na- vrhuje, aby všechny petlce k tomuto předmětu došlé schválením zákona byly prohlýšeny za vyřízeny. Návrh se schvaluje. Jednací pořádek jest vy- čerpán. Dan a jednací pořádek příští schůze ozná- men bude písemné. Konec schůze ve 12 hod. 35 min.

Židovský mor. Začátkem dubna letošního roku uveřejněn byl v židovském listě vídeňském »Noue Frele Presse« ná- sledující Inserát : „M illionář, Ital, přeje si poznati Vídeň v pří- jemné apolečn'osti. Nabídky, pokud možno s po- dobiznou pod značkou „Vídeň 1902“ do admin. t. 1. nej- déle do 10. dubna. Týž inserát zaslán byl také židovskému listu »N. W. Tagblatt«. Ačkoliv i tento list, když to něco vynese, neštítí se snížlti do nejnitších sfér, přece si jen netroufal zmíněný luserát beze změny uveřej- niti, a aby aspoň zdánlivé slušnost zachoval, napsal »v příjemné čestné společnosti.« Na Inserát »N. Fr. Presso« došlo 167 doplsů, v nichž dívky samy nebo prostředníctvím kuplířek se nabízely; všecky ale ihned pochopily smysl inserátu, takže dopisy co do cynismu a špíny byly sobě rovny. Mezi nimi byly také dopisy pánů, kteří ujišťovall, že mohou žá- dané sprossředkovati mezi dámami vysokých kruhů. Jiný muž ujišťaje, že můžo posloušiti hned s ceníkem téměř všech vídeňských umělkyň. Jiná »dáma« na bízí »vozumí se, že nikoliv dámy pochybné pověsti, nýbrž řádné, vzdelané, osiřelé a neodvislé« jest ochotna také je představiti. Vskutku také byl sice na mllionářoví samotnému, ale jeho sekretáři, jenž ze všech dopisů pouze na tento vzal zřetel, »osobné představen neuvěřiselný počet dam « Byly mezi nimi, jak aprostředkovatelka výslovně podotkla šlechtičny, dále velmi vzdělaná dcera bývalé dvorní dámy, vy- chovatelky, umělkyně. Ty všecky propůjčlly se k tomu, nechati se mladému muží představiti a jemu potvrdlt: »Paní X již mi řekla, oč se jedná.« — Mezi těmito přivedenými oběťmi, nacházelo se čtr- náctileté dítě, za jehož zachovalost ručila vlastní matka, dávající je v šanc. Krkačí tato mstka píše „Má dcera jest 14 let stará, neposkvrněná a nikdy se ani na hodinu ode mne nevzdálila. Ditě, v pravém toho slova smyslu. Dávám své svolení pod tou podmínkou, že dotyčná osoba pro mou dceru složí u některé banky nebo notáře 10.000 zlatých a po dobu jejího prodlé- vání u oné osobnosti o ni a její toi- letu úplně bude postaráno. Zaroveň pro- hlažuji, že další nároky nikdy více činiti nebudu. Tak a podobně šlo to dále. Na jeden jediný Inserát 167 dopisů! A nyní si představme, kolik ta- kových inserátů během jednoho roku v »Neue Freie Presse« a »N. W. Tagblattu« jest obsaženo a před našima zraky objeví se hrozný obraz. Kolik lidí tě- mito inseráty bylo zkaženo, kolik nevinných dívek hříchu obětováno. Každého roku sjíždí se delegáti na kongresy, na nichž se jedná o potírání prostimuce, židovské novlny cynicky přinášejí o jednání sjezdovém referáty a na svých zadních stránkách mají hotové tržiště na otro- kyně a to vše jen proto, že to nese peníze. Ty jsou židovským těm travičům vším, jim obětují vše, co v křesťanské společnosti platilo dosud za mrava ctnost. Zákon trestce přistižené kuplířky, ale těmto kuplířským listům nechává úplnou volnost šířiti otravný vzduch tlsícerým způsobem. Odkud ten dvojí loket, ta shovívavost úřadů k židovskému tisku? Napíše-li se někdy v katolickém listě ostřejší slovo proti ži- dům, přispíší si státní návladní a časopis ten zabaví, A přece všecko co se dosud proti židům píše je málo. Na židovskou rakovinu, jakou jest prostituční tržiště »Neue Frale Presse«, »N. W. Tagblatiu« a ostatních židovských listů musí se vzítl ostřejší nožik, aby v společnosti křesťanské byla znemožněna.

K sanaci Svatováclavské záložny.

J. J. nejvyšší maršálek král. českého kn. J ii Lobkovíc věnoval garančnímu fondu Svato- Václavské záložny obnos 70.000 kor.

Z Plzně, 4. listopadu. Na sanaci Svato- Václavské záložny ke garančnímu fondu přispělo zdejší duchovenstvo o vikarlátní schůzl, 21. října ko- nané 10.000 kor. Někteří z českých duchovních ne- mohli skutečně ničím přispěti, němečtí duchovní před uplsováním odešli, za řeholníky, jichž ve zdejším vi- karlátu dosti, upíše prý teplský klášte.

Zprávy denní.

Požadavky slušnosti a »Školský Obzor«. Předsednictvem Budče Podbělohorské vy- zván byl dvakráte dp. Alois Svojsík, kaplan v Prase a známý turlsta, aby ra výrcční valné hromadě tát

učitelské skupiny přednášel o své cestě po severní Americe, Žádosti této dp. kaplan ochotně vyhověl a dne 4. října v místnostech akciového plvovaru na Smíchově přednášel. Za tuto ochotu dostalo se mu vdéku v posledním čísle »Školského Obzoru«, jenž píše: »Byli jame překvapeni... najednou měli jsme čost poslouchati pana pátera. To se rozhodně státi nemělo... Kdyby se případ podobný opskoval, byll bychom nuceni i třeba v přítomnosti podobného pána proti tomu protestovati, byť bychom byli nazvání — řeknu to jemněji — kazlmíry. Pro dnešek vys lo- vujeme jen svou lítost nad tím, jak celé shromáždění panu páterovi na- dšeně tileskalo.« Poslední slova podtrhl sám »Školský Obzor«. Pěkná ukáska slušnosti, není-liš pravda? Posluchači tleskali nadšeně zajisté ne proto, že přednášel »páter«, nýbrž, že se jim přednáška lí- bila. Či myslí p. pisatel, že by bylo bývalo taktnější, pozvati si přednášejícího a pak ho z důvodu orga- nisace učitelské za ochotu jeho vysyčeti? Dp. Svojsík přednášel po dvakráte Klabu českých turistů v Mě- šťanské besedě pražské, Občanské besedě na Smí- chově, odborům Matíčním a Pošumavské jednoty — nikde nevadilo jeho přednášce, že jest knězem, a »Školský Obzor« zachránil moderní české učitelstvo před útokem klerikalismu zakukleného v podobě ne- vinné turistické přednášky. Nevyc ťaje »Školský Obzor«, jak kompromituje takovými lapalieml učitel- stvo, jak je činí smešným před celou veřejností? * Pronásledovaný kněz. Píše se nám: P. František Kunovský, bývalý kooperator v Ka- teřinkách u Opavy, převsat po skončené dovolené do duchovní správy a ustanoven kooperatorem v Koje- tíně na Moravě. Několik odrodilců v Kateř nkách štvaním a udáváním docílilo toho, že odvolán z Ka- teřinek kněz, kterého považovali za nebezpečného pro své rejdy a další postup odrodilecký. Přejeme jemu místa toho, leč v Kateřinkách ho postrádáme. On se přičinil, že začala revlse v záložně kate- řlnské, která tak smutně pro nás skon- čila — schodkem 70.000 korun; účetní Karel Turecký, rodák z Polné v Čechách, zatčen K porážce národní teď ještě porážka taková — to je jen trochu mnoho! * J. c. V. areikníže Ferdinand odjel včera odpoledne o 1. hod. 35 mln. odtud do Vídně rychlí- kem dráhy cís. Františka Josefa. * Sedmdesátileté narozeniny slavil včer prof Antonín Otakar Zeltthammer, muž v politickém a národním zápase českého národa nad jiné poctlvý a vynikající. Ocltnuv se na politickém jevíšti již v 31. roce svého věku dovedl své vysoké nadání brzy uplatniti tak, že po celé své téměř 30leté působnosti stál v popředí všech důležitých akcí poli- tických. Jubilant těší se bohudík pevnému zdraví třeba že nadobro se uchýlil v ústraní, sleduje rozvoj našeho národa s velikou pozorností až do dnes. Na- prostý nedostatek místa nám pohříchu nedovoluje, abychom o záslužné činnosti prof. A. O. Zelttham- mera zmínili se poněkud šíře. Přestáváme proto na konstatování pravdy, že vykonal pro náš národ mnoho dobrého a cenného a voláme vděčném pohnutí srdečně: Mnogaja ljetal * Vyznamenání. Císař propůjčil generálnímu řiditeli a předsedovi »Akclové společnosti pro prů- mysl textlní Bedřich Mattousch a syn ve Franti- škově« Alfrédovi Frieserovi titul císařského rady s prominutím taxy a pensionovanému berními Václavu Kuempfelovi v Rumburce tltul hlavního ber- * Jmenování. Minlstr kultu a vyučování jme- noval kandidáta učitelství Fr. Quelssera prozatím ním učitelem na německém státním gymnasiu na Starém Městě v Prare. *Úmrtí. V Chrastl zemřel 3. listopadu p. F. Novotný, inspektor biskupského velkostatku, patronátní komisař atd. ve věku 70 let. Pohřeb koná se 5. l- stopadu o 10. hod. dopol. do rodinné hrobky v Chra šicích. R. I.p. *Z české universíty. V archaeologiokých kursech pro profesory škol středních probere letos do- cent dr. František Groh latinskou eplgrafil s výkla- dem vybraných nápisů. Kurs tento, určený nejen pro fllology, nýbrž i pro historiky, konati se bude v listo- padu a prosinci t. r. vždy v sobotu od 4—6 hodin v Klementinu č. V. Začátek dne 8. t. m. * Rektorem c. k. české vysoké školy technické v Brně byl po resignaci řád. prof. dra. J. J. Jahna zvolen v sezení sboru profestorů dne 4. t. m. na studijní rok 1902—1908 řád. prof. sta- vební mechaniky p. Inž. M. Ursiny, konservato zem. musea Františkova v Brně, předloni děkan od- boru strojního inženýrství, dříve vrchní Inženýr města Záhřeba. * Z kruhů soudeovských. Předseda mini- sterstva jako správce minlsterstva spravedlnosti pře- ložil radu zemského soudu a představeného okresního soudu v Duchcově dra, Maxima Franka ke kraj- skému sc udu v Čhebu a radu zemského soudu v Chebu

ního.