Strana 2. Číslo 304.

KATOLICKE LISTY

Pne 6. listopadu 1902.

zamítnouti předlohu lndemnitní a vy- stoupiti proti ní co nejostřeji Pohřeb dra, Lingense konaný včera v C- chách, starém to německém císařském městě, byl ve- likolepý. Usnesli se totlž předsedové všech katolických spolků v Cáchách, že učiní jej pokud možná nejlm- posautnějším projevem katolického vědomí a katolické věrnostl. A zesnulý dr. Llugens opravdu takovéto úcty byl hoden. Na hrobě jeho může zvláště katolická charita ronitl v tiché lítostl slzy vřelého díku. Nebot kdeže jsou ti mužové, kteří tak nesobecky a tak da- lekosáhle potřeby velikého veřejného života dovedou s hlediska lásky k bližnímu a osobní obétavosti posu- zovati tak, jako dovedl dr. Lingens? Poukazujeme jenom na nadmíru požehnaně působící ústav »Dobrého Pastýře« a na spolek Rafaelův s jeho úrodnýml ná- božensko-soclálními kořeny. Oba vznikly z podnětu zesnulého. Dr. Lingans byl také členem spolku pro podporování lidí, na moři neštěstím postižených, spolku pro podporování propuštěných trestanců, spolku sv. Bonifáce, spolku afrlckého a mnohých jiných dobro- činných spolků Konferenci sv. Vincence v Cáchách stál v čele až do posledního svého vzdechu. A. přes to měl dr. Llngens ještě dostl pokdy, aby dostál ka- tolickému životu spolkovému a jiným ideálním cílům. Llngens byl posledním ze staré gardy, ozdobou středu, jedním z nejlepších synů církve a pýchou svého rod- ného města Pan z Malinckradtu před 50 roky, když byla založena katolická frakce poslanecké sněmovny, napsal o něm: »Llngens, na němž my všichni máme své zalíbení.« Toto zalíbení mu zůstalo zachovánoa zachováno mu zůstane jako poslednímu ze zakladatelů prvního katolického parlamentárního zastoupení v Ně- mecku až za hrob. Německý celní tarir. V Barlíně pokračují ve snahách, usilujících o dorozumění ohledně celního tarlfa. Vláda podporuje příslušné snahy vůdců středu, hr. Bülow stojí na stanovisku, že vládní předloha musí tvořiti jedíný základ, na kterýž jest postavitl se stranám většlny, chtějí-li docíliti kladných výsledků. Ale střed doporučil prý vládě, aby úpl ně upustila od nejmenších cel. Výsledkem tohoto návrhu bylo by, že kdyby říšský kancléř mohl to připustiti, zařadili by agrárníci do osnovy vysší obilní cla; neboť vláda nebyla by při pozdějším vyjednávání o smlouvy obchodní vázána sazbaml nového autonomního tarifu a mohla by jíti pod ně tal dalaka. jak právě hyla by potřahí A grárníel však měli by dostlučlnění, že zachovali si aspoň zdání úspěchu. Dále uvažováno jest v kruzích vět- šlny velmi opravdově o prostředcích, jak by mofno bylo, ochromiti menšinu dovedným využitkováním jednacího řádu. Soudí se, že bylo by lze docíliti uskutečnění celního tarifu, jakmile by většina usnesla se na násilném výkladu jednacího řádu v tom smyslu, že shrnutí celých skupin položek jest nepřípustno nejen pro debatiu nýbrž také pro hlasování. Nový mnichovský nuncius, megr. Machi. měl v sobotu své první slyšení u prince-vladaře. Sly šení trvalo 10 mlnut. Nuncius vyslovil vůči prlnci- vladaři svou radost nad tím, že dostalo se mu ctl. aby vložil do rukou prince-vladaře breve, kterýmž mu poskytnulo vysoké vyznamenání, zastupovati papeše,

prozařují lesky zapadajícíno slunce, nítíce plápolavé. oslnivé svlty. Je to pravá záplava žlutých, fialových. modrých a zlatohnědých tonů, svědčících o nesmírné virtuositě malířově !

a ujišťoval, že všecky jeho snahy badou čalíti k tomu, aby poměry mezl sv. Stolicí a domem Wittelsbaš kým a královskou vládou vyplývaly vždy z nejupřímnějšího dorozumění. Nuncius prosil prince-vladaře, aby také jemu ráčil poskytaouti své podpory, kteréž jeho před- chůdci nikdy nepostrádali. Princ-vladař ubez- pečil nuncia, že dojde u něho vždycky nejochotnějšího přijetí a požádal nuncla, aby sv. Otci tlumočil jeho hlubokou vděčnost a oddanost. Dánsko a Německo. Návštáva dánského korunního prince v Postupimi a v Berlíně vítána jest od veřejného mínění v Dinsku, jak aspoň tvrdí ko- daňské zprávy »Pol. Corr.« skoro jednohlasné s ve- likým souhlasem, poněvadž již od více let převládá ve všsch kruzích dánského obyvatelstva upřímné přání po přátslských poměrech s mocným sousedním státem na jihu. V dánských vládních kruzích usu- zují, že stejné disposic převládají také v Německu. a doufají, že německý císař oplatí návštěvu dánského korunního prlnce již v letě r. 1903. V anglické dolní sněmovně navrhl dnes kancléř pokladu Ritchie, aby sněmovna zítra ro- kovala o povolení dodatečného úvěru ve výši 8 mlionů liber štarlingů, které částečně mají býtl rozděleny mezi Boery a loyální osadníky v jižní Afrlce jako dary, částečně pak mezl Boery a jiné osoby jako půjčky. Kaneléř pokladu dovozoval, že vláda uvažovala, že tři miliony liber šterlingů, vzpo- menuté v podmínkách míru, neznamenají žádný dar Auglicka, nýbrž jen část nové transvaslské půjčky. Vůdcové Bosrův kladli prý důraz na to, že výpůjčka 3 milionů liber šterlingů nesrovnávala by se s du- chem podmínek míru. Vláda tudíž v uvážsní, že znění smlouvy o mír připouští tento názor, a nesena jsouc přáním, aby zabráněno bylo vzbuvení všelikého oprávněného pocitu nespokojenosti u Boerů, domní- vala se, že bude jednati v souhlasu se zájmy jitní Afrlky a s cítěním britského národa, když převezme toto břímě. Poněvadž toto povolení děje se z říšských prostředků, musí následovati také příslušné povolení pro loyální osadníky. Nová výpůjčka 3 milionů liber bude vrácena z transvaalské výpůjčky. Tato poslední nebyla ještě vydána, protoře nynější okamžik jest nepříznivý. Než řečník doufá, že naskytne se pří- znivá příležitost v lété. Potom byl návrh kancléře po- kladu po krátké bezvýznamné debattě přijat. K cestě Chamberlainově do jižní Afriky. První miniatr kapské kolonie zaslal ministru osnd Chamberlalnovi telegram, v němž vyslovuje své uspokojení nad zamýšlenou cestou Chamberlaino- vou do jitní Afriky a vyslovuje přání, aby mohl Cnamberlaina pozdraviti jako hosta kolonie kapské. Ministr osad odpověděl, že pozvání přijímá, že bude rád hostem kolonie a že doufá, že bude moci v kolonii kapské setrvati 14 dnů. Poměry v Marokku přlostřují se každým dnem. Vzal totiž mladý sultán Muby Abdul A tia Evropany do své zvláštní ochrany, následkem čehož jest obyvatelstvo nespokojeno. Když nedávno ve Fezu, jak čtenářům již známo, zavražděn byl anglický mls- sionář dr. Cooper, byl na sultánův podnět vrah, jenž svůj zločin spáchal jen z nenávisti vůči cizin- cům, vyrván z hlavní městské svatyně, kam se byl

utekl, mrskán ulicemi a pak i vařejně zastřelen. Bylo to v Marokku něco doposud neslýchaného, neboť událostí tou přetrhány byly všecky posvátné tradice. Okolnost, že sultán nešetřil svatyně a z vlast- ního podnětu hned na místě potrestati dal Mohame- dána, jenž křesťana zavraždil, považována jest od obyvatelstva za znamení, že brzy vyplní se staré pro- roctví, kteréž praví, že koně křesťanů budou jednou používati vysoké mohamedánské školy ve Fezu jako konírny. Cslé hnutí má, jak také již bylo řečeno, slnou oporu v Maley! Mohammedovi, starším bratru sultánovu, kterýž baží po trůné. Ve psaní, jež zaslal americký missionář v Mekinezu zavraždénému dru. Cooperovi, poukazuje se m. j. také na to, že pašovl v Mekinezu nelze nikterak důvěřovatl, nýbrž že dlužno míti spíše za to, že rovněž jako obyvatelstvo města rád by uvítal nápadníka trůnu. Kdyby paša otevřel město Berberům, již jdou za sultánovým bratrem, mělo by to v zápětí vládu krve a loupeže. A po- dobné poměry, jako v Meklnezu, jsou prý také v čet- ných jiných místech. Kapský parlament zamítl 34 proti 29 hla- sům předlohu, jež týkala se reorganisace vojska Kapské osady. Je to již čtvrtá porážka, kterouž utržil premiermiaistr Gordon Sprigg za nynějšího sně- movního zasedání. Portugalský král Caríos přijede 17. t. m. do Doveru Královský zvláštní vlak pojede mimo Londýn přímo do Windsoru, kdež král pobude nej- spíše až do 24. t. m. Na zpáteční cestě však král Londýn nejspíše navštíví, ale jen v nejpří snějším in- kognitu. Ve Spojených státech severoamerických konány byly včera volby do sněmovny representantů a volby členů oněch státních zákonodárných sborů, ze kterých vycházejí senátoři pro spolkový senát. Demokratická strana přimlouvá se za revisi vysokého celního ochranářského tarifu, kterýž umožňuje také nadvládu trustu. Včera konána byla také volba gu- bernátora ve státě Nov. Yorku, kterýž je zároveň volebním okresem presídenta Roossvelta. Volba tato vzbuzovala přirozené zájem největší. Nově volený kongres sestoupí se teprve 4. března 1903 a sestá- vati bude ze 386 členů, kdežto poslední kongres čítal jich jen 357 Je to následek vzrůstu počtu obyvatelstva, podle něhož řídí se také počet repre- sentantů. Z volebních zpráv, kteréž došly včera do 10. hod. večerní do Nov. Yorku ze všech států, dá se souditi dosud jen na malé vítězství demokratů. Výsledek voleb kongresu nelze zjisšíti před dneškem, ale zdá se, že jest republikánská většina zajištěna. Ze zpráv, jež došly včera až do 11. hodiny noční, vychází na jevo, že demokraté dobyli sice jakýchsi úspěchů, ale republikáni že budou míti také v novém domě representantů většinu. Císař japonský Penno Mutsuhito, do- končil právě 50. rok věku svého. Jsa repraesentan- tem nyní již 2562 lst staré dynastle, dosedl před 34 roky na trůn svých předků. Situace v Číně stává se opětně hrozivou, neboť zhoršuje se každou hodlnou. Dvůr v Peklngu neoddává se žádným klamům o významu povstale- ckého hnutí, hledí však jej všemi pohotovými pro- středky utajiti. Ale podaří se mu to asi s těží. Stou- pencí Čing-Iin-Plna, jehož hlava byla prý vztýčena na bambusovém prutu — žádný člověk nemůže ovšem zaračitl, že to jeho hlava — operují tou dobou v Sečuánu a jest jich mnoho. Guvernérovi nepodařilo se až doposud, aby svými vojsky je odrazll — a za- bránil vraždění křesťsnů. Musil žádati za pomoc více evropských dělových člunů Třl z nich již odpluly, a slce francouzský, anglický a americký, ale vyřídí sotva co. Také provincie Honau jest u velikém roz. čilení. Povstalci řádí tam hrozně, aniž jsou příliš znepokojováni. Ze Šantungu, Hupe, Kwangtuangu, Huangsi a více severních provincií říše nedocházejí zprávy příliš potěšitělnější. Všude jest vzpoura. Pře- vládá pocit, že Číně nadchází nová éra.

Chladnější anglickou povahu znáti jest na obra- zech Harrisonových a Eastových, ač jsou impresslonistům vellce blízcí. Oba obrazy Harrisonovy »Večerní měsíc« i »Zlatý soumrak« okouzlí vás tichou. Intimní krásou posledních záblesků zapadajícího slunce zrcadlících se na stišených hlatích moře a kouzelnýml. stříbrnými reftexy měsíčnými. D isnou atmosferou před bouří obtěžkán je obraz Eastův. Měkké a snivé tvary zátiší miluje Duhem, šťavnatou zeleň na bře- zích řek Quillomin. Jak dovede ovládati barvy. dokazuje Řenolr. Genlalní Puvis de Chavanne má tu je- dlný obrázek »Hrající si dětl«, ale i z toho můžete si učiniti pojem, jak a čím asi působí tento mistr linie na svých velikých dekorativních komposlcích. K němu druží se Aman-Jean, jehož vellké, neobyčejně harmonické a jemné panneau »Park«, na němž upro- střed keřů, stromů a květů hrají si s pávem delikatní. vysněné ženy, působí čistým uměleckým dojmem. Proslavený Degas vystavuje životností a mal- bou vynikající »Ženy při toilettě«, a mistr portretu, Al. Bersnard, dvě virtuosně provedené podobízny damské, na nichž zachycuje nejen podobu modelu, ale provádí pravé koncerty světla a stínů. Velice plasti- cky a jistě vystlžena je hlava »Mladé dívky« Eug. Carriěre m. Jasnýml, lesklými barvami maluje d'Espagna svou dívenku »Při česání sliv«. Jak lze vykořistitl všech malířských stránek sebe nepatrnějšího sujetu, ukazuje E. Blanche.

Smutné výjavy z těžkého života malého člověka líčí J. Adler, jehož udřené, vysílené postavy děl- níků, vracejících se z práce, působí celou tíhou drsné skutečnosti. Rovněž tak Laurens rád zajde si pro thema mezi dělný lid. Temná, chudá pobřeží bretoň- ská, kde vše mluví o smutku a bídě, maluje Ch. Cottet. Jaký stesk, jaký smutek vane z jeho tem- ných postav bretoňských venkovanů, jdoucích na »Tichou mši!« Podobně i Hannicotte se zálibou vyhledává ponurá zákoutí přístavní a rybářská. Plastika zastoupena je tu především velikým bel- gickým sochařem Const. Meunierem, jenž tak místrně dovede líčiti život dělníků a horníků. Švédka, Marta Améenova, má tu výborné koně, v je- jichž život dovedla vniknouti způsobem překvapujícím. Zvláště »Staří druzl« vás dojmou svou smutnou pravdl- vostí, jež je hlavním znakem jejího umění, ať už od- lívá těžké tahouny, nebo trysgem pádící, splašené běhouny, anebo staré udřené a smutné koně, z níchž jeden klesl a umírá, kdežto druhý s nevýslov ným steskem a strachem na něho hledí. Krásné idyllky vystavuje Derré. Neobyčejným vkusem a plastlčností vynikají jakoby nadechnuté re- liefy-plakety Charpentierovy, Nocquovya Dufresneovy. Terrakotové figurky Dejeanovy svědčí o bedlivém studíu pohybu! Znáti tu vliv Ro- dinův. Než dosti již. Musili bychom vyjmenovati vše- chny, kteří tu vystavují, neboť není tu skoro díla, jež by nezasluhovalo naší pozornosti. Bedlivému po- zorovateli neujde též, že není tu, až na jednu, dvě výjimky, žádné nahoty, jež byla dosud nezbytnou na každé umělecké výstavě, což s radostí konstatujeme. Příroda a současný život je předmětem tohoto mo- derního umění.

Zprávy církovní. Jeho Eminencí nejdůst. pan kardinál Skrbenský, kníže-areibiskup pražský, sloužitl bude v sobotu, dne 8. t. m. ve tři čivrti na 7. hod. ranní tichou mšl sv. v kollegiátním chrámu Páně u Všech svatých na Král. Hradáanech. Osobní věstník duchovenský z diecése brněnské. Investováni byli dpp.: Jan Káňa na faru v Žarošicích, Jos. Lakota na faru v Nemoticích, Ant. Lujka na faru v Pyšelu a Ant. Šnajdar na faru v Biskupicích. Osobní věstník duchovenský z arcidie- cése olomoucké. Dp. Fr. Krist, farář v Llptáni, Investován byl na faru v Bánově. Dp. Fr. Glogar, admin. v Bánově, zůstal tam jako kooperator. Dp. Fr. Albrecht, kooper. v Oskavě, stal se admin. v Liptáni. Admin. ve Střílku jmenován tamní koop. dp. J. Berger. Dp. J. Přikryl, prov. katech. ve Vyškově, presentován na vakantní vikariát při metropolitním chrámu Páně