#1
alto_textblock
#1
Strana4.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LIT
#3
alto_textblock
#3
31. července 1901.
#4
alto_textblock
#4
Císlo 209.
#5
alto_textblock
#5
„Walka Czechóm“.
V Zakopané m, 28. července.
Ani mi nenapadlo, když jsem spěchal do
tatranského zátiší na polské straně, že Vám
odtud budu nucen podávat »zprávy z bo-
jiště«. Byl jsem na to tím méně připraven,
poněvadž vzácná společnost v Zakopaném n
letním pobytu meškající (Sienkiewicz, Sz-
maňski, prof. dr. Piekošinski, Za-
movski, Karski, Ostrowski, Kl -
dzianowski, Doboszyúski, Gorski
a sto jiných) při každé příležitosti dává na
jevo tak nelíčené sympatie k národu českému.
To, co se stalo, nejméně příjemně překvapil
právě Poláky.
V sobotu dne 27. t. m. přijelo sem od-
půldne necelých třicet výletníků z Těsínska
Svolali zde, v klidném Zakopaném ustavu
jící schůzi politického »s polku n
obranu hranic.e
Poláci z Těšínska, pod záštito
Polského domu v Morav. Ostravě
to mne velmi vábilo, a proto jsem si zašei
také do hotelu su Mořského oka«, kde se schůze
konala.
Očekával jsem všelicos přílišného, ale přes
to byl jsem překvapen. Hned u dveří koupi
jsem bojovný, agitační spis, vydaný právě pod
názvem »Spór czeskipolski na Šla-
sku cieszyúskim .
Jaký spis? V úvodě praví se: »Podezas
gdy Ciezsyn (město) ma tylko do zwl-
czania germanizacye, ruch narodowy
v tem zabřebiu (na Ostravsku !) m
jeszcze drugiego w roga v postaci a gi-
tacyi czeskiej, która jest o wiel
grožniejsze od niemieckej.«
Ve smyslu těchto slov pohybovaly se vý-
vody řečníků. Mluvili tak, jako by jim to dikto-
val — dr. Haase! Čechů není na Tě
šínsku a proto je musíme vypudit z Těšín-
ska, neboť rozvoji polského živlu na Těšínsku
nevzpírají se ani tak Němci, jako — Če-
ehové! Proto nutno Těšínsko od Čech
vyčistit a — připojit k Haliči.
Tak mluvil hlavní řečník; ani jediného
příkrého slova nepronesl proti Němcům; zat
proti Čechům s divokou nenávistí hlásal boj
jako proti ošemetným vrahům a bezohledným
násilníkům. Jiný řečník dokonce spustil o mos-
kalofilských výstřednostech na sletu sokolském
v Praze, načež předseda ho opravil, že Po
lákům v Praze na sletu žádného
příkoří se nestalo.
Resoluce, aby Těšínsko přivtě-
lenobylo k Haliči a příšti sjez
»Spolku na obranu hranice konal
se v Dúbravě na Těšínsku, přijata
jednohlasně.
Dlužno dodati, že z polských poslanců
předáků, v Zakopaném dlíeich, nikdo schůze
se nezůčastnil. Podiv, zvláště mezi P
láky z království, budila statistická tabulk
sgilačňí brožurky, z níž vychází na jevo, že r.
1865 bylo na Těšínsku 55 obecních škol pouze
českých a 14 pouze polských, kdežto r. 1900 byl
českých škol 53 a polských 114. To patrn
přes odpor, jaký rozvoji polskému kladou —
Češil
Kdo zná skutečně poměry na Těšínsku
kdo zná poměry na sněmu slezském a v zemske
školní radě slezské, kdo zná činnost superinten-
denta dra. Haase, s hnusem se musí odvrátit
od prolhané agitace svolavatelo
nedělního sjezdu v Zakopaném
Nebude od místa podotknouti, že znameniy
historik polský prof. dr. Frant. Pieko š in-
ski téhož večera v sále »Chramcovsky« ve
veřejně odsoudil nesmyslnou agi-
taci pro přivtělení Töšínska k Ha-
liči a pravil, že Poláci v Rako usku
nemohou dělat s užitkem jinou
politiku než politiku naprosté, po-
Ignát Hořica.
ctivé shody s Čechy !
#6
alto_textblock
#6
Válka jihoafrická.
Telegramy.
Z Londýna, 30. července. (C.-B.) »Reute
rova kancelář« oznamuje z Dundee: Včera as
20 mil severozápadně od N'Outo došlo k bitvě
Malé anglické oddělení bylo napadeno 400 Bury
kteří však byli odraženi se ztrátami. Angličané
měli čtyři mrtvé. Ztráty Burů nejsou dosud
známy. Pět mužů bylo zajato.
Z Londýna, 30. července. (C.-B.) Tel
gram Kitchenera z Pretorie praví: Od me
poslední zprávy bylo 49 Burů huď usmrceno.
nebo raněno a 303 byli zajati. Ukořistěno bylo
205 vozů, 270 koní a zásoby. Generál Hi-
vert Hamilton překvapil tábor Potgie
terův u Volmarana a zmocnil se v něm
všech vozů; 21 Bur byl usmrcen. Generál
Bruce Hamilton sděluje, že přepadl vel
telatví Byburgovo u Dassiesburgu a zajal
24 Bury, mezi nimi i Byburga, který byu
nebezpečně zraněn.
#7
alto_textblock
#7
Válčení s Cínou.
Telegramy.
Z Londýna, 30. července. (C.-B.) »Timese
ohlašují z Pokina: Číňané vyčkávají s napjetím
účinek tibetského poselstv
v Petrohradě. Uznávají, že toto úskočné
jednání s mocí, která nominálně podléhá Čině.
má za účel posíliti ruskou diplomalickou akci.
a zvýšiti její moc pro připad nového rozvinut
mandžurské otázky, kteréž lze v krátku oče-
kávati.
Z Londýna, 30. července. »Reute-
rova kancelář« oznamuje ze Šanchaje: »Nort
China Daily News« sdělují, že následkem
úspěchů spolku »Spojených krajsnů« v Čili prot
vojskům Lichunčanovým oživuje také hnuti bo
xerů v provincii Šantunu. — Proslýchá se, ž
Yunlu obdržel výnosné místo kontrolora pe
hlavním úřadu pro státní příjmy
#8
alto_textblock
#8
Telefonické zprávy „ Nár. Listí
Čechové v Dolních Rakousích.
Z Vídně, 30. července. Národn
rada Čechů dolnorakouských za
hájila styky s českým vedením strany se
ciálně demokratické ve Vídni k vůli spole
nému postupu v domáliání se českýe
škol v Dolních Rakousích.
Obě strany zvolily po třičienné depu
#9
alto_textblock
#9
taci, které budou míti příští pátek společnou
#10
alto_textblock
#10
schůzi.
#11
alto_textblock
#11
Koliskův návrh.
Z Vídně, 30. července. Včera ko
nala se protestní schůze proti ná-
vrhu Koliskovu, svolaná katolicko-po
litickou jednotou pro Dolní Rakousy. V re-
soluci protestuje se co nejrozhodněji proti
návrhu tomu a vyslovuje se zároveň poli-
tování, že pro návrh ten hlasovali také
církevní hodnostové.
Biskup Sterk.
R. Z Terstu, 30. července. Znám
příznivec Slovanů, biskup terstský msgr
Sterk v lázních rohateckých povážlivě one.
mocněl. Ve zdejších kostelích konají se ve-
řejné modlitby za jeho uzdravení. Zdraví
jeho bylo otřeseno rozčilením nad počínáním
Vlachů za jeho poslední visitace v Kopru.
Zatčení anarchisté.
n. Z Curychu, 30. července. Dnes
zde byl zatčen vůdce agitačního hnutí an-
archistického v Americe, Vlach Galliotti.
Stalo se to na oznámení z Patersonu.
Porubaná ruská výprava.
x. Z Londýna, 30. července. Dle pe
trohradské zprávy »Daily Mail« obdržel
ruská vláda od Asanova, zástupce ruské
obchodní společnosti v Kobdu zprávu,že
výprava majora Kostova, čítající
20 mužů, přepadena byla v Tibetu 2000
Tanguty a že část její byla povra-
žděna, čásť pak těžce zrančna.
Vláda žádati bude satisfakci
#12
alto_textblock
#12
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 30. července. (C.-B.) Císa
přijal odpoledne v Išlu v audienci kvirinál-
ského vyslance bar. Pasetta, jenž byl
potom i s chotí pozván k císařské tabuli.
Z Kopru, 30. července. (C. -B.
Zemský hejtman přečetl prohlášen
menšiny, ve kterém se praví, že členové
její znovu vstupují do zemského sněmu, pro-
tože jeho svolání bylo v terstském úřadním
listě uveřejněno také slovinsky a chor-
vatsky a protože minorita spatřuje v tom
uznání rovnoprávnosti slovinské a chorvatské
řeči s italskou. Když v debatě o osnově zá-
kona o právech učitelů na školách obecných
ujal se slova posl. Spinčí č, počala galerie
lomoziti. Byla pak vyklizena.
Při projednávání vládní předlohy o pře-
ložení zemského sněmu z Poreče do Pulje
navrhl posl. Laginja, aby vyřízení této
otázky přenechalo se říšské radě. Při čtení
návrhu tohoto v italském překladě připo-
menul posl. Laginja, že překlad
jest špatný a že se jím smysl ná-
vrhu překrucuje, dodav, že přečíst
se měl chorvatsky. Proti poznámc
této obecenstvo, jež se mezi tím na galeri
vrátilo, hlučně protestovalo a lo-
mozilo.
Minorita opustila pak sně-
movnu, načež byla schůze pro svou
neschopnosť platně se usnášeti u kon-
čena.
Ruský velkokníže v Cařihradě.
Z Cařihradu, 30. července. (C.-B.-
Zpráva časopisů, že velkokníže Alexandr
Michajlovič za svého pobytu v Caři-
hradě u sultána zabýval se také otázkou
neodvislosti Bulharska nebo o táz-
kou krétskou, prohlašuje se zde za bez-
podstatnou.
Sultánův posel v Římě.
Z Ríma, 30. července. (C.-B.) Ferid
paša, jenž přivezl králi koně od sultána
darované, měl audienci u krále a večer
bude na jeho poctu dvorní hostina.
Crispi.
Z Neapole, 30. července. (C.-B.) Dle
dobrozdání lékařů o zdravotním stavu Cri-
spově dnes vydaného trvá včera zjištěné
lehké zlepšení celkového stavu i srdeční sla-
bosti také dnešního dne; kdežto chorobné
zjevy nervosní zůstaly nezměněnv.
a. Z Neapole, 30. července. (C.- B.)
U Crispa jeví se podivuhodná ži-
votní síla. Předešlé noci se očekávalo,
že každým okamžikem nastane katastrofa,
ale ráno nemocný chtěl povstati, by za při-
činou výročního dne smrti krále Humberta
mohl diktovati soustrastný telegram králi a
římskému syndikovi. Crispi mluvil při tom
plynně a silným hlasem. Za diktanda oči se
mu svítily ohněm. Zlepšení potrvalo pak
celý den. Používá se k jeho osvěžení tak
silných prostředků, že lékaři se domnívají,
že účinky jejich ve 2. dnech snad selhou,
pakliže silný organismus nemocného neučiní
je zbytečnými.
Z Neapole, 30. července. (C.-B.) 07.
hodině večer o stavu Crispa vydané dobré
zdání praví, že sil nemocnému dále ubývá
že slabost srdce se za dne několikráte do-
#13
alto_textblock
#13
stavila.
#14
alto_textblock
#14
Německá návštěva v Brestu?
Z Paříže, 30. července. (C.-B.) »As-
Havas« konstatuje, že ani předsednictv
ministerstva, ani ministerstvo zahraničných
věcí nebo námořnictví nedostala zprávu,že
německé loďstvo pod pruským prin-
cem Jindřichem záhy připluje do Brestu.
jak některé noviny oznamovaly.
#15
alto_textblock
#15
Hlučná schůze.
Z Brusselu, 30. července. (C.-B
V poslanecké sněmovně navrhl posl
Buyl (liberál), aby schůze odročila se na
čtvriek pro nedostatečný počet po
slanců.
Předseda zdráhal se a nechtěl dáti hla
sovat o tomto návrhu, načež přítomní pro
testovali hlukem a rachocením
stolků, takže nebylo slyšet ani předsedy
ani řečníků. Jeden socialista začal zpívat
dělnickou marseiliaisu a jiní provázeli ji ra-
ehotem stolků.
Socialističtí poslanci dlali vůbec takový
hluk, že nebylo nikoho slyšet, ani ministr
Libaerta, pročež sehůze pro neutuchajíc
vřava byla ukončena.
K žádosti předsedy sněmovny požáda
ministr spravedlnosti van der Heuvel k vůl
dnešuím událostem ve sněmovně o za
#16
alto_textblock
#16
kročení soudu. Krátce po ukončení
schůze dostavili se do sněmovní budov
soudní prokurátor a státní za-
stupce a vyslechli obžalobu
předsedy proti socialistům Tur-
nemontovi a van Canzendou-
chovi, kteří mají býti stíháni pro
vyhrožování a urážku. Po schůzi
sněmu měli členové pravice poradu,
ve které se usnesli, podati za účelem zame-
zení dalších nepřístojností návrhy na
změnu jednacího sněmovního
#17
alto_textblock
#17
řádu.
#18
alto_textblock
#18
Anglický parlament.
Z Londýna, 29. července. (C. B
V dolní sněmovně I. lord pokladu Balfou
předložil královské poselství, v němž prav
se: »Král chtěje dáti lordu Robertsov
za jeho velké zásluhy, jako vrchnímu veliteli
v jižní Africe, zvlástní důkaz své milosti,
doporučuje sněmovně, aby mu povolila do-
taci 100.000 lib. šterl.
Iršti poslanci provázeli čtení poselství
hlučnými protesty.
Na poptávku, je-li pravdou, že jedněm
londýnským novinám odepřeli úřadní
z právy, odpověděl ministr vojenství Bro-
drick, že ony noviny přinesly letos dva-
kráte zprávy o nastávajících událo-
stech, jejichž podkladem byly tajné úřadní
listiny. Úřadník, jenž to zavinil, jest již pro
puštěn, protože použil tajných listin nedovo-
leným způsobem. Troufá, že sněmovna bude
ho podporovati, aby se takové věci neopa-
kovaly; zlehčujeť se jimi státní služba a země
uvádí se v nebezpečí.
V dalším průběhu schůze dojednala se
předloha o pozemkové dani ven-
kovské.
Ke konci debaty došlo k hlučným
výstupům.
Za řeči liberálního poslance konser-
vativci pokřikovali: »Hlasovat! hlasovat!
Redmond zas volal: »Policie! Policie!-
a na předsedu: »Proě nestaráte se o po-
řádek?«
Při dalším přerušování speaker udal
Redmonda a ten vyloučen ze sněmovny az
do ukončení schůze 303 proti 171 hlasům.
Dva irští poslanci stěžovali si, že hlaso-
vání nebylo oznámeno, jak řád káže.
Patrik O'Brian vykládal to předse-
dovi a zdráhal se jíti na své místo. Také
jeho předseda udal a sněmovna vyloučila ho
ze schůze,
Za těchto událostí sněmovna byla hojně
obsazena a smýšlení velice podrážděné.
Z irských lavic ozývaly se přes tu chvíli
protesty, ale předloha schválena přec v 2.
čtení beze všech dalších příhod.
V horní sněmovně lordů sdělil lor
Rosebery, že navrhne, aby návrh v pří-
čině králova prohlášení při nastoupení trůnu
odkázán byl komisi k další poradě.
Návrh o titulu králově přijat pak ve 2.
čtení.
Lord Rosebery navrhl, aby na míst
slov: »Král všech zámořských osad brit-
ských«, vložilo se: »Král Britů za mořem.
Z Loudýna, 30. července. (C.- B.
V dolní sněmovně tázal se Parker, zdal
vyjednává se s německou vládou o zrušení
zákazu dovozu plodin z Kanady a zdali an-
glická vláda chce dáti ujištění, že se přičiní,
aby Kanadě zajistila v obchodní smlouvě
klausuli o největších výhodách. Státní pod-
sekretář ministerstva zahraničních záležitostí
Cranborne odpověděl, že se ve
věci této nyní s Německem vyjednává,
že všák vláda důležitou otáz ku
návrhu uvedenou bedlivě uváží. President
obchodního senátu Gerald Balfour pro-
hlásil, že poradní výbor tohoto svolán jest
ke schůzi, by pojednal o návrhu německého
celního tarifu. Při dotazu Johna Red-
monda v příčině irského vrchního soudce
zvolal O' Shee: Jak dlouho budou tito
lotři v justici ještě trpěni?
Předseda vyzval jej neprodleně, by
urážlivý výrok tento odvolal. Když O'S hee
vyzvání tomuto nevyhověl, navrhl Bal-
four, by byl ze schůze vyloučen.
Návrh tento přijat byl 258 proti 50
hlasům, načež O'Shee sněmovní sín
#19
alto_textblock
#19
opustil.
#20
alto_textblock
#20
Z Argentiny.
Z Buenos Ayresu, 26. července. (C. -B.
Kongres schválil předlohu o zru šen
stavu obleže ní.
#22
alto_textblock
#22
Telegrafické zprávy hospodářské.
x. Z Vídně, dne 30. července. (Tlfgrm.
»N. L.«) Porady, zahájené mezi vládou ra-
kouskou a uherskou o colním tarif u byly
odročeny, protože vzhledem na publikovaný
tarif německý bude nutno stanoviti
no vé sazby. V poradách bude pokračováno
počátkem září.
Z Vídně, 30. července. (C.-B.) V Br-
genci konala se 4. t. m. konference všech stát
interessovaných na rybářství na B-
damském jezeře. Dostavili se zástupe
bavorští, badenští, lichtensteinští, rakouští, švý-
caršti a virtemberští. Předsedal odborný před-
nosta rakouského ministeria orhy, svob. p. Beck
Návrhy a usnesení budou pojaty v protokol
a budou předmětem dalšího jednání zúčast-
něných států.
st. Z P'ešti, 30. července. (Zvl. telegr.
»Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 25.000
Ceny beze změny. Platila: pšenic e tisská79
kg K 8.—, 77.4 kg K 7.90, 75 kg K 7.724
hartská 76.3 kg K 7.90, banátská 76.5 kg
K 7.70, bačská 75 kg K 7.65, 76.5 kg K 7.95,
skladní 72 kg K 7.20, 76 kg K 7.70, 76.8
K 7.87; nová tisská 80.5 K 8.30, 80 kgk
8.1214. 79.5 kg K 8.05, 78 kg K8.—, 77 kg K 7.80,
peštská 79 kg K 8.125, 78 kg K 8.—, 76
K 7.80, 76.3 kg K 7.50, snětivá, 75 kg k
7.72k; žito nové K 6.75; ječme n nový
K 6.40; oves nový K 6.60; repka K
13.15—13.35.
Terminový obehoď byl mdlý n
zprávy z ciziny.
K večeru znamenala pšenice na měsle
červenec K 8.07, pšenice na říjen K 8.13,
pšenice na duben K 8.43, žito na říjen
K 6.74, oves na řijen K 6.29, kukurice n
#23
alto_textblock
#23
červenec K 5.24, kukuřice na srpen K 5.15,
na květen K 0.—, řepka na srpen K 13.40.
Slanina 3-dílová po K 42.—; jiné
zboží beze změny.
Počasy: par no.
Z Cařihradu, 30. července. (C. - B.
Dragoman otomanské banky vynasnažuje se prý
u francouzského vyslance o příznivé řešení ná-
břežní otázky, aby francouzská vláda
nebyla nucena užiti donucovacích prostředků.
n. Z Berlína, 30. července. (Zvl. telog.
»N. L.«) Firma Foldmann, majitelka velké
cihelny v Eesenu, octla se v úpadku. Majitel
její se občsil.
V neděli večer provedla politická polici
domovní prohlídky u dvou žurnalistů, které
měla v podezření, že dodali londýnské »Finanz-
chronik« úplný exemplář celního tarifu. Pr
prohlidce nalezen prý přitěžující materiál.
»Vossische Ztg.« zabývá se dnes novým
celním tarifem v úvodním článku, který končí
slovy: »Nyní známe úmysly vlády, vidíme, jak
jsou škodlivy a musíme všemi svými
silami je potírati. Byli jsme nedůvěřivi,
pokud byl celní tarif tajně sděláván a nyní
vidíme, že naše nedůvěra byla o práv ně na
a že jsme vládě v tom směru nikterak nekřiv-
dili. Nyní jest jasno. Proti tomuto návrhu mu-
síme s týmž úsilím a vytrvalostí bojovati, jako
proti zákonu vyučovacfmu, jako proti předloze
převratu a proti zákonu Heinzovu — s týmž
úsilím a jak doufáme, s týmž výsledkem. Duch
lidu může se poznáním velkého nebezpečí, které
jemu hrozí z nového celního tarifu ve směru ho-
spodářském, tužiti rovněž tak, jako vzpomínkou
na dobytá vítězství. Myslíme, že si průmysl
obchod ve svém zájmu nezadají a budou o svůj
život bojovati, a jsme přesvědčeni, že úsilí jejich
korunováno bude zdarem. Doufáme, že dožijeme
se dne, kterého tento celní tarif octne sev
témže koši na papír, jak zmíněné již předlohy.
w. Z Londýna, 28. července. (Zvl. tel.
»N. L.«) »Sunday Special« oznamuje z Ria de
Janeiro ze dne 26. t. m.: Zavládla zde v še-
obecná panika. Jest obava, že všeobecný
úpadek průmyslu a obchodu bude míti velice
nepříznivý vliv na státní finance. Nové
klesnutí cen kávy ve sloučených státech o s
až 10 proc. působí dojmem zdreujíeím. Kura
směnek ztrácí u porovnání se zlatem již nyni
65 proc. Vše, co se dováží, se zdražilo, což
znamená pro zemi velkou pohromu, jelikož jest
nucena dovážeti z eiziny životní potřeby, jako
obilí, oleje a pod. Spolková vláda těší veřej-
nost, že krisi překoná. Ve spolkovém rozpočtu
provedou se úspory. President snaží se zavésti
je také ve státech San Paolo, Minas a Rio de
Janeiro, by snížiti se mohla daň na vývoz kávy.
Z Londýna, 30. července. (C.-B.) Místo-
král indický telegrafuje: Vyhlídky na
žně se celkem zlepšily. Dešťů nebylo sice
s dostatek, leč pro nynějšek stačily. Vyjímaje
Dekan Guzrat, západní Pendžab, čásť střední
Indie a států rajputanských, kde se setba po-
někud opozdila, nevyskytly se dosud žádné
značnější škody. Také ceny nepoukazují na
žádné obavy.
Vrchní komisař kanadský v Londýně do-
stal zprávu, že letošní kanadská ž en
nemá rovné v dějinách země. Ve všech krajích
čeká se pěkná úroda, ale Manitoba a severo-
západní krnj staví Kanadu svým výtěžkem
hodnotou v popředí všech zemí na světě, kde
se pěstuje pšenice. V Kanadě nebyla taková
parna jako v západních krajínách Spojených obcí.
Z Halifaxu, 29. července. (C.-B.) Zá-
stupce provinční vlády manitobské cestuje p
přímořských okresích a snaží se získati mimo-
řádné pracovní síly pro žně. Odhaduje vý-
sledek vinohraní na 60 mil. b. a praví, že
bude třeba mimořádně 50.000 dělníků. Ka-
nadská pacifická dráha poskytuje zvláštní vý-
hody zemědělským dělníkům, o nichž ví, žes
usadí trvale v Kanadě.
Z Washihgtonu, 29. července. (C.- B.)
Povětrnostní kancelář oznamuje: Suc h
a horka v kukuříčné oblasti pominula.
. .
Z Nového Zorku, 30. července. Smýšlen
pevné, pženice na červenco 76.—, pšenice
na září 743/, kukuřico na červenec —.—,
oukr muscovados 31., bavlna 8 1/p1 .
Na peněžní burse závěreční smýšlen
#24
alto_textblock
#24
chabé.
#25
alto_textblock
#25
Národní hospodář.
#26
alto_textblock
#26
Návrh německého celního tarifa
a naše zemědělství.
Doby, kdy Rakousko bývalo obil-
nicí celé střední Evropy, již minuly.
Působily k tomu zejmena dva faktory: jednak
vzrůst naší průmyslové výroby,
jednak zvětšené zemědělské ná-
klady výrobní a soutěž rusko-ame-
rická.
Jak se vzdor nepřízni obchodní politiky
a neporozumění vídeňských vlád vzmohla v tomto
státu průmyslová výroba, lze nejlép
z toho posouditi, že spotřeba uhlí, tohoto zá-
kladního spotřebného předmětu průmyslového,
stoupla u nás z 11.2 mill. metr. centů r. 1851
na 289.9 mill. metr. centů r. 1899 a že jsm
na př. r. 1861 dovezli surové bavlny jen
249.210 metr. centů, v r. 1878 již 1,400. 651
metr. centů. Tento vzrůst měl nutně za následek
zvýšení poplávky po obili a tak klesal náš vý-
voz, zvláště pak chlebovin, pšenice a žita, rok
od roku. Dnes o naší vývoznosti chlebovin ne
lze vlastně již ani mluviti. Leč tato přeměna
— zejmena v zemích českých se odehravší —
v stát s převahou průmyslovou nebyla důvodem
jediným. Chleboviny a merické, jichž výrobní
náklad se určuje u pšenice při 1 metr. centu na
7 K, opanovaly naše hlavní odbytiště, Německo.
My, jichž náklad výrobní se u pšenice udává na
18 K, kteří platíme na svých drahách vysoké
dovozné, kteří jsme nepožívali výhod levných
vodních cest, jsme ovšem proti této soutěži s vý-
sledkem bojovati nemohli. Vzrůst cukrovarnictví,
sesílení vývozu ječmene, dobytka a pod., udává
nové dráhy našeho zemědělstva, jež bylo nuceno
hledati.
V změněných poměrech však důležitost
vývozu našich zemědělských plodin vůbec ne-
klesla. Razila si pouze jiné dráhy. My přestali
sice vyvážeti chleboviny, za to však zmohutněl
náš zemědělský vývoz v jiných směrech. Do-
#27
alto_textblock
#27
vedli jsme si to obhájiti v celé řadě agrárních
výrobků. Těmto právě dostalo se poslední
naší obchodní smlouvou s Německem n ě
kterých výhod. Návrh nového celního ta-
rifu nám je šmahem bere, ba utiká se
i k železné hradbě minimálního tarifu obilního.
Jaké by byly pro nás důsledky, znázorní nám
nejlépe data našeho zemědělského obchodu
s Německem.
Náš celkový mezinárodní obchod, jehot
čísla sem za účelem lepšího přehledu kladu,
jevt se dle úřadních sťatistických výkazů v po-
sledních pěti letech takto :
dovoz
vývon.
v tisíci kor.
. . .
1,454.014 1,632.460
1897 . . . 1,566.050 1,619.588
1898 . . . 1,705.188 1,709.980
1899 . . . 1,673.557
1,967.507
1900 . . . 1,748.968 2,061.705
Z něho připadalo na Němec ko (včítaje
svobodné přístaviště brémské a hamburské):
dovoz.
vývoz
v tislei kor.
1896
514.894 793.78
. ..
1897 . . .
540.780 798.046
1898 . . .
564. 842
840. 904
1899 . . .
598.549 982. 884
1900 . . . 635.376 1,016.340
Připadá tedy loňského roku 37.46 proe.-
veškerého našeho dovozu na Ně-
mecko a do Německa obrátilo se
52.34 proc. veškerého našeho vý-
vo z u. Speciálně zemědělských a lesnických
plodin vyvezli jsme v uvedených posledních
pěti letech do Německa:
roku 1896 za . . . 550.384 tisíc kor.
» 1897 » . . . 555.792 » ,
„ 1898 » . . . 576.860 » »
„ 1899 » . . . 690.220 » ,
„ 1900 » . . . 684.651 »
Při tom nutno uvážiti, že udány jsou
ceny vyvezených zemědělských výrobků, které
v dobách posledních značně klesaly, že by tedy
statistika co do množství vyvezených výrobků
byla pro naše zemědělství ještě příznivější.
Z těchto čísel lze nejlépe oceniti n á-
sledky agrárních úmyslů hraběte
Bülowa. Jak jsme shora ukázali, obrací se
52 našeho vývozu do Německa; více než polo-
vina tohoto vývozu týká se produktů zeměděl-
ských a lesnických: tedy proti více nez
čtvrtině našeho vývozu vůbee
obraci se zbraň navrženého no-
vého německého celniho tarifu.
Tak odplácí Prusko za nesčetnié o blě ti,
které přineslo Rakousko trojspolku, za to přímě
ohětování celé řady průmyslů a
vážných zájmů hospodářských, za t
léta sebezapírání a poslušenství!
Na jednotlivé vývozní skupiny
zemědělské působila by nová osnova cel-
ního tarifu, kdyby dožlo k jejímu provedení,
způsobem přímo zničujieím.
Jak čtenářům známo, stanoví Bülowův návrh
minimální tarif pro obilí. Nás obilní vývos
posledních pěti let vytvořil se takto:
celkem z toho do
vyvezeno Německa
v tisíci korunách
1896
83.954 71.178
1897 . . . . 79.950
72.498
1898
64.006 57.860
1899 . . . 82.278 69.016
1900 . . . . 58.209 49.505
Jest tedy Německo v tomto směru naším
hlavním odběratelem. Co se pomöru jedn o-
tlivých druhů obilních týče, tu ná-
sledkem americké soutěže se kryjí naše vývoznl
čísla téměr s čísly vývozu ječmen né h o.
Ten činil v tisíci korunách:
roku 1896
. . . . 66. 408
» 1897
. . . . 68.188
„ 1898
. 56. 600
„ 1899 . . . . . 67.120-
.6 ses
„ 1900 .
Dosavadní smluvní německá sazba celnl
stanovena u ječmene na 2 m., návrh hr. Ba-
lowa zvyšuje ji na 4 m. Každý, kdo zná naše
nepříznivé dopravní podminky, naše vysoké vý-
robní náklady v zemědělství, dovede si snadna
představiti důsledky tohoto enormního zvýšení.
Dosavadní smluvní německá celní sazba na-
oves obnášela 2.8 m, hr. Bülow ji zvyšuje na
6 marek (minimální sazba 5 marek). Oves jest
druhým druhem obilním, který si uhájil jakous
takous vývoznost. Nepatrnou ovšem a proto Né-
mecku ne valně nebezpečnou. Dovezenoť ovaa
do Německa (v tisíci K)
r. 1896 . . . . . . . 2906
» 1897 . . . . . . . 3704
» 1898 . . . . . . . 3636
» 1899 . . . . . . . 4835
» 1900 . . . . . . . 3004
I proti těmto zbytkům lepších dob obrad
se nová sazba!
Ještě více má býti postižen slad je č
menný. Dosavadní smluvní sazba určena na
3.6 marky, návrh nové celní sazby zvyšuje j
na 6.25 marky. Jsme hlavními něme-
ckými dodavateli sladu. Zde s námi
nesoutěží téměř žádný jiný stát a proto obrac
se zvýšení tarifní jen a jen proti
nám.
Čísla našeho vývozu sladu do Německa
nejlépo ukáží, jak intensivně a pronikavě máme
býti postiženi. Vyvezli jsme sladu
#28
alto_textblock
#28
1896
#29
alto_textblock
#29
do Německa
#30
alto_textblock
#30
celkem
#31
alto_textblock
#31
v tisíci K
. . za 27.826 . . 41.020
r. 1896
» 1897 . . » 34.054 . . 48.906
» 1898 , . » 32.552 . . 48.576
» 1899 . . , 34.724 . . 50.498
» 1900 . . „ 35.809 . . 50.802
Dosti výnosný obchod vytvořil se posledn
dobu s veje i. Dodali jsme jich Německu
r. 1896 za . . 66,712.000 K
» 1897 » . . 73,380 000
66,488.000
» 1898
» 1899 » . . 70,172.000
» 1900 » . . 83,394.000
Patrně na důkaz trojspolkové lásky nav
huje kaneléř »spřátelené říše« zvýšenř če sa vadnl
celní sazby z 2 marek na — 6 murek . . . No
jde o nic jiného, než o ú plné u bíti te