Číslo 350.

V Praze, dne 22. prosince 1900.

Ročník IV.

Redakos, administruceu oxpedice Praha, Pštrossova ulice. číslo 200—I. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí. Mexpečetěnéreklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levne 1 při častější inserci po- skytujeme výhody Pycházejí denně ošestě hodině ranní V pondělí a po svátku vedy po dvanácté ho dině polední. Jednotiivé číslo za 8h 7elefon redakce č. 1126

KAl

ULLKt

Lle

Předplatné pro Prahu s donáškou do domu: K 2.80 měsíčně. . . .. čtvrtletně . .. K 8.40 celoročně . . .. K 38.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . .. .. 3.— 9.— čtvrtletně . .. celoročně. . .. K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně.. .. K 48.— Do Ameriky, Franote, Švýcarska, Italie, Bel- gie, Anglie a Ruska: čtvrtletně 13.20 celoročně K 52.80 Telefon redakce č. 1126.

Slunce vychází v 7 hodin 58 minut ráno. Slunce zapadá ve 3 hodiny 59 minut večer.

Sobota:

S v. Zenon a.

v chrámu Čtyřicetihodinná pobožnost u sv. Salvatora v semináři od 18.—22. t. m.

Páně

P. T. pp. přispivatelům a inserentům našeho listu! V příčině vánočních svátků jest zá- věrka listu, který vyjde ráno na Hod Boží již o 3 hod. odp. dne 24. prostnce (po- ledník ponděiní tudíž nevyjde), z toho dů- vodu, aby popřán byl svatvečerní klid ve- škerému personálu závodu, žádáme veškeré své příznivce a přátely, by laskavě pří- spěvky své a zvláště inserty zaslati st nám neobtěžovail do 12. hodiny polední, ač-li věc uveřejněna býti má v čísle na Hod Boží.

Sněm království českého, (IV. výroční zasedání z r. 1895. Schůze 27.) V Praze, dne 21. prosince 1900. Z devíti, na jednacím pořádku dnešní schůze s nalézajících předmětů vyřízeny byly jen čtyry. Před- mět první, kterým bylo pokračováno ve 2. čtení zprávy komise rozpočtové o zemském rozpočtu na rok 1900 vyřízen byl při »zkráceném jednání« celkem hladce a beze všeho rozčilení. Promluvilo sice neméně než deset poslanců, ale, protože pronášeli většinou jenom jistá drobná přání svých volebních okresů, mluvili všichni celkem jen zkrátka a sně- movna jich také — neposlouchala. Rozpočet schválen byl pak hned i ve třetím čtení. Že teprve na samém sklonku roku, nesvědčí dojista o žádných poměrech pravidelných. Mělť do dnešní chvíle schválen býti již rozpočet na rok 1901, a zatím ocitne se zítra na denním pořádku rozpočet prozatímní . .. Daleko větší pozornost sněmovny, než-li roz- počet sám, těšil se druhý předmět rokování. Bylo to druhé čtení zprávy komise pro práce veřejné o zprávě zemského výboru ohledně podporování železnic nižšího řádu. Jako ve všem, bylo království české odkázáno na svépomoc také v oboru železničním. Stát nedbal oprávněných jeho steskův a tužeb, zanedbával je v ohledu tomto daleko více, nez slušno a spravedlivo. Byla proto země nucena, chopiti se zvelebení želez- nictví nižššího řáou, a vykonala dojista skutky, na něž může býti hrda. Dalo se arciť očekávati, že nově zakládané místní dráhy nebudou se vypláceti, a skutečně tomu dnes tak i jest. Ale hospodářská cena provedených místních drah bude moci býti stanovena teprve po delší době. Po té, až tyto místní dráhy projdou, jak se říká, zkoušku ohněm. Nemůže býti zajisté nikoho, kdo by tvrdil, že hlavní užitek železnic pro zemi a říši spočívá jediné v hojném finančním výnesu těchto podniků. Naopak: užitek ten spočívá ještě u větší míře v užitku hospo- dářském, v účinku jejich na hospodářský vývoj okresů a obcí, v atrakčním obvodu jejich ležících, otevřením nových výrobních pramenů, vyprostěním různých surovin a látek pomocných z dosavadní strnulosti a uvedením jich do oběhu. Místní, racionelně založené dráhy, přivádějí v rostoucím množství též hojný dopravní materiál hlavním drahám I. a II. řádu, zvyšujíce jejich vý- nosnosť, což arciť pro stát a zemi nabude teprve plné platnosti tehdáž, až prozíravou železniční poli- tikou veškerá železniční síť přejde do služby obecnostl. Póhříchu nelze té doby za trvajících poměrů poli- tických, počítati v tomto směru na součinnost ústřed- ního zákonodárného sboru. Komise pro veřejné práce vyjímá s povděkem ze zprávy zemského výboru, že týž vzal přání, jež pronesla ohledně urychlení podávání účtů dopravních, zřízení družstev železničních, postátnění zbývajících drah soukromých, probíhajících českým královstvím, jakož také ohledně jednoduchého a účelného zřízo- vání místních drah nejen v pilnou úvahu, nýbrž že zahájil také ve směru naznačeném jednání s c. k. vládou. Komise pokládá za velmi důležité, aby vý- sledek tohoto jednání byl v brzku sdělen se sl. sněmem království českého a podává v tom ohledu selou řadu příslušných návrhů. Podotýkáme k tomu, že z posavadní zemské že- lezniční akce do konce r. 1899 vychází na jevo, že bylo zemskou garancií zajištěno 31 drah v úhrnné

délce 1058.7 km., jejichž úhrnný náklad zařízovací byl rozpočtěn na 123,459.050 K, podpora zemská na zakoupení kmenových akcií byla poskytnuta 19 drahám místním v délce 533 km., jejíchž celkový náklad činí 63,200.200 K v obnosu 6,028.400 K. Normální roční obtížení země čihilo by koncem r. 1899 u drah, zemí podporovaných, po jejich dostavení 4.004.153 K, vzrostlo tedy od konce r. 1898 o 601.949 K. Po řeči zpravodaje posl. Kaftana, jenž odpo- ručoval zprávu komise s příslušnými návrhy ku schválení, přísedící zemského výboru Vojtěch hr. Schönborn jako důkladný znalec předmětu ne- váhal dáti výrazu svému přesvědčení, že poslanec Kaftan dívá se na celou akci železniční skly po- někud růžovýml a odporučoval, aby šetřeno bylo při ní co možná nejvíce zemských financí. Doznal také za své vývody u veliké části sněmovny hlučného potlesku. K posl. Vojt. hr. Schönbornovi přidružil se také posl. Adámek. Přes to byly však schváleny návrhy komise v druhém a hned i v třetím čtení. Po schválení změny zákonného pojmenování volebního okresu měst a míst průmyslových Vild- štein, Kynšperk, Hazlov a Falknov, k němuž z pří- činy níže položené bylo zapotřebí hlasování dle jmen, rokováno bylo o spojení městké obce li- beňské s obcí král. hlav. města Prahy. Komise pro záležitosti okresní a obecní předložila za tím účelem sněmu osnovu tří potřebných zákonů. Z prvního jsou důležity 5§: 1. Místní obec Libeň Stará s přidělenými osadami Holešovice Malé, Libeň Stará, Libeň Židovská, Libeň Nová a k těmto osa- dám patřícími samotami vylučuje se z obvodu okres- ního zastupitelstva v Karlíně, přestává býti obcí o sobě a slučuje se s celým svým obvodem katastrálním s obcí král. hlav ního města Prahy v jednu obec pod společ- ným jménem »královské hlavní město Praha«, činíc tu osmou část pod jmé- nem »Libeň« a říditi se bude s ostatními městy pražskými obecním řádem pražským. § 2. Veškeré jmění a statek, jakož i veškeré závazky místní obce Staré Libně i přidělených osad přecházejí na obec pražskou. § 3. Na obec král. hlav. města Prahy přechází čásť jmění a břemen zastupitelského okresu karlín- ského dle stavu 31. prosince 1899 a to v poměru, v kterém jest výnos okresní přirážky v roce 1899 předepsané připadající na místní a katastrální obec Starou Libeň k výnosu přirážky té v celém okresu. Rozdíl mezi takto vypočtěnou poměrnou částí jmění a břemen okresu vyrovná se mezi obcí král. hlavního města Prahy a zastupitelským okresem karlínským. Kdyby mezi okresem a obcí král. hlav. města Prahy o výši náhrady této nebylo docíleno shody, náleší rozhodnouti výboru zemskému. Druhým zákonem změní se některé paragrafy obecního řádu král. hlav. města Prahy, daného 27. dubna 1850, třetím pak § 3. řádu volení do sněmu království českého. Má zníti takto: »Za volící okresy města Prahy o sobě prohlašuje se patero okresů vo- lících, a sice: 1. Staré Město, 2. Nové Město, 3. Malá Strana, 4. Hradčany, Král. Vyšehrad a Hole- šovice-Bubny a 5. Josefov a Libeň. Zároveň navržena byla resoluce, aby sněm se usnesl: C. k. vláda se žádá, aby učinila opaření, by změněn byl řád volení do říšské rady, pokud se týče přídavek k řádu volení do říšské rady v ten způsob, aby odstavec b) 8. tohoto přídavku zněl takto: »Malá Strana, Hradčany, Josefov, Vyšehrad, Hole- šovice-Bubny a Libeň«; dále aby učinila opatření, aby byla obec Libeň vyloučena z obvodu c. k. okr. soudu v Karlíně a přidělena do obvodu některého c. k. okr. soudu v Praze, pak aby táž obec byla vy- loučena z politického správního obvodu karlínskéhoa přidělena do obvodu magistrátu pražského, pokud se týče z části c. k. polic. ředitelství v Praze.« Proti návrhům komise pro záležitosti okresnía obecní postavil se rozhodně přísedící zemského výboru prof. dr. Pražák. Ale po řeči posl. dr. Herolda, jenž hleděl jeho vývody vyvrátiti, byly oba dva první jmenované zákony přijaty. Za to však nebyl schválen navrhovaný zákon třetí, neboť ukázalo se po výsledku

hlasování dle jmen, že nebylo ve sněmovně potřeb- ných tří čtvrtin poslanců. Šloučení Libně s Prahou se tedy skutkem nestalo, a nemůže býti uskutečněno, dokud sněm neschválí ještě potřebnou kvalifikovanou většínou také třetí navržený zákon. Poměr hlasů byl: 154 pro, 18 proti. Pád zákona zavinili předně mlado- čeští nepřítomní poslanci, a pak lidová německá strana, kteráž před hlasováním odešla ze sněmovny. Liberální Němci hlasovali pro. Velkostatkáři hlasovali odděleně. Potom byla schůze pro pokročilost doby ukon- čena a čtena byla celá řada nových dotazů a ná- vrhů. Podotknouti dlužno ještě, že ve sněmovně vy- volala jistou sensaci zpráva, že ve schůzi školské ko- mise, konané před včerejší sněmovní schůzí, předčítán byl přípis místodržitelství, prohlašující, že nebylo schváleno usnesení sněmu království českého, týkající se změny § 30. zákona o dozoru na školya čelící k tomu, aby král. hlavnímu městu Praze dostalo se rozšířeného zastou- pení v okresní školní radě. Stalo se po vůli Němců, kteří nechtějí dopustiti, aby pražská obec měla v německé okresní školní radě většinu, jako ji má vídeňská obec v tamní okresní radě školní.

Nejv. zem. maršálek Jiří kníže Lobko- vic, zahájil schůzi o 11. hod. 2 min. dopol, načež posl. Mareš a soudr. dotazují se místodržitele ohledně jednání politických úřadů v záležitosti nedostatku vody v Mýtě, polit, okres rokycanský. Po vyřízení některých formalit přechází sněmovna k jednacímu pořádku, k pokračování v druhém čtení zprávy komiserozpočtové o rozpočtu zemském na r. 1900 Posl. Ant. Steiner (ze Žatce) prosí sněm, aby vy- zval vládu, aby konečně jednou postarala se o zákony, jež by byly ve prospěch rolnicva, a zákony je poškozující, aby byly odstraněny. Řečník žádá hlavně za odstranění bursov- ního termínového obchodu, načež dokazuje, že tohoto ob- chodu ledabyle konanými anketami odstraniti nelze. Potom řečník obrací se proti kartelům, zvláště proti kartelům cukrovarským a žádá za zákon, jenž chránil by původ chmele Na konec podává řečník resoluční návrh, aby se sněm usnesl, by vláda byla vyzvána, aby při poradách o celních a obchodních smlouvách podnikla vše, by domácí chmel nebyl citelně poškozován vysokými cly těch států, do kterých jest vyvážen český chmel. Posl. Posselt přimlouvá se za zvýšení zemské sub- vence pro obchodní školu v Jablonci, pak za sestátnění obchodních učilišť a doufá, že subvence obchodním školám za r. 1900 bude zvýšena. Dále upozorňuje řečník na ži- velní pohromy, kteréž rok co rok stihají krajiny krkonoš- ské, a navrhuje, aby rozpočtový výbor a zemský výbor za- řadil do rozpočtu dotaci na náhrady živelních, rok co rok se opakujících škod. Posl. dr. Klouček pojednává o zřízení kursu mi- strovského pro zámečníky a zámečnické pomocníky a do- vozuje, že nedostatek žactva na kursu tom zaviňuje ne- blahá tendence naší vlády, která, zařizujíc tyto kursy, nemá na zřeteli, že mají sloužiti k povznesení živnostni- ctva nejen jedné národnosti, nýbrž veškerých národností v tomto soustátí soustředěných. Pro národ německý, který nedostačuje ani, aby mohl řádně kursy takové vyplniti, aby se staly účelnými, činí se zbytečné náklady. Pod- mínka, že petenti do kursu musí býti znalí jazyka něme- ckého (Slyšte! Slyšte! Posl. Formánek: To je státní němčina!) jest úkazem tak smutným, že se nad ním musí každý upřímný Čech pozastaviti. Z milionů, které se do Vídně posílají, nedostává se našemu živnostnictvu ani tolik, aby se mohlo odborně vzdělati. Nezbývá nám nic jiného, nežli se od Vídně úplně emancipovati. Na to žádá řečník, aby dotace pro technologické museum v Praze, kteráž ob- náši ročně na vydržování musea pouze 10.000 K, byla aspoň jednou tak zvýšena. Posl. Pacher pronáší některá přání měst, jež zastu- puje, stěžuje si na nedostatečné spojení buštěhradskou dra- hou a vyzývá vládu, aby v tom ohledu užila svého práva dohledu. Přimlouvá se konečně za zřízení okr. soudu ve Výprtech a za zvýšení subvence pro hudební školu v Pří- sečnici na 4000 K. Posl. Albl navrhuje, aby sněm vyzval zem. výbor, by konal šetření a sněmu v příštím zasedání podal zprávu o prostředcích, jež zamezily by sesouvání se půdy v obci Stranném (okr. chomutovský). Posl. Wolf podává a odůvodňuje tento resoluční návrh: 1. Zemský výbor se vyzývá, aby do zem. rozpočtu pro rok 1901 zařadil slušný obnos, kterýmž bylo by umož- něno rychlé upravení vodních toků horní Úpy a Labe,a 2. vláda se vyzývá, aby »feudálně-aristokratičtí« majitelé lesů byli co nejpřísněji přidržáni k tomu, by ve všem všudy šetřili ustanovení zákona na ochranu lesů. Posl. dr. Werunsky líčí průběh vyjednávání, jež vedl zem výbor s vládou ohledně upravení řeky Úpy, ale dodává, že zvláště finanční ministerstvo dělalo v tom ohledu různé a veliké obtíže. Zemský výbor staral se svědomitě o potřebnou odpomoc.