#1
alto_textblock
#1
Dne 30. května 1900.
#2
alto_textblock
#2
KATOLIOK LIYY.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 147. Strana3.
#4
alto_textblock
#4
Jelikož dle zprávy finačního odboru obmezení výdajů
nutným býti se jevilo, pracováno bylo na stavbě v měsí-
cloh zimních půl doby pracovní, aby část dělníků této
doby zimní nemusilo býti propuštěno. Dle posavadního
postupu lze se nadíti, že celkový rozpočet dodržen bude,
aniž by utrpěl postup prací stavebních.
Příjmů měla jednota v r. 1899 celkem 127.965 zl.
431/2 kr., vydání celkem 110.585 zl. 641/2 kr., zbyla
tedy hotovost dnem 31. prosince 17.379 zl. 79 kr.
O příjmy jednoty nemalých zásluh získali si neunavní
jednatelové spolku, kteří celkem odvedli částku 5840 zl.
55 kr. do pokladny jednoty, a to obzvláště: Pan August
Járka, c. a k. vojenský vrchní správce zásob. I. třídy ve
výslužbě v Praze, který odvedl nejvyšší obuos zl. 792.61.
Msgr. dr. František Krásl, prelát scholastik. Pan Julius
Kunz, měšť. učitel. Pan Josef Zvěřina, kníž: arcib. rada.
Pan Karel Lamprecht, c a k. major ve výslužbě. Její
Jasnost princezna Rosa Lobkowiczova. Pan Kajetán Patzelt,
pražský měšťan. Pan Leopold Pfeiffer, revident. Pan Jan
Suk, majitel domu. Pan Josef Goldmann, c. a k. účetní
oficiál. Pan Bohumír Korb, baron z Weidenheimů. Paní
Františka hraběnka Czernínová, roz. princ. ze Schwárzen-
bergů. Pan Josef Čermák, cís. rada. Pan František Prokop.
inspektor. Pan Jan Stüdl, dvorní dodavatel. Pan Alexandr
Baudiss, hlavní pokladník při spořitelně České. Mons. Jan
Drozd, c. k. profesor. Pan Kryštof Karnoll, lékarník v Mladé
Boleslavi. Pan Václav Váchal, kapitulár a novicmistr na Stra-
hově. Pan JUDr. Edvard rytíř Zahn, advokát v Praze. Pan
Vladimír svob. pán Pražák, c. k. odbo ní rada ve Vídni. Paní
Vilemína hraběnka Mirbachová roz. Thanova v Harfu nad
Rýnem. Pan Blažej Mixa, purkmistr v Příbrami. Pan Jan
Heřman, akad. malíř v Praze. Pan JUDr. Jan Vlček, ad-
vokát. Pan August Straub, majitel domu. Pan Antonín Kin-
dermann-Amler, sochař. Pan Vojtěch Kindermann-Amler,c.
k. dvorní klempíř. Pan Viktor Riedl z Riedensteinů, továrník
v Praze.
D užno slavnému shromáždění dále oznámiti, že panc.
a k. plukovní lékař, MUDr. Al. Hillitzer, odstěhovav se
z Prahy, daroval jednotě piano zánovní, jež řiditelství pro-
dati hodlá (lze prohlédnouti v kanceláři jednoty od 3—6 h.
odp.); dále oznamuje řiditelství, že pan c. a k. generální
major z Neuwirthů v Jetřichovicích jednotě věnoval podobiznu
vdp. kanovníka Václava Pešiny z Čechorodu, jenž o založení
našeho spolku v první řadě největších zásluh si získal.
Všem dárcům, kteříž příspěvky svými potřebám jed-
noty naší přispěli, jakož i obětavým pánům jednatelům
vyslovuje řiditelstvo tímto nejvřelejší dík.
Co se postupu stavebních prací na hlavním chrámu
sv. Víta za uplynulý rok 1899 týče, podáváme slav. shro
máždění následující zprávu :
Pražská akciová strojírna dokončila 31. ledna montáži
železné konstrukce střechy příční lodi a sanktusové věže.
K úplnému dokončení svých prací zbylo ji jen již
zmontování zavěšených podkrovních lávek v příční lodi,
kteráž práce nebyla dříve možna leč až po snesení vrch-
ního patra vnitřního lešení, pročež se na pozdější dobu
odložiti musila.
Kollaudace konstrukce střechy nedala se v uplynulém
roce předsevzíti, jelikož scházel na značné části příční
lodi ještě břidlový kryt a provede se až po úplném za-
krytí v roce 1900,ii
sb
Jakmile strojírna svojí montáži ukončila, přikročilo se
k provádění krytu.
Předem byly některé práce konkurenční cestou zadány
a sice: práce truhlářská co podklad pro pobíjení olovem na
sanktusové věži mistru p. A. Mickovi; práce klempířská,
totiž: pobití sanktusové věže vně i uvnitř olovem, obložení
hřebene a žlahů na vysoké lodi olovem a pořízení měděných
odpadních rour a zavěsení jich taktéž měděnými skobami
panu V. Kindermann-Amlerovi; práce pokrývačská na střeše
vysoké lodi, sestávající ze spodního lepenkového podkladua
vrchního dessinového krytu břidlou železnobrodskou a morav-
skou pánům Walterovi a Dohnálkovi a konečně vedení hromo-
svodu na sanktusu panu Fr. Scholle-mu.
Zatahování impregovaných krokví do železné konstrukce
počalo již roku předešlého a postoupilo tak daleko, že 15.
ledna mohlo býti pobíjení střechy též impregnovanými
prkny pod břidlu od západního štítu až nad pilíře příční
lodi dokončeno.
V únoru pak byly krovy jak na severní příční lodi.
tak i na sanktus zdviženy a postupně zašalovány.
Jak již podotknuto, bylo veškeré dříví, jak krovy, tak
i prkna proti ohni impregnovány.
Na jižní příční lodi zpozdila se práce tesařská pro stá-
vající tam ještě lešení, potřebné a osazování vrchní galerie
a fial, a mohla se dokončiti až 4. listopadu. Tím dnem by)
krov v tesařské práci úplně zdvižen.
Spozdění tesařské práce na jižní lodi příční zůstalo ale
bez vlivu na postup prací následujících. Tak v březnu vylo-
ženy žlaby a pokryt hřeben plechem olověným na vysoké
lodi i osazen tamtéž litý hřeben okrasný.
Když pak dne 8. dubna kříž pro sankus monsignorem
prelátem Kráslem posvěcen a na to zdvižen byl, počato bylo
s obložením věže sanktusové olověným plechem, kteráž práce
v polovici září úplně jak zevně, tak uvnitř dokončena byla,
načež pak dělníci klempířští s kladením žlabů a zakrýváním
hřebene, nároží a úžlabí na severní příční lodi počali a ještě
před počátkem nepříznivých nepohod vše dokončili.
Na lodi jižní položen jen profil hřebenový, načež pak
ještě i litý ozdebný hřeben namontován; další práce klem-
pířské přerušil dostavivší se sníh.
Pánové Walter Dohnálek počali v březnu s pokrý-
váním od západního štítu a došli, postupujíce za klempířem,
až k severovýchodní hraně příční lodi. Pokryli tudíž jižní
stranu vysoké lodi od štítu až k příční lodi, na severu pak
tuto stranu vysoké a dvě strany příční lodi.
Osazování práce kamenické nepřerušila ani zima 1898
až 99, tak že i v lednu 1899 v zaklenování opěrných oblouků
pokračovali.
Práci tuto umožnil způsob osazování, které se dělo vý-
hradně jen na roztavené olovo a bez použití jakékoli malty
V lednu zaklenuty poslední oblouky severní strany
do 28. t. m. i poslední na jižní straně při velké věži.
V únoru osazený první volné vrstvy dekorativních opěrných
pilířů nad nárožními kaplemi při západních věžích a již
v následujícím měsíci dokončeny pilíře ty úplně. Totéž dlu-
žno říci současně i o galerii s chrliči nad velkým oknem
západního průčelí.
Jakmile se tyto práce dokončily, sejmuto ve 2 patrech
lešení, čím se uplatnila valná část hotových prací.
Během leta a v měsících podzimních osazeny byly
ještě z větší části čtyř a šestihrahné fialy jižního opěrného
#5
alto_textblock
#5
a tolikéž i velké kraby nad; třetími vrchními
#6
alto_textblock
#6
systému
oblouky.
Na severu opozdila se tato práce tím, že kameníci pro
velmi četnou sochařskou práci na štítkách a jehlancích fial
postupu osazování nestačili
Osazeno tudíž jen něco hotových dříků fial, čím rásoby
hotové práce kamenické úplně vyčerpány byly.
Aby se zedníkům zaopatřilo zaměstnání, přeloženi zase
k obnově a výměně požárem r. 1541. poškozeného kvádro-
vého zdiva nad jižním portálem uvnitř lodi příčně, kteráž
práce v jarních měsících zastavena byla. Vnější plochy oblo-
ženy novými kvádry uvnitř, kde toho třeba bylo, nahraženo
poškozené zdivo z lomového kamene dobře pálenými cihlami
na maltu cementovou.
V měsíci listopadu bylo pro pokročilost této práce
možno vsaditi římsu pod triforiemi a z větší části i podnož
jižního velkého okna.
Jak již sděleno, pracováno v těchto místech stavby již
na počátku r. 1899.
Tak již v únoru počalo se stavěti lešení potřebné
k restaurování ostění velkého jižního okna. Při příležitosti
té shledána profilace ostění až do výše ochozu nad triforiemi
jmenovaným již požárem úplně zničena a ve vyšších vrstvách
a v eblouku silně poškozena, Aby se východní ostění opra-
viti mohlo, musely se celé vrstvy poškozeného kamene vy-
sekávati. Před tím však, aby se tomuto jihovýchodnímu.
silně poškozenému a nad to ještě nepořádně zděnému
pilíři dodalo více pevnosti, zazděny zplna oba průchody
z jižního schodiště do triforia nad kaplí sv. Václavskou
silně pálenými cihlami na maltu cementovou. Restaurační
práce pokračovaly pak v takové míře, že byly do zimy až
ke galerii dokončeny. Pro stavební období 1900 zbylo jen
dopracování některých, v hrubém stavu vsazených archi-
tektonických částí.
Galerie na jižní příční lodi pro svůj příliš špatný stav
sejmuta a nahražena úplně novou a byla do října i s vý-
chodními fialami osazena.
Ještě v listopadu osazeny některé hotové kusy obou
jižních fial, jichž dodělání však do příští saisony odloženo
býti musilo.
K úplnosti zprávy nutno jestě zmíniti se o pracích.
provedených na hlavní věži.
Vedle oprav části věže souvisících se západním ostě-
ním okna jižní příční lodi, které se samozřejmě společně
s tímto díti musily, jest ještě k uvedení dokončení a osa-
zení lípané, slepé kružby na západní straně a částečně do-
plnění nalípnuté galerie probíhající na všech stranách věže.
Těmito pracemi dokončena skorem úplně obnova vněj-
ších částí hlavní věže od 1. galerie počínaje a zbývají zde
již jen fialy nad velikými baldachýny a některá menší do-
plnění ve spodní části věže od terrainu k 1. galerii, kdež
nutno později ještě restaurovati opěrný pilíř přiléhající na
jižní portál a obnoviti kružbu první galerie kolem celé věže.
Bude snad zajímati stručné vypsání stavebního pro-
gramu pro r. 1900
Uvnitř veliké věže přikročí se k dokončení schodiště
až k podlaze 1. zvonice, která po své úplné záměně za
konstrukci železnou pojme jen zvon sv. Zikmunda, kdežto
nově zřízená, taktéž železná stolice druhého patra ponese
zvony sv. Václava, sv. Jana, sv. Dominika, sv. Josefa, sv.
P. Marii a Ježíše. Obě tyto nové zvonice jsou již v práci
a budou dle uzavírky zmontovány a zvony v nich zavě-
šeny do 18. srpna t. r.
Současně se železnými stolicemi upraví se definitivně
i podlahy, z kterých se obsluha zvonů díti bude.
Vedle této úpravy vnitřku hlavní věže, vyžadující
okrouhle nákladu 35.000 korun vykazuje stavební před-
počet pro rok 1900 ještě úplné dokončení opěrného systému
severní a jižní strany až po 1. galerii a dokončení prací
na průčelích západních věží. Jakmile práce tyto, vyžadu-
jící dle dalšího předpočtu nákladu 112.000 korun, dokon-
čeny budou, snesou se 3 patra lešení novostavby, což možno
ještě před příští zimou očekávati.
Vykonané práce let 1898 a 99 přestouply svým množ-
stvím pravidolné roční příjmy, ovšem ne bezdůvodně, po-
vaha prací prováděných; železná konstrukce střechy, šalo-
vání, práce klempířská a pokrývačská vyžadovaly, aby s
provedly jaksi v jednotahu a nepřipouštěly možnost, rozděliti
je na více roků.
Nutnost přivedení financí jednoty do správných kolejí
podmínila zredukování vydání pro oba roky 1900—1901
hlavně výplat dělnických z obnosů předešlých let per 84.000
až 72.000 zl. na ročních 42.00 0 zl.
Opatření toto přivodilo zase další, totiž restringování
počtu kameníků, zedníků, tesařů a nádenníků. Dejž Bůh, aby
rokem 1002 finance Jednoty dovolily obnovení dřívějšího
počtu sil pracovních.
Po přednesení zprávy jednatelské věnoval pan
president vřelou vzpomínku zemřelým členům, zejmén
+ jednateli spolku p. Em. Tonnerov i. Povstáním
z míst byla uctěna jejich památka. Zpráva jedna-
telská a účetní byly schváleny a bylo přikročeno
k volbám.
Po návrhu kapitulního děkana vsdp. monsignor
Hrádka zvolen aklamací Jeho Excell. pan hrabě
Thun za hlučného souhlasu a povstáním z míst z
presidenta, načež tento vřelými slovy děkoval za tuto
poctu a prohlásil, že s pýchou stojí v čele Jednoty,
k níž s celým srdcem lne. Do řiditelstva byli zvo-
leni pp.: Monsignor probošt Ant. Hora, monsignor
Thdr. Frant. Krásl, pp. Stüdl, Josef Zvěřina
Jan Herain, c. k. konservátor.
#7
alto_textblock
#7
Zprávy denní.
#9
alto_textblock
#9
* Návrat J. M. ndp. knížete arcibiskupa
Lva svob. pána ze Skrbenských do Prahy.
Nejdůst. knížecí arcib. konsistoř vydala včera toto
rozhodnutí: Oznamujeme veledůst. duchovenstvu praž-
skému, světskému i řeholnímu, jakož i všem věřícím,
že Jeho knížecí Milost náš nejdůstojnější arcipastýř
ve čtvrtek, dne 31. května ve 3 hod. odpol. státní
drahou (nádraží v Hybernské ulici) ze své římské
pouti do Prahy se vrátí. Na řečeném nádraží bude
uvítán deputací v. v. metropolitní kapitoly; ostatní
duc hovenstvo očekávající příchod nejdůstojnějšího arci-
#10
alto_textblock
#10
pastýře shromáždí se v seminářském chrámu Páně
sv. Salvatora, kde bude požehnání s nejsvětější Svá-
tostí Oltářní. Na to udělí nejdůst. kníže-arcibiskup
přítomným duchovním a lidu své vrchnopastýřské
požehnání a odjede do své residence. Oznámení
toto sloužiž všem místo všelikého jiného úředního po-
zvání.
* K belgickým volbám. Zdejší židovský
»Pr. Tagblatt« věnoval v úterním čísle celý úvodník
porážce katolické strany v Belgii. List popisuje volby,
které se děly 27. května poprvé známým přijatým
zákonem o volbách poměrných. Na konec článku pak
stojí: »S touto soustavou se předevčírem poprvé volilo
v Belgii a po dlouhých letech utrpěl klerikalismu
těžkou porážku. Zvolna a majestátně vystupuje ji-
třenka v Belgii, aby později i jinde rozplynuly s
černé mraky, které brání slunečnímu jasu.« Je to
slabá útěcha za porážku liberálů ve Vídni.
Výsledky obecních voleb ve Vídnl.
Strana Luegrova vydobyla v I. sboru 7 mandátů,
staré židoliberální straně zůstalo 14. Dosud je zvo-
leno 112 obecních starších strany křesťansko-sociální,
21 obecních starších staré strany žido-liberální a 4
mandáty jsou dosud nerozhodnuty. Do příští vídeň-
ské obecní rady nepřijdou více tito předáci žido-libe-
rální strany: Karel Wrabetz, dr. Stern, Vilém
Stiastny, dr. Goldmann, dr. Förster a P'avel Toma-
nek. »Neie Freie Presse« ve dvou článcích předpo-
vídá jistou zkázu straně Luegrově. Zda-li se pro-
roctví velikého židovského listu kdy splní, ukáže bu-
doucnost.
*Požadavky učitelstva a rolnictvo. Uči-
telské spolky okresů chomútovského, podbořanského,
ludického a žateckého pořádaly v Žatci 27. května
veřejnou schůzi. Učitel Karel Heinrich z Chomútova
mluvil o »učitelstvu a rolnictvu«. V řeči své silně
odsuzoval jednání školské komise na sněmu králov-
ství českého, kterážto nedbala požadavků učitelských
na úpravu hmotných poměrů stavu učitelského. Na-
padal zvláště ostře velkostatkáře a rolníky. Přítom-
nému poslanci agrární strany Alblovi vyčítal, že jest
nepřítelem školství a učitelstva. Když se bylo ještě
několik řečníků vystřídalo, přihlásil se ke slovu po-
slanec Albl. Týž pravil, že napřed věděl, o čem se
ve schůzi jednati bude, aby totiž jednání jeho na
sněmu bylo odsouzeno. Nicméně nebál se přijíti do
schůze, aby zde jednání své vyložil a nechce nikoho
osobně nízko a vášnivě napadati, jak to učinil první
řečník. Odrazil pak věcnou a střídmou řečí útoky
proti sobě pronesené a dokazoval, že školní komise
ani jinak jednati nemohla vzhledem k neutěšenému
hospodářskému stavu rolnictva, kterému se na bedra
větší břemena ukládati nemohou. Řečník sám pode-
psal návrh poslance Werunského na zvýšení platů
učitelských, což by vyžadovalo pro Čechy roční zvý-
šení nákladu na školství 16 milionů korun, ke kte-
rému účelu by nutno bylo zemskou přirážku zvýšiti
o 30 procent. Poněvadž učitelstvo dalo veřejně na
vědomost, že se zvýšením platů čekati nechce, byl
přijat návrh menšiny. Když pak ke slovu se přihlásil
rolník Dürschmidt a hájil stanovisko poslance Alba,
zayládl ve schůzi takový nepokoj, že předseda schůzi
na rychlo ukončil.
*Osobní. Tajemník horního ředitelství v Př-
brami, dr. Ed. Babánek povýšen byl do VIII.
třídy hodnostní; horní správce Jos. Sojka u hor-
ního řiditelství v Příbrami a Jaroslav Bloudek
u horního řiditelství v Mostě jmenováni byli vrchními
komorními správci.
* Pohřeb Jeníčka Hrdličky, posluchač
II. roč. c. a k. konsulární akademie ve Vídni, syna
c. k. rady zemského soudu konal se v neděli odpo-
ledne z vinohradského votivního chrámu Páně sv.
Ludmily za ohromného účastenství příbuzných a přátel
rodiny zesnulého. V hlavní lodi chrámové zbudován
byl smuteční katafalk, na němž spočívala rakev s tě-
lesnou schránkou zvěčnělého v překrásné kovové rakvi.
Po obou stranách plály řady svící. Kolem byla zem
téměř zakryta velikým množstvím bohatých věnců a
kytic s nádhernými stuhami, jež věnovali nejbližší pří-
buzní a přátelé zesnulého. Zvláštním dojmem působily
věnce akademiků konsulárních, kolegů to zvěčnělého
jinocha. Při církevních obřadech, které vykonal první
zemský prelát království českého, generál a velmistr
řádu Křižovníků, ndp. Th. Dr. V. Horák s vdp.
farářem msgr. Lehnerem za assistence místního du-
chovenstva v plném počtu akolytů z kleriků rytíř.
ského řádu Křižovníků, zazněl prostorou chrámovou
smuteční sbor, řízený řiditelem kůru p. K. Čechem.
Na to rakey snesena do stříbrného křišťálového vozu
čtyřspřežního. Pohřební průvod pohyboval se za hla-
holu zvonů chrámových ulicemi Palackého, Balbínovou
a Jungmannovou na hřbitov Olšanský. Mezi účast-
níky pozorovali jsme p. dra. Rybku, dra. Pallyho,
dvor. radu Šindeláře, ryt. Janáče s chotí, ryt. Ko-
schina, dra. O. Brožovského z Pravoslavů, radu Mor-
stadta, radu dra. Šrámka, zem. rady pp. Lukesche,
Rektoryse, Reytschka, dra. Nebovidského a celou řadu
jiných zástupců soudů pražských i předměstských,