ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 91310cc0-66ef-11dc-9818-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 10
#1 alto_textblock #1
Co v pohraničném pásu českém jen poněkud může, stěhuje se přes hranice na lepší bydloa lidé ti raději budou v Německu nějaký čas trpět neb dovnitř této země se stěhovat a práci hle- dat, než by jim napadlo vrátit se domů.A příslušník německý to také neučiní. Pokládal by to ve své germánské nadutosti za ponížení. Kdyby se ale přece tak stalo, pak ovšem nade- šla by povinnost, aby vláda zdejší totéž na ochranu svého dělného lidu činila, co činí vláda německá, jejíž zásadou je: Nejdříve musí být dobře opatřen člověk můja potom teprve c izí.
#2 alto_textblock #2
Z Valašska. Napsal Alois Chytil
#3 alto_textblock #3
II.
#4 alto_textblock #4
A řekněte Valachovi, aby strom okopal. na zimu zalíčil a obvázal a důkladně prořeza — on se na vás podívá, kývne hlavou a mysl si: jak jsi hloupý! Chraň bůh, aby na strom ruku vložil. A přece nesl by ovoce až trojnásobné, ja- kosti nesrovnatelně lepší, kdyby se mu věno- vala nějaká péče. Dvě, tři léta odpočívá strom, zarodil-li je- denkrát a to jen proto, že veškeru sílu odbírají mu neplodné výhonky. Okres vyzovský je počtem ovocných stromů v zemích koruny české — první. Jaký kapitál to leží v něm zakopán — nevědomostí lidu A jaký kapitál dal by se dobyti z racionálního chovu dobytka, hovězího i skopového! Stále má Valach na mysli, že dříve bylo lépe, ale zapomíná, že dříve šatil se tím, co urobil si sám — od opánek až po huňatou čepici, že dobytek byl lepší, že celá stáda ovcí byla mu k ruce — a toho nejen teď nemá, nýbrž v obráceném poměru dodávati musí. R. 1898 učinil František hrabě ze Seileru záslužný pokus — v deseti vsích svých zařídil jubilejní sady. Několik tisíc vzácných štěpů na ně obětoval — a ptejte se: Kde jsou ty sady? Ani památky po nich. Není škoda toho materiálu? Lid valašský je naprosto nepřístupný novo- tám. Činí to jeho zděděná nedůvěřivost. Ne- smíme mu to zazlívati. Pomněme jen: Nemluvíc o vpádech asijských hord Poela IV. a Matěj Trenčanský činili strašné zádavy na Valašsku. Král Matyáš Korvin za sporů svých s mocným Sternberkovcem Matů- šem na Lukově a potom s králem Jiřím uved je na pokraj záhuby. A válka třicetiletá ?1 Nechtějíce náboženství svého se vzdáti (byliť přijali víru českobratrskou a z nátlaku později protestantskou) zvedli zbraně proti moci Ferdinanda II. a stali se postrachem celé země. Plenili hrady, zámky i města, pomáhali Švédům dobýti Olomouce a Kroměříž stekli oni. Ale ten strašně krvavý trest Nebylo šibenic na věšení, nebylo mečů na stínání — a tož po stromech je dávili a škrtili a kyji je mlátili ! !! Samy vrchnosti lekly se, bude-li vraždění to trvati déle, že se statky jejich úplně vylidní Celé stuletí trvala krvavá ta nejistota. Sotv skončila válka třicetiletá a odbyla porážka vse- tínská, nastaly nájezdy Tatarů z r. 1664.—1666. Celé vesnice zůstaly vybity a obyvatelstvo rozprá- šeno po horách. V chatách z chvoje prožívali kruté zimy ve skalách. A za Marie Terezie znovu zahrávánosi svévolně s nimi. Teprve Josef II. učinil nejistotě konec svým tolerančním patentem. Za takového stavu věci není divu, že vý značnou známkou Valacha stala se naprostá ne- důvěřivost! Proto ani opravy a novoty nemají tam pří- stupu a místo aby lidu prospěly, stanou se mu záhubou. A přece je nejvyšší čas, aby zjednala se náprava, aby nový duch do Valachů byl upraven. A tu dovolím si poznamenati: Všecka práce marna, dokud nezískáte si důvěry lidu. Marny přednášky, marny večírky, dokud nezvrátíte jeho nedůvěřivost. Jděte mezi lid, nestraňte se ho, je dobrý, jen okolnostmi zhnětený, těšte, pomá- hejte, raďte, ukazujte, ponoukejte! A teprve když poslechne, pracujte dále, hromadně. A slavnému čes. odboru zemědělské rady pro markrabství moravské:
#5 alto_textblock #5
*) Viz cpnní číslo ze dne 9. června.
#6 alto_textblock #6
Pomoc rychlé je nytná — ala poměry žadují napřed studia, aby pomoc nezvrhla sev záhubu.
#7 alto_textblock #7
-
#8 alto_textblock #8
Denní zprávy.
#9 alto_textblock #9
— Za Alexandra Neklana a moravské kuriátní veto bojuje dnešní »Politik s naším listem na prvním místě své »denní kroniky« Kronikář vážné naší sousedky nemůže nijak na lézti v článku příležitostného spolupracovník svého, znamenajícího »Alexandr Neklan« ten- denci, kterou my mu připisujeme a sice ten- denci, že měli čeští poslanci slíbiti šl. Körbrovi upuštění od obstrukce za ústupek zavedení » mateř- ské řeči« za »řeč obcovací« do sčítacích rubrik. V odpovědi své na naši adresu v »Politik« od »Alex. Neklana« v č. 224. dopol. uveřejněné, o niž běží, čteme na str. 3. sloupec 1. počí- najíc řádkou 12. toto: »Ministerstvo Clarovo zrušilo nařízením ze dne 14. října 1899 Gau- tschova jazyková nařízení a ministerstvo Kör- brovo z toho důvodu a za účelem zjednání vý- konnosti posl. sněmovny, jakož i po rozpuštění sněmovny 8. června vykonaném bylo naplnéno snahou hrozící obstrukci českých poslanců zabrániti a zástupce če- ských poslanců mírněji naladiti. Vzdor tomu spokojili se v záležitosti sčítání lidu na den 31. prosince 1900 ustano- veného, po případě predestinovaní zástupci českého lidu tím, že zmíněnou interpellaci českému sněmu podali atd. atd.« Jestliže nevysvítá z tohoto místa Neklanovy odpovědi, že poslanci čeští měli šl. Körbrovi slíbiti upuštění od ob- strukce za naznačený ústupek, jde z něho na- jisto na jevo, že jej měli požádati, aby takový ústupek učinil, oni že upustí od obstrukce, což jest pěšky jako za vozem, jak se říká. B Neklan žádal něco podobného i na prede- stinovaných zástupcích českého lidu, tedy na kandidátech, což jest ještě ne- lidským zostřením tohoto očividného nesmyslu. Jest patrno, že denní kronikář »Politiky« ne- čte Neklana, což mu ovšem nelze zazlíti, ba prozrazuje to dokonce dobrý vkus, nebot uvedený úryvek z jeho příležitostné moudrosti ukazuje, jakou má venkoncem cenu. Ale potom nemá řečený kronikář práva vytýkati někomu jinému zapomětlivost anebo že něco v »Lid. Novinách« nečetl. Ostatně nejde mezi námi a »Politik« o to, co poslanci činiti měli, nýbrž spíše o sanglantní urážku, způsobenou Neklanem těmto zástupcům českého lidu. Praví-li »Politik«, že svou zmínkou, zdali uražení zakročí či ne- zakročí proti ní následkem této urážky, voláme na ni policii strany, vysvítalo by z toho, že jen policajti mají právo starati se o urážky jim způsobené. Co se týče nízkosti »obcovac. mluvy« p. Al. Neklana, brněnský normal spro- sťáctví, klerikální »Hlas«, je zase úplně na jeho straně a má nekřesťanskou radost ze »zhutně- ného« prý přece jen tělesného výprasku, který Neklan a »Politik« na české poslance svolává. Ve své odpovědi pan Neklan pozastavuje se nad tím, že pravíme o »Hlasu«, že kručí nad jeho články rozkoší a to že se říká jen o vnitř- nostech. Podle našeho vědomí nekručí v češtině jenom vnitřnosti. Leč dosti nechutného Ne- klana. To, co praví »Politik« o našem posled- ním článku ve příčině veta moravského, obsahuje zásadní omyl, v tom směru, že si celý sloupec přivlastňuje jako polemiku proti sobě, kdežto článek náš věnován jest důkazu, že obsahuje-li český výměr kuriátního veta skutečně jen po- jistku neměnitelnosti volebního a jednacího řádu moravského sněmu, jest celá vyrovnací akce zbytečnou, když evoluce česká na Moravě, jak dr. Žáček, dr. Stránský a »Mor. Orlice« dí. jest vyloučena a když německé minimum nikdy nemůže klesnouti na čtvrt mandátu a jeden, že však akce tato jest se strany české hříchem, pakliže evoluce tato jest možnou a paklíže toto nebezpečí hrozí Němcům, jak oni sami pře- svědčení jsou a jak nasvědčuje akce vyrovnací jimi zahájená. To jsou ovšem věci nekonečně důležitější, ale právě důležitější a zásadní věci jsou v moravských smiřovačkách pro »Politik« a soudruhy prázdným otvorem ve vesmíru. Na- prosto zbytečným jest pak ujištění »Politiky«. »že jí pohříchu schází dar budoucí věci před vídati.« To jest také náš skálopevný náhled. — Úmrtí. Ve Zvoleněvsi zemřel včera odpol pan Václav Vaněk, přednosta stanice rak. -uher- dráhy ve věku 52 let. Pochován bude ve Zvoleněvsi v neděli o 3. hod. odpol. — Dne 8. t. m. zemřel v Předlicích u Trmic v Čechách bývalý hospodářský ředitel z Dirné, později nájemce dvora Kalešovau Roudnice pan František Vondrák ve stáří 79 let. Pro svou bodrou povahu byl zvláště na Roudnicku všeobecně oblíben.
#10 alto_textblock #10
— Čosáci chmole a naše železnice, Píše se nám z Rakovníka: Tyto dny přijíždějí k nám tisíce lidí, z chudších krajin celých Čech ma če- sání chmele. Jedna okolnost velice překvapuje. Všechny ty tisíce dělných lidi platí na drahách plný obnos za jízdu a jsou to lidé ponejvíce nejchudší! Deráhy vydělávají tisíce na nejchudších a do- sud nikdo si toho nevšiml, dosud nikdo na to nepo- myslil, neupozornil, dosud nikdo nepostaral se o ná- pravu! To není výtka! Interessenty v prvé řadě jsou česáci chmele a hospodáři. Jejich povinností je sta- rati se o snížení jízdného na drahách. M ají- li dělnické lístky dělníci průmy sloví, proč jich nemají míti dělníci hospo- dářští? Nechť česáci žádají jako dělníci průlmysloví na přednostovi své stanice legitimace dělnické, jež starosta dotyčné obce vypiní a na jichž základě má každý dělník slevu. Budou-li se dráhy zdráhat, musí se podniknouti kroky, aby pro příští rok zjednána byla odpomoc. Vznášíme tudíž tímto ve- řejně žádost na předsednictvo země- dělské rady, aby učinilo potře bné kroky a na předsednictvo sboru posla- neckého strany mladočeské, abyz vlastní iniciativy učinilo potřebné opatření, aby přimělo ministerstvo že- leznic k slevě pro česáky chmele a aby známost o tom rozšířena byla v ob- cích, odkudž nejvíce česáků přichází. — Ke sbírání hub. V jížních Čechách a po- kud se dočísti možno i v jiných krajinách, zakazují někteří majitelé lesů přístup do nich sběratelům hub. Jednou příčinou zákazu jest také ta okolnost, že valná část sběratelů hub počíná si velice nešetrně a barbarsky při hledání; vytrhují hříbky celé ze země, mech do kola odhrabují, kdežto přece jest předním pravidlem při sbírání hub, že se má hříbek odříznouti a konec kořínku v zemi nechati. Počíná- ním takovýmto by byly v brzku veškery lesy olou- peny o veleužitečnou ozdobu, naše vonné a úhledné hřiby. Majitelům lesů pak není možno se diviti, že nedají si les tak ničiti, jak si to někteří necitelní lidé dovolují. — První výlet na Ještěd a do jizerských hor uspořádá klub českých turistů ve dnech od 24. až do 27. srpna. S výletem spojena bude návštěva odborů v Liberci, ve Vysokém nad Jiz. a v Jilem nici. Vůdce výletu řídící učitel pan Jan Buchar, jed natel odboru v Jilemnici. Program: Dne 24. srpna (sobota): Odjezd z Prahy (nádraží Františka Josefa) ráno v 7 h. 24 m. Příjezd do Liberce ve 12 h. 49 m Oběd v České besedě. Odpoledne výlet na Ještěd Večer pobyt v besedě. O ubytování bude dobře po- staráno. — Dne 25. srpna (neděle): Ráno v 5 hodin 27 min. odjezd z Liberce dráhou do Hejnic (přes Raspenavu). Příjezd do Hejnic v 6 h. 25 m. Snídaně v hotelu »u města Vídně«, Pochod údolím Černého Štolpichu (Stolpichstrasse) na »Vyhlídku«. Sestup do Myslivny Smědova. Oběd. Návrat údolím Smědí Weissbachem a Hejnicemi) do Libverdy. Nocleh. — Dne 26. srpna (pondělí): Libverda. Tafelfichte. Po- chod po hlavním hřebenu jizerských hor (Domky na hřebeně, osada Vel. Jizera atd.) do Karlsthalu. Zde nocleh. — Dne 27. srpna (úterý): Pochod k Wur- zelsdorfu, na Štěpánovu výšinu; odtud povozy do Vysokého. Po obědě sestup do údolí Jizery. Ze sta- nice Jablonec nad Jiz. (odjezd ve 3 h. 22 m.) neb Hradsko (odjezd ve 3 h. 33 m.), návrat přes Jilem- nici k domovu. (Příjezd do Prahy v 10 hodin večer.) Ku přehledu navržené výletní tury hodí se mapy gen. štábu (1: 75.000): Turnov, Liberec, Harrachov, Vrchlabí. Přihlášky k tomuto zajímavému výletu s udáním počtu osob přijímá včetně do úterý dne 20. srpna t. r. kancelář K. Č. T. v Praze, Jungman- nova tř. čís. 15 n. a vůdce výletu, jednatel odboru jilemnického p. Jan Buchar, řídící učitel v Dol. Ště- panicích u Jilemnice. S přihláškou nutno zaslati zá- ohu za osobu 20 korun (která se zúčtuje) na za- jištění noclehů a stravování. — Jizerské hory byly dosud zřídka navštěvovány českými turisty. Založení odborů K. Č. T. v Liberci a ve Vysokém n. J. při- spěje najisto ke zvýšení návštěvy i této půvabnéa v pravdě turisticky velmi zajímavé obruby horské na zněmčilém českém severu. Klub českých turistů pod- poruje tuto snahu svých odborů pořádáním této vý- pravy, dává vhodnou příležitost všem českým turi- stům, aby vlastním seznáním přečetných půvabůa kras zapomenutých hor jizerských své turistické zkušenosti platně doplnili a rozmnožili. Již z toho ohledu dlužno tomuto podniku přáti zdaru nejlep- šího. Bližší zprávy sdělí se v čas v denních listech. Za Ústřední výbor klubu českých turistů: Vrati- slav Pasovský, předseda, Karel Pohnert, jednatel. — Průtrž mračen. Ve čtvrtek dne 15. t. m. k šesté hodině odpolední stiženy byly krajiny be- chyňské, milevské, sedlčanské prudkým lijákema hroznou bouří; na mnohých místech spustila se pravá průtrž mračen, tak že opětně bývalé výmoly, způso- bené již při průtržích dne 29. m m. ještě prohlou- beny a rozšířeny. Mraky tak černé pokryly oblohu, že panovalo venku příšeří, v bytech však byla úplná tma. — Zbloudilý poštovní holub. V úterý tento týden odpoledne řádila nad Českou Křemží a okolím prudká bouře s lijákem. Za tohoto lijáku vlétl do dvora domu p. Reitingra v Č. Křemži holub, celý promočený, přidružil se ke kuřatům a s nimi také do kurníku se ukryl. V domě bydlící řidící učitel na odpočinku p. O. Blažek, jemuž kuřata náleží, pozo- roval tento přírostek, ale nevěnoval mu z počátku mnoho pozornosti. Pak ale připadlo mu na mysl, že by holub, v kurníku se usídlivší mohl býti zbloudi- lým poštovním holubem, prohlédl jej a skutečně do- mněnka jeho se potvrdila. Holub byl skutečně holu- bem poštovním, vyslaným od jisté společnosti ve Vídni, jak zřejmo jest z následujícího nápisu, vyti- štěného vespod na letkách: »Internationale Talametr- Gessellschaft, Bureauxfiliale Wien IX, Vereinstiege 3.« Na pravé noze pak měl holub navlečený kroužek, na němž ve čtverečku vyraženo bylo číslo 94 a mimo to ještě dále vyryto číslo 240. Z toho souditi se dá, že jmenovaná společnost vyslala holuba kamsi za