#1
alto_textblock
#1
Co v pohraničném pásu českém jen poněkud
může, stěhuje se přes hranice na lepší bydloa
lidé ti raději budou v Německu nějaký čas trpět
neb dovnitř této země se stěhovat a práci hle-
dat, než by jim napadlo vrátit se domů.A
příslušník německý to také neučiní. Pokládal
by to ve své germánské nadutosti za ponížení.
Kdyby se ale přece tak stalo, pak ovšem nade-
šla by povinnost, aby vláda zdejší totéž na
ochranu svého dělného lidu činila, co činí vláda
německá, jejíž zásadou je: Nejdříve musí
být dobře opatřen člověk můja
potom teprve c izí.
#2
alto_textblock
#2
Z Valašska.
Napsal Alois Chytil
#4
alto_textblock
#4
A řekněte Valachovi, aby strom okopal.
na zimu zalíčil a obvázal a důkladně prořeza
— on se na vás podívá, kývne hlavou a mysl
si: jak jsi hloupý!
Chraň bůh, aby na strom ruku vložil.
A přece nesl by ovoce až trojnásobné, ja-
kosti nesrovnatelně lepší, kdyby se mu věno-
vala nějaká péče.
Dvě, tři léta odpočívá strom, zarodil-li je-
denkrát a to jen proto, že veškeru sílu odbírají
mu neplodné výhonky.
Okres vyzovský je počtem ovocných stromů
v zemích koruny české — první. Jaký kapitál
to leží v něm zakopán — nevědomostí lidu
A jaký kapitál dal by se dobyti z racionálního
chovu dobytka, hovězího i skopového!
Stále má Valach na mysli, že dříve bylo
lépe, ale zapomíná, že dříve šatil se tím, co
urobil si sám — od opánek až po huňatou
čepici, že dobytek byl lepší, že celá stáda ovcí
byla mu k ruce — a toho nejen teď nemá,
nýbrž v obráceném poměru dodávati musí.
R. 1898 učinil František hrabě ze Seileru
záslužný pokus — v deseti vsích svých zařídil
jubilejní sady. Několik tisíc vzácných štěpů na
ně obětoval — a ptejte se: Kde jsou ty sady?
Ani památky po nich. Není škoda toho
materiálu?
Lid valašský je naprosto nepřístupný novo-
tám. Činí to jeho zděděná nedůvěřivost. Ne-
smíme mu to zazlívati.
Pomněme jen:
Nemluvíc o vpádech asijských hord
Poela IV. a Matěj Trenčanský činili strašné
zádavy na Valašsku. Král Matyáš Korvin za
sporů svých s mocným Sternberkovcem Matů-
šem na Lukově a potom s králem Jiřím uved
je na pokraj záhuby.
A válka třicetiletá ?1
Nechtějíce náboženství svého se vzdáti
(byliť přijali víru českobratrskou a z nátlaku
později protestantskou) zvedli zbraně proti moci
Ferdinanda II. a stali se postrachem celé země.
Plenili hrady, zámky i města, pomáhali Švédům
dobýti Olomouce a Kroměříž stekli oni.
Ale ten strašně krvavý trest
Nebylo šibenic na věšení, nebylo mečů na
stínání — a tož po stromech je dávili a škrtili
a kyji je mlátili ! !!
Samy vrchnosti lekly se, bude-li vraždění
to trvati déle, že se statky jejich úplně vylidní
Celé stuletí trvala krvavá ta nejistota. Sotv
skončila válka třicetiletá a odbyla porážka vse-
tínská, nastaly nájezdy Tatarů z r. 1664.—1666.
Celé vesnice zůstaly vybity a obyvatelstvo rozprá-
šeno po horách. V chatách z chvoje prožívali kruté
zimy ve skalách.
A za Marie Terezie znovu zahrávánosi
svévolně s nimi. Teprve Josef II. učinil nejistotě
konec svým tolerančním patentem.
Za takového stavu věci není divu, že vý
značnou známkou Valacha stala se naprostá ne-
důvěřivost!
Proto ani opravy a novoty nemají tam pří-
stupu a místo aby lidu prospěly, stanou se mu
záhubou.
A přece je nejvyšší čas, aby zjednala se
náprava, aby nový duch do Valachů byl
upraven.
A tu dovolím si poznamenati: Všecka práce
marna, dokud nezískáte si důvěry lidu. Marny
přednášky, marny večírky, dokud nezvrátíte jeho
nedůvěřivost. Jděte mezi lid, nestraňte se ho,
je dobrý, jen okolnostmi zhnětený, těšte, pomá-
hejte, raďte, ukazujte, ponoukejte! A teprve
když poslechne, pracujte dále, hromadně.
A slavnému čes. odboru zemědělské rady
pro markrabství moravské:
#5
alto_textblock
#5
*) Viz cpnní číslo ze dne 9. června.
#6
alto_textblock
#6
Pomoc rychlé je nytná — ala poměry
žadují napřed studia, aby pomoc nezvrhla sev
záhubu.
#8
alto_textblock
#8
Denní zprávy.
#9
alto_textblock
#9
— Za Alexandra Neklana a moravské
kuriátní veto bojuje dnešní »Politik s naším
listem na prvním místě své »denní kroniky«
Kronikář vážné naší sousedky nemůže nijak na
lézti v článku příležitostného spolupracovník
svého, znamenajícího »Alexandr Neklan« ten-
denci, kterou my mu připisujeme a sice ten-
denci, že měli čeští poslanci slíbiti šl. Körbrovi
upuštění od obstrukce za ústupek zavedení » mateř-
ské řeči« za »řeč obcovací« do sčítacích rubrik.
V odpovědi své na naši adresu v »Politik« od
»Alex. Neklana« v č. 224. dopol. uveřejněné,
o niž běží, čteme na str. 3. sloupec 1. počí-
najíc řádkou 12. toto: »Ministerstvo Clarovo
zrušilo nařízením ze dne 14. října 1899 Gau-
tschova jazyková nařízení a ministerstvo Kör-
brovo z toho důvodu a za účelem zjednání vý-
konnosti posl. sněmovny, jakož i po rozpuštění
sněmovny 8. června vykonaném bylo naplnéno
snahou hrozící obstrukci českých
poslanců zabrániti a zástupce če-
ských poslanců mírněji naladiti.
Vzdor tomu spokojili se v záležitosti
sčítání lidu na den 31. prosince 1900 ustano-
veného, po případě predestinovaní zástupci českého
lidu tím, že zmíněnou interpellaci českému
sněmu podali atd. atd.« Jestliže nevysvítá
z tohoto místa Neklanovy odpovědi, že poslanci
čeští měli šl. Körbrovi slíbiti upuštění od ob-
strukce za naznačený ústupek, jde z něho na-
jisto na jevo, že jej měli požádati, aby takový
ústupek učinil, oni že upustí od obstrukce, což
jest pěšky jako za vozem, jak se říká. B
Neklan žádal něco podobného i na prede-
stinovaných zástupcích českého
lidu, tedy na kandidátech, což jest ještě ne-
lidským zostřením tohoto očividného nesmyslu.
Jest patrno, že denní kronikář »Politiky« ne-
čte Neklana, což mu ovšem nelze zazlíti,
ba prozrazuje to dokonce dobrý vkus, nebot
uvedený úryvek z jeho příležitostné moudrosti
ukazuje, jakou má venkoncem cenu. Ale potom
nemá řečený kronikář práva vytýkati někomu
jinému zapomětlivost anebo že něco v »Lid.
Novinách« nečetl. Ostatně nejde mezi námi a
»Politik« o to, co poslanci činiti měli, nýbrž
spíše o sanglantní urážku, způsobenou Neklanem
těmto zástupcům českého lidu. Praví-li »Politik«,
že svou zmínkou, zdali uražení zakročí či ne-
zakročí proti ní následkem této urážky, voláme
na ni policii strany, vysvítalo by z toho, že
jen policajti mají právo starati se o urážky
jim způsobené. Co se týče nízkosti »obcovac.
mluvy« p. Al. Neklana, brněnský normal spro-
sťáctví, klerikální »Hlas«, je zase úplně na jeho
straně a má nekřesťanskou radost ze »zhutně-
ného« prý přece jen tělesného výprasku, který
Neklan a »Politik« na české poslance svolává.
Ve své odpovědi pan Neklan pozastavuje se nad
tím, že pravíme o »Hlasu«, že kručí nad
jeho články rozkoší a to že se říká jen o vnitř-
nostech. Podle našeho vědomí nekručí v češtině
jenom vnitřnosti. Leč dosti nechutného Ne-
klana. To, co praví »Politik« o našem posled-
ním článku ve příčině veta moravského, obsahuje
zásadní omyl, v tom směru, že si celý sloupec
přivlastňuje jako polemiku proti sobě, kdežto
článek náš věnován jest důkazu, že obsahuje-li
český výměr kuriátního veta skutečně jen po-
jistku neměnitelnosti volebního a jednacího řádu
moravského sněmu, jest celá vyrovnací akce
zbytečnou, když evoluce česká na Moravě, jak
dr. Žáček, dr. Stránský a »Mor. Orlice« dí.
jest vyloučena a když německé minimum nikdy
nemůže klesnouti na čtvrt mandátu a jeden, že
však akce tato jest se strany české hříchem,
pakliže evoluce tato jest možnou a paklíže toto
nebezpečí hrozí Němcům, jak oni sami pře-
svědčení jsou a jak nasvědčuje akce vyrovnací
jimi zahájená. To jsou ovšem věci nekonečně
důležitější, ale právě důležitější a zásadní věci
jsou v moravských smiřovačkách pro »Politik«
a soudruhy prázdným otvorem ve vesmíru. Na-
prosto zbytečným jest pak ujištění »Politiky«.
»že jí pohříchu schází dar budoucí věci před
vídati.« To jest také náš skálopevný náhled.
— Úmrtí. Ve Zvoleněvsi zemřel včera odpol
pan Václav Vaněk, přednosta stanice rak. -uher-
dráhy ve věku 52 let. Pochován bude ve Zvoleněvsi
v neděli o 3. hod. odpol. — Dne 8. t. m. zemřel
v Předlicích u Trmic v Čechách bývalý hospodářský
ředitel z Dirné, později nájemce dvora Kalešovau
Roudnice pan František Vondrák ve stáří 79 let.
Pro svou bodrou povahu byl zvláště na Roudnicku
všeobecně oblíben.
#10
alto_textblock
#10
— Čosáci chmole a naše železnice, Píše
se nám z Rakovníka: Tyto dny přijíždějí k nám
tisíce lidí, z chudších krajin celých Čech ma če-
sání chmele. Jedna okolnost velice překvapuje.
Všechny ty tisíce dělných lidi platí
na drahách plný obnos za jízdu a jsou
to lidé ponejvíce nejchudší! Deráhy
vydělávají tisíce na nejchudších a do-
sud nikdo si toho nevšiml, dosud nikdo na to nepo-
myslil, neupozornil, dosud nikdo nepostaral se o ná-
pravu! To není výtka! Interessenty v prvé řadě jsou
česáci chmele a hospodáři. Jejich povinností je sta-
rati se o snížení jízdného na drahách. M ají- li
dělnické lístky dělníci průmy sloví,
proč jich nemají míti dělníci hospo-
dářští? Nechť česáci žádají jako dělníci průlmysloví
na přednostovi své stanice legitimace dělnické, jež
starosta dotyčné obce vypiní a na jichž základě má
každý dělník slevu. Budou-li se dráhy zdráhat, musí
se podniknouti kroky, aby pro příští rok zjednána
byla odpomoc. Vznášíme tudíž tímto ve-
řejně žádost na předsednictvo země-
dělské rady, aby učinilo potře bné
kroky a na předsednictvo sboru posla-
neckého strany mladočeské, abyz
vlastní iniciativy učinilo potřebné
opatření, aby přimělo ministerstvo že-
leznic k slevě pro česáky chmele a aby
známost o tom rozšířena byla v ob-
cích, odkudž nejvíce česáků přichází.
— Ke sbírání hub. V jížních Čechách a po-
kud se dočísti možno i v jiných krajinách, zakazují
někteří majitelé lesů přístup do nich sběratelům
hub. Jednou příčinou zákazu jest také ta okolnost,
že valná část sběratelů hub počíná si velice nešetrně
a barbarsky při hledání; vytrhují hříbky celé ze
země, mech do kola odhrabují, kdežto přece jest
předním pravidlem při sbírání hub, že se má hříbek
odříznouti a konec kořínku v zemi nechati. Počíná-
ním takovýmto by byly v brzku veškery lesy olou-
peny o veleužitečnou ozdobu, naše vonné a úhledné
hřiby. Majitelům lesů pak není možno se diviti, že
nedají si les tak ničiti, jak si to někteří necitelní
lidé dovolují.
— První výlet na Ještěd a do jizerských
hor uspořádá klub českých turistů ve dnech od 24.
až do 27. srpna. S výletem spojena bude návštěva
odborů v Liberci, ve Vysokém nad Jiz. a v Jilem
nici. Vůdce výletu řídící učitel pan Jan Buchar, jed
natel odboru v Jilemnici. Program: Dne 24. srpna
(sobota): Odjezd z Prahy (nádraží Františka Josefa)
ráno v 7 h. 24 m. Příjezd do Liberce ve 12 h. 49 m
Oběd v České besedě. Odpoledne výlet na Ještěd
Večer pobyt v besedě. O ubytování bude dobře po-
staráno. — Dne 25. srpna (neděle): Ráno v 5 hodin
27 min. odjezd z Liberce dráhou do Hejnic (přes
Raspenavu). Příjezd do Hejnic v 6 h. 25 m. Snídaně
v hotelu »u města Vídně«, Pochod údolím Černého
Štolpichu (Stolpichstrasse) na »Vyhlídku«. Sestup do
Myslivny Smědova. Oběd. Návrat údolím Smědí
Weissbachem a Hejnicemi) do Libverdy. Nocleh. —
Dne 26. srpna (pondělí): Libverda. Tafelfichte. Po-
chod po hlavním hřebenu jizerských hor (Domky na
hřebeně, osada Vel. Jizera atd.) do Karlsthalu. Zde
nocleh. — Dne 27. srpna (úterý): Pochod k Wur-
zelsdorfu, na Štěpánovu výšinu; odtud povozy do
Vysokého. Po obědě sestup do údolí Jizery. Ze sta-
nice Jablonec nad Jiz. (odjezd ve 3 h. 22 m.) neb
Hradsko (odjezd ve 3 h. 33 m.), návrat přes Jilem-
nici k domovu. (Příjezd do Prahy v 10 hodin večer.)
Ku přehledu navržené výletní tury hodí se mapy
gen. štábu (1: 75.000): Turnov, Liberec, Harrachov,
Vrchlabí. Přihlášky k tomuto zajímavému výletu
s udáním počtu osob přijímá včetně do úterý dne
20. srpna t. r. kancelář K. Č. T. v Praze, Jungman-
nova tř. čís. 15 n. a vůdce výletu, jednatel odboru
jilemnického p. Jan Buchar, řídící učitel v Dol. Ště-
panicích u Jilemnice. S přihláškou nutno zaslati zá-
ohu za osobu 20 korun (která se zúčtuje) na za-
jištění noclehů a stravování. — Jizerské hory byly
dosud zřídka navštěvovány českými turisty. Založení
odborů K. Č. T. v Liberci a ve Vysokém n. J. při-
spěje najisto ke zvýšení návštěvy i této půvabnéa
v pravdě turisticky velmi zajímavé obruby horské na
zněmčilém českém severu. Klub českých turistů pod-
poruje tuto snahu svých odborů pořádáním této vý-
pravy, dává vhodnou příležitost všem českým turi-
stům, aby vlastním seznáním přečetných půvabůa
kras zapomenutých hor jizerských své turistické
zkušenosti platně doplnili a rozmnožili. Již z toho
ohledu dlužno tomuto podniku přáti zdaru nejlep-
šího. Bližší zprávy sdělí se v čas v denních listech.
Za Ústřední výbor klubu českých turistů: Vrati-
slav Pasovský, předseda, Karel Pohnert, jednatel.
— Průtrž mračen. Ve čtvrtek dne 15. t. m.
k šesté hodině odpolední stiženy byly krajiny be-
chyňské, milevské, sedlčanské prudkým lijákema
hroznou bouří; na mnohých místech spustila se pravá
průtrž mračen, tak že opětně bývalé výmoly, způso-
bené již při průtržích dne 29. m m. ještě prohlou-
beny a rozšířeny. Mraky tak černé pokryly oblohu,
že panovalo venku příšeří, v bytech však byla
úplná tma.
— Zbloudilý poštovní holub. V úterý tento
týden odpoledne řádila nad Českou Křemží a okolím
prudká bouře s lijákem. Za tohoto lijáku vlétl do
dvora domu p. Reitingra v Č. Křemži holub, celý
promočený, přidružil se ke kuřatům a s nimi také
do kurníku se ukryl. V domě bydlící řidící učitel na
odpočinku p. O. Blažek, jemuž kuřata náleží, pozo-
roval tento přírostek, ale nevěnoval mu z počátku
mnoho pozornosti. Pak ale připadlo mu na mysl, že
by holub, v kurníku se usídlivší mohl býti zbloudi-
lým poštovním holubem, prohlédl jej a skutečně do-
mněnka jeho se potvrdila. Holub byl skutečně holu-
bem poštovním, vyslaným od jisté společnosti ve
Vídni, jak zřejmo jest z následujícího nápisu, vyti-
štěného vespod na letkách: »Internationale Talametr-
Gessellschaft, Bureauxfiliale Wien IX, Vereinstiege
3.« Na pravé noze pak měl holub navlečený kroužek,
na němž ve čtverečku vyraženo bylo číslo 94 a mimo
to ještě dále vyryto číslo 240. Z toho souditi se dá,
že jmenovaná společnost vyslala holuba kamsi za