ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 90073d40-8f1d-11dd-8309-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 28
#1 alto_textblock #1
bren
#2 alto_textblock #2
v
#3 alto_textblock #3
sp
#4 alto_textblock #4
otonbsttdnjniv tocb
#5 alto_textblock #5
zebeko
#6 alto_textblock #6
leb e oe ani jlavo
#7 alto_textblock #7
Ročník padesátý třetí.
#8 alto_textblock #8
V Praze, v neděli dne 21. prosince 1913.
#9 alto_textblock #9
ol o lae
#10 alto_textblock #10
Číslo 349.
#11 alto_textblock #11
Na ranni a večerní listy předpláci se: Praze v adminí- straci: na mésic . . 2 K —h na ctvrt lota 6 K — h s dvojí donaškoui na mösic . . 2 K 54 h na čtvrt lota 7 K 622 k ve fllálkách na měsic . . 2 K 90h Poštou: na měsíe . . 5 K 20- na čtvrt lota V K 60k s uvoji zasilkou na měsíc .. 3 K 80h na čtvrtlotalii k co h
#12 alto_textblock #12
NARODNÍ LISTY
#13 alto_textblock #13
V úronném prodejíí ranní cisío za . . s h vočerní za . ... 4 h Ve ntistkach na ven- kově: ranni čislo . . . . k inseráty plati se aota o napren. Predplacen a tnseráty řinma adsinistrace v Mariansko ai. c. 1. f'am nacanzeji so fe ředakce, tiskarnaa expe ice Naroduteh List Rukopisv sanevracei
#14 alto_textblock #14
5k
#15 alto_textblock #15
večerm
#16 alto_textblock #16
Majitelka a nakladatelka: Pražská akciová tiskárna. — Vydavatel a odpovědný redaktor dr. Servác Heler—Tiskem Pražské akciové tis keárny
#17 alto_textblock #17
Na vysvětlenou.
#18 alto_textblock #18
Vzhledem k abnormálním poměrům, které nastaly ve vydávání novin, musíme svoje čtenáře opětně upozorniti, že tento stav naprosto nebyl zaviněn vydavatel- stvy. Typografický personál ve Vídni sez části pokusil svým požadavkům, obsaže- ným v návrhu nového cenníku, dodati v některých tiskárnách důrazu sabotáží, t.j. ničením jejich majetku. K tomu ovšem vlastníci závodů nemohli přihlížeti a vy- loučili pachatele, ostatní personál však ze solidarity s nimi vyhlásil stávku. Teprve na tento projev solidarity dělnictva s poš- kozovateli odpověděly vídeňské i pražské tiskárny solidaritou s poškozenými a ohlá- sily výluku. Vyňaty byly pouze závody no- vinářské a z tiskáren obchodních ty, které spojeny jsou s novinářskými, tedy i Praž- ská Akciová Tískárna. Avšak personá těchto závodů dal výpověď sám, počítaje patrně s tím, že podniká takto útok na nejslabší posici. Nemaje však dosti na tom zahájil koncem druhého týdne prosincové- ho na pokyn z Vídně i v Praze t.ř. passív- ní resistenci, která spočívala v tom, že až do včerejška při plné mzdě se v novinář- ských tiskárnách skoro nic nesázelo. Zá- vody, nechtějíce pracovati proti terroru zbraněmi ani v nejmenším podobnými, snesly trpělivě tuto vyzývavost, ačkoliv podle smlouvy i živnostenského řádu mo- hly jí hned první den okamžítě udělati ko- nec, a uchýlily se raději s tiskem svých prozatímných časopisů, jen aby obecen- stvo nějaké zprávy dostalo, ze svých mi- stností, kde se zatím nerušeně prováděla passívní resistence, do závodu jiného. Ma- jí však za to nyní plné právo prohlásiti, že
#19 alto_textblock #19
nenesou nejmenší viny na tom, jak se po- měry vyvinuly, a že plná zodpovědnost za to, že nastal zápas, padá na typografický personál, který ho zahájil a ještě v době trvání pracovního poměru takovým způ- sobem vedl. Vzdáváme se zásadně způsobu boje o- bou socialistických listů a nechceme proto nikterak přetřásati mzdové poměry typo- grafického pomocnictva, ač nezapíráme, že by k tomu velmi četné vrstvy dělnické, ale zejména také značná část studované intelligence měla dosti vážné důvody. S veškerou rozhodností však prohlašuje- me: není pravda, ač se to v socialistickém tisku předstírá, že tu jde o spor mzdový. Zaměstnavatelé nabízeli zvýšení, a není pochyby, že kdyby šlo jen o to a ne ještě o věci jiné, noviny by dnes vycházely ja- ko jindy. Ale říšská organisace typografů soustředila tentokráte hlavní váhu svých požadavků na pole jiné. Jejím cílem bylo tentokráte postavení podnikatele v závo- dě.Jeho dosti už obmezené právo dispo- siční mělo býti tentokráte na prospěch dělnictva tak svázáno, že by se podnikatel vlastně stal jedním ze zřízenců svého zá- vodu, vydaným nejenom mzdovým, nýbrž i všem organisačním požadavkům svého personálu. O to jde tentokráte: bude-lí v dílně, velké i malé, rozhodovati ten, komu patří, kdo nese její risiko, kdo jest jejím duchem, kdo se stará i o to, co se děje mi- mo ni a bez čeho by nemohla trvati —a nebo bude v ní rozhodovati personál, který po případě má sice stanovenou mini- malní mzdu, ale ne minimalní výkon, a může si jednoho dne vzpomenouti i na pas- sívní resistenci. Tak sluší hleděti na nyněj- ší konflikt v průmyslu knihtiskařském, av
#20 alto_textblock #20
tom celá veřejnost, ať se jí dotýká přímo nebo nepřímo, musí spatřovati jeho přímo zásadní význam. Nazývají-li socialistické listy teto sta- novisko „kapitalistickým sobectvím“, jak dlužno raději opsati různé jejich výrazy, zapomínají úmslně, že dělnictvo svoje vlastní akce a podniky, v první řadě časo- pisecké, vede dle zásad čistě a výhradni hospodářských. Současně však zastírají násilně i fakt, co pro celý moderní pokrek, hospodářský, technický a tím isocinlní, zna- mená zaměstnavatelská inítiativa, kterí se tak násilně staví do cesty. Že nikdy ne- nahradí massa sebe lépe organisovaná, a- no že se velmi snadno může postaviti pří- mo proti pokroku, nasvědčují hned pro- středky, jimiž typoggrafické pomocnictvo snaží se v závodech znemožniti používání sázecích strojů. Tím však, že nemá dosti na vymoženostech mzdových, nýbrž chce zaměstnvateli i v jeho vlastním podniku. přímo svázati ruce, útočí na samu vzpruhu všeho moderního pokroku, ohrožuje vzta- hy mezi podnikatelem a závodem, které ani zdaleka nejsou toliko hospodářské, a snaží se tím obrátiti vývoj výroby směrem k stagnaci a úpadku, jež by se ovšem nej- dříve vymstily na samých původcích. — Každému je zřejmo, že knihtiskařství má býti první obětí, po níž by přišla na řadu odvětví jiná, a boj, který vydavatelstvo časopisů i majitelé tiskáren vedou, má tedy svou plnou o- právněnost a ospravedlňuje oběti, které jim u- kládá a jichž část mimoděk svaluje se i na je- jich čtenářstvo. Jelikož však jde právě novi- ny, je nutno přípomencutí, že obrana disposič- ního práva podnikatelova je do značné míryi obfanou svobodného projevu mínění! Kdyby typografický personál prorazil dnes se svýmí
#21 alto_textblock #21
oe
#22 alto_textblock #22
n
#23 alto_textblock #23
FEUILLETON.
#24 alto_textblock #24
Gioconda.
#25 alto_textblock #25
V Paříží, 13. prosince.
#26 alto_textblock #26
Jediná jen událost zajímá dneska Paříž: Gioconda jest neporušena nalezena a vrácení slavného díla Leonarda da Vinci do Louvrn jest otázkou jen několika dní. Včera v pátek v pozdní hodinu večerní došly sem první zprávy z Italie, nejprve do poslanecké sně- movny a pak do redakcí listů a záhy celá Pa- říž věděla neočekávanou novinu, jež byla vzá- jemně sdělována na všechny strany kdejakým korrespondenčními prostředky. A mezitím c první zvěsti roznášel telefon a co překvapu- jící zpráva zastavila všechna jednání a všech- ny hovory, umísťujíc imperativně na denní po- řádek schůzí i nejodbornějších záležitost don- ny Lisy del Giocondo, odvracejíc všechnu po- zornost v divadlech i od nejrušnějších scéna přesunujíc hovory na schůzkách, v rodinách a kavárnách na skutečně neuvěřitelný případ nalezení ztraceného obrazu, rozhlaholila se ulice zvláštními vydáními novin a zájem a dy- chtivost, s jakou byla zvěst přijímána, ne- mohly nechati v pochybnostech, že se zde jedná o velkou národní událost. A dnes v so- botu bylo tomu nejinak, kdy byly definitivně potvrzeny první zprávy, jež nebyly přijímány s naprostou důvěrou, jakkoliv byly značně přesvědčivé, neboť tolikrát už se připomenul marně národu osud ztraceného skvostu a toli- krát se vyšlo na zcestí v naději v možnost šťastného rozluštění osudné záhady. Nemluví
#27 alto_textblock #27
se vlastně o ničem jiném nežli o Gigeondě a při prvním setkání dvou známých se vyměňují dnoska místo obvyklého pozdravu úsudky a pdělení, týkající se nalezeného obrazu a děje ne tak s radostně zářícíma očima a s plnou důvěrou ve šťastný návrat uneseného díla. Pronášejí se mínění a rady a dobrozdán a jistě všichni ti dobří l.de, kteří véděli, že Monna Lisa nemůže býti ztracena a že jiste se jednou vrští na své mínto, měli a rají pravdu. Dylo proneseno mnoho fanlastických úsudků a hledalo-li se, bylo to rozběhnutí na cesty, jež zdály se udány spíše detektivní a romány než čímkoliv jiným. A zatím odeizen obrazu jest velmi prostý případ, jehož se ni- kdo nenadál. Ani americké miliony neinepiro- valy tuto nejodvážnější a nejpodařenější krá- dež musejní, ani se nejednalo o nějaké podi- vínství šíleného amateura, ani o žert dobré lekce nedbalostem musejní správy, ani o pod- nik mezinárodní bandy musejních lupičů. Jak z došlých zpráv zjevno, šlo onomu svrchovaně neprozíravému Italovi při jeho nerozvážném podníknutí o naivní vlastenecký čin, k jehož provedení potřeboval veškeré své neznalosti a prostoduchovati. Zdálo se mu samozřejmě správné, odciziti slavné a veliké dílo s do- brým úmyslem vrátit je jeho rodně zemi a dostat za to ještě pochvalu hrdinného činu. A zatím všechny společenské a zákonné řády. do nichž jaksi nic nebylo malířskému dělníku a po jichž ustanoveních se netázal, činí z něho nešťastnou obět vlastní, pošetilosti. Zdá se vhodno zopakovati celou historii, jak se sběhla před více nežli dvěma roky za
#28 alto_textblock #28
neúprosně úpalného léta, kdy jednoho úterk počalo býti už divno zřízencům Louvru, proč vlastně se obraž Monny Liny nevrací od pon- delka na své místo. A událostí je v dobré pas měti, jak se odehrála. Vyvolalu zmatekiv Louvru a všechen personál od ředitele až do posledního sluhy si připadal jako v začaro- vání. Pa měla svou neuvěřitelnou událost, Francle svij národní smutek a celý svět věděj a cícil že se stalo něco, co jest záležitost každčko kulturního člověka. V jediném zmat- ku utkvei podivný případ. Užilo se všech možných prostředků, aby se shledalo aspoř nějalé pravděpodobné rozluštění. Policejnía soudní pátrání stopovala kdejakou podezřelou oscbu a ve své horlivosti shledala podozře- lými i lidi nejnevinnčjří. K žalu nad ztrátou ze mísily ponižující poznámky, prohášené o francouzské administrativní nedbalosti. Ve- dělo se, že nuino co nejdříve Vyrovnati účet tohoto tragického přínadu, a kdaž nebyl o tak možno poříditi se zlodějem, jejž neprozrazo- vala ani nejmenší stopa, nezbylo než najíti oběti v ředíteli musea a mezi strážci. Ředitel Homolle byl nahrazen vysokým úřadníkem z ministerstva vnitra, vrchní strážce byl pro- puštěn, někteří jeho podřízení potrestánia konečně neušel ani svému osudu státní sekre. tář krásných umění Dujardin-Beaumetz. Při předloňském projednávání rozpočtu tohoto ministerstva vrátil se tehdejší referent Simyan ku případu Giocondy takovým útokem na roz- šafného státního sekretáře, jenž zdál se býti doživotně installován v rue Valois a doživotně pověřen bdíti nad osudy oliciálního uměn