ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8fc19cd0-1b68-11e9-b427-005056827e51
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 28
#1 alto_textblock #1
Číslo 289.
#2 alto_textblock #2
V Praze, dne 21. října 1900.
#3 alto_textblock #3
Ročník IV.
#4 alto_textblock #4
Redakce, administracea expedice; Praha, Pětrossova ulice, číslo 200 -II. Nefrankované dopiey se nepřijímají, rukopisy se nevracejí. Nozapečetěnéreklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně á při častější insercí po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodíně ranní V pondělí a po svátku vždy po dvsnácté h díně polední. Jednotlívé číslo za 8 Telefon redskce č. 1126
#5 alto_textblock #5
KAl
#6 alto_textblock #6
LILKt
#7 alto_textblock #7
Lle
#8 alto_textblock #8
Předplatné pro Prahu s donáškou do domuu: 2.80 měsíčně . . . . . čtvrtietně . . . K 8.40 celoročně . . .. K 83.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. 3.— čtvrtletně ... K 8.— celoročně... . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: 2.— čtvrtletně . .. celoročně.. .. K 48.— Do Ameriky, Franoie, Švýcerska, Italie, Bel- gie, Anglie a Ruska: čtvrtletně . .. celoročně ... K 52.80 Telefon redakce č. 1126.
#9 alto_textblock #9
Slunce vychází v 6 hodin 32 minuty ráno. Slunce zapadá ve 4 hodiny 56 minut večer
#10 alto_textblock #10
Neděle:
#11 alto_textblock #11
Slavnost posv. chrámu. — Sv Voršily.
#12 alto_textblock #12
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Štěpána na Nov. městě od 19.—23. t. m.
#13 alto_textblock #13
Č. jedn. Pr I. 549,/00.
#14 alto_textblock #14
Jménem Jeho Veličenstva císařel C. k. zemský co tiskový soud v Praze uznal k ná- vrhům c. k. státního zástupnictví ze dne 17. října 1900 čís. Sa. 544/00 takto právem
#15 alto_textblock #15
Obsah článku »Obnovení pravice« otisknutého v pe- riodickém, v Praze tištěném a vydávaném tiskopisu »Kato- lické Listy« ze dne 17. října 1900 č. 285, zakládá v místě »Ale tu se jím staví« až »Der Bien muss« skutkovou po- vahu zločinu uražení Veličenstva dle § 63 tr. z. Zabavení periodického časopisu »Katolické Listy« č. 285. ze dne 17. října 1900 se schvaluje dle § 489 ř. tr., další rozšiřování téhož čísla se apovídá dle § 493. ř. tr. a naři- zuje se zmaření výtisků zabavených dle § 37. zák. o tisku. Důvody Obsahem závadného místa porušuje se úcta k Jeho Veličenstvu, což zakládá skutkovou povahu zločinu uražení Veličenstva dle § 63. tr. zr Proto by o návrhům c. k. stát. zastupitelství vyhověno jak shora uvedeno. V Praze, dne 19. října 1900. Dr. Wokaun. Panu Josefu Kratochvílovi, redaktoru »Katol. Listů« v Praze, Pštrossova ulice č. 200—II.
#16 alto_textblock #16
sbn
#17 alto_textblock #17
Katolíci, voličové!
#18 alto_textblock #18
Přistupujete k volebnímu osudí, abyste spolu- rozhodovali o zástupcích českého lidu na říšské radě. Přistupujete k volbám s plným vědomím, že situace našeho národa jest velice vážná a že tudíž velmi mnoho na tom záleží, kdo bude vyslán do jeho zastupitelstva říšského. Víme to dnes všichni, že my Čechové máme mnoho mocných a zapři- sáhlých nepřátel, za to však málo, či spíše žádných přátel a že tedy výhradně musíme spoléhati na vlastní sílu svou. Za těchto okolností bylo by ovšem nejlepším bývalo, kdyby všechny politické strany, které ku státoprávnímu praporu se hlásí a svéprávnosta svézákonnost zemí koruny české, jakož i rovné právo českého jazyka v těchto zemích za první článek do svého programu přijaly, pominuvše pro- zatím všeho, co je dělí, společně byly postavily kandidáty do říšské rady a spojeným úsilím za je- jich zvolení pracovaly. Takovéto sjednocenosti při dnešních volbách byli bychom si dojista přáli, toho zvláště očekávajíce, že svolána bude »Národní rada« ku poradě o společném postupu všech státo- právních stran při příštích volbách. Bohužel však, že se tak do dnes nestalo a že nám bylo dáno na srozuměnou, aby každá strana zápasila na svou vlastní pěst.
#19 alto_textblock #19
K tomu všemu hledíc, nezbývá nám, leč vo- liti jednu ze tří cest. Buď voleb se nesúčastniti a ponechati zápas druhým stranám. Tuto cestu však žádný katolík Čech nikdy nezvolí, poněvadž dnes jedná se o ty nejdražší statky našeho národa, o jeho jazyk totiž a o právo svobodného jeho sebeurčování, a proto žádný katolík český dnes volebnímu zápasu se ne- vyhne, nýbrž půjde nadšeně ve volební boj, aby spoluprotestoval proti bezpráví na národu českém páchaném. Druhá cesta by byla tato: Jíti sice do vo- lebního boje, bojovati však toliko za vítězství kan- didátů některé jiné státoprávní strany Uhoditi na tuto cestu však nedovoluje nám naše hrdost ná- rodní spolu s vědomím naší rovnocennosti s ostat- ními státoprávními stranami českými, kterážto hrdost a vědomí vylučují veškeru podřízenosta služebnost stranám jiným. Nezbývá nám tudíž, leč třetí cesta a ta jest: Účastniti se voleb s vlastními kandidáty aspoň v některých místech. Katolíci, voličové čeští! Na Vás nyní záleží, abyste, užívajíce svého volebního práva, plnili svou povinnost i jako vlastenci, i jako katolíci. Ni- kdo z Vás se volbě nevyhýbej, nýbrž každý jdi a vol! Jakožto horliví vyznavači a zastanci státního práva českého a spojené s ním svéprávnosti a své- zákonnosti zemí koruny české, jakož i rovného práva českého jazyka v zemích těchto, ani jeden z nás nedáme hlasu svého těm, kteří se posmívají »starým pergamenům« našeho práva českého a kteří spojují se s nepřáteli našeho národa. Jakožto katolíci pracovati budeme především o zvolení svých kandidátů. Kde vlastních svých kandidátů nepostavíme, tam dáme své hlasy onomu kandidátovi ze státoprávní některé strany, který naši svatováclavskou víru respektuje a svaté city našeho náboženství neuráží. Ten, kdo o svatou víru naší se otírá, na naše hlasy nikdy počí- tati nesmí. Jsme stranou katolického lidu českého, jehož hlavními sloupy vedle intelligence jest rolnictvo, řemeslnictvo se živnostnictvem a dělnictvo, Naše programy domáhají se zlepšení poměrů všech těchto stavů a proto kandidáti rolnictva, řemesl- nictva a dělnictva, pokud se hlásí k Svatováclav- skému a státoprávnímu praporu, mohou s jistotou spolehnouti se na podporu naší. Ponechávajíce si uveřejnění úplné kandidátní listiny na nejblíže příští dny, voláme vás, katolíky-
#20 alto_textblock #20
voliče české do zbraně k úspěšnému volebnímu zápasu. V Praze, dne 19. října 1900. Z výboru pro společné záležitosti katolíků českých: obou stran křesťansky. sociál- ních a národní strany katolické.
#21 alto_textblock #21
Dr. R Horský. Hr. V. J. Schönborn. Jos. Hovádek,. T. J. Jronšek. Dr. Jos. Burian. Prokop Holý. Václav žiřn. ThC. Jan Pauly. Václav Myslivec.
#22 alto_textblock #22
Po společné úradě dohodl se výbor pro spo- lečné záležitosti katolíků českých dosud na násle- dující kandidátní listině pro volby za V. kurii: Za X. volební okres, kde volí okresy: Jičín, Nová Paka, Hořice, Nový Bydžov, Chlumec, Po- děbrady, Králův Městec, Nymburk, Libáň, So- botka, Semily, Zelezný Brod, Lomnice a Jilem- nice: Josef John, tkadlec v Hrabačově u Ji- lemnice. Za XI. volební okres, kde volí okresy: Krá- lové Hradec, Nové Město nad Metují, Opočno, Náchod, Česká Skalice, Úpice, Police, Jaroměř, Nechanice, Pardubice, Holice, Chrudim, Nasavrky; Emil DlouhýPokorný, kaplan u sv. Jindřicha v Praze. Za XII. volební okres, kde volí okresy: Ii- tomyšl. Polička, Hlinsko, Vysoké Nýto. Skuč, Rychnov, Kostelec nad Orlicí, Žamberk, Ústí nad Orlicí: dr. Rudolf Horský, farář v Šárce u Prahy. Za XV. volební okres, v němž volí okresy: Tábor, Mladá Vožice, Soběslav, Pelhřimov, Pacov, Počátky, Kamenice, Selčany, Sedlec, Votice, Mi- levsko, Bechyně, Vltavotýn, Hluboká, Lišov, Ve- selí a Lomnice: Václav žižka, stříbrník v Praze. Za XVII. volební okres, kde volí okresy: Písek, Mirovice, Vodňany, Netolice, Strakonice, Horažďovice, Volyň, Sušice, Blatná, Březnice, Pří- bram a Dobříš: Leopold Havelka, horník v Příbrami.
#23 alto_textblock #23
Ve službách všeněmecké propagandy.
#24 alto_textblock #24
Zdá se, jakoby všichni zlí duchové byli rozpou- táni a z Německa na Rakousko poštváni za heslem teď anebo nikdy! To si zapřísáhlí nepřátelé Rakouska vypočetli, že Německo, většinou protestant- ské, přírůstek katolického Rakouska potřebovati ne- může, protože by v parlamentě velmi snadno většina protestantů mohla se státi menšinou. A proto jen
#25 alto_textblock #25
Kulturní Listy.
#26 alto_textblock #26
V Praz e, 20. října. K. — Posvícení! Zapadající postavy po letech vynořují se na povrch při ročním návratu dnů, v nichž po vlastech našich jedna z nejstarších pa- mátek, čili zbytku památky se oslavuje. Je to kus lidového života, při něm lze až na dno lidské duše zříti. Musí ale s tím lidem žíti, s ním u stolu seděti, aby všecko postihl a pokud možná i zachytil. Posvícení, jak i slovo samo poukazuje, je zbytkem někdejšího posvěcení chrámu, s nímž na venkově spojovaly se obžinky, při nichž veselili se všickni. Obžinky ty doposud slaví se v původní ryzosti v Polsku, při nichž jsem osobně byl přítomen a jež slavný Mickiewič tolik nevyrovnatelně popsal. V tu určitou neděli ženci jdou do kostela a odpoledne za- počne všeobecná zábava — tanec na mlatě — kdež tančí dospělí. Venku na pažitu tančí děti. Pán statku, šlechtic nešlechtic, se šafářkou, anebo s pro- stou děvečkou započíná tanec a případně i paní s ně- kterým sekáčem. Pivo se točí z vyvalených soudků a koláče se berou z opálek na dlouhých stolech. Několik skopců a telat zaplatí obžinky svým ži- votem. Obžinky slavívaly se i u nás a slaví snad dosud na Moravě. U nás zbylo z nich již jen po- svícení. — Starý, — velí hospodyně na týden napřed, — musíš do mlýna, posvícení se blíží. Kde jaká
#27 alto_textblock #27
mlýnská klapačka je, je selskými povozy obležena. Každý pantáta vzal s sebou obroku na tři dni, pro případ, že by nemohl hned nasejpati pro nával mletí. Teď již sedláci nemelou. Mlýny — co jich bývalo na př. v šáreckém údolí — skoro všecky oněměly. Teď pantátové jedou s obilím do »amerikána«, v němž si je za mouku vymění a při tom svůj dobyteko otruby okrádají. Anebo též obilí prodají židu a ku- pují si mouku k posvícení za hotové. Avšak z kou- peného se šetří, kdežto dokud pantátové sami si mlý- vali, chudina měla se o posvícení lépe. Proto i nyní již slavnosti posvícenské zanikají, odbývají se teď jen v užších domácích kruzích. Proto pokolení mladší těch pravých posvícenských slavností, jaké ještě bý- valy před 40—50 lety, nezná. Ale i teď ještě bývá o posvíceních veselo. Skoro po celý týden před posvícením panímámy ujmou se v domě absolutní nadvlády, do níž pantá- tové nesmějí ani — ceknout. V celém statku nastane generální poklízení a umývání. A pantátové sahají po svých dvojkách, napěchují se patronami, uvážou psy na šňůry a jdou střílet zajíce. Rolníci jsou dnes hrdi na to, mohou-li si střelit zajíce a proto teď málo kde pronajímají honitbu pánům. A činí tak dobře. Mají té dřiny do roka mnoho, proč by si též časem nedopřáli radost. A radost je býti přítomen takové honbě. Tu říkají v okolních vesnicích: — Aha! tam mají posvícení — střílejí! — A je toho střílení, jako když dva bataliony proti sobě stojí! A toho křiku honců a štěkotu psů — až uši
#28 alto_textblock #28
zaléhají. A to právě působí tolik příjemně na silné nervy střelců a honců. Je sice pravda, že mnohem více střílí se Pánu Bohu do oken, ale i přes to mnoho ušáků padne, jež sbírají honci a odnášejí na žebřinovou fůru, která z povzdálečí jede za střelci. Honba trvá asi do třech, načež se jede domů, kdež se zajíci a koroptve rozdílejí. Musí se ovšem dodati, že mnohý zajíc tu bývá střelen motykou anebo holí od honců, kteří po honě jdou paběrkovati. Honci pamatují si, kam který zajíc s postřeleným během asi zapadl. A tu se jde a hledá se, až se najde. Ho- nec psího nosu nepotřebuje, znáť on zaječí pelechy kdes pod mezí anebo v zaschlé strouze — — a tak se o posvícení dostává zvěřiny i mnohému baráční- kovi, který do honebního výboru nepatří. Avšako posvícení pantátové přimhuřují oči. Nejdéle v pátek před nedělí započne se s peče- ním koláčů, jichž se napeče — do milionů. Paní máma pozve si k tomu svou dceru, má-li ji na blízku provdanou, aby jí pomohla, a k vaření zjednává si kuchařku třeba i z města. — Přijde pan farář, přijde z města ten a onen musíme něco připraviti, aby to pánům chutnalo. — Na pátek též objedná se řezník na krmníka, na posvícení určeného. Bývá tu smrtelného ryku a křiku zapíchnutých krmníků, jenž ozývá se brzy z toho, brzy z onoho statku. Mnohý řezník za jeden den za- píchne i tři krmníky v různých statcích, opaří, roz- seká a nadělá z nich jitrnic. Výkon to zajisté veliký. V sobotu pak dojde na drůbež, mezi níž panímámy