Číslo 13.

ŽENSKÝ LIST.

Strana 3.

Katolicism ovšem se vychloubá, že ženu po- vznesl na nejvyšší stupeň zavedením uctívání Madony (matky boží). Leč dopustil se zde, jakož i všude jinde pouhého napodobení a přizpůsobení dle starých zvyků pohanských. Stará řecká bo- hyně Isida byla již za dávných dob zobrazována s nemluvnětem Hórem na rukou, stojící na ro- stoucí luně. A srovnejte nyní zidealisované před- stavy Madon a přisvědčíte, že napodobeny byly dle prastarého pohanského vzoru. A jak počínali si jinak tilo naši dobrodinci již prý nás kultem Madony pozvedli? Ku pří- kladu: Alexandrijský biskup, svatý Cyril, byl jinak uhlazený kazatel a staral se též houževnatě o zavedení kultu panny Marie. Vliv jeho však oslaben byl Hypatií dcerou mathematika Theona, která vyznamenávala se výkladem nauky Plato novy, Aristotelovy a jiných badatelů. Bohatýa vznešený svět alexandrijský přicházel poslouchat její výklady o otázkách: co jsem, kde jsem, co mohu věděti a p. A nyní nechám mluviti do- slovně našeho J. W. Drappera: »Když se Hypatie ubírala do akademie, byla přepadena Cyrilovou chátrou — chátrou několika mnichů. Šat byl s ní na ulici strhán, ona pak vlečena do chrámu a tam zabita palicí lektora Petra. Mrtvolu roztrhali fanatičtí mnichové na kusy, maso seškrábali s kostí střepinami, a zbytky hodili do o hně...« Musela svatá církev v těch dobách míti značnou politickou moc, že za tento příšerný zločin, za tuto hnusnou vraždu nebyl svatý Cyril nikdy pohnán k zodpovědnosti! A to prosím je jediná jen ukázka z činů; a chcete snad čísti něco ze slov svatých? Bojovný sv. Pavel nemohl se nijak eman- cipovati z názoru Starého zákona (tehdy Darwin ovsem nežil) a proto praví: »Muž není stvořen ze ženy, ale žena z muže; a muž nebyl stvořen pro ženu, nýbrž naopak žena pro muže.« Sv. Bonaventura je velice k ženám ga- lantní: »Žena podobna je štíru; stále připravena uštknouti... Sv. Jan Zlato ústý dostal zajisté svoje příjmení za zvláštní květomluvu, kterou ženy ob- mýšlí: »Svrchovaným morem je žena; ostrým ší- pem ďáblovým! Skrze ženu zvítězil ďábel nad Adamem a způsobil, že ztratil ráj.« A což teprve ten slavný katolický filosof sv A ugustin; ten promluvil do duše všem těm státům, kde žena dosud je vyloučena ze správy politické, z právní účasti při poslední vůli a po- dobně a tím postavena na roveň bláznům a zlo- čincům. Praví: »Žena nemůže ani učiti, ani svěd- čiti, ani pře své na soud vznášeti, ani souditi tím méně může poroučeti ...« Dík, že inteli- gentní národové již dávno přešli přes tuto vě- hlasnou hlavu!

Sv. Antonín, zrádce všech zlodějů a ob- jevitel všeho ztraceného, má k nám ušlechtilou apostrofu: »Hlavo zločinu, zbrani ďáblova! Vi- díte-li ženu, myslete si, že nestojí před vámi tvor lidský, ba ani zvěř divoká, nýbrž dábel sám. Její hlas jest sykot hadí...« A podivno; a katoličtí mládenci a i ti pod celibátem nás přec tak rádi »milují«! »Žena je špatným oslem, hrozným červem. který sídlí v srdci mužově; jest dcerou lži, přední stráží pekla, která připravíla Adama o ráj. Ne- zkrotitelná Bellona, zapřisáhlý nepřítel míru. A proto, »my hrozní červi, přední stráže pekla a nepřátelé míru« zakazujeme vám rozhodně na- zývati nás »slabším pohlavím«! Nesmějte se prosím — ale to hořejší napsal sv. Jan z Da- mašku. Tak tedy psali a mluvili svatí; jak si počí- nají dnešní jejich následníci, kteří nejsou nadáni výmluvností Demosthenovou, ani osvíceni duchem svatým, nechci dnes posuzovati. Ale ty politování hodné ženy! Byly sníženy pod pojem lidství, mravně uraženy, postaveny na roveň bláznům a zvěři, barbarsky podřaděny hrubé nadvládě, a přec nepozvedly hlasu k obraně a bezmyšlen- kovitě řadí se pod korouhve toho katolicismu, který jim to vše připravil. P. Mantegazza praví: »Protestantská rodina jest v této příčině dobrou půdou pro normální a rozumový rozvoj osobnosti ženské; katolická za ostatních stejných podmínek nejhorší.« Leč i v protestantských sekcích bují dnes časté a malicherné spory a jednotlivostia myslím, že vzdělaná a samostatná žena dovede bez protestantismu si názor životní upraviti a bez katolicismu tím spíše. Že i ženy jednou napíší rozhodnou kvitanci za všecky ony urážky jim způsobené, v to doufá Vaše Olla Debouclerova, New York.

FEUILLETON.

Košikářka. Napsal Guy de Ma upassant. — Přeložil Pavel Projsa. Ze sbírky »Sám a sám«, vydané u J. Otty. (Dokončení.)

Jedva že byla nabyla opět vědomí, zhurta se na ni osopil: »Zbláznila jste se? Takovou vyvede hlou- post!e Slova ta stačila, aby vráceno jí bylo zdraví. Promluvil na ni! A šťastna byla drahný čas. Ničeho přijmout nechtěl za svoje namáhání ač naléhavě žádala si mu zaplatit.