ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8bacffe0-71f1-11dc-b032-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 26
#1 alto_textblock #1
1904.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v sobötu dne 16. července.
#3 alto_textblock #3
K číslu 195.
#4 alto_textblock #4
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
#5 alto_textblock #5
NARUDNÍ
#6 alto_textblock #6
s
#7 alto_textblock #7
TI
#8 alto_textblock #8
Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3
#9 alto_textblock #9
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
#10 alto_textblock #10
Válka.
#11 alto_textblock #11
O Port Artur.
#12 alto_textblock #12
Z Petrohradu, 16. července. O situac u Port Arturu byly přineseny jedním dů- stojníkem, který odtamtud 13. července odjel, příznivé zprávy. Potravin je dostatek a stav vojska výtečný. Na bojišti panuje veliké vedro. Z Londýna, 16. července. Přes Řím do- cházi následující telegram z Tokia: Myslí se, že pád Port Arturu jest již jen otázkou něko- lika málo dní.
#13 alto_textblock #13
mobilisovány. Dosud se však k mobilisaci té ne- konají přípravy. Za to však jsou dělostřelecké brigády, tomuto sboru náležející, ve válečné po- hotovosti.
#14 alto_textblock #14
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Dr. Körber v Išlu. Z Vídně, 16. července. Ministerský před seda dr. Körber, který včera odpoledne od- jel do Išlu, bude dnes v poledne přij a cisařem ve slyšení. Dr. Körber podá pa- novníkovi zprávu o běžných záležitostech. Cla v Rusku a Německu. Z Petrohradu, 16. července. Dopisovatel »Nového Vremene« tvrdí, že Rusko je ochotno přijati německá cla obilní, že však trvá na tom, aby Německo při- jalo jeho vyšší cla na výrobky z Německa na Rus vyvážené. Tento bod prý činí hlavní obtíže.
#15 alto_textblock #15
t. m.: Nepřítel v silném počtu jest hlášenu Omuverume, Hamakari a Vaterberku. Na Vater- berku zpozorován oheň hlídek, jež obhlédají na východ a západ od tohoto místa. Major E s- torff dostihl dne 11. července Otjatjingenge, major Heyde téhož dne Erindi- Oratjihenda. Okosondusu zůstal jen slabě osazen. Major Glasenapp dostihl dne 11. t. m. Otjurut- jondu a nalezl Okosongoho a místa na7 kilometrů v okolí severovýchodně neobsazena; taktéž Okahitua a Omamboronga jsou nepřítelem nedotčeny. Setnina Weleko va, dále první setnina 2. pluku a polovina batterie Winterfeldovy, za velení setníka Fiedlera spojily se u Okovakutjivi-Oujakavy; druhá a třetí setnina téhož pluku táhnou přes Karibib na Omaruru, kam přibudou dne 20. t. m. Odehod druhého praporu a batterie z Gvakopmundu stane se v nejbližších dnech. Já jsem v Ovikokoreru a hodlám ná- sledovati oddělení Glasenappovo přes
#16 alto_textblock #16
Otjire.
#17 alto_textblock #17
Japonské ultimatum. Z Londýna, 16. července. Dle zpráv muk- denských podá maršálek Oyama z Mukdenu Rusku ultimatum. Armáda japonská bude po- stupovat se 4 různých stran k tomuto místu. Rozmluva s generálem Miščenkem. Z Berlína, 16. července. Korresponden »Ruského Slova« v Liaojanu měl rozmluvu s ge- nerálem Miščenkem, který prohlásil, že zna- menitě organisované vyzvědačství japonské vyvi- nulo se z toho, že i nejobtížnější úkoly vyzvě- dačské jsou obstarávány převlečenými japon- skými důstojníky, zvlášť k tomu vybranýmia cvičenými, ponejvíce důstojníky generálního štábu. Důstojníci při takových výzvědách přicházejí obyčejně o život. Generál Miščenko vyslovil se velmi nepříznivě o příliš častém používání bo- dáku u ruského vojska. Japonci odstřelují při tom Rusy, kteří nekryti ženou na ně bodákem a pokud mohou, vyhýbají se boji z blízka. Úsudek kruhů petrohradských o trvání války. Z Petrohradu, 16. července. Ve zdejšíeh kruzích generálního štábu převládá mínění, že válka potrvá ještě dvě leta než dojde k defini- tivnímu uzavření míru. Ujišťuje se opětně, že Kuropatkin nechce dříve začít, dokud nebude míti 500.000 mužů, 200.000 k úplné disposici a 300.000 k pacifikaci. Dle všeho se Kuropat- kinově žádosti vyhoví. Mluví se o tom, že též 18. armádní sbor a 23. a 24. pěší divise budou
#18 alto_textblock #18
Stíhání Italů v Terstu. Z Terstu, 16. července. Včera o 1 hod. noční odebrali se policejní orgánové opětně do místností vlašského tělocvičného spolku, kde vykonána domovní pro- hlídka, která trvala do 6 hodin. Proslýchá se, že byla nalezena skříň, obsahující záv adné předměty. Vzhledem k tomu byli předseda spolku, advokát dr. Mrach, sekretář spolku Pedel, jakož i dva členové spolku za tčeni. Pak byl prohledán plovoucí most veslař- ského odboru tohoto spolku.
#19 alto_textblock #19
Telegrafické zprávy.
#20 alto_textblock #20
Jmenování. Z Vídně, 16. července. (C.-B.) Dnešní »W. Zeitung« oznamuje, že ministr kultu a vyučo- vání jmenoval dopisovatele ústřední komise pro vyhledávání a udržování uměleckých a histori- ckých památek, musejního assistenta Viléma Augsta v Liberci konservatorem téže komise. Telegram generála Throty. Z Berlína, 15. července. (C.-B.) Generál Throta oznamuje z Ovikokorero ze dne 14
#21 alto_textblock #21
Prušácké protesty proti slovanským pobočkám při učitelském ústavě opavském
#22 alto_textblock #22
vedeny jsou s vášnivou rozkaceností rozmazlenců, zvyklých na to, že se každému jich přání vy- hovuje mžiknutím dříve než vysloveno. Schůze německých poslanců zemského sněmu slezského, konaná minulé středy, usnesla se, jak známo, na tajemně hrůzných krocích, nebude-li vyho- věno diktátu slezských Němců a »rozhodnutí« o pobočkách odvoláno i vyslala okamžitěk zem. presidentu hr. Thunovi deputaci, o jejímž výsledku se nyní sděluje. Sdělení posl. prof. Hoffmanna, o němž se v dnešních ranních »Pol. zprávách« zmiňujeme, že totiž zřízení slovanských parallelek ještě daleko není skut- kem, a že zemská školní rada slezská do- sud nemá z Vídně ministerského nařízení, potvrdil zemský president hr. Thun německé deputaci v celém rozsahu. Na velice důrazné oslovení posl. drem. Bukovským vyjadřoval se hr. Thun velice blahosklonně a laskavě. Odpo-
#23 alto_textblock #23
FEUILLETON.
#24 alto_textblock #24
V největším žalu — Z lidského kaleidoskopu vybírá Lea O strovská. Neměl starý Horáček se syny svými štěstí Bylo jich pět, ale vyjímaje nejstaršího, Ludvíka. žádný se mu nevydařil. Druhorozený, kteréhe vyučil svému za- městnání, jakmile mu zařídil kupecký krám v sousední vesnici, lumpačil stále až mu všechno v dražbě prodali. Teď byl kdesi u Náchoda — holičem, občas mu matka posílávala nějaký ten groš, aby tatík nevěděl. „Třeti hoch studoval v Praze a posednut cti- žádostí, dřel se do úmoru tak dlouho, dokud jej. nepřivezli domů, aby si posléze na vesnickém hibitůvku trvale odpočinul. Čtvrtý syn, vyučený řemeslu hodinářskému, chytil se holky z fabriky a když tato jednoho dne přinesla starým vnouče, aby se o ně starali, nezbylo, než aby měli pokoj, syna s ní oženiti. Oženit a zároveň jej vydržovat s celou rodinou! Kdo pak kdy dá si na vsi spravit hodiny? Cennější výrobek odveze každý do města a ně- jakou tu dřevěnou rachotinu spraví dědeček ko- vářů — takto všeumělec — Nejmladší ratolest rodu Horáčkova, 18letý František, mohl být snad k čemu, kdyby byl již od dětství tak nepřiměřeně netloustl. Tato abnormální proporce tělesná byla snad hlavní příčinou, že hoch byl děsně líným. Vy- držel celý den ležet na zahradě a koukat do nebe. až jej děvečka vyburcovala, že je čas k večeři. Jídlo — to bylo jediné na světě, co jej k činnosti vzpružilo.
#25 alto_textblock #25
Starý se utěšoval myšlenkou, že hocha od- vedou a na vojně z něho „lenoru“ vyženou. Aspoň mu tak vždy potvrzoval krejčí Šimek. který se vždycky podvečer zastavoval v krámě na skleničku toho „božího dopuštění“, jak ko- řalku nazýval. „Ještě že Ludvíček se vám vyvedl, z toho máte pána jak se patří. Šestatřicet roků a už takovým úřadníkem, že mu svěří vedení ven kovské filiálky, na toho můžete býti pyšným,“ hovořil jednou sedě na převrácené bečce a div s ní nespadl, když dvéře u krámu se otevřely a pisklavý hlásek poštovního poslíčka, takto ševce Nekuty, sem zavolal: „Telegram pro pana Ho ráčka.“ „Vezměte to, Šimku, a podepište za mne, pravil kupec, když se byl krejčí z leknutí vzpa- matoval, „třesou se mi ruce a pak bych musil do pekojíčku pro brejle a nechci mámu polekat až co to bude.“ Vyzvaný uposlechl, ale dříve telegram pro sebe přeslabikoval. Pak teprve vzhlédnuv sou- citně přes pult, zvolna promluvil: „No, potěš vás pán bůh, tatíku, tady vám nějaký doktor oznamuje, že váš syn dnes v noci náhle zemřel mrtvicí.“ „Cože, jaký syn?“ vykřikl Horáček spustiv pěsť na pult, až sklenice poskočily. „Už to odevzdejte bohu, váš syn Ludvíkje v Pánu — —“ „Lu—dvík, Lu—dví—ček,“ vyrazil stěží starý, chytnuv se oběma rukama za hlavu. Pak jako udeřen do týla, klesl na židli s níž nepovstal, až jej žena jebo za pomoci Šímkovy nahoru do bytu odvedla. Slavný byl pohřeb nejstaršího syna Horáčko- lvých, jehož tělesné pozůstatky do rodného města
#26 alto_textblock #26
převezli. Družičky, vesměs bíle oděné, sypaly kvítím cestu, kudy se smuteční průvod ubíral. Tak mnohá z nich povzdychla: „Božinku, takový hezký hoch to byl, jak jsme jedna druhé záviděly, když sem přijížděl a některou svou pozorností oblažil — a teď musí do hlíny — — „Těch starých chudáků je mi líto,“ pozna- menala krejčová Šimková k sousedce Pazder- níkové vedle jdoucí, která hned přisvědčila: „Ba, matko, ba, co se naplahočili a ten jediný, který jim největší radost dělal, tak to vezme z krátka, umře v cizině, bez pomoci, jak ta němá tvář. Vedle postele prý ho ráno našli, krví zalitého — —. „A co krásných věcí měl,“ navázala znovu hovor krejčová, „tři plné kufry samého nového šatstva starý přivezl. Ale koukejte, teta, jak ta ubožka Horáčková se za truhlou potácí, jak se muže chytila. No, podržte se, chuděrky, podržte jeden druhého, máte toho oba zapotřebí — — Horáčková opravdu se přitulila k mužia vdechla mu do ucha: „Poslechni, Ivánku, jakpak bude s tou činží? Panička, co Ludvíkovi posluhovala říkala, že prvního zaplatil celý kvartál napřed a už pátého umřel. Nemoh' bys to zařídit, aby nám dal domáci peníze nazpět?“ „Nevím, Bětuško, jestli se mi to podaří. Hůře bude se šatstvem. Co s tím? Pro mne na ves je to moc nóbl a Františkovi to bude všechno malé — —.- Nové dvě vrásky zbrázdily čela zarmouce- ných rodičů; zdali hubší těch, které hoře nad synovou smrtí vyrylo? Bůh to suď — pozemské strasti berou se mnohdy tak divnými cestami.