16. čislo

ŽENSKÝ LIST

Strana 7.

ních a mzdových podmínkách, pokud možno bez stávek a to pomocí kolektivních smluv. A tito žold- néřští žaměstnavatelé jmenují „rudým ter o- rem“ to, že dělnictvo nechce si nechat líbit ne- omezené panování nad dělníky. Že podnikatelé po- čínáním tím dělnictvo neodstraší a organisace ne- seslabí mohou býti jisti. Ani žlutého teroru, od kterého si páni břitvaři tolik slibují, se dělnictvo nebojí, neboť poměry i ty „žluté“ přebarví v rudé. Ujíštujeme pány, že brzy budeme míti vzdor jich teroru plný milion řádných bojovníků v naších orga- nisacích. Ženské hnuti v cizině. (Z Německa.) Od r. 1896, totiž od sjezdu v Gothě jest ženán v Ně- mecku svěřeno vedení politické práce mezi ženami. Té doby jest 407 důvěrnic s placenou jednou ústřední důvěrnici. Tímto způsobem bylo umožněno ženám vniknouti s agitační prací i do nejodlehlejších míst a vesnic. V prvé řadě se jedná při agitaci získati dělnice ku spolučinnesti na poli politickém a sociál- ního zákonodárství. Časopis „Gleichheit“ má té doby 70 tisíc předplatitelek. Přispěvky straně odvádí 9000 dělnic. Roku 1905 bylo 74 tisíc odborově orga- nisovaných žen, do r. 1906 na 120 tisíc či o 59.8 procent. Ze světa. Proti austrálské celní poli- tice ohradily se ženy co nejrozhodněji, vidouce v tom příčinu zdražováni potravin a poškozování obyvatelstva. V provolání obrací se k voličkáma voličům, aby proti celní politice co nejrozhodněji protestovali. — České lékařky žádají, aby stejně s lékaří jmenovány byly druhým lékařem v nemocnicích a podaly vládě pamětní spis! Co může být ve Vídni, může býti i u nás, tam žena se stala druhou nemocniční lékařkou. — Uhelná krise v Americe. 250.000 dělníků v uhelných dolech zaměstnaných, bylo propuštěno z práce. Kdežto od roku 1900 až do roku 1906 vzrostl počet mužských členů na 138.19%, počet organisovaných žen na 420.5% a největší počet připadá na dělnice textilní. V r. 1900 bylo 5254 organisovaných žen z oboru textilního a již v roce 1906 počítalo se 37.020 žen. K početnému vzrůstu organisovaných dělnic přispěly veřejné schůze, agitace v továrnách a dílnách, vůbec drobná práce. — Z Anglie. V Anglii založena r. 1900 liga pracujících žen, která čítá nyní 140.000 pracujících žen, které se hlasí k myšlence soc. demokratické. Dříve se myslelo, že v Anglii není půda pro sociálně demokratické hnutí. Co se utvořilo soc, demokrat. komité žen, které má za účel pěstovat mezinárodní styky dělnic, hnutí soc. demokr. mezi ženami jde v před.- Obchodní zřizenkyně v Berlíně žádaly městskou radu, aby zavedena byla povinná ná- vštěva obchodní školy pro ženské příručí. — Vy- šívačská krise panuje ve východním Švýcar- sku. Zkrácení doby a omezení výroby prodlouženo bylo o další měsíc. Svaz textilních dělníků obrátil se na firmy vyšívkové, aby dělnice po dobu krise nezaměstnávaly po domácku.

Dopisy.

Z Dejvic. Dne 29. března konala se zde ve- řejná schůze žen v hostinci „Na sekyrce“ za účasti 200 osob, ponejvíce žen. K programu „Sociální po- stavení ženy“ promluvil soudruh J. Skála, jenž podal přítomným jasný obraz o postavení ženy, která byla kapitalistickou společností vyhnána z do-

mácnosti, aby se buď samostatně živila nebo vypo- máhala v živení rodiny svému muži. Zmínil se zvláště o dělnicích zemědělských, jejich otroctví a dřině, která trvá v nejvyšším těhotenství a šestinedělí. Pře- cházeje pak na ochranu mateřství a šestinedělek, pojednává vůbec o zvláštních ochranných zákonech a opatřeních pro ženy. Poukazuje, jak v právech občanských jsou žený zkráceny, jak jejich práce není ceněna a ják následek toho je všeobecná ne- vážnost k ženám, v životě i v rodině, třebas těmto mnohdy se lichotí, a probírá vlivy, které od staletí působily na utváření se takovýchto poměrů. Osvět- luje stanovisko církve a klerikálů vůči ženám. Te- prve sociální demokracie vystoupila s požadavky, které mají ženu povznést a osvobodit a mají ji získat k uplatnění schopností v zájmu všeho lidstva. Proletariát je si dobře vědom, jak společný boj mužů a žen je nutný, aby jeho postavení se zlep- šilo. Chceme-li rovnoprávnost žen, nechceme ženu pomužštět, obě pohlaví budou mít své zvláštnosti, ale jejich práva, právní postavení bude rovné. Tak jako už skácelo se tolik přehrad, jež lidstvo dělily k jeho zkáze, tak také zmizí právní rozdíl mézi muži a ženami v zájmu vyšší úrovně života všech synů a dcer země. Přednášející byl odměněn hlučným potleskem, načež slova ujala se soudr. Felde- ková, která vyzývá ženy k četbě „Ženského Listu“. Předseda soudr. Žavadil pravil, že sociální demokrat v rodině musí ukazovat vážnost k ženě, nesmí svým chováním zošklivovat ji sociálně demokratickou stranu naopak. Řekne-li manželce, že jde na schůzi, a jde-li pít a karbanit, pak žena jeho hledí na soci- ální demokracii jako na svého škůdce. Je však také potřeba, aby vliv žen se šířil, aby tyto přistupujíc k organisaci o to se staraly, aby šířeny byly zásady spořádaného života rodinného. Vybízeje ještě jednou, aby ženy a dívky odebíraly „Ženský List“, za bouř- livého souhlasu schůzi končí. Z Trmic. „Sekce žen a dívek“ pořádala dů- věrnou schůzi s přednáškou, v kterou se uvázal soudruh Hlávka. Promluvil k programu „Jak mají ženské organisace pokračovat a jaký mají význam ve společnosti a v politickém životě“. Ukázal k tomu, když společně ženy budou vedle mužů činny, jaký prospěch jim kyne. Ženy naše slova a vývody soudr. Hlávky pochopily a s radostí pro organisaci pracují a čile agitují. Tak i my zde na českém severu bu- deme mít vědomé proletářky. Ženy, čtěte a rozší- řujte mezi sebou „Zenský List“, ať organisace naše vzrůstá. Na oslavu 30letého sjezdu u sv. Markéty v Břevnově u Prahy pořádaly jsme dne 5. dubna přátelský večírek spojený s přednáškou. Návštěva byla hojná. Ženská měsíční schůze koná se každou první neděli v měsíci o 2. hodině odpolední. Ze Záluží u Mostu. Vzdělavací spolek žen „Svornost“ v Záluží doprovodil k poslednimu od- počinku soudr. Marii Krtkovou, která byla dlouho- letou členkou Odborového spolku horníků a hutníků v Záluží. Po rozpuštění tohoto spolku pracovala neunavně na založeni spolku žen. Při jeho ustavující valné hromadě byla zvolena za předsedkyni. Svědo- mitě se starala o jeho rozkvět. Pohřbu súčastnili se soudruzi a soudružky z místa i okoli, spolky žen, Unie horníků a tělocvičné jednoty mládeže, jakož i skupina bezvěrců a ochotnický spolek „Tha- lie“ a nepřehledné davy lidu. Pohřeb konal se na hřbitov jiřetinský bez asistence kněžské. Nad hro- bem byly promluveny proslovy a nebylo nikoho, kdo by neslzel. Po doslovu soudruha H. snesl se déšť rudých karafiátů na její rakev do hrobu. Milé