Z Frankfurtu, 30. května. öpctní metaliky 421, půjčk z r. 1859 531/2, Vídeň 914, akc, banku 610, losy z r. 1854 521, nár. půjčka 46t, kred. akc. 1143, losy z r. 1860 561, losy z r. 1864 571 Z Hamburku, 28. května. Rakouská národní půjčka — kreditní akcie 47, losy z r. 1860 55. Z Amsterodamu, 30. května. 5pctní metaliky 441% 23pctní metaliky 221, národní půjčka 46/1, půjčka ve stříbře 52, Vídeň — Z Paříže, 30. května. Závěrečné kursy: 3pctní renta 65.35, 44petní 94.00, státní dr. 315, crédit mobilier 545, lom- bardy 308, rak. nejnovější půjčka 285, italská renta 22.50. Velmi pevno a živo. Z Londýna, 30. května. Konsoly při závěrku 86 1e. stříbro 62.

Státní dráha.Dle účetní zprávy za rok 1865 obnáší čistý výnos 1,176.000 zl. (Minulý rok obnášel jen 28566 zl.) Hrubý výnos činil, 19,263.881 zl., (o 1,333.528 zl. více než roku předešlého), náklad na pro- vozování obnášel 38.05 proc. (naproti 36.15 proc.v rose předcházejícím). Z ostatních výlok uvádíme: 9,808.626 zl. na úroky a umoření akcií a obligací a 1,533.180 zl. na kolky a daně. — Ve valné hromadě dne 30. května odbývané uzavřeno zá rok 1865 vyplatiti jen 25 franků za akcii a žádnou dividendu. Přebytek mí býti co první příjem na účet r. 1866. Správním radům usta- noveno za odměnu na pět let od 1. ledna 1865 počínaje 50 franků za každé sezení, kterému jsou přítomni a 2 a půl proc. z ročního čistého užitku. Od těchto 2 a půl proc. odpočítá se ale cena odměn za jednotlivá sezení. Do správní rady byli opět zvoleni svob. p. Doblhoff-Dier, svob. p. Trenck v. Tonder, Isák Pereire a A. Muszard, na místě vystouplého svob. p. Jana Siny zvolila správní rada Jindř. hr. Zichyho, kteronžto volbu valná hromada potvrdila. K proskoumání účtů zvoleni jsou dr. ryt. Wi- niwarter, Ant. Zimmermánn a Gust. Epstein. Severní dráha cís. Ferdinanda. Vedle ú- četní zprávy za r. 1865 obnášel hrubý příjem z dovozu osob a zboží 15,744,349 zl. (proti 16,896.149 zl. za r. 1864), vydání 5,911.484 zl. (proti 6,390.016 zl. roku 1864). Přebytek obnáší tedy 4,671.671 zl. (roku 1864 5,251.930 zl.) v Anglo-rakouský bank. Čistý výnos za rok 1865 obnáší 717.753 zl. 42 kr., z nichž po vyplacení 5 petních úroků zbývá ještě 338.103 zl. 42 kr. Správní rada navrhuje, aby vzhledem k nynějším poměrům 125.000 zl. ponechalo se co zvláštní reservní fond na rok 1866; 10 pct. (14.516 zl, 60 kr.) má odepsáno býti pro hlavní reservní fond, 10 pet. zbýtku (13.064 zl. 94 kr.) co taotiema oběma výborům. Zbývá tedy 180.000 zl. ve stříbřena 100.000 akcií (na něž uplaceno 30 pet.) čili 1 zl. 80 kr. na akcii. Návrhy ty byly vesměs přijaty. Jelikož za každou akcii vyplaceny již byly 3 zl. ve stří- bře obnáší čistý výnoskaždé akcie 8 pct. ve stříbře. Červencový kupon vyplácí se již od 1. t. m. Mimo to přijala valná hromada navrženou od správní rady změnu stanov. V Praze, 1. června. Na dobytčí trh přihnáno 181 kusů hovězího dobytka; prodáno na jatky 100 kusů českého v průměrní ceně 100 zl. 95 kr. r. č., průměrní váze 774 dolno- rakouských liber; k chovu 20 kusův v průměrní ceně 64 až Bl 83 zlat. Přihnáno drobného dobytka: 273 telat llibra za 17—25 kr.s 389 skopců ee n „ 18—20 r jreo těžk. „ 25—26 „ 569 prasat českých lehk . . 20—24 „ sl leí

Prodej byl rozyláčný. Upadky V narovnacím řízení se jměním K. Bellmanna v Praze ohlásiti se mají požadavky do konce června u notáře dra Schollara; v narovnacím řízení s pozůstalostí A. Vil. Zieglera ve Vilhelmshefu do 28. června u notáře dr. Schnabla v Domažlicích. Konkurs byl uvalen na jmění Em. Müllera ml., obichodníka se smíšeným zbožím; ohl. lh. do 31. července; na jmění Karla Wagnera, kupce v Rejnovicích; ohl. Ih. do 1. srpna. Pro oba konkursy soud v Liberci. Z Chrudimi, 30. května. (Zmařené naděje rolníků.) Poslední mrazy též u nás spůsobily 1 a poli a v zahradě velkou škodu. Teploměr sice místem ani pod O neklesl; zhoubné ná- sledky 14denního mrazivého a sychravého počasí jsou ale ne- obyčejné! V nížinách a u vod zvláště jest ovoce vesměs, žito a olejka větším dílem zmrzlé. Velký díl očekávaného výtěžku jest zmařen. Podobně pomrzly aneb v zemi shnily i brambory. Kde mráz nejvíce účinkoval, požíná se nyní již žito a olejka za zelena, aby pokud ještě možná, novému, čerstvému osení místa učinily. Vyhlídky na letošní bohatou žeň jsou nenadále zničeny. Pohromy, které zde rolníka po několik let stíhají, jako byly sucha, nouze o píci, láce a špatný odbyt obilí, jeví se všude; a právě v těchto poměrech sluší snad hledati jistou otupělost v kruzích malého rolníka pro veřejný život, na pří- klad, že zdejší odbor hospodářského spolku různé živořía opětně svolaná valná schůze pro malé účastenstní členův ani odbývati se nemohla. Z Budějovic, 30. května (Průměrné tržnís ceny.) Na trh bylo přiveženo: 231 m. pšenice po 5 zl. 30 kr., 4 zl. 83 kr, 4 zl. — kr., 200 m. žita po 2 zl. 20 kr., 2 zl. 87 kr., 2 zl. 40 kr., 9 m. ječmena po 2 zl. 35 kr., 2 zl. 17 kr., 2 zl., 765 m. ovsa po 2 zl. 40 kr., 1 zl 98 kr., 1 zl. 75 kr., 1 měřice zemčat po 54 kr Z videňské bursy, 30. května Na dopolední burse po- čály kred akcie s 127, vystoupily na 127.40, při záv. 127.30 až 40, státní dr. 152.80—152.20, při záv. 151.50, losy z r. 1860 72—72.20,při záv. 72.20, akc. dr. K. Lud. 169—168, pří závo 167.50—168. — Polední bursa byla v efektech mdlejší, ve va- lutách pevnější a tyto klesly až o 1—1 pet. Státní fondy při velmi obmezeném obchodě naskrze o něco níže. Akc severní dr. s počátku o 1 pct. výše, při závěrku skoro jako včera. rovněž akc. státní dr.; akc. dr. K. Lud. klesly ale po vykona- ných koupích na uhražení o 10 =11 zl. Anglo-rak. akcie o' 14 zl. níže. Zástavní listy banku o 11 pct. výše; efekty méně scházely. Z Wídně, 30. května. Líh. Ani slabý dovoz ani vyšší ceny obilní nemchly vyvolati další zv šení cen líhu; při líhu melasövém objevilo se i mdlejší smýšlení, čímž tenfo druh klesl proti plodinovému líhu o 2 kr. v ceně. Obchod s pohoto- vým plodinovým zbožím, jehož cena jest nyní 50 kr., vázne v těvchvíli. Cena tato nedá se zvýšiti ani podstatně snížiti. Na dodání povolují se o něco lepší ceny, tak na konec června 51 kr. a na pozdější měsíce i 52—521/% kr. Melasový líh zna- ee mená se jen po 48 kr. Z berlinské bursy na plodiny, 31. května. Pšenice loco40 75 tol. p. — Žito loco 421, na květen-červen 42, na září-říjen 441; ceny kolisají. — Oves loco 24—29.. Líh loco 121, na květen-červen 1213/2, na září-říjen 145/2,; mdlejší. Řepkový olej loco 14 t, na září-říjen 12; 1300 kp. Z Liverpoolu, 30. května. (Trh na bavlnu.) Odbyt 30000 žoků. Rozčilený trh. Orleans 14 Georgia 131, fair Doll. 9, mid. fair Dhollerah 71, middl. Doll 64, Bengal 61 Newomra 10, Pernam 14.

n

r

d

e Telegramy Národních Listů. (Došly 11. hod. 49 min. v noci.) Z Vídně, 1. června. Při tahu losů z r. 1864 připadla první výhra na serii 39 č. 62, druhá na serii1807 č. 29, třetí na serii 3023 č. 65, čtvrtá na serii 2311 č. 38; mimo tyto taženy jsou seriei 9 9, 2938, 3080, 3543. Z Frankfurtu, 1. června. „Europe“ m telegram z Paříže tohoto znění: Turecko rozeslavši depeše vl dám evropským vyzývá mocnosti nalebavě, aby obsazena byla knížectví podunajská. Vlády, zvlá- ště pak Francie, zaslaly telegrafickou odpověď vyja- dřujíce se v ten smysl, že osazení to bylo by Tu- recku ozudným; v odpovědi své vyslovuje vláda francouzská naděj, že D'van sřekne se všech záměrů dobrodružných — (Ze sedění vyslancův.) V sedění vy- slancův přijato jest pozvání ku podílu braní na kon- erencí; poslanci usneslir se však na tom, vymíniti si,

aby jednáno bylo o otázce Holštýnské a pak o re- formé Spolku pouze ve smyslu ryze německém, pokud nezasahují obě tyto záležitosti do poměrův meziná- rodních. Otázka italská zasahuje jako v zájmy Ev ropy tak v zájmy Německa. Pfordten zvolen jest jednohlasně plnomocníkem Spolku na konferencí. Ra- kousko podalo vyjádření, že ihned ustane v zbrojení a uvede armádu svou na míru pokoje, jakmile bude zajištěno, že pominulo nebezpečí války. Rozřešení otázky šlesvikholštýnská je důležito jako pro Rakou sko i pro Spolek, a proto nechť rozřešení to Rakou- sko přenechá nyní úplně Spolku; jinak nechť svoli k tomu aby místodržitel svolal stavy, aby dán byl výraz přáním celé země. — Prusko poukazuje poznovu k tomu, že zapo- čalo zbrojení své pouze proto, aby připraveno bylo na odboj; přípravy válečné prý okamžitě budou za- staveny a uvedeny na míru pokoje, jakmile Spolek přičiní se o to, aby vlády rakouská a saská odzbro- jily anebo podá zaručení, že nebude se více opětovat rušení míru ve Spolku. Uvidí-li Prusko, že Spolek tenkráte buď nevyhoví, buď že se členové Spolku spouzeti budou přijmouti návrh na opravu Spolku, jak ho bylo Prusko podalo, sezná Prusko z toho, že Spolek v nynějším svém sřízení úloze mu kladené nevyhoví a na základě svého přesvědčení na jiném se ustanoví. Prusko nikdy nepomýšlelo na to, svým zájmům ve vévodstvích zbraní platnosti zjednati; zbrojení jeho bylo vyvoláno pouze přípravami k válce v Rakousku činěnými.

Denni oznamovatel 2. června. Třetí zábava zpěvácké- ho spolku „Hlahelu“ v sále žefínském. — Valná schůze spol- ku ku prospěchu chudých služebných v Praze o 5. hod. odp. na radnici staroměstské. — Disputace p. JUC. Ant. J. Svobody o 12. hod. v pol. v koleji Karlově. — Paroplavba na Vltavé mezi Prahou a Chuchli. Meteorologické a magnetické pozorováni. Pozo- rováno dne 1. června: Tlakoměr v 6 hod. ráno 327.81 Teploměr v 6 h. ráno 13.5 v 10 hod. dop. 328.12 v 10 h. dop. 16.0 ve 2 hod. odp. 328.30. ve 2 h. odp. 20.4 Výška vody 13 p. nad normálem

Kr. zemské české divadlo v Praze. V sobotu dne 2. června 1866. (54. hra v předplacení) Poprvé A Veselohra ve 3 jednáních od Karla Sabiny. OSOBY: Pan Vasil, statkář, pan Kolár. — Julie, j ho dcera, sl. Bojlardova. Helena, její tetka, pí. Pešková. — Vít, lékař pan Šimanovský. — Karel, obchodník, pan Šamberk. Jaro- slav, kandidat profesury, pan Seifert. — Marie, komorná Helenina, sl. Čermákova. — Václav domovník, pan Jíra.- Matěj, kočí pana Vasila, pan Křtín. — Cukrářští učeníci. — Děj v Praze. Čas nynější. Konec o půl 10. hodině. Začátek v 7 hod.

Novomtské divadl V neděli dne 3. června 1866. (Hra mimo předplacení) Začátek ve ? na čtyry. rvní pohostinská hra slečny Kubičkov o tRI Drátař. Začátek v 7. hodin (Hra mímo předplacení Podruhé: Prodna nevěta.

Ústřední výbor záložen česko-moravských dle usne- šení prvního sjezdu česko-mor. záložen vypracoval a pří- štímu sjezdu česko-mor. záložen k uvážení a konečnému schválení předloží následující

Návrh jednacího řádu valných sjezdů záložen če- sko-moravských.

A) Účel ajezdů. §. 1. Sjezdy záložen českomoravských sloužiti mají k tomu, aby společnou poradou, vzájemným seznámením se poslancův a společnými podniky prospěch záložen v Čechách a na Mo- ravě byl šířen a podporován) B) Kdy a kde se sjezdy odbývají. §. 2. Řádné sjezdy záložen českomoravských odbývány buďtež střídavě a sice jednou v Čechách (v Praze), jednou na Moravě. V kterou dobu a v kterém místě se příští řádný sjez sejíti má, sjezd posléze odbývaný vždy sám ustanoví. C) Kdo svolává sjezd a jakým způsobem §. 3. Ústřední výbor záložen českomoravských z usnešení sjezdu zřízený a v Praze sídlící, určuje den, kdy, a místnost. v níž se jsezd sejíti má, svolává jej a sestavuje i prohlašuje program, dle kterého jednání na sjezdu má před se jíti. Ústřední výbor může svolati sjezd mimořádný, kdykoli toho uzná nutnou potřebu a jest povinen svolati jej, kdykoli aspoň 25 záložen českomoravských za svolání sjezdu žádá. Neučinil-li by toho na veřejné vyzvání jejich 3 měsíců, mohou záložny ty samy sjezd valný vypsati a svolati. Tyto sjezdy mimořádné však nepočítaji se, pokud se týče střídavého po- ložení sjezdu jednou do Čech a jednou na Moravu (8. 2.) 8. 4. Jakmile ústřední výbor na tom se usněse, že se sjezd svolati má, má ihned veřejnými listy, především pak časopisy za orgány zjezdu a záložen zvolenými prohlásiti dobu a místo sjezdu, jakož i předměty, o nichž se po návrhu jeho má jed- nati. Oznámení toto učiněno budiž, pokud neodkladná potřeba jiného opatření nevymáhá, aspoň na měsíc napřed Každé záložně jest na vůli, aby dle usnešení výboru svého neb své valné bromady předmět některý, záložen se dotý- kající, zvláště do programu položila. Účiniž však to aspoň do 3 dnů před sjezdem písemným oznámením k výboru ústřed- nímu zašlaným. Tyto předměty položí se na program co volné návrhy po návrzích ústředního výboru týmž pořadem, jak dle času výboru ústředního došly; odůvodniti je náleží záložně, která je navrhuje. §. 5. Každá záložna, která sjezdu chce se účastniti, ozná- miž to aspoň na 14 dní přede dnem k zahájení sjezdu usta- noveným písemně ústřednímu výboru; v přípise tomto jmenujl zároveň osoby ty, ježto co poslancové při sjezdu ji mají za- stupovati. Tímto prohlášením se ku sjezdu ta která záložna podrobuje se již napřed usnešením, ježto sjezd dle tohoto jednacího řádu platným spůsobem učiní. D) O počtu poslanců. Ds. 6. Za pravidlo se ustanovuje, že žádná záložna zastou- pena býti nemá více než třemi poslanci. Vyšle-li která ku sjezdu více než jednoho poslance, platí o zástupcích těchto ustanovení položené v §. 8. E) O zkoušení plné moci poslancův. 8. 7. Poslancové ohlastež se před započetím sjezdu v kan- celáři výboru ústředního, kdež se plnomocenství jejich od 3 členů výboru ústředního prozkoumají a v archivu uloží. Těm, jižto řádným plnomocenstvím se vykázali, vydají se legitímační lístky, jimiž práva nabývají vstoupiti do síně sněmovní, účast- niti se sjezdu a všeho, co s ním dle programu souvisí. §. 8. Každá záložna, která vyšle k sjezdu více než jed- noho poslance, ustanoviž zároveň v přípise oznamovacím, kte- rého z vyslaných ustanovuje za zástupce k závaznému hlasování oprávněného. Neučiní-li toho způsobem zřetelným, pokládán zaň budiž ten, kdo se nejdříve u ústředního výboru osobně a s výsledkem přihlásil o lístek legitimační; přihlásilo-li se jich více najednou, rozhodne se losem. Losování před se vezmou členové výboru ústředního ku zkoumání plných mocí zřízení. Jen ten, kdo dle paragrafu tohoto jest poslancem s plnou mocí hlasovací, hlasovati může jmenem záložny, kdykoli se jedná o usnešení, kterým záložny mají býti zavázány. §. 9. Pakli by při zkoušení plnomocenství a zapisování po- slanců, plným právem hlasovacím opatřených udály se pochyb- nosti, předložiž je ústřední výbor sjezdu, aby o nich rozhodl F) O zasedání sjezdu. §. 10. K platnému jednání a hlasování sjezdu potřebí jest aby v síni sněmovní zastoupena byla aspoň polovice toho počtu záložen, který dle §. 5. k sjezdu se přihlásil §. 11. Jakmile v den a hodinu, k zahájení sjezdu, usta-

novenou, v síni sněmovní dostatečný počeť poslanců (§. 10.) se shromáždí, zahájí předseda ústřednído výboru neb jeho náměstek sjezd, předloží seznam všech záložen, ježto k sjezdu se byly přihlásily, jakož i seznam všech poslanců, kteří se dostavili, a výsledek zkoumání plných mocí, poslancům těmte udělených. Pochybnosti, ježto dle §. 9. se sběhly, rozhodnuty buďtež hned z počátku usnešením sjezdu. §. 12. Po té přikročí sjezd ihned k volbě svého předsedj a dvou jeho náměstkův. Odbývá-li se sjezd v Čechách, nalé- zati se musí v předsednictvu aspoň jeden Moravan; odbývá-li se sjezd na Moravě, aspoň jeden Čech. §. 13. Jakmile volba předsednictva jest dokončena, započne se jednání sněmovní týmž pořadem, jak v programu uveřej- něném bylo naznačeno. Sjezd má však toho vůli, každé chvíle pořádek jednání sám si ustanoviti. Návrh, který týče se pouze toho, jak se má při jednání před se jíti, nemusí býti podán písemně a předseda může i bez rokování o něm dáti ihned hlasovati. S. 14. Mimo předměty a návrhy, které dle §. 4. buď od výboru úštředního, buď od záložen již před započetím sjezdu na program byly položeny, může každý poslanec, nikoli však osoba jiná, pokud sjezd trvá, návrhy a předměty, o nichž si přeje, aby na program byly položeny, předsednictvu písemně podati. Návrhy a předměty tyto sděluje předseda vedle ji- ných došlých žádostí, spisův a zpráv sjezdu při započetí schůze po podání nejprvé příštím a klade je, ač shodují-li se s účelem sjezdu (o čemž v případech pochybných sjezd sám rozhodniž), na program dle předpisu §. 4.; ty pak, které podány budou v zasedání posledním, přikáží se výboru ústřednímu. §. 15. Účinila-li by které záložna, neb učinil-li by který poslanec návrh pilný, žádaje, aby návrh tento bez prodlení a před jinými vzat byl v poradu, ohlásiž se v této příčině u předsedajícího, který propůjčí navrhovateli ihned slova ku krátkému odůvodnění pilnosti návrhu; uzná-li na to sjezd, že návrh skutečně jest pilný a že nepřipouští odkladu, přiveden budiž ihned a před jinými k poradě a k hlasování. §. 16. Činiti návrh, aby se zamítl návrh hlavní, není do- voleno; ovšem ale může sjezd věc, o které se rokovati má, minouti a k dennímu pořádku přejíti, odůvodně to či nic. Navrhne-li kdo, aby se přešlo k dennímu pořádku, hla- suje se o tom ihned a bez rokování, ač ovšem není-li věc o niž se jedná, právě na denním pořádku. §. 17. Aby se o některém návrhu vyjímajic návrhy výboru ústředního ve sjezdu mohlo rokovati, musí aspoň od 10 členů sjezdu býti podporován. Prvé než předseda sjezdu se otáže, jest-li návrh podporován, dovoleno budiž navrhovateli, návrh krátkými slovy odůvodniti- §. 18. Byl-li zavržen nějaký návrh samostatný, nemůže se již v témž sjezdu k rokování připustiti. Zavržený návrh vedlejší může se v témž sjezdu opět v poradu vzíti, podá-li jej dříve než se skončí rokování o ná- vrhu hlavním aspoň dvacet poslanců písemně předsedovi, a usnese-li se sjezd, když byl návrh odůvodněn, na tom, aby se znova v poradu vzal. V případě tomto položí jej předseda na program zasedání nejprvé příštího, ač není-li návrh pilný (§. 15.) §. 19. O slovo nechť se hlásí řečníci u předsedy, který zapisuje je sám aneb s pomocí zapisovatelů týmž pořadem, 1el jak se přihlašují. Přihlášení ku slovu o předmětech, ježto jsou na denním pořádku, státi se může již před početím zasedání; jmena řeč- níků napřed přihlášených sdělí předseda sjezdu prvé než ro- kování o předmětu se započne. Každý o slovo se hlásící oznámiž zároveň, che-li řečniti pro návrh, o němž se jedná, čili proti němu. § 20.VPředseda hlásicím se udilí slovo) týmž pořadem, jak se přihlásili, přihlížeje však k tomu, aby kde mínění se různí, po řečníku, který pro návrh řečnil, mluvil zase řečník, který návrhu odporuje §. 21. Každý řečník, na nějž došlo mluviti, může místo své v pořádku s řečníkem později zapsaným změniti, nebo ho jinému poslanci, pokud ještě nemluvil dvakráte v též věci, postoupiti. §. 22. Kdo by jsa vyzván, aby mluvil, nebyl tu, pozbývá práva mluviti. §. 23. Chce-li předsedící mluviti co řečník, převezme ná- městek předsedání na tak dlouho, až věc jest vyřízena. §. 24. Zda-li sněmovník čísti může spis nějaký neb listiny na místě řečnění aneb co základ a pomůcky přednešení úst- ního, o tom rozhodne vždy sném bez rokování. §. 25. Při řečnění šetřeno budiž stručnosti. Odchyluje-li se řečník od věci, o niž se jedná, bude od předsedy upozorněn aby se věci držel; dopustí-li se neslušnosti neb osobních urážek, má jej předseda volati k pořádku. Kdo vyzvání před- sedova v tomto či onom případě neuposlechne, tomu může se svolením sjezdu předseda slovo zcela odejmouti. §. 26. O též věci nesmí nikdo v témž zasedání více než dvakráte mluviti; jen k osobní obraně aneb k vysvětlení vznik- lého nedorozumění, může mu předseda ještě slova povolitini §. 27. Změny a dodatky, jež se během rokování navrhnou a návrhy vedlejší podány buďtež před hlasováním předse- dovi písemně §. 28. Žádá-li kdo za ukončení rokování, má předseda ihned o tom dáti hlasovati, netázav se prvé zdali se žádost ta podporuje. — Prvé však mají se všecky návrhy vedlejší, které by kdo chtěl ještě činjti, přijmouti a přednésti. §. 29. Jakmile se sjezd pro ukončení rokování rozhodne, neudělí se více slova leč těm, kdo co řečníci byli zapsáni; ovšem ale má navrhovatel neb zpravodaj vždy poslední slovo. §. 30. Skládá-li se návrh z několika částí, zavedeno budiž o něm nejprvé rokování obečné a pak podrobné o jednom kaž- dém punktu. Po skončeném rokování obecném hlasuje se jen tehdy, když byl učiněn návrh, aby se přešlo k dennímu pořádku neb p eo aby se rokování odročilo. Po hlasování o jedné každé části návrhu zvláště, hlasuje se o celém návrhu; při hlasování o celém návrhu nemůže se již činiti žádných návrhů vedlejších a není vůbec žádného ro- kování. Toliko kdyby části některé za příčinou změn uzavře- ných spolů se nesrovnávaly, může se navrhnouti oprava náležitá. §. 31. Při hlasování hlasuje se nejdříve o návrhu, ač byl-li učiněn, aby se přešlo k dennímu pořádku, jakož i o návrzích odročovacích, o nichžto se vůbec může usnešení státi kdykoli během rokování. O návrzích jiných děje se hlasování tím způ- sobem, že od návrhů nejširších postupuje se k návrhům méně širokým. V jakém pořádku se o otázkách hlasovati bude, ohlásí předšeda. (§. 32. Návrhy se mají přivésti k hlasování právě v tom znění, v kterém byly písemně odevzdány neb ústně učiněny §. 33. Každý poslanec může navrhnouti, aby předsed otázku, kterou pronesl, jinak formuloval, nebo aby otázky v ji- ném pořádku kladl, nežli to byl učinil, též aby rozdělil ně- kterou otázku na několik, — o kterýchžto návrzích, ač jsou-li dostatečně podporovány, má se pak hlasovati. §. 34. Hlasování děje se, pokud se jedná o předmětech. jimiž se záložnám přítomným neb nepřítomným neukládá zvlášt- ních závazků, pozdvižením rukou neb povstáním, nastane-li po- chybnost, která se ani zkouškou opačnou neodstraní, vyvolá- váním jmen všech těch poslánců, kteří na listinách presenčních jsou zapsáni. Má-li však výsledkem hlasování záložnám přítomným neb nepřítomným, avšak k sjezdu přihlášeným závazek nějaký býti uložen, hlasuje se vyvoláváním jmen a počítají se jen hlasy těch, kdo uznáni byli za poslance s plným právem hlaso- vacím (§. 8.) 35. Při vyvolávání jmen poslancí hlasujtež slovy „ano- neb „ne“ bez všeho odůvodňování §. 36. Kdo při hlasování dle jmen, když se jmeno jeho čte, není přítomen, nemůže již potom hlasu svého dávati . 37. Jak hlasování vypadlo, vyřknouti náleží předsedovi, kterýžto sám nikdy nehlasuje, leč při volbách a při obsazo- vání míst §. 38. Rozhodnutí děje se prostou většinou hlasů poslaned právě přítomných. Jest-li počet hlasů stejný, má se pokládati že návrh v poradu vzatý se zavrhuje. §. 39. Volby vykonávají se osobně odevzdáním lístků hla- sovacích a rozhoduje při nich vůbec relativní většina hlasů. při rovnosti hlasů los. §. 40. Každý poslanec a každá záložna, která se k sjezdu přihlásila, má právo písemně neb ústně prostředkem předsedy sjezdu, výboru ústředního o předmětech, jichžto opatření mu náleží, se dotazovati. Na dotazy tyto, které podány býti musí písemně vždy před početím zasedání, odpovídejž předseda vý- boru, neb ten, na nějž odpovídání vznese, hned neb později. vždy však prvé než sjezd se ukončí. §. 41. Sezení sjezdu jsou veřejná; výjimkou může držet se sezení soukromé, žádá-li toho předseda aneb pět poslane přítomných a přistoupí-li sjezd k této žádosti. GO ukončení sjezdu §. 42. Předseda ukončí zasedání neb sjezd vůbec, jakmile program jest proveden aneb většiná přítomných pro odročen neb ukončení sjezdu se rozhodne. 9e Při odročení dohodniž se předseda se sjezdem, kdy příští zasedání má před se jíti. Přihodí-li se výtržnosti, má předseda výhradní právo, se- zení přerpšiti aneb zdvihnouti. nh vogbo

Stalo-li se usnešení, aby sjezd se ukončil a zůstanou-l některé předměty nevyřízeny, přikázány buďtež výboru ústřed- nímu neb i jinému výboru zvláště zvolenému, aby je pro- zkoumal a, uzná-li je za vhodné předměty jednání, sjezdu příštímu s dobrým svým zdáním předložil. §. 43. Stalo-li by se, že záložna některá k sjezdu se sice přihlásila, avšak poslance k němu nevyslala, a učiněna-li na sjezdu usnešení, jimiž se záložnám závazký ukládají, oznámiž ústřední výbor usnešení tato záložně nepřítomné do 14 dní po ukončení sjezdu, záložna ta pak v dalších 4 nedělích nechat se prohlásí, přistupuje-li k usnešení tomu čili nic;neodpoví-li, bude se za to míti, že přistupuje. kvhodi valrái —H) O protokolech sjezdu.u bsšitzo §. 44. O zasedáních sjezdu vede se řádný protokol ode dvou zapisovatelů, které sjezd k návrhu výboru ústředního v prvním zasedání svém na čas trvání sjezdu vyvolí. Protokol tento má v sobě obsahovati, že bylo přítomno tolik poslanců, kolik jich potřebí k platnému uzavírání; mimo to v podštatě vše, co sjezdu v tom sezení oznámeno, též ná- vrhy, o nichž se jednalo, jmena navrhovatelů, pak které otázky byly dány a jak hlasování vypadlo. Protokol každého zasedání předčítá a schvaluje se vždy v zasedání nejprvé příštím. Žádá-li si někdo opravy, roz- hodne sjezd, má-li se učiniti. Protokol od ajezdu schválený podpíší předseda, jeden ze zapisovatelů a čtyři poslanci, které předseda k spolupodpisu vyzve. Sepsání protokolu takto ztvrzené považováno budiž za autentické. Protokol zasedání posledního, jakož i zápísky stenografické zkoumati a schváliti náleží výboru ústřednímu v sezení, po ukončení sjezdu nejprvé příštím; podepsání jeho pak děje se se stejným účinkem, jak právě pověděno, od předsedy výboru ústředního, jednoho z jednatetů a dvou jiných členů výboru. §. 45. Mají-li se o zasedáních sjezdu vésti zápisky těsno- pisné, o tom rozhodnouti náleží výboru ústřednímu při svo- Jání sjezdu. Pokud pak zprávy o sjezdu zvláště tiském mají býti vy- dány, o tom každý sjezd sám ustanoviž. J) O nákladech na sjezdiabododo ežii §. 46. Uhražení nákladů spojených se sjezdem a úřado- váním výboru ústředního, od něho zřízeného, stane se spo- lečně ode všech záložen, které k sjezdu se příhlásí. K tomu konci výbor ústřední před početím sjezdu dle předběžného rozpočtu a dle počtu přihlášených k sjezdu, záložen vyměří částku, ktorá na každou záložnu vypadá. Částku tuto mají zástupcové záložny, přihlašujíce se o lístek legitimační (§. 7.) výboru ústřednímu zaplatiti. Sjezd rozhodne vždy, kterak se s přebytkem, jenžse objeví, naložiti má. §. 47. Každá záložna, která k sjezdu se přihlásí, byt i později poslance k němu nevyslala, tím samým již se zava- zuje na uhražení nákladů částkou dle §. 46. ustanovenou přispěti. a iiába jteonfonlo O poslancích záložen a při záložnách, které více poslanců k sjezdu vyslaly, o poslancích s plným právem hlasovacím se za to má, že zplnomocněni jsou k platnému uzavírání též o tom, kterak se s přebytkem příjmův má naložiti. §. 48. Nestane-li se na sjezdu jiné usnešení, zůstane pře- bytek tento na uhražení nákladů spojených s řízením výboru ústředuího a s příštím sjezdem. har ban iláí K) O výboru ústředním. §. 49. Sjezd řádný prvé než se rozejde, zvolí do výboru ústředního dle potřeby a uznání svého několik členů, jižto jsou zároveň členy některé ze záložen mimopražských (v okr- šlek Prahy též Vyšehrad Smíchov a Karlin zahrnujíc). §. 50. Výbor ústřední sestává ze 4 členů zvolených od výboru záložny Pražské, ze 4 členů zvolených od výboru zá- ložny Smíchovské, že 4 členů zvolených od výboru záložny Karlínské — vždy z údů záložny, kteřé se týče, a konečné z členů zvolených od valného sjezdu dle §. 49. Tento výbor ústřední obnovuje se vždy v každém řádném valném sjezdu, ač jestli sjezd jinak neustanoví; výbor obno- vený počíná činnost svou vždy na nejdéle s prvním dnem měsíce, po obnovení nejprvé přištího. §. 51. Výbor ústřední volí si předsedu a jeho náměstka. pokladníka a dva jednatele, jakož i stálé neb dočasné funk- cionáře k opatření jiných oborů činnosti své, oy orib 8.52. Výbor schází se aspoň jednou za měsíc k vyzvání svého předsedy neb jeho náměstka. Předseda povinen jest výbor k sezení svolati, jakmile aspoň čtvrtina členů jeho za to žádá2 K platnému zasedání potřebí, aby přítomna byla mimo předsedu neb jeho náměstka aspoň polovice jeho členů. Volby a hlasování dějí se prostou většinou hlasů; při stejném počmu hlasů vítězí náhled neb návrh, k němuž se přidá před- seda; údá-li se při volbách stejný počet hlanů, rozhoduje los. §. 53. Jedná-li se v sezení výboru o osobních záležitostech některého člena výboru, má se zdržeti hlasování a žádá-li si toho některý ze spoluvýborů, má se odstraniti §. 54. Člen výboru, který po třikráte bez důkladného omluvení k sezení výboru, ano mu řádně ohlášeno bylo, ne- přijde, tratí (ač uzná-li tak výbor) hodnost svou a na jeho místo povolá se jiný volbou doplňovací, tak sice, že byl-li to úd záložny Pražské, Smíchovské neb Karlínské, zvolí nového záložna, které se právě týče a volbu jeho výboru ústřednímu oznámí; byl-li to však úd zvolený od celého sjezdu, zvolí no- vého na jeho místo sám výbor ústřední. §. 55. Nesejde-li se k sezení výboru na pozvání předsedy počet výborů, jakéhož k platnému uzavírání potřebí, má před- seda svolati sezení po druhé s udáním příčiny, proč se tak děje, a nejpřijde-li ani tu dostatečný počet výborů, opět tímtéž způsobem po třetí. V tom třetím sezení mohou výborové, jen když jich mimo předsedu neb jeho náměstka 6 jest přítomno, prostou většinou hlasů platná usnešení činiti. §. 56. Výboru ústřednímu náleží péče o svolání sjezdu v příhodný čás, o opatření povolení úředního, všech připrav potřebných, o úpravu místností, o vypočtení a řádné rozvržení nákladů, o pořádek při sjezdu, o řádné sestavení seznamu poslanců a listin presenčních při sjezdu a o vykanání usne- šení jeho. Za činnost svou jakož i za řádné hospodaření s penězi, jež mu svěřeny budou, ručí a odpovědným jest sjezdu, jemuž vždy účty složiti jest povinen. Jest však též povinností výboru ústředního, radou a dle možnosti i skutkem ku pomoci býti záložnám, které se v po- třebách svých k němu obráti. 8. 57. Předseda zastupuje výbor naproti úřadům a Jiným osobám, řídí jednání a správu výboru v sezeních i mimo ně, činí potřebná předběžná opatření v pilných připadnostech, ač maje ovšem povinnost, výboru v sezení nejprvé příštím k schvá- lení je předložiti á podává, když sjezd není shromážděn, o čin- nosti výboru zprávu do listů veřejných, zejmena do orgánů hor i ntiba sjezdu a záložen. §. 58. Jednatelé obstarávají písemné práce, vedou o seze- ních výboru protokoly, ježto schvalují a ztvrzují se způsobem v §. 44. na konci naznačeným, a spravují archiv, řídíce se co do rozdělení prací svých vůbec společnou úmluvou, usnešením výboru neb nařízením předsedy. §. 59. Pokladník spravuje a opatruje peníze výboru svě- řené a zapravuje vydání, jichžto vyplacení předseda se svole- ním výboru nařídí. L) Různá ustanovení. §. 60. Jednací řeč sjezdu i výboru ústředního jest česká. 1sl8. 64.Másli sjezd držán býti mimo Prahu (§. 2.) připadá péče o zařízení všeho, čeho místní poměry vyžadují, na výbor té záložny, v jejímžto sídle sjezd má před se jíti. Má však o tom dorozuměti se s výborem ústředním a podobně zachovejt se na vzájem výbor ústřední, pokud se dotýče svolání sjezdu a ustanovení programu jeho. smně latšbouliso nni §. 62. Jednací řád tento měniti sjezdu se zůstavuje. ula kp le K slavným výborům veškerých občanských záložeu vznáší se tudíž žádost, aby předeslaný návrh jednacího řádu předběžně hned v úvahu vzali a všelíké své návrhy na změny neb opravy, jež by se jim zdály žádoucími, k budoucímu sjezdu česko-mor. záložen napřed již sobě pnodl inben an n připravili. Zároveň uvádí se v známost, že ještě asi 200 vý- tisků „protokolů a stenografických zpráv prvního sjezdu česko-moravských záložen“ je pohotových, jež po 30 kr. r. č. objednati lze v redakci „Národních Listů,“ pročež vznáší se také žádost k sl. výborům veškerých záložen občanských, aby pány členy své na to upozorniti sobě neobtěžovali. V Praze dne 30. května 1866. ..13199 Ve jmenu ústředního výboru česko-moravských záložen Dr. Tomáš Černý, Dr. K. Sladkovský, t. č. jednatel) aiínL Iolit. l č. předseda.

podlar

b