Dne 30. září 1900.

KATOLICKÉ LITY.

Číslo 268. Strana3

tomné hodnosty, mezi nimi vyslance Calica, hra- běte Coroniniho a svob. pána Thömmla, jimž podal ruku. Na to odejel za zvuků národní hymny a bouřlivého jásotu obecenstva a za hlaholu zvonů za překrásného počasí do města. Císař jel v prvním voze, v druhém předseda ministerstva dr. Körber a napřed jel místodržitel hrabě Goess. Patrně potěšen a bez unavení odpovídal císař na hol- dování lidu po vojensku. U tribuny na konci Via Giordano uvítaly gorické dámy císaře, jenž sest upil s vozu a podal hraběnce Coroniniové rámě. Císař děkoval milostivě za oslovení hraběnce Coroniniovéa dal si představiti několik dam, jimž podal ruku. Dcera purkmistrova podala císaři překrásnou kytici, načež císař usedl opět do vozu a jel ku chrámu sv. Ignáce. Také na této cestě bylo mu nadšeně holdo- váno. U chrámu uvítal mocnáře kardinál M issia s duchovenstvem a doprovodil císaře do kostela, kde slouženo Te Deum. Císař prohlédl pak vojsko a ve- teránské spolky, načež odebral se do okresního hejt- manství, kdež jest ubytován. Vrcholem slavností byl hold zemských stavů cí- saři. Zemský hejtman v čele holdovací deputace oslovil Jeho Veličenstvo řečí, ve které neprve dě- koval úctyplným způsobem za účastenství císaře vzhledem k jubilejní výstavě a vyslovil všeobecný pocit radosti, že se smí císaři vzdáti hold. Řečník pak líčil požehnání obrovského pokroku pod mírným žezlem habsburského rodu panovnického, řka, že skvě- lým bodem dějin vlasti jest bez odporu poslední po- lovice právě končícího století, kdy se Prozřetelnosti zlíbilo osudy Rakouska svěřití moudrému řízení Fran- tiška Josefa. Řečník poukázal s uctivým díkem na požehnání, jež císař svým národům poskytnul uděle- ním ústavy. »Vašemu Veličenstvu,« pravil řečník, »náleží nehynoucí sláva, že jste ráčil v obětavém boji s nebezpečnými protisnahami Rakousko učiniti svobodným, kvetoucím státem a poznésti ho k impo- nující, v závodění mezi kulturními národy všeobecně vážené moci.« Když zamský hejtman ukončil své oslovení, vo- lali přítomní nadšeně: Sláva! Tisíce obyvatelstva shromážděného na Velkém náměstí poslechnuvše hla- sité volání: »Hoch!«, »Evvivo!« a »Živio!« strženy byly následkem toho k velikolepé ovaci. Hudební, na náměstí stojící kapela intonovala císařskou hymnu. Zavzněly zvony blízkého kostela sv. Ignáce a s ka- stelu zahřměly počestné rány z děl. Mocně a způso bem povznášejícím působilo toto holdování všeho oby- vatelstva a jeho zástupců. Když byla skončena tato ovace, která císaře pa- trně co nejradostněji překvapila, odpověděl cís a přijav od zemského hejtmana podaný pamětní peníz, na oslavení tohoto fakta: »Přijímám s vroucím, ra- dostným dostiučiněním hold sněmu svého věrného hrabství Gorice a Gradisky. Slib věrnosti a oddanosti, jejž zastupitelstvo země složilo v tomto památném oka- mžiku, jest novým a slavnostním posilněním smýšlení, jež země obětavě osvědčovala za 400 let, co je spojeno s Mým domem, a to při všech změnách osudův a jemuž právě nyní propůjčuje v myšlénkách patri- stických výrazu povznášejícího. Čerpám z toho slibnou záruku, že všeobecně sděděné císařské a říšské smý-

v zimě za to v restauraci, každý si zaplatí své pivo, případně i jídlo, pobaví se, poklepají si, a k desáté, nebo je-li koncert k jedenácté rozcházejí se domů Minulou středu bylo soudní líčení, jež večerní list »Bohemie« nadepsal: »Kterak se v Praze vy- dobývají hostinské koncesse.« Z líčení toho lze nabýti naučení, že v těch ji- stých kruzích, v nichž se rozhodují osudy města, za- vládá jistý způsob udělování praedikátů, ku příkladu úplatníků. Zde může jeden o druhém říci třeba to nejhorší a může na to míti třeba i svědky, jen když před soudem dá se vyjádření, že toho kterého pána, případně pana radu tím epithetem ornans nemínil uraziti. Příště tedy mohl by někdo o pánu, jenž zaujímá veřejné postavení říci třeba, že někomu sahá do kapsy, a může na to míti třeba i svědky, jen když před soudcem dá vyjádření asi tohoto znění: »Já nebo my níže podepsaní prohlašujeme tímto, že p. X. viniti nemůžeme ze žádného nepočestného jednání vůbec ani ze žádných opovržlivých vlastností, zvláště pak ne z toho, že je spojencem B. K., že by tomuto pomáhal ve vymáhání koncesí hostinských že by s ním při tom byl spolčen a že by se s B. K. o domnělý úplatek dělil. Neměli jsme v úmyslu p. X. jakýmkoli způ- sobem ublížiti na cti, a pakliže p. X v tom shledává urážku na své cti, prohlašujeme, že jsme tím pana X. z ničeho nečestného viniti nechtěli.« Doporučovalo by se, aby pro tyto a podobné pány založen byl jakýsi nový řád k dekorování za zásluhy při udělování hostinských živností. V Praze ty řádné a počestné hostinské místnosti hýnou a těch kavárniček a vinárniček je vždy více. Hrají při tom peníze též hlavní roli, ovšem ale vždycky prostřednictvím žida.

šlení obyvatelstva goricko-gradištského přeneseno bude i na to nejnejpozdější po kolení a že také nadále bude tvořiti pásku, jež s Boží pomocí poutati má nerozlučně panovníka a lid a bohatého požehnání poskytovati. V této pevné důvěře zachovám věnovaný Mi pamětní peníz jako upomínku na dnešní den Také jako sym- bolickou záruku pro věrné osvědčování vlasteneckého ducha a pro svorné spolupůsobení ku blahu země. Má panovnická láska a péče zůstane zachována obyvatelstvu Mé milované země Gorice a Gradisky navždy.« Když J. Vel. císař odpověď svou ukončil. propukli na terasse shromáždění zástupcové lidu v nový nadšený jásot, kterýž poznovu uchvátil také tisíce lid- stva, shromážděného na hlavním náměstí. Jeho Velič. přijal v okresním hejtmanství četné osobnosti, mezi nimi kardinála arcibiskupa Missiu, kapitulu, dvorní hodnostáře, důstojnický sbor gorické posádky, zemské výbory gorický a istrijský atd. Odpo- Jedne odhalena pamětní deska čtyrstoletého příslušenství Gorice a Gradiska k rakouským dědičným zemím, u přítomnosti Jeho Veličenstva. Deska obklopena jest medailony, jež na rubu a líci stejny jsou s pamětním penízem, jenž byl podán císaři a ukazuje obrazy cí- sařů Františka Josefa a Maxmiliana a hr. Leon- harda II. Němci mezi sebou. Německé liberály potkala velmi krutá nehoda. Prozradilo se totiž, že trutnov- ský starosta Rauch obrátil se telegraficky na kabi- netní kancelář s prosbou, aby sjezd wolfiánů, který se má v neděli v Trutnově konati současně se sje- zdem liberálů, byl zapovězen. Při tom prý Rauch dle »Ostd. Ruadschau« německé radikály denuncoval. Nyní ovšem Wolfova strana pozvedá huronský po- křik a hledí nejapné jednání starosty Raucha vyko- řistiti co nejdůkladněji, aby liberálové následky toho při volbách co možná nejvíce pocítili. Jelikož pak liberálové tak již stojí na slabých nohách, bude udá- lost tato pro ně míti zajisté vážné následky. To po- ciťuje i »N. Fr. Presse«, která se namáhá liberály v očích veřejnosti očistiti a uveřejňuje telegram Rau- chův, v němž tento zápověď sjezdu radikálů žádá z té příčiny, že týž se má konati bezprostředně vedle sjezdu liberálů a v téže době, tak že by lehce mohlo dojíti ku srážce mezi oboustrannými účastníky. On prý za pořádek ručiti nemůže, tím méně, jelikéž radi- kálové sjezd svůj svolali za výslovným účelem zma- ření sjezdu liberálů. — Tato starost o pořádek ovšem Raucha v očích protivníků neomyje, neboť nebylo jistě třeba, aby se obracel na kabinetní kancelář. Jsouť v té věci i jiné nižší kanceláře kompetentní. Rauch prý se však obrátil také na místodržitelství s prosbou, aby do Trutnova vysláno bylo větší odě- lení četníků a to mu odpustějí ještě méně. Dosud přijelo do Trutnova 60 četníků. K poněmčování Poznaňska. Ministerské porady v Poznani, jejichž účelem v první řadě bylo posilnění němectví a upevnění německé posice v pro- vincii poznaňské, vedly k úplnému dohodnutí zá- stupců státní vlády, provinciálních úřadů i přibra- ných znalců o otázkách, o nichž se jednalo; zároveň bylo učiněno usnesení o celé řadě důležitých a nale- havých opatření. Zvláště zasluhuje zmínky opatření ku povznesení německého řemeslnického stavu a za- chování, upevnění a rozmnožení maloživnostnictva. Zvláštní řada usnesení týkala se rozšíření plánu, podle něhož město Poznaň má se státi střediskem ně- mectví. Dá se očekávati, že jedna část usnesených opatření nalezne již v rozpočtu příštího roku svého výrazu. Poznaň, píší berlínské listy, má býti proti polské agitaci zachována jako německá bašta. Devátý kongres pro světový mír zahájen bude příští neděli v Paříži. Jednací jeho pořádek vykazuje následující předměty: 1. Zpráva o udalo- stech letošního roku, pokud se vztahují na válku a mír. (Zpráva podána bude od mezinárodní kanceláře míru v Bernu.) 2. Mezinárodní konference v Hasgu; studie o jejich následcích. 3. Mezinárodní právo. 4. Smírčí rada a agentury míru. 5. Zpráva výboru pod ochranou divých nárůdků. 6. O schvalování rozsudků smírčích soudů. 7. Pravděpodobné politické a oekonomické události příští války. 8. Doba a místo příštího kongresu. 9. Provolání k národům. 10. Ne- předvídané věci. Zpravodajem o sedmém předmětu bude známý státní rada ruský v. Bloch. Při roko- vání o pátém předmětu rozvine se nejspíše v plné své síle a dalekosáhlosti otázka, týkající se osad. Mimořádné italské vyslanectví, kteréž dnes přibylo do Oděsy, odcestuje zítra do Livadie, aby úředně oznámilo caru Mikuláši, že král Viktor Emanuel III. dosedl na trůn. Arménský patriarcha v Cařihradě učinil předevčírem u velvezíra a ministra vnitra rozhodné kroky, při čemž protestoval zároveň proti samovolnému jednání policejního ministra, kterýž na základě nicot- ných námítek zapověděl eforii patriarchátů církve- v Kankupu a pokračovati ve shromážděních. Patri- archa prohlásil, že by nucen byl, kdyby tyto poměry trvaly dále, patriarchát uzavříti. Patriareha současně

obnovil protest proti vazbě čelných Arménův, kteréž prohlásil za nevinné. Perský šach navštíví, jak známo, také Čaři- hrad, následkem čehož kolují Evropou nejrozmani- tější politické pověsti a kombinace. Praví se, že sul- tánu bylo sděleno, že šach zamýšlí s ním zapřísti důležité politické rozhovory. Jinak zase vzhledem k soupeřným snahám Ruska a Anglicka v Persii po- sunuje se do popředí hned Rusko, hned Anglicko, jen aby směrodatné turecké kruhy naplněny byly ne- důvěrou buď vůči severnímu sousedovi Turecka, bud vůči Anglicku. Ale diplomatické kruhy v Cařihradě považují, jak ubezpečuje »Pol. Corr.«, všecky politické, s návštěvou šachovou spojované kombinace za úplně bezpodstatné. Dodává se k tomu ještě, že zvláště an- glické kruhy chovají pevné přesvědčení, že cesta, jíž koná perský šach po Evropě, bude také v Cařihradě míti svůj ráz dosavadní, t. j. ráz zábavní a studijní cesty. Nebylo proto na straně anglické ani dost ma- lého podnětu, aby buď v Persii nebo v Yildizském paláci v Cařihradě působeno bylo k tomu, by zájmy anglické nebyly návštěvou šachovou u sultána v ni- jakém ohledu porušeny. — Perský šach odjel dnes o 6. hodině ranní ze Srědce do Cařihradu. V Japonsku došlo z nenadání na změnu ka- binetu. Odstoupilo totiž ministerstvo J amagato v o. Nový kabinet utvoří nejspíše markýz I to.

Zprávy církevní.

Oslava dvacetileté památky encykliky »Grande munus«. Z Velehradu, 29. září. (Zvl. tel. »Kat. L.«) Dnešního dne koná se veliko- lepá slavnost ku poctě apoštolů slovanských sv. Cy- rilla a Methoděje, které prohlásil sv. Otec Lev XIII. dne 30. září 1880 encyklikou »Grande munus« za patrony veškerého Slovanstva. Zvláštního lesku této tak významné slavnosti pro Slovany dostalo se tím, že na Velehrad zavítali ndp J. Exc. kníže arcibiskup Theodor Kohn a Jeho Milost biskup brněnský dr. František Sal. Bauer. Účastenství jest veliké ze všech krajů Moravy, Čech i Slezska. Mezi jiným jsou přítomni dr. Hruban, vůdce katol. strany ná- rodní, dr. S tojan, advokát dr. Sedláček, mnoho hostí z Brna, z kruhů duchovenských i laických. O 6. hod. več. bylo slavnostní uvítání přišlých hostí. V ne- děli koná se společné sv. přijímání, o 7. hod. jest mše sv. tichá, o 9. hod. pak kázání, posvěcení sv. kříže na věži velechrámu. Za stranu katolicko ná- rodní dostavil se red. Frant. Žundálek z Prahy, aby tak osvědčena byla vzájemnost král. českého se sesterskou Moravou. Církevní slavnost. Dnes je sv. Jeroný ma, učitele církevního. Narodil se roku 346 ve Stridonu v Dalmacii, studie dokončil v Římě, avšak nebyl ještě pokřtěn, ač v křesťanských zásadách byl vyučen. Při tom upadl na cestu nepravostí. V 30 letech se obráí til v Trýru, studoval písmo svaté, bičoval svoje tělo za pokání a dal se v Římě pokřtíti. Po víceletých cestách odebral se na poušť v Chalcidě a vedl tam čtyři léta poustevnický život. Podle podání vyňal jednou lvovi trn z nohy, načež týž u něho z vděč- nosti zůstal. Byl v Antiochii vysvěcen na kněze, roku 381 odebral se na pozvání papeže Damasa do Říma, stal se jeho důvěrným přítelem a rádcem. Po smrti jeho vykonal pouť do Jerusaléma a žil v ústranní v Betlémě, kde přeložil písmo sv. Starého Zákona z hebrejštiny. Napsal mnoho církevních spisů. Ze- mřel roku 420. Ač původem nebyl Slovan, ctí ho Jihoslované přece jako svého krajana. Kromě toho se koná památka sv. Řehoře, biskupa, sv. Žofie, vdovy, a tří dcer její, které se nazývaly Fides, Spes a Charitas (Víra, Naděje, Láska); všecky čtyři pod- stoupily mučenickou smrt za císaře Hadria (117 až 138). Chrám sv. Víta chová část ramene sv. Žofie. Nový biskup ve Vídni. »Oesterreichische Volkszeitung« přináší zprávu, že probošt votivníno chráma vídeňského dr. Boh. Marschall bude jmeno- ván biskupem in partibus infidelium a že jest vy- hlédnut za nástupce arcibiskupa vídeňského dr. Grusche, na kteréo prý stáří již vážně doléhá. Osobní věstník duchovenský z diecése králové-hradecké. Ustanoveni: dp. Ant. Rejzek, koop. v Nížkově, zafaráře doTelecí, dp. Jan Schmid, kaplan v Karli, za administrátora do Valteřic, dp. Aug. Novák, protokolista bisk. konsistoře, za admini- strátoradoDobřenic, dp. Vinc. Gottwald, administrátor borovický, za administrátora do Javorníku (Mohren), dp. Josef Tuček, kaplan v Železnici, za kooperátora do Pohledu, dp. Fr. Hodura, katecheta v Králíkách, za katechetu do Králova Městce, dp. Eman. Čihák, ko- operátor vrbický, za katechetu do Nového Bydžova, dp. Jan Vaniček, kaplan králodvorský, za katechetu do Hořič, dp. Vlad. Hornov, katecheta kostelecký, za katechetu do Nového Bydžova. Neomysté: dp. Ot. Se- merád, za kaplana do Krucemburku, dp. Frant. Ko- márek za kaplana do Chrudimi, dp. Jar. Žďárek za kooperátora do Sejf, dp. Boh. May za kaplana do Že- leznice, dp. Jos. Kopecký za vikaristu v Hradci Krá-