Číslo 298.

V Praze, dne 30. října 1900.

Ročník IV.

Redakce, administrace a expedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200 - II Nefrankované dopisy se nepříjímají, rukopisy se nevracejí. Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté h dině polední. Jednotlivé číslo za 8 Telefon redskce č. 1126

KAIULKÍ

Lle

Předplatné pro Prahu s donáškou do domu měsíčně . . . .. 2.80 čtyrtletně . .. 8.40 celoročně . . . K 93.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . . 3.— 8.— čtvrtletně . . celoročně... . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. 2.— celoročně.. .. K 48.— Do Ameriky, Franoie, Švýcarska, Italie, Bel- gie, Anglie a Ruska: 3.2 čtvrtletně . . . K 52.80 celoročně Telefon redakce č. 1126.

Slunce vychází v 6 hodin 48 minut ráno. Slunce zapadá ve 4 hodiny 39 minut večer.

Úterý: Sv. Marcella se syny.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně v Loretě (Hradč.) od 29. října do 2. listopadu.

Výklad uherského finančního ministra

Lukácse.

—a. Dva sousedé dobře se snášejí, když jeden o dřuhého se nestará a každý jen o sebe. Nám by do státního hospodářství Uher také nic nebylo, kdyby naši poplatníci nebyli nuceni k němu přímo a ne- přímo přispívati. Když před 200 lety po celou dobu trvání válek tureckých na sněmu českém přicházelo k prudkým debatám o povolení válečné podpory, tu bylo českými stavy poukázáno k tomu, že celé uher- ské království nevyváží oněch obětí peněz a životů lidských, které k jeho zachování z českých zemí tehdáž byly povoleny. Dnes po 200 letech divadlo to se opakuje. Ne- posíláme sice do Uher příspěvků proti Turkům, ale na základě smluv, které určují naše společné záleži- tosti, platíme ročně Uhrům takové poplatky, jako bychom byli jeho státem poddaným. Na nás spočívá hlavní tíha výdajů na armádu a Uhry mohou ná- sledkem toho státní své příjmy obraceti na účely hospodářské. Důkazem toho jest řeč uherského finan- čního ministra Lukácse, kterou vykládal 10. října uherský státní rozpožet na r. 1901. Vyjímáme z ní místa nejdůležitější. Ministr Lu- kács pravil: »Rok 1900 byl v hospodářském ohledu neutěšený. Málo se sklidilo, obilí málo platí, peníze jsou velmi drahé, úroková míra stoupla, jak tomu nebylo již mnoho let, následkem toho duch podnika- telský slábne a výdělků ubývá. Nicméně mohu v hospodářství státním zazname- nati, že jsme dobře hospodařili, my jsme dokonce i uspořili. Náš přebytek z r. 1899 činí 29.5 milionů zlatých. Veškerá odvětví státních příjmů vynesla sku- tečně více, než jak bylo v rozpočtu předem odhad- nuto. Tak vynesly přímé daně o 16.7 mil. zl. více. než jak bylo v rozpočtu předvídáno.« Na tato slova finančního ministra strhl se v oposici odpor a vý- křiky, jako: a je to spravedlivé a utěšitelné? Daně potravní vynesly více o 11,585.000 zl., kolky o 1,274.000, poplatky z právních řízenío 5,442 000, z prodeje tabáku sešlo se více o 2,328.000 zlatých, než jak bylo rozpočteno. Tyto skvělé pokladní přebytky nám umožnily, že jsme pro všecky toho roku podnikané stavby soud- ních budov a hlavně rozšíření železniční sítě nepo- třebovali žádné půjčky. Na rok 1901 byli jsme nu- ceni některé položky zvýšiti. Na příklad na záležitosti společné musíme vy- dati o 2,561.000 korun více a mimořádně ještě 4,180.000 K přispěti následkem zvýšení kvoty.« Na slova ta činili Košutovci a Maďaroni výkřiky, jako To jsme to dopracovali! To musíme platit v tak špat- ných časech? Výkřiky ty jsou velice významné pro nás. Ministr financí pokračuje dále. Rozpočet na rok 1901 vykazuje menší příjem proto, že je méně příjmů ve finančním ministerstvu následkem ražení menších obnosů stříbrné mince než za leta předešlá. Souvisí to s novým bankovním statutem, který počátkem roku 1900 vešel v platnost. Bylo ustanoveno nové řiditelství a banka započala pracovati. V třech letech jest banka povinna zříditi v uherské polovině nových 11 filiálních úřadů bankovních. Maďaři obdrželi na základě pověstného paragrafu 14. povolený nový bankovní statut, který uznává dvoje samostatné řiditelství rakousko uherské banky ve Vídni a v Pešti. Tím dosáhli výhod, kterých po- žívají na základě státní dualistické formy našeho mocnářství. To všecko umožnilo se jen tím, že ná- rodové v Rakousku a jich zástupci v parlamentě ví- deňském prováděli nárednostní spory do krajnosti. tak že všecka sněmovní práce po tři leta leží ladem. Německá zuřivost proti Čechům mstí se na Němcích, kteří se s námi současně stávají odvislými vasaly Maďarie. Finanční ministr Lukács jest poslušným sluhou židovské zlaté internacionály a proto ve své řeči pra- vil následovně o dalším vývinu otázky valutové: »Největší úlohou rakousko-uherské banky jest, aby provedla zlatou měnu a hotové placení ve zlatě.

Banka rakousko uherská dospěla již tak daleko, že této úloze může dostáti, jelikož svými zásobami zlata může závoditi se všemi světovými peněžitými ná- d.žkami.« Nátlak, který tulvede uherský finanční mi- nist-, aby u nás přestala zlatá měna na papíře a ka- ždý byl nucen všecky platy, úroky a dluhy vyplácet ve zlatě, děje se na rozkaz Rothschildovy skupiny. Jestliže kdy bylo viděti zhoubnost zlaté měny, bylo ji znáti letošního roku. V Londýně byly peníze tak drahé, že obchodníci platí v soukromém styku 8 až 9 procent úroků. Obchodníci a výrobci v Anglii octnuli se následkem obrovských výdajů na válku africkou v takové nouzi o peníze, že pořádali v Lon- dýně veřejné průvody, kde se veřejně volalo: »Pryč s Peulovými bankovnímí akty, pryč se zlatou valutou, dejte nám svobodu ražení stříbra.« Jestliže nesnese zlaté mince ani nejbohatší národ na světě, Angličané, kterak nám mrzákům půjde tento ďábelský výplod zlaté židovské internacionály k duhu? Uhry jsou předním panstvím finanční Rotschildovské velmoci a finanční ministr toho státu musí zájmům finanční dy- nastie býti podroben.

Volební ruch.

Čechy. O volbách volitelů za IV. a V. kurii, které včera konány byly v okresu smíchovském, zvo- leni byli, pokud zprávy došly, většinou kandidáti mladočeští. Sociální demokraté docílili největšího počtu hlasů v Dejvicích, kdež připadly na ně za V. kurii 102 hlasy proti 217. — Důvěrníci venkovské sku- piny karlínsé jednohlasně schválili kandidaturu p. Bartíka, zemského poslauce a rolníka v Ka- lišti. — Důvěrníci volební skupiny královéhra- decké jednohlasně schválili pro V. kurii kandida- turu býv. poslance p. Václava Formánka. Veliká čásť rolnictva z okresů chebskéhoa vildštejnského kandiduje proti dosavadnímu poslanci Schönererovi rolníka Wernera. Morava. Ubezpečuje se, že jako v tyrolském, bude také v moravském velkostatku obnoven kom- promis, jenž trvá již od roku 1897. Stane-li se tak, budou zvoleni za moravský velkostatek 4 velkostat- káři ústavověrní, 3 ze strany středu a dva poslanci konservativní. Při volbách volitelů, jež až dosud vykonány byly za IV. a V. kurii na Moravě, zvoleni byli prý většinou kandidáti stoupenci spojené a národní strany. Ale kromě nich byl zvolen také veliký počet volitelů, hlásících se ke straně národně- katolické. Kandidáti tito zvoleni byli v hulínském a tře- bíčskm okresu. Tu a tam byli zvoleni za V. kurii také volitelé sociálně-demokratičtí. Slezsko. Český volební výbor ve Slezsku ro- koval dne 25. t. m. o kandidátech za IV. a V. kurii na Těšínsku. Jak známo, prohlásili čeští dů- věrníci za tyto okresy solidaritu s Poláky, projevili však při tom přání, aby jedním z kandidátů byl Čech. Poláci nevzali však na toto přání žádného ohledu a postavili v obou okresech polské kandidáty. Český volební výbor poznovu rokoval o této věci a navrhoval ohledně kandidatur Poláků, jejichž zástup- cové se dostavili, tři eventuality. Ale polští delegáti nepřistoupili na žádnou z nich, nýbrž opustili schůzi s poznámkou, že celou záležitost předloží polskému volebnímu výboru. Ve volební listině velkostatkářstva slezského za- nešeni jsou na prvním místě arcivévodové Bedřich a Evžen, pak suverenní kníže Jan z Liech- tensteinů. Dol. Rakousy. Ústaváčtí velkostatkáři dol- norakouští konati budou schůzi dne 8. listopadu t.r. Štýrsko. Volby volitelů za IV. a V. kurii započínají ve Štýrsku dnešním dnem.

Ze Smíchovska. Přes úsilovnou agitaci atrany sociálně demokratické zvítězili v Dejvicích u Prahy při volbě volitelů říš. poslance, konané dne 28. t. m. dopoledne »U zlatého papouška« za Bruskou branou, kandidáti národní strany sociální a »Občanské Be- sedy« většinou 115 hlasů. Jsou to tito pp.: 1. Josef Beran, cídič litiny. 2. Hynek Fořt, truhlář. 3. Josef Havel, zedník. 4. František Oberštein, vzorkář. 5. Bo-

humil Miňovský, povozník. 6. V. Šlégr, obuvník. 7. B. Tůma, hospodářský správce. 8. E. Tvrdek, zemský úředník. 9. J. Zeithamr, prokurista. Tamtéž byli zvo- leni odpoledne téhož dne 78 hlasy jednohlasně kan- didáti, navržení »Občanskou Besedou«: 1. Fr. Frolík mlynář. 2. K. Franz, zemský úředník. 3. K. Kle- ment, řídící učitel. 4. J. Luňáček, obchodník. 5. A. Mitlehner, obchodník. 6. E. Matějka, obchodník.7. Fr. Renner, obecní tajemník. 8. J. Šteiner, lékárník. 9. V. Urban, truhlář. — V Bubenč i byli zvolení v V. kurii za vo- litele většinou 3 hlasů kandidáti národní strany so- ciální. Taktéž v Horoměřicích a Košířích zvítězili nár. dělníci.

Zprávy politické. V Praze, 29. října. K situaci. Dnešní »N. Fr. Pr.« přináší ze Lvova dopis, jehož nejzajímavější místo zní, že vůd- cové polského klubu měli ve Lvově opětnou poradu o tom, jak by měla se obnoviti v říšské radě pra- covní většina, kteráž byla utvořena 8. června t. r. a čítala skoro 300 poslanců. Tato pracovní většina nemá býti prý žádným politickým, nýbrž hospodářským útvarem. Má býti dále pečováno o to, aby rozpočet, investiční a jiné hospodářské předlohy byly vyřízeny. Nutná energie k takovému jednání však předpokládá, aby pevolána byla parlamentní vláda, ve kteréž byly by zastoupeny hlavní skupiny pracovní většiny. — Nový to zajisté plán p. Rutowského, usilující o na- prosté osamocení Čechův. Zemské sněmy svolány budou, jak nyní již určitě jest rozhodnuto, ještě tohoto roku, a sice v pro- sinci. Zasedání jejich bude jen krátké. Vyřídí jenom zemské rozpočty a předlohu, již podá jim vláda ohledně zavedení přirážky ku státní dani z líhu, a sice v tom smyslu, aby tato přirážka mohla býti vybírána již od 1. ledna 1901. K poslední ministerské poradě ve Vídni, kteráž konána byla o stavbě bosenských drah, oznamuje se, že vznikl mezi ministrem vo- jenství, svobodným pánem Krieghammrema předsedou uherského ministerstva, Kolomanem Szel- lem, prudký spor. Vznikl patrně následkem ne- shody o směry, v nichž mají býti vybudovány tyto dráhy. Současně však připomíná se, že nehoda tato není tak velikého rozsahu, aby zavdala podnět ke krisi ministerské. V poradách pokračováno bude ještě také dnes. V Třeboni konána byla včera veliká veřejná schůze lidu, kterouž uspořádal přípravný komitét za- kládaného tam »Politického spolku« a ve kteréž promluvil o nynějších politických poměrech pan dr. Václav Škarda, přísedící zem. výboru a předseda výkonného výboru národní svobodomyslné strany. Týž vylíčil ve veliké řeči všecky fáse, ve kterých ocitla se česká politika od vydání t. zv. nezrušitel- ného říjnového diplomu až po dnešní dobu, načež podrobil nemilosrdné, ale spravedlivé kritiee poža- davky známého posledního programu německých stran levičáckých. Řeč byla přijata s velikým sou- hlasem a v resoluci jednohlasně pak přijaté se praví. že shromáždění vyslovuje neobmezenou důvěru če- skému poslaneckému klubu a schvaluje dosavadní jeho činnost. V Srbsku konány byly včera čtyři doplňovací volby do skupštiny. Ve všech volebních okresech byli zvoleni kompromisní, od vlády postavení kandi- dáti, pro kteréž hlasovali také radikálové. Ve třech volebních okresech byla volba jednohlasná. — V Bě- lehradě vykonáno bylo včera u přítomnosti králov- ských manželů slavnostní položení základního kamene k nové velké stavbě zemské nemocnice. Předseda francouzského ministerstva v Toulouse. O banketu, jenž uspořádán byl včera od municipality v Toulouse na počesť přítomného předsedy francouzského kabinetu, Waldecka- Rousseaua, paomluvil tento velikou řeč, ve kte- réž podal přehled činnosti svého ministerstva. Pravil, že jeho úloha byla nesnadna, načež ihned poukázal- na souhlas zvolených zákonodárných sborů, jakož také na schůzi 22.000 starostů, která zakončila sto