ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7879a500-71f0-11dc-9277-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 22
#1 alto_textblock #1
1904.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v sobotu dne 26. března.
#3 alto_textblock #3
K číslu 86.
#4 alto_textblock #4
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
#5 alto_textblock #5
NA
#6 alto_textblock #6
II
#7 alto_textblock #7
Číslo v Praze za 2
#8 alto_textblock #8
a na venkově za 3h
#9 alto_textblock #9
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakc a expedice.
#10 alto_textblock #10
alka.
#11 alto_textblock #11
Očekává se nový japonský útok. Z Londýna, 26. března. (Pův. telgr. »N. L.«) »Daily Express« sděluje: Řeka Liao je z valné části už ledu prosta. Ruské vojsko jest připraveno čelit útoku japon- skému. Jest odhodláno ke krajnímu odporu. Pevnosti jsou vyzbrojeny k boj a děla vyzkoušena na různé vzdá- lenosti. Ústí řeky opevněno jest novou tvrzí Rusko se chystá ponořit do ústí řeky lodi, ob- těžkané kameny.
#12 alto_textblock #12
Rusové a Japonci v Koreji. Z Berlína, 26. března. (Zvl. telegr. »N. L.«) »Localanzeiger« sděluje z pověřeného pra- mene petrohradského: Doprava ja- ponského vojska na východní hra- nice korejské nebude se na dále díti ze strachu před kozáky. Na cestě mezi Gensanem a Pjenjanem nenalezá se žádné vojsko japon- ské, poněvadž tato cesta nen schůdná. V severní Koreji vzmáhá se nevole proti Japoncům. Následkem toho jsou Japonci nuceni zůstaviti tam silné hlídky vojenské, aby kryli své spojení. Generál Miščenko oznamuje, že při- byla již do Andžu divise japonské gardy, sestávající ze 4 pluků pěchoty, pluku jizdy, 1 pluku dělostřeleckého (6 batterií o 6 dělech), 1 praporu zákopnického a 1 pra- poru vozatajského. Dohromady 14.000 mužů.
#13 alto_textblock #13
Japonské naděje. Z Tokia, 25. března. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: Poslanecká sně- movna japonská usnesla se, aby admirálu Togovi a důstojnictvu projeveny byly díky. Před hlasováním měl ministr námořni ctv řeč, ve kteréž varoval, aby si členové parlamentu nedělali naděje na brzké ukon-
#14 alto_textblock #14
čení války. Za to však ujišťoval, že se spo- jenému úsili vojska a občanstva podaří válku úspěšně ukončiti.
#15 alto_textblock #15
Rusové stavějí novou tvrz. Z Londýna, 25. března. Kapitán plachetní lodi, která se právě od Port Arturu do Čifu vrátila, vypravuje, že stavějí Rusové no- vou pobřežní tvrz na východní straně Laotešanského majáku, ježto se prý ukázalo, že z ostatních, dosud trvajících tvrzí na japonské válečné lodi při jich útočních výpravách ne- mohlo býti dosti vydatně a účinně stříleno. Rusové a Japonci v severní Koreji. Z Londýna, 25. března. Dle japonských zpráv překročile dosud 4500 mužů ru- ského vojska, kozáků a pěchoty, řeku Ja lu nedaleko Andžu. Asi 1000 mužů z to- hoto vojska postupuje prý severovýchodním směrem; ostatní mužstvo táboří na severním břehu řeky, jež okolo města Andžu teče. Na jižním břehu řeky jsou prý v opevněném táboře rozloženi Japonci. Mezi oběma stranami dějí prý se občasné přestřelky. (Ostatní zprávy viz na str. 3.)
#16 alto_textblock #16
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Dr. Sturm o jazykové otázce.
#17 alto_textblock #17
Z Vídně, 26. března. V »Neue Fr. Presse« uveřejnil včera bývalý poslanec moravský dr. Edvard Sturm, bez odporu nejnadanější a nejvýmluvnější člen staroliberální strany, dlouhou stať, nadepsanou »Jazyková otázka v Rakousku.« Dnes uveřejňuje v tomže listu stať druhou, stejně dlouhou, dle všeho také poslední. Obě stati jsou povahy historické, ba lze říci plny obran a nemají návrhů posítivních. Referent o základních zákonech státních a re- ferent menšinový o známých návrzích hraběte Wurmbrandta brání sebe a svou stranu, že ne- zavedla zákonně státní němčinu. Ovšem tak činí způsobem prazvláštní m. Přisuzuje
#18 alto_textblock #18
totiž němčině dvojí ráz: jednak jazyka zem- ského, jednak státního. Na tento povýšil ho sám, vykládaje ši- roce a dlouze, že němčina byla státním jazy- kem a také jím jest. Arci nemůže dr. Sturm pro toto své tvrzení uvésti ni jediného slůvka nějakého platného zákona. My Čechové a s námi také všichni národové neněmečtí jenom na zá- kony hledíme a pro nás je němčina stejně jazykem zemským, jakým je jazyk slovinský na př. zemským jazykem ve Štyrsku. Ostatně dr. Sturm sám doznává, že němčina státním jazykem de lege lata neni a omlouvá své stoupence, že státní němčinu zá- konem nezavedli, okolností, že neměli potřebné k tomu dvoutřetinové většiny ba ani většiny vůbec Překvapuje a budí podiv, že člověk tak zkušený, jakým je dr. Sturm, napsati mohl větu, že prý na sněmě království českého ne- stalo se od roku 1871 nic k zákonné úpravě jazykové. Vysvětluje se to jedině stářím tohoto politika, někde také tím, že asi jeho jedinou četbou jest »N. Fr. Presse«. Dnes vypravuje historii známých návrhů Wurmbrandtovýcha Scharschmidových a přechází pak na poměry dnešní. Není s podivem, že pronáší se proti oběma hlavním požadavkům, které klade nynější česká delegace, proti vnitřní češtině a proti moravské universitě. Ale člověk přece sprásk- nouti musí ruce nad hlavou, čte-li jeho ná- mitky. O vnitřní češtině myslí, že nenáleží ke všeobecnýmprávům občanů, nýbrž jenom a jedině k úřadním úkonům státním. O moravské universitě pak říká, že by způsobila počeštění Brna nebo Olomouce jako způsobila česká universita počeštění Prahy. Dr. Sturm by mohl přece vědět, že nebyla žádná česká universita v Praze zřízena, nýbrž byla tam universita jenom rozdělena. Ještě spíše pak mohl by věděti, že Praha byla českou již dávno před rokem 1882.
#19 alto_textblock #19
FEUILLETON.
#20 alto_textblock #20
Dětské vzpomínky slavných mužů. Specialitou pařížské »La Revue« jsou ankety o různých otázkách. Rozešle dotazníky, nebo pošle interviewujícího spolupracovníka po různých celebritách a shromažďuje jejich výroky a dobrozdání o té či oné otázce. Před nedáv nem jsme měli příležitost citovati řadu hlasůo »vlastenectví« a »humanitarismu« z vysoce za- jímavé ankety této přední revue. V posledních dvou číslech uveřejňuje »La Revue« opět novou anketu: »Zpovědi vynikají- cích mužů«. Jedná se o studium mládí slavných lidí, o konstatování, kdy se objevila jejich ge- niálnost, jak brzo a jak rychle se vyvíjely je jich schopnosti. »La Revue« položila slavným umělcům, spisovatelům a malířům několik otázek: Kdy jste začal cítit náklonnost k svému povoláníči umění? Co myslíte o zázračných dětech? V březnovém sešitě »La Revue« jsou od- povědi hudebníků a výtvarných umělců. Některé jsou velmi interessantní. Že hudeb níci velmi záhy začínají svou karriéru, není nic divného. Na zázračné děti jsme zvyklí mezi mu- zikanty. Proto nás nepřekvapí, když Saint Saěns vyznává, že již v třicátém měsíci svého života počal muziku, uměl již číst a za měsíc spolkl — praví — methodu piana od L. Car- pentiěra. Jako pětiletý skládal valčíky a romanc »skoro vždy korrektně psané«. Jeho hudební schopnosti se vyvinuly neobyčejnou pozorností s jakou naslouchal každému tónu. I bublán vařící se vody naplňovalo jej obdivem. V 10 letech dával koncert s orchestrem hrál z paměti Beethovena. Jestě předčasnějším geniem hudebním bvl
#21 alto_textblock #21
Raynaldo Hahn, jenž vypráví, že cítil hudebně již ve stáří jednoho roku! Jako tříletý kluk utekl ze salonu pobouřen, poněvadž kdosi z hostů zpíval falešně. To jsou ovšem zjevy, které by mohly za- leknouti mnohé mladé umělce, kteří marně budou ve svém dětství hledati podobné záblesky zázračné vyspělosti. Vzpomenou si určitě, že ve stáři pěti let hráli virtuosněji špačka nežli Haydnovy sonáty a budou zarmouceni nad svou neschopností. Ale pro útěchu těchto opozděných můžeme uvésti hlasy jiných umělců, rovněž slavných, kteří nebyli ve svém dětství nijakými zázraky a byli vždy zcela normálními. Theodor Dubois, ředitel pařížské kon- servatoře, měl první hudební dojmy ve stář dvanácti let. Vincent d'Judy, jeden z nejlepších skla datelů mladé francouzské školy, doznává upřímně, že v mládí hrál piano jako každý a bez valné chuti. Teprve ve stáří 17 let cítil umění av 20 letech pochopil Beethovena. Tyto případy, ostatně v Richardu Wagne- rovi též dosti pozdě procitl genius hudební, do- kazují, že může se státi velkým umělcem i ten, kdo nebyl dítětem zázračným Mezi malíři najdeme podobně případy. Jedn jakoby se narodili již s paletou v ruce, druz zase, jakoby po dlouhých letech náhodou našl svůj talent. Henner uměl dříve kreslit, nežli se na- učil psát. Gérmovi bylo 15 let, kdy s velkým zdarem provedl kopii obrazu Decampsova. Rafaelli naproti tomu do 19 let neměl tušení o kresbě a malbě. Mladý muž, ctižádo- stivý a energický, zajímající se o umění a lite- raturu, stal se malířem — a to jedním z nej- lepších v nynější Francii — skoro jen náhodou. Jeho rodina se octla na mizině. Rafaellis
#22 alto_textblock #22
umínil, že se stane malířem. Koupil si plátno a barvy a on, jenž nikdy nestudoval techniku malířskou, spáchal obraz, který k velkému jeho překvapení byl v »Salonu« přijat. Rafaelliho zpověď je dobrou lekcí energie. Vypravuje, že se pokusil o činnost ve všech možných oborech. Byl spisovatelem, hudebníkem, hercem, vyná- lezcem. Učinil vynález olejových tužek, jež způsobily převrat v malířství, odstraňuje tekuté barvy a palety. A vysvětluje, jak to všechno provedl: »Hlavní věc je prudce cítit a mít velkou obraznost a být odvážným i naivním. Pak stačí jen se vyjádřiti. To je snadné. Člověk může vždy vyjádřit to, co cítí vášnivě.« Slavný krajinář Fritz Thaulow věnoval se maliřství teprve u věku 27 let, když dokončil svá universitní studia. Sochař Auté vypravuje, že jako 11letý klouček vytesával všelijaké ornamenty do ka- mene domů jeho rodičů, kteří však v tom viděli jen ničitelskou svéhlavost a nepostřehli gest umělce. Rodin tvrdí, že nebyl předčasným ta- lentem. Jeho mládí bylo zcela normální. Praví skromně, že vždy mnoho pracoval a vždy cítil hlubokou lásku k umění a přírodě. Sochař Bartholomé vyslovuje se velmi nepříznivě o příliš časných geniech a cituje krásná slova japonského malíře Hokusaie, jenž u věku 75 let psal: »Od svého šestého roku jsem měl manii kresliti tvary předmětů. Ale všechno, co jsem vykonal před svým 73. rokem, nestojí za řeč. Teprve ve věku 73 let pochopil jsem skor podstatu a strukturu přírody pravé, zvířat stromů, ptáků, ryb a hmyzů. Následkem tohou věku 80 let učiním jistě pokrok a u věku 90 let proniknu tajemství věci . . .« A Hokusai podepsal toto prohlášení slovy: »Stařec šílený kresbou. « Manon.