Dne 13. května 190z.

KATOLICKÉ LISTY

Číslo 180. Strana 3.

pro své členy země- ských; jim náloží opatřovati dělské potřeby; prostředkovati prodej zemědělských plodin, zejména též vojsku; podporovatí zřízování spo- lečných skladišť, sklepů, jatek, pekáren a podobných podníků pro zužitkování plodin; podporovatí odborně vzdělávací spolky; podporovati zřizování záložen (hlavně Raiffeisenek) za účelem levného úvěru pro zemědělce; prostředkovati mezi zemědělci a hypo- tečními ústavy stran hypotečních půjček; prostředko- vati při konversi dluhů s vysokými úroky v lacinější dluhy hypoteční; spolupůsobiti přl pojišťování osob zaměstnaných při země delství a lesníctví pro případ úmrtí, úrazu, invalidity a stáří, jakož i při pojišťování proti ohni, krupobití a pádu dobytčímu; podporovat zemědělské vyučování a povznášeti odborné vědomosti členů; obstarávati zemědělskou statistiku; prostředko- vati práci a upravovati smlouvy s dělníky zeměděl- skými; míti dozor na semena a udržovati spojení se zkušebnou stanicí; opatřovati členům právní pod- poru; zřizovati nezávazné smírčí soudy pro sporné zá- ležitosti členů družstva; podporovati zcelování pozemků a mellorace. Náklad, spojený s agendou družstva a po případě s vydržováním úředníků uhradí se přirážkou k pozemkové dani, kterou budou vybírati státní or- gány. Zemské zákonodárství ustanoví maximální výši, kterou přirážka tato nesmí překročiti. Právní listiny, týkajísí se zemědělských družstev, jsou prosty po- platků a kolků Tento zákon nabude platnosti, jak- mile vstoupí v život zemský zákon, jímž se tento rám- cový zákon provádí. Zemské flnance v Dolních Rakousích. »Oesterreichische Volkspresse« přináší o stavu zem- ských financí v Dol. Rakousích zajímavé doklady. R. 1897 za vlády liberálů vykazoval zemský rozpočet 5,124.782 K schodku, r. 1901 však za vlády strany křesťanskosociální vykazoval zemský rozpočet dolno- rakouský 223.499 K přebytku. Dle účetního závěrku končil r. 1896 za vlády liberální schodkem 4,128.668 K, finanční rok 1900 za vlády strany Luegrovy končil přebytkem 2,535 219 K. Koncem r. 1896 za vlády žido-liberálů bylo v zemských pokladnách na hoto- vosti 93.801 K. Koncem r. 1901 za vlády strany Luegrovy měly zemské pokladny pokladní hotovost v obnosu 4.5 milionů K. Zemské fondy r. 1896 ob- nášely 8,718.382 K a vzrostly za vlády křesťansko- sociální na 11,870.092 K. K těmto číslicím netřeb dalších poznámek. Zde přece vidno, kdo poctivě pra- cuje pro lid. V Bulharsku vyvolala živé uspokojení zpráva, že císař František Josef povolil slyšení novému bul- harskému diplomatickému jednateli ve Vídni, dru. Pomjanovu. V Šofil uznávají, že Rakousko- Uhersko, jehož blahovůle a přátelství mají pro Bul- harsko velmi velikou váhu, při každé příležitosti při- chází knížectví s upřímným přátelstvím vstříc. Zvláštní zmínka o uzavření konsulární smlouvy s Rakousko- Uherskem, kterouž učinil ve své trůnní řeči kníže Fer- dinand a popředně forma, v níž se to stalo, osvědčují rovněž velikou důležitost, kterouž přikládá Bulharsko přátelským poměrům k Rakousko-Uhersku. Otevřeně pronesené rady, kteréž hr. Golucho wski udělil v ra- kouské delegaci ohledně balkánské politiky, učinily prý v Sofii dojem veliký a trvalý. Selské nepokoje na Rusi. Petrohradský úřední list uveřejňuje zevrubné líčení nepokojů, jež v době od 28. března do 3. dubna se udály v okresích poltavské a charkovské gubernie. Předstírajíce, že ne- dostává se jim potravin potřebných, začali sedláci okresu konstantinogrodského pleniti stodoly. Dne 28. března objevil se větší počet sedláků na pozemku v Karlovce, patřícím vévodovi meklenbursko-střeli- ckému, dali si vydati od správce klíče a odvezli více millionů pudů brambor. Od té doby dopouštěli se sedláci výtržností vždy větších. Celé průvody dranco- vatelů, kteří měli místy 300—400 vozů, napadaly majetek vlastníků pozemků, vyprázdňovali stodoly a zmocnili se uloženého v nich obilí, hospodářského ná- řadí a dobytka. V Trepku, deset mil od Poltavy, napadli sedláci mlýn. Dvě setniny pěchoty, kteréž byly okamžitě vyslány, byly nuceny vypáliti na dran- covatele, při čemž byli dva sedláci zabiti, sedm ji- ných poraněno. Podobné výtržnosti udály se dne 31. března v okresu Walkském v charkovské gubernii v okresu Bogoduchovském, kdež bylo více statků vy- drancováno, některé pak byly i zapáleny. Nyní jest pokoj v obou guberniích zase již obnoven a díky opatření úřadův lze oddávati se naději, že podobné události již nebudou se opakovat. Volební oprava ve Švédsku. Výbor, zvo- lený od švédské sněmovny za tím účelem, aby po- rokoval o předloze, týkající se politlckého hlasovacího práva, uveřejnil právě svou zprávu, ve kteréž navr- huje, aby obdrželi hlasovací právo ty osoby, kteréž překročily 25. rok svého věku a mají hospodářství v ceně 300 kor., nebo jiné nemovité jmění v ceně 600 kor., nebo najaté hospodářství ve stejné ceně, nebo 500 kor. ročních příjmů. Nad to žádá se, aby ty ony osoby měly za dva poslední roky zaplacené daně a dostiučiníly své branné povinnostl.

Užší sněmovní volby ve Franeii byly vy- konány včera. Béželo při nich o zadání 175 man- dátů, neboť o volbách hlavních, konaných 27. dubna, zadáno bylo jen 713 mandátů, ze kterýchž 246 při- padlo ministerským a 167 protiministerským kandi- dátům. Vláda očekávala, že o včerejších volbách do- bude ze sporných 175 mandátů 125. Podařilo-li se jí to čili nic, do této chvíle říci nevíme, ale jisto jest, že pokud již bylo ohlášeno, dobyla úspěchů dostl značných. Za největší pak považuje, že zvolení byll ministr obchodu Millerand a bývalý předseda sně- movny Brisson. Nový útok italských zednářů proti ka- tolíkům. V krásné, slunné Itali mají, jak známo, mají republikáni, socialisti, anarchieti, židi a zednáři úplou volnost, ale katolíky vláda všemožně pronásle- duje. Nejen že činnosti jejich všemožné překážky v cestu klade, nýbrž ona ničivon rukou sáhá i na ta zařízení, která již stávají a blahodárně ve prospěch zednáři řízeného lidu působí. Nejnovějším drastickým toho dokladem jest návrh zákona proti zemědělským úvěrním pokladnám. Tyto pokladny, na způsob našlch Raiffeisenovek zřízené, vydatně rolnictvu přispívaly ve vymanění se z drápů různých lichvářů a to právě jest trnem v oku italské vládě, neboť pokladny ty byly jedině jenom katolíky v život uvedeny a vláda má strach, že by tím věc katolická mohla získatla zednářská ztratiti. Chce tedy vzíti pokladny ty do své správy, nebo aspoň pod svůj vrchní dozor. To znamená asi tolik, že pokladny tu budou za- jisté úplně zničeny, neboť lid k vládě nemá té nejmenší důvěry, ježto se přesvědčil, že i na křeslech minísterských zasedají lidé ducha Crisplova, neznající rozdíl mezi mým a tvým. Italská vláda už promrhala jmění, jež uloupila církvi, sáhla i na peníze sirotčía když jí všecky prameny vyschly, ohlíží se po nových. Jícen zednářsko-židovský je nenasytný. Dlouho-li si ještě toto šizení dá italský líd klidně líbiti? Překvapení anarchisté. Policie v Barceloně překvapila včera tajné shromáždění anarchistů a zatkla při tom 37 osob. Účastníci prohlásili, že usllují o re- visi procesu v Mont Juich. Mužná slova katolického Kubánce. Když se Amerika zmocníla »perly antillské«, ostrova Kuby, bylí tu hned také pohotově zednáři, a snažili se vše- možně náboženský ráz země setříti. Zednář seňor Salvador Cisneros navrhl při jednání o nové konsti- tuci v parlamentě kubánském, aby jméno Boží bylo z ústavních lístin vymýtěno. Ihned povstala řada vynikajících poslanců, a ti co nejdůrazněji protestovali proti tomuto bezbožeckému útoku. Zvláště skvělou řečí potíral ale návrh Cisnerosův president nejvyššího soudního dvoru seňor Llorento. »Co mne se týče — pravil mezi jiným — byl jsem sem vyslán věřícím obyvatelstvem; jinak bych ani nikdy nebyl přivolil k tomu, abych je zde zastupoval. Mou povinností tudíž jest, zde na tom místě právo Boží proti všem útokům chráníti. Stoje v jesení svého žívota, a chy- staje se nastoupiti onu dalekou cestu, prohlašuji zde, že náred kubánský národem katolickým jest. Ne, ne, my Kubánci nejsme žádnými atheisty.« Když došlo k hlasování, byl návrh Cisnerosův 24 proti 7 hlasům zamítnut. Kéž by tak všude mluvili a jednali zástupci lidu katolického. Povstalei v pečilské čínské provineíi rozptýlili se dle zpráv z Pekingu ihned, jakmile při- blížilo se vojsko Yuanšíkajovo. Vůdce jejich byl ra- něn. Vesnice povstalecké byly spáleny a na obyva- telstvo jejich uvaleny byly veliké tresty.

Zprávy církovní-

Jubileum 25leté pontiflkátu J. Sv. pa- peže Lva XIII. oslaveno na ústavě ku vzdě- lání učitelek u sv. Anny v Praze v neděli dne 11. května t. r. tímto způsobem: V 8 hod. ráno sloužena v domácí kapli u přítomnosti všech žaček zpívaná mše sv., při níž chovanky ústavu zapěly la- tinskou mši a po ní Te Deum; na konec zpívána pa- pežská hymna. Potom shromáždíly se kandidátky ve školní sínl, kdež jim řiditel ústavu význam slavnosti vyložil, načež zapěly za oscbního řízení učitele zpěvu Jana Zelinky od něho samého k tomuto účelu slo- ženou slavnostní kantátu. Když byla potom jedna žá- kyně přednesla případný proslov, zapěna trojhlasně papežská hymna a slavnost, jíž ovšem také sbor učl- telský se súčastnil, zakončena modlitbou sv. Otce. Poúť do Říma. Poutní vlak do Říma vyjede z Prahy 30. května státní drahou přes Budějovice, Pontebbu, pak Benátky, Padovu, Bolognu, Florence Assissí, zpět pak přes Loretto, Anconu, Bolognu, Be- nátky a v Rakousku opět touž drahou, tak že čel- nější místa bude možno pohodlně shlédnouti. Pobyt v Římě jest rozpo čten na 8 dní. První třída stojí 285 zl., II. 205 zl. a III. 135 zl., v čemž zahrnuty jsou lístek jízdní, zaopatření na cestě i v Římě, po- vozy, vstupné a noclehy. Přihlášky nezbytno učinitl v nejbližší dohě u megra. prof. Jana Droz da,

starosty Svato-Václavské záložny v Praze, I., Kar- lova ulice. Prohlášení dnů vyššího svěcení a če- katelů kněžství. J. Em., nejdůst. arcipastýř, ráčil pro udělování vyšších svěcení v letošním roce usta- noviti následující dny: 22. června pro podjáhenství, 24. června pro jáhenství a 29. června pro kněžství. O připuštění k vyšším svěcením žádali: A) Alum- nové kníž. arcib. semináře: Bayer Alois z Rabštýna. Beznekr Josef z Víšňové. Bíca Karel z Bavorovic. Bísek František z Příbraml. Bouška Rudolf z Př- brami. Davídek Václav ze Železného Újezda. Fechter Antonín z Prohorže. Fencl Matěj z Bílova. Helmerl Antonín z Dürrmaulu. Koza Oldřich z Mokrovrat. Křepelka Bohumil z Prahy. Kudrna Josef z Krňan. Nádvorník Josef z Horní Mrače. Pešina Rudolf ze Smíchova. Přítel Jaroslav ze Zhoře. Ptáček Josef z Dubin. Rawitzer Josef ze Štibenreithu. Sobíšek Sta- nislav ze Sedlce. Soldát Josef z Hodušína. Stelner Adolf z Rohozce. Svatuška Pavel z Ratenic. Svoboda Emanuel z Biskoupek. Šírek František z Leskova. Špaček Václav z Polské Ostravy. Toman Ludvík z Kostelce nad Orlicí. Tykal František z Měčína. Vambera František z Hrochova Týnce. Vlk Josef z Prakšlc. Wachtl Tomáš z Luhu. Weis Josef ze Sv. Kříže. Zika Jaroslav z Pacova. B) Řeholnícl: Vašura Ladislav, klerik ryt. řádu Křiževníků, z Paredl. Trnka Josef, klerik ryt. řádu Křižovníků z Ono- myšle. Svěcení křížové cesty. Pro farní chrám P'áně ve Skramníkách pořízena byla nákladem 600 korun krásná křížová cesta. Náklad na posvátné obrazy uhrazen byl dobrovolnou sbírkou osadníků skramli- ckých, kteří dle možnosti své rádl a ochotně k tak nábožnému cíli přispívali. Slavné svěcení vykonal na neděli III. po Velikonoci, splnomocněn byv nejd. ge- nerálem řádu františkánského v Římě a s povolením nejd. kníž. arcib. konsistoře v Praze vdp. děkan Voj- těch Polanecký z Poříčan, kterýž před svěcením do- jemnou a důraznou promluvou poukázal k tomu, kterak poučnou i prospěšnou jest pobožnost tatoa jednotlivé osoby při křížové cestě súčastněné probrav případná a vhodná napomenutí učlnil mužům i ženám v příčině života v pravdě křesťanského, živou věrou osvědčovaného. Obrazy opravdu krásně a levně přesně dle Tübricha vymaloval p. Vilém Preis, akad. malí v Praze-III. (Nerudova ul. č. 6) Veledůstojnému svě- titeli i dovednému umělci srdečné díky a »Zaplat Bůh« vzdává jménem celé farní osady skramnické ad- ministrator.

Kus charitativní práce vykonal zase spolek sv. Vincence z Paula, jenž slavil památku 25leté činnosti, při níž vždy obětavým vůd- cem byl J. Exc. Karel Ervín hr. z Nostitz-Rienecků. Leží před námi dodatečně vydaná výroční zpráva z r. 1901, z níž vyjímáme data. Konference sv. Vin- cence působlly na 66 místech, většinou ovšem v Praze, poněvadž Praha jako veliké město má za sebou stín velikého města: mnoho chudiny. Ku ocenění práce obětavých Vincenciánů uvá- díme přehled jejich činnosti. Počet členů konferencí jest celkem neveliký 721, však dílo jimi vykonané jest veliké. Sebrali na podporách a vlastních příspěvcích a na žádostl 227.279 kor. a ošetřili 3332 chudých a získall 894 dobrodinců. Úhrnem vydáno na nejrůznější pod- pory, jak přichází mezi chudinou 123.912 kor. vyšetřili žádostí 779. Kdo zná chod v konferencích sv. Vineznce, ví, jak každý případ jest sám pro sebe kusem sociální otázky. Vincenciáné nelečí jen chu- dobu, ale snaží se odstraniti příčinu chudoby mrav- ným povznešením jednotlivce. Generál Booth ve své armádě spásy se vy- chlouhá svými »Slum Sisters«, které navštěvují nej- odlehlejší kouty východního Londýna, aby v nich evangelisovaly. Činnost jejich jest znamenitá, však co jest pro nás důležito, jest, že jsme my katolíci zde o značný kus napřed a sloužili jsme generálu Boothovi v mnohém za vzor. Pozornost, kterou veřejnost vě- nuje tomuto eminentně humanitnímu spolku jest cha- trná. Našla se též redakce, která se lekla jména: »Sv. Vincence de Paula«. Důkaz to, že naše Intelli- gence o nejlepších a humanitních podnicích má před- stavu na nejvýš chatrnou a že jest až pověrečná v tomto ohledu. Spolek sv. Vlncence ošetřuje chudé dobrovolně prostřednictvím svých členů, kteří tuto práci milosrdnou berou na se jako cvičení se v kře- sťanské ctnosti; spolek nečiní rozdílu ani ve vyznání ani v národnostech. Nejeden bývalý člen tak zvané lepší společnosti bral tajně podporu od spolku vin- cencského. Zvláštním oddílem spolku jest Konference sv. Františka Regis, jejíž členové starají se o záchranu chudých snoubenců. Konference konala někoiik schůzí a členové její často mezi sebou se radili o pomocných krocích k mravní záchraně nuzných snoubenců. Dopomohll