ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 75f935c0-8f13-11dd-a654-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 44
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třeti.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pátek 18. července 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 195.
#4 alto_textblock #4
ndai
#5 alto_textblock #5
jni
#6 alto_textblock #6
Haranní avečerní Hsty předpláci sarv V Praze v administraciu na měsle. na čtvrt leta .. 6 K — h s dvojí donáškou na města. na čtvrt leta 7Kesh ve filiálkách. na měsic 2 K 30b Poštou: mzéstn. . . na čtvrt leta . . . . 9 K 60h s dvojí zásílkon na misíe na čtvrt leta 1I K d0
#7 alto_textblock #7
R
#8 alto_textblock #8
-
#9 alto_textblock #9
ečer
#10 alto_textblock #10
ní
#11 alto_textblock #11
Li
#12 alto_textblock #12
amí-
#13 alto_textblock #13
V drobnám prodeji: ránni číslo o sobě za 8h večerní za th Ve nliálkách na venkově ranniislo . . . . . . 10h večorni . . . . . 5
#14 alto_textblock #14
lnserátv platí sa hotově napřed. Předpihcení a inaorty přijim administrace v Marianské ul.,e Tam nacházeji se též redakce, tiskárna a sxpedlee „Národních Iaistů“. Rukopisy se navracee
#15 alto_textblock #15
V Praze, 18. července. Balkán slibuje nám stále ještě hojně pře kvapení. V Sofiji mění se vlády, komanda „věrnost každou chvíli. Odešel Danev a tím se trochu uvolnila diplomatická akce. Z po- zadí vystupuje sám Ferdinand a zahajuje vy- jednávání s Rumunskem telegrafickou otáz- kou, jaké jsou rumunské podmínky miru. Doufejme, že rychle začne se vyjednávati přímo mezi Bulharskem a Srbskem i Řeckem. Srbsko se tváří, a jistě docela opravdově, že je ochotno každou chvíli zakončit boj a uza- vřít mír. Další boje mohly by Srbsku přinésti nové válečné úspěchy, ale na celkový výsle- dek neměly by podstatného vlivu. Svésti ještě rozhodnou bitvu, nestojí Srbům za to. Jinak Řekům, kteří se rozběhli podél celého pobřeží Egejského moře a nejraději by makedonskou olázku přistřihli docela podle svého vkusu, aby Bulhaři byli vůbec od Egejského moře zatlačeni. Nešťastný bratrovražedný spor má tyto osudné následky pro přístup slovanského živlu k Egejskému moři. Zprávy ze Sofije jsou sice velice nejisté. ale mluví se o tom, že vrchním velitelstvím znovu byl pověřen generál Savov a vládu že převezme asi Radoslavov. To by znamenalo návrat stambulovštiny do Bulharska, změnu politického kursu od rusofilstva k austrofil- stvu. Prakticky sice Danev tuze rusofilskou politiku nedělal, jmenovitě od svého zájezdu do Pešti, kde byl přijat tak pozorně Berchtol- dem a představen i rakouskému panovníkovi. ale aspoň výslovně nebyl vyhlášen směrk Vídni. Bulhaři patrně počítají, když je nouze nejvyšší, pomoc boží nejbližší, a že v daném případě „deus ex machina“ bude Rakousko- Uhersko. Konrad Hötzendorff, náš vrchní ge- nerál, prý by rád si získal válečné vavříny hrozí demisí, jak oznamuje dnes „Arbeiterzei- tung“, nevytrhne-li rakouské vojsko do sand- žaku novopazarského. Jestliže proti plánu Konrada z Hötzen- dorfu staví se Berchtold a hrozí stejně demisí bude-li plán válečné strany schválen, svědčilo by to o tom, že Berchtold počítá nejen ohromnou číselnou převahou rakousko-uher- ského vojska nad srbským, které by konec konců takový strašný nápor nevydrželo, třeba že by si asi krvavě dalo zaplatiti své poko- ření — ale také s těmi bodáky, které se ob- jevují s druhé strany haličských hranic, kde prý mobilisační připravy jsou hotovy. Na to se nesmí připomínat. Nemělo by smyslu, aby balkánská válka měla ještě tako- vý obrat. Ve Vídni a v Peští tvrdí, že pro trvání říše úspěch srbský je nebezpečný. Zdá se, že příliš vysoko na vysokých místech ne- cení trvalost státní organisace nad středním Dunajem, když myslí, že by srbský David mohl zničit rakousko-uherská dvojčata. Strach ze Srbska mohou míti jen ti, kdo mají nečisté svědomí vůči Jihoslovanům. Scotus Viator, přítel rakouského vlivu na Balkáně a nepřítel vlivu ruského, napsal správně ve své knize o jihoslovanské otázce, že Rakousko-Uhersko mohlo by se jednoduchým tahem státi vůdčí mocností na Balkáně, že k tomu jen třeba vy- rovnati se s Jihoslovany v samé říši. Ale tento jednoduchý tah naráží na zpupnost maďar- skou, kteří rádi by převzali po tureckých pří- buzných jihoslovanskou „ráju“. Maďarská zpupnost již r. 1526, po bitvě u Mohače, vy- loudila chorvatskému bánovi vzdech, že vlast- ně je dobře, když tam Maďaři byli poraženi. protože nebylo možno s nimi už žíti. Dnes maďarská bezohlednost stejně pod- něcuje proti rakousko-uherské monarchli irre- dentistické hnutí jihoslovanské a rumunské, Dnes vidí všichni rozumnější lidé ve Vídni — není těch rozumných ovšem mnoho —, dnes na to upozorňuje i saský princ, ale jako od- pověď na tyto výstrahy přicházejí zprávy, že prý Tisza bude nástupcem Berchtoldovým Nevěříme tomu, ale jest dosti příznačné, že se podobné zprávy vůbec mohou objevovati
#16 alto_textblock #16
jen oprávněné zájmy přímo zúčastněných stran nýbrž bude také podporovati úsilí ostatních pjne mocností o mír. Reuterova kancelář se dovídá, že poža- davky, obsažené v této notě, jsou stejné s těmi jež zástupce Rumunska za londýnského vyjed- návání formuloval s drem. Danevem a kte- ré jsou obsaženy v protokole, po- depsaném v Londýně v lednu t.r Od té doby nepřišlo Rumunsko se žádnýmj jinými požadavky.
#17 alto_textblock #17
Odpověď krále Karola Bulharsku. Z Bukurešti, 18. července. (K. k.) Dle „Universulu“ zněla odpověď krále Karola n telegram krále Ferdinanda v ten smysl, aby Bulharsko přesně udalo podmínky, za jakých ši přeje podepsati mírové prelimináře nejen s Rumunskem, ale se všemi válčícími státy. Podepsání mohlo by se státi pou- ze současně se všemi válčícími. Jen pak může býti nařízeno zasta- vení nepřátelství. Oficiálně nebyla tato zpráva potvrzena. Z Bukurešti. 17. července. (K. k.) V zřejmé souvislosti se zprávami zdejších listů o telegramu krále Ferdinanda králi Karolovi a odpovědi tohoto píše oficiosní „Politique“ Dnes přijel sem z hlavního stanu ministr vo- jenství s poselstvím krále pro královnu a te- legramy krále pro ministerského předsedu Ministři Majorescu, Marghiloman a Take Jo- nescu se sešli, aby vzali na vědomí sdělen královo. Dva automobily odjely pak ihned do Corabie s vládní korespondencí. Král sev brzku vrátí. Z Londýna, 18. července. „Daily Tele- graph“ oznamuje z Bukurešti, že král Karol zodpověděl telegram krále Ferdinanda z pů- sobem vyhýbavým a konvencin nálním a vyslovil přání, aby staré přátel- ské styky rumunsko-bulharské byly co nejdří- ve obnoveny a podmínky prozatímního míru byly oběma státy co nejdříve podepsány. Z Bukurešti, 18. července. („N. W. I. Žádost krále Ferdinanda, zaslaná králi rumun- skému v příčině klidu zbraní nebo míru byla podporována rakousko-uherským vyslancem kníž. Fürstenbergem.
#18 alto_textblock #18
Rumunské vojsko postupuje k Sofijí. Z Bukurešti, 17. července. (K. k.) [Rum. tel. ag.) Tisková kancelář uveřejňuje olicielní zprávu, v níž se praví, že jízdní hlídky vyko- naly včera výzvědy na dalším územi a že postup vojska děje se za přizni- vých podmínek. Zprávy o bombardová- ní Nikopole se vyvracejí. Z Bukurešti, 18. července. Die soukromé zprávy „Universulu“ postupuje rumunská ar- máda na Sofiji. Král Ferdinand bul harský jest prý odhodlán Sofii opustiti a uchýliti se do Plovdiv Rumunsko a Turecko vybírají si své vklady v cizině. Z Frankfurtu n. M., 18. července. „Frank- furter Ztg.“ sděluje, že Rumunsko dává si vy- pláceti značné obnosy ze svých. v Ně mecku uložených peněz a že stejně počínás i Turecko.
#19 alto_textblock #19
Bulharsko chce vyjednávati s Rumunskem. Ze Sofije, 18. července. Dosud nejsou po- važovány veškeré naděje za zmařené. Prav se, že na základě včerejšího telegramu krále Ferdinanda, zaslaného králi Karolovi, zaháje- no bylo vážné vyjednávání s Rumunskem. Jest zde vůle a snaha, docíliti do- hody s Rumunskem, aby Bulharsko nabylo volné ruky k válce se Srb- skem a Řeckem.
#20 alto_textblock #20
Z revuí a časopisů.
#21 alto_textblock #21
Rusko zakročuje energicky v Rumunsku. M. Z Kolína n. R., 18. července. (Zvl. te- legram „Nár Listů“.) „B. Börsenzeitung“ ozna- muje z Petrohradu: Rusko je naprosto nespo- kojeno s nemírným oslabením Bulharska a za- kročilo proto velmi rozhodně, aby zadrželo další postup Rumunska, při čemž Rumunsku zaručilo hranice Turtukaja-Balčik. Z Berlína, 18. července. „Berlin e Tageblatt“ oznamuje z Bukurešti: Roz- hodující rumunské kruhy obdržely spolehli- vé zprávy z Petrohradu, že v ruských kru- zích vzmáhá se nepřátelské smýšlení vůči Rumunsku. S ruské strany učiněn prý byl úřadně pokus, zastaviti postup rumunské armády. Ruské kruhy jsou rozhořčeny, že rumunská vláda pustila své vojsko přes čáru Turtukaja-Balčik. Ruská akce má za účel Rumunskem zamýšlený postup na Sofiji za všech okolností zameziti. V Bukurešti oproti tomu se ujišťuje, že každý pokus Ruska mařiti plány rumunské vlády po tak dlouho, dokud nebudou splněny všecky její požadavky, naprosto selže.
#22 alto_textblock #22
Rusko zakročilo proti Portě. Z Říma, 18. července. Listy oznamují z Ca- řihradu, že ruský velvyslanec předložil Portě energiekou notu ruské vlády, ve které petro- hradský kabinet zcela určitě prohlašuje, že překročení pohraniční čáry Midia—Enos ture- ckým vojckem nebude trpěno a že Rusko jest odhodláno eventuálně učiniti donucovací opa- tření, aby usnesení londýnské mírové konfe- rence bylo v plném rozsahu dodrženo. Rusko shromažďuje vojsko v Bessarabii. Z Bukurešti, 17. července. Podle došlých zpráv shromažďuje Rusko sílné oddíly vo- jenské v Bessarabii. Síla ruského vojska dosud shromážděného odhaduje se na 120.00e mužů. Neustále jsou dopravovány zvláštními vlaky transporty vojska. Zároveň snaží se Rusko rozhodným diplomatickým nátlakem přiměti Rumunsko, aby nepřekračovalo čáru Turtukaja-Balčik.
#23 alto_textblock #23
Velmoci se chystají zakročiti. — Obtížná a spletitá situace. Z Londýna, 17. července. (K. k.) Reutero- va kancelář sděluje, že dostala tyto informace Velmoci chystají se podniknouti kroky v So- fiji, Cařihradě a Bukurešti. V Sofiji, aby při- měly Bulharsko vyslati zástupce ke konferene s ministerskými předsedy srbským a řeckým v Cařihradě, aby naléhaly u Porty, aby ture- cké vojsko nepostupovalo za čáru Midia— Enos, v Bukurešti, aby Rumunsku udělily radu, by neobsazovalo Sofiji. V diplomatických kru- zích zavládá velká nejistota pro ohlášené po- hyby Turecka a Rumunska. JJeví se pozoru- hodné překvapení nad okolnostmi, že, kdežto velmocem Turecko sdělilo, že nezamýšlí ope- rovati za hranicemi, ohlašují nyní zprávy z Cařihradu pochod na Drinopol. Zprávy ty ne- vyvolávají v diplomatických kruzích znepoko- jení, poněvadž se považuje za jicté, že vel- moci, odhodlány nepřipustiti zničení Bulhar ska, postarají se rovněž o to, aby Turecko ne- podrželo Drinopol i kdyby postoupilo až de Drinopole, čemuž se nevěří. Situace po- važuje se za obtížnou a spletitou ale nijak za nebezpečnou. Z Říma, 18. července. (N. Fr. Pr.) V diplo- matických kruzích se ujišťuje, že se velmoc dohodly vyzvati balkánské státy k neprodlené- mu zastavení nepřátelství a Turecku zakázati přechod pohraniční mezi Enos-Midia. Z Říma, 18. července. (N. Fr. Pr.) „Tri- buna“ oznamuje z Petrohradu a téměř doslov- ně také z Londýna: Francie, Anglie a Rusko se usnesly, napomenouti Portu, aby pohra- niční čáry Enos-Midia za všech okolností
#24 alto_textblock #24
šetřila, jinak že by k tomu byla donucena. Současně prý tyto tři státy zakročily v Buku- rešti, Bělehradě a Athénách s veškerým dů- razem, žejetřeba, abyvojenské ope- race byly zastaveny, protože by další pokoření Bulharska těmito třemi velmocemi nebylo trpěno. Z Londýna, 18. července. Vládní „West- minster Gazette“ zasazuje se o zakro- čení velmocí a praví: Rusko jako specielní přítel Srbska sotva má přílišné nadšení pro zachování Bulharska a ostatní státy nemají dostatečného důvodu a zájmu, vrhnouti se tam, od čeho se Rakousko-Uhersko a Rusko odtahují. A přece je situace plna nepo- hodlných možností pro velmoci. I celá londýnská smlouva o míru je v nebez- pečí. Nepostřehnou-li balkánské státy, že je- jich vražedná šílenost je vůči společnému ne- příteli odzbrojila a jejich jedinou bezpečnost pro trvalý mír zničila, může dojíti k no- vým kombinacím a k obnoven války. — Sofijský dopisovatel „Timesů“ Bourchier činí prudké útoky na ru- skou politiku. Rusko, praví, provozova- lo dvojitou hru. Přihlíželo klidně k vypově- žení smlouvy za jeho auspicií uzavřené, odlo- žilo stranou petrohradský protokol, kterým rozhodnutí Evropy bylo stělesněno a dodáva- lo Rumunsku odvahy, aby vpadlo do území bezbranného ošetřovance Ruska. Rusko, kte- ré ve Sv. Štěpánu spečetilo jednotu bulhar- ského plemene, připravuje nyní jeho rozkouskování, ano, je i podezří- váno, že dalo podnět k postupu rumunské armády.
#25 alto_textblock #25
Král Ferdínand na útěku z Bulharska? Z Peští, 18. července. Zdejší denníl „Budapest“ oznamuje dobrodružno zprávu, že král Ferdinand, provázen ná- sledníkem Borisem, přibyl na útěku před revolucí v Bulharsku do Uher a viděn by na stanici v Popradské Velké (Poprád- Felka) o půl 3. hod. odpolední, v kterýžto čas přijíždí tam pravidelný rychlík. V prů- vodu králově byl také jeho tajemník a ně- kolik gardistů v civilu. Z Vídně. 18. července. „Ungari- sche Corr.“ oznamuje, že pověsti o pří- jezdu bulharského krále Ferdinanda do Uher jsou naprosto nepravdivy Král vyslovil pouze úmysl, že na podzin přibude do horních Uher ,kde dostaven by právě proň nový zámek.
#26 alto_textblock #26
Nový kabínet bulherský. Ze Sofije, 18. července, [Bul. tel. ag.) Ka binet je sestaven. Radoslavov převezm předsednictvo a Genaděv ministerstvo z hraničních záležitostí. Bulharské obchodní lodí v Sevastopoli. Ze Sevastopole, 17. července. (K. k. — Spb. Ag.) Do zdejšího přístavu připlulo pod bulharskou vlajkou 5 obchodních lodi. Nové návrhy Bulharska Portě. Z Caříhradu, 17. července. (K. k.) Dle zprávy listů předložil bulharský delegál Nla- čevič velkovezírovi nové nlávrhy.
#27 alto_textblock #27
Srbský úspěch.
#28 alto_textblock #28
Z Bělehradu, 17. července. (K. k.) [Z úřadního srbského pramene.) Náš oddíl, kte- rý pronik1 20 kmnabulharské úze- mí, zabral město Izvor a pora zi bulharské vojsko u Bosilgradu Dnes čelí bulharskému vojsku, které jestv značné přezile. Za včerejšího dne byly všech- ny bulharské sbory této krajiny soustředěny. Boj započal dnes ráno a trva celý den. Naši bojovali třemi směry
#29 alto_textblock #29
Když konečně v 5 hod. večer do- stali posily, podařilo se jim ne- přítelebodákovýmútokemroze- hnati. Nepřítel utrpěl při tom velké ztráty
#30 alto_textblock #30
Řecké úsněchy, jiloč a Z Londýna, 18. července. Král Konstantin přibyl včera do Kavaly. Nevrokop byl ve stře- du opět obsazen. Řekové pak odtamtud po- kračovali ve svých útocích na návrší nevro- kopská, kde došlo k 10hodinné bitvě, kterou Bulhaři prohráli. Podrobnosti dosud nedošly. Anglická sněmovna o věcech balkánských. Z Londýna, 17. července. (K. k.) Vadolní sně- movně tázal se Noel Buton, zdali porušení hra- nic Enos-Midia tureckým vojskem nepříčí se zása- dě, stanovené 14. července sirem Edvardem Grevem. Parlamentní podtajemník Acland pře- četl tuto odpověď Grevovu: Trvám na tom, co jsem řekl 14. července a co — jak mám zab to — sou- hlasí s názory ostatních vlád. Tyto názory byly Portě sděleny. Té chvíle jest jedinou zprávou, kterou máme o pohybech tureckého vojska, zpráva, přinesená Bulhary, jak se vyskytla ve zdejším tisku Noel Buton tázal se dále, jak to dopadá se zříze- ním autonomního státu makedonské- ho na hranicích Albanska. Grey odpově- děl: Pokud mohu návrh posouditi, nedošel by za nynějších okolností ani podplory. ani by nebyl praktickým rozřešením potíží. King se ptal, může-li Grey v brzku u- činiti bližší sdělení o celé záležitosti. Grey odpo- věděl: Učinil jsem teprve nedávno bližší sdělenía není příliš žádoucno, abychom právě my, kteří nejsme bezprostředně zúčastněnou velmoci, činili bližší sdělení o celé záležitosti.lanumu Guiness ptal se, je-li Greyovi známa zprá- va, že bulharská vláda jest ochotna předložiti o- tázku o uvedených ukrutnostech mezinárodní vyše- třující komisi. Gainess navrhl jmenování mezinárod- ní komise, která by se zabývala opatřeními proti výtržnostem a uklidňováním balkánského obyvatel- stva. Sir Edvard Grey prohlásil: Viděl jsem zprávu tu v novinách ale nedošla mne žádost bulharské vlády, abych podnikl v udaném směru kroky. Jisté stránky této otázky upoutaly pozornost velmocí a ještě ji upoutají, ale jest pochybno, zda velmoci chtějí nebo mohou intervenovati, poněvadž jest te proti Bulharům, Řekům a Srbům v jistých částech Balkánu možno jen tehdy, jde-li o menšiny, náleže- jící jiným vyznáním nebo národnostem. 22Rozmnožení anglického loďstva. Z Londýna, 17. července. V dolní sněmov- ně Churchill polemisoval s oposicí pro její lodní požadavky a přešel pak na situaci ve stavbě lodí, při čemž zdůraznil, že vyhlidka pro budoucnost je výhodným opakem k posledním 18 měsícům. Očekává během pří- štích 9 měsíců týdenní dodávku jed- noho borce, během příštích 12 měsíců mě- síční dodávku jednoho lehkéh křižníku a během příštích 18 měsíců kaž- dých 45 dní dodávku jednoho přes- početného dreadnoughtu. Pro všech- ny tyto lodi jest dostatečný počel mužstva. Rozmnožení sily, jakého se dostane v tomto období nejblíže silné námořní velmoci, bud značně menší než polovina britského sesílení První lord admirality Churchill pro- hlásil, odpovídaje na dotaz, že vzduchopla- vectví válečného loďstva učinilo značné po- kroky. „Parseval“, vzor německé výkonnosti, úspěšně vykonal své plavby na zkoušku. Staví se dvě velké vzducholodi. Rozpočct na lodní stavby byl pak snčmov- 3e nou sehválen
#31 alto_textblock #31
t
#32 alto_textblock #32
čnb
#33 alto_textblock #33
K událostem v Rodostu.e
#34 alto_textblock #34
Z Cařihradu, 17. července. (K. k.) Dnes je již zjištěno, že zprávy z arménského pramene o udá- lostech v Rodostu byly přehnány. Z arménské strany samé se nyní tvrdí, že v Rodostu bylo za- bito jen deset lidí, ale v okoli staly se větší řeže. Dle výsledku vyšetřování, provedeného tureckou vládou, bylo zabito pouze šest četníků. Bulharský guvernér v Rodostu. Dimitriev, který sem byl do- praven s dosavadním guvernérem v Čorlu, Agnea- novem, prohlásil v interwievu: Na rozkaz bulhar- ského ministra vnitra, abych Rodosto vydal Turkům a učinil opatření proti eventuelním nepokojům, dal jsem vyvěsiti veřejně vyhlášku, v níž jsem s oznámil
#35 alto_textblock #35
Válka mezi spojenci.
#36 alto_textblock #36
Rumunská nota velmocem.
#37 alto_textblock #37
Z Londýna, 17. července. (K. k.) Reuterova kancelář se dovídá, že nota, zaslaná rumun- skou vládou velmocem, zní: Posílajíc svou ar- znádu do Bulharska, nesleduje Rumun- sko dobývačnou politiku, ani ne- chce zničiti bulharskou armádu. Vojenská akce Rumunska zakládá se přede- vším na jeho povinnosti, dosíci bezpečnou hra- nici pro své území za Dunajem. Nynější kon- flikt mezi balkánskými státy a zejména vznil tohoto koniliktu, který má příčinu v nesmíři- telném stanovisku Bulharska i v jeho agresiv- ním postupu proti svým bývalým spojencům, posílily v Rumunsku přesvědčení o nezbytnosti strategických hranic, aby pro budoucnost umožněn byl pokojný poměr mezi Bulharskem a Rumunskem. Touto hranicí jest čára Turtu- kaja-Dobrič-Balčik s jistým počtem kilometnů na západě a jihu, jak tomu odpovídá topogra- fie země. Mimo to brání nám životní zájmy Rumunska na balkánském poloostrově, aby- chom zůstali pouhými diváky vůči snahám Bul- harů, vykonávati nadvládu ke škodě ostatních států bezprostředně po společné válce za osvo- bození z tureckého iha. Rumunsko, které ješt stálým živlem pořádku a míru na východě Evropy, má povinnost zúčastniti se definitivní úpravy otázky, která po léta před jeho bra- nami ohrožovala a konečně porušila všeobecný mír. Za takových okolností domnívá se Ru- munsko, podnikajíc akci ke konečnému vy- rovnání mezi válčícími stranami, že nezajist
#38 alto_textblock #38
Ve „Věstníku České Akademie (XXII., č. 8) podává prof. dr. Jaromír Čelakov- ský podrebnou zprávu o „Organisaci ar- chivnictví v zemích neuherských“ Ukazuje velmi přesvědčivě nedostatky organisace dosavadní a to nejen při archivech drobné samo- správy místní, nýbrž i při archivech nejedněch orgánů státních. Ale nespokojuje se pouhým kriti- ckým vylíčením dějinného vývoje ochrany archi- valií a dnešního stavu. Na závěr své studie vy- tyčuje úkoly, které na poli archivnictví ještě zbý- vá u nás splniti — a desiderata ta ovšem ukazují kolik v oboru ochrany památek listinných zane- dbáno zejména úřady zeměpanskými: Dle toho zbývá organisovati nejprve nové archivy státní zejména justiční, a stávající státní archivy vybu- dovali tak, aby v nich byly soustředěny archivalie státní a aby konečně staly se vesměs přístupným vědeckému bádání. Platí to jak o archivech cen- trálních úřadů, tak i o vládních archivech v jed- notlivých zemích. Z registratur starých i nových třeba vytvořiti archivy. Při tom zbývá slanovit hranici mezi státními a zemskými archivy, kte- rýmžto náleží přirozeně pěče o místní archivalie, Je třeba starati se dále o vydání zákona na ochra- nu historických památek jak zákazem vyváženi jich do ciziny, tak i (restním stíháním těch, kdo o ničení jich si zjednávají smutné zásluhy. Zbývá pak zejména mnoho učiniti na záchranu archiválií. jež nejsou podřízeny odborné správě. Inventariso- vání jich a uveřejňování jich soupisů, jež chystá c. k. archivní rada, zajisté přispěje k jich spo- řádání a záchrané, a důležitou tuto práci mohou provésti archivy zemské s historickými komisemi zemskými, společně s konservátory. Poněvadž v Čechách historická komise, zřízená za účelem bá- dání v archivech vatikánských, nemůže pro poli- tické neblahé poměry vyvíjeti i na tomto poli blahodárnou činnost, nezbývá, nežli aby aspoň prozatím tuto akci na sebe vzala archeclogická komise, při české Akademii zřírená, pomocí ar- chivního oddělení, jež pří ní by se zřídilo. Členům odboru toho, úřadníkům archivním, konservatorům a korespondentům byla by takto zjednána mož- nost, aby se o archivních záležitostech radili a návrhy na příslušná místa podávali. Potřebovali bychom též zemské zákony, které by upravovaly
#39 alto_textblock #39
archivnictví sborů autonomních a snád zamýšlené krajské zřízení mohlo by v tom ohledu mnoho Prospěti, kdyby přispělo ke zřízení krajskýeh archivů. V každém případě našim archivářům. konservatorům a korespondentům nastává velká záslužná práce, již mohou ve spojení s archivní radou, se zemskými archivy a komisemi, u nás tedy s Českou Akademií, vykonati ku prospěch historické vědy a veřejné správy. Jdeť o památky našich předků, událostmi posledních dob velmi znuzelé, ale přece jenom poskytující dostatečný obraz naší slavné minulosti. — Jak úsilně je tře- ba domábati se ochrany archivních památek, uka- zuje osud zemských desek království Českého, jejichž uložení v zemském archivu zemský výbor již od r. 1895 marně vymáhá. Kvaterny zemských desk jsou až po strop napěchovány v několika regálech v jediné místnosti, a to tak, že knihy ve dvou řadách za sebou stojí, následkem čehož jenom s námahou lze se k nim dostati, při tom jsou pokryty silnou vrstvou prachu a následkem přílišného topení vydány úplné zkáze. Užívati jed- netlivých kvaternů lze pouze s povolením presidia zemského soudu v tmavém pokojíku, kde na zvý- šeném podstavci toliko čtyry osoby, stejíce, pra- covati mohou, při čemž smějí jenom tužky užívati. Opatření výpisů z nich k účelům vědeckým neb úřadním je proto velmi zlíženo, ano docela ne- možno, zejména proto, že mezi úřadnictvem při úřadě desk ustanoveným, není nikoho, kdo by staré zápisy dovedl pořádně čísti nebo přepiso- vati. Ač příslušný konservátor (dv. r. Čelakovský). centrální památková komise i — z popudu dv.r. Čelakovského — c. k. archivní rada zakročili pro lepší uchování desk zemských, dosud (téměř po 20 letech od prvého zakročení zemského výboru král. Českéhol) nedocíleno více, než — slibu mi- nisterstva spravedlnosti, že uloží desky v pavilo- nu, jejž vystaví v budově zemského soudu a že dozor nad nimi svěří úřadníku s archivářskou kva- lifikaci. Termín, kdy to provede, při rakouské úřadní rychlosti, ovšem odhadovati nelzel „Věstník České Akademie“ dále přináší: Dr. Fr Záviška. Přehled pokroků fysiky za léfa 1909 at 1910: VI. Vedení elektřiny v plynech a radionkli- vita. — Výtahy z prací od Akademie přijalých. tiskem vydaných a cenou poctěných. — Zoráv o činnosti schůzí řrídních. — Výkaz došlých po-
#40 alto_textblock #40
dání.
#41 alto_textblock #41
„Časopise Turistů“ (XXV, č. 6) po- dává dr. Jan Auerhan stručnou zprávu „Osadách českých emigrantů v Pru- ském Slezsku“. Zatím se zmiňuje o Bedřicho- vu Hradcí a Velkém Táboře. Málo potěšitelné je co sděluje o osadách těch po stránce národní. Táboře na př. uvádí: „Místo faráře není teď ob- sazeno a je pramálo naděje, že by bylo obsazeno knězem, znalým češtíny. Ze škol je čeština úplně vypuzena: děti vůbec nesmějí ve škole mluvit če- sky. I pozdravovat venku musejí německy. Mládel ze škol vyšlá dovede sice česky mluvit, někdy snad i česky číst. naučila-li se doma, česky psáí však rozhodně nedovede. Rovněž zhoubně působ v ohledu národním odcházení dělnictva na práci do ciziny: půda je neúrodná, kraj chudý a prote mnoho lidu odchází dočasně na průmyslovou prá- ci do Saska a hlavně do Westfálska. Přinášejí l odtamtud domů značné úspory, ale také oblib němčiny. A rovněž působí prý tolo dočasné vystě- hovalectví nepříznivě v ohledu mravním.“ — „Ča- popis Turistů“ mimo to přináší: Dvacet pět let Klubu českých turistů. — K. Anderle, Kozí Hrá- dek. — K. Velebil. Maritimní vývoj Terstu. — B. Vavroušek. Harrachův Hrádek u Nechanic. Kobliska, Kamnik v Kraňsku. — T. Dvořák, Na novou rozhlednu na hoře Tábor u Lomnice n. P — J. Kopáč. Z Humpolce údolím Hejlovky k Pel- hřimovu. — J. P., Denník výletu po severovýcho- du českém. — Literatura. — Rozmanitosti Zprávy železniční a dopravní. — Studentské noc- lehárny. — Zprávy spolkové,
#42 alto_textblock #42
V
#43 alto_textblock #43
Různé zprávy. — Za 10.000 korun cenných papírů se ztratilo ZPešti, 17. července. [K. k. — Úh. tel. kor. kanc.) Třem sluhům banky Merkur bylo dnes uloženo, aby vyzdvihli u Všeobecné úvěrní lenky cenné papíry v obnose 800.000 K. Když byly po návratu sluhá v bance Merkur cenné papíry zkoumány, zjistilo se. že schází hodnoty v obnose 10.000 K. Bylo zahájeno vyšetřování. Opereta od desiti komponistů. Ředitelství jednoho z pařížských varielés oznamuje pro příšti saisonu operelní novinku, kterou napsalo deset hu- debních skladatelů a to: Camille Szint-Szěns, Xa- vier Leroux. Andre Meseager. Camille Erlanger Reynalds Hahn, Charles Lecoq, Hirchmann, Cuvil-
#44 alto_textblock #44
lier, Rudolph Berger a Willy Redstone, Každý skla- datel napíše dvě čísla, bez ohledu na hudební ce- lek. Operetní libreto bude od Paula Perriera. Ope- rota prý bude skutečnou hudební hádankou. Obe- censtvo po každém čísle bude hádati, od kohoje a kdo uhodne většinu, dostane 500 fr. — Sebevražda umělcova. Nadaný švédský so- chař Vilém Larsen skončil sebevraždou. Tvrdý boj o existenci podlomil mu životní energii — Účinky slunečních lázní při otravě alkoholem n nikotinem. Oblibené jedy alkohol a tabák jsou tím škodlivější, jsou-li požívány oba, neboť, jak známo, dráždivé látky, obsažená v tabáku, jsou rozpustné v alkoholu a jsou-li polykány, snadno se pak dostanou do krve. Prvními známkami otravy slkoholem a nikotinem, nebo oběma najednou, jsou katarrhy nosní a krění, které se při nemírném kon- ření rozšíří až na sluch. V tomto stadiu otravy je nejúčinnějším prostředkem k zamezení dalšího ne- bezpeči naprostá zdrženlivost od těchto škodlivých zvyků. Jest to ovšem rada, která se snadněji dává, nežli se dle ní jedná. Na předepsání neškodných náhražků se nemá pomýšleti, neboť mezi množ- stvím jedů, jež se při spalování tabáku vyvinují. není nejškodlivější nikotin, nýbrž beze vší pochyby dráždivost, pocházejíci z prchavého amoniaku, kte- rou tabákový kouř působí na sliznice krční, nosní a ušní. Kloktací prostředky mají vzhledem k tomu. že dráždí sliznice, význam velice pochybný. Ně- kteří lékaři velíce doporučují krční sluneční lázně nejprostším způsobem odstraňují jedy, desinfikují. čistí sliznice a otužují je. Kuřácia pijáci s úspěchem spojí obvyklé ranní kloktání s několikaminutovými lázněmi slunečními tak, že otevřov ústa a nechají padati sluneční paprsky do krku. V nedostatlu slunečního světla poskytne jakousi náhradu světlo elektrické. Také celkové lázně sluneční se dopo- ručují pro ty, kdo trpí otravou alkoholem a niko- linem. Potem, vzbuzeným sluneční lázní, uniká mnoho jedů. Slunce je nejoůsobivějším léčebným prostředkem, s kterým se však musí opatrně za- cházeli. I nejzdravější lidé onemocní po přílis dlouhé sluneční lázni a nemocní jsou po nemirném používání slunce ještě nemocnější. = Střihal copy. V Lichtenbergu v Německu byl zatčen 25letý ženatý dělník Osvald Riese, Který ustřihával dívkám copy. Bylo zjištěno, že je choro- myslný.