ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 745d3c10-66c5-11dc-887b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 22
#1 alto_textblock #1
190l.
#2 alto_textblock #2
V Práze, ve středu dne 22. května.
#3 alto_textblock #3
K číslu 140.
#4 alto_textblock #4
Na »Národní Listy ranní a odpolední předplácí se a Praze lilv administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80
#5 alto_textblock #5
NARUDNÍ
#6 alto_textblock #6
RSlí
#7 alto_textblock #7
Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h
#8 alto_textblock #8
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
#9 alto_textblock #9
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Ohlasy trůnní řeči delegační, Z Vídně, 22. května. Hlasy časopi- secké o trůnní řeči jsou stejně chudy jako byla tato. »Fremdenblatt«, který možno po- kládati za orgán zahraničního kabinetu vídeň ského, doznává, že nestává zde žádné zmínky o událostech na Balkáně, a omlouvá to tím, že nejsou takové, aby se jim věnoval zvláštní odstavec. »Neue Freie Presse« upozorňuje, že v trůnní řeči z r. 1899 a loňské výslovně bylo konstatováno dorozumění s Ruskem ve všech záležitostech balkánských, kdežto ten- tokrát nikoli. Vzhledem na leckteré události na východě, vzhledem na činnost makedon- ského komitétu, vzhledem na komedii plnou omylů v Bělehradě na dvoře srbském bylo by podle soudu jmenovaného listu přispělo platně k upokojení, kdyby se bylo užilo ob- vyklých slov o rakousko-ruském dorozumění. Nepochopitelným způsobem a beze vší příčiny rozlítila se »Neue Freie Pres- se« na předsedu cislajtanské delegace, prince Ferdinanda Lobkovice, protože ve svém včerejším proslovu k císaři pravil, že nedotknutost, celistvost a neodvislost říše. bude-li třeba, bude hájena obětmi na stat- cích a krvi. Zajisté se nemylíme, že princ Ferdinand Lobkovic při této konvencionální frási jakých se vyskytuje hojně v takových cere- monielních proslovech, na nic zvláštního ne- myslil, nejméně pak na nějakou demon- straci proti Německu a tolikéž se nemýlíme, že jeho proslov byl schválen ministrem za hraničních záležitostí, jak se to pravidelně »Neue Freie Presse« však pod kláda těmto slovům útok proti trojspolku. zejmena proti spolku rakousko-německému a vrhá se proto na prince s celou zuřivostí vykládajíc, že podruhé bude musiti býti ci slajtánská delegace při volbě presidenta opa- trnější. »Vaterland« obrací se proti horli vosti a spěchu, se kterým officiální telegra jenž jindy jest pomalým, ba dokonce za- mlklým, přispíšil si veřejnost mimomaďarskou zpravit o projevu obou maďarských off-
#10 alto_textblock #10
děje.
#11 alto_textblock #11
ciósních listů »Pester Lloydu« »Nemzetu« v příčině trůnní řeči. »Va- terland« nazývá oba tyto projevy jásot- ným řevem. »Tyto ,vlastenecké“ žurnály« — praví list — »vyhlašují jako nezasloužené štěstí, ba jako milost pro Rakousko, že Ně- mecko a Italie požívají výhod jeho přá- telství.« Pojednávaje o proslovu hr. Szapá- ryho, předsedy maďarské delegace, praví »Vaterland«, že v Německu a v Italii jsou organisovány snahy, které jsou namí- řeny přímo proti existenčním podmínkám Rakouska, při kterých nenávist proti němu ničí všechen cit pro právo a spravedlnost.
#12 alto_textblock #12
Z parlamentu. Z Vídně, 22. května. Dnes, zejtra pozejtří bude míti vídeňský parlament nej- tužší dni, které snad kdy měl. Poslanecká sněmovna konati bude denně dvě schůze, ze kterých sedmihodinná denní bude věno vána investicím, noční pak zákonu, stanoví- címu 9hodinnou dobu pracovní v dolech. Dnes odpoledne o 4. hodině má hrabě Goluchowski výklad v maďarské delegaci zahraniční situaci, v pátek odpoledne v cis lajtánské.
#13 alto_textblock #13
Pojišťování soukromého úřad- nictva.
#14 alto_textblock #14
Z Vídně, 22. května. Předloha o po- jišťování soukromého úřadnictva poslancům tiskem ještě rozdána nebyla. Rozeslán byl před půlnocí pouze výňatek z ní. Výňatek ten jsme uveřejnili. Hned na počátku schůze, jakmile budou míti poslanci předlohu v ruce, bude dán návrh, aby neprodleně se přikázala bez předchozího čtení prvního výboru rozpočto- vému a jím projednala se s urychlením, aby ještě oběma sněmovnami byla schválena před letními svátky.
#15 alto_textblock #15
Ze dvora srbského. Z Bělehradu, 22. května. Přátelská slova, kterými odvětil car Mikuláš na blahopřání srbských manželů za příčinou svých narozenin, způsobila jakési ukojení a pokládá se za důkaz, že dobré styky mezi oběma dvory trvají.
#16 alto_textblock #16
Telegraflcké zprávy. Z Vídně, 22. května. (C-B.) Ministr kultu a vyučování propůjčil městské vyšší obchodní škole v Jablonci právo veřejnosti. Z Vídně, 22. května. (C.-B.) Baňský spolek v Plzni zvolil místo odstoupivšího ná- hradníka Kuno Bischoffa, ředitele dolů Západočeského báňského akciového spolku v Plzni, Ottu Bergera náhradníkem do sekce pro zemědělství, lesnictví a záležitosti báňské průmyslového a zemědělského po- radního sboru. Z Paříže, 21. května. (C.-B.) Oproti zprávám belgických listů, že z dramatu Zin- derského francouzští důstojníci Vouleta Chanoine ještě jsou na živu, sděluje ministerstvo osad, že není pochyby o smrti obou. Očití svědkové, kteří jejich pochování přítomni byli a meškají nyní v Paříži, vý povědi tyto v plné míře potvrzují. Z Karlsruhe, 21. května. (C.-B.) Včera odpoledne přibyl sem říšský kancléř Bülov k návštěvě dvora. Z Londýna, 21. května. (C.-B.) V dolní sněmovně podal státní podtajemník zahra- ničních záležitostí lord Cranborne, od povídaje na různé dotazy, povšechné prohlá- šení o událostech čínských. Pravil. že lituje, že tak musí učiniti, neboť prohlášení takové bude se asi zdáti jaksi slavnostním, ačkoliv na celé věci ve skutečnosti nie slavnostního není. Otázka, která vládu při této záležitosti nejvíce zajímá, jest ona, jež se týká odškodného. Pravil již dříve, že dle názorů vlády jest důležito dbáti při té pří- ležitosti aby obchodní zájmy Anglie nebyly nikterak poškozeny. Dále sdělil Crnaborne, že anglický ge- nerální konsul v Tjencině oznámil, že dne 4. t. m. bylo na vlečnou anglickou loď, jež plula k německému pontonovému mostu ně- meckými vojáky stříleno, při čemž byli zra něni dva Číňané. Věc byla velícím anglickým generálem v Tjencině sdělena německému generálovi, kterýž vyslovil nad tím své poli tování a přislíbil, že učiní opatření, aby se pro budoucnost nemohl podobný případ opa kovati. Brodrick prohlásil za úplně neprav- divou zprávu »Review of reviews«, že stráž na ostrově sv. Heleny zastřelila zajaté Bury.
#17 alto_textblock #17
FEUILLETON.
#18 alto_textblock #18
Štastnál
#19 alto_textblock #19
Zadumána seděla v útulném svém budoiru slečna Jana. Temný vír myšlének zakroužil a snsl se na mladou její hlavu. Chvíli pohlížela upřeně na otevřený dopis, a přes rty splynulo sotva slyšitelně: »Tedy i vy pane Znělský«. Jako jménem tím přivolány, vynořily se v mysli její tolikráte již v duchu prožité oka- mžiky minulosti. Viděla se, jak provázena žehnáním rodičů nastoupila dráhu života, k níž pudilo ji veškeré cítění a chtění. Mladičká, nezkušená, svět tolik z knih znající bytost, přišla mezi lidi cizí, do poměrů neznámých. Květ samoty přesazený do víru života. Mladá, sličná, stala se záhy terčem pozo nosti a obdivu. Mnoho bylo obdivovatelů, vždyí to nic nestojí, a proč by se každý rád nezadí val na sličný kvítek. Mezi těmi byl i on, Znělský, který rád se slečnou Janou se bavíval. A proč by ne? Vždyt postrádá často na venku muž vzdělaný zábavy s dámou duchaplnou. Bavil se, pozoroval, že vzbudil zájem v srdci mladičkém, lichotilo mu to a jak také nelichotilo? Ostatní zůstali nepo- všimnuti a on nad nimi zvítězil. Zahrával se srdeem nezkušeným, zahrával, ale více nic.
#20 alto_textblock #20
»Vždyť nemožno na nic vážného mysliti,« vyslovil se pan Znělský v kruhu přátel, »já na své postavení mohu vyženiti značné věno. Prosa životal Vzpomínala Jana, vzpomínala a hlava níže se klonila. Nyní ten muž, který dříve dovedl si jen zahrávati, nyní, když zvěděl, že zvolila si po- volání své nikoli k vůli zaopatření, nýbrž z lá- sky, nyní nabízí ji dopisem srdce a ruku »Srdco?« zvolala Jana, rozčilena vzpo- mínkami. »Mýlíte se, pane Znělský, srdce nemá co činiti s vaší nabídkou. Co záleželo vám prve na tom, že ničíte city sotva rozpučelé, co zá- leželo vám na tom, že úpí srdce nezkažené Tehdy chladně dovedl jste se vyhnouti všemu, tehdy nenabídl jste srdce své, hledal jste peníze, nikoli cit. Mám jmění, za to mohu si koupiti vše, i vaše srdce dříve ledové. K smíchul Nechci ničeho, co mi nabízíte. Jinde prodejte ruku i srdce svoje, snad vám za ně ještě více podají.« Pevným krokem přistoupila Jana ke psa- címu stolku, vyňala ozdobnou navštívenkua jako odpověď k nabídnutí Znělského načrtla jediné slůvko. »Ne.« Povzdech vyzněl do samoty okolní. Du- mala dále Jana, dumala o štěstí. »Tak mnozí mi závidí, vidí ve mně sou- středěno vše, co člověka šťastným činí: mládí,
#21 alto_textblock #21
svoji.
#22 alto_textblock #22
krásu, bohatství. Jsem tím šťastna? Co byly mi platny mládí a krása dříve, kdy dle soudu neměla jsem jmění? Přichýlil se ke mně někdo s láskou? Nikdy! Může uspokojiti se, šťastným býti duch můj při pomyšlení, že štěstí podmí něno je tím kovem, těmi papíry, jež umožňuj mi, abych si splnila každé přání své? Vše mohu si koupiti, jenom nemohu uplatiti ten věčný neklid v sobě samé. Ne, to není štěstí, jinde je moje štěstí! U vás, vy hlavinky mladičké, vy děti milé, jimž do duše zasévám první símě poznatků. Ve vás dal mi svět náhradu. Vy s láskou ke mně hledíte pro mne samu, vaše oči jasné nelhou, ty stvrzují mi, že s láskou se ko mně upínáte. Vám dám vše. Vám dala jsem mládí své, vám patří jeseň i zima mého života. Vím, že i ve vás raní mne osud nelítostný, že vyrve mi vás a že potom mnohá hlavinka, které nyní jsem vším, která s láskou ke mně se tulí, ta po letech odvrátí se, aby pozdraviti mne nemusila. Leč nemůže osud v cestu sypati rudé květy, hází po ní i květy bledé s mnohými trny. Ostatně vždyť i rudé květy lásky blednou.« Vytrhla se z dum slečna Jana, údery ho- din připomněly jí čas povinnosti. Když vyšla, mnohé oko závistivé ji sledo- valo a mnohá dívka si pomyslíla: »Jak je ta slečna šťastná! Já, míti vše, co ona, nikdy bych se s těmi dětmi nezlobila.« Hermina Švorcová.