ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 73e09040-8d4c-11dc-a420-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
ALTO TextBloky — 176
#1 alto_textblock #1
1. ledna 1909. Císlo1.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Strana 13.
#4 alto_textblock #4
Gočasnou běžnou cenu, bez ohledu na to, není-li cena výrobní vyšší než cena stržená. K tomu přidružilo se i značné klesnutí spotřeby Skrebu následkem stagnace, zavládnuvší v průmyslu kextilním, který u nás v Čechách jest pro obchod s Bkrobem jedním z faktorů směrodatných. Výsledek těchto poměrů jest ten, že rok 1908 i vzdor přiznive sklizni zemáků v Čechách byl pro průmysi škrobu rokem nepříznivým. Ke smutnému tomuto výsledku přistupuje pak I ta neměně snutná okolnost, že ani v příštích letecl nekyne průmyslu tomuto žádná růžová budoucnost Byly doby, kdy výroba škrobu v Čechách byla vý- nosným podnikáním, neboť tenkráte velká část vý roby prodávala se do Uher a to vždy za ceny velice dobré. Ponenáhlu však nastával obrat. Odbyt do Uher rok od roku klesal, až úplně zmizel a v po sledních letech nastal poměr opačný, totiž ten, ž z Uher dováží se škrob do Čech a to v míře čím dai tim vělší. Ovšem, že i spotřeba škrobu postupně rosle, ale z tohoto postupu nemohou ani dnesa nebudou také budoucně těžiti závody české, ale vždy závody uherské a to z následujících důvodů: V Če- chách, v krajinách zemáky pěstujících, nalézá s velké množství menších primitivně zařízených z- vodů, vedle značného počtu závodů továrních. Jeden závod sedí druhému takřka v týle a to má za ná sledek, že nastává v krajích těchto nejostřejší kon- kurence při nákupu suroviny. Jeden závod přeplác druhý a tím cena zemáků vyžene se k takové výši že škrobárny i při normální konjunktuře spokojt se musí s nepstrným ziskem. Při špatné konjunktuře a zejména při objevivší se konkurenci uherské hroz jim citelné ztráty a to z toho důvodu, že žádná poně kud větší továrna na škrob v Čechách nemůže s opatřiti tolik zemáků, aby náležitým využitková ním strojního zařízení jak výrobní režii, tak amortisae investovaného kapitálu přiměřeně snížili mohla. Uher ské továrny nalézají se oproti tomu ve výhodném po stavení, ze uherské velkostaíky pěstují a dodávay jim ohromné množství zemáků, následkem čehož vý- robní a jiné výlohy při uherských závodech jsou mnohem nižší, než při závodech zdejších. Mimo t mají továrny uherské ještě velkou výhodu, že uza- vírají s velkostatky dodávku zemáků na vice roků na- před a tím jak pro zaměstnanost svých závodů, tl i pro obchodní kalkulnci mají pevnou a naprosto spolehlivou basí, které závody v Čechách nadobr postrádnjí. Minulý rok 1908 nebyl, jak řečeno, průmyslu Bkrobařskému příznivým a leta příští pro shora vy- ličené příčiny i za normálních poměrů nebudou při
#5 alto_textblock #5
znivéjší,
#6 alto_textblock #6
ANT. PAVEC-
#7 alto_textblock #7
Velký chemický průmysl.
#8 alto_textblock #8
Průmysl chemický byl sice r. 1908 dosta- eěně zaměstnán, leč v četných oborech jeho očekávaně zvýšení konsumu se nedostavilo a tak mnohé závody, připravivše se rozšířením k uspo- kojení předpověděné vyšší spotřeby, jež se však nedostavila, nebyly zaměstnány plně. Toužený rozmach průmyslu chemického, který násled- kem uzavření nových obchodních smluv pruro- kován byl, lze spatřovati jen ve zřízení něko- lika málo filiálek zahraničních závodů, jinak nic nepoukazuje k tomu, že by zvýšení cel. které bylo celkem nepatrné a stihlo jen velice málo předmětů, mělo v zápjetí základ ku prů- myslovému podnikání. Podstatného zvýšení ela doznaly pouze některé produkty a to ještě ta- kové, k jichž výrobě schází u nás buď potřebné suroviny neb zkušených odborníků; jsou to ze- jména organická barviva, jež u nás z uvedených příčin na ten čas vyráběti nelze. Zaznamenání zvláštního zasluhuje no v továrna v Kolíně, zřízená na zpracování draselnatých louhů, první toho druhu v Rakousko-Uhersku, jejíž roční produkce kya- nidu draselnatého obnáší as 8000—10.000 Export celé výroby této vede do jižní Afriky. kde slouží k extrahování zlata z rud. K využitkování vodních sil v alpských ze- mích zakládá se po příkladu Norska továrna k výrobě kyseliny dusičné a dusanu sodnatého z dusíku atmosferického v pecích elektrických Živější ruch zakladatelský v průmyslu ehe- mickém zavládl v Uhrách, kde zvláště toto odvětví industrie těší se účelné podpoře se strany státu, který nejen subvencemi, ale i' sle- vou daní na dlouhou řadu let stará se o to, by vybudováním vlastní industrie stala se Trans lajtanie ve všech oborech od druhé polovice ríše neodvislou. Na porovnání, za jakých podmínek zdejší závody oproti uberským musí vésti exi- stenční boj, uvádím jen, že jistá chemická to várna v Čechách, která svým akcionářům vypla- tila K 326.000, odvedla na daních K 115,000 kdežio v Uhrách závod tébož druhu při vý- platě dividendy v obnose K 380.000 zaplati pouze K 25.000 daní. Není tedy divu, že z takových podmínek nové chemické továrny v Za litavsku se zakládají. Z větších zasluhují zmín ky lučební továrny v Szabadce a „Danica u Záhřebu. K nepříznivým podmínkám, s. kterými s při zařizování nových chemických továren v Če chách setkáváme, patří zejména nešťastná okol nost, že postrádáme vlastních surovin. Scbáz nám kyzy k výrobě kyseliny sírové, sůl k vý- robě sody, fosfáty k fabrikaci superfosfátů mnoho jiných.
#9 alto_textblock #9
Kyselina sírová. Továrny, kyselinu tate vyrábějící, bojovaly při dosti značném odbytu zejmena do rafinerií petrolejových, prudký boj kon- kurenční nejen s cizozemskou, ale i s domácí soutěž nově zřízených závodů. Ceny sice nepoklesly, al úkaz tento lze odůvodniti jen tou okolnosti, že vy- soké výrobní ceny, přivoděně drahou surovinou uhlím a stále sloupsjícími požadavky se strany děl nictva zlevnění nepřipustily, jinak by ceny prodajní dosáhly niveau cen výrobních, za kterých se bezluho větším konsumentům dodává. Cena kyseliny sírové 66° Bé pobybuje se dl relace a množství mezi K 8.— a K 10.—— za 100 kg V r. 1908 začala pracovati v Předlitavsku jedn menší, v Utirách pak dvě veliké nové továrny. Soda. Výroba sody dle starého Leblancova způsobu zašla úplně a veškerá v Rskouskd-Uhersku získaná soda jest sodou ammoniakovon, vyrobenou dle melhody Solvayovy. V Čechách byly poměry příznívé pro prvý způsob (levné uhlí z pánve hnědo uhelné a blízkost soli v sousedním Německu) a po něvadž k výrobě sody ammoniakové třeba solnýcl roztoků, jež poskytují solné prameny, přelotena vý- roha její přirozené v tato místa a založeny továrny v Solnohradsku (Ebonsse), v Bosně (Jajce) a v Uhraci (Maross Ujvar) Cena sody, ponžvadž prodej její v Rakousko- Uhersku jest koncentrován, valným změnám nepot léhá a pohybuje se kolem 16 K za 100 kg. Síran blinilý. Papírny, jež produkt tente potřebují, byly zaměstnány plně a byla proto i spo třeba normální, ceny však poněkud pokleslv.
#10 alto_textblock #10
Kyselina uhličitá. Spotřeba prvého polo- letí pohybovala se v normálních mezích, druhé polo- letí však zklamalo, neboť následkem dostaviváích s studených dni v červenci klesal konsum značnou měrou právě v době, kdy jindy jest poptávka nej větsí. Strojená hnojiva. Mimo nově v Uhráet založené dvě továrny na superfosťáty nebylo v oboru tonto ničeho podníkáno, konkurenci tuto však sde sotva pocítíme, neboť nové tyto továrny nalézají se nu jihu Uher, odkud k nám pro vysoký dovoz super- fosfát dopravovati by se nevyplácelo. V roce 1907 zvýšila Amenika, Alrika i Austratie po vzájemné dohodě ceny fosfátů, o celých 10090 haussa tato potrvala až do září 1908. Zboží, které roku 1906 stálo v Americe 4 K, stouplo na K 8.2i a ještě se zdálo, že ani za těchto vysokých cen su- rovina k dustání nebude, neboť všeubecně začal s nedostatek její, zdá se že umělou cestou přivoděný. pociťovati. Přirozeným důsledkem toho byty i svý- šené ceny superfo fátů, které vytrvaly po celý rok 1908. Leč toto zvýšení bylo celkem nepatrné a ne- stálo v žádném poměru ke zdražení, jakého doznai výroba zvýšením cen fosfátů, kyzů, uhlí a mzdya nebýti toho, že mnohé závody zásobeny byly lev- nější surovinou z let dřívějších, musil by se v b- lancích jejich nepřiznivý výsledek na výtěžku jeviti. Zjev tento v oboru výroby superfosfálů opnkuje se vždy, jakmile trh s fosfáty změní směr. Super- ťosfáty nepřidraží nikdy tolik, aby to zvýšeným ce- nám surovin odpovídalo, jakmile však fosfáty klesat počnou, jdou okamžitě ceny superfosfátů doiů, nepo čítá se však s tím, že každý závod v Rakonsku odebírající zámořskou surovinu, musí držeti zásob na tři čtvrti roku předem, nechce-li se vysaditi ne- bezpočí, že následkem potopení lodi neb z jiných důvodů bude tu seděti bez suroviny, že tedy i kdy surovina klesá, vyrábí se ještě dlouho ze surovin drahé při pokleslých cenách výrobků. Cena superfosfátů pohybovala se mezi 50 55 hal. za 1 9%. Siran ammonatý. Ježto železárny naše, které ke zpracování rudy koksu potřebují, byly aspof v první polovici roku dostatečně zaměstnány, praco- valy koksárny, v nichž vedlejším výrobkem jest právě jmenované hnojivo, normálně, i stačity spo- třebě vyhověti. Teprve koncem roku nast-lo jaké ochabnutí, takže pro příští rok možno s úbytkem výroby stranu ammonatého počitati. Ceny držety se kolem K 31.50 za 100 kg fco potřebná slanice, leč následkem poklesnutí cen led- kových i ceny síranu ammonatého budou mus zlevnite. Chilský ledek. Dle nových odhadů možno počítati, že zásoby jeho v Chsli vydrži ještě přes 100 let, i když se počítá se zvýšeným konsnmem. Konkurenci evropských výrobků, připravených dl různých patentních způsobů z dusiku atmosferického, ledek chilský posud nepociťuje, nebnť to, co při- chází do obchodu, jest celkem nepatrným a psk není ještě dosti zkušeností, jež by při užívání jich byly bezpečným vodítkem. Budou-li chtiti nové výrobky zallačiti ledek chilský, musí býti prodávány za výbodnějších pod- minek, nežli zač ledek chilský k dostání jest, jinai sahne každý raději k známému a osvědčenému t- muto hnojiva. Ceny byly v prvém půlletí vysoké a doslouply až K 28.50, již v květnu všsk začaty nasledkem do- cházejícího dohodnutí klenati a dnes stojí na Kí 24 .5 až K 25.— dle stanice. Dojíti tak k utvoření trustu. na němž v Anglii pracováno, dočkali bychom jistí cen kol K 30.— se pohybujích. Leč vyjednávání k cíli nevedlo a prote zatín jedná se o obnovení dohody vývozců, která konce března blíží se ke konci. Vážný konkurent ledku chilského, ledek porský či vápenatý, který jest výrobkem umělým, se posu v Rakousko Uhersku nevyrábí, továrna ke zužitko- vání dusíka vzdušného, zřízená v Inšpruku, fabriko- vati bude tech. čistý dusan sodnatý k účelům prů- myslovým. Soli draselnaté. Odbyt solí draselnatých v nichž odkázání jsme na pánev stassfurtskou stoupl i v r. 1908 značně a jest nesporno, že hno- jení draslem za současného použití superfosfátu pěk- ných výsledků dociluje. Ceny kainitu zůstaly stejné i pro prvé půllet 1909 a znamenají pro konsum v Čechách K 270.— za 100 q loco pobramčních stanic Eisenstejn. Bro v Lesích Cheb, Moldava, Podmokly, Dečín a Halb- stadt a l. 295.— loco st. Muteiwalde, bez pytie a ne s pytlem o 55 h na 100 kg více, za hotové s 1 1p9e sconta. Cenu draselnaté soli 40proc. na tutéž periodu tytěž stanice stanovena na 1000 K rasp. 1025 K z 100 q. incl. pytle. Modrá skalice. Výroba zdejší nedovede do- mác konsum ukojiti, proto se mnoho skalice dovází. Cena její kolísá dle toho, jak ze pohybuje trh s mědl a byla zvláště letos mnohým změnám vystavena. J proto také se značným risskem spojeno ji vyráběti Cena dnešní pobybuje se kolem 60 K. Nalezá použí- vání zvláště k postřikování vinic a impregnováno tyčí telegrafních. Skalice zelená. Již dlouho neprodávala s skalice zelená tak draho, jako r. 1908, neboť cena její dostoupla až K 10.— za 100 kg při naprostám nedostatku pohotových zásob. Spotřeba její, poně- vadž se u velké míře k ničení obnice používá, sloupla rapidně, na což výrobci nepočitali, hlavní příčinu však v tom hledati dlužno, že závody, které v- ráběly skalici zelenou schválně, u nichž tedy není výrobkem vedlejším, za jaký ji považovati zvykem. následkem pokleslých cen pod výrobní naklad v roce 19 7 výrobu její zrušily. Nahlé poptávce nemohly vyhověti podniky, v nichž získá se jako produk vedlejší a proto cena tak vysoka. Daes stojí 100 as K 7.— Kostní klih. Nedostatkem suroviny trpěly klihárny i v r. 1908 a sčkolv téměř 1/2 jich uza- vřena byla, nedostává se ani pro zbývající továrny tolik kostí, aby po celý rok zaměstnány býti mobly a tak pracuje se v nich jen s přestávkami. Aby dě nictvo v klihárnách došlo dostatečné obživy a za- městnání po čas pokud možno nejdelší, třeba získat potřebných kostí přívozem z ciziny, což ze nikiera nevyplací, neboť jednak přijdon velmi draho, jedna musí se blavní výrobek z nich — klib — pro kter zde tak značného odbytu nenalézáme, za vysokého cla přes hranice exportovati. Dle úřadních dat statistických bylo do Rskousko- Uherska importováno do konce října 121,000 q. » oste za cen nepoměrně vysokých. Nesťastná ceiní smlouva znemožňuje dovážeti k nám kosti ze zemí, kde by se ještě dosti levně získati nechaly, neboť z Rumunska jest k nám vývoz kostí zakazán, z Ruska pak stižen clem na 100 kg K 2.80 obnašejícím, kdežto na druhé straně od nás do obou lěchto států kosti beze cla vy- váželi se mohon. Tak mohou klihaři ruští s rumensu u nás kosti kupovati, kdežto nám to uvedenými pře- kážkami opačné znemožněno jesl Ceny kostního klihu dovedly se ubájiti i v r. 1908 několiv průmysl textilní nebyl tak zaměstnán, jak v latech předešlých i vzdor tomu, že se dosti značne zásoby nahromadily, ba zdá se, že i se stoupnoti cen počítati může, což zvýšeným nákladům výrobním a drahé surovině odpovídá. Pokusy, dovážetí sem klih ruský, selhaly na dobro, neboť hodnota jeho požadavky zdejších kon- sumentů nspokojiti nedovede, leč až v Rusku za- vladnou poměry urovnané a až výrobky tamějšt svojí dokonalosti se budou moci po bok výrobkům naším postaviti, stano se nám Rusko nebezpečným konkurentem nejen v klihu, ale i v superfosfatech jiných chemických produktech. Má totiž země tat bohaté vlastní prameny surovin na výrobky che- mické, bohatá ložiska kyzu, fosfatů a Gianberovy sole na výrobu sody, s čímž se však při sdělávání obchodní smiouvy přede dvěma léty nepočítulo. zvlašté však asi z té příciny, že ruská industrie po sud nevyvinutá podceňována byla a za soufěže ne schopnou považována. Nynější obchodní smlouva umožňuje Rusku vývoz výrobků chemických k nam. ezportu veak odtud brání a nepocifujeme-li přes t posud soutěže této, lze to přičistí na vrub pouze ta- mějším poměrům, jež vzmachu průmyslovému podni- kání nikterak nejsou příznivy. Bylo by si jen přati, aby do vypršení nynější smlouvy obchodní zdatnost a vyspělost chemickébo průmyslu na Rusi nedosáhla té dokonalosti, že by stejně cennými výrobky zde soutěžiti mobla a bud povinností zúčastněných kruhů, aby se v čas o ná- pravu poslaraly a při novém vyjednávání požadavky
#11 alto_textblock #11
své uplatnily. Do té doby bude míti Rakousko již dosti zkušenostl. Cena klihu pohybovala se mezí K 70.— a 80.— za 100 kg. Klih kožní. Co jsem uvedi o nedostatku surovin při klihu kostním, platí měrou ještě vyšší o zlihu kůžičkovém a jsou tedy výrobní poměry u druhu tohoto mnohem nepřiznivějši V Čechách jest jen málo koželužen velikých a ty ještě z většího dílu položeny jsou blíže ke hrant cím německým, čímž vývoz kůžiček do Německ značně usnadněn jest. Výrobu kožního klihu zavedla již roku 190 akciová lučební továrna kolfnská ve své filialee v Pečkach, leč pro uvedené poměry nemůže ji tak dalece rozšířiti, jak by to velikosti pudníku odpoví- dalo a o ším více, na hodnota klihu tohoto naní v Rakousku ještě tak oceňovana, jak si toho jakoati ve skutečnosti zaslouží a proto se z velké části zn vysokéhu cla vyvážeti musl. Jelikož spotřeba jeho v posledním čase poklesla udrží se sotva asi ceny na nynější výši. Knih kůt čkový prodává se za K 85.— až 130.— par 100 k die jakosti, nepočítaje v to ovšem sýrobek kliháren ručních, který jest hodnoty podřícené a levněji se prodávali musl.
#12 alto_textblock #12
Jediný náš český akeiový ústav »První česká všeobovná akolová společnost pro pojišťování na život v Praze« uhájtla si v roce pravě uplynulém velmi čestne místo v řadě domácích ústavů, P'odáne bylo ji navrhů na obnos K 1,000.000 pojištěného kapilálu (vice o K 1,0U0.00U oproti roku 19007). Důka nejlepší, že důvěra k ústavu tomu v kruzích veřej nosti ulěšeně stoupá, neboť lakovým obnosem ne- mohla se v tak krátké době svého trvání vykázat druhá česká pojišťovna. Výše škod v r. 1908 První českou vyplacených rovněž z daleka nedosahuje obnosu očekávaného. Doslad obezřetnost správy ústavu nejlěpe osvětlující. Čistý zisk obchodního ob- dobí letošního bude větší, než v roce uplynujém. Zdárné obchodní výsledky První české potřebu tonoto akciového ústavu nejlépe dokazují.
#13 alto_textblock #13
o
#14 alto_textblock #14
Pojišťovna »Prahn«. Tato nejstarší časká životní pojišťovna vzájemna vypláceti bude v roce 1909 po- jištěncům svým podil na zisku z roku 1903 a sín 5 až 12% ročního pojistného (blitší v insertu). Újsta tento zejména v posiedních letecn vykazuje dobré výsledky a možno jej proto, jakož i pro cenně vy hody, které svým pojištěncom poskytuje, jako dobrý. český a domaci ústav, obocenstva nasemu doporučiti
#15 alto_textblock #15
zy
#16 alto_textblock #16
Abyste byli chránění před pa- děl kv žádejte při koupi ý- staropsvědčený o renomoval
#17 alto_textblock #17
COONAC
#18 alto_textblock #18
Gróf Keglevich István (Štěpán) utd. hrah, Štépana K egleviche naast Vyznamenán v tu- i cizozemsku výhradně je 170 čestnýmí diplomy
#19 alto_textblock #19
Zasláno.
#20 alto_textblock #20
Našim hospodyňkám doporučnjemie v
#21 alto_textblock #21
i
#22 alto_textblock #22
BERGROVU CIKORI Je nejlepší.
#23 alto_textblock #23
s28r
#24 alto_textblock #24
Trikotové a pletené zboží
#25 alto_textblock #25
i
#26 alto_textblock #26
20787
#27 alto_textblock #27
koupite nejtepe u firny
#28 alto_textblock #28
Kare! Michovský v Praze, nároží Ovooné ul. a Václav. nám. čp 24n.
#29 alto_textblock #29
Svatební hostin
#30 alto_textblock #30
nevyrovnatelně krásné, levně vypravuje a útulné tev né hostinské pokoje vkusné nově zřízené doporučuje Brejákovo hotulové hostinství ve Spálené ul. — Prazdroj z mětť. pivovaru 312
#31 alto_textblock #31
Kyberuská al
#32 alto_textblock #32
Kotel Central kn n
#33 alto_textblock #33
Dnes 1. ledna 190e
#34 alto_textblock #34
2100n
#35 alto_textblock #35
odpoledne a večer vojenský koncert kapaly c. a k. pěš. pluku č. 11. Začátek odpol. o 3. hod. Vočer o 1/,8. bad
#36 alto_textblock #36
KONVIKT.
#37 alto_textblock #37
Dnes koneeru
#38 alto_textblock #38
Kmochovy sokolské kapely z Kolína.
#39 alto_textblock #39
Odpolední koncert zač. o 3. hod. Večerní „ o 1/28. h d. Na čepu výstavní ležák z akc. pivovaru na Smíchově
#40 alto_textblock #40
24061
#41 alto_textblock #41
Grand Thčatro elektrione Pořid, al.
#42 alto_textblock #42
Velkolená předotaveníl Nový sensační novo- roční progrum. Na Nový rok a v neděli dne 3. lednn vždy o půl 11. h. skvélé rodinné představení za po lovíční ceny. Dalšl představení ve 2, 1/24 a 5 h. oep a 61/1, 8 h. več.
#43 alto_textblock #43
Další viz plakáty na nárožích
#44 alto_textblock #44
s5
#45 alto_textblock #45
Marie Feigertová
#46 alto_textblock #46
uěitelka tánee,
#47 alto_textblock #47
započne drnhý běh pro začátečníky 11. ledna 1909 v sále „Národního domu“ na Král. Vinohradech Zápis denně v bytu v Brandlové ulici číslo 399. (stará Beseda). Tóž uděluje zvláštní hodiny, ja kot- 2375e vynčuje v soukromných domech.
#48 alto_textblock #48
Kde naučím se dobře a česky vařit?
#49 alto_textblock #49
U Erejšky.
#50 alto_textblock #50
Nádherné svatební hostiny Výhorná večeře v před-l. zvláštni levný riz
#51 alto_textblock #51
31
#52 alto_textblock #52
EJLEp
#53 alto_textblock #53
APENTA
#54 alto_textblock #54
DNl Hořt
#55 alto_textblock #55
Sklad u Františka Kuneria na Staroméstském nám, 2 Roberta Endera ve Ferdinandové tř.; dále lze obdržet ve všech lékárnách a obchodech s minerálnimi vodami
#56 alto_textblock #56
saaensaeeeeeeneeeeeeee
#57 alto_textblock #57
Všem svým uilým pánům kostim
#58 alto_textblock #58
Kancerty a záhavy
#59 alto_textblock #59
přeje
#60 alto_textblock #60
v
#61 alto_textblock #61
štastný Nový rok 1909a
#62 alto_textblock #62
dne 1. ledna
#63 alto_textblock #63
mnoho zdaru
#64 alto_textblock #64
v
#65 alto_textblock #65
Bauerova kavárna „Metropol“. Denné koucert I. vídeň. salonního kvartetta. e Začatek o 8. hod Vstup rolný. 202
#66 alto_textblock #66
JOSEF RATAI, hotelier ve Voticích.
#67 alto_textblock #67
366
#68 alto_textblock #68
eoeeeonoeneneneese
#69 alto_textblock #69
000000000000000000000000000
#70 alto_textblock #70
„Uranie“ v Praze, VIl.
#71 alto_textblock #71
Hotel „MERKUn-
#72 alto_textblock #72
Dues a koncesty výstavní kapvly Sokola žiž- kovského, říz. p. Hermana a c. k. železnič- ních zřízenců. Začátek o 1/24. hod. Vstup volný. 2400
#73 alto_textblock #73
Hradeo Králové-
#74 alto_textblock #74
v
#75 alto_textblock #75
Všem cténým příznivcům a návštěvníkům svéhe hotelu pieje
#76 alto_textblock #76
í v sále „U mo Ponrepovo divadlo zivých totogralí dre sliky N Praha, Kurivva1 Predstaven od 5 do 9 hod. ka- ždou hodinu. V neděli a svátk od 3. hod. Podnik nedostižitelný. Ceny: 60, 40, 15 a 20 haléi 2399
#77 alto_textblock #77
šťastný a veselý Nlový rol
#78 alto_textblock #78
v
#79 alto_textblock #79
Alois Hofbauer,
#80 alto_textblock #80
370
#81 alto_textblock #81
v
#82 alto_textblock #82
hotelier.
#83 alto_textblock #83
00000090000000000000000c0
#84 alto_textblock #84
Praha, II., Havlíčko Lobkovický sklep, naměvu čkis. 5 nov Denné koncert. Původní mělnicko beřkovick vina z kniž. Lobkovických sklepů.
#85 alto_textblock #85
Divadio Variété.
#86 alto_textblock #86
118
#87 alto_textblock #87
Choděrovy salony.
#88 alto_textblock #88
Pohostinské vystoupení
#89 alto_textblock #89
světoznámébo
#90 alto_textblock #90
Dnes koncert oblíhené kapely Kovaříkovy s vybran. progr. Zač. v 6 h. Vstupné 20 ha 265
#91 alto_textblock #91
mnezlnárodního
#92 alto_textblock #92
podniku fantastických a mysterlts- nich pamnětiha- nost.
#93 alto_textblock #93
Sehěblova velkurestaur. „U Pokornýck.
#94 alto_textblock #94
Ječná ulice, stanice elektr. draly
#95 alto_textblock #95
(e
#96 alto_textblock #96
Dnes velký koncert kapely c. a k. pěš, p č. 78. Začátek o d. hodině.
#97 alto_textblock #97
pátek dne 1. ledna 1900 31 stes zahajovaí skvélá představeni
#98 alto_textblock #98
319
#99 alto_textblock #99
Valčík za hodinu
#100 alto_textblock #100
cvičím denné. Novékursy pro zsčát. poč, v lednu. Závis denne Honorar mírný. Soukr, škola tance Exnelsior“ (z, G. Čejka) Celetná ulice č. 17
#101 alto_textblock #101
Odpolední program je nezkrácený, načzvláště nodl. rodinné obecenstvo po- zorno se činí.
#102 alto_textblock #102
4.
#103 alto_textblock #103
Poprvé na pevniněl Záhadná prohlfdka dravců Humpsti-Bumsti. Pražská velká sensane Mstr. de Watt, živý akumulátor, pra- cnje s obrov. napjetím více než 500.000 Vole 50 cm. dlouhé světelné chomáče vystřeluje n všech údň. Watt jest od paty k hlavě elek- třinou nabit. Mexikánské ústavy na lihnutí kufat Tajemství srdoi. V říši snů.
#104 alto_textblock #104
Oorovské vodomety 300 cbm vody. zaplaví v několika vte řinách celé jevišté. Smarzgdova Báječno zahrada feerie se skvostnou vý pravou. Světelně kaskády. Paláe illuní. Cesta do nekonečnost Řed. Sohenk a let pře- hlavy obecenstva. Z říše stinů.
#105 alto_textblock #105
Hacke-ho kavárenská restaurace
#106 alto_textblock #106
V
#107 alto_textblock #107
Král. Vinohrady, vedle Pištěkova divadla. Pne a každou nedei a svátek koncert výstavní ka- pely p. Hermana od 5. hod. Vstup volný 30
#108 alto_textblock #108
v
#109 alto_textblock #109
vi
#110 alto_textblock #110
Na Slepičárně.
#111 alto_textblock #111
V
#112 alto_textblock #112
Každou neděli a sratek koncert. Kapelníkp. Pilat. Zároveň přeji všem čténým příznivcům šťastný Nový rok.
#113 alto_textblock #113
305
#114 alto_textblock #114
Č. O. B.
#115 alto_textblock #115
The HARDINi nejmenším kapeln kem světa
#116 alto_textblock #116
V
#117 alto_textblock #117
Taneční hodiny v úterý a v pátek, zahá- jení nového kursu 5. ledna. Fřibl, přijímá bl. vysvétl. podá kancel., II., Jeruzal. ul., 278
#118 alto_textblock #118
ee
#119 alto_textblock #119
e
#120 alto_textblock #120
Čtenářům tohoto tistu
#121 alto_textblock #121
ŽOFÍN.
#122 alto_textblock #122
zvlášt
#123 alto_textblock #123
přichozím do Prahy
#124 alto_textblock #124
Dnrsy pátek dne 1. ledna 1900
#125 alto_textblock #125
si
#126 alto_textblock #126
dva velké koncerty
#127 alto_textblock #127
doporučují se následující zárody:
#128 alto_textblock #128
Odpoledne o 3. hod. promenádní. a o půl 8. hod. večerní konceri Hudhu provade kapela pěš. pí. č. 75.
#129 alto_textblock #129
IENMOVA NIRN
#130 alto_textblock #130
na Ferdina dovetr.,protŠ ikova paláci. Kavlar. šneky, dstřice, znamenitá vína. Krámské ceny 20
#131 alto_textblock #131
Národní dům
#132 alto_textblock #132
Sochírtova restavrace „KOPMANKA Templová ul. Výhr pla. prazdlroj. Snídaně obédy. Před i po divadle znamunité večeře 147
#133 alto_textblock #133
na Kr. Vinohradech.
#134 alto_textblock #134
g
#135 alto_textblock #135
Dnes populární koncert České Filharmonie. Zač. v 7 hod. Vatupné 4o h. Rodinný llstek K 1—
#136 alto_textblock #136
26-
#137 alto_textblock #137
Hotel „U císaře rakouského
#138 alto_textblock #138
na Poříčí. — Velká kavárna, restamr ace.- Denně večer koncort. Vstup volný. 148
#139 alto_textblock #139
Kráglův restauran
#140 alto_textblock #140
Hotel pension „Neptun Praha, Čelnkvvského sady, u musea Hostinské pokode na 1 den i na delší pobyt so stravovánm i bez něho Pokoje odK 1 60 výle
#141 alto_textblock #141
v
#142 alto_textblock #142
v Praze, Celetná ulice.
#143 alto_textblock #143
sol
#144 alto_textblock #144
150
#145 alto_textblock #145
Plzeňský „Prnzdroj“. Všem venkovanům pre pohodlí. Menu 50 ha. Dle velkeho lisrku na výběr Domácí kuchyné v každé době. 315
#146 alto_textblock #146
„ ulíce Krischův velkorestaurant kEz. svea Donáci výborná kuchyné. Branické, plz. pra- zdruj, portér. Každou neděli a svátek koncert. 159
#147 alto_textblock #147
O laskavou přízeň pros
#148 alto_textblock #148
vs
#149 alto_textblock #149
Alo1s a Anna Kráglovi.
#150 alto_textblock #150
k v Praze do- Hotel „Černý kůň“v perneoje pokoje od K 2.— s centrálním topením Menu v restauraci K 1.40. 146
#151 alto_textblock #151
Střelecký ostrov.
#152 alto_textblock #152
Dnes v dolejším eleg. sále od 3—0 hodl. odl pol
#153 alto_textblock #153
promenádní koncert v k p. pl. č. 91 a od 6 hod. velký večerní vojenský koncert téže kapely. — V hořejším sále od 4 hod. žanečn 313 zábava při hndbé vojenské. Svým velectěným pánům hostům přízmivcům K NOVÉMU ROKU uctivě blahopřeje Jan Matějka, restauratér.
#154 alto_textblock #154
Restaurant Plskáček ta pšikopí
#155 alto_textblock #155
Nelvětší restaur. I. řadu, ve středu Prahy. Plzei prazdroj. Mnichovské Pschorrovo
#156 alto_textblock #156
A E Plzeňnký restaurnat I. řádu Svatebni salony v l. patře.
#157 alto_textblock #157
14.
#158 alto_textblock #158
„l1 v Praze. Výteč. Volkerestaarall „lalž kuctyné. Velke- ra pva přimo od čepu. Zvlast. místnosti pro sva- tob. hostiny, večírky atd. Al. Junger, restaur
#159 alto_textblock #159
-
#160 alto_textblock #160
145
#161 alto_textblock #161
Národní důim
#162 alto_textblock #162
o-
#163 alto_textblock #163
II., Vlad- Restaurant „Měšť. hasedy“ Jaron uice. Výtečná kuchvně, zurmenitá piva. Každé 149 vb úterý v rrestauruci konoert.
#164 alto_textblock #164
na Smíchově.
#165 alto_textblock #165
každý čtvrtek, nedělia svátek konoert 295 ve velkém sále.
#166 alto_textblock #166
s
#167 alto_textblock #167
Vídeňská pojišť. společnost.
#168 alto_textblock #168
Úřadovuy genvrálmího jeduatelství nalézají se nyní v Murianské ulici č. 9, I. poschodí. 18
#169 alto_textblock #169
Venlovskj
#170 alto_textblock #170
e
#171 alto_textblock #171
dennik
#172 alto_textblock #172
J. H. Brandois, vlo n. ak. dvuznija kumorni dodavatel v Prane, Ha lřská uliee čin. 4. doporudns v největii rán pa v nejpěknjším vyběra svě český, hry s račky. sport, žumavaké dřevěné nboží k malb 143
#173 alto_textblock #173
(svobodomyslný) přijme výpomocnou administrační redakční sílu. Nalidky s udáním způsobilosti a nároki pod šifrou „A. B. C.“ do administrace t. l. Nasto piti možno ihned.
#174 alto_textblock #174
veb
#175 alto_textblock #175
vd
#176 alto_textblock #176
33e