#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIX.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek 5. února 1909.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 36.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a večerní liety
předplácí se
V Praze v administraci:
na měslc. . . . . .z
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
„ dvoji donáškou
na měslo.
na čtvrtietá : . . : 7 K esh
ve filiálkách
na měsíe. . . . . . 2 K 30h
Poštou
na měsle
na Evrt ieta: . . . K ooh
s dvojí zásilkou
na měslo,
BK 80 h
na čtvrt leta . . . . 11 K 40
#9
alto_textblock
#9
dání.
#10
alto_textblock
#10
V drobném prodejie
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerni . . . . . . . za 4 h
Ve filiálkách na venkov
ranní čislo . . . . .
večerní
. . . . . . . 5h
#11
alto_textblock
#11
Inseráty
plati se Hotově napřed
Přodplncení a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., 3
Tam nacházejí se tět
rodakce, tiskárna a sxpodice
„Národních Listů
Rukopisy se nevraoeji.
#12
alto_textblock
#12
Říšská rada uzavřena.
#13
alto_textblock
#13
Z Vídně, 5. února. (Zvl. tel.
zpráva „Národních Listů“.) O 12 hod.
vešel do zasedací síně poslane-
cké sněmovny ministerský před-
seda bar. Bienerth v čele všech
členů své vlády; toliko česky
ministr dr. Žáček nebyl mezi
nimi.
Baron Bienerth uvítán byl
českými poslanci bouřlivým od-
porem a voláním „Abzúg“!
Čeští poslanci jali se bušiti
na pulty, bubnovat, bíti v či-
nely atd.
Sekundu stál baron Bienerth.
pak vyňal z kapsy velkou
obálku, odevzdal ji předsedovi
sněmovny dru. Weiskirchnerovi
a s členy svého kabinetu odešel
pak ze zasedací síně.
Předseda dr. Weiskirchner
zjednal si poslech a přečetl pří-
pis ministerského předsedy, jímž
se říšská rada na základě nej-
vyššího zmocnění prohlašuje za
uzavřenou.
Následkem toho mizí všecky
předlohy i návrhy a přestává
immunita poslanoů říšských.
#14
alto_textblock
#14
Němci proti koalici.
Z Vídně, 5. února. Ke včerejšímu projevu
předsedy Kola polského dra prof. G'abiňského
ve příčině kompetence říšské rady
pro řešení jazykových otáze
v jediném království podotýká »N.
Fr. Pr.«. »Vážné příčiny mají německé strany
aby si včerejší řeč prof. Glabiňského zapamalo
valy. Současně jest to důkazem, jaké nebez
peči vzniknouti může za nynějších poměro
z každě koalice. Od doby koalice mají Č-
chové důžladnou opici a vůdee Poláků včera,
jak se zdá, neměl úmyslu, působiti k potřeb-
nému vystřízlivění. Tento zjev jest pro politiku
ještě důležitější než obstrukční hudba českýeh
radikálů předevčírem a než včerejší zuřen
proli dru. Matsjovi. Instinkt německého lidu,
který má v ošklivosti koalici, jest oprávněn
stonásobně.
#15
alto_textblock
#15
Azev a ruští revolucionáři.
Z Paříže, 5. února. Podle zpráv z ruských
kruhů jest Azev, který mešká ve Švýcarsku
hledán čtyřmi revolucionáři, kteří jej maji
z rozkazu revoluční organisace ruské z
vražditi.
#16
alto_textblock
#16
Změna v rakouské diplomacii
Z Vídně, 5. února. (K. k.) »Wien. Ztg.e
oznamuje: Vyslanec v Drážďanech bar. Braun
byl jmenován vyslancem v Athénách.
Z uherského branného výboru.
Z Pešli, 4. února. (K. k.) »Uh. tel. kor
kanc.« oznamuje: Branný výbor posla-
necké sněmovny konal schůzi, v níž
projednávána byla zákonná osnova o stanovení
kontingentu branců, jakož i zpráva ministerstva
honvédů o důstojnické zkoušce jednoročních
dobrovolníků a rozděleni uherských důstojníků.
Po delším rokování byla předloha i zpráva
schválena povšechně i v podrobnostech.
Kalifornie vylučuje japonské děti ze škol.
Ze Sacramenta, 4. února. (K. k.) Doln
sněmovna státního zákonodárného sboru schvá-
lila předlohu, jíž se Japonci vylučují z veřej-
ných škol.
Ze Saoramenta, 5. února. (K. k.) Guvernér
státu Kalifornie Gillette obdržel od presi-
denta Roosevelta tento telegrama
Slyším, že zákonodárný sbor kalifornský přijal
zákon, který vylučuje japonské děti z veřejných
škol. Takový zákon je po měm soudu ne s poor-
ně protiústavní a měli bychom okamžitě
soudně vyšetřiti, zda se dá ještě zadržeti anebo
možno-li proti němu učiniti ohražení.
#17
alto_textblock
#17
Car o agrární reformě.
Z Carského Sěla, 4. února. (K. k.) „Petro-
hradská telegr. agentuna“ sděluje: Přijav účast-
níky petrohradského sjezdu členů guberniálních
úřadů a delegátů komisí pro organisaci venkova
z 50 gubernii, proneslear Mikuláš ten
to proslov:
„Děkuji vám, pánově, za věrnost a od-
danost, kterou jste projevili při prováděn
agrární organisace. Je mi to zárukou
že velká historická reforma, dík vaš
snaze a mé péči, bude s pomocí boží ukončena
Přeji vám úspěch a zdar.
#18
alto_textblock
#18
Zmatky v Persli.
Z Tavrizu, 4. února. (K. k.) „Petrohradská
telegr. agentura“ sděluje: Členové parlamentu
obrátili se na Ain ed Dauleha s prosbou, aby
na některé neutrální místo poslal delegáty
k vyjednání o mír. IInutí ve prospěeh
vlády se šíří.
#19
alto_textblock
#19
Plavba lloydových parníků.
Z Terstu, 4. února. (K. k.) Tyto Iloydov
parníky vypluly: „Moravia“ 31. m. m. z Cu-
rache do Colomba, „Areivévoda František Ferdi
nand“ 31. m. m. z Curache do Adenu, „Nippon!
1. t. m. z Port Saidu do Terstu, „Galicia“
2. t. m. z Valony do Terslu, „Melpomeno
2. . m. z Ria de Janoiro do Santosu, „Istria
#20
alto_textblock
#20
3. t. m. z Alžíru do Rěky a Terstu a „Austria“
3. ze Suezu do Adenu. Lloydový parník „Molpo
mene“ připlul 3. t. m. z Ria de Janeiro do San
tosu a Lloydový parník „Silesia“ dne 2. t. m
z Vokohamy do Kobe.
#21
alto_textblock
#21
Vypátraná rota lupičů.
Z Kyjeva, 4. února. (K. k.) V jedné ves-
nici kraje čerkeského vypátrala policie lupič
skou rotu. Jeden lupič byl zabit, jiný raněn. Tr
byli zatčeni.
#22
alto_textblock
#22
Krise na Balkáně.
#23
alto_textblock
#23
Anketa o zemském zřízení pro Bosnu a
Hercegovinu
Z Vídně, 5. února. »N. Fr. Pr.« telegra
fuji ze Sarajeva: V pondělí sejde se za před
sedniciví civilního adláta Benka u zemské vlády
anketa pro zemské zřízení. Pozváno
k ni 24 důvěrníků všech stran: 9 mohamedánů.
9 Srbů, 5 katoliků a 1 isrnelita. Na sarajevský
kraj připadá 5 důvěrníků, na mostarský 6, na
travnický 3, na dolnoluzelský 3, na banjslucký
5 a na bihačský 2. Jakmile bude dobré zdání
těchto důvěrníků podáno, podnikne se ihned
v řišském ministerstvu financi nová redakce
osnovy zemského zřízení. Hotová
osnova předloží se parlamentům vídeň-kému a
uherskému. Vyhlášení ústavy čeká se
v létě, první bosenský sněm sejde se pak
teprve v létě nebo na podzim.
#24
alto_textblock
#24
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 132.)
Ve Vídni, 5. února.
(Zvl. telet. zpráva »Národních Listů«.)
Říšská rada uzavřena.
#25
alto_textblock
#25
Po velmi stručné, avšak kraině bouř
livé schůzi poslanecké sněmovny, která trvala
jenom několik minut, byla říšská rada přípisom
ministerského předsedy bar. Bienertha, odevzda
ným ve veřejné schůzi prosidentu sněmovny
dru. Weiskirchnerovi, prohlášena za uzavřenou
To znamená: není žádného presiden
ta sněmovny a není vícepresi-
dentů; presidium jenom formálně zastává
svojí funkci do volby presidia nového. Není talé
pražádné předlohy vládní, tudíž také
není předlohy o socižlním pojišťování, není
předlohy o postátnění společnosti státních dral
a severozápadní, není předloh jazykových, nen
řádného rozpočtu na r. 1909, neni žádných p-
ných návrhů, není žádných obyčejných návrhů,
není žádných interpelací, není vý
borů, není žádných elaborátů, které
vyhotovily, není žádných zapisovatelů, není žád-
ných pořadatelů. Všechno zmizelo a zůstali to-
liko poslanci — ti však pozbyli prá v
imunitního. —
Průběh schůze byl tento: Později než jindy
teprve o 11. hod. 40 min., tedy se spozděním
4 hodiny, mohla býti schůze zahájena. Vyjod-
návalo se dříve o tom, aby něja ký m pro-
hlášením bar. Bieneriha nebo správ e
ministerstva obchodu Mataje byl
odstraněn kvas, způsobený včero jš
řečí tohoto funkcionáře, Již od 11.
hodiny byla ministerská lavice úplně
obstoupena. Na pravém křídle stáli kre-
sťanští sociálové, ochotní chrániti něme-
eké ministry, kdyby se na ně stal útok.
Na levé straně stáli Čechové. Lóže a galerie
byly plné do posledního místa. Na ministerské
lavici seděl samojediný polský ministr David
Abrahamowicz. Za minutku příšel dr. Žáček,
přikročil k poslancům českým, šel k minister-
ské lavici, ale neusedl na ni. Když
objevil se na prahu zasedací síně
bar. Bienerth, provázen jsa všemi členy ka-
binetu, mezi kterými nebyl však dr. Žáček, po-
čalí křesťanšti sociálové bouřli-
vě tleskali a volali: Bravol Bravol
Současně ozval se hluk na lavicích
českých radikálů a českých agrár-
níků. Posl. Kalina vyběhl a přinesl několik
nástrojů hudebních. Posl. Lisý opět
troubil na trubku hasičskou. Posl.
Kalina tloukl paličkami na buben
prostřední velikosti. Posl. Fres
bušil činely a posl. prof. Velich kni-
hou do pultu. Posl. Holý třískal tá-
ckem na vodu, posl. Špaček prknem
svého sedadla, posl. Vojta miskou.
Voláno ustavičně: „Abeůk Bienert hl
Abeůk Mataja!“ V celé sněmovně nebylo
člověka sedícího. Všeobecným hluke m,
lomozemanepokojem dusily se veškory
tóny různých instrumentů. Bylo jen vidět, že
president dr. Weiskirchner něco mluví, ne
bylo však slyšeti ni jodiného slov
Teprve později jsme zvěděli, že president dal
poslancům Kalinovi, Lisému a Freslovi důtku.
Také členové ministerstva stál
na svých místech, bar. Bienerti
bled jako stěna. V nejbližším okamžiku
sáhl do levé kapsy svélio kabátu, vyňal od-
tamtud obálku, odevzdal ji presi-
dentu sněmovny dru. Woiskirolmnerovi,
kynul svým kolegům a opustil s nimi za se
síň zasedaeí za ustavičného hlo-
mozu a řevu. Celá sněmovna měla zraky
upřeny na tento krátký pohyb ruky minister-
ského předsedy. Celá sněmovna však
věděla, co v obálce jest. Dr. Weis-
hirchner roztrhl ji s chvatem a vyndal papír
Hluk trval ještě dále. Tu dr. Weiskirehner da
znamení oběma rukama, žádaje za klid a poko
který také nastal. Za hrobového mlčení přečet
pak dr. Weiskirchner přípis bar. Bienerilia, kte-
#26
alto_textblock
#26
rým se prohlašuje zasedání řišské rady z
skončené a uzavřeně. Překvapilo všeobecně, že
neobsahuje přípis nežli slova „dnešním dnem
a že také nemá žádného dala. Hned potom pro-
hlásil presidení dr. Weiskirchner schůzi za
skončenou. Presidium opustil
nato svá křesla. Poslanci však zů-
stali všichni v zasedací síni, kde se
odehrály nyní scény, i v tomto parlamentě strí
davých, technických a násilných obstrukcí dosu
nebývalé. Byly to výjevy pusté a surové, jak
by snad nebyly ani možny v žádné přístavn
krčmě hamburské. Konstatujeme, že páchány
byly výhradně a výlučně německý-
mi poslanci lovice.
Známý poslanec Stark vrhnouti se
chtěl na poslance Lisého,byl v ša
odražen. Za ním přišlo několik německýeh
lidovců a křesťanských sociálů. Posl. Vincen
Kraus popadl poslance Udržala.
V nejbližší sekundě viděli jsme s galerie jak
posl. Špaček přes všechny l avi ce
běžl dolů svému předsedovi n
pomoc. Na to bylo dole mezi lavi-
cemi jediné klubko vespolek se
rvoucích lidí. Bylo viděti jenom
ruce vlztažené. Poprvé byli jsme ve sně-
močně poslanecké svědky skutečné, d-
kladné pranice, ve kteréž padaly rá-
ny uzavřenými pěstmi do hlav. Bylo
políčkováno a fackováno napořád.
Silučen byl zejména také německý agrár-
ník Grössl, který při žádné rvačce nesm
scházeti. Z levice přiběhl dr. Michl, lékat.
člověk obrovské téměř postavy, a o bořil se
na posl. Fresla, ale též on byl od-
ražen. Najednou bylo pozorovati, jak posl.
Špaček jest zase již nahoře na lavicích
Celá levá půlka jeho dlonhého, šosa
tého kabátu byla mu utržena. Nějaký
německý nacionál, jehož jméno nemohli jsme
zjistiti, mával jí jako praporem. Posl
Vincenc Kraus, kterého popadl posl. Udrža
rukou, kousl Udržala do ukazováčku
pravé ruky. Ve své sběsilosti uhryzl
mu kus prstu.
Posl. prof. Velich, lékař povoláním.
obvázal jej. Tato rvačka, prani ce
prasprostá, ohyzdná, hospodská
pranice trvala několik minut. P-
jednou počali čeští sociální demo-
kraté zpívali »Rudý prapor«. P
nich zpívali Čechové »Hej Slo
vané«. Křesťanští sociálové pak
zanotovali císařskou hymnu, n
kterou jim odpověděli všichni sociální de-
mokraté hymnou práce. Wolf, Iro
Malik zpívali »Wacht am Rhein«, ale
od sociálních demokratů dostalo se jim vý-
směšků.
Ještě dlouho zůstali poslane
ve sněmovně, která poskytovala
obraz, jaký lze vídati asi v sel
ském hostinci po posvícenske
rvačee. Uprojstřed ležely poval en
židle stenografů. Poslance Špačka do
provodili jeho přátelé ven, kde projevil úmysl,
že se dá fotografovati na památku dnešn
schůze ve svém poslaneckém kabátě — al
bez celého levého šosu.
#27
alto_textblock
#27
Rourová aléra pražská
#28
alto_textblock
#28
ve
#29
alto_textblock
#29
světle procesu
#30
alto_textblock
#30
(Před pražským soudem porotním.)
#31
alto_textblock
#31
.. . Proces s ředitelem Kestrankem
s napjetím veřejností očekávaný, dnes dopoledne
započal a to v přítomnosti tohoto »hrdiny dnee
jakož i jiných osob, zejména dra. Černohor-
ského, v rourové tragikomédii vystupujících.
Zdržujeme se všeho posudku — ten z ob-
štrného referátu utvoři si čtenář sám — al
konstatujeme, že řadou nových momentů
které vyslýchaný ředitel nadhodil, stal se proces
dvojnásob zajímavým, tim zajímavějším, že Ke-
stranek uvedl něco, co ve svých známých listech
neuvedl: totiž novou firmu, která se
nabídla prostředkovat »obchod« — za provis
a to firmu J. Roederer . ..
Dopolední i odpolední líčení mělo několik
pohnutých scén, vzniklých jednak olázkami ob-
hájeů, jednak projevy z posluchačstva, které
dlužno co nejdůrazněji pokársti, jako véc v sln
soudní nepřípustnou.
Dr. Bouček právem se proti zasahování
auditoria do procesu ohradil, neprávem však
okřikl obecní starší. Tské tento výrok svůj po
intervenci ob. st. Maděry odvolal.
Zaznamenáváme chronologicky postup ve-
skerého soudního řízení, počinaje vylosováním
poroteů.
#32
alto_textblock
#32
Vylosování porotců a jazy
ková otázka.
O 9. hodině odebralo se 30 poroteů blavních
6 náhradních do losovacího sálu. Prve než došlo
k losování, prohlásil porotce p. Klusáček, že se
láže, v jaké řeči bude líčení prováděno, protože on
německy nemluví a nerozumí.
Toho chytil se dr. Franz Wien a žádal, aby
u všech porotců bylo zjištěno, zdali jsou n
meckého jazyka úplné mocni.
Dr. Schnuer se ohradil proti tomuto požadavku
a velmi správně uvedl, zdali by při del. go-
vání vídeňské poroty bylo zjišť ováno
zda jsou tamní porotci úplně mo cn
jazyka českého, když všichni ž alobe
jsou Češir
Po této pádné námitce dr. Wien zmlkl, načel
ledseda vrchní rada z. s. K urs ch docela jej ukli
#33
alto_textblock
#33
nil ujištěním, že vzhledem k tomu, že žaloba je
česko-německá a obžalovaní všsobecně považován
jsou za Němce — prováděti bude ličení
rovnoprávně, česky i německy.
Na to přistoupeno k losování, jehož výsledkem
bylo, že do poroty vyslání pp.: Klotz František
sládek v Branice, Paděra Ludvík, cukrmistr ve
Zdicích, Paroubek Otakar, majitel domu v
Štědvíce, Kindl Josef, stavitel a inženýr v Praze.
Hancy Hugo, nájemce dvora v Chrášťanech.
Pech Karel, obchodník na Pankráci, Te nkrát
Antonin, stavitel ve Lhotě, Mašin Antonín, majite
velkostatku v Ořechu, Charvát Bohumil, úřadník
na Smíchově, Beránek František, stavitel v Lib
šicích, Lamb! Jiroslav, knlž. hosp. správce v Ne-
lahozevsi a Pope! Emanuel, majitel domu v Praze.
Za náhradního porotce ustanoven Moravec Fran-
tišek, obchodník v Jinonicích
O půl desáté hudmně odebrali se porotcové d
porotní síně na svá místa.
#34
alto_textblock
#34
Rozdělení rolí obhájců.
Obžalovaného Vilěma Kestranka háj
dr. Václav Bouček;
obžalovaného Gustava Horna hájť adv. dr. Fr.
Wien;
žalobce a to členy správní rady vo-
dárny Č. Gregora, dra. J. Růžičku, F. Voitlaa
A. Novotného zastupuje dr. Antonín Schauer,
jenž zastupuje též žalobu městské rady pražské
a sboru obec. starších; další čieny téže správní rady
F. Schillera, J. Červeného, Fr. Hubáčka, dra. J
Scharfa a J. Seiferta zastupuje dr. Karel Hu
báček;
Dalšího soukromého žalobce 'dra. Karla Čer
nohorského zastupuje obhájce dr. Kare
Brož.
Kromě toho dostavil se z Vídně dr. Bene
dikt, jenž usedl vedle dra. Boučka.
Nezvyklý obraz porotní síně
pražské
#35
alto_textblock
#35
Poprvé co stojí nová porotní síň, skýtala tak ne
zvyklý obraz jako dnes.
Nemíníme tim nával posluchačstva, jenž byl are
enormní a rekrutoval se z velké části z obecní re-
presentace; nával byl jak na přízemních křeslech tak
na galerii, jež vybražena damám.
Miníme obraz uvnitř batiery, mezi lavicemi po
rotců, presidiem a lavicí obhájců. Zde rozsáhlý pro
stor zakryt byl úplně stoly pro žurnalisty jichž z
všech vídeňských listů bylo celkem 15, z českých li-
stů pak přes 20, stenegrafy v to čítaje
Také čtyři komorní stenografové z »úřadní po
vinnosti« zasedli vedle stolu, kde zaujali místo ob
žalovaní Kestranek a Ho rn
Než i místa vybražená obhájeům byla přeplněn
a křesla jejich sahala až k samému stolu presidia.
kde předsedsl vrchní rada z. s. p. Kursch, radov
z. s. Kncipp a Klíma a dva zapisovatelé dr
Oppenheimer a Bělohlávek
Dr. Karcl Černohörský usedl vedle svěh
obhájce dra Brože, vídeňský sdvokát dř. Bene
dikt mezi drem Boučkem a Wienem. Každé
chvíle dával dru Boučkovi hlasitě nějaké pokyny
#36
alto_textblock
#36
Obžalovaný Vilém Kestranek
#37
alto_textblock
#37
a red. »Pr. Tagblattu« Gustav Horn zaujali svá
místa těsně před zahájením líčení
Kestranek položil před sebe veliký portefenille
s různými listinami a výtisky »Pr. Tagblattu«, jakož
i předem sepsanou svoji řeč, do které p
pozdějším přednesu nahlížel.
Kestranek je vysoký, štíhlý muž, až příliš sebe
vědomě vypjaté tváře, prošedivělých, do čtverce na
bradě střížených vousů.
Když vyžádal si později slovo, dokázal, že s
bevědomí jeho není jen vypjalé, nýbrž přepjaté
Jeho řeč, pronášena byla jako s řečnické tribuny
barvena všemi možnými nuancemi a gestikulaeí
ale i propletená arrogancí, kdykoliv
mluvil o slepé národnostní politic
české, o nátlaku ulice a o hlasech če-
ských listů. Honosivě se chlubil svými životními
zkušenostmi, odmital jakoukoliv naivnost ve svých
názorech a přičinil se, aby vzbudil dojem svěla
zběhlého muže a gentlemana.
Někohik hejlů, kteři mu později, když skonči
provolávali »bravo« — oslnil svým talmigentle
manstvím. Sondním referentům však, kteří měli pi
ležitost viděti před porotou všechny druhy lidí —
velikého stylu, nemobl imponoval.
Přesvědčivá tvář, vzhled elegána, bezvadná, hla
sově sympstická mluva, obromna porce sebevědom
— to vše už častokráte tu bylo. A přece mohdy v
křesal se z elegána pirát v lakýrkách.
Nadšení pro Festranka omezilo se hlavně n
kruby blízké »Pr. Tagb'atlu«, jehož insertní jeden
agent v publiku dělal »klaku«
Druhý obžalovaný Gustav Horn, pravý kontra
k velikosti Kestrankově, je odpovědným redaktorem
»Pr. Tag lattu« — dle jména. Sám se k tomu do
znával, tvrdě, že neměl v ruce ani lak sensační
článek. Co potom do listu dává s ám — je otázkou.
#38
alto_textblock
#38
Zahájení ličení. — Kestranel
či Kestřánek?
#39
alto_textblock
#39
V 9 hod. 30 min. prohlásil předseda vrch. r. z.s
Kurseh, že počíná hlavní ličení proti Vilému K
strankovi a Gustavu Hornov
Německy oslovuje napřed Viléma Kestranka
»Jmenujete se Vilém Kestranek, jste narozen 22. květn
1863 v Branovicích na Moravě, katolík, ženatý, pří
slušný do Vídně, olec čtyř dětí nezaopatřených, za
chovalý, centrální ředitel pražské železářské spole
nosti. Máte jmění . . e
Kestranek přisvědčuje.
»Jaká máte studia ?
»Obecnou školu, reálku a techniku.« — Ch
předkládati vysvědčení.
JUDr. Schauer: Prosím, pane předsedo, abyste
ráčil konstatovati, že jest divergence mez
křestním listem páně Kestránkový m
podle kterého týž jmenuje se Kestřáneke
mezí jeho tvrzením, že se zove Kestranek. Prosím,
aby bylo zjišténo, které jméno jest pravé a zdal
skutečně žaluji toho, koho jsem žalovati chtěl.
Předseda konstatuje podle křestního listu,ž
obžalovany
#40
alto_textblock
#40
jmenuje se správně Vilém Alexandr
Kestřánek,
dále, že jeho otec jmenoval se Václav Kestřá
nek a byl inženýrským asistentem severní dráhy
císaře Ferdinanda a že jeho děd jmenoval se Václat
Kestřánek a byl sládkem v Plzni.
JUDr. Bonček: Prosím, aby se konstatoval
z křestního listu otce páně Kestrankova z r. 1864
že tam jest psáno jméno »Kestranek« bez háčku
bez čárky.
Předseda konstatuje, že v tomto druhém křestním
listě otce kestrankova z r. 1864 stojí všude
»Kestranek«.
Na to byl vyslechnut rovněž německy druhý ob
žalovaný Gustav Horn o generaliích. Udal, že se
narodil 5. prosince 1869 ve Velkém Mergtálu u J
blonného, že jest ženat, bez vyznání, otec dvou ne-
zaopalřených dítek, zachovalý, zodpovědný redakto
»Prager Tagblattu« a že studoval medicinu.
#41
alto_textblock
#41
JUDr. Bouček: »Poněvadž tu byla nadhozena
olázka národnosti, navrhuji, aby k vůli zjištění
toho, že p. Kestranek není češtiny znal ý a
že není renegátem, bylo mu dovoleno předložiti
vysvědčení ze škol, z nichž vysvítá, že navštěvoval
od začátku jen německé školy a že i jeho otec stu-
doval německy.e
Předseda: »Pokládám to za zbytečné.-
JUDr. Bouček: »Kdyby to nebylo konstatováno,
hráli bychom si jen na schovávanou.
Předsede vyhovuje žádosti a konstatuje, že Ke-
stranek studoval jen německy a že také jeho otec
studoval německy. (Čímž původ český nen
ovšem vyvrácenh
Na to přistoupeno ke čtení žalob, jež trvalo tri
čtvrti hodiny. Uvádlme jejich podstatný obsah.
#42
alto_textblock
#42
Zaloba správní rady vodárny
zní v podstatě takto:
#43
alto_textblock
#43
Čeněk Gregor, architekt, František Hubá-
ček, majitel domu v Praze, JÚDr. Jakub S cha rí
advokát, JUDr. Josef Růžička advokát, Fer-
dinand Voitl, císařský rada a velkoobchodník.
Jan Červený, velkoobchodník s dobytkem.
Ferdinand Schiller, inženýr, Antonín Nov otný.
stavitel a Jan Seifert, stavitel a majitel domu
vesměs v Praze, veuměs členové správ n
rady vodárny král. hlav. města Prahy a míst-
ních obcí Karlina, Smíchova, Král. Vinohradů a
Žižkova — zastoupeni z části drem. Ant. S ch a ue-
rem a drem. Karlem Hubáčke m,
#44
alto_textblock
#44
žalují
#45
alto_textblock
#45
na p. Viléma Kestranka,
45lelého, katolika, ženatého, ústředního ředitele
Pražské železářské společnosti a na
#46
alto_textblock
#46
p. Gustava Horna,
#47
alto_textblock
#47
39letého, bez vyznání, ženatého, zodpovědného re
daktora periodického v Praze tišténého a vydávaného
časopisu »Prager Tagblatt« na Král. Vinohradech.
Pštroska 3, že první sepsal, podepsal a druhý d
tisku dal článek, nadepsaný »Die Vorgeschichte de
Röhrenlieferung« z č. 236 »Pr. Tagblattu« a článek
nadepsaný »Kestranek's Antwort« uveřejněný v č. 239
téhož listu ze dne 30. srpna 1908, jehož obsahem
dopustili se každý přečinu dle § 493. tr. z. a to
z důvodů těchto
Veřejnost, zejména pražská se zájmem a napjetím
hleděla ke dni 27. srpna 1908, kdy měla správní rada
společných vodáren pražských rozhodovati o dodávc
lilých rour pro pražský vodovod
Rozhodnutí se mělo státi, jak bylo veřejně zná-
mo, mezi nabídkou spojených rakouských železáren
a mezi nabídkou francouzských železáren firmy
Pont a Mousson.
V ten den přinesl »Prager Tagblatt« článek nade-
psaný »Die Vorgeschichte der Röhrenlieferuug« (E
Schreiben des Zeniraldirekfors Kestranek) ve stevém
uveřejněn byl dopis ústředního ředitele Viléma Ke-
stranka. Dlo nis len jest v dějinách boj
politických, hospodářských i náro-
ních neslýchaným útokem na člen
obecní representace pražské a na čle-
ny správní rady vodár en.
V článku uvedeném rozšiřuje ústřední ředite! Vii
lém Kestranek obvinění, která proti nám vznes
bez všeho důvodu jeden z českých podnikatelů; by
to pan Antonín Kunz, továrník v Hranicích na
Moravě.
Obvlňováni jsme tu, že jsme se my členové správní
rady vodárny mezi sebou shodli, skartelovali, aby-
chom obdrželi odměnu 5% fakturové sumy, jinak ž
rako lské železárny spravované p. ústředním ředite-
lem Vilémem Kestrankem dodávky nedostanou.
Na tom ničeho nemění, že mluví se tu o správní
radě, poněvadž jest přece jisto, že nikoliv správní ra
da, nýbrž jedině jej jednotliví členové mohou se —
jak již z pojmu slova plyne — dohodovati (kar
telovati)
Tvrzení takově úmluvy, tako é dohody, (akového
skartelování jest přece obviňování z úplatvářského,
korupčního j dnání, které se na samé hranici trest-
ního zákona polybuje, ledy z jednání, které jest ne-
sporně jednáním krajně nečestným a diffamujícím
Jest tudíž v tvrzení takovém dána skutková po-
vaha přesl. § 488, pro který také ostatné továrník
Antonin Kunz všim právem rozsudkem c. k. okr.
soudu pro přeslupky v Praze byl odsouzen.
Jestíže tudiž tuto urážku na cti, obsaženou ve
slovech uvedených, tiskem rožšiřuje, pak jest tu spá-
chán přečin dle odstavce druhého § 493. Obžalovaný
V. Kestřánek však nespokojuje se rozšířením
urážky jinau osobou spáchané.
Pan V. Kestranek totiž v článku uvedené
s jistou jizlivostí vykládá, že ředitel jejich pra žsk
prodejní kanceláře pan Max Epler makavě předvá-
děl správní radě, tedy nám — že onou komisí jes
míněna správní rada vodáren, patrno ze souvislosti
logické mezi místem tím a místem dříve uvedeným,
že tu jsou »prazvláštní přihodivší s
okolnosti«, které nedopouštějí prodloužení zá-
vaznosti nabídky rakouských železáren a že přes to
nikdo z nás nežádal vysvětlení.
Se zřetelem k souvislosti odstavce toho s o-
stavci předcházejícími a následujícími onoho celého
článku jest patrno, že jsme jím obviňování, jako
bychom dobře věděli, že se jedná o úplatkové po-
kusy jednak jednoho člena městské rady král, hlav.
města Prahy, jednak jednoho českého podnikalele
že jsme se k tomu, jako k věci samo sebou se roz-
umějící chovali pasivně a že jsme proto na jedova-
tou poznámku p. ředitele Maxe Eplera musili zacho-
vati významné mičení. Obviňováni jsme tudíž z
smýšlení věru opovržlivého, když se nám impotuje
spoluvědomost na oněch úplatkových pokusech,k
čemuž ani obšírných vývodů netřeba.
Jest tu dána tudiž ve slovech uvedených v ka-
ždém směru skutková podstata přečinu dle § 491
tr. zák.
Vytýká se správní radě, tedy nám, jejím jedno-
tlivým členům, dvojakost našeho chování, které
máme: před veřejností, že hrajeme si na přísné ka-
tany, kteří s mravním rozhořčením a energií odmí-
tají a odsuzují útoky na čest jejich, avšak mezi
čtyřmi stěnami s tolerancí a malomocí bereme on
útoky na vědomí, poněvadž těmi odhaleními nejsme
domněle nikterak překvapeni, jinými slovy, jakoby si
byli naší vlastní mravní bezcharakternosti vědomía
jen proti veřejnosti hráli roli mravokárců.
Že to jsou difamující vlastností a nízké smý-
šlení, nepokládáme ani za nutné blíže rozbírati.
Vedle právě dolíčené objektivní stránky, jest tu
i vina subjektivní p. ústředního ředitele Kestranka.
Týž ve svém konstitutu se doznal jak z autorství,
tak i k tomu, že uveřejnění oněch článků způsobil.
Pana Gustava Horna jako zedpovědného
redaktora »P. T.« stihá ta vina, že týž články ony
právě vylíčené urážky do tisku dal, čím hleděl roz-
šířiti jejich urážlivý obsah, což zakládá skutkovou
podstatu přečinu dle § 493. odst. 2. tr. z.
Výmluvě jeho, že článků těch před uveřejněním
nečeti, nelze víry přikládati. Nutno uvážiti, že tu
jde o promyš enou záležitost sensačního dosahu,
která bez vědomostí zodpovědného redaktora nikdy
by nemohla býti publikována.
#48
alto_textblock
#48
Zaloba dra. K. Černohorského
stihá Viléma Kestranka a Gustava Horna pro
přečin dle § 493. tr. z. a v důvodech uvádí, jménen
žalobcovým