Číslo 341.

v

Praze, dne 13 prosince 1900.

Ročník IV.

ederos, admlniatrace expedíce: Praha, Pštrossova nlice, číslo 200—II. Netrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí. Hoxapečetěné reklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Pycházejí denně o šesté hodině ranní. v pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho- dině polední Jednotlivé číslo za 8 Telefen redakce č. 1126

KAl

ULLKt

Lle

Předplatne pro Prakv s donáškou do domu měsíčně. . . .. K 2.80 čtvrtletně . . . K 8.40 celoročně . . . . K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně. . . .. 3.— čtvrtletně . .. K 9.— celoročně. . . . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . . . K 12.— celoročně.. .. K 48.— Do Ameriky, Francie. Švýcarska, Italie, Bel- ie, Anglie a Ruska: Stvrtletně. K 13.20 eloročně .. K 52.80 Telefon redakce č. 1126.

7 hodin 53 minuty ráno. Slunce vycházív Slunce zapadá ve 3 hodiny 56 minut večer.

Čtvrtek: Sv. Lucie, panny.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně v Emausích na Slovanech od 13.—17. t. m.

Sněm království českého. (IV. výroční zasedání z r. 1895. Schůze 23)

V Praze, dne 12. prosince 1900. Předehra, jíž uvítal levičácký nesmiřitelný tisk první schůzi dnes zahájeného sněmování, nevynikala zrovna příliš vábnými akkordy a líbeznými melodiemi. Žaloval v ní předně co nejpříkřeji na vládu, že vze- přela se povelu generálního štábu německých libe- rálních stran, a přes to, že vídeňský parlament zůstal nedělným, přece jen svolala sněm království českého, třebas jen ke krátkému zasedání. Zakazoval v ní dále českým poslancům, aby ani z daleka se ne- opovážili, rozvinouti ve sněmě nenáviděnou od Němců otázku státoprávní. A konečně v ní vyhrožoval, že němečtí poslanci něco podobného za žádnou cenu by si lbiti nedali, nýbrž že by ihned vyvodili z toho — příslušné důsledky. Jinak řečeno, že by sněm opu- stili a zahájili proti němu, jak již nejednou učinili, trpnou opposici. Přirozeno, že za takových okolností bylo dnešní schůzi hleděno vstříc s jistým napjatým očekáváním. Ale nestalo se docela nic zvláštního. Nedá se zapříti, že celá sněmovna jest plna nahromaděné elektřiny, kteráž každé chvíle může míti v zápětí silný výbuch strannické vášně a srážku vzájemně se potírajících táborů; ale bude podle všeho potřebí k tomu přece jenom ještě silnějšího zhuštění potajmu sice syčících, ale přece jen doposud dobře pozorovaných a opatro- vaných par. Na náměstí před budovou sněmovní nebylo takřka ani človíčka. Tu a tam stál policejní strážník a poblíž jeho nezbytný — tajný policejní zřízenec, potom před branou budovy dva stateční členové sboru měšťanských granátníků, více nikdo. Zdálo se, jako by Praha na počátek sněmování ani si ne- vzpomněla. A přece její srdce ze známých příčin zlobně se chvěje. Dosti živo bylo za to na galerii sněmovní a ještě živěji ve sněmovně samé. Poslanci všech stran dostavili se v počtu téměř úplném. Ale přátel- ského, jindy mezi nimi obvyklého styku, bylo mezi nimi málo. Němci úzkostlivě se vyhýbali Čechům, tito pak zase jim. Ale také mezi Němci a Čechy sa- mými nebylo příliš mnoho cůvěrnosti. Němečtí po- krokáři tvářili se velice kysele, když kolem jejich lavic kmitnul se ten onen Wolfovec, a Mladočechům zase nebylo příliš volno u srdce, když setkaly se jejich zraky se zraky toho onoho agrárníka. Ne- klamný to důkaz velikých rozporů a bezedné řevni- vosti, kteréž bude propůjčeno výrazu o příštích říš- ských volbách. Mezi nejprvnějšími, kteří vstoupili do síně sně- movní, byl Jeho Mil. ndp. kníže arcibiskup Skr- benský, svob. pán z Hříště. Zasednuv na svém místě, byl ihned uvítán od posl. (vsdp. preláta dra. Krásla, s kterým bavil se velmi dlouho a velmi srdečně. Záhy utkal se v krátké, ale podle všeho velmi přátelské rozmluvě s posl. Vojtěchem hr. Schönbornem, přísedícím zemského výboru, pak s posl. Ferd. princem Lobkowiczem, Janem hr. Harrachem, J. Ex. hr. Nosticem a té- měř se všemi ostatními členy kurie velkostatkářské. Ndp. knížearcibiskup bavil se také delší dobu s místodržitelem hr. Coudenhovem, rektorem če- ské university drem. Stupeckým atd. Zatím panoval ve všech prostorách sněmovní síně nad míru živý ruch a šum, který neutuchal ani pak, když nejvyšší zemský maršálek J. J. Jiří kn. Lobkowicz zazvoniv, zahájil schůzi. Po celý její průběh bylo ve sněmovní síni živo jako v úlu. Ne- bylo slyšeti ani slova. Vzdav posmrtnou vzpomínku zemřelému poslanci p. Leop. Pollakovi, oznámil nejv. zemský mar- šálek, že poslanec za velkostatky nesvěřenské svob. pán Hildprandt složil mandát. Stalo se patrně z příčiny, jež našim čtenářům je známa již z minu- lého čísla a jejíž kořen lze hledati v půdě, v níž do- movem jsou vysoké vojenské kruhy. Po odbytí několika formalií předčítány byly po- dané dotazy, z nichž nejdůležitějším byl ten, jejž po- dal posl. Siegmund ohledně upravení uči- telských platů Nejvyšší zemský maršálek od-

pověděl naň ihned a z jeho níže položených slov vy- svítá, že palčivá otázka upravení učitelských platů leží všem sněmovním stranám na srdci stejně, tak že jest podstatná naděje, že bude již co nejdříve po právu a spravedlnosti rozřešena. Také na následující dotaz, kterýž podali posl. dr. Zd. Schücker a soudr. ohledně odepření zvý- šení subvence pro německé zemské divadlo v Praze, odpověděl nejvyšší zemský maršálek a tempo. Zále- žitost, o níž při tom se jednalo, jest ještě až v příliš dobré paměti a proto netřeba se o ní rozepisovati. Podotknouti jen dlužno, že nejvyšší maršálek úplně ospravedlnil své známé dirimování při rovnosti hlasů v zemském výboru. Němci neměli ani dost malé pří- činy odporovati. Ale tím zároveň vyvráceny jsou všecky výčitky, jimiž byl nejvyšší zemský maršálek pro tento svůj skutek od německého tisku zahrnován. Jednací pořádek, vykazující tři předměty, byl vyřízen, jak níže vypsáno, hladce. Nejdůležitějším z nich byla zpráva komise rozpočtové o zprávě zem- ského výboru ohledně vybírání úroků z pro- dlení ze zemských přirážek, v přede- psané lhůtě nezaplacených. Zpráva tato zní: Slavný sněme! Okolnost, že daně často zúmy- slně, třebas i pouze ve prospěchu soukromém nebyly v čas zaplaceny, přiměla c. k. vládu již dávno, aby vymohla zákon ze dne 9. března 1875 č. 23 ř. z. ohledné vybírání úroků z prodlení z přímých daní. v předepsané lhůtě nezaplacených. Důvody, jež v tomto směru byly rozhodnými pro stát, platí zajisté též pro zemi, zejména ukládá-li již ustanovení § 1333 obč. z. všeobecně dlužníkům, otálejícím s placením dlužného kapitálu, povinnost k náhradě úroků (z prodlení). Zemský výbor navrhl na základě usnesení schůze ze dne 29. března t. r. osnovu zákona v znění, které rozpočtová komise schválila, a sl. sněmu k schválení předkládá. — § 1. Nebudou-li přirážky zemské, jež na účely zemského fondu z běžných přímých daní platiti dlužno, zaplaceny nejdéle do 14 dní po projítí platebných lhůt pro tyto daně určených, nastává po- vinnost placení úroků z prodlení, přesahuje-li státní daň, povinnosti přirážkové podléhající, za celý rok obnos 50 zl. § 2. V příčině vypočtění, vybírání a vy- máhání úroků z prodlení z nezaplacených přirážek zem- ských sluší použiti týchž předpisů, jež platí v téže příčině ohledně úroků z prodlení z nezaplacených daní přímých. § 3. Úroky z prodlení, jež platiti dlužno dle tohoto zákona z přirážek zemských, poží- vají ohledně jich dobytnosti týchž výsad, jako při- rážky na něž připadají. § 4. Tento zákon nabude platnosti dnem 1. července 1900. — Zpráva i zákon byly schváleny bez debaty a jednohlasně. Po vyřízení jednacího pořádku skládali níže jme- novaní nově zvolení a virilní poslanci předepsaný slib. Mezi těmito posledními byl také J. M. ndp. kníže-arcibiskup Skrbenský svob. pán z Hříště. jenž jako vrchní pastýř silně smíšené arcidiecése sli- boval nejdříve zvučně česky a pak i německy. Jemný takt J. Mil. zamlouval se celému sněmu. Hned potom přikročili čeští i noví poslanci na velikou mrzutost Němců k rozvinutí otázky státoprávní. Podal totiž posl. dr. Lad. Dvořák návrh na před- ložení sněmu slavnostního prohlá- šení Jeho cís. a král. Výs. arciknížete Františka Ferdinanda d'Este ze dne 28. června t. r. Návrh ten původně hodlal podati posl. dr. Baxa. Když však naň přistoupil klub svobodo- myslných poslanců, ustoupil od svého návrhu a pode- psal návrh jejich. Rovněž tak učinili poslanci agrární. Byl li tento návrh opportuní, čili nic, ukáže se brzo. Ale odůvodnění jeho zdá se nám býti se stanoviska historického státního práva poněkud pochybeno. Velmi důstojně zakončena byla schůze důrazným dotazem posl. dra. Pacáka a soudr. týkajícím s zavedení nynějšího nezákonného stavu ja- zykových poměrův u státních úřadů v království českém. Protože je to dotaz nad míru důležitý, uvádíme jej v plném znění níže. Nejv. zem. maršálek Jiří kníže Lobko- wicz zahajuje schůzi o 11. hod. 35 minut dopol., načež ihned praví: Slavný sněme! Jsem povinnen poukázati, že za dobu, která uplynula od posledního sezení slavného

sněmu, byl na věčnost povolán náš kolega pan Leopold Pollak. Náležel sněmu od r. 1883 a byl vždy ve všech pracích sněmu pilně súčastněn, do všech schůzí chodil co nejpilněji, lze mu vydati svědectví, že bude málo pánů, kteří na svém přesvědčení, jak politickém tak náboženském, tak pevně drželi, jako právě zemřelý pan Polla k. Byl také po delší dobu členem budějovické komory a požíval tam mezi svými kollegy veliké důvěry. Slavný sněm již povstal a považuji to za svolení, aby v protokolu dnešní schůze byl dán výraz soustrasti nad úmrtím pana poslance Pollaka. Nejv. zem. maršálek sděluje pak, že posl. baron Hildprandtsložil mandát. Od rektorátů české a německé university Karlo- Ferdinandovy došlo sdělení, že zvoleni byli rektory a v této své hodnosti také potvrzeni řádní profesoři pp. dr Stu- pecký a dr. Chiari, kteří nastupují dle základního statutu své členství sněmovní. Po té se oznamuje, které osnovy zákonů sněmem usnesené, obdržely nejvyšší sankci a které nikoliv. Od presidia místodržitelství došla vládní předlohao osnově zákona týkajícího se zavedení přirážek k státní dani z kořalky. Od soudů došly žádosti za vydání poslanců: dra. Podlipného, Kryfa, Ira, Kutschera, Steina, Anýže, Sobitschky, Wolfa a Udr- žela. Žádosti tyto odkázány legitimačnímu výboru. Churavostí omluvil svou nepřítomnost posl. dr. Kr a- mář. — Pro dnešní schůzi se omluvili poslanci: dr. He- rold a Stejskal. Poslanci Strachemu a svob. pánu Zessne- rovi, dru. Milnerovi a Herbstov i- povolena dovolená na dobu nynějšího zasedání. Dotazovali se místodržitele poslanci: Nowak a soudr. ohledně školy v Neudörflu blíže Kamenice; posl. Stein a soudr. ohledně toho, kdo zavinil nedávné neštěstí v uhelné pánví mostecké; posl. Kinder- mann a soudr. ohledně zdražení uhlí. Posl. Siegmund a soudr. dotazovali se nejv. zem. maršálka ohledně upravení učitelských platů. Nejv. zem. maršálek: Pan posl. Siegmund a soudruzi tázali se mne, jsem-li ochoten, příkázati zprávu, týkající se upravení učitelských platů, s obejitím prvního čtení bez prodlení rozpočtovému výboru, aby tento mohl ihned v této záležitosti podati zprávu. S ohledem na na- léhavost této záležitosti a v souvislosti s akcí zemského výboru dovoluji si sděliti, co následuje: Máme před ru- kama zprávu školského výboru, v níž obsažena jest řada návrhů, jež vesmés směřují k tomu, aby zemskému výboru dány byly ohledně pokračování té akce jisté rozkazy. Ku zprávě této jest předložen návrh rozpočtového výboru, kterýž také obsahuje pro zemský výbor pokyn, směřující k tomu, aby zemský výbor vykonal jisté šetření předběžné práce v ohledu statistickém a rozpočtovém, kteréž mohly by prospěti k dalšímu vedení akce. Tato zpráva školského výboru byla vyhotovena teprve na konci předešlého zase- daní sněmovního a mohla tiskem rozdána býti teprve dnes, Zemský výbor však, aniž sněm učinil o tom usnesení. shledal, že by se doporučovalo, aby za účelem podporování této záležitosti dal sněmu zprávu, v níž vypracována jest již vypracována velika řada dat, jejichž vypracování bylo mu ve zprávě školského výboru uloženo. Tato zprava zemského výboru bude zítra tiskem rozdána. Já sám byl bych, samo sebou se rozumí, zplna ochoten, přikázati, jak v dotazu jest naznačeno, tuto zprávu zemského výboru příslušnému výboru, rovněž tak, jak přísně vzato, měla by dle formální stránky návrhu přikázána býti školskému výboru. Jsem však toho náhledu, že pro fedrování této záležitosti, která všem stranám slavného sněmu stejnoleží na srdci, jest účelno, aby zachován byl následující postup. Zamýšlím totiž položiti zprávu školského výboru na jednací pořádek jedné z nej- bližších schůzí a doufám, že tím bude slav. sněmu dána příležitost, učiniti usnesení, jež pro nejbližší zasedání sně- movní budou míti za následek opravdový krok v této zá- ležitosti. Posl. dr. Zdenko Schücker a soudr. dotazovali se nejv. zemského maršálka ohledně odepření z vý- šené subvence proněmecké zemské dli- vadlo. Nejv. zem. maršálek odpověděl na tento dotaz ihned a sice ve smyslu, jak učinil již v jedné z posledních schůzí zemského výboru na dotaz jeho německých členův, jak také již v našem listě bylo vylíčeno. Posl. dr. Šamánek a soudr. podávají k místodr- žiteli jako předsedovi c. k. zemské školní rady tento dotaz: Dle § 30. zemského zákona ze dne 14. května 1895 mohou býti podučitelé, kteří po deset let od zkoušky způsobilosti působí na veřejné škole, k žádosti své a n návrh těch, kterým přísluší právo praesentační na téže škole jmenování učiteli. Na české veřejné škole v Liberci působí dva pod- učitelé, z nichž Josef Richter púsobí 19 let vůbec, od zkoušky způsobilosti 17 let a Lad. Hlava, čítá 13 let vů- bec a 11 let od zkoušky způsobilosti. Ačkoliv není nijaké přičiny, přece c. k. okresní školní rada v Liberci od- kládá žádosti obou jmenovavaných, což potvrzuje doměnku, že děje se tak pouze ze záští národnostní. Vzhledem k tomu, že hmotné poměry učitelstva jsou samy sebou velice trudné, že drahotní poměry v Liberci zvláště jsou ze všech měst v království nejméně příznivé, že jeden ze jmenovaných jest ženat a otcem rodiny, že