#1
alto_textblock
#1
pe životě ve městě, míníce, že tam jest ráj na
#2
alto_textblock
#2
zemi.
#3
alto_textblock
#3
Průmysl to zvláště byl, jenž seskupil a se-
hnal lidstvé do měst; zde vyvinula se centra
inteligence a kdo zůstal venku, neměl veliké
ceny a měšťák uvykl dívati se na něho s hora,
kdo se bez nových vymoženosti v životě obeše
a žil svým starým, zděděným způsobem, byl zpá-
tečníkem, člověkem méně cenným, který jest
dobrý jen pro otrockou, hrubou a namáhavou
práci; špatně se živí, špatně se obléká, špatně
bydlí a v duševním obledě skoro úplně, vyšed
ze školy, bývá zanedbáván. Toto vše venkovana
počalo hnísti a trápiti a on přemýšlí o tom, jak
by těm svízelům mohl uniknouti a nemůže-li
již sám, tož aspoň svým dětem opatří lepší
život ve městě. Dříve odcházívali do měst jen
většinou muži, nyní tak činí i ženy a zvláště
tyto. Vše, co má lepší tvář, obratnější ruku, více
inteligence, touží po městě. Rodiče a celé okolí
pracuje jen k tomu cíli, aby se děti do města
destaly, jsouce o tom přesvědčeni, že lidí inteli-
gentních, obratných a pěkně vzrostlých jest pre
tu hrubou, sprostou, venkovskou práci škoda.
Proto opouští nadanější hoch vonný venkovský
vzduch a šťavnatou zeleň poli a luk a jde do
města na studie, aby po mnohaleté námaze a
velkém náklada rozmnožil mnohdy městský
proletariát, anebo za několik korun měsičního
platu hrbil se kdesi v kanceláři.
Růžolící dívka, statečná a silná, odhodí
svůj kroj, který jí vábně slušel a stává se.
měštkou, jen aby pracovat ve svém statku ne-
musila! Má peníze, může býti lehce živa, proto
se provdá za lecjakého úřadníčka do města
anebo vystuduje kurs pro industriální učitelky,
aby v příznivém případě za 50 K měsíčně vy-
učovala dítky třebas v několika vesnicích ple-
tení a háčkování! Z toho si však nic nedělá,
jest slečnou, nemusí těžce pracovati a nemusí
nechat pleť svou ožíhati slunečními paprsky!
A co jiných, statných, zdravých dívek z téhož
důvodu odchází db měst, třebas jen aby tam
sloužily! A potom za parádu a pohodlnější ži-
vot utrácejí svou nevinnost a zapadají často do
velkoměstského bahna, odkud jim vybřísti
nelze.
A přece venkovský statek skýtá hojnost
výnosné práce pro obratné ruce i inteligentni
hlavu. Jest to zlatý důl, který chee býti moudře
exploatován na veliký prošpěch svého majitele
a také na prospěch našeho hospodářství národ-
ního, Přoto jest škoda každé ruky, která se ho-
spodářství polnímu zcizuje, kde by se měla seč
jest uuplatniti. Tím však nebudiž řečeno, že by
dívky naších zemědělců neměly nabýti vyššího
vzděláni, než jakého jim poskytla škola obecná.
Naopak, radím a doporoučím vřele všem dce-
rám rolnickým, aby se co možná všecky vzdě-
laly ve školách hospodyňských, jakých v Če-
chách máme již několik. Tam lze se naučiti ra-
cionälnímu hospodaření a racionálnímu zužitko-
vání všech darů přírody, které selský lán a sel-
ský dvůr skýtá. Na ženském selském dorostu
jest, aby hospodářství domácí ve venkovských
statcích bylo zlepšeno a aby se nehospodařilo
tak, jak to dělávaly jeho báby a prabáby. Vývoj
a pokrok hýbe celým světem, proto ani hospo-
dářství selské nesmí stagnovati, nesmí zůstati
na tom stupni vývoje, na kterém bylo před stem
i více lety.
V jiných zemích, ale zejména v Dánsku,
mají vysoké lidově kursy pro ženy, které se vel-
mi osvědčily.
Naše venkovanky musí se naučiti zacházet
s mlékem a musí se naučiti také všemu tomu
co z mléka vyrobiti lze, a to nejdokonaleji. Ne-
záleží ani tak na mnohosti mléčných výrobků
jako na jejich kvalitě.
Drůbežnictví, které v naší době se velm
zdokonalilo, tak že i bez kvočen Ize se zásobiti
hejny kuřat z umělých líhní, nemá býti u nás
zánedbáváno, poněvadž zvláště toto skýtá bo-
hatý zdroj příjmů. Zahrady při statcích ať jsou
plny květů, jež by poskytly bohaté pastvy vče-
lám, které rovněž pěstovati dlužno, obzvláště
nyní, kdy včelařství se netušenou měrou zdoko-
nalilo a skýtá nejen medovou lahůdku pro
dům, ale může býti také výborně zpeněženo.
S4zeti dlužno zeleninu a pěstiti všecky známé
druhy nejen pro domácí potřebu, ale také pro
trh. Jestiť zelenina výtečnou a výživnou požíva-
tinou, což na našem venkově, žel, nebývá dosti
čeněno, kdež mimo zelí a brambory jiné zele-
niny nepěstují. Pěstujte ovoce, štěpujte nejlepší
druhy ve snaze, aby vaše stromy v sadech ne-
rodily lecjaká pláňata, ale ušlechtilé ovoce, plné
vůně a šťávy. Ovoce sušte, zavařujte, konser-
vujte, vyrábějte různé ovocně šťávy a to nejen
pro domácí spotřebu, ale také pro trh a vězte.
#4
alto_textblock
#4
že dobrý plod a dobrý výrobek z něho najde
vždy hejnost odběratelů a že to jen na vás bude
záležeti a na vaší přičinlivosti a na inteligenci,
aby se příjmy vaše zmnohonásobnily.
Však není na tom dosti, abyste dovedly
dobré výrobky vyráběti, dobré ovoce a zeleninu
vypěstiti a vše zužitkovati, co vám vaše hospo-
dářství skýtá, ale musíte nad to svým důmy-
slem najiti odběratele, abyste také zpeněžily to,
o čem jste v potu tváře pracovaly, neboť jen
řádný odbyt vaši práci a vaši námahu může od-
měniti. Za tím účelem bude vám čísti odborný
časopis, ze kterého byste čerpaly poučení, jak
jest vám vše s prospěchem zaříditi. — A až
uvidíte, jak se vám vše výborně daří a jak
vaše práce jest požehnána, nebudete chtíti, aby
vaše dcery odešly do měst, kde by se naučily
háčkovati nicotné kraječky a vyráběti papírové
květiny beze vší ceny i vkušu, ale dáte je do
školy odborné, do školy hospodyňské, kde se
naučí věcem potřebným a na výsost užitečným.
Tím však nechce býti řečeno, že ženy rolnické
nemají vedle svého hospodářství všímati si ruč-
ních prací tak zvaných „ženských“. Jsou dlouhé
zimní večery a tu pilné ruce ženiny sáhnou rády
po práci ruční, ale tou rozumím užitečné šiti
a spravování prádla; malichernesti a zbytečně
trety jsou zábavou pro ruce, které pracují jen
z dlouhé chvíle.
Pestické přástky, o kterých naše babičk
tak rády hovořívají, jsou ty tam, nová doba je
vytlačila, ale náhrady se za ně našim venko-
vankám dosud nedostalo.
„Předení se nevyplácí,“ volá se všude n
venkově; ale já se táži, která ruční práce se
vyplácí? Vyplácí se háčkování? A přece naše
ženy a dívky háčkují a křížky vyšfvají! V Ně-
mecku, zvláště v Durinkách, zase se již ženy
vrátily ke kolovratu; uznaly, že jest předení zá-
bavou v zimě nejen příjemnou, ale také užiteč-
nou. Dekud se naše venkovanky předením zabý-
valy, mívaly plné truhly krásného, lesklého, lně-
ného prádla, které deery a vnučky ještě dědí-
valy, nyní však, kdy se zabývají robením mali-
cherných, nevkusných kraječek, mají plné tru-
bly bavlněných cárůl
Kéž se vrátí do venkovských našich domác-
ností zase přástky se svými zpěvy a pohádkami!
Oh, mnoho, příliš mnoho jest té práce v
statku rolnickém a kdyby ta práce měla býti
kletbou a trestem, jak se mnohdy říká, bylo by
tam málo šťastných lidí. Práce však nemá býti
pro člověka břemenem a těžkým jhem, ale má
mu býti požehnáním. A požehnáním bude ta
práce našim venkovankám, když si uvědomí,
že pracují ve svém zájmu a ku vlastnímu pro-
spěchu, když zvelebují svou pílí své hospodář-
ství, z kterého hojný užitek vytěží pro sebe i pro
své rodiny. A toto vědomí dodá jim zajisté síly
i pružnosti a učiní život jejich radostným a spo-
kojeným.
A nad to může je blažiti též vědomí, že
pracují o zvelebení své rodné půdy, když se
namáhají o rozkvět domácího hospodářství a tím
zároveň že rozmnožují národní jmění. Naaše
chalupy a chaloupky zachránily národ náš před
jistou smrtí a naše dvory a statky ať učiní národ
náš silným a zdatným — a tim se zajisté stane,
bude-li bohatým. Moc a síla národní nevyvírá
z chudoby, ale z bohatství a toto zase vzniká
z účelné a užitečné práce, které se pilné ruce
našich venkovanek zajisté rády chopí a využit-
kují pokrokově všecky dary přírody k svému
obohacení,
Věčná škoda těch žen, které opouštějí uži-
tečnou práci v chalupě jen proto, že se jim zdá
hrubá a těžká, ony zapomínají, že jest to v je-
jich moci, práci tu zjemniti a učiniti ji radost-
nou. Jen návodu mají potřebí a toho se jim
K. N.
dostane ve školách hospodyňských.
#5
alto_textblock
#5
Denní zprávy.
— Praha v mezinárodní konjunktuře ně-
mecké. Max Harden uvažuje ve své »Zukunft«
o plánu německé zahraniční politiky uznáním
Muleje Hařida za sultána v Marokku napraviti
prestige Německa v moslemském světě a pře-
kvapiti tak Francii. Harden uvažuje, kdo by byi
stál při Německu pro případ této akce, proti
Francii čelící i probrav všechny státy evropské
dovozuje, že by všechny stály při koncernu
krále Eduarda. Na konec píše Harden: »A Ra-
kousko-Uhersko? Když město Praha hostilo
britské žurnalisty, velebil konsu! Francie onen
blízký den, kteréhož se habsburská říše spojí
se západoevropskými mocemi a vídeňská vláda
neodhodlala se k stížnosti. Když pařížští městšte
radové v Praze popíjeli, tu za jásotu množství
oslavoval stárosta města franko-české spojenectvl
#6
alto_textblock
#6
a vídeňská vláda ničeho proti tomu nepodnikla.
Halič nenávidí germanisátory Ostmarky a Madaři
by rádi zúrodnili svou průmyslovou zem fran-
couzskými miliony. Přes příliš nesmí se dobré
vůli barona Aehrenthala důvěřovati. A ostatně,
co by zmohla tato dvě císařství proti koälici ?«
atd. Pan Harden má pravdu, Vídeň nezakročila,
ale přehlédl, že se přece jedna velmoc ozvala . ..
»Bohemia« protestovala! To nebudiž za-
pomenutol
— Posl. dr. Kramář Kestrankovi. Jak
známo, vypravoval centrální ředitel Pražské že-
lezářské společnosti ve svých známých odha-
lenich, v »Prager Tagblattu« uveřejněných, že
posl. dr. Kramář využitkoval příležitosti osob-
ního setkání s ním k tomu, aby mu striktně
prohlásil, že, bude-li žel. kartel pokračovati
ve své germanisační činnosti, strana dra.
Kramáře vystoupí proti železářskému kartelu a
že se bude také mluviti o clech na železo. Jak
dnešní vydání oficiálního orgánu strany pana
dra. Kramáře sděluje, dověděl se tento o Ke-
strankově beztaktnosti pozdě a následkem ob-
tížného spojení poštovního došla redakce listu
teprve teď odpověď drá. Kramáře Kestrankovi.
Zní takto:
#7
alto_textblock
#7
Panu V. Kestrankovi !
Uveřejňovati obsah soukromých rozmluv
platí ve slušné společnosti za důkaz nedo-
statku vychování. Ale přivésti rozmluvu o vě-
cech národních ve spojení s nepěknou afěrou
dodávky potrubí je vrcholem hrubě beztakt-
nosti. Dopustil Jste se obojího. Můžete býti
ubezpečen, že Vám více k soukromě roz-
mluvě příležitosti nedám, už proto, abych
Vás zbavil možnosti, ješté jednou ukázati, jak
se slušný človék chovati nemá. O clu na že-
lezo, o tom, co je rakouský průmysl a co
železářský kartel, promluveno bude na jiněm
Karel Kramář.
místě.
— Další reorganisace vyloučena. »Den«,
oficiálný orgán národní strany svobodomyslné,
obírá se dnes článkem »Mladoboleslavských
Listů« o další reorganisaci strany, známým ze
stručně dnešní ranní zmínky také našim čtená-
řům. Pražský list diví se mladoboleslavskému,
že nenahlíží, kterak vůdčí orgán strany pokro-
kové, recte realistické, »Čas« co den prohlubuje
propast mezi oběma stranami. Poukazuje dále
na »přímo jezuitskou zášť »Času« proti národní
straně svobodomyslně« do naha odhalenou vý-
roky: »Ozdravění politiky české vyžaduje
hesla: S Mladočechy pryče a pod. S lidmi tak
chorobného fanatismu strannického — dí »Den«
— těžko prý ozdravovat českou politiku, která
ehuraví právě nadbytkem egoismu stran a jejich
zakladatelů. »Chování Času a vůdčích osobností
realistických vylučuje tedy možnost další reor-
ganisace směrem naznačeným »Osvětou Lidu«a
»Mladoboleslavskými Listy.« Tedy druhé odmít-
nuti námluv pokrokových. Mohlo by se říci
»marně lásky snážení . . .« Ale nepopíratelno
jest tolik, že část strany realistické a část ná-
rodní strany svobodomyslné jest náchylna
vzájemnému splýnutí. Důvody této náchylnosti
jsou, že jedna strana druhou míni zachrániti
před zánikem. Až přísný genius obráti pocho-
deň plamenem dolů, padnou si títo k politickému
soužití, k symbiose náchylní stoupenci do
náruče.
— »Gantag« v Kašperských Horách. Na zejtřek
připravují turneři svůj sjez d do Kašperských
Hor. Cil jest více než zřejmý. Má dojíti k no-
vým protičeským násilnostem? Vzhle-
dem k posledním zkušenostem bude v zájmu bez-
pečnosti českého občanstva kašpersko-horského, když
státní úřady budou nejpřísněji konati svoji po-
vínnost. V čem záleží, vědí ony samy nejlépe, Že
i místodržitelství jest o »Gautagu« zpraveno, zřejmo
z toho, že odvolaný komisař dr. Leiner vrátil se
—ík.
dnes opět do Kašperských Hor.
— Osobní. Nově jmenovaný nejvyšší zemský
maršálek princ Ferdinand Lobkovic přijel včera
odpoledne rychlíkem buštěhradské dráhy do Prahy.
— Bývalý ministr dr. Bedřích Pacák přijel dnes
ráno z Kutné Hory do Prahy. — Také předseda pan-
ské sněmovny kn. Alfréd Windischgrätz sem
přijel z Vídně.
— Rodinné zprávy. Slečna Milada Smodí
kova v Semilech a p. dr. Ladislav Rejha, c. k.
soudní adjunkt v Hořicích, budou oddáni 17. t. m.
v kostele semilském na Koštofranku
— Ke II. sjezdu rakouských sládků zavítalo dnes
do Prahy veliké množství účastníků. Pořad sjezdu
zahájen bude dnes večer o 8. hodině přátelskou
schůzkou na Žofíně.
— Ze Žížkova. Dnes večer koná se v Žižkově
v »Bezovce« schůze s programem »České dítě patří
do české školy«. Pořadatelstvo schůze upozorňuje, že
schůze ta svolána jest zástupci o branných jed-
not a nikoliv — jak mylně tvrdí orgán sociálně-