#1
alto_textblock
#1
Strana2
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
23. července 1913. Číslo 200.
#4
alto_textblock
#4
Politický přehled.
Země české.
#5
alto_textblock
#5
Čeští sociální demokraté a zemský rozpočet
moravský.
Čeští poslanci sociálně-demokratičtí na
sněmu moravském hlasovali s ostatními po-
slanci českými pro rozpočtové provi-
sorium. Němečtí sociální demokraté vypá-
lili za to v neděli v „Arbeiterzeitung“ proti
celé českoslovanské sociálně-demokratické
straně obžalobu ze zrady na zása-
dách socialismu v otázkách rozpočtu
že tím zabočíla do nacionálně-mě-
5ťáckého tábora. „Právo Lidu“ včera
odpovědělo vídeňskému arcižurnálu německo-
socialistickému. Označívši jeho článek jako
doklád k typičnosti methody, které nyní
vedení německé sociální demokracie proti
českoslovanské sociální demokracii užívá,
konstatuje nejprve, že za hlasováním českých
poslanců sociálně-demokratických na sněmu
moravském pro provisorium rozpočtové stojí
celá česko-slovanská strana so-
cialistická, poněvadž výkonný výbor
strany v Praze dal souhlas k tomuto hlaso-
vání.
V meritu praví „Právo Lidu“: „Jedná se
o otázku velmi důležitou, ale nikoliv o otáz-
ku zásad, nýbrž o otázku taktíky. My už
před moravskými volbami veřejným osvěd-
čením projevili jsme stanovisko, že hlasování
o rozpočtu zemském, ve kterém nejsou výdaje
militaristické, výdaje na státní byrokracii,a
ve kterém velká většina výdajů je na
skolství a věci obecně prospěšné, nepovažu-
jeme za věc zásadní, nýbrž taktickon. Stejně
lako na př. případné hlasování o rozpočtu
obecním. Za dnešních poměrů a za dnešního
stavu vnitřního vývoje německé strany v Ra-
kousku o tom, co jest s hlediska české třídně
dělnické politiky takticky účelným a vhod-
ným, uvažuje a rozhoduje si česká strana s a-
n a, bez ohledu na nálady soudruhů ve Vídní.“
V druhé části své odpovědi reaguje „Prá-
10 Lidu“ na výtku „Arbeiterzeitung“ v tom
měru, že „zemský sněm Moravy, kde přece
bydlí také Němci, má být ovládán českou vět-
linou, že německá menšinová správa země
temá míti žádného vlivu.“ „Právo Lidu“ po-
ičivši „Arbeiterzeitung“ o tom, že na Mo-
ravě žije ze tří čtvrtin české obyvatelstvo, že
akékoli znásilňování německé menšiny je vy-
oučeno paktem moravským, napsalo: „Když
„Arbeiterzeitung“ myslí a do světa je s to na-
nlouvat, že čeští sociální demokraté na Mo-
avě nyní svou taktikou směřují k tomu, aby
am „jedna, t. j. česká národnost vládla, a
lruhá, t. j. německá, byla ovládána“, pak jest
o jen důkazem, že vídeňské vedení německé
oc. demokratické strany ve svém nazírání
la národnostní věci a na národnostní spra-
ředlnost bloudi už tak daleko, že — dokud
nepřijde na cesty úplně jiné — naše my-
llenky a naše stanoviska přiro-
teně nebudou mu moci býti blíz-
Pokud víme, nemá „Arbeiterztg.“ vůbee
ráva, vytýkati českým socíálním demokra-
úm hlasování pro prozatímní rozpočet zem-
tký: němečtí poslanci soc.-demokratičtí v říš-
kém parlamentě přece hlasovali pro želez-
liční investice předposledního rozpo-
tového provisoria státního. To nebylo opu-
nění zásad?
#6
alto_textblock
#6
1á.“
#7
alto_textblock
#7
Z Moravy.
#8
alto_textblock
#8
V Brně, 19. července 1913.
V nemilosti. — Zemský výbor nový.)
Kdykoliv orgán z Rudolíské ulice č. 6 vytáhne
proti „Národním Listům“, vždycky sáhnedo
ušlechtilé“ zásoby „šlechetných“ svých nadávek,
imiž chce zastřít nedostatek důvodů. „Národní
Listy nemohou za to, že „Lidovým Novinám“ vel-
ni blízká „Samostatnost“ psala o nich jako o „or-
jánu nominovaného předsedy české kurie“, „Ná-
rodní Listy nemohou za to, že vůdcové pokroko-
vého bloku nabídli klerikálům místo druhého
nístopředsedy české kurie — a po revoltě Šrám-
kově jim musili dáti místo prvého místopředsedy.
Konstatování takových „přepokrokovostí“ je sice
nepříjemno, avšak v zájmu veřejné mravnosti, kte-
rouž se právě lidovo-pokrokové žurnály tak často
phánějí, a kteráž jim nevadí, aby docela tvrdily.
le dr. Bulín byl zvolen pouze do jednoho
odboru sněmovního, ačkoliv je ve 3 (finančním.
#9
alto_textblock
#9
Hudba.
#10
alto_textblock
#10
živnostenském a imunitním) a v jednom dokonce
místopředsedou.
V lidové straně pokrokové prý není vůdce d
Stránský k tomu, aby na sebe shrnoval všechay
úřady a funkce. Tomu věří dnes každý, kdo vi
že vůdce strany nedal se zvoliti ani do jed-
noho sněmovního výboru, ani ne do f-
nančního, kam dali se voliti vůdcové stran ostat-
ních dr. Hruban, Staněk a kde by vůdce po-
krokového bloku měl býti, už proto, že finanční re-
ferent zemského výboru je jeho stranník. A sa-
nace, kterou dr. Pluhař navrhne, ta sanace přece
nebude moci býti odbývána stereotypním: „My
sanovat nebudeme...“ A mimo to ve finančnín
výboru měl jistě býti jako zkušený finančník, jenž
stojí v čele jediného finančního ústavu zemského
mor. hypoteční banky, jako její vrchní ředítell
„Národní Listy“ svoje rady nepíšou proto, aby
je orgán z Rudolíské ulice musil bráti za své, ony
si prostě přes jeho nelibost a ušlechtilé nadávání
nedají vzíti právo, aby posoudily kroky, které s
na Moravě podnikají. —
Apelují-li v poslední době pokrokové kruhy n
součinnost klerikálních poslanců ve sněmě i zem-
ském výboru, pak je podivným k tomu krokem
ono ustavičné ostouzení zemského hejtmanaa
hraběte Bolcrediho. Nemáme příčin se obou
šlechticů těchto zastávati, ale za nerozumné v
zájmu české věcí považujeme to ustavičné
štvaní a odpuzování konservativní šlechty. Věci se
mohou vyvínouti tak, že budeme mítí na Moravě
sice „pokrok“ — ale zemský výbor něme-
ckýl Ostatně „Lidové Noviny“ to tvrdí, když hr.
Belerediho, ač je při sčítání lidu zapsán jako Čech
házejí do tábora německého. Jestli je hrabě Bel-
credí v německém katastru, pak to bylo věcí Jed-
noty českých voličů, v jejímž čele je dr. Pluhai
— tedy ne přívrženec mladočeský — aby ho na
to byla upozornila, aby se mohl vyreklamovati.
Miti „pokrok, pokrok a pokrok“ — ale míti men-
šinu ve správě země, to nemůže býti
přece ideálem poctivých českých
lidíl Ostatně mohlo by i těm nejpokrokovějším
od dra. Pluhaře býti známo, že české úspě-
chy mohly v minulém zemském výboru docíleny
býti pouze, když pro ně hlasoval hrabě Bel-
eredi. A moci nemáme, abychom sami, bea
souhlasu velkostatku, Němců a vlády změníli s
zřízení zemské a počet českých členů zemského
#11
alto_textblock
#11
výboru.
#12
alto_textblock
#12
Referáty v zemském výboru jsou přiděleny
finance má dr. Pluhař, věcl školské red.
Sonntag, živnostenské dr. Budinský
hospodářské prof. P. Šrámek. školy chlě
dr. Budínský, ale nedoslal je.
#13
alto_textblock
#13
Rakousko-Uhersko.
#14
alto_textblock
#14
Z polského tábora.
Haličský místodržitel ryt. Korytow-
ski, stavě se na cestě do Marianských Lázn
ve Vídni, přiznal, že nenastala ještě vhodná
chvíle, aby bylo možno jednati o novou vo-
lební reformu. Vadí jednak spousty, jež v Ha-
liči způsobily povodně a které poutají veškeru
pozornost obyvatelstva, takže není dosti času
na porady politické; hlavně však úplný roz-
lad, jenž po volební agitaci nastal v polském
táboře a nedopouští klidného rokování mezi
jednotlivými polskými stranami, nadtož mezi
Poláky a Malorusy. V politickém životě ha-
ličském nastane tedy pausa, která potrvá ale-
spoň do počátku září, než se polští politikové
vrátí z lázní.
Z hlasů polského tisku stojí za zmínku
nepříznivý dojem, způsobený resolucí spojené
národně-lidové strany, vzniklé sloučením klu-
bu všepolského s novou stranou křesťansko-
lidovou. Národně-lidová strana vyslovila se
ve své resoluci, jak jsme již oznámili, pro vo-
lební reformu na podkladě národního ka-
tastru. Proti této zásadě protestuje hned
za tepla nejsilnější nyní polský sněmovní klub,
šlechtické centrum, spojené s podolskými
autonomisty. Ve svém orgáně „Gaz. Narod.“
píší: Národně-lidový svaz měl by se jednou
pro vždy přesvědčiti, že žádná jiná ze stran,
potírajících starou osnovu volební opravy.
nepřijme národního katastru, poněvadž by byl
počátkem onoho rozštěpení země a rozděleni
společnosti, proti kterému centrum a autono-
misté se ohražují rozhodně, poněvadž volba-
mi poměrnými, budou-li se prováděti
přesně a důsledně, zabezpečí se Polákům ve
východní Haliči tytéž výhody, ale předejdou
se škody, jež by způsobil národní katastr.
#15
alto_textblock
#15
Strach před panslavismem.
„Slov. Den.“ obdržel ze Slovenska zprá-
vu, že uherská pohraniční stráž vypověděla
správce dojčanského potravního spolku, pří-
slušného do Čech fjméno vypovězeného se ne-
udávál), z Uherska, poněvadž v něm shledala
pansláva. Důkazem jest pohraničné stráží to,
že u něho našla jakousi ruskou beletristickou
knihu a mimo to čítal prý také brněnské „Lid.
Nov.“, tedy orgán zcela jiště panslávský.“
Dopisovatel „Slov. Den.“ připomíná, že
správce potravního spolku byl vzorným ob-
chodvedoucím. Spolek jeho zásluhou vykazo-
val v posledních letech po 5000 K čistého vý-
těžku. Dojčané ho milovali jako nejlepšiho
svého spoluobčana a jeho ztrátu pociťují na
každém kroku. Jeho obchodní schopnosti a
dobrý poměr k občanstvu byl asi pro pohra-
ničnou maďarskou stráž nejdůležitějším důka-
zem jeho panslávství.
#16
alto_textblock
#16
Za hranicemi.
Turecká přání
Turecká vláda sice se přímo nepostavila
proti výstrahám velmocí, aby turecká vojska
nepřekročila čáru Enos-Midia, ale nemohla
prý zameziti, aby vojska nešla dále až do
Odrinu. Kde se zastaví v bezbranném území
turecké vojsko?
Turecká přání pro nejbližší budoucnost
jsou dosti smělá. Nabídky bulharského Načo-
viče turecká vláda odmítla; neměla ostatně
těžkou volbu, protože Načovič nemohl nic
říci o přímých hranicích na čáře Midia-Enos
(navrhoval bulharský variant na Ergene), ani
o zřeknutí se válečné náhrady.
Podle zprávy cařihradského dopisovatele
„Ruské Molvy“ proti Bulharům Turky popu-
dily i zprávy o násilí na mohamedánech v Ku-
kuši, kterých Řekové obratně využili. Proti
Bulharsku chystá se koalice řecko-srbsko-tu-
recká. Srbského zástupce Pavloviče přivítala
Vysoká Porta dostí ochotně; Porta není ani
proti plánu, který vypracoval ještě Milovano-
vič, podle něhož by se Turecko a Srbsko po-
liticky a hospodářsky (celní jednota) sblížilo.
Se Řeky Porta si vede opatrněji, protože se
bojí setkání s nimi v Trakii.
Turecko váhalo využitkovat stísněné si-
tuace Bulharska, protože nemělo peněz. Ale
nyní přijalo francouzský finanční program a
evropskou finanční kontrolu, takže opět se
mu dostává peněz. „Deutsche Bank“ tyto dni
dala Turecku místo 450.000 celý milion tur. lib.
Nespokojení důstojníci vrátili se k armádě,
když slyšeli o pochodu v před, proti Bulha-
rům. Oficiálně dostali příkaz „obsadit turecká
území, která mají být vyklizena bulharským
vojskem.
Neoficiálně chystá se něco jiného. Minulý
týden komitét Jednoty a pokroku navrhl vlá-
dě, aby nedbajíc na preliminárné smlouvy, ani
na Evropu, neohližejíc se na pravo ani na le-
vo, jak napsal „Tanin“, dobyla zase Odrinu
Rusku za to nabízí náhradu v Darda-
nelách a číní prý komitét velmi vážné sli-
by. Dopisovatel „Ruské Molvy“ arci se obá-
vá, že Turecko na konec zase oklame Rusko
Mladoturcí jsou prý tak jisti slabostí Bulhar-
ska a neutralitou Ruska, že počíta-
jísutkáním s Řeky na polích odrin-
penle
ských.
„Tanin“ píše? „Bude-li Bulharsko zapuze-
no do svých hranic, Odrin patří nám a ne Ře-
kům. Díplomacie ať zůstane teď na straně a
nechá slovo vojákům. Dokud Bulharsko ne-
podepíše smlouvy, jejíž prvý paragraí praví:
„Odrin vrací se ottomanské vládě.“ dotud at
naše diplomacie s ním nemluví.“ A „Tasfir-i-
Eíkiar“ jest ještě více v ohni: „Naše armáda
musí dobýti Odrinu do 23. července. Dobyti
Dedeagače a Gümüldžiny, postup ke Dramě
a utkání s Řeky — jsou také možné a pravdě-
podobné věci.“
Jaké přízraky vzbudila neústupnost bul-
harské diplomacie!
#17
alto_textblock
#17
Zlá situace.
#18
alto_textblock
#18
Rakousko-uherský diplomat nedávno na-
pomínal veřejnost, aby se nedala strhnouti
ku předčasným úsudkům na základě jednotli-
vých diplomatických tahů, ale vyčkala až n
konec, kdy se ukáže, kdo vlastně diplomatické
tažení vyhrál.
Něco pravdy je v tomto mínění diplomata
z Míčového náměstí. Dnes nelze opravdu říci.
kdo více vyhrává z obou hlavních diplomati-
#19
alto_textblock
#19
ckých soupeřů na Balkáně, zda Rakouskočí
Rusko. Ruské časopisy kloní se většinou
k pessimismu vzhledem na ruskou diplomacii
Zaznamenali jsme tyto dni úsudek „Nového
Vremene“, které ke kresbě nynějších balkán-
ských poměrů užívá jen černých barev. Od-
suzuje ostře oba slovanské státy, vytýká obě-
ma nedostatek kultury a ještě jiné chyby
hrozí autonomií Makedonie a zabráním novo-
pazarského sandžaku tak silně, že se zdá, ja-
koby mu na tom snad velmi záleželo v zájmu
bulharské věci.
„Russkaja Molva“ hlásí se stejně k černo-
hlídům. „Čeho třeba Rusku?“ ptá se a odpo-
vídá: „Jestliže ne balkánský spolek, na jehož
utvoření nedostává se balkánským národno-
stem kulturní prozíravosti, tedy aspoň zacho-
vání míru mezi nimi. Čeho třeba státům troj-
spolku, jmenovitě Rakousku? Seslabení bal-
kánských států, svár mezi nimi, což umožňuje
Rakousku za větších komplikací na východě
postavit méně vojska na jihu. Jedná Rusk
tak, jak toho žádají jeho zájmy? Nikoli, nebot
Rusko v nejdůležitějších případech sleduje ne-
dobropřejné pokyny z Německa. Petrohrad na
zlo sobě poslouchá Berlín. Není u nás urči-
tého hlediska a ještě nedávno vládlo v části
tisku nepochopítelné a nyní dosti obratně za-
nechané bulharofilstvo, které však bylo sti-
mulem té velikášské manie, za kterou tak
draho zaplatilo Bulharsko. Rusko mělo ener-
gickým slovem, po případě i mocným pohybem
zastavit rozbití Bulharska Rumunskem a ne-
dopustit, aby Bulharsko obrátilo své zraky
k Vídni. Čeká ruská diplomacie ještě horší
věci, až Rakousko začne se pořádat s vítěz-
ným Srbskem? Dovedou ruští diplomaté jed-
nati tak, jak káže zájem Ruska?
Podle „Ruské Molvy“ zlá situace ruské
diplomacie je v tom, že sice chápe své úkoly
ale není s to příměřeně jednat.
#20
alto_textblock
#20
Kruppova aiéra
#21
alto_textblock
#21
Vyšetřování, zahájené pro vyzrazování vojen-
ských tajemství essenskému závodu Kruppovu.
obrátilo se nejen proti důstojníkům a vojenským
úřadníkům, kteří se v nejbližších dnech zodpoví-
dají před vojenským soudem v Berlíně, nýbrž
i proti čelným osobám závodů. Bylo zahájeno ří-
zení proti ředitelům Hugenbergovi, Eccinsovi a
Hauxovi, kteří byli v Berlíně vyslechnuti.
Ředitel Hugenberg tvrdil v interviewech se
žurnalisty, že ředitelství v Essenu nic nevědělo
o tom, jednal-li jeho berlinský zástupce nesprávně.
Vyšetřující soudce však prý dospěl ku přesvěd-
čení, že při povaze důvěrných sdělení, jež ber-
linský jednatel Brandt zasilal, není možno, aby
ředitelství nevědělo ojeho trestných manipulacích.
jimiž si tyto zprávy opatřoval. Vyšetřování není
posud skončeno a není posud jisto, budou-li oni
tři ředitelé pohnáni před soud.
Zjistilo se, že jednatel Brandt si dal v jistém
kuželkářském klubu představiti několik dělostře-
leckých důstojníků, kteří mu mohli podati důvěrné
zprávy, a získav si znenáhla jejich důvěru, půj-
čoval jim značné sumy peněz, zval je do své lože
v divadle a po odevzdání tajných dokumentů jim
vyplatil sumy, jejichž výše je posud neznáma.
Protektorát Spojených států nad Nicaraguou
Nové demokratické vládě ve Washingtonu ne-
stačí státní smlouva, ujednaná dřívějším státním
sekrotářem Knoxem s republikou Nicaraguou, nýbrž
směřuje k jejimu rozšíření, které skutečně zavádí
protektorát nad touto středoamerickou republikou.
Nynější státní sekretář Bryan a president Wilson
chtějí patrně Monrocovu zásadu vykládati v nej-
širším smyslu, a sděluje se již, že podobné smlouvy
chystají se také s jinými státy.
Bryan dostavil se v sobotu do senátní komise
pro zahraniční záležitosti a žádal, aby návrh
smlouvy Knoxovy s Nicaraguou, zaručující Spoje-
ným státům vlastnictví každého mezioceánského
průplavu, který by Nicaragua po případě mohla
zříditi, a dávající jim lodní basi v Tichém oceánu,
byl změněn tak, aby Spojené státy měly vůči re-
publice nicaragujské stejné postavení jako vůči
Kubě.
Dle předlohy, kterou Bryan senátu podal, mají
spojené státy republice Nicaragui výplatiti tři mi-
liony dolarů, začež dostanou výhradné právo sta-
věti průplav a zříditi námořní stanici v zálivu Fon-
secově: Nicaragua nesmí bez svolení americké vlá-
dy žádné cizí mocnosti udíleti koncese k vojenským
nebo jiným účelům, ani přijímati půjčky. Také do-
voluje se jedině Spojeným státům zakročiti v pří-
padě nepokojů a zjednati pořádek.
Bryanova předloha poukazuje na zodpovědnost
Spojených států, pokud jde o státní pořádekv
Americe, a dovozuje nutnost provésti zásadu Mon-
roeovu k ochraně panamského průplavu takovým
způsobem, jakého diplomacie Knoxova nikdy ne-
použila. A je významno, že president Wilson sdíli
dle všeho stanovisko Taftovo v otázce oportunity
držetí ochrannou ruku nad republikamí na pobřeží
moře Karnibského.
Hlasování na zkoušku v komisi senátu ukázalo.
že smlouva s Nicaraguou bude přijata velkou vět-
šinou. Bunde podporována vlivnými členy obou
stran. Smlouva neobsahuje žádných povinností s
strany Spojených států vzhledem k trvajícím fi-
nančním závazkům, ve Washingtonu se však oče-
#22
alto_textblock
#22
kává zlepšení linančních poměrů republiky jako
výsledek stability, kterou americká kontrola příštím
operacím zjedná.
Z rozhovoru presidenta Wilsona s žurnalisty
v Bílém domě vysvítá, že president nehodlá stano-
viti všeobecnou politiku pro všechny středoame-
rické záležitosti. S každou republikou bude prý
se zvláště jednati dle okolností
#23
alto_textblock
#23
Protiklerikální tábor lidu
v Kutné Hoře.
V Kutné Hoře, 21. července.
(Páv. zpráva „Nár. Lista“y
České klerikální hnutí koná letos v měsíc
září přehlídku svých věrných z Čech, Moravy a
Slezska v Kolíně n. L. Pro účelný zdar tohoto
konají nyní po celých Čechách pod pláštíky růz-
ných diecesních sjezdů, cyrillo-mefodějských slav-
ností rekrutýrku. Učinili tak v neděli 20. t. m.i
v Kutné Hoře, kamž pod pláštikem oslavy
jubilea sv. Vojtěcha učinili zájezd. Orgunisace ná-
rodní strany svobodomyslné v Kutné Hoře svolal
ke společné poradě všechny pokrokové maístní
strany za účelem společného protiklerikálního pro-
jevu. Strany sociálně-demokratická a agrární této
výzvy uposlechly a všech příprav se spoluúčasts
nily. Jedině strana národně- s o ci álne
odepřela se zúčastniti, našedší si pro tuto zá-
sadní otázku laciný důvod osobní animosity proti
jednomu z pořadatelů této společné akce. Třeba
přípomenouti, že v Kutné Hoře stojíme před vol-
bami do okresní nemocenské pokladny, okresního
zastupitelstva a volbami obecními a že místní hnutí
národně-sociální je na kordy se všemi ostatními
stranami, poněvadž jest chaosem živlů, kteří žijí
jen z kalení pojmů a rozštvávání veřejného života.
Sdružené tři pokrokové strany rozhodly se tedy
uspořádati projev samostatně bez národních socia-
listů, učinili všechny přípravy k tomuto projevu, pro
který v celém kraji i městě jevil se nadšený zá-
jem. V sobotu před protiklerikálním táborem lidu
přinesl místní nár. sociální list s průhlednou ten-
dencí zprávu, že národní socialisté, kteří před tím
odmitlí jakoukoliv spoluúčast, zůčastní se svým
řečníkem na tomto projevu.
Národní sociálové obrátili se na c. k. okresní
hojtmanství a zde hrozbou ohrožení pořádku chtěli
vynutili, aby jim c. k. okresní hejtman-
ství výmohlo misto pro jejleh mluv-
čího! Když ani tam nepořídili, vydali letáky,
v nichž lživě tvrdili, že spojené strany znemožnily
prý straně národněsociální svebodu slova na
protiklerikálním táboru a vybizeli v nich své stou-
pence ku protestu proti tomu na táboru samém.
V neděli o 10. hodině shromáždilo se na ná-
městí Palackého přes půl druhého tisíce lidu měst-
ského a venkovského. Národní sociálové, počtem
asi 30 výrostků, postuvíli se pod řečnickou tribunu
a vymáhali na pořadatelstvu, aby tábor nebyl za-
hájen nepohodlným jim místním řečníkem a aby
jejich řečník obdržel slovo. Pořadatelé jim v zájmu
táboru v první věci vyhověli, ve věci druhé
však vyhověti nemohli, poněvadž vládní komisař
z okres. hejtmanství připustil jen řečníky předem
ohlášené. To zavdalo národním sociálům podnět
k nanicovatým, odporným výstupům, jež všeobecně
#24
alto_textblock
#24
byly odsouzeny.
#25
alto_textblock
#25
Tábor zahájil důvěrník místní organisace so-
ciálně-demokratické p. Naužil, načež ujal se
slova p. Josef St. Hevera, redaktor „Nár. Listů“
z Prahy, který v řeči pět čtvrti hodiny trvající
poutavě vyložil podstatu a obsah náboženské my-
šlenky Kristovy, zdůraznil životní obsah a smysl
křesťanství, na dějinném vývoji ukázal, jak se kře-
sfanství přeměňovalo v politickou moc cír-
kve katolické, objasnil příčiny hnutí refor-
mačního v našem husitství a českobratr-
ství, jež opět položilo důraz na životní
praxi křesťanství. Dále vylíčil příčiny po-
tomního úpadku českého národa, vyvrcholivšího
vítězstvím protireformace, jejíž účinky sti-
hají náš národní život kulturně, polilicky i hospo-
dářsky do dnešního dne. Na to řečník podal hi-
storii vzniku a vývoje dnešního klerikalismua
jeho povahopis ve věcech národních, politických,
kulturních, hospodářských a sociálních, dovodiv
protilidový a protikulturní ráz jeho,
načež v závěru své řeči zabýval se prostřed-
ky boje protiklerikálního; doporučoval
a odůvodňoval, abychom i po této stránce drželi
se slov Palackého, že, kdykoliv jsme zvítězíli, pře-
vahou ducha jsme zvítězili, abychom se tudíž vzdě-
lávali, školu a národního učitele mílovali, abychom
ve všem a všudy dávali více na zdravý lidský roz-
um, než na jalový křik, abychom byli navzájem
k sobě znášeliví, ctili svobodu přesvědčení a svě-
domí, abychom s lidem, skrze lid a pro lid praco-
vali a takto budovali pevné základy lepší budouc-
nosti a velikosti národa českého.
Řečník byl bedlivě poslouchán a v průběhu
řeči několikrát přerušen bouřlivým souhlasem. Jen
někteří národní sociálové protestovali, když řeč-
ník odsuzoval jalový křik a politiku pěstí — proti
tomu, „aby se mluvilo proti jejich straně“! Po za-
končení řeči byl řečník odměněn bouřlivou po-
chvalou.
V zájmu důstojného průběhu tábora ostatní
přihlášení řečníci vzdali se slova, načež byl tábor
zakončen. Obecenstvo setrvalo dlouho na místě,
odsuzujíc násilnictví národních sociálů, jež způso-
bilo ve všech kruzích kutnohorského občanstva
značné pohouření a odpor: po táboru i četní sluš-
nější národní sociálové prohlašovali, že se za to,
co se slalo k radosti klerikálů, stydí. Můžeme říci.
že nedělní protikulfurní čin těchto lidí jest po-
sledním hřebem do rakve hlučícímu a řvoucímu
bezmyšlenkovitému hnutí národních sociálů na
Kutnohorsku; tento ošklivý čin nesmí jim býti od-
puštěn a zapomenut již proto ne, že jest to čin
klerikalismu přísluhující. Svoje spojenectví a taj-
nou lásku, kterou tato strana ke klerikalismu cho-
vá, v Kutné Hoře v neděli prokázala co nejjasněji.
#26
alto_textblock
#26
Jihočeské pěvecké sdružení.
Český jih může se nyní pochlubiti nejen své-
rázným uměním básnickým a malířským, nýbrž
zcela svým a samostatným reprodukčním uměním
rudebním. Má svůj vlastní pěvecký sbor, vybraný
t hudebně i pěvecky vyškolených učitelů. Svedení
nadšením a shromážděni kolem svého obětavého
lirigenta, sjížději se ke zkouškám každých 14 dní
lo Tábora i pořádají pak o nedělích a svátcích
produkce po jihočeských městech.
V dubnu zpívali v Pacově a Pelhřímově,
květnu ve MI. Vožici, Vlašimi a Benešově. Všude
provází obecenstvo jejich výkony zaslouženou po-
shvalou a nerado je propouští s podia, vynucujíc
ji stále nové a nové přídavky. Tak bylo ve Ml.
Vožici, tak i v Benešově, kde nadšení nebralo
konce.
Zajímavý jest již vznik „Sdružení“. Vlastní
piritus agens a tvůrce jeho jest Josef Maso-
pust (synovec nedávno zesnulého oblíbeného
Hlena pěveckého kvarteta „Kytary“ v Praze), jehož
d mládí vřelá muzikantská krev nedala mu klidu,
dokud úplně se hudbě nevěnoval a nesložil státní
skoušky, vycvičiv se u známého hudebního paeda-
joga a chlouby českého jihu B. Jeremiáše,
nyní ředitele hudební školy v Čes. Budějovicích.
kde také Masopust působí. Zásluhou Masopusto-
rou došlo ke zřízení pěveckého sboru, vybraného
ze 150 učitelů, jehož úkolem mělo být původně
pěti žalmy při pohřbech zemřelých kolegů. Avšak
Masopust, maje převzíti výcvik tohoto sboru, pro-
hlásil, že se v to uvoluje, avšak změní-li se smu-
leční sbory v radostné chorály — a tak došlo ke
zřízení tohoto „Sdružení“, které dnes sklízí úspě-
chy za své ryze umělecké výkony.
Počátky byly — jako každé — trudné a těžké.
Dirigent ujal se svého úkolu s pravou jihočeskou
houževnatostí a vytrvalostí. Po celý rok (1911)
scházeli se týdně učitelé z nejrůznějších končin
jihu a o přísných zkouškách, jež trvaly vždy celé
4 hodiny, cvičena nejprve 9 měsíců pouze vokali-
sace a recitace básní. Dirigent dobře poznal, na
čem nejvíce záleží při moderních sborech.
V těchto dnech podniká svérázné toto Sdru-
žení zájezd na český severovýchod. Posfleno úspě-
chy na jihu, těší se na přízeň obecenstva na se-
veru, které zajisté uvítá je se stejným nadšením
#27
alto_textblock
#27
a porozuměním, jako obecenstvo jihočeské. Ne-
stačí tu výmluva: „Slyšeli jsme učitele moravské
slyšeli i pražské!“ Jest stejnou kulturní povin-
ností vyslechnouti i naše jihočeské pěvce, vyrostle
z tvrdé půdy a odkojené dechem zasmušilých lesů
jižních Čech.
Svéráznost jihočeského Sdružení uznali i sam
skladatelé, kteří věnovali některé své skladby
pouze a jedině jim. Připomínám pouze Jeremiáše
Hofímeistra. Picku atd.
Jako na jedné straně jest duše jihočeská ne
přístupná cizímu pohledu, tak tomu, kdo jí rozumí
otvírá se celá a působí naň bezprostředně a spon-
tanně. Každého, kdo slyšel tylo rázovité pěvee.
musí uchvátiti stejné nadžení, a ocitnouti se v lep-
ším světě, prostém malicherných vášní, kde srdce
prožívá pravou očistu.
V programu, s nímž jihočeští pěvci vydávají
se na pout na sever od svých domovů, jsou z če-
ských skladatelů: B. Smetana. Zd. Fibich, Křížkov-
ský. Vendler, Hoffmeister, Foerster, Picka. Jin-
dřich a z cizích R. Schumann a C. Samnt-Saěns.
Zpestření programu, který skládá se celkem ze
26 sborů, zpívaných vesměs z paměti, tvoří půvab-
né, svěží slovácké písničky (.Jakú jsem si fraje-
renku“, Jede jeden furman“. „Tancuj, vykrúcaj“).
Program tento spolu s rozbory skladeb obsažen
je v úhledné knížce, ozdobené podobiznami skla-
datelů i sboru. Jihočeští pěvci dojdou na své pouti
jistě stejné pozornosti a uznání, jaké bylo uděleno
oběma starším našim učitelským sborům. Za svoje
ideální nadšení a za svoje výkony toho plně zaslu-
Dr. Ferd. Pelikán.
#28
alto_textblock
#28
hují.
#29
alto_textblock
#29
Různé zprávy.
= Lékařská exkurse. Z Karlových Varů
22. července. (K. k.) Američtí účastníci londýn-
ského lékařského sjezdu přibyli dnes ráno do Ma-
rianských Lázní a pokračovali odpoledne v cestě
do Karlových Varů, kam přibyli o 6. hod. Večer
je na jejich poctu hostina, uspořádaná městem.
= Samovražda na horách. Z Admonlu, 22
července. (K. k.) Jak zděluje alpská záchranná
stanice „Admont“, vídeňský turista František Kum-
poscht, jenž byl dnes nalezen na Velikém Buch-
stelnu mrtev, dle svých zápisků už ve čtvrtek 17
t. m. ráno spáchal samovraždu, přeříznuv si tepny
Všecky cenné předměly byly u mrtvoly nalezeny
#30
alto_textblock
#30
Krádež skvostů. Z Visbadenu, 22. čer-
—
vence. Ve zdejším hotelu byly odcizeny bohaté lon-
dýnské dámě nezznámým mužem, který vydával se
za člena pařížského „Pigara“, skvosty v ceně 14 a
20.000 mk.
= Rakouský balon přístál v Italii. Z Videma.
22. července. Včera večer o 6. hod. přistál na hoře
Cretsa rakouský balon „Trident“. Italstí vojíni ba-
lon skonliskovali a letící v něm důstojníky prohlá-
sili za zatčeny.
Švýcarská garda papežská bez ručnie.
Z Říma, 22. července. Švýcarská garda zahájila
dnes svoji činnost pod velením Glangmannovým.
Není ozbrojena ručnicemi, nýbrž jen halapartnami.
= Záhadnou alérou zabývají se krakovské
policejní a vojenské úřady. Před několika dny
dostavil se do jednoho obchodu voják a žádal
majitele, by mu uschoval velký balik. Když s
pro něj nevracel, obchodník jej otevřel a nalenl
v něm ostře adjustované šrapnely. Zpravil o ná-
lezu policii, majitel balíku však dosud nebyl vy-
pátrán. Bylo zahájeno velmi přísné vyšetřováni.
= Podezřelý kreslič. Z Galace, 22. čer-
vence. Rakouský státní příslušník Valter Heinz
byl dopaden, když skicoval zdejší pevnost. Byl
zatčen.
= Dožil. Z Pešti, 22. července. Dosavadní
vládní orgán »Magyar Nemzet«, který vy-
chází již 32 let, bude v těchto dnech zaztaven.
= Cholera. Z Pešti, 22. července. (K. k. uh.
V temešském Sigetu (kom. temešský) vyskytla se
4 onemocnění, podezřelá cholerou, jež měla průběl
smrtelný. Bakteriologické vyšetřování těchto pří-
padů naní dosud skončeno. Nová onemocnění ne-
byla již hlášena.
Ze Sarajeva, 22. července. (K. k.) Se zře-
telem na nebezpečí cholery byla zde u v celé zemí
učiněna nejpečlivější opatření bezpečnostní. V po-
hraničních místech vykonává se přísná zdravotně
policejní prohlídka. Protože zejména na vodní cestě
hrozí nebezpečí zavlečení cholery, vydala zemská
vláda více účelných nařízení, pokud jde o lodní
dopravu na Sávě a jejích přítocích.
= Požár na Brenneru. Z Inšpruku, 22. čer-
vence. Včera vyhořel v turistických kruzích zní-
mý hostinec „Schelleberg“ na Brenneru.
=Fílmová statístíka. Mezinárodní týdenní
produkce filmů obnáší 2,373.000 m, což činí roč-
ní obrat 150 míl. mk.
#31
alto_textblock
#31
—
Ženská prozíravost. Zesnulá královna bel-
gická Louisa, choť krále Kristiana IX., platila za
jednu z nejvlivnějších evropských osobností poli-
tických a ne bez příčiny. Nyní, u příležitosti no-
vých bojů balkánských, vzpomíná se v Dánsku na
doby, kdy hledal se pro bulharský trůn panovník.
Mezi kandidáty byl tehdy také 21letý dánský prine
Waldemar. R. 1879 byl sice zvolen knížetem bul-
harským Alexandr Batienberský, ale když se po
7 létech musil vzdáti trůnu, byl opět mezi kandi-
dáty dánský princ Waldemar a byl také zvolen
ale na žádost své matky volbu nepřijal. Královn
Louisa radila se o osudu svého syna se státním
radou Hjort-Lorenzem, který nyní o tehdejší roz-
mluvě píše v jednom z kodaňských listů toto: „Krá-
lovna řekla mezi jiným: „Nikdy a nikdy nedáme
své svolení k tomu, aby náš syn přijal bulharský
trůn. Národnost a zájmy Řeků a Bulharů jsou pří-
liš rozdílné, nežli aby mohla býti myslitelna trvalá
shoda. Bratři v Athénách a v Sofií ſřecký král Jiř
byl rovněž jejím synem) by mohli býti okolnostm
přinucení válčiti proti sobě. Abychom předešli té-
lo strašné možnosti, o to se přičiníme, seč budou
naše síly. Náš syn v Athénách je rovněž našeho
náhledul — Nyní se ukázalo, že obava prozíravé
královny nebyla zbytečna.
= Automobílové neštěstí. Z Clermondu-
Ferrandu, 21. července (K. k.) Hraběcí manže-
lé Fernandes-Wales-Daldalaovy z Barcelony přišk
při jizdě automobilem o život. Automobil sřítil se
do řeky s výše 8 m.
=Nehoda rěckého rychlovlaku. Ze Rěky.
21. července, (K. k. uh.) Rěcký rychlík musil za-
staviti na volné trati mezi stanicemi Skradem
Susicí, protože prasklo brzdové potrubí a byle
nutno je spraviti. Mezitím přijel nákl ada
vlak, jenž vrazil do rychlíku. Posled-
ní rychlíkový vůz byl značně poškn-
zen. Nikdo nebyl zraněn. Rychlik pokračoval pak
v jízdě a dojel s malým zpožděním do Rěky.
= Obět cholery z kruhů novínářských. Z Bě-
lehradu, 22. července. Válečný korrespondenl
novosadského listu „Srbstvo dr. Petrovič ze-
mřel ve Štipu na choleru.
#32
alto_textblock
#32
Umělecké výstavy na Moravě.
#33
alto_textblock
#33
L
Výstava čtyř ve Štramberku.
Umělecké výstavy ve Štramberku mají už svoje
jméno a zvuk v uměleckém životě Moravy. Již
páté léto otvírá se v tomto rozkošném městě umě-
lecká výstava. Letošní výstava je umístěna v upra-
vené kreslírně nové školní budovy a je otevřena
od 29. června do 8. září. Je to exposice čtyř uměl-
cá: D. Blažfěka, St. Lolka, Jak. Obrov-
*kého a J. štursy, kteří vystavují tu celkem
116 čísel, z čehož je 105 obrazů a 11 skulptur. Vý-
stava je bohatá početně, a působí silným dojmem
co do hodnot vystavených prací.
Oldřich Blažíček je zastoupen 49 čísly. Je
podivuhodná píle a bohatost eujetů tohoto mladého,
nadějného žáka Schwaigrova. Štramberská výstava
ukazuje celý okruh uměleckých zálib i činnosti Bla-
žičkovy. Jeví se v ní jako poctivý a svědomitý ma-
liř kostelních architektur a interieurů z chrámů
pražských sv. Víta, sv. Mikuláše a židovské syna-
gody, i z dílen svatovítských, jsou to dobře známé
obrazy už z jiných výstav. Kamenická dílna vy-
stavena je také v Hodoníně. Tento obraz souvisí
jak sujetem, tak podáním s novými obrazy Bla-
žíčkovýmí, s jeho studiemi ruchu dělníckého v le