183. «lato.

T FRAISE!, dne 12. července 1914,

39. ročník.

Redakce, administrace a expedice i Praha, Pstroaaova ulice, číslo pop, 200-11. — Ne- frankované dopisy se nepřijímají a rukopisy se nevracejí. — Nezapečetčné reklamace jsou pocta prosty. — Inserty účtujeme levné a při častžjU Inserd poskytujeme zvláitnl výhody. HČECH“ vychází denné o 6. bodiné ranní. V pondéll a po svátku o 12. bodiné poledni.­ — Jednotlivé číslo za 6 haL — Učet poštovní spořitelny čís. 860.790. — Telefon redakce, administrace a knihtiskárny Č. 1126. Otiskováni článků dovoleno, udán-lt pramen.

**• •

W

i

Předplatné pro Prahu s donáškou: m&íčně К 2 60 čtvrtletně К 8*40 celoročně К 33*60 Předplatné pro tuzemsko poštou: měsíčně К 3*— čtvrtletně . К 9*— celoročně . К 36*— Předplatné do cizozemska: Německa a Srbska obnáší: čtvrtletně . К 12'— celoročně . K. 48*— Předplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Belgie a Anglie: čtvrtletně . К 13*20 celoročně . К 52*80

Čtyřlcetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Václava u Nuslích od 10 —13. července.

Neděle : Sv. Cyr. a Meth., ap. slov., v Čechách.

Slunce vychází ve 4'05 h.; zapadá v 8'06 h. Měsíc vychází v 10'22 h.; zapadá v 9’27 h.

NEJNOVĚJSI ZPRÁVY. Ruský vyslanec v Bělehradě hr. Hartwig náhle zemřel Srbský projev proti starostovi sarajevskému. Ultimatum albánského knížete. Spatná známka z náboženství není na překážku­ postupu.

Z 8. července roku 1914 mohou se radovati­ průmysloví dělníci, hospodářská a lesní čeleď, malí živnostníci a obchodníci, rolníci a celá armáda pracujícího lidu: švadleny,­ posluhovačky, příručí, pradleny, domácí­ učitelé a učitelky, zkrátka celý pracující a chudý svět, neboť dne 8. července 1914 skončil permanentní výbor o sociálním pojišťování­ své porady a předloha jest hotova, aby byla předložena pro podzimní zasedání parlamentní Od roku 1908, kdy vláda osnovu pojišťovací­ podala, tvořejí výborové porady, porady­ komitétů a subkomitétů, znalecké ankety;­ sociálně i národně nejednou střetly se strany, naposud zvítězilo stanovisko vládní a stran měšťanských nad sociálními dempkraty. Soc. demokraté se sice vydávají ža spasitele­ všeho lidu dělného a slibují modré s nebe, ale v sociálním pojišťování (jako v pojištění pro nezaměstnané) měli především­ na mysli jen své organisované lidi — vláda a strany měšťácké, v nichž křesťanští sociálové a ostatní katolicko - konservativní strany měli vedení, rozšířili však pojištění na veškeré obory práce, nejen na ty, co mzdu berou, ale i na malé, chudé samostatné­ živnostníky, rolníky a obchodníky. Hlavní ráz nové pojišťovací předlohy jest, že velice rozmnožila počet pojištěnců, že zreformovala a rozšířila pojištění pro nemoc­ a úraz a že zabezpečila pojištěnému, dle toho, jak dlouho je pojištěn a kolik si

Dnešní číslo jest o 20 stranách s přílohou­ „Neděli“. — Přišil číslo vyjde zítra v poledne.

FEUILLETON.

Mojžíš. -Znáte velikolepou sochu Michel- ingelovu Mojžíše? Toto grandiosní dílo geniálního umělce? Michelangelo zbás- tiil tu dlátem, píšícím do mramoru, co poltil,­ když četl knihy Mojžíšovy. — Her. (jrim ve své studii o tomto velikém díle Jmění napsal: „Sedí tu, jako by chtěl prá- i’ě vyskoěiti. Hlavu hrdě pozvedaje z ramen 3o vyše, s rukou, pod jejíž paží odpočívají lesky zákona, sáhaje ve vous, který v těž- cých proudech padá na prsa, s hluboce od- lechujícími chřípějmi a s |ústy, na jichž rtech ako by se chvěla slova. Takový muž za- isté mohl krotiti bouřící se lid, a jako pilující­ magnet pouští i mořem vésti jej :a sebou.“ Tukový Mojžíš, ieden z nej.větších mir-

platí, částku pro stáří — starobní rentu. Obci za obtíž nebude nikdo muset; s úsporami­ a starobní rentou jaks taks vystačí. Tato renta bude se piatiti po dokonaném­ 65. roku života, a mají na ní i vdovy a sirotci určitý podíl. Stát na pojištění přispěje z počátku jen 2 mil. korun, v sedmém roce I71/2 mil. kor., v roce 40. už bude třeba lOOmilionového státního příspěvku, který nemůže býti jinak sehnán nežli novými daněmi dle hesla: „Jeden­ za všechny a všichni za jednoho !“ Také zaměstnavatelé si poplatí: v průmyslu a živnostech­ 70 mil. koř., v hospodářství polním a lesním 28 mil. kor., v dolech 9 mil. kor., v obchodu a dopravě 26 mil. kor., celkem asi 140 milionů korun. Celkem zaplatí dělníci­ i zaměstnavatelé asi 330 mil korun ročně všech příspěvků. Co se tu sejde dohromady­ peněz! Co přibude úředníků a kancelářské­ práce! ) . Při sociálním pojištění doufali sociální demokraté, že zmocní se pojišťovací opravy­ a zavedou velký počet nových sinekur a posílí svůj vliv: к jejich veliké zlostí zase jim sklaplo: pojišťovací práci kancelářskou­ povedou okresní pojišťovací ústavy, zemské ústavy a ústředna vídeňská — odtud tajená i zřejmá zlost sociálně-demokratických orgánů. Permanentní výbor překonal na konec šťastně i spor o úřadovací řeč a teď miliony­ chudých pojištěnců toužebně čekají, aby předloha stala se zákonem. „Pán Bůh dá, že pojištění začne už rokem 1915,“ těší se lidé pracovní. Ale pomalu­ s nadějemi! Půl druhého roku museli čekati úředníci a zřízenci státní na sankci své služební pragmatiky! A parlament sotva na podzim bude dělným, protože německá obstrukce zarazila práce českého sněmu a protože soc. demokraté demonstrují jen proti absolutismu a § 14., ne však pro brzké vyřízení­ sociálního pojištění. Ale doufejme, že důtklivá žádost millionů chudého pracovitého žů, byl rozeným vůdcem a zákonodárcem svého národu. Náš slavný mistr Bílek také vytvořil svým dlátem Mojžíše. Mohutností koncepce má mnoho podobného s arcidílem italského mistra. Rovněž veliká, řekl bych lví hlava, s bujnou kšticí a bohatým, vlnivě splývajícím­ vousem, vyznačuje Bílkova Mojžíše. Ale není to vůdce lidu, je to s v a t o p i s e c. Sklání se nad svitkem papyrusu, do něhož píše počátek svého Pentateuchu. Mojžíš ve hlubokém zamyšlení, jako by naslouchal hlasu, mluvícímu z jiného světa, a psal, co jednou ponese celý duchovní svět, co bude věčným názorem člověčenstva, o Bohu, stvořiteli. Bílkův Mojžíš je mystický prorok, jenž jako by viděl stvoření světa.­ Jako by stál u kolébky světa a sledoval jeho zrození od prvního počátku kosmické pralátky, až do úplného jeho vývoje. Mojžíš oděl velikolepou svoji kosmo- gonii v šat básně, a odevzdal ji úctě a obdivu­ lidstva. Vidí Hospodina rozkazujícího; pracujícího tvůrčím svým slovem na díle

lidu, která s toužebností na sociální pojištění­ čeká, obměkčí srdce zatvrzelých politiků­ a že najde se nějaký východ z problému:­ „Bez českého sněmu žádná říšská rada!“ Doufejme, že cit lásky к bližnímu a humanita, které v osnově sociálního pojištění­ tak krásně vyjádřeny jsou, nabudou vrchu nad spory národními a že přání nesčetných­ zástupů po zákonité pomoci v nemoci,­ úrazu a stáří přivede к rychlejší zralosti­ otázky politického a jazykového práva! Mozolovité ruce zvédají se к vám: národní­ sokové, smiřte se!

Co nám schází. Neřekneme nic nového a nic překvapujícího­ tvrdíme-li, že jest to veřejný, náš tisk, noviny všech směrů a jazyků, které v první řadě rozněcují národnostní sváry. Plnými měchy­ rozdmýchli jí oheň sporů a nenávisti, že plameny jeho vysoko šlehajíce zasahují sže- havými svými jazyky každý trám, který — byť i v závratné výšce — přece jen mohl by býti mostem přes propasti a rozsedliny národnostních rozdílů. Celé sudy petroleje lejpu do tohoto ohně a vhazují doň nej- špinavější cáry. Těžké a dusivé mraky dýmu zahalují vše v neproniknutelné temno, v němž tak dobře daří se podkopnické práci připravující­ starobylé naší vlasti neslavný konec. Kdekoliv hotoví se dva národy smířlivě podati si ruce, objeví se ihned meě novin, který srube hlavy „zrádců národa“ poctivě o smír usilujících. — Noviny jsou to, jež udržují věčný oheň národnostních svárů a nenávistí. ! V celém Rakousku nemáme ani jediného orgánu, jejž by nacionalismus nebyl spoutal a neučinil si ho služebným. V šírých krajích a zemích Rakouska není ani jediného listu, který by zásadně a všude stavěl do popředí myšlenku rakouskou, a který by poctivě se své moudrosti. Ve věčné tmy nejprvé padá světlo, dále spatřuje vzduch, který jako veliká plena obaluje chladnoucí zemi, vidí oddělování se vody od země, jež vynořuje­ se z propastí vod. Čtyři elementy, základní podmínky života, jsou připraveny a čekají na další rozkazy Páně. — A Mojžíš­ hledí dále. Spatřuje prvé organismy, pohybující­ se ve vodách, vidí ptactvo, poletující­ ve vzduchu, zvířata čtvernohá a konečně­ — člověka. . ; Líěí postup od nejnižšíhb к nejvyššímu. Tuší vývoj. Vývoj, nikoli ve smyslu těch, kdo musí vymýšleti nové, životu, zákonům přírodním a nynějším poměrům zcela protichůdné­ theorie, aby stůj co stůj vysvětlili původ světa bez Boha, bez intelligentní „prasíly“ a prarozumu. Mojžíš správně lící velikolepý postup, o jakém svědčí sama země ve svém tajemném klínu. — < Již Ampére, slavný zakladatel elektrodynamiky,­ před 80 lety o kosmogonii Mojžíšově prohlásil: „Buď byl Mojžíš tak vědecky vzdělán jako my, anebo byl od Boha osvícen.“ —