ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 59ebfb80-8f0c-11dd-bee2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 33
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetl.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve středu 19. února 1913.
#3 alto_textblock #3
Čísle 49.
#4 alto_textblock #4
Na rannl a večerní listy přodplácí se V Praze v admlnistracii a měste. . . . . . n čtvrt lata . . . . 8 K — s dvoji donáško sle Rrista ! . : kel ve fliálkácht na měslo . . . 9 K 60n Poštou: n Bvr leti! . . . Ken s drojí zlsllkou na měsle. . . . na čtvrt iotá : . K di
#5 alto_textblock #5
slaoe šla
#6 alto_textblock #6
V drobném prodejie ranní člslo o sobě . za 8h večerní . . . . . . . za dh Ve fliálkách na vankově- ranní čislo . . . . . .l večerni . . . . . . . 5 lnseráty plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá administrace v Marlanské ul. , a Tam nacházejí se táž redakce, tiskárna a oxpedies „Národnich Llstů Rukopisv so novraceji
#7 alto_textblock #7
Optimismus hr. Berchtolda. V neděli a v pondělí byla ve Vídnio pět porada všech tří ministerstev, spo- lečného, rakouského a uherského. Tak zva- ná vojenská opatření trvají dosud, jest tře- ba na ně peněz, a sice více peněz, než mi- nistr vojenství předpokládal v poslední spo- lečné konferenci na počátku roku a proto oběma ministrům financí dán pokyn, aby peníze opatřili. Mimo to hr. Berchtold po- kládal za potřebné, informovati své kolegy o nejnovější mezinárodní situaci, v níž zvláště poslání prince Hohenloha hraje vy- nikající úlohu. Z toho, co z Berchtoldova exposé proniklo na veřejnost, možno sou- diti, že mezinárodní situace jest chatrná, ale není zatím beznadějná; o výsledku poslání Hohenlohova pak se dovídáme, že není tak špatný, jak se o něm veřejně píše. Mezinárodní situace, vykládal hrabě Berchtold, není tak nepřízniva, jak se líčí. Naděje na hladké vyřízení sporných otázek se nezmenšíla a vyhlídky, že mír se za- chová, spíše se zlepšily, než zhoršily. Potí- že činí síce spor bulharsko-rumunský, jenž se vyvinul jinak, než se předpokládalo, ale i tu jest naděje na přátelskou dohodu. Pře- cházeje k poslání prince Hohenloha, pro- hlásil je hr. Berchtold za úspěšnější, než se všeobecně míní, ba jsou prý důvody, pro které možno býti s jeho výsledky úplně u- spokojeným, byť se dosud neprojevovaly makavým způsobem. List císaře Františka Josefa i carova odpověď opravňují přátele míru k nejlepším nadějím. Snad prý už nejbližší velkonoce přinesou vyjasnění a- spoň v hrubých obrysech a až se v květnu shromáždí delegace, naleznou všechny kri- tické otázky aspoň v hlavních bodech roz- řešení. Výklad hr. Berchtolda přes všechnu snahu, vylíčiti mezinárodní situaci v bar- vách co možná světlých, poskytuje přec jen obraz velmi ponurý. Dovídáme se z něho, že situace by mohla býti horší, než je; že jsou obtíže, které se dají odstraniti s na do velkonoc; že s výsledky poslání prince Hohenloha můžeme býti s koro spokojení; že spor bulharsko-rumunský je vážný, ale nikoli beznadějný. Ze zprávy ministra vo- jenství dovídáme se mimo to, že „vojenská opatření“ pohltila již 400 milionů korun a budou vyžadovati dalších milionů, neboť — neboť hr. Berchtold se ve svém výkladu buď vyhnul jedné otázce, která zajímá ši- rokou veřejnost, nebo o ní také podal zprávu, ale pro veřejnost jí zatajil: otázce albánské. A právě tato otázka hraje důležitouú- lohu, jde-li o posouzení poměru Rakouska k Rusku a výsledku poslání prince Hohen- loha. Jako hr. Berchtold ve společné mi- nísterské poradě, tak i oba jeho orgány vídeňský i peštský, hned po návratu prince Hohenloha z Petrohradu projevily uspoko- jení nad úspěchem jeho poslání. Úspěchu dopomohla prý změna situace na balkán- ském poloostrově, kdež po vítězné válce vznikají úplně samostatné státy, které se již obejdou bez cizího poručnictví, proto přestanou se tam křížiti vlivy ruský a ra- kouský a tím odpadne hlavní příčina napjatosti mezi oběma sousedními velmo- Vysvětlení takové mohlo by uspoko- jiti, kdyby hned druhého dne týž orgán h Berchtolda nebyl přinesl komentár ke své- mu oznámení a nebyl připomenul světu známou pravdu, že i Rakousko je v držen části balkánského poloostrova, že je tedy vlastně také balkánským státem a má prá- vo, řídíc se heslem „Balkán balkánským národům“, spolurozhodovati o osudech balkánských národů. Rakousko ponechá- vá si tedy právo uplatňovati svůj vliv na Balkáně, poručníkovati dále balkánské stá- ty a tváří se při tom tak naivním, jako b věřilo, že Rusko skutečně se vzdá nyní všeho vlivu na Slovany balkánské, jimž by- lo po staletí nezištným ochráncem a prv- ním osvoboditelem ze jha tureckého. Obsah listu císaře Františka Josefaa carovy odpovědí je dosud pro veřejnost lajemstvím; to, co se o carově odpovědi posledních dnech psalo v některých zápa- doevropských novinách, dnes se rozhodně popírá. Nevíme tedy, byla-li v obou listech jaká zmínka o Albanii a jejím příštím ohra- ničení. Ale z toho, co o komentáři Berch- toldova orgánu píší ruské listy všech poli- tických směrů, a zejména z odpovědi, za- slané carem Mikulášem na pozdravný te- legram „slovanského banketu“ petrohrad- ského, nutno zavírati, že ani národní, ani úřadní Rusko nepomýšlí vzdáti se své od- věké péče o balkánské národy a tím méně jest ochotno ponechati je neobmezenému a ničím nerušenému vlívu rakousko-uher- skému. „Rakousko — píše „Rěč“, orgán posl. Miljukova — vyzývá Rusko, aby za- pomnělo na balkánské otázky, avšak Ru- sko zůstane nadále věrno svému dějinné- mu úkolu a bude podporovati balkánské Slovany. Tím octnul se konflikt mezi obě- ma velmocemí na půdě, která silně omezu- je možnost vzájemných ústupků, neboť ne- jde již o jednotlivé otázky, nýbrž o celý životní zájem. Oba státy octly se tím ve slepé uličce, ze které jest jen jediné výcho- díště: srážka zbraní.“ Liberální „Russkoje Slovo“ píše podobně: „Přání Rakouska, přičleniti balkánské státy dle jména k Evropě a Rusko zbaviti jeho historického poslání na Balkáně pod záminkou, že bal-
#8 alto_textblock #8
cemi.
#9 alto_textblock #9
kánské státy staly se nyní samostatnýmí sláty evropskými, jež nemají už zapotřebí ruské podpory, jest s ruským stanoviskem naprosto neslučitelno. S tohoto stanoviska jsou všechny balkánské státy přirozenými spojenci Ruska v Evropě. Východní otáz- ka není nynější válkou ještě rozřešena. Zbývá otázka Dardanel, kterou musí upra- viti Rusko. Až Rusko bude pánem Darda- nel a přirozeným sousedem balkánských národů, spojí se jich osud ještě těsněji s o- sudem Ruska. O uvolnění styků Ruskas Balkánem nemůže býti řeči, naopak, ny- nější válka způsobí, že balkánští národové spojí své zájmy se zájmy ruskými.“ Takovým tonem volá celá ruská veřej- nost do Rakouska a ohlas toho volání za- znívá již i od ruského dvora. Kde je tu pod- klad pro optimistické názory hr. Berchtol- da? My známe jen jediný takový podklad. Uznati poctivě, že Balkán patří jen bal- kánským národům, celý Balkán i s Albá- nií, a ponechati balkánským národům, aby si své otázky vyřídili sami mezi sebou is otázkou albánskou.
#10 alto_textblock #10
Obnovené vyrovnací kon- ference česko-německé.
#11 alto_textblock #11
Z Vídně, 18. února. O 144. hod. odpol. dostavili se do mini- sterstva vnitra členové osmičlenného jazyko- vého výboru českých stran poslanci: dr. B Pacák, dr. Kramář, dr. Fiedler, dr. Koerner, dr. Rašín, dr. Viško vský. Bukvaj a jako zástupcové konservativního velkostatku hr. Clam-Martinic a dr. B princ Schwarzenberg na poradu, která trvala přes 4hodiny a které se zúčast- nili jako zástupcové vlády ministerský před- seda hr. Stürgkh, ministr vnitra svob. p. Heinold, mistodržitel kn. Thun a dvorní rada z ministerstva vnitra svob. p. Eich- hoff.h O konferenci bylo vydáno toto komuniké: „Členové osmičlenného jazykového výboru českého dostavili se dnes do ministerstva vnitra, by vyslechli sdělení o sta- novisku vlády v otázkách, týka- jicích se vnitřního jazyka u stát- ních úřadů v král. Českém. Po sděle- ní, jež jím tam byla učiněna, prohlá s il čeští členové výboru, že svoje ná- vrhy o dalším postupu předlož příslušným orgánům svých stran k rozhodnutí.“ Z Vídně, 18. února. „Deutschböhm. Corr. oznamuje prý z vůdčích kruhů německých poslanců z Čech: Německý osmičlenný komitét konati bude zítra dopoledne pora- du o taktickém postupu v odpolední konfe- renci s minísterským předsedou které přítomen bude také místodržitel krá- lovství Českého kníže Thun a ministr vnitra bar. Heinold. Sdružení německých po- slanců z Čech svoláno je na 20. t. m. ke schů- zi, aby vyslechlo zprávu osmičlenného komi- tétu o informačních sděleních mi- nisterského předsedy. Příští týden svolána bude pravděpodobně opět plenárn schůze klubů německých poslanců na zem- ském sněmu českém.
#12 alto_textblock #12
Tisková kancelář dodala tuto zprávu: Z Vídně, 18. února. (K. k.) Za předsedni- ctví ministra vnitra a v přítomnosti minister- ského předsedy a místodržitele knížete Thuna konala se dnes v ministerstvu vnitra ústní po- rada o úpravě jazykové otázky u státních úřadů v Čechách. K tomu cíli dostavili se zá- stupci konservativního velkostatku a několik zástupců klubu českých poslanců. Jednalo se povšechně o hlediscích, na něž by při zá- konné úpravě tohoto předmětu vláda v jed- notlivých bodech byla nucena vzíti zřetel
#13 alto_textblock #13
FEUILLETON.
#14 alto_textblock #14
(Kniha dopisů.) — Těším se od ně- kolika dnů knihou dopisů. Dopisů velmi dů- věrných; nesvádějí s cesty, nezakrývají, ne- maskují. Upřímně a otevřeně vypravují o po- hyblivém toku života, o jeho starostech i sna- hách, nesnázích a nadějích. Ničeho nejsou vzdáleny tak, jako odhrnout roušku před autorem ztrnulým ve slavnostní postoj. Jsou bezprostřednost sama, A přece jen ten, který je psal, neztrácí ničeho v našich očích. Zají- má-li na začátku knihy, na konci budí úctu a ještě víci když jsi se s ním rozloučil, je ti, jakoby tě opouštěl dobrý soudruh, na něhož možno spoléhat. Přímá mysl, věrné srdce předem celý muž, který necítí zodpovědnosti než před vlastním svědomím Dopisy jsou adresovány ženě, chotí Dlouhých 17 let psala je ruka, o níž bychon se spíše nadáli, že ovládá meč než pero. Z růz- ných konců a koutů Evropy přicházely do Čech, jednou v brašnách císařských kurýrů. jindy opatrovány některým spřáteleným dů- stojníkem nebo diplomatem. Snad ulpělo na nich něco střelného prachu; vždyť většinou vzaly svůj vzník na válečných taženích, v tá- boře, v etapních zastávkách, byly vrhány na papír zatím co přícházely a odcházely ordo- nance, nebo v chvílích, kdy se právě zavřely dveře za kterýmsi vyslancem, jenž měnil poli- tickou mapu Evropy. Ale jejich kouzlo záleží v tom, že zpod nesčíslných údajů dějinného dosahu vynořuje se vždy hluboce lidsky cítíe srdce. Jedno z nejpohnutějších období evrop- ských dějin, léta napoleonská, obsáhá tato korespondence. Začíná rokem 1799, kdy mla- distvý generalmajor kníže Karel Filip Schwar-
#15 alto_textblock #15
Nové těžké obžaloby proti Lukácsovi. Z Vídně, 18. února. (Zvl. telef, zpráva „Nár. Listá ) Hr. Jul. Andrássy, hr. Albert Ap- ponyi a hr. Aladar Zichy uveřejňují toto prohlášení: Zoltan Dessy vznesl těž- kou obžalobu na m.-p. Lukácse. Di- kaz o žalobě té soud, vládu zastupující, ne- připustil, jen aby zjednal obviněnému m.-p. Lukácsovi zdání a formu satisfakce. Avšak tato věc, která dotýká se veřejné počestností. nemůže býti odbyta formálním vyřízením skutkové povahy a vnuceným zastřením. Chceme tedy p. Lukácsovi dáti přiležitost, by si zjednal místo satisfakce formální satis- fakci skutečnou a prohlašujeme tedy, že jsme se přesvědčili o pravdě těchto fakti Pan Lukács dostal o Uherské banky 4 miliony přesahujíc suímu za různé obchody mezi bankou a stá- tem: Za příčinou prodloužení smlouvy o pro- dejí soli dostal peníze ty z tajných výdajo- vých položek uherské banky, aby jimi volně disponoval. Tato suma, ačkoliv je kvitová- na státními úřadníky, nebyla ni- kdy p. Lad. Lukácsem státní po- kladně odevzdána. O této sumě ministr financí (Lukács) nikdy neučinil žádných účtů, nýbrž užil peněz těch k úhradě vý- dajů na volbu členů vládní stra- ny. Kvitance uchovávají se ještě nyní Uherskou bankou. Pan Lukács užil příležitosti jednaje jménem státu k tomu, aby vládní straně zjednal nezákonné výhody majetkové. Tuto obžalobu vznášíme, znajíce docela skutečnost a jsouce si vědomí oprav- dové zodpovědnosti svoji a očekáváme, že budeme pohnání za tvrzení svá zákonem ku zodpovědnosti. V Pešti, 18. února 1913. Hr. Jul. Andrássy, hr. Albert Apponyi, br Aladar Zichy
#16 alto_textblock #16
skými časopisy v petrohradských telegramech sdělený obsah od- povědi, kterou car Mikuláš dal na vlastnoruční dopis císaře a krále Františka Jo- sefa, jest úplně bezpodstatný a že byl reprodukován ve formě. spočívající na holém výmyslu. Přímá jednání o balkánské otázce mezi Vídní a Petrohradem. Z Vídně, 18. února. (Zvl. teléf. zpr. „Nár Listů“.) Jak se z dobře zpraveného pramene dovídáme, jsou právě vedena vyjied- návání o celém komplexu bal- kánské otázky přimo mezi Vídní a Petrohradem. Jde zejména nejen o Skader, nýbrž i o ohraničení Albán- ska vůči Srbsku. Bylo s námi sděleno, že vyskytly se velmi značné rozpory mezi sta- noviskem Rakouska a Ruska, přes to však je naděje na dohodu, neboť i s rakouské strany přiznávají se vítězi určitá větší práva než národu, usilují- címu o samostatnost.
#17 alto_textblock #17
Rumunsko a Bulharsko. Čm. Ze Sofije, 18. února. (Zvl. telegr „Nár. L.“.) Vládní kruhy včera večer pro- hlašovaly: Napětí s Rumunskem povolilo. Podrobnosti této zprávy však ukládajíji- stou reservu v příliš optimistickém posu- zování situace. Dnes máme před se- bou pouze jednu příznivou ckol- nost. V sobotní konferenci s bulharskými delegáty rumunský vyslanec nadhodil mož- nost svého odjezdu. Dnes již nemluvil o ta- kovém příkrém kroku, a je známo, že ne- obdržel žádných instrukcí. Vyjednávání mezi oběma vládamise přesunulo do Bukurešti. Co se tam děje, ne- víme, mluví se však o novém sprostředko- vacím návrhu: Bulharsko by postoupilo Sili- strii a Rumunsko by se zřeklo koncese na černomořském pobřeží. Ze Sofije, 18. února. (K. k.) „Mir“ tyrdí na základě spolehlivých informaci, že vzrostly vy- hlídky na přátelské rozřešení bulharsko-rumunské- ho sporu. Mírmezi Bulbarskem a Rumun- skem není tak ohrožen, jak se za t
#18 alto_textblock #18
Lukácsovo prohlášení. Z Pešti, 18. února. (K. k. uh.) Předseda ministerstva dr. šl. Lukács uveřejňuje toto prohlášení: Výsledek politické akce Zoltana Dessyho dle všeho nedá spáti vůdčím oposič- ním politikům. Tomu nasvědčuje též prohlá- šení, uveřejněné v dnešních večernicích a po- depsané hr. Juliem Andrássym, Albertem Ap- ponyem a Aladarem Zichym. Jmenovaní pá- nové, kteří přivedli politiku oposičních stran šťastně do slepé iličkyslují nyní zřejmě o to, aby svedli jurisdikcí na vedlejší kolej. Ne- chci se sám tim zabývati, jakého druhu jsou jmenované skutečnosti, o jejichž správnosti se jmenovaní pánové přesvědčili. Při příleži- tosti budeme se moci vrátiti též k této otáz- ce. Protože však každý nepředpojatý člověk této země jest přesvědčen, že jmenovaní pá- nové se neřídí nikdy tak velice přáním po vyjasnění pravdy jako spíše snahou zni- čiti mne, jejž politicky nemohli poraziti. podáváním žalob politického rázu v rámci trestního řízení, pokud možná v morálním směru, nemohu ke svému největšímu polito- vání nikterak podporovati tuto jejich snahu. čelící k tomu, aby normální průběh jurisdikce byl tímto způsobem porušen. V Pešti, 18. února 1913.
#19 alto_textblock #19
m á. —
#20 alto_textblock #20
Z Petrohradu, 18. února. (K. k.) P etrohra- ská telegrafní agentura dovidá se z příslušného místaj Všeobecná politická si- tuace, která se utvářila následkém bulhar- sko-rumunského vyjednávání, nij ak neopravňuje k pessimistickým názos rům v jisté části tisku. Vyjednávání mezi kabinety v Sofiji a Bukurešti nebylo pře- rušeno. V připadě, že by toto přímé vyjednávání nevedlo k úplné dohodě, měly by obě vlády všechny prostředky, aby sporná zále- žitost byla předložena rozhodčímu soudu velmocí. Možno se domnívati, žev Rumunsku stejně jako v Bulharsku převládá vědo- mí těžké zodpovědnosti, která by padla na onu stranu, jež by sáhla k násilí, dokud nebude vyčer- pán zmíněný pokojný prostředek ku rozřešení spo- ru. Konečně budiž uvedeno, že všechny velmoci jednomyslném přání odstraniti možnost konfliktu stejnou měrou usilují, aby otázka ta byla pokojnč rozřešena. M. Z Kolína n. R., 18. února. (Zvl. tel. »Národních Listů«.) V berlínském telegramu »Köln. Ztg.« ujišťuje se, že naděje, že nedojde k roztržce mezí Bul- harskem a Rumunskem, opírají se nyní o bulharský sprostředkovací návrh. jenž, jak se zdá, mohl by vésti k odstranění překážek, Také v londýnských politických a diplematických kruzích jest dle londýnské depeše »Köln. Ztg.« nálada klidnější, když se poznalo, že ruská vlád se poctivě snaží mezi Rumun
#21 alto_textblock #21
Dr. Ladislav šl. Lukács.
#22 alto_textblock #22
Válka na Balkáně.
#23 alto_textblock #23
Pravda o vlastnoručním listu carově. Smyšlenky o jeho obsahu. Z Petrohradu, 18. února. (K. k.) »Petrohradská telegrafn agentura« dozvídá se z au tori- tativního pramene, že cizozem-
#24 alto_textblock #24
zenberk — neboť on jest autorem knihy — opouští svou choť, svou „něžnou přítelkyni Nany, s kterou se před několika měsící ože- nil, aby vytáhl proti Francii. A končí o 17 let později dopisy autorovými ve Vídni, kde maršálek Schwarzenberk, vítěz lipský, ně- kdejší vrchní velitel armád protinapoleon- ských, předsedá rakouské válečné radě. Jaká to změt události! Roku 1799. je Schwarzenberk brigádníkem v armádě arci- vévody Karla, která vítězí u Stockachu a vál- čí ve Švýcarech. O rok později, již jako polní podmaršálek, bojuje pod arcivévodou Janem v nešťastné bitvě u Hohenlinden. A zase pro změnu diplomatické poslání: jede do Petro- hradu tlumočit přání svého císaře caru Alex- androvi, jenž nasťoupil na trůn. Pak tři léta klidu, strávená většinou na oblíbeném Orlíku. Roku 1805 je však u ba- vorské armády, pod Mackem. Při ulmské ka- pitulaci podaří se mu prosekat se s 12 eska- dronami a zachránit před zajetím mladého arcivévodu Ferdinanda. O čtyři léta později krátké vyslancování v Petrohradě, odkud se vrací právě několik dní před bitvou u Wa- gramu. Za nedlouho stane se rakouským vel- vyslancem v Paříži s důležitým posláním při- pravit zásnuby arcivévodkyně Marie Louisy a Napoleona i upravit vztahy mezi oběma státy. Získá si důvěru Napoleonovu, s jehož svolením převezme roku 1812 vedení rakou- ského pomocného sboru při výpravě do Ru- Posléze nastane rok 13. Schwarzenberk odjíždí na jaře do Paříže, aby jednal o míru. Po nezdařeném pokusu je postaven v čelo
#25 alto_textblock #25
hlavní armády, operující proti Napoleonovi. utrpí porážku u Drážďan, vynahrazuje si ji však vítězstvími u Chlumu, Lipska a na fran- couzské půdě u Arcis-sur-Aube, Roku 1814 chystá se se sbory, rozloženými kolem Heil- bronnu, překročit Rýn; ale zatím došlo ku Waterloo. S definitivním pádem Napoleonovýmje také ukončena vojenská a možno říci i životní dráha Schwarzenberkova. Vítěz lipský, starý praktik, zdá se starým železem mladým theo- retikům a salonním generálům. Jeho vlív, ač je předsedou válečné rady, klesá. Připraví mu to mnohou těžkou chvíli. Hořkost překypí- je stižen mrtvicí. Léčí se nějaký čas v Praze, později u odborného lékaře v Lipsku. A tam umírá; přežil jen o 7 let tamější své vítězství. Člověka, jehož život byl tak úzce spiat s tolikerými válkami, představovali bychom si jako vojáka pyšně řinčícího šavlí a nikdy krví nedosyceného. Nebylo by však většího omylu, než soudit tak o Schwarzenberkovi Neboť generál, jehož život jsme sledovali nemá v sobě nic z renaissančního condottiera. Nemiluje války pro válku; vojenské řemeslo je mu jen nástrojem míru a celkem vzato věc čím dále tím odpornější. Nebylo snad tak u něho vždy. Na Orlíku je zachován jeho portret od Horwärtera. z doby, kdy byl plukovníkem Zischwitzových kyrysníků. Vyholená, růžová tvář, s bílou pa- rukou — zcela ve vkusu 18. století. Pohled má v sobě cosi záletného a dobrodružného Je patrno, že tento mladý jízdecký důstojník miluje bitevní seč stejně jako krásné ženy. Ale za nedlouho změní se tvář a spolu s ní i povaha. Sňatek s půvabnou Marií Annou hraběnkou z Hohenfeldu přivede ku platnosti vlastní jádro Schwarzenberkovy by- tosti. Neboť tento voják je ve své podstatě
#26 alto_textblock #26
ska.
#27 alto_textblock #27
*) Briefe des Feldmarschalls Fürsten Schwarzen- berg an seine Frau. Herausgegeben von Johann Friedrích Novák. Vídleň 1913.s
#28 alto_textblock #28
skem a Bulharskem přivodit smírné vyrovnání Dle sofijské depeše došla do Sofije z Bukurešti zvěst, že tamní rolz- hodující kruhy prohlašují, že úplné uvolnění situace lze c nejdříve očekávati. Z Petrohradu, 18. února. »Novpje Vremja« uveřejňuje dnes článek o ru- munsko-bulharském vyjednávání a prohla- šuje, že kdyby Rumunsko obsa- dilo Silistrii, padá plná zodpo- vědnost za důsledky kroku to- hoto na Rumunsko a Rusko by pak volně rozhodlo o svých opa- třeních. Z Bukurešti, 18. února. (K. k.) Zá- stupci velmocí dali z rozkazu svých vlád rumunské vládě na srozuměnou, aby před použi- tím nejkrajnějších prostředků dovolala se pomoci velmocí ke urovnání bulharsko - rumunského sporu.
#29 alto_textblock #29
Rakousko a Srbsko. Sl-k. Z Bělehradu, 18. února. (Zvl. tel. zpr. »N. L.«) Zde se s velkým napětím očekává výsledek konferencí společné mini- sterské rady ve Vídni. Časopisy zazname- návají Kramářův úvodnik »Slovanské věcia. (Viz poslední zprávy.)
#30 alto_textblock #30
Z parlamentních výborů.
#31 alto_textblock #31
Finanční výbor- Debata o prohlídce knih. Z Vídně, 18. února. (Zvl. tel. »N. L.e) Ve výboru finančním byla debata o pro- hlídce knih uzavřena. Jest však přihlášeno na 20 řečníků, jejichžto výklady vyplní snad zejtřek a pozejtřek, takže není naděje, že výbor práce své tento týden skoncuje.
#32 alto_textblock #32
Posl. dr. Damm dovozuje, že staré daně z ob- jektů a daně výnosové nemohou již uspokojiti, ze- jména daň pozemková zatěžuje nestejnoměrně. Daň pozemková musí padnouti a musí býti zavedena všeobecná vzestupná daň z přijmů, které musí býti přiznán takový vývoj, aby mohla vyhověti všem na ni kladeným požadavkům. Jednou z nejdůleži- tějších pomůcek k tomu jest prohlsdk a knih. Prohlídka knih nesmí se státi na jedné straně zatí- žením, odiem, na druhé straně reservátem a před- mětem jistých právních následků pro určitou sku- pinu zájemníků, totiž pro obchodníky. Nesmí se vztahovati jen na řádně vedené obchodní knihy, poněvadž jednostranné zatížení jednoho stavu není slučitelnou s moderními názory a muselo by vésti buď ke zrušení prohlídky knih nebo k závaznému vedení knih. Nevede-li poplatník knihy, pak nesmí to zhoršiti jeho situaci vůči berním vyměřovacím orgánům. Proto smějí kontumační následky nastati jen tehdy, odpírá-li poplatník předložiti knihya pomůcky, o nichž je zjištěno, že je má. Prohlídka knih nesmí též vésti k tomu, aby se vyvinuly určitá praxe nebo zvyk, že knihy musí býti vedenyv nějaké určité formě. Ustanovení obchodního zá- kona o důkazní síle obchodních knih, nesmějí býti přenášena na zcela jiný obor, jenž by měl takový dosah, jaký mají ustanovení o prohlídce knih. Nej- prostší zápisky nezadají, pokud jde o jich věro- hodnost, v ničem ucelenému vedení knih. Orgány. jež mají prováděti prohlídku knih, mají býti jiné než berní ukládací orgány. Prohlídka knih má se díti znalci z příslušněho pramene příjmů a z pří- slušného knihovního odboru. Znalcí měli by se bráti ze seznamu za tím účelem sestaveného. Řeč- ník se obává, že přeložením prohlídky knih do řízení trestního bude dán popud k zahájení trest- ního řízení. Řečník nemůže zůstati nepřístupným k důvo- dům, jež dr. Licht přednesl v ohledu národnost- ním a sociálně-politickém, aby obhájil, že náhled do knih má svěřen býti vyšší instanci. Prohlašuje konečně, že bude hlasovati pro Lichtovy návrhy. Posl. Lang obrací se proti neoprávněné agi- taci proti náhledu do knih. Pokládá náhled do knih za dobré a nutné opatření, jež jest skutečnou ochranou poctivě přiznávajícího poplatníka. Pokud se týče námitky, proč také sedlácí nepodléhají ná-
#33 alto_textblock #33
člověk něžného srdce, přítel klidného, idyli- ckého života uprostřed volné přírody, v blíz- kosti své rodiny a několika oddaných přátel Je to kavalír, jenž nejraději zůstává v zátišt svého panství. Nikdy mnoho se nezabýval fi- losofií, jeho vztah k umění rovná se takořka nulle. Ale ještě lhostejnější je k rušnému ži- votu dvorskému nebo k lesku skvělých spo- lečenských salonů. Nezná krásnějších okamžiků než jsou ty. které strávil v otevřené přírodě, v milé důvěr- nosti stromů a prostých, konvencí nespouta- ných rozhovorů. Jsa na sta mil vzdálen o svého Orlíku, uprostřed válečného shonu, stará se o to, aby na panství byly sázeny hojné stro- my a s rozkoší prodlévá ve výčtu jich jedno- tlivých druhů. Z Rudné v ruském Polsku, roku 1812, píše: „Zatím, drahoušků, pečuj mio Orlík, připrav mi tam milý útulek, piš mio všech sadech, o všech cestách, o všech místeč- kách, které máš ráda, neboť tak se i mně stanou nezapomenutelnými a sama víš, že není stromu ni koutku, kterého bych neznal; na po- chodu a vůbec kdykoli mám volnou chvíli, jsou tyto věci mým zamilovaným sněním, chodím s Tebou různými procházkami, vyměňujéme spolu různé poznámky, nařizujeme opravy, od- krýváme nové výhledy a debatujeme o tom, jak co zařídit. Dovede-li nalézt jímavý výraz pro svou náklonnost ku přírodě, jaká vroucnost zalévá jeho dopisy tam, kde mluví o ženě a o dětech. Jeho láska k Nany neuvadá léty. Vždy zůstává mu drahou bytostí, kterou mu byla na začátku jejich manželství, kdy vyznává, že do- bývat nepřátelské baterie je hračkou proti tomu, co by pro ni podstoupil. Ve válečných taženích i na diplomatických cestách je to vždy ona, k níž se vrací a již v celé prostote