ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 525fe7d0-66ab-11dc-9eba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
Strana 2
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
25. května 1900.
#4 alto_textblock #4
Císlo 143.
#5 alto_textblock #5
Politické zprávy zahraničné.
#6 alto_textblock #6
V Praze, 24. května. Co chtějí sedláci bulharští? Bulharsko má nejdemokratičtější ústavu v Evropě: má všeobecné a přímé hlasování rovné volební právo všech mužů všech národ ností a vyznání, nemá panské sněmovny. Avšal přes to, že bulharské obyvatelstvo ze tří čivrtin přináleží stavu selskému, mezi poslanci sobrání zřidka bývá několik sedláků, neboť sedláci bul- harští vybírají vesměs »intelligenty«. To jest ovšem následkem toho, že sedláci bulharští po strádají dosud »třídného vědomí«. Jinak, kdyby užívali svých ústavných práv, mohli by mii v sobrání stálou většinu, ano mohli by i přiměti knížete, aby sestavil selské ministerstvo. Roku 1880 veliký počet poslanců byl v národním kroji, avšak od r. 1881, od »převratu«, jenž měl v zápětí zmenšení počtu poslanců, sedláků v národním sobrání valně ubylo. Při tom dlužno podolknouti, že právě r. 1880 byl znova zave- den naturálný desátek, zrušený r. 1878 ruskou občanskou správou. O organisaci selského stavu bulharského nikdo se vážně nepokusil. Pravda, od r. 1890—1892 zmáhá se sociálně demokra- tické hnutí mezi mládeží. Avšak »agrárný pro- gram« tohoto hnutí nikterak nemohl svésti bul- harské sedláky, kteříž jsou skoro vesměs maji- teli jen malých usedlostí. V Bulharsku vycházelo dosti mnoho listo a časopisů pro sedláky, ale žádný z nich ne- přežije několik let. Vydavatelé těchto list vždycky měli zření jen k cílům odborným ao politickou organisaci sedláků se nepokoušel Nyni vycházejí v Bulharsku selské listy: »Opano« (7. rok). »Cao« (3. rok), »C« (3. rok) Bojovné politické organisaci věnovaly se listy »3execa Bopa« ve Varně (2. rok) »3eeca 3amura« (1. rok). Poslední dva listy, vydávané hlavně za účastenství býva- lých učitelů středních hospodářských školv Ruščuku, Plevně a Plovdivě — učitelé ve službe skrývají se za pseudonymy — poprvé se podjaly mezi intelligencí i sedláky propagandy organisac selské strany. Ovocem této agitace byl prvý bulharský selský sjezd v Plevně koncem lonského roku. Opposičné politické strany a socialní demokraté zabránili organisátorům sjezdu vésti sedláky vyznačenou drahou a zavlekli je na kluzkou cestu politických demonstrací, že svolavatel sjezdu a obhájci myšlenky organisace selské strany nebyli s to vypracovati program, srovná- vající se s podmínkami bulharského života, vidno z programu »zemědělské strany«, jenž byl vytištěn v č. 14. časopisu »3eec Bopóa«: 1. zrušení všech daní a za- vedení místo nich vzestupných po- p liatků z příjmů; 2. rozmnožení počtn národních zástupců; 3. zkrácení doby vojenské služby; 4. zrušení všech zákonův omezujících výrobu a obchod 5. bezplatná lékarská pomoc a bezplatné vydá- vání léků ze státních lékáren; 6. zákon o pojištění pro stáří pro všechny bulharské občany; 7. zákon, zabezpe- čující rodinný nedíl každému hospodáři. Nepřipravivše půdu místným organisacím, nevypracovavše program, srozumitelný všem se- dlákům, organisátoři »zemědělské strany« vrhnuli se střemhlav do boje, v jehož zápalu zapomněli svého hlavního cíle. Boj nabyl neočekávané podoby: se zbraní v rukou sedláci pozdvihli se proti desátku. Avšak ani k tomu boji se- dláci nejsou zorganisováni. Zatýkáni za poslední zbrojný útok na vojsko a četnictvo, šmahem udávají jeden druhého jako svého svůdce. Ne- známo ovšem, čím to vše se skončí, ale vzdě- laní hospodáři a agronomové bulharští, kte vítali myšlenku selské organisace, začínají se vážně obávati, že kníže Koburský užije dané příležitosti a zruší ústavu.
#7 alto_textblock #7
Vylučování polských žáků z gym naslí poznaňských.
#8 alto_textblock #8
Od některého času konají se po celém kní- žectví poznaňském domovské prohlídky u stu- dentů Poláků. Professoři vpadají nenadále do jejich bytů, prohledávají jejich knihy, papírv kufry a stoly, hledajíce polské knihy. Výsledek je dosud ten, že tři záci byli vyloučeni z gym- nasia krotošinského před samou maturitou. Nale- zeno u nich několik polských knížek, jejichz obsah professorům se nelibil. Knihy ty nikterak nejsou závadny. Jsou to: »Historie polskáe Chociševského, »Malý Svět«, časopis pro děti. »Historie polská po rozboru« od Skarbka, jez vychází ve Lvově a Nehringova »Literatura«. .
#9 alto_textblock #9
Taušanovič.
#10 alto_textblock #10
Bělehradský dopisovatel »MOCOBCEYB Bs- oMocrei« píše o odsouzení Kosty Taušanoviče: Všem bylo nápadno, že za vyšetřo vání ni- kdo se neobjevil jako poškoze ný a nežádal, aby mu byla nahrazena škoda, způ- sobená dle tvrzení obžaloby falsifakací Tauša- novičovou. Banky v Záhřebě a Novém Sadě, u nichž byly zastaveny akcie, dle tvrzení ob- žaloby falešné, nemají pochybnosti, že jsou pravé a jako zástava cenné. Bělehradský soud nebyl přiveden v rozpaky, že nebylo soukro. mého žalobce. Jemu šlo o to, aby z a ka ždou cenu byl obviněn aodsouzen muž, kterého Milan Obrenovič po- kládá za svého nejnebezpečnij šího nepřítele a kterého proto zbaviti chce toho posledního, oč ještě ho neoloupil dobrého jmena. Vůle Milanova jest jediným zá- konem, podle kterého soudí bělehradský soud. kde všechna místa obsazena jsou nejoddaněj- šími nášlapky srbského generalissima. Avšak národ počítá Taušanoviče mez svoje nejčestnější muže, za muže který pracoval výhradně pro veřejné dobro Nové odsouzení Taušanovičovo přispělo pouze ku zvýšení obecných sympatií k nešťastné obět Milanově. Co rmoutí přátele a ctitele Taušano- vičovy jest, že zdraví jeho je podryto a že dlouho nepřežije rány, kterými jej vrah jeho
#11 alto_textblock #11
zasypal.
#12 alto_textblock #12
Poslední projev presidenta fran- couzské sněmovny. V neděli svolána do velké posluchárny nové Sorbonny valná hromada jednoty »Société del
#13 alto_textblock #13
Mutualité commerciale«, které pan Pavel D chanel předsedal. Svmpatický a výmluvný president fra couzské poslanecké sněmovny věnoval předně pa- řížskému obchodnictvu vzletnou apostrofu a pro- hlásil, konstatovav veliký pokrok, který se jme- novitě v posledních letech v obchodnickém spolk vzájemné podpory jevil, že je vývoj zásady sdru- žovací v každé formě nevyhnutelnou reakeí proti nemilým následkům individualismu veřejného práva z francouzské republiky povstavšího nezbytným prý i doplňkem svobody práce, kterou republika vymohla. Pan Deschanel uvedl v dalším průběhu poutavé své řeči jistý počet nových a složitěj- ších odborů, jež dlužno jednotlivými společnostm vyvolati, jako na přiklad : zařízení výpomocnýeh pokladen pro nemocné členstvo, zřízení pojišto ven, sirotčinců, řemeslnických zimních a letníc běhů, zprostredkovacích ústavů, záložen atd. Odborné vzdělání ve zvláštních, státníceh mistry řemeslníky spravovaných ústavech je nynějším řemeslnicko-živnostenském světě Francie dosud ne zcela vyplněnou mezerou, a hlavni přičinou sily německé soutěže. Řečník se při- mlouval i v tom za důkladnou nápravu, roz- vinul za všeobecného napjeti před posluchač- stvem svou myšlenku o vzájemné, v pravd bratrské podpoře, doložil, že je vzájemnost při- kladem potřebného sdružení kapitálu a práce končil vlasteneckým appellem nal občanskou svo- nost následujícími, významnými slovy: »Jl i st spory rozdvojily do jisté míry naše obyvatelstvo k veliké radosti a k nemalému zisku vsech soupetů a nepřátel Francie! Je nezbytno, soustřediti všechny naše národní sily, abychom byli v rozhodném okamžiku s to, všem zevnitřním případům čeliti. Francie si chce pood- dechnout a chce žlti a pracovati v klidu !«
#14 alto_textblock #14
Příští osada francouzská? Pan Tarte, ministr veřejných prací Kanady předsedal na světové výstavě pařížské bankel bretoňské federace a vyslovil se při té příleži tosti, odpovídaje na proslov p. Ch. La Goffie velmi význačným způsobem o stycích franko- kanadských. Řečník, vzpomenuv J. Cartiera, malouin- ského Breloňce, který odkryl první území k nadská, objasnil příčiny vlivu francouzskéh živlu v Kanadě a vylkl zdroje, z nichž Kana- dané čerpati nepřestali. Francouzských Kanaďanů jes dnes na tři milliony; těší se vesmě jistému vlivu a poměrně značnému bohatství V kanadské správě je skoro stále na nejméno pět rodilých Francouzů. Letos se stal Francon Laurent i kanadským premierministrem. Po- vedou-li si francouzští Kanaďané stále tak a poroste-li jejich vliv jak až doposud, pak se lze záhy nadíti, že etnický živel, který má původ ve francouzské race, d- stane celou správu a celou mo nad bohatou osadou do rukou. Pa Tarte nemohl v dalším s lítostí nekonstatovai a si nestěžovati do velikého počtu Francouzů z Francie, kteří si bratří za oceanem pouze povrchně všímají a projevil přání celého obyva- telstva francouzské Kanady, by se vystěhova- lecký proud z republiky zvláště do Kanady soustřeďoval, kdež se žádný Francouz dosu neodnárodnil a kde je pro Francouze všec oborů zvlášť výhodné pole blahodárné činnosti Předseda banketu na konec promluvi i vřelá slova o kanadské skupině na světové výstavě, která ač malá a pod anglickou vlajkou pořádaná, přec přemnoho zajímavostí skýtá samostatný vývoj pravé francouzské Kanady vděčné zaoceanské dcery Francie, znázorňuje.
#15 alto_textblock #15
Soud liberálův francouzských v nynější vládě.
#16 alto_textblock #16
Pařížský »Temps«, orgán liberálů, ovšen nevalné rozšířený a nevelkého vlivu požívající jenž ale do nedávna byl ještě vládu Waldeck Rousseanovu podporoval, píše po úterní schůzi sněmovní: »Waldeck - Rousseau jest v rukou mužstva, jež ho sleduje, i není již pánem své vůle. Z ministerstva republikánské obrany stalo se ministerstvo socialistieko-radikální, nebot program, kterýž v něm Waldeck Roussenu roz- vinul, jest výhradně radikální.« Odpoutá-lis od šiku Waldeck-Rousseauova i skupina, která jde s »Tempsem«, může se snadno úterní jeho většina zaměniti v menšinu. Uniklť již v úterý pan Waldeck-Rousseau porážce jen tím, že za- přel své přípravy k rovisi procesu Dreyfusova a seznav smýšlení sněmovny proti opětování kampaně dreyfusovské, ač slovy dosti dvoj smyslnými, se vyslovil. Sněmovna skutečn většinou obrovskou pokusy, kampaň tu znov rozdmychovati, odsoudila.
#17 alto_textblock #17
Protesty proti osnově jazykového zákona vlády Körbrovy. Z Přelouče. (Původní zpráva.) Politický klub »Havlíček« v Přelo uči, sezna navržený způsob úpravy jazykového zákona pro státní úřady v království českém ministerstvem dra. Körbra, ohražuje se co nejrozhodněji prot tomu, aby úpravu tuto prováděla rada říšská upírá jí příslušnou kompetenci ve věci této. ježto jedině sněm král. českého k tomu jes povolán. Protestujeme proti obmýšlenému poru- šování platného právního řádu v král. českém. dle kterého oba jazyky zemské jsou v celém obvodu země rovnoprávnými a všichni úřadníc obou jazyků zemských znalými býti mají Jednota správy král. českého nesmí v ničem býti porušována a řeči české plné rovné právo ve vnitřním úřadování poskytnuto ve smyslu článku XIX. státních základnich zákonů a pro- testujeme co nejdůrazněji proti jakémukoliv nadpráví řeči německé. Poslance své vyzýváme, aby navržené osnové jazykové, kterou základní zákony zemské i říšské křiklavě se porušují práva národa českého neuznávají, všemi pro- středky se opřeli a schvalujíce zahájenou jimi obstrukci na radě říšské, žádáme důrazně, aby přesvědčeni o účinné pomoci celého národa, o obstrukce této neupouštěli potud, pokud křivda dne 17. října 1899 národu našemu způsobená odčiněna nebude. Za městskou radu: Joset
#18 alto_textblock #18
Slavík, starosta. Václav Magler, náměstek. za politický klub »Havliček«: JUDr. Lad. Ouis, t. č. předseda. Karel Ostadal, t. č. jednatel. Z spolkový cukrovar: J. Dítě, předseda. Za pod- porující pokladnu živnostenskou: Theobald Ha- vránek, předseda. Jan Vávra, jednatel. Za Ob- čanskou záložnu: Josef Slavík, starosta. Václav Blažek, člen předsednictva. Za hasičský sbor: V. Magler, předseda. Frant. Kadavý, jednatel. Za Občanskou besedu: Alois Nerad, předseda. Ant. Kotýnek, člen výboru. Za obchodní gre- mium: Frant. Šimáček, předseda. Fr. Bouček, místopředseda. Za sociální komisi městskou Ferd. Čapek, předseda. Mg. Ph. Jan Pšenčík. jednatel. Za vzdělávací spolek »Komenský«: Ja Šolmn, přodseda. Karel Poláček, jednatel.z spolek vojenských vysloužilců: Frant. Černík. předseda. Václav Čížek, jednatel. Za národn dělnictvo »Barák«: Čeněk Pleskot, předseda. Josef Sobotka, jednatel. Za společenstvo smí- šených živností: Karel Lieger, předseda. Fran. Decker, jednatel. Za křesťansko -katolieký spolek »Svornosť«: P. Frant. Hajzler, předseda. Emi Balear, jednalel. Okresní výbor v Turnově, seznav obsal osnovy jazykového zákona pro státní úřady v království českém, již právě podalo mini- sterstvo dra. Körbra říšské radě, prohlašuje n základě usnesení v mimořádné schůzi dne 17. května t. r. učiněného: 1. že dle platne ústavy rada říšská neni kompete n tn k úpravě jazvkových poměrů při úřadech v král. českém, nýbrž že jedině příslušným v tě příčině je sněm královstvíčeského. 2.že navržená ustanovení křiklavě porušuií platný právní rád v královstv čes kém, dle kterého oba jazyky zemské jsou v celém obvodu země rovnoprá v né dle kterého všichni státní úřadníci musí být znalí obou jazyků zemských. 3. Předloženou osnovou 'ruší se jednota správy království če- ského, vylučuje se řeč česká z krajin většinou německých a řeči české ve vnitřním úřadování neposkytuje se plné rovné práv o, na- opak řeči německé zjednává se n a dprá ví, což odporuje článku 19. státních zákl. zákonů. 4. Ježto osnova tato jednak základní zákony zemské i říšské porušuje, jednak práva národa českého neuznává, vyzýváme poslance své, aby v šemi prostředky osno v té kladli odpor a proti vládě, jež takým způsobem proti spravedlnosti a právu se pro- hřešila, provozovali nejostře j s o pposici. Schvalujeme, že poslancí češt zahájili na radě říšské obstrukci a žá- dáme důrazně, nechť od ní ne- u stoupí potud, pokud křivda dne 17. října 1899 našemu národu způsobená, nebude smyta. Přislibujeme svým poslancům v še- možnou podporu v jich zápasu n obhájení práv nedilného království českého českého národa. Z Unhoště. O kresní výbor v Un hošti projevuje úplný souhlas s nynějším postupem českých poslanců, zejmena vzhledem k podaným vládním předlohám o rozparcelování království českého. Žádáme důtklivě, aby všichni pp. poslanci konali svoji povinnosť, schůzí pilne se zúčastňovali, aby klubem nebyla dána ni- komu dovolená, vyjímaje případy onemocnění Jan Náprstek, okresní starosta. Z Úpice. Městská rada v Úpie usnesla sě dne 17. května ve schůzi na násle- dujícím rozhodnutí: Osnova nového elaborátu zá- kona jazykového odporuje křiklavě závazným ustanovením obnoveného zřízení zemského v krá- lovství českém, rovněž i později vydaným dekretům dvorním a určitému znění článku 19. státních základních zákonův. Osnova tato poru- šuje všem národům zaručenou rovnoprávnost slavnými přísahami českých panovníkův zajiště- nou celistvost a nedílnost království a zem koruny svatováclavské. Proto vybízíme zástupee své na radě říšské, aby všemi jim přístupnými zbraněmi a prostředky proti uzákonění osnovy této bojovali, jmenovitě souhlasíme úplně s ob- strukčním jich postupem, ve kterémž nechť se vším důrazem vytrvaji, dokud národu českému ke svatému jeho právu nepomohou a histori- ckým právům zemi koruny české platnosti uznání neziskají. Z Babí u Náchoda. (Pův. zpráva.) Pol- tický klub národ. děl. »Palacký« svolal na neděli dne 20. t. m. k nám veřejnou schůzi lidu. Prostorné místnosti starosty p. Hlejzlara byly do posledního místečka naplněny. Schůzi zahájil a řídil místopředseda klubu p. Čáp referoval p. red. Jos. V. Louda z Náchoda. Při líčení bezpráví na nás páchaných shromá- žděný lid dával hlučně na jevo nespokojenost a prudké výkřiky nevole ozývaly se při rozebí rání zákona Körbrova. Po řeči red. Loudy při jata jednohlasně resoluce schůze opočenské dobrušské, kterou protestuje se rozhodně proti uzákonění Körbrových návrhů a vyslovujese s obstrukcí české delegace. Z Hořic. Demonstrace prot vládě Körbrově a proti trhání krá lovství českého. Dne 14. t. m. o 8. hod. večer vyšlo občanstvo z různých místnost na náměstí, kde se seřadilo a za zpévu národ- ních písní procházelo městem. V předu neseny lampiony, osvětlující tabulky s nápisy : »Ať žije české státní právo!« atd. Kdykoliv se zpěv utišil, ozvaly ze bouřlivé demonstrativní projevy, které před četnickými kasárnami byly opako- vány. V zástupu přes 1000 hlav čítajícím bylo i množství dam a representanti sa mo- správných korporací. Před sochou Komenského promluvil red. J. Vlasák, na náměstí pak p. MUDr. A. Erban, vyličuje ne- spokojenost českého lidu a vysvětluje smysl i účel Körbrovy osnovy zákona. Po bouřlivém souhlasu promluvil red. »Obrany lidu« Frant J. Hruška, vybízeje k semknutí řad v této vážné době všech Čechů, bez rozdílu politické barvy a ke společnému postupu. Poukazuje k významu demonstrací nalehal, aby účastníci její nikým k ničemu protizákonnému nedali s strhnouti a v klidu se rozešli, což se také po doslovu p. dra. Erbana a po zapění písně » Hej Slované !« stalo. Před farní budovou zpívána »Hranice vzplála«. Pořádek vůbec porušen nebyl. Z Vídně. Valná hromada Klubu ra kouských národností ve Vídni pro- jevuje úplný souhlas s nynějším postupem če- ských poslanců na říšské radě a doufá, že z žádnou cenu nedají se od ní odvrátiti, doku
#19 alto_textblock #19
rovné právo jazyka českého v zemích koruny české nebude úplně provedeno, neboť jen tak možno dočkati se, že i my Čechové dolno- rakouští domůžeme se konečně uznání našeho jazyka a postavení, které v uvážení naší sily početní i historického významu nám po zá- konu náleží. Dále ohražujeme se nejrozhod- něji jmenem Čechů dolnorakouských proti pro vokaci, kterou provádí sněm dolnorakouský vůči nám Čechům v zemi usedlým a nejméně 700.000 duší čítajícím návrhy Körbrovými,a žádáme vládu, aby konečně zamezila dosavadní jednání majority proti menšině tak početně sílné a dokázala, že v Rakousku platí dosu článek 19. stát. zákl. zákonů, zaručující ka- zdému obyvateli této říše rovné právo jazykové jak v úřadě, ve škole, tak i v životě veřejném. Dále prohlašujeme, že nestrpíme, aby při příštím sčítání lidu zneužívalo se moci proli těm, kdož přihlásí se k jazyku mateřskému a že všemi zákonnými prostředky budeme se domáhati svého práva. — Správní rada klubu rak. národnostl. Jos. Kubíček, předseda. Frant. Lilling, jednatel. Samostatní řemeslníci a živnostníci, seskupení v »Národní jednotě sam- statných řemeslníků a živnostníků na Smichově«, připojují se úplně v plném obsahu ku protestu král. hlavního města Prahy ze dne 21. t. m. proti zamýšlené úpravě jazy- kové v království českém a markrabství morav- ském, navržené drem. šl. Körbrem. Zamítám úplně tento jeho návrh jazykový a žádáme naše poselstvo, ku kterémuž úplnou důvěru chováme. by v obstrukci celou silou setrvalo, pokud ne- bude urážka ze dne 17. října na českém ná- rodě spáchaná odčiněna. Na Smíchově, dne 24. května 1900. Alois Jelínek, starosta. Eman. Franezy, jednatel. Okresní výbor ve Vys. Mýtě ve schůzi dne 23. května 1900 konané usnesl se jedno- myslně na následujícím prohlášení: »Okresní výbor vysokomýtský souhlasí úplně s obstrukční taktikou delegace české, aby nižádným způsobem nedopustila, by předložené jazykové zákony usku- tečněny byly, a zůstala v odporu dotud, pokud křivda, na našem národě spáchaná, odčiněna ne- bude«. Z okresního výkoru ve Vysokém Mýtě. dne 23. května 1900. Okresní starosta: J. Cejp. Členové okresního výboru: Josef Lichtenberg. Frant. Vrátil, Frant. Skrčilek, Frant. Vrátil. Důvěrná schůze obecních starostů okresu chrudimského konaná dne 13. května t. r. v Chrudimi za přítomnosti 38 starostů, městská rada chrudimská ve schůzi 15. května a výbor politického spol ku pro politický okreschrudimský ve schůzi dne 17. května t. r. usnesly se vzhledem k osnovám jazykových zákonů pro království české a pro markrabství moravské na říšské radě vládou předloženým jednomyslně na nej du- raznějším protestu proti tomu, aby říš- ská rada nejsouc podlo dosud platné ústavy kompotentní k tomu, jazykové poměry v každo korunní zemi individuálně různé upravovati, ja- zykové tyto zákony projednávala, a prohlásily dále, že jazykový zákon pro království česk porušuje dosud platné zákony v příčině obou jazyčnosti úřadů a povinnosti veškerého úřad- nictva znáti oba jazyky zemské, porušuje podle těchto zákonů pro celý obvod království platné rovné právo, ruší také jednotu a nedilnost správy zemské, a pokud v něm i v jazykovém zákonu pro markrabství moravské zavádi se vnitřní úřadní jazyk český, činí to v království a zvlášt pak v markrabství tak nedostatečným způsobem, že příčí se to čl. XIX. základních státních zá- konů a zásadě rovnoprávnosti a rovnocennosti dále zjednává se řeči německé zcela nezákonné nadpráví, následkem čehož je třeba, aby česká delegace na říšské radě všemi prostředky se opřela proti uzákonění těchto předloh a aby proti vládě i proti celému parlamentu, který by toto bezpráví a porušení platných zákonů při- pustiti chtěl, se postavila v nejrozhodnější odpor, dále aby neoblomně stála na tom toho se domáhala, by křivda zrušením jazyko- vých nažízení dne 17. října 1899 českému ná- rodu způsobená předem byla odčiněna.
#20 alto_textblock #20
Seznavše obsah osnovy jazykového zákon pro státní úřady v království českém, jež právě podalo ministerstvo dra. Körbra říšské radě, prohlašujeme: 1. že dle platné ústavy rada řišská není kompetentní k úpravé jazykových poměrů při úřadech v království českém, nýbra že jedině příslušným v té příčině jest sněm krá lovství českého; 2. že navržená ustanovení kři- klavé porušují platný právní řád ve království českém, dle kterého oba ja- zvky zemské jsou v celém obvodu země r o v no- právné a dle kterého všichni státní úřadníci musí býti znali obou jazyků zemských; 3. před- loženou osnovou ruší se jednota správy králov- ství českého, vylučuje se řeč česká z krajin většinou německých a řeči české ve vnitřním úřadování neposkytuje se plné rovné právo, naopak řeči německé zjednává se nadpráví, což odporuje čl. XIX. st. z. z.; 4. ježto osnova tato jednak základní zákony zemské i říšské po- rušuje, jednak práv národa českého neuznává, vyzýváme poslance své, aby všemi pro- středky osnově té kladli odpor proti vládě, jež takým způsobem se proti spra- vedlnosti a právu prohře šila, provozovali n ej ostřejší opposici. Schvalujeme, že po- slanci čeští zahájili na radě říšské o bstrukei a žádáme důrazně, nechť od ní neodstoupí dotud, pokud křivda dne 17. října 1899 našemu ná- rodu způsobená nebude smyta. Přislibujeme svým poslancům všemožnou podporu v jich zápasu na obhájení práv nedilného krá- lovství českého a českého národa. Živnostenské společenstvo tkalců v Ž i ze licích n. C. Předseda společenstva: Václav Novotný. Členové výboru: Jan Pšenička, V. J. Hradecký, Jan Slanina. Živnostenské společenstvo krejčů v Ž i že- licích n. C. Starosta společenstva: Joseí Bureš. Člen výboru: Ludvik Paleček. Živnostenské společenstvo spojených živnost- níků kovářů, kolářů, truhlářů a j. v. v Ži že- licích n. C. Předseda společenstva: Frant. Mitiska. Karel Sedláček, člen výboru. Živnostenské společenstvo pekařů, řezníků, hostinských, obchodníků a j. v Žiželi c l ch n. C. Předseda: F. Žampa. Členové výboru Svat. Slanina, Frant. Jarouch, Frant. Slanina, Josef Šlár, V. J. Hradecký.
#21 alto_textblock #21
Obecní zastupitelstvo města Žiželie Starosta: F. Žampa. Josef Liška, radní. V.J. Hradecký, radní. Jiří Kasal, Josef Šlár, Josel Posejpal, Václav Tomeš, výboři. Obecní zastupitelstvo v Dl. Třebové: Starosta: J. Šár. Ant. Fajt, radní. Fr. Kováí, radní. Josef Štancl, radní. Obecní zastupitelstvo ve R tyni. Hroch, starosta. Josef Hak, radní. Roza, radní. Zastupitelstvo obce v Žiže lo v si. Obecní zastupitelstvo v Řepníku: Frant. Kafka, starosta, Josef Vaníček, radní, Jost Fikejz, Jan Kočí, Frant. Tlapák, Josef Řehák, Frant. Kazda, Jan Novák, Frant. Černík, Jos. Tlapák. Za obec Srbec: Jan Říha, staroste, Čeněk Mlíka, radní, Josef Trunec, radní, Ja Kohoutek, Jan Kabrhel, Václav Kužela, Matěj Pištora, Josef Vich, Josef Kacafírek, výboři. Za obec Střemošice: Josef Sobotka, starosta. Za obec Doubravice: Frant. Bartik, starosta, Jan Karal, radní, Josef Trunec, výbor. Za obec Libejcinu: Josef Barták, sta- rosta, Josef Jirsák, Václav Poslušný, výboř. Za obec Pustiny: Josef Košnar, obecn starosta. Za obec Svařeň: Frant. Hrubeš, st- rosta, Václav Dostál, radní, Jan Vavruška. Za obec Péšice: Jan Dostál, staroste, Frant. Dostál, radní, Václav Kohoutek, Frant. Kohoutek, výboř. Obecní zastupitelstvo v Semonic í ch: Jan Koza, starosta, Jan Jelínek, radní, Václ Lhotský, radní, Jan Srkal, člen výboru. Z Polné: Rudolf Sadil, starosta měst, Karel Losenický, nám. okres. starosty, Aug. Sedlák, radní, V. Pojmann, radní, Adolf Šuster- čík, radní, Romuald Roštota, člen okr. zasta- pitelstva, Jindřich Volenec, Václav Zima, Fran. Novotný, Karel Müller, Jan Procházka, Jos Doubek, F. Pokorný, Jan Neubauer, František Kundt, Jan Pospíchal, Miloslav Ráček, Theodor Chlebeček, A. Fährich, Ladislav Rohrich, čle- nové obecního zastupitelstva, Adolf Sadil, Joseí Perla, Emanuel Procházka, Heroš Klusáček, Alois Pojman, Antonín Landmann, Jan Kašík, Karel Sázavský. Zastupitelstvo obce M říčné: Mil. Kovál, starosta. Obecní zastupitelstvo v Lubné: V. Hejda, starosta, J. Srbecký, radní, Fr. Bretšnaidr, radnl, Václav Kejla, Václav Bretšnaidr, Václ. Bechyně, Jan Melč, Adolf Caithaml, Jan Tresl, Josef Vaš. Obecní představenstvo v Dobré V o det Jan Praus, starosta, Josef Hudoc, radní, Fi. Zavřel. Obecní zastupitelstvo v Tumačově: Josef Dufek, starosta, Matěj Kosina, radní, Pave Kuneš, radní, Jiří Konop. Spolek vojenských vysloužilců v C h o c ni: Václav Merta, předseda. Rada král. města. Velvar: K. Krohn, starosta, členové rady: Ant. Jelen, Emil Gol, Ant. Kalina. Obecní zastupitelstvo ve Velkém P - říčí: Ant. Hazlar, starosta, Celestýn Hejlek, radní, Václav Allin, radní. Představenstvo obce v Čer a di cích; František Frič, starosta, Josef Svajer, radní, Josef Jonák, radní. Obecní představenstvo ve Velké Řetové: J. Váně, starosta, Th. Vrbický, radní. Živnostenské společenstvo král. hor. měst Březových Hor: Josef Šembera, starosta, Stan. Novák, místostarosta, Václav Šnajdr, jed- natel, Frant. Liška, Hynek Rmoutil, Alois Lebl, Frant. Pobuda, Karel Pobuda. Obecní zastupitelstvo v Rudolti e l ch u Votic: M. Mařik, starosta obce. Obecní zastupitelstvo v Černožicich; Potůček, starosta, Sehnoutka, radní, V. Pácal,. radní, J. Cembach, zástupce virilního hlasu. Al. Řezáč, J. Hušek, Jan Kupka, Josef Jakoubek, Josef Horák, Josef Havrda, Jan Hynek, V. Ve- verka, členové obecního výboru. Obecní představenstvo v Přívratě: Joset Vaňous, starosta, Jan V oleský, František Váně, Zastupitelstvo obce Braníka: Ryba, sta- rosta obce. Městská rada v Turnově: JUDr. Ja. Svoboda, náměstek starostův, JUDr. František Šindler, M. Kotátko, Jos. May, Jan Bušek, Ant. Svoboda, městští radní Obecní představenstvo v Českých L ib- havách: Frant. Paukert, starosta, Josef Pa- páček, radní, Frant. Stárek, František Jiruška, Mlikuláš Krejsa, Václav Zeman, Josef Beneš, Jan Tomáš, Frant. Diblík, František Petraněk, členové obeeního výboru. Obecní představenstvo ve K visti: Ja Mach, starosta, Antonín Sychra, radní. Obecní zastupitelstvo v P ace ři clch: Karel Bělohlávek, starosta, Frant. Strnad, radní, Josef Kalfeřt, František Fanta, Václav Chlebna, Josef Fanta, František Pecina, František Pekar, Adolf Hübner, Josef Kinský, Václav Strnad, Adolf Mužiček. Rada král. města Loun: Dr. V. Slopka, starosta, dr. Jan Veltubský, Jan Bouček, Josei Krýsl, Adolf Šaroch, Jindřich Katz. Zastupitelstvo obecní v M aleši c f ch: Hovorka, starosta, Čeněk Burda, J. Hochimann. Frant. Prachař, Josef Břečka, Jan Málek, Václ. Chudomel. Městská rada v Heřmano vě M ě stei Podpisy jsou tyto: Ferd. Bouchal, starosta. Jan Tocháček, radní. Karel Klaus, radní. Gah. Stárek, radní. Karel Pivnička, radní. Josek Maťocha, radní. Městská rada v Dobruseo : Joseí Vondra, starosta. J. Roubal, radní. A. Krause, radní. Jos. Petráň, radní. Občanský klub na Kladně. K. Knobloch předseda. Karel Vožech, jednatel. Městská rada v Ži ž k o v é. Starosta : B Ždárský. Okresní výbor v Nové Kdyni: Josl
#22 alto_textblock #22
radní.
#23 alto_textblock #23
Prais.
#24 alto_textblock #24
Představenstvo obce v Beřovicích Frant. Hořeje, starosta. Josef Studnička, radnl. Josef Kalvoda, radní. Představenstvo obce v Palečku. Josek Rubeš, starosta. Václav Brádka, Frant. Rubeš, Frant. Fronc, Frant. Rubeš, Ant. Frolik, čle- nové obecního zastupitelstva, A. Novák, J. Maly- petr, Václav Prošek, obecní starší.