„Nový Jihočeský Dělník“

Strana 5.

Z kraje XVII. Skupina kovodělníků v Rudolfově koná v neděli­ dne 20. února o půl 10. hod. dopol. členskou schůzi s přednáškou p. uč. Vrány. Do Přísečné a okolí. Veřejná schůze koná se v neděli dne 2/. února o 3. hod. odp. v hostinci p. Kalistla na zastávce v Domoradicích s programem: „Militarism a klerikalism.“ Soudruzi, agitujte ku hojné účasti. Z Třísova u C. Křemže. Dne 31. ledna odbýval nájemce revíru a Řídel hon na zvěř, ku kterémuž se dostavili neb byli asi pozváni agrárníci-střelci. Po ukončení honu jsouce znaveni zašli sobě na sklenici piva do hostince p. J. H. v Třísově, kdež při dobré náladě uplynulo několik hodin. Opouštějíce pak hostinec p. H., nebrali zřetel na to, že obyvatelé­ vesnice pohříženi ve spánek a na návsi z čista jasna zadunělo několik ran z pušek agrárníků-střelců a pak hlučné volání „Na zdar“, čímž bylo obecenstvo­ vyrušeno ze spánku a ostře odsuzovalo, co si všechno ta agrárnická nadutost může dovolit. Kdyby to byli soc. dem., to už by to s nimi páni agrárníci- střelci zkrátka odbyli. (Jinak jsou milovníci nočního klidu.) Jen oni mohou vyrušovat, to už se řekne byli to sedláci z K. a K. a věc jest odbyta. — Tak vypadá prázdná agrární nadutost v pravém světle? Třeboň. Poplatníci třeboňští z překvapení ani nevycházejí: nejdříve stavba městského vodovodu, sliby o báječně výhodné zápůjčce z místní spořitelny,­ pozdější odvolání, výmluvy na špatné „pochopení“­ slov referentových — a posléze notné placení. Způsobem takovým má býti i na dále pracováno.­ Předešlý týden předložen byl obecnímu zastupitelstvu­ rozpočet na rok 1910, městskou radou, resp. p. Mauralem ku schválení navrhnutý, z něhož na prvý pohled jest zřejmo, že zpracování téhož súčastnila se ruka „zkušená“; není jedné položky, nad níž by se zrak zkoumajícího pozastavil. Slovem­ : „ministru“ naší obce všechna čest! — Neza- svěcenci jest těžko čisti mezi řádky různých položek­ jak u tohoto rozpočtu jest nevyhnutelně nutno, a tudíž odkázán jest každý na stranu poslední: na rozvahu. A ta jest překvapující: schodek na r. 1910 korun 54.799’32, dluhů skoro miliion korun, z nichž obec platí přes 44.000 úroků ročně, obnos, jenž sežere­ čistý zisk hlavních příjmů obce: z pozemků, lesů, ryb a ještě část příjmů z veřejných budov. Mezi poplatníky preskakovali pověsti, jež jistě pravdy vzdáleny nebyli, že na sanování vzorného hospodářství mají býti obecní přirážky zvýšeny. Že při projednávání rozpočtu pan Maural se zvýšením nepřišel, nesmíme děkovati blahovůli páně doktorově,­ ale spíše odporu poplatníků všech společenských­ tříd, a oposici některých členů obecního zastupitelstva­ proti samovolnému hazartování s obecním­ jměním. Co se týče oposice samotné, nutno konstatovati, že nás svým bezradným počínáním překvapila; překvapila zajisté i p. Maurala, který očekával úplně něco jiného, pro něho záhubnějšího, a byl jistě na všecky eventuality připraven. Bylo příliš zřejmé jeho ulehčení po překročení kritického okamžiku, a triumfující pan doktor začal fotrovsky ponaučovati členy obecního zastupitelstva a „radil“ jim, by nevyhazovali intelligenci (t. j. p. M. a spol.) z účasti na samosprávě, jež jediná prý má tu možnost­ obec „řádně“ spravovati. By tu „možnost“ v praksi provedl a poplatníky, aspoň ty nemyslící uchlácholil, přichází p. Maural s úhradou, jež za nepříznivého­ stavu obecního jmění a millionového dluhu jest nemyslitelna, kdyby jistý účel městská rada sledovala. Dřívější obecni přirážka 61 proc. jest zrušena a na místě ní ustanovena „jen“ 60 proc. a obnos na mimořádný výdej bude hražen krátkodobou (lOletou) půjčkou. Či snad má býti ono „snížení“ — předběžnou agitací před volbou do obce jako před dvěma roky vodovod a dělnické domky? Zajisté! Ale pochybujeme, že by některý z poplatníků byl tak důvěřivým vůči pánům Maural et cons., již je tolikráte zklamali svými na pohled pěknými avšak úlisnými řečmi, které konec konců nechali si z kapes a na účet poplatníků perně zaplatit.­ Dnes dělá se present, ale bude možno každý­ rok uzavírat krátkodobé půjčky? Tomu ani p. Maural nevěří, a my se ještě dočkáme, že přijde (pakli mu bude totiž možno) za dva, popřípadě za tři roky (jistě ale po odbytých volbách) a bude žádat­ za schválení obecní přirážky 100 procentní, ač za celou dobu ,,hospodaření“ pro veřejné blaho a bezpečnost občanstva ani haléř z obecní pokladny vydán nebyl. Právě naopak: obecní t. zv. polní cesty­ nebudou se nákladem obce upravovat, polního hlídače nevydržovat, ač k té povinnosti zavázala se obec převzetím t. zv. „trávní kasy“ a smlouvou po prohraném processu s majiteli polností, kterouž před lety chytrým způsobem od domkáře tuto v uschovaní mající vylákali a bezpochyby zničili, kominíka­ mají budoucně honorovati majitelé domů, což znamená zase nové zdražování bytů. Tím páni chtějí ukázati, že „šetří“; zde stěží „ušetří“ 300 K, jež obratem ruky dají za byt důstojníka, který nemohou­ v celém městě přiměřený byt nalézti, obrátil­ se na správu obce, která byla nucena jemu dáti byt naturální. A takovou komedii dovolí si hráti pánové­ z radnice se vším poplatnictvem a snad dokonce­ kojí se příjemnou nadějí, že jejich hra bude trvat do skonání! Uvidíme! — Před necelým čtvrt rokem přijati byli dva městští strážníci, kterým bezpochyby­ třeboňský vzduch byl tuze silný a oni ra-

ději odcházejí. Nám je úplně lhostejno, je-li policajtem­ ta neb ona osoba, ač jest bezesporné, že vždy lépe je na místě tak zodpovědném míti osobu mírnou a rozvážnou, než takovou, jejíž přáním jest zalíbit se několika pánům na výsluní radničním se hřejícím, ale chceme poukázat, proč právě schopní lidé službu opouštějí vyhledávajíce místo jiné, v naději,­ že tam nebudou muset zapírat lidskost svoji. Kdo jen poněkud zná poměry maloměstské a tatíky samosprávu representující, ví, co takový strážník s hubeným platem, vydaný na pospas choutkám radničních­ pánů, jest nucen respektovati. On nesmí bezpečnostní­ službu vykonávat dle daných instrukcí, ale dle přáni jednotlivých pánů radních; svou povinnost­ smí uplatnit vůči těm, již před zraky radnice­ mliost nenalezli, ale běda mu, by snad zakročil­ někdy přísněji proti mladým (též i starými pánům,­ kteříž mají to potěšení počítati se za chrá- něnce některého vlivného pána. Takový strážník musí míti hojně vyvinutý čich, by vše to uměl ro- zeznati, a pakli neumí se přizpůsobit poměrům, a nebo chce-li zůstat i jako strážník osobou nestrannou,­ která ani v tomto postavení nezapomíná na lidskou důstojnost, raději poděkuje se, by udělal místo tomu, jenž bude míti více elastiky v mozku a pojem o spravedlnosti trochu širší. A zásadou tou řídili se i naši dva strážníci, kteří nechtíce se státi loutkami místo služebníky bezpečnosti, raději jdou... Doufáme, že ani oni nebudou litovati opuštěné­ „služby" a že po odložení uniformy třeboňského­ strážníka se jim hodně uleví. Pánové z radnice­ se aspoň přesvědčili, že jejich „služba“ mnoho k srdci nepřirůstá, a jsme žádostiví, k jakým osobám­ bude nyní sáhnuto: zdali k cizím, kteří budou­ chtít svoji službu vykonávat nestranně, nechť se jedná o občana neb občanku třídy kterékoliv, nebo k domácímu, jenž snáze přizpůsobí se choutkám­ těch pánů, kteří na instituci bezpečnostní právo si dělají a v ní bezprávně rozhodují. Z Ponědraže u Lomnice n. Luž. (Zábavy kníž. rodiny a šl. hostů.) Kníže Schwarzenberg pořádá každoročně štvanice na panském dvoře Lhotě. Je- zdivše po svých polích i všech okolních, platí za takovou jednu vyjížďku a škodu způsobenou 100 K každé obci, které vjedou na pole. Štvanice súčast- ňují se knížata a komtesky. Vše jede na koních, též i jejich služebnictvo; celkem asi 22 koni a přehledně­ as 30 psů, kteří stále běží s nimi. Chytí-li psy zajíce a perou se o něj, působí to „milostivé vrchnosti“ velikou radost. Loňského roku vyjela si vrchnost dne 29. října. Veliký děs způsobily na polích­ Ponědražských., V tu stranu, kudy vrchnost jela, oral domkář Jan Ševčík z Ponědraže. Voli, jak uviděli uhánějící jezdce a dav psů děsně štěkajících,­ začali se plašit, ale záhy byli zachyceni. Jezdci ale jeli přímo na oráče a tím větší byla vášeň volů, kteří, jsouce zapřažení, oráči se vytrhli, dali se na útěk i s pluhem ke vsi, jejž kus za kusem ztráceli. Poškodili vše a zůstali jim jenom rozpory, s kterými si značně nohy rozbili. U samé vsi byla zvášněná zvířata zachycena. Při vyplácení škody všeobecné, kterou vyplácel revírník z Lomnice, žádal dotyčný domkář náhradu 60 K za poškození pluhu a dobytka,­ s nimž mnoho času prozahálel než se zhojil. Revírník, drzý to chlap, odporučoval jej na soudní vymáhání a vyplatil mu pouze 30 K. Dále Anna Zachová, 19tiletá služka u p. Rud. Kohouta pásla dobytek, a protože utíkal, chtěla mu zabrániti. Utíkajíc,­ padla a celá smečka psů přes ni skákala, načež se vrchnost zastavila a „ráčila“ se smát, když děvče vstalo a běhalo jako šíjené. Zajímavo jest, že dotyčnému hospodáři Janu Ševčíkovi před deseti lety postřelili krávu, kterou při polní práci potřeboval.­ Střelci táhnouce proti dobytku, stříleli bez přestání po svých kořistech. Kráva byla střelena do dolní části slabiny dvěma broky, jež byly nalezeny po 6 nedělích, když se kráva musela zabiti. Kráva byla v ceně asi 200 K a zaplacena nebyla, poněvadž­ nebyla smrt okamžitá. Dlužno ještě podo- tknouti, že odměna, kterou vrchnost dává, je skromnou­ almužnou. Z Pleší u Kard. Řečice. V neděli dne 13. února t. r. odbývala se zde důvěrná schůze, na které k programu: „Co jsou socialisté“ promluvil soudr. B. z Kard. Řečice. Ze strachu před pustým terorem místních tak zvaných agrárníků, nelze místním soudruhům­ založiti svou vlastní organisaci a tamní soudruzi jsou členy organisace v Kardašově Řečici. Ostatní, s námi sympatisující stěžovali si často na to, že by byli existenčně poškozeni. Nejčastěji teroristy­ bývají a jsou i u nás majitelé zadlužených usedlostí, kteří mají šest až deset dítek, které všechny­ budou musit buď jako malí domkáři neb námezdní­ dělníci svůj chléb sobě vydobývat. Těch několik­ soudruhů, které v Pleších máme, jsou nám zárukou, že teroru agrárníků, kteří tak často se chvástají svou svobodomyslností, bude jednou učiněna­ přítrž i u nás, až naše občanstvo přijde k poznání,­ že z otročiny nejhorší je otrocký duch. “ Z Klikova. (Zasláno.) Nuceni jsme touto cestou upozorniti sl. c. k. okr. hejtmanství v Třeboni na velice křiklavý případ. Choromyslný příslušník obce Chlumu u Třeboně potlouká se již delší dobu po Klikově ve stavu velice zuboženém. Na polovic nahý a rozedraný, plný hmyzu. Každý se jej štítí, boje se by hmyz mu nenasadil, a tak potlouká se choromyslný jsa úplně bez přístřeší, bez pokrmu. Oděv jeho působí jenom pohoršení, neboť nezakrývá mu ani nejchoulostivější části těla. Žádáme, by sl. c. k. okresní hejtmanství případ tento vyšetřilo, a

obec chlumeckou rázně na povinnost její upozornilo.­ Podotýkáme, že obec chlumecká se vymlouvá, že člověk ten, jménem J. Veselý, práce prý se štítí a choromyslný není. Jednají s ním jako se zločincem,­ stále jej vězní a léčí jej bitím. Švarzbach. Činíme pozorny soudruhy a soudružky­ na hokyni Kosovou. Paní této máme co děkovati,­ že máz mléka zdražen byl o 2 haléře, jež stojí dnes 22 hal., což se jí zdá ještě málo a ráda by vyhnala cenu jednoho mázu na 28 hal. V jejích šlépějích kráčí i p. Kos, jenž ač odkázán na třídu dělnou, přec rád by výhodně zpeněžil maso, tajně za noci přivážené, pochybného původu a pak vuřty, které pro svou „výbornou“ jakost přivedli jej před cmuntský okresní soud. Nestačí jim již ani dnešní drahota, jež dík politice „agrární zavládla a stálé zdražování bytů? Paní Šráglová přirazila na nájemnících­ 8 korun ročně, pí. Kosová na dělníku Ko- datovi hned 40 korun! — Nezapomeňte tudíž nikdy,­ soudruzi, na své vyssavatele a veďte je jako upíry a špekulanty z naší bídou ve stálé evidenci. Vžak přijde čas, kdy s nimi súčtu jeme ! Z Vydří. Dne 13. t. r. konala se u nás veřejná schůze lidu. K programu: „Politické události a Svaz malorolníků a domkářů“ promluvil s. Šindelář z Č. Budějovic. Tento ve svém 11/2 hodiny trvajícím re- feráté naznačil poslední události politické jak v říšské­ radě, tak i na zemském sněmu. Konečně vysvětluje­ výhody, jež skytá „Svaz malorolníků a domkářů“.­ Po referátě s. Šindeláře přihlásil se ku slovu obč. Krůček, který různými poznámkami, dosti nejapnými­ chtěl se před našimi domkáři dělat důležitým,­ bylo mu však se strany s. Šindeláře a s. Hro- děje náležitě odpovězeno a jeho „důležité“ poznámky­ vysvětleny. Pane Krúžku! Budete první, který se octnete mezi námi — soc. demokraty. 0- hlédněte se na své okolí a vzpomeňte své minulosti­ a uznáte, že nejméně se hodíte ku straně agrární! Z Lásenice u Stráže nad Nežárkou. Dne 14. t. m. pořádala místní organisace důvěrnou schůzi. Soudruh Beránek zahájil schůzi. Předsednictví se ujímá na zvolení s. Filssak a předává slovo referentu­ s. Šindeláři z Čes. Budějovic. Tento ve své skoro dvě hodiny trvající řeči poukázal na poslední politické události a na rozervanost v táboře mě- šťáckém, na zhoubný vliv klerikalismu na venkovský­ lid. Dále vysvětluje výhody „Svazu malorolníků a domkářů.“ Appeluje na přítomné, by vstoupili do organisaci a tak vybředli jednou už ze zhoubného a nezdravého spánku. Referát sledován byl přítomnými­ s obzvláštním zájmem a bylo vidět, že u nás agrárníci se bojí veřejně přijíti na schůzi a schovají­ se jako krtkové. Doufáme, že naši spoluobčané­ vstoupí do našich organisaci, kam již dlouho náleželi. Jindř. Hradec. Jak vypadá opravdový klerikál. Čím dál tím více se jeví u nás nedostatek­ malých bytů pro pracující lid. Před několika dny byla jedna žena na městském úřadě požádali pány na radnici o propůjčení bytu, neboť běhala den ze dne a jediný byt nalézti nemohla. Náměstek starosty Kopidlanský ženu odbýval. Žena řekla, že její starostí je byt hledati, ale že žádný nemůže nalézti. Kopidlanský, aby ukázal svou vzdělanost a klerikální výchovu, řekl: tak, vás vystěhujeme do chléva. - Kolik máte dětí? - Žena: čtyři. - Kopidlanský:­ no to jich ještě nemáte čtyřicet. — Dle všech známek podobá se velice tento Kopidlanský k rodu středověkých- rytířů z Kopidlna, kteří přepadávali­ řádné občany a obchodníky v Čechách a o zboží a majetek je olupujíce. Jeden z potomků, Jiří Kopidlanský, dostal odměnu za jeho loupežení na hradě u Horšova Týna i s jeho hordou najatou, tak že ani noha živá z hradu, kde se skrýval ne- vyvázla. Tento Kopidlanský však nepřepadává obchodníky­ a kupce v lesích, za -to však má co nejpohodlněji­ zařízenou zastavárnu a tím jest řečeno vše. Ti nejchudší ubožáci sami donášejí mu zboží své a svršky, by opatřili si něco k jídlu. Za to jim milostivě propůjčí pár grošů a nekřesťansky si započítá­ úrok, aby dokumetoval tu pravou křesťanskou­ morálku. — První den. Bum, bum, bum. Ve všeobecnou­ známost se uvádí! Při dobývání brambor na podzim byl u nás chycen zloděj s nůší brambor, které jsme uschovali na strážnici. Brambory tyto však ze strážnice najednou zmizeli, proto se žádá, kdo o nich ví, by sdělil to laskavě inspektoru Kai- srovi na městském úřadě. B u m .. . — Druhý den. Ve všeobecnou známost se uvádí! Žádá se zdejší občanstvo, by hledělo podporovat­ jenom ty obchodníky, kteří udržují dobrou shodu s naší sl. městskou radou. Máme zde různé živnostníky, kteří sem přišli a obchody svými naše ohrožují. Na základě toho dával pozor hostinský Sprka, jak k tomu cizímu Svobodovi všechno se hrne a proto chodil okukovati několik týdnů a výsledek­ toho byl, že musíme se proti cizákům postavit­ a je nepodporovat. Kdo se dle toho nebude řídit toho naše vlastenecké veličiny budou pasovat na Miloty a vlastizrádce. Bum. Ze Žirovnice. (Zřízeni konsumu na postupu.) Myšlenka nesená a interessenty zájmově prohlubovaná­ nese se v kolejích ku předu a dovršila již jednoho kroku jistého, od kterého se začne ještě živěji pracovati a který bude zanesen jako mezník v konsumním hnutí u nás v Žirovnici. Totiž v měsíci­ lednu byla svolána ustavující valná hromada, na které mimo jiné problémy byl zvolen správní