ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4d9428d0-6604-11dc-96fd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 19
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
31. března 1901.
#4 alto_textblock #4
Císlo ss
#5 alto_textblock #5
v zatýkání se pokračuje. Ale nutno pr- znati, že osoby, které dokáží hned na policii svou nevinu, nejsou déle zdržovány a smějí s odebrati domů. Často bývají mezi zatýkajícím a zatýkanými krvavé bitky. Tak ve vsi Bajeg- cích djevdjelijského okresu padlo 8 Bulharův 18 Turků, dílem mrtvých, dílem raněných. Několik dní tomu policejní prohlídka byl předsevzata u solunského knihkupce Ivana hadzi Nikolova. Policie našla papíry, které hledala Byl odveden a zavřen do cely s nějakým Židem. Když zůstali sami, Bulhar zahledl u Žida ka- pesní nůž a prosil, aby mu jej půjčil. Žid ne- ehtěl. Bulhar se naň vrhl, nůž mu vyrval a přeřízy si žíly na rukou. Nozemřel sice hned. ale pochybuje se, že bude na živu zachován TarOMup.
#6 alto_textblock #6
Ruský tisk o rakouských Všiněmeích. Rakouští Všiněmci dobyli si již tak zvuč ného jmena ve světě, že ani »vynikající češt politikové« nestačí, aby jim přikládán byl mens význam. Z ruských listů věnují jim článek »He B.« List správně praví, že význam jejich v P kousku netkví tak ve vnitřních úspěšícht strany, jako v tom, že za nimi na hranicích Rakouska stojí velký, sjednocený, výbojný náro německý. Všechny strany a národnosti rakousko- uherské čerpají svou silu jen ze sebe samých. kdežto Všiněmci ze sousedního Německa. Okol- nost tato jest neobyčejně vážná a dodává zvlášt- ního charakteru nynějšímu stavu Rakousko- Uherska. V žádném jiném státě nebyla by možna strana s takovým politickým programem, jak mají a hlásají Všiněmci. Schönerer, Wolf aj mluví na říšské radě řeči, které by svým ob- sahem nebyly možny v žádném jiném parla- mentě. Že si to smějí dovolit, je důkazem, ze imponují, a nikoli, že by nebyli považování za nie. Kdyby šlo o to, aby rakouští Vsiněmci vy- stěhovali se do Německa, druzí rakouští náro- dové bezpochyby neměli by ničeho proti tomu a možno, že sám stát by je v tom podporoval. Avšak oni chtějí od Rakouska odervati jeho země, a to nejen německé, nýbrž takové, jako jsou země české, někdy samostatné království a dosud jen ze třetiny obývané Němci. Vydati je Německu, znamenalo by nový zločin mezi- národní povahy. Snahy Vsiněmců mají i pro rakouské ná- rody ten dobrý následek, že je nutí, abys sjednotily proti společnému nebezpečí. Ale jejieh propaganda může míti následek i pro trojspolek. Spolek s Německem rakouští národové dosud pokládali za nepřijemný, ale nevyhnutelný; nyní možná budou pracovati k tomu, aby se z něho vyprostili.
#7 alto_textblock #7
.
#8 alto_textblock #8
. .
#9 alto_textblock #9
Protiřeholní zákon ve Francií. Po rokování málem tříměsíčním skoncoval včera francouzská sněmovna předlohu proti- řeholní. O důležitém momentu tom v dějináeh francouzských šiříme se na místě úvodním zevrubněji. Vláda předloží osnovu ihned senátu. který ji bude bezpochyby projednávati v mimo řádném zasedání, mezitím co se poslanecká komora bude zabývati rozpočtem. Chceť senát dřive vyříditi zákon o dvouleté službě vojenské Ostatně dojde na to vše ovšem až po prázdni- nách velikonočních. V debatách posledních dní zvláště zajímavý rozhovor se rozpředl o § 14., který obsahuje nejzávažnějši ustanovení zákona, jímž se zapo- vídá nedovoleným kongregacím udělovati vy- učování a vychovávati mládež. K paragrafu tomu promluvil velikou řeč vůdce radikálů pan Léon Bourgeois, jenž z čítanek a z učebních pomůcek duchovních škol dokazoval, jak se v nich mluví o státních zákonech a zařízeních, jak se v nich preparují světové dějiny, inkvisice se velebí, svoboda svědomí uráží a k zášuí proti jinověřícím ponouká. A pan Bourgeni končil: »Když naši žáci tímto učením budou odkojeni, vnesou jako muži rozkol v národ, roznítí záští mezi spoluobčany, sestoupí v ulice a vrhnou pochodeň občanské války v široké davy.« Řeč byla s nadšením přijata a vyvěsen její ve všech obeích francouzských velikou většinou odhlasováno. Jemu odpovidal p. Ribot a hájil svobodu učení. Na to ujaljse slova p. Waldeck - Roussenu. jenž pravil, že se škola nesmí vydati duchovním. kteří neuznávají státu, ve kterém žijí, kteři svým žákům hlásají, že mohou bez trestu po- rušovati nejdůležitější zákony, poněvadž tyto vzešly z veliké revoluce, jež učinila duševnímu otroctví konec. Potom doporučoval přijetí § 14. pravě: »Přijetí tohoto odstavce bude znamennt, že chceme setrvati v republikánských tradicích.-
#10 alto_textblock #10
Skon krále bavorského. Z Mnichova oznamují pařížskému »Ra- pellu«: »V kruzích co nejlépe zpravených se vypravuje, že nešťastný král Otto, držený jako šílenec v zámku fürstewriedském, jest blízek smrti. Hrozná jeho nemoc dosáhla takovéh stupně, že propukla ve stálé zuření, a král musil býti spoután. Baron Rediwitz, dvorní maršálek, přidělený dvoru královu, byl telegrafieky povolán. do Míni- chova, aby podal vladaři zprávy o hrozivém průběhu nemoci.
#11 alto_textblock #11
Hlas Čechů z Těšínska. »Nanejvýš zřídka zví česká veřejnost, že mezi Čechy a Poláky veden jest stejně urputný národnostní boj jako mezi Čechy a Němci. M stem tohoto boje jest těšinské Slezsko, kde slo- vanské tyto národy se stýkajl. V české veřej nosti vi se prolo málo o boji tom, poněvadž jes s české strany utlumován a stálými ústupky oproti Polákům zmirňován. Jinak však jest Poláků. Časopisy jejich, jak v Krakové tak iv Lvově — nehledic už k několika polským líst. kům ve Slezsku samém — přinášejí nepokryte zprávy o bojích těchto a činí oproti nám slabšt neb silnější výpady. »Ubíráme Polákům půdu v těšínském Slez sku, počešťujeme jim polský lid ve Slezsku, volají a reklamují zcela opravdově celé těšínsk Slezsko pro Polsku Věci tyto už tak daleko pokročily, že po malu budeme míti i polskou otázku na Moravě
#12 alto_textblock #12
Výsledky právě ukončeného sčítání lidu rozvíří tento národnostní boj značně, což jes takřka nepochybno a proto jest nutno, aby če- ská veřejnost zpravena byla o pravém stavu otázky česko-polské ve Slezsku. V přítomnosti reklamují pro sebe Poláe aspoň čtyři pětiny těšínského Slezska. Jest to kraj, ležící na východ čáry, vedené od jabiůn- kovského průsmyku přes Komorní Lhotku k Hru- šovu. Počítají za polské osady: Doubravu (Dom- brovou), Orlovou, Rychvald, Bohumín i Hrušov nehledíc k celé řadě jiných menších posic. Tuto svoji hranici chtějí nyní sčítáním lidu míti jaksi úřadně zjištěnou, ba chtějí pronik- nouti ještě dále na západ, chtějí anektovati Mi- chalkovice, ba i samu Polskou Ostravu. Za tím účelem, aby zajistili si polskost krajiny této. bylo mezi lidem na vesnicích agitováno zvlášt- ními tam vyslanými agitátory polskými, kte již v říjnu a listopadu m. r. činnost svou za- hájili, aby lid poučen byl, že jest národnost polské a při sčítání udal za obcovaci řeč pol- skou a ne českou. Takto preparován byl lid domácí a sku tečně jsou zjištěny případy, že Češi, polsky vůbec nerozumějící, přihlásili se za Poláky. Ne- jedná se snad o 10 případů takových neb 100. nýbrž o celé vesnice. Nuže přesné výsledky tyto přinese teprve provedené sčítání lidu. Tato agitace pro polonisaci Slezska těšín- ského jest dosti mladá. Před 30 léty ještě no- věděli ani na Těšínsku ani na Jablunkovsku ni o polské otázce, nevěděli, že jsou Poláci; lid na venkově pravil o sobě, že mluví moravsky a také po moravsku (česky) bylo s ním u úřad jednáno. U okresního soudu v Jablunkově na př. jsou spisy, pokud sdělávány byly v řeči strany, psány po česku a ne po polsku. Teprve po roku 1870 shledala vláda, že venkovský lid na Jablunkovsku, Těšinsku a Fryštácku jes polský a zavedla jednání s lidem polské. Api- tace se strany polské začala až v létech osm- desátých a v minulém právě 10letí nabyla zna- čné intensivnosti. Lid sám však — myslíme domácí lid — polsky neumí a také nechce se znáti k Po- lákům. Venkované používají v kostelich dosud modlitebních knih českých a také české nápisy v kostelích byly toho důkazem, že krajina polskou nebyla. Jak modlitební knihy, tak i české nápisy v kostelich a na pomnících snaží se Poláci přišli z Haliče vytlačiti, aby zničili každou památku, že kraj ten jest a býval českým. Tážeme li se na vesnicích kol Těšína Jablunkova lidu prostého, zda jest polským, to se přímo durdí, jest uražen, popíraje, že by Polákem byl. »Jsem Moravec« — odpoví každy venkovan, dodávaje, že Poláci jsou u Krakova. Jinak ovšem jest s jednou částí mládeže. Ta už má suggerováno polskými učiteli, že jes polské národnosti a tak už jest pro nás Čechy ztracena. Pronikání polského živlu na Těšínsku na- pomáhá nejvíce veliký přiliv polského dělnictva z Haliče do uhelné pánve ostravsko-karvinské. Toto dělnictvo, postrádající veškerého vzdělání, zaplavilo celý takřka východní revír ten a dusi domácí usedlé, rolnické obyvatelstvo, které jes českým. Tito polští dělníci, po případě agitátoři mezi nimi, byli to, kteří rozdmychali ostré ná- rodnostní boje před nedlouhou dobou v Dou- bravě, které pronikly i do české veřejnosti nabyly takových rozměrů, že skončily až pře trestním soudem. Tehdy také, aby věc vyšetřena a urovnána byla, usnesli se slovanští poslanci na zemském sněmu slezském vyslati do Doubravy dva své členy, aby na místě zjistili, zda Doubrava jest českou či polskou. A oba tito poslanci — ted i polský — rozhodli, že Doubrava jest česká, že o polštině nemůže tam býti řeči. Poláci upírají nám Rychwald, Bohumín, osady Pudlov, Vrbici a dokonce nyní už Hrušov. Úhlavními odpůrci všeho českého v krajích těchto jest polská intelligence, přišlá tam z Ha- liče. Jsou to jednak úřadníci, inženýři, pak lékaři, duchovní a učitelé. Tito veřejně hlásají. že jest jim každý Němec milejší nežli Čech ! Polský časopis, týdenník »Glas ludu szl skego«, vycházející ve Fryštátě, štve proti Če- chům nejvášnívějším způsobem v každém čísle. Jest proti nám redigován asi v tom směru, jako »Ostdeutsche Rundsehaue. List tento, jehož redaktorem jest polský agitátor, vyslaný tam z Varšavy, rozšiřuje se, zdarma ponejvíce, mezi lidem na jazykové hra- nici jen proto, aby živena a šířena byla nená- vist proti Čechům. Časopis tento vydržován jest penězi předáků polských na Těsínsku. Pře nemnoha dny rozšiřován byl na Ostravsku i Kar- vínsku polský list »Volnost«, na němž nebylo udáno ani místo vydávání, ani jmeno (iskaře. V listě tomto dokazováno, že i Frýdecko jest polské a že nutno přikročiti i k popolštění Ostravska a Valašska. Čtyři polští agilátoři stači prý na úkol tento. Polští kněží nechtějí na českých školách Téšínsku vyučovati náboženství po česku, nýbrž po polsku a také v kostele netrpí češtiny. Polští učitelé na venkově jsou nejfanatičtějšími odpůrci všeho českého, mnozí z nich tvrdí ve- řejně, že ještě Príborsko na Moravě jest polské Za takového stavu věcí bylo provedeno sčí tání lidu, které, jak dá se očekávati, dle toho dopadlo, a dopadlo tím spíše v neprospěch náš. že vládní orgány naddržovaly při sčltání lidu Polákům. Pro některé obce české na Fryštácku, ustanoveni za sčitací komisaře úřadníci hejtman- ství, kteří každého, kdo přihlásil se k česk obcovací řeči, zakříkli, že nemluví přece česky a beze všeho dalštho zapsali jej za Poláka. Dělo se tak v Muglinově, v Michálkovicích jiných ještě místech. Proto opakujeme, výsledek sčítání lidun Těšínsku v českých osadách veřejnost překvapí. My však nebudeme se nijak diviti, když za okol- ností těchto osady až dosud české zmizl, budou pojednou polskými. Tak tluče nám pojednou polská otázka n brány Moravy. V Moravské Ostravě vystavěli si Poláci polský dům ne za uím účelem, aby měli jakés ústředí své, nýbrž aby dům ten byl baštou, z níž podnikány by byly útoky proti Čechům V tomto polekém domě právě projednávány
#13 alto_textblock #13
plány, jak společně s Němci mají Poláci pora- ziti při obecních volbách Čechy v Moravské Ostravě, z tohoto polského domu házejí se do Těšínska agitační hesla na potírání Čechů. Z polského tohoto domu jsou zasílány do hali- ských novin výpady proti nám. A vzdor všem těmto příkořím chovámes my oproti Polákům až dosud passivně, jen málo kde činíme pokus k odražení útoku a to jen proto, aby nebyla porušena shoda česko-polská. Trpíme, couváme, ale »shoda« jest pořáde jen na naší straně, Poláci o ní slyšeti nechtějí. Zapřeli jsme se při volbě do říšské rady tak, že ustoupili jsme nátlaku Poláků a nežá- dali, aby ze dvou poslanců na Těšínsku by jeden Čech a jeden Polák. Poláci pravili: »Ano shoda mezi Poláky a Čechy býti musí, ale my (Poláci) nemůžeme připustit, aby kandidován byl také v jedné kurii Čech.« Tak kandidováni oba Poláci. Čeští voliči spolkli tuto trpkou pilulku opět k vůli »shodě« a volili svorně — namnoze proti svěmu přesvědčení — Poláka. Volili jej v V. kurii, kdež ne vinou Čech padl polský kandidát a zvítězil sociální demokrat a volili také ve IV. kurii Poláka, který je d i ně za pomoci českých hlasů zvolen. Nebýti českých voličů, byl by zcela určité pro- šel kandidát německý, Chlebus. A vděk polský za to? V 12. čísle krakovské »Nové Reformye z t. r. jest článek, jednající o výsledku volby říšského poslance ve IV. kurii na Těšínsku, který, jak dobře víme, pochází z nejbližší bliz- kosti nově zvoleného říšského poslance v okrese tomto. V něm chválí se zmíněný již nám ne- přátelský »Glos ludu szlaskego«, praví se v článku tom, že musil býti zvolen Polák a ne německý kandidát, nikde však není ani slovem o tom zmínka, že Polák zvolen jedi ně zásluhou českých voličů, nikde ne- praví se ani, že na Těšínsku polského kandi- dáta volili též čeští volitelé. V loni na podzim sesli se ve vší tajnostn v Přívoze u Moravské Ostravy důvěrníci češtii polští, aby vedle úrady o říšské volbě zvolili jakýsi vyrovnávací výbor, který by urovnal če- sko-polské spory na Těšínsku. Polští poslanci lam přítomní pravili, že o vyrovnání mohou mlnviti až po provedeném sčítán lidu. Sčítání jest již provedeno, za pomoci vlády tak, jak si toho Poláci přáli a budou li se nyní chtíti vyrovnávati, nepřekvapí nás ani dost málo, když řeknou, že jazykovou hranicí mezi mezi Čechy a Poláky jest Ostravice, to jest, že cel těšínské Slezsko jest polské. Orgány tiskové těchto Poláků, kteří vyro- vnání z polské strany provésti s námi mají tvrdí už dávno, že hranici jest Ostravice. Jedná se nám za těchto okolností o zá- chranu nejméně 70.000 Čechů, kteří“ žijí n Těšínsku společně, ne snad roztroušeně, jedná se nám, aby čásť země koruny svatováclavské nebyla nám deroávna, třeba bratry Poláky
#14 alto_textblock #14
Denní zprávy.
#15 alto_textblock #15
— Officiální hymnus malostranský Blahostné vytržení nad c. k. vládou, všemi jejími skutky a každým jejím hnutim jest, jak známo, tak zvanou proklatou povinností s. k. čisku. Nelze tvrditi, že by si v tom ohledu mohl někdo naříkat na »Prager Abendblatt«. Také předvčerejší odročení říšské rady zavdalo mu látku k básni v próse, kterouž obohacena lyrika archivu tiskové kanceláře o perlu nemalé ceny. Ukončený oddíl zasedání znamená malostran- skému úřadnímu listu »jasný bod světla a výše v dějinném dramatu našeho vnitřního politického rozvoje«. Že jsme k této výšině dospěli, pokračuje poetický dekadent »Prager Abendblaltu«, jest dílem trpělivého vylrvalého svérázu ve vládních sférách, vysoce zjemnělé vnímavosti pro hnut duše lidu, bystrého ducha pozorování oproti kolečkovému stroji v parlamentním víru a na- překonatelné důvěry v genia Rakouska a dobr pudy a intelektuální síly jeho národů.« Blaze tomu, kdo v zlaté struny zahrát zná. Nepoklá- dáme sice »Prager Abendblatt« za historický materiál budoucích dějepravců, ale kdyby se stalo náhodou, že by oko nějakého smrtelníka po létech zastihlo v zažloutlém úřadním večer- níku pražském tento chvalozpěv, zajisté že by ruka toho badatele budoucnosti chvatem obra- cela listy místodržitelského orgánu nazpět z dychtivé zvědavosti, co se přihodilo tak velko- lepého za éry Körberovy, aby odůvodňovalo takový vzmach c. k. erárního péra. Může bet nad tento hymnus ještě nějakého pádnějšího svědectví o skutečné podstatě a úpadku vídeň- ského parlamentarismu? Hle, podařilo se v po- slanecké sněmovně položiti dvě stébla přes sebe (a proti výkonnosti parlamentu za dob před- badenovskýéh povolení kontingentu branců a lihové přirážky není nic jiného) a již ta okolnost vybouřila u officiálních žurnalistů sladké šílenství básnivosti, z níž zrodila se svrchu uvedená óda Nechválí snad pánové dne před večerem? Není snad jásot jich nad výšinami světla Körberovy vlády předčasným? Teprve včera měli jsme pří- ležitost poptati se s důrazem po oprávněnosti pověstí rozšiřovaných s německé strany v pří- čině vyloučení úřadníků české národnosti ze zněmčeného území v Čechách a určitého slibu ne-li závazku drem. Körbrem Němcům daného. Útlá bledá sněženka, kteráž vykvetla, jak se zdá, na úbočí mezi vládou a českým klubem, naprosto nesnese takových pohrom, takových ledových zavanutí a nebude-li pověst »Ost- deulsche Rundschau« od vlády kategoricky de- mentována, může se státi, že officiální pěvci slávy šl. Körbera budou nuceni natáhnoutí n své lýry zase staré struny. Největší chybou státníka Körbera bylo by, kdyby upadl ve starý »svéráz« vídeňských vlád, foukati z týchž jedněch úst »studené i horké«, podle potřeby, aby jednu stranu rozehřál a druhou ochladil. Takovým způsobem mohlo by se lehce státi, že by dnešní romance o štěsti dra. Körbera, mohla býti záhy doplněna balladou — s spačnou pointou. — »Mladočesko německá alliance«. Obludné slovo toto, pod nímž kryje se před- stava nemožné politicko-strannické změžděniny, za dnešních dnů naprosto nemyslitelné, vyskytlo se včera v »Hlasu Národa« nad překladem pražského dopisu vídeňské »Information«. V do- pise tom mluví se na základě projevu »Hlasů od Blaníka« o tom, že dr. Engel pokládá z možnou ještě jinou allianci Čechů než alliane jich s bývalou pravicí. Z tohoto projevu děje
#16 alto_textblock #16
se ve vídeňské »Information« velmi smělá dalekosáhlá dedukce, že se v mladočeské strane vzmáhá čím dále »tím více směr, kterýž prý očekává větších výhod od bezprostředního do- rozumění s německou levicí, nežli od spolku s pravicí a to na základě rovnoprávnosti, reci- procity a rozšíření autonomie.« »Information« připojuje pak ještě k tomu naučení politické chytrosti o dvou železech v ohni a »Hlas Ná- roda« přidává pak ze svého výstrahu, že jest sice pěkná věc, dvě železa v ohni, ale nemá prý se zapomenouti, že kdo na dvou židlich sedá, sedne někdy mimo, při čemž »Hlas N.e rozhodně sedá na vějičku »Informationu«. Jest patrno, že »Information« pouštl zkušebný balon a že »Hlas Národa« lehtá cvrěka ze skuliny. Oběma těmto snahám může býti co nejochot- něji pomoženo, zejmena »Hlasu Národa« můze býti pověděno, že si česká delegace nehodlá se- dnouti ani na jedno ani na druhé žhavé železo. Theorie o allianci českosněmecké jest té doby přes příliš šedá a třeba by některé skupiny pravice aneb spíše jednotlivci dávali na jevo jakési patrně přechodné rozladění směrem k če- skému klubu, nikdo v celé sněmovně na mož- nost politického společenství s frakcí německého souručenství ani nepomýšlí. Čeští poslanci jsou přesvědčeni, že jim nynější jich postavení úpln politické volnosti a nezadanosti nejlépe svědči a že nemají oni příčiny, aby se ucházeli o přízeň té či oné strany, zvláště v levo. Jsme s to a na základě nejspolehlivějších informací oprávněni vysloviti co nejrozhodnější popření nějaké mož- nosti českoněmecké alliance ve smyslu vídeňské »Information«. — Návštěva ve smíšeném kraji. N snad výprava sokolská, aneb českých touristů, nýbrž výprava jednotlivce, o níž tuto dle hodno- vérného vypravování chceme učiniti zmínku Jde tu o zmáhající se Ústí n. L., o město, které následkem svého výhodného položení na splavné veliké řece a na blízku bohaté uhelné pánve krokem obřím se rozvijí a roste. Do města toho zavítal před čtrnácti dny chef české firmy, aby tam vyřídil jistou obchodní věe. Vyšed z nádraží tázal se dělníka, jenž k sou- druhům svým česky hovořil, kudy má jíti? Ně- kolik výrostků, mezi nimiž jeden v čepici, jako je nosí úřadníci, zaslechnuvše český dotaza českou naň odpověď, obořilo se na děiníky i ob- chodníka a zasypali je nadávkami, mezi nimiž byla slova »Sauböhm« a »Wenzelsláuse« nej- mírnějšími. Jeden z dělníků, který jako domácí asi společnost onu znal, vrhl se mezi spíla- jící a zasadiv jednomu z nich dle pravidel dů- kladný poliček, že mu s hlavy klobouk sletěl, rozehnal útočníky. Tito ale přes to z pozdálečí pronásledovali ne dělníky, nýbrž obchodníka. Týž nemálo byl překvapen, když zavítav do jednoho z čelných hostinců ústeckýeh, byl sprostě od sklepníků odbyt, že pro českého provokatéra nemají ani jídla ani nápoje. Ohradiv se proti surovosti té náležitým způsobem, vy- volal tím takové vzbouření přítomných hostí, ž nucen byl rychle místnost opustiti. Nezbylo než uchýliti se opět na nádraží, však i tam byl znepokojován. Tak děje se Čechu v Čechách, ve městě, kde žije aspoň 3000 Čechů a kde za bílého dne je insu
#17 alto_textblock #17
ván,kdo opováží s
#18 alto_textblock #18
pronásti časké slov — Úklady opavské obce protí tam- nímu českému státnímu gymnasiu neberou konce. Je v tom zvláštní houževnatá zavilost. kteráž rok co rok pohání radnici opavskou k ob- novenému útoku na tuto posici pro německé nenávistníky snad přece jen již neodvolatelně ztracenou. Jak se brněnskému »Tagesbotu« sdě- luje, podal předseda místní školní rady opavské Kudlich v opavském obecním zastupitelstvu návrh na resoluci, kterouž obec opavská vy- slovuje požadavek, aby vláda odvolala z roz- počtu na rok 1901 položku na české státní gymnasium v Opavě, po případě aby položku tuto všichni němečtí poslanci bez rozdílu stran zamítli. V resoluci praví se dále, že trvání če- ského ústavu jest stálým zřídlem národních roz- brojů v »německém městě« Opavě jakožto český vzdoroústav, ze kteréhož prý každého roku vy- chází větší či menší počet polovzdělanců, kteří úkolu střední školy nedosahují, nýbrž prý je- dině národnostní štvanice vnášejí do »jazykové smíšených« obcí okolí. Resoluce tato usnesena jednohlasně s dodatkem, že příslušná petice má býti dodána ještě před rokováním o rozpočtu ministru vyučování; že má býti tištěna a roz dělena mezi všechny německé poslance bez rozdílu stran. Pan purkmistr má mimo to dojeti k ministru vyučování a osobně mu vyložiti přání opavského obyvatelstva. Nenapadá nám ani z daleka, abychom na tuto zpupnost německou odpovídali odůvodňováním českých práv na střední školy ve Slezsku procentním srovná- váním atp. S německým Michlem o právu bezpráví jsme už přece dorokovali. Ale obno- vená opavská petice proti českému gymnasíu jest ukázkou opětného výbůchu německého fu- roru, kterýž přece nevyhnutelně musí zahájiti nové orgie k nastávajícímu sestavování něme- ckých postulátů. Mimo to jest nepochybno, ž opavští Němci spěchají na pomoc tésínským, jimž kyne sestátnění tamního polského gym- nasia, což by bylo ovšem náramnou skvrnou na německém štítě těšínském. Obě města slezská uzavírají proti Čechům a Polákům odpovědný spolek, Češi s Poláky odpovědí jim na to způ- sobem příslušným — Pan Anton Aigner protestantem. J včerejší »Bohemia« sděluje, přestoupil zemský poslanec a purkmistr frýdlandský, pan Aigner, z katolictví k vyznání protestantskému. Podnět k tomuto kroku zavdal prý nějaký spor jeho s tamním kaplanem, P. Hruškou. — Politické schůze. Veřejnou schůzi lidu, v níž promluví »O vol- bách do rady říšské« pp. František Nyklíček a Karel Till, svolává politický klub pro okres poličský na neděli 31. t. m. o 2. hod. odpolední do zimní tělocvičny v Poličce. Potom koná se valná schůze politického klubu. — Všichni členové Ústřední Matice školské, kteří v Praze jsou přítomni, dostaví se dnes do Pantheonu musea král. českého před 10. hod. dopol., aby jubilejní valná hro- mada mohla započiti přesně v 10 hodin. Pr členstvo připraveny jsou 2 šatny, na jedné straně pro pány, na druhé pro dámy; rovněž takje šatna při galerii. Každý účastník valné hromady podepíše se na presenění listinu, na níž budia výslovně podotčeno, zda se podpisuje jako člen
#19 alto_textblock #19
či jako host. Na valnou hromadu výslal spole »Komenský« ve Vídni, pokud známo, předse svého, pana Marušku a také zde již dlí al- stupcové matiční ze zněmčelého území. Každe účastník obdrží jubilejní zprávu o 20leté čin- nosti Ú. M. Š., která jest ozdobena podobiznami obou starostů ÚJ. M. Š., dra. F. L. Riegra prof. dra. Čelakovského. Obsahuje velmi po- drobné zprávy o vzniku Ú. M. Š. (stať řáto jes historicky důležita), pak celkový přehled 20letí práce matiční s různými výkazy: o školství, o dobrodincích, o přijmech a vydáních a o členech výboru. Pro národní menšiny určen jest článek »Kterak se zřízují obecné školy minoritnií v Čechách«, jenž obsahuje praktické pokyny pre zástupce rodičů. Zpráva obsahuje dále pojednání o matiční práci na Moravě, o matičních středních školách na Moravě, pak stať »Slezsko a Ú. M. Š.«, ve které je doslovný překlad nařízení zemské školní rady slezské, »kterak se mají dítky na neněmeckých školách germanisovat«. K tomu se připojuje přehled matiční práce ve Slezsku. Pořad valných hromad Ú. M. Š. se stručným přehledem bude upominkou jak účastníkům val- ných hromad těchto, tak také vodltkem budou- címu historikovi nejpřednějšího našeho ústa vu národního. Ke zprávě jubilejní připojeny jsou zprávy o činnosti a financích Ú. MI. Š. r. 1900. Četný jest seznam dobrodinců, kteří ve svých posledních vůlích blahovolně pamatovali Matice. V čelo seznamu nalezá se velkodušný mecenáš Bedřich Schnell s odkazem 195.922 zl. 59 kr. V tabulkách účetních dopodrobna je znázorněno, jaké příjmy a vydání měla Matice. Za minulých 20 let přijala Matice na příspěvcích a darech 3,941.181 zl. 61 kr. Celkem bylo přijate 4,130.752 zl. 44 kr. a vydáno 3,878.10ž 65l9 kr., takže čisté jmění koncem roku 190 obnáší 252.649 zl. 7814 kr. V téže době za- ložila Matice 51 opatrovnu, 70 škol obecných a 3 skoly střední. Po seznamu členů výboru funkcionářů v minulém dvacetileti následuje vlastní zpráva výroční. Činnost výboru matičníhe nesla se smérem několikerým; jednak za roz- vojem školství, s nímž souvlsí také úprava po- žitků učitelstva, jednak a zvláště za organisael financi matičních, která je základem veškere další činnosti. Výbor snažil se udržovati především s místními odbory styk co nejživější a sluší vy- dati svědectví pravdivé i pochvalné, že místni odbory nazvíce důležité poslání své v národě českém nejen jasně pochopily, ale také že v mezích svých stanov a řádů, jaké jsou jim vytknuty a jaké se od let již osvědčily, účinně výbor matiční, zejmena po stránce finanční a informativní podporovaly. Zpráva poukazuje dále na neochotu zřizovati české školy veřejné; ne- ochota šla tak daleko, že i školy, jichž dokázaná potřeba byla i ministerstvem vyučování uznána, přece dodnes nebyly otevřeny a v komisionálním řizení stran některých škol vyhledávají se stále nové a nové průtahy a odklady. A končí zpráva těmito slovy: Stav Ú. M. Š. roku minulého i jejího školství, její snahy a zápasy, dávají vznikati různým úvahám nevalně utěšeným. Za- kladatelé Ú. M. Š. nedomnívali se, že boj, jaký za práva jazyka mateřského rodičům českým byl vnucen, přetrvá osvícené XIX. století, nedomní- vali sa lnha,danfvjina.ža alolali annžt,ov a po- kraku skončí pro národ český radostně, že takt národu českému bude vyhrazeno misto u boha- tého stolu vzdělanosti, jaké mu přísluší při jeho snahách a horoucích tužbách po vzdělání. Bohu- žel nedočkali se toho. Národ český na vzdělání jiných národů přispivá prací svou, ale žádá-li sám, aby všichni jeho členové byli vzděláváni jazykem svým přirozeným, má si sám zakládat své školy. A i v tom činí se mu namnoze pře-- kážky a úklady. Než bojem dlouholetým, ve kterém zorganisovaly se šiky české pod praporem Ústřední Matice školské, utužily se naše sílya zejmena za posledních 20 roků nabyli jsme mnohých cenných zkušeností, které jsou i budou nám výdatnou zbraní v příštích zápasech. Pro- niknuti vědomím, že snažíme se o věc dobrou a spravedlivou, vstoupili jsma do nového stolet s odkazem, který nám zanechal věk zašlý, s od- kazem houževnatého hoje a trvaléko zápasu za prava českých rodičů a za práva českych, dět na vzdělání jazykem mateřským. Za námí stoji všichni věrní synové a dcery vzkvétajícího ná- roda našeho i nelekáme se obuíží nižádných, neboť konečným úspěchem provázeno bude dilo Ústřední Matice školské! — Dokládá se, že podle zvyklostí v Ú. M. Š. vládnoucích, roz- dává se výroční zpráva členům valně hromadě přítomným, pak odborům a správám škol, jakos i všem tém, jimž se posilá Věstník Ú. M. §. — Klub voličů novoměstských kona včera schůzi správního výboru a ustavil se takto: starostou dr. Gabriel Blažek, prvním náměstkem starosty pan Ferdmand M el la n druhým náměstkem pan JUDr. Karel G roš. jednatelem pan Jan Červený, pokladníkem p. Václav Hroděj, účetním p. JUDr. Karel Černohorský, hospodářem p. Jos. Šev d. Kromě těchto funkeionářů zasedají ve výboru pp. Ant. Koubek a Frant. Chadima. Na to jed- náno o programu činnosti klubovní pro. dobu nejbližší. Usneseno požádati opětně pana. ra. Fořta, aby promluvil »o situaci politi jakož byl klubu již dříve připověděl, aby ak konána byla nejbližší schůze s programe který původně určen byl pro valnou hiroma s néhož však seslo pro nahodilé překážky. Schůzi tuto v nynějších poměrech považuje výbor za důležitou a usnesl se zároveň pozvati k ní veškeré poslance říšaké v Praze sídlicí. Na program dalších schůzí položena přednáška p. Františka Chadimy »o důležitosti výstav řemeslnických a průmyslových«, přednáška pana posl. K aftana »o významu průplavů a splav- nění Vltavy pro Prahu«, dále přednáška s pro- gramem historickým, a pojednáno o celé řadě themat pro budoucí schůze klubovní vhodných. Přijat dále návrh, aby podniklo členstvo vy- cházky do obecních ústavů a podniků, tak zejmena do ústřední elektrárny, do jatek, vo- dárny, plynárny, k prohlídce kanalisačních ob- jektů, do sklenníků obce pražské atd. v Rajské zahradě. Nejbližší vycházka bude v ponděli dne 15. dubna odpol. do ústřední elektrárny v Ho- lešovicích. Členstvo se sejde na Josefském náměstí o 43. hod. odpol. Při volných návrzích usneseno následující protestní prohlá- šení: Na schůzi pořádané »u Štajgrů« stranou sociální byl učiněn na poslance našeho za pátou kurii, Václava Březnovského, kategorický appell, aby buď z klubu českých poslanců na rad