Číslo 20.

ŽENSKÝ LIST.

Strana 3.

Takovými špalky, na nichž klerikálové dosud štípají, jste vy, ženy! Vy dosud jste největší oporou klerikalismu, jsou vás ještě plné kostely a vyplňujete řady procesí, ve kterých kleriká- lové nekoří se bohu, ale jimiž jen ukazují svoji moc. Ve vašich rukou leží veliký úkol vychování příští generace. Vy, ženy proletářů, vy proletářky. třídně vědomé, nastává vám velký úkol a boj Každá z vás musí působiti ve svém okolí, v to- várně i v domácnosti k tomu, aby ženy nebyly více nástroji klerikálů. Vy musíte trošce světla pomoci prorážeti tmu. Každá čtenářka tohoto listu, každá stoupenka našich zásad musí jednou ukázati, že jsoují idee socialismu vodítkem v jejím životě a pů- sobení. K těmto úkolům musí býti vzdělána, musí čísti pilně dobré knihy, které jí poskytnou po- učení i zábavy. Vy musíte pilně veškeré schůze a přednášky navštěvovati a tak demonstrovati moc oblažujícího světla socialismu oproti zhoubné tmě klerikalismu, jenž má dráhu plnou výkřiků, nespravedlnosti a pro ženy největší pokory, opo- vržení a ponížení za sebou.

Soudružky! Nezapomínejte při přileživostech, zábavách a schůz- kách na agitační fond.

FEUILLETON.

Oslice.

Z kniby Gabriely Zapolské: »Lidský Zvěřinec«. Ottova »Světová Knihovna«

(Pokračování.)

Mužští instinktivně krčili se a klopili hlavy ženské rozevíraly široko oči, prohlížejíce si děvče a děcko, které zdálo se mrtvým, jak tiše leželo v plenách a v záhybech šátku matčina. Teta však nabývala stále větší odvahy a sebe- vědomí. Však také jsme nepřišly pro nic jiného, leda pro to, abychom se nevěstě ukázaly, pověděly jí co proto a překazily, aby ten lehkomyslník se poctivě oženil.« »Dobře máte!« dotvrzovala jí jakás letitá milostpaní, »dobře máte, takovému člověku se nesmí něco takového dovoliti.« »Ano! ano!« přidružil se starý měšťan, »ten lehkomyslný člověk zasluhuje trest. Musí ho stih- nouti!«

»Ba stihne,« křičela tetka spínajíc ruce »jako že tohle děvče se zapřisáhlo, že ho zmlátí a nepustí ho k oltáři. Víď, Honorko? Že mu to nedaruješ ? »Nedaruji!« odpověděla hlasem, jako když ji škrtí. Ale tu a tam počal se ozývati potlačovaný smích. Ba i u oltáře bylo již známo, že bude »skandál« a nějaké děvče s dítětem že »skon- fiskuje« svatbu. Potéšení zástupu tudíž rostlo a jevilo se dosti hlasitě. Jakýsi smyslný proud pronikl pojednou shromážděné lidi a ústa jim k úsměvu roztahoval. Ženy dívaly se úkosem stahujíce úšta, avšak na nahých krcích pociťovaly vzrůstající mužskou ho- rečku smyslnou. Snad že od děvčete u vrat sto- jícího s plodem svých neposvěcených pletek vy- cházel proud tepla a probíhal těly tlačícího se davu. Ve vážné zátiší kostelních zdí vpadla ta směsice žádostí tělesných a zdála se pobuřovati klid svatyně. Baby na kruchtě sedící rozplétaly růžence v třesoucích se rukou. Svatý Bože! ta- kový »skandál« v kostele! Tu i tam padají pe- prné vtipy. Bodejťže! průvod svatební již přijel. I to ráče si trochu pospíšilo ... kdo ví, jestli ho zvali — hm! asi nezvaný host pro ženicha! Kdo ví, snad budou mladí spokojeni, že přišli takhle k hotovému, a snad má nevěsta pro sebe také nějaké překvapení. Ten neb onen tlačí se k Honorce, aby si ji prohlédl. Hm!... je hubená, špatně rostlá, rozeuchaná . Ženské šeptají si mezi sebou: »Mohla se aspoň pořádně učesati, když sla na veřejnost mezi lidi.« Nějaký pán přiblížil se k ní a pohlédnuv jí do očí, vytahuje z kapsy malý zápisníček. Polo- hlasně vyptává se děvčete, které jen ledabylo odpovidá, dívajíc se stále do prázdna z pod brv silně svraštělých. Pán ten, nepopleten jejím mlčením, nevzdaluje se však, nýbrž vyňav z ka- psičky tužku, nasliňuje ji a zapisuje si něco do zápisníčku. »Novinář!... novinář!...« jde zvěst zástu- pem. Kazimierzova uznává za vhodné promluviti: »Ne v novinách, ale tu na tabuli měla by býti vyryta zpráva o tom ničemovi, který po- čestné holky s dobré cesty svádí!« »Vždyť ji nikdo za hlavu netáhl,« vmísí se do toho mladý výrostek. Kazimierzova se bleskurychle obrátí. »Za hlavu! za hlavu!.. takové přinucení sladkou řečí a přísahou je horší než táhnutí za hlavu! . . .« Mladík mlaskl jazykem »Nepotřebovala věřiti.« V davu povstal hluk.