ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 49a7c290-8f11-11dd-9325-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 29
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek 19. června 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 166.
#4 alto_textblock #4
m ranni a večerní llsty předplácí so V Praze v administ a měslo na čtvrt let s dvojí donáškou na rtje : . . . 7 K el k ve sliaikách , K so na maěsl - : : : : ke něsě drojí zásllk :
#5 alto_textblock #5
1k-
#6 alto_textblock #6
R
#7 alto_textblock #7
D
#8 alto_textblock #8
NILIS
#9 alto_textblock #9
V drobném prodajie rer le s 108. . . za le Ve Hličlkách na venkovo resislo . . . . . 19 Inaeráty platí so hotové kapřed Předplacení a lnserty přijím zdministrace v Marianskě al., s Tam nncházojí so tes redakoe. tiskérpa , a. expedlce Rukopiay se nevracojl.
#10 alto_textblock #10
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 12 stranách.
#11 alto_textblock #11
Evropský koncert a spoje- necké nesnáze. Napjetí mezi vítězi balkánskými, zvlá- ště mezi Bulharskem, Srbskem a Řeckem neubývá, zpráv a pověstí, nasvědčujících tomu, že nebezpečí srážky spíše roste a sama myšlenka společné konfe- rence balkánských předsed ministerstev v Petrohradě jest ohro- žena tím, že Bulharsko otálí, má-li ji obe- slati čili nic, vzbuzuje v mírumilovných kruzích evropských zvýšený pocit vracející se mezinárodní nejistoty, jež již již zdála se býti zažehnána oběma historickými te- legramy ruského cara králům bulharské- mu a srbskému. Reskriptem, zaslaným na to ministru zahraničních záležitostí Sazonovu, dostává se oběma telegramům, v nichž car vzal na sebe úkol rozhodčí mezi spornými stra- nami nového, ještě pronikavějšího osvětle- ní, ježto se v něm na prvním místě uvádi nedávná berlínská návštěva, za níž se přá- telsky setkali panovníci tří nejmocnějších států: Anglie, Německa a Ruska a prohla- šuje se za projev jednomyslnéh smýšlení ve hlavních otáz- kách evropské politiky nyněj- šího okamžiku, což jest pevnou zá- rukou zabezpečení blaha míru, tak potřeb- ného pro štěstí všech národů! Mezi těmito projevy ruskými a váleč- nou náladou Balkánců jest nepopíratelný a pro Balkánce a jejich politický bystro- zrak málo lichotivý moment: vždyť jsou jimi jednak nepřímo poznamenání jako vý- minka z jednomyslného smýšlení jmenova- ných velmocí, poskytujícího pevnou záruku zabezpečení blaha míru, jednak však vy- řadění z toho souhrnu politických problé- mů, jenž tamtéž označen jest jakožto „hlavní otázka evropské politiky ny- nějšího okamžiku“l Tato další výstraha Balkáncům, dan jménem nejmocnějších evropských států odhaluje zároveň hloubku propasti, na je- jíž kraj se tlačí členové balkánského spol- ku od včerejška, dnes rozmetané jeho údy a zejtra snad ničitelé vlastní budoucnosti a bratrovrazil Byl to, přes všeliké pochybnosti a roz- čilující episody slavné války balkánských spojenců, přece jen koncert evropský, jenž zjednal Balkáncům volnost pohybu ve vál- ce, jenž dovedl je k míru s Tureckema jenž dokonati hodlal dílo své pařížskou finanční konferencí. Pravda, byl to týž koncert evropský, jenž utvořil Albanii obmezil přístup Srbů a Černohorců k Adriatickému moři. Vše to vykonal souhlasnou vůlí svých účastníků, aniž by byl, vyjímaje případ ska- derský, použil nějakých vnějších prostřed- ků nátlaku. Srovnají-li se výsledky, jichž evropský koncert dosáhl pouhým dobrým úmyslem, nedopustiti, aby balkánskou vál- kou byl ohrožen evropský mír, nelze neuznati zásluh jeho. Z toho vzniká přiro- zeně otázka, přestal svárem a nesnázemi mezi Balkánci hlavní cíl koncertu evrop- ského, zabezpečiti — mír evropský? Za hlavní tři velmoci četli jsme včerej- ší reskriptový projev, že tatáž jednomysl- nost dosud trvá. Jak posuzovati tu pak nynější snahu Ruska, zameziti srážku vá- lečnou mezi Balkánci? Zcela prostě jakožto další článekv řetězu akce evropského koncertu, za jehož trvání nejednou se stalo, že ta která vel- moc více postoupila v popředí. Ve věcech
#12 alto_textblock #12
albanských a v přístupu k Adriatickému moři bylo to Rakousko-Uhersko a Italie, ve věcech finančního uspořádání poměrů balkánských jest to Francie, v akcí za zjednání míru mezi spojenci a Tureckem byla to Anglie a nyní při rovnání sporů mezi Balkánci samými jest to Rusko. Jest zřejmo, že evropský koncert při postupu svém se soustavně přidržoval zásady účel- nosti, a tak přirozeně úkol ukonejšítí Bal- kánce připadl státu, jenž by mohl na ně nejvhodnějí v zájmu evropského míru účin- kovati. Do oboru zájmu toho náleží také snaha oněch velmocí, kteréž napomáhaly úspěchům Balkánců, aby si sami úspěchy ty nezničili a aby tam, kde bylo dosu Turecko — nenastala „prázdnota“ a boj všech proti všem; vždyť vedle Bulharů, Srbů a Řeků i Černohorci a — Rumunsko by byli ochotni, poskytnouti světu tuto ohyzdnou, všemi kulturními vrstvami evropskými zažehnávanou podívanou! Zvláště ostře ozývá se v té příčině veřejné mínění v Anglii a ve Francii, rov- něž z Italie jest slyšeti dobře míněné vý- strahy. Z toho mohou víděti Balkánci, že byli vítáni jakožto nový kulturní živel, jenž zaujme místo po tureckém barbarství, že však tento dobrý dojem čím dále tím ne- bezpečněji ohrožují a připravují se tak o vzácný a cenný kapitál, o sympatii a pod- poru osvícené Evropy, jakoby neměli o tom ani tušení, jaké následky to bude míti pro další jejich postavení, pro jejich fi- nanční a hospodářskou budoucnost, jež spočívá cele v rukou — pařížské konfe- rence. Z obvyklých prostředků pacifikačních nemůže evropský koncert ze sebe poskyt- nouti ani námořní demonstraci proti Bul- harsku a Srbsku, ani vojenskou vůbec, protože oné překáží úžiny cařihradskéa této by se sotva všecky velmoci chtěly zúčastniti, a tak nezbývají než prostředky předpokládaného bratrského vlivu ru- ského a odepření finanční výpomoci státy západními, již mají Balkáncí tím více za- potřebí, čím tíže provedená válka zadlu- žila jejich země a čím nedostatečněji mohli za války opatřovati své zemědělství a ho- spodářství vůbec. Všemu tomu mohli by se Balkánei ještě vyhnouti, kdyby v čas se mezi sebou dohodli a uvědomili si, jak na ně Evropa pohlížela, dokud tvořili mocný spolek jak na ně nyní pohlíží, když se chystají síly své navzájem z evropské rovnováhy — sami vyloučitil
#13 alto_textblock #13
Krise.
#14 alto_textblock #14
Z Vídně, 18. června (Zvlástní tel. „Nár. Lusto
#15 alto_textblock #15
Po celý den vyjednával hr. Stürgkh se zástupci německo - národního křesťansko-sociálního svazu, by je přiměl, aby upustili od svého dnešníhou- snesení, žemábýti v letním z a s e d á n po několikadenní přestávce, vě- nované volbám haličským, pokra- čováno některý den počátkem července a zasedáno, dokud malý fi- nační plán v 2. čtení nebude pro- jednán. Všechny pokusy po té stránce byly však marný mi. O 5. hod. več. sešla se konferen ee, které se zúčastnili za vládu hr. Stürg kh, svob. pán Heinold a ryt. Zaleski i zá- stupci stran a klubů, které jsou pro brzké rychlé uzákonění malého finančního plánu. Po- rada trvala déle dvou hodin a minula beze všeho výsledku. Byla odložena na zej- třek na 2. hod. odpol. Všechny strany vyslovily, některé s vý- hradami, souhlas s proposícemi, kte-
#16 alto_textblock #16
réž učinil ve včerejšíporadě hr. Stürgkh stran aktivování služební prag- matiky pro státní úřadníky od 1. října t. r. Toliko n ěmečtí nacionálo vé a křesťanští sociálové setrvali na svém stanovisku, že má být učiněn po- kus obstrukcivesněmovně zdolat finanční plán skoncovatačeryencove zasedání zase kona t. Vláda po té pro- hlásila, že sděluje k vyjasnění skutečného stavu věci, že na včerejších svých proposicích usnesla se v době, ve které se netušilo je- ště, že dojde ve sněmovně k obstrukci a že proposice ty učiněny byly výlučně v zhle- dem na faktum, že v pokročilé nynější době letní je velmí těžko skoncovati soubor berních osnov tak komplikovaných, jaké jsou obsaženy v malém finančním plánu nynějším. Naposledy usneseno vyzvati ně- mecké nacionály a křesťanské so- ciály, aby pamětlivi byli skutečnosti, že vy- dávajív nebezpečícelý parlamen- tarismus, kdyby jejich vůle stala se vůli celé sněmovny, poněvadž je zřejmo, kdyby podněty jejich se začaly vykonávati, že pro- pukla by obstrukce, jež odplavila by nejen rozpočtové provisorium a zatímní jednací řád. nýbrž také věci jiné. Němečtí nacionálovéa křesťanští sociálové byli vyzváni, aby do zej- třejší konference, která konati se bude o 1. hod. po poledni, přinesli konečné rozhodnutí svých stran. Posl. dr. Gross a Fink proje- vili ochotu sděliti klubům německo-nacionál- nímu a křesťansko-sociálnímu, co se v dnešn poradě stalo. Setrvají-li oba svazy na svém není vyloučena možnost, že m. p hr. Stürgkh zejtra prohlásí nyněj- ší zasedání říšské rady za uza- vřene. Z Vídně, 18. června. (K. k.). Odpoledne pokračovalo se ve včerejší konferenci u mi- nisterského předsedy. Jednotliví předsedové klubů sdělili především známá již usnesení svých klubů. Potom rozpředla se zevrubná rozprava, po níž projevili přítomní vůdcové stran ochotu referovati svým svazům o jejím průběhu a záležitost tu podrobiti opětnýmú- vahám. Ministerský předseda požádal pány, aby se zejtra v 1 hod. opět dostavilí k němu. Z Vídně, 18. června. 18 hodin večer.] Če - ský klub přistoupil v dnešní schůzí své ku proposicím, jež vytkla vláda v příčině sktivování služební pragmatiky pro státní- řadníky včera hlavně ařoto, že konečně vlád- ním projevem stanoven určitý termin pro po- čátek zvýšení platů úřadnických. Dosud vláda vzpírala se každému takovému stanovení. Nyní převzala záruky po té stránce vůči státním úřadníkům a to také pro případ, kdyby se parlamentě vyskytly potíže s finančním plá- nem, poněvadž by vláda potom musila dáti souhlas termínům nazpět působícím, by tato přípověď. úřadníkům daná, mohla být splně- na, neboť nejednalo by se potom již jen o par lament, nýbrž též o celý duch státní správy. jelikož by vláda nemohla učiniti věci nebez- pečnější, leč kdyby sama napřed dávala ta- kové proposice, potom pak úřadníky státní zklamala. Na druhé straně viděl Český klub, že kaž- dé promrskávání finančního malého plánu v nynější kampani nevedlo by k žádnému cíli úspěchu. Vláda nepokládala by se vázanou kdyby její proposice nebyly přijaty. Státní úřadníci by potom čtvrt roku, který se jim slibuje, ztratili a není žádné záruky, na- opak je jisto, že finanční plán by se nepro- vedl, ale tolikéž jest jisto, že by ani rozpo- čtové provisorium ani provisorium jednacíh řádu nyní se neuzákonily a následkem toho bylo by ohroženo nejen čtvrt roku, který by státní úřadníci dostali, nýbrž vše, co se na je- jich prospěch zákonodárně v tomto šestilet říšské rady stalo.
#17 alto_textblock #17
Německo-nacionální svaz ve své obvyklé zchytralosti myslil, že musí osvědčiti mimo- řádnou kuráž protí obstrukci. Konstatujeme. že vládní proposice nejsou žádnou kapitulací před obstrukcí prostě proto, že byly vlá- dou již usneseny v sobotu a v neděli, tudíž době, kdy žádná obstrukce ještě v parlamente nebyla, kteráž, jak povědomo, zahájena byla teprve včera po 3. hod. odpolední. To však, co vláda navrhuje, jest analosií k známému návrhu sociálně-demokratického poslance Tomschika, Vláda chce, by stra- ny, které se odhodlaly hlasovat pro finanční plán a ho hájiti před voličstvem, měly za to též užitek v ten rozum, že by státním úřad- níkům přinesly zvýšení jejich platů, počínaje již 1. říjnem t. r. Německo-nacionální svaz vy- konstruoval si, že by to byla kapitulace před obstrukcí, nehledě k tomu, že by kapitulace určitě se dostavila, kdyby němečtí nacioná- lové boj opravdový proti ní začali. Němečtí nacionálové by potom převzali zodpovědnost vůči státním úřadníkům. V konferenci nahoře podotčené všechay tyto věci zdůrazněny byly důtklivě všemi stra- nami, které přistoupily na vládní proposice. takže můžeme být právem žádostiví, zdali němečtí nacionálové při dnešním usnesení svém setrvali. Pokud týká se pak křesťan- ských sociálů, lze říci, že následovati budou příkladů německých nacionálů. Z Vídně, 18. června. [9 hod. 30 minut. V pozdní hodině večerní začalo se jednati překonání krise ústupem německo-nacionálni- ho svazu. Tento je svolán na zítra dopoledne. by zaujal stanovisko k dnešnímu prohlášení hr. Stürgkha. Možno považovati za věe jistou, že německo-národní svaz nevyhoví výzvě chefa kabínetu, by své usnesení stran projednání finančního plánu před letnimi prázdninami podrobil revisí a setrvá na něm v celém jeho rozsahu. Avšak německo-národní svaz od usnesení toho by odstoupil, kdyby vláda navrhla v příčině státních úřadníků u- spokojívý východ. Tou dobou nalézá se v po- předí projekt posl. dra. Rollera v příčině postupových poměrů státních úřadníků, jehož podstata je tato: „Opatření, učiněná ve slu- žební pragmatice pro státní úřadníky, rozvrhují se ve 2 části: 1. v postup na základě doby če- kací v jednotlivých třídách, 2. v postup se zřetelem na celkovou službu.“ Účelem návrhu dra. Rollera jest uskutečnit především jednou postup na základě doby čekací v jednotlivých Hřídách a to pořadem administrativním. Hrubý náklad opatření takového se počítá na 1 1/4 mil. kor. pro druhé pololeti tohoto roku, pří čemž vzal by se zřetel na normální postup. Kromě toho v návrhu Rollerově činí se některá opa- tření pro státní sluhy v ten způsob, že zavade se nová škála platů.
#18 alto_textblock #18
Založení Jednotného českého
#19 alto_textblock #19
klubu.
#20 alto_textblock #20
Ustavení společného svazu. [Oficiální zpráva »Agr. Corr. Z Vídně, 18. června. Dnes večer o 6. hodině konala se ozná- mená společná porada všech občanských če- ských poslanců, ve které bylo usneseno zalo- žení Jednotného českého klubu. O průběhu porady byla vydána tato zpráva: Předseda lelubu českých agrárniků posl. Staněk zahájil společnou schůzi českých poslanců, uvítal přítomné a konstatoval s po- litováním, že v této společné schůzi českých poslanců schází vynikající člen bývalého Jed- notného českého klubu a parlamentní komise jeho, vynikající člen katolické strany na Mo- ravě, P. Šilinger, jenž jistě byl všem če- ským poslancům dobrým, upřímným přítelem a zejména pro svůj milý charakter u všech byl oblíben; nelze jinak leč zachovati mu v řadách českých poslanců na říšské radě váččnou
#21 alto_textblock #21
vzpomínku. Předseda konstatoval, že přítomní na znamení smutku za zesnulého povstali. Předseda posl. Staněk zahájil potom po- radu a ve stručném přehledu zmínil se o všech poradách, které konány byly za účelem zalo- žení jednotného svazu. Výsledkem porad těch- to jsou právě předložené stanovy, které byly všem českým klubům doručeny a s jejichž ob- sahem vyslovili úplný souhlas čeští agrárníci, čeští radikálové a neodvislí (Masarykova sku- pína). Zástupce Mladočechů dr. Kramář a klerikál Kadlčák jménem svých klubů vy- slovili pochybnost o těchto článcích: 1. žádali prohlášení se strany českých ra- dikálů a skupiny neodvislých, že klub může každou a také vládě příznivou politiku pro- vozovat. 2. žádali, aby zvolen byl pouze formálně, nikoli skutečně předseda společného svazua aby veškerá event. vyjednávání se stranami a vládou jen společným předsednictvem byla vedena. Dále vyslovili se pro dvoutřetinovou ma- joritu, ale proti tříčtvrtinové presenci pří hla- sování o změně taktiky. Konečně prohlásili se proti tomu, aby jednotlivým klubům bylo přiznáno právo činiti samostatná usnesení. Předseda posl. Staněk prohlásil, že z před neseného je zřejmo, že velká většina českých poslanců souhlasí s předloženými stanovami Prohlásil dále, že je zmocněn na základě těch- to stanov, které nejen parlamentní komise. nýbrž plenum česko-agrárního klubu detailne projednalo, přihlásit 37 členů českého agrár- ního klubu za členy společného svazu. Záro- veň učinil jménem českého agrárního klubu prohlášení, že klub jest ochoten po ustavení společného českého klubu brát ohled na ve- škerá přednesená přání dle možnosti a jednat o event. dodatečné změně stanov. Po tomto prohlášení byla zahájena debata. Předseda posl. Staněk udělil slovo zástupci Mladočechů dru. Kramářovi, který v rozsáhle řečí vyslovil různé pochybnosti svého klubu o obsahu předložených stanov. Potom přihlá- sil posl. Klofáč 14 členů své strany k Jed- notnému českému klubu. Dále promluvili místopředseda poslanecké sněmovny Žďár- ský a posl. Choc, načež prof. Masaryk přihlásil 7 poslanců klubu neodvislých k Jed- notnému českému klubu. Po delší debatě, které zúčastnili se posl. Bukvaj. Stránský, Sedlák. Klofáč. Maštálka, Prunar, dr. Kramář a Prášek, prohlásil předseda posl. Staněk, že založení a ustavení klubu je provedeno, po- něvadž 58 poslanců, tedy více než většina české delegace na říšské radě, přihlásila se k Jednotnému českému klubu Potom přijat návrh posl. dra. Stránského. aby nově založený společný klub oznámil Mladočechům a českým klerikálům výsledel dnešní porady a žádal je za prohlášení, zda k Jednotnému svazu přistoupí. Předseda Sta- něk ustanovil příští plenární schůzi klubu na pátek 20. t. m. o 9. hod. dopolední v místno- stech agrárního klubu. Zítra koná se porada komise pro definitivní redigování stanov spo- lečného klubu, které zúčastní se zástupcové jednotlivých klubů posl. Staněk, dr. Kramář. dr. Hruban, prof. Masaryk a Choc.
#22 alto_textblock #22
O schůzi českých poslanců, konané za účelem založení Jednotného českého klubu dovídáme se ještě tyto podrobnosti: O 5. ho- dině odpolední sešli se národní poslanci čeští ke společné valné hromadě, které se jich zúčastnilo přes 50 a které předsedal svolava- tel posl. Staně k. 37 poslanců agrárních, 14 národně-sociálních a 7 neodvislých přihlásilo se k Jednotnému českému klubu na základa stanov a prohlásili takový Jednotný český klub sešikovaným. Poslanci národní strany svobodo- myslné prohlásili, že žádají určité změny stanov a přesné vyjádření všech stran, které by k Jednotnému českému klubu přistoupily. —
#23 alto_textblock #23
FEUILLETON.
#24 alto_textblock #24
Před výstavou Reinerovou.
#25 alto_textblock #25
Po škrétovi a Brandlovi muselo dojít na Reinera. Postup je přirozený a tradiční, svaz této umělecké trojice ustálený a popu- lární. Ta tři jména znamenají u nás obecně tři representativní vrchole malířství sedm- náctého a osmnáctého věku. Napadnou kaž- dému a vlastně jedině, kdo pomýšlí na umění této doby, a jsou to málem jediní z umělců štětce onoho období, kteří se honosí obšír- nějšími životopisy, jež bezpočtukráte byly už opakovány až do školských čítanek. Kroužek přátel starého malířství, který nám byl už ukázal umění škrétovo a Brandlovo velmi z blízka, pracuje nýní na třetí vý- stavě, jejíž jméno bude Václav Vavřinec Reiner, Sbírá nyní v Rudolfinu jeho obrazy, kresby a rytiny. Není třeba povážlivě kriti- sovati tento nový podnik a namítati: Rei- nerovo dílo nelze vystaviti; nemožno přece snésti Reinerovy fresky s kleneb a bání kostelů a kapli nebo paláců a zámků a vy- staviti je na podiv v síních Rudolfina. Ti- síce a tisíce čtverečných metrů stěn poma- toval hbitý jeho štětec, sta a tisíce postav rozmetal po jejich plochách. Evangelia, le- gendy, theologické traktaty, alegorické vý- mysly, tak hluboké, že je ani jeho radostná vlna barevná ani jeho světelné záplavy ne- jsou s to vyjasniti, rozpoutávaly a rozviřo- valy Reinerovu výtvarnou fantasií. S obdivu- hodnou smělostí a úžasnou hravostí vyrojují se nepřetržitým proudem jeho fantasmagorie,
#26 alto_textblock #26
jimiž oživuje otevřené křesťanské nebe i pohanský Olymp, kde okřídlení anděléa rozpustilí bacchanti, vážní svatí theologové a mučeníci a řečtí bohové a giganti proudí a víří v nepřehledném chorovodu. Mnohé už zašlo. Gigantomachie v Černínském pa- láci na Hradčanech je zabílená a zastavená- strop síně v zámku liběchovském se zřítil. o dvou bitvách v zahradě kolovratské na Malé straně, o malbách v jakémsi letohrádku v Nuslích, o kopulce kaple sv. Martina na Hradčanech zachovala se jen písemná pamět. Jiné jsou zašlé, začazené a rozpukané a jiné opět vyspravil štětec restauratorův tak, že zakryl, co ještě z původního díla Reinerova zbylo. Nicméně soud je jednomyslný a správný: V. V. Reiner je skvělý freskant baroku, v Čechách největší a stojí na rovni s nej- prvnějšími vrstevníky vůbec. V jeho freskác je vlastní jeho dílo. Kdo je chce poznati, musí projíti Prahou, po Hradčanech, Malou stranou, Starým a Novým městem od ko- stela svatojanského až po kateřinský, od paláce Černínského až po letohrádek Bou- quoiský, rozjeti se po Čechách od Duchcova až k Budějovicům a zajetí si až do slezské Vratislavi, chce-li projíti Reinerovým světem. Co tedy chce Kroužek s jeho výstavou? Míní poskytnouti doplněk k této vznícené a vzrušené barokní monumentalitě. Vedle Reinera, dekoratera je tu ještě Reiner in- timnější a poměrně klidnější. Reiner pracu- jící v domácí dílně, vedle Reinera na lešení vysoko pod klenbou chrámovou, Reiner ma- lující na plátně vedle freskanta. O takové obrazy jde, a právě ty mohou vynésti na povrch nejeden nový objev. Bohužel, že nelze říci, že by Reinerovy fresky byly nám
#27 alto_textblock #27
dokonale známy, že bychom je vědecky a historicky měli v moci a držení. V. V. Rei- ner v tom vzhledě sdílí osud s mnohými našími zjevy: jméno má zvuk populárnía v biografiích naleznete jakýs takýs seznam jeho prací, neúplný jistě a ještě jistějí ne- prozkoumaný. Zase, jako u Brandla platí hlavně, co o něm napsal J. O. Jahn a je- diný K. Chytil před několika desetilelími věnoval jeho freskám bližší pozornost. Po- tom J. Kamper svedl vše známé na jedno místo, aniž by byl o krok dále postoupila hlouběji prohlédl. V jeho seznamu Reinero- vých prací, na ten čas dost úplném, ne však nejkritičtějším, naleznete soupis prací, k nimž Kroužek obrátil svůj zřetel. Obrazy oltářní a kabinetní. V celku čtyřicet kusů. S oltářů se ovšem dostávají obrazy v nich zasazené ztěžka dolů a nejtíž na výstavy. Lze mlu- viti o štěstí, dostaly-li se některé, dík blaho- vůli jich opatrovníků, do Brandlovy výstavy. Kdyby se co podobného podařilo aspoň při několika velkých plátnech Reinerových, byl by v tom důležitost ještě větší. Jsouť skoro všechny pověřené starou tradicí, nebo jinak, a na nich by bylo lze poznati nejen kon- cepci, nýbrž hlavně ruku, malířský rukopis Reinerův v oleji a na plátně. Dal by nám do ruky klíč k rozpoznávání jeho kabinet- ních obrazů, jež, celkem vzato, béřeme nyní dost skepticky a všechny, jimiž se honosí galerie na Strahově, v Rudolfinu, Drážda- nech a dvorních museích ve Vídni, jichž osm nebo deset je dosud na hradě pražském, patří pod kriticko-znaleckou lupu. Mimo Ru- dolfinum jsou to vesměs krajiny hybné pito- resknosti, jejichž holandsko-italský základ jest nepopíratelný. Ba víc. Jejich motivy
#28 alto_textblock #28
jsou někde zřejmě italské. V drážďanských nelze pochybovati, že je dodalo umělci Campo vaccino, to jest zasuté Forum roma- num, a proto asi vsunul C. Woermann do Reinerovy biografie v katalogu, že V. V. Reiner pobyl na studiích v Italii, ač naše prameny ničeho o tom nevědí. Naopak s jistou vynášivostí tvrdí, že svého uměle- ckého vzdělání nabyl jen doma, co se stej- ným důrazem a úmyslem opakují také při Brandlovi nebo Brokoffovi. Od Jahna platí a bývá opakováno, že Reinerovy kabinetní krajiny s jich pasáckou, selskou a vojenskou stafaží vycházejí od Pietra Bloemena, tedy Fláma, který slušnou řadu let pobyl v Italii Jest ovšem otázkou, kterak jeho obrazy přišly Reinerovi na oči. První biograf Reinerův vypravuje, že mladý hoch počal kopiemi a v nich prozra- dil svůj zvláštní talent pro krajiny a bitvy. a dále, kterak právě takové kabinetní malby Reinerovy vyhledávali a kupovalí znalci sběratelé už od mladého opeřence, ještě nežli prodělal předepsané cechovní učení. A potom ještě žádostivěji, čekajíce na ně v jeho dílně a odnášejíce je ještě vlhké. Sto až stopadesát zlatých platili za pár. Dvojice protějšků byly tehda ve zvláštní obliběa vskutku i v nynějších zbytcích tohoto Rei- nerova dila nalézáme několik takových párů. Tato činnost Reinerova — podle Jahna — předcházela jeho freskám, které pro nás počínají teprve r. 1717. Jak málo známe tuto produkci jeho prvního desetiletí, jaká neustala ani potom, kdy opouštěl atelier a často i Prahu a vystupoval na le- šení nebo maloval velké oltářní obrazy na venkověl »V časích mezi tím maloval Reiner
#29 alto_textblock #29
ještě mnohé krajiny, bitvy, pochody a jiné příhody válečné« tvrdí Jahn. Po těchto meziaktích Kroužek zvláště pátrá. Není ne- možno, že jich více se zachovalo, nežli li- teratura ví. Snad docela se neztratily obrazy, jež ještě před koncem osmnáctého století byly v pražských sbírkách soukro- mých, v Pikhartově, u paní Scottiové a jinde. Mnohé asi dostaly se ven ze země, jako na př. do Würzburku, kde v biskupském paláci nalézá se rovněž pár bohatých krajin. Ostatně se před nedávnými ještě lety podařilo dru. H. Tomanovi skoupiti sedm obrazů Reinero- vých nebo jemu připisovaných, jež se dnes nalézají v Rudolfinu, co znamená naději, že výzva Kroužku k výstavě mohla by vynésti další objevy. Do Rudolfina odevzdal baron V. Lanna řadu pověřených kreseb Reinerových, k nimž zajisté se přidruží na výstavě ještě mnohě jiné ze sbírek veřejných i soukromých. Kdysi bývaly velmi hledány pro svoji »leh- kost a duchaplnost« jak je správně karakte- risuje J. Q. Jahn. »Kreslil — praví dále — své myšlenky tužkou přímo na papír stejně správně jako jistotně, tak že nelze chyby postřehnouti«. A připočteme-li ku kresbám ještě rytiny dle Reinerových předloh, jež také musíme na výstavě očekávati, dá to kolekci v každém směru zajímavou a zá- vážnou, v níž se objeví tvář Reinerova do- sud nejméně známá nebo aspoň nejméně všímaná. Přinese najisto velmi důležitýa cenný doplněk nejen k umělecké tvářnosti V V. Reinera, nýbrž i nové příspěvky k umělecké fysiognomii našeho baroka Karel B. Mádl.