ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 499265d0-8f11-11dd-836b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 27
#1 alto_textblock #1
18. června 1913. číslo 165.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Strana 3.
#4 alto_textblock #4
»Egerer Neueste Nachrichten« uveřejněny zprávy, zpracované věrně dle příslušných úřadních podání, jichž obsah byl úřadním tajemstvím a které dle povahy věci nemohly se do řečené redakce dostati jinak než ze soudního úřadu samého. Dr. Traub si stěžuje, že jeho stížnost proti tomuto porušení úřad- ního tajemství zůstala bezvýsledna. Statí svou provádí dr. Traubdůkaz o podjatosti německých soudců v Čechách.
#5 alto_textblock #5
Rakousko-Uhersko.
#6 alto_textblock #6
Tísza jedná.
#7 alto_textblock #7
„Magyar Figyelo“, časopis, založený Tís- zou, v posledním čísle oznamuje, že Tisza prozatímně zanechává řízení časopisu, a vě- nuje při tom několik slov pro charakteristiku svého dosavadního vůdce: „Alfou i omegou životního programu hraběte Štépána Tiszy je maďarská státní idea.“ Sám Tisza se charakterisoval v neděli za řeči na banketě aradské deputace, která mu příšla nabídnout mandát: „Jsem stokráte revolucionářštější než ti, kteří stále se staví do pózy osmačty- řicátníků a spasitelů vlasti. Ale kdyby tito pánové kdysi přišli k vládě, věřte mi, budete s nimi míti méně rozdílů v mínění než s mnou. V Tiszově povaze je skutečně cosi převrat- ného. Ale tam, kde obyčejně se děje převrat jménem rozšíření politických a sociálních práv. Tisza pracuje ku převratu nazpět, k navrácení starých dob, kdy pouze zvůle pánů rozhodovala. Tisza vidí jasně, že jen staré panství šlechty, bezohledné vůči massám at maďarské či nemaďarské národností, zachrá- ní tu maďarskou státní ideu, jak ji vytvořilo XIX. století, ideu nadpráví Maďarů a po- hlcení všech ostatních národů v Uhrách. A poněvadž zachovati dosavadní nadpráví Ma- daři vlastními sílami nedovedou, ale musí se opírati o Vídeň, proto Tisza zcela promyšle- ně mohl v nedělní řeči prohlásit, že ti, kdo odstupují od Deákovského vyrovnání z roku 1867, kompromitují maďarský národ. Maďar- ský národ by se kompromitoval tím, že by se ukázala jeho vlastní slabost. Ale dokud to zůstane při starém poměru, Maďaři porostou a sesílí. Tisza začíná ukazovat, jakým směrem jeho vládní činnost půjde, nejprve na Chor- vatsku. Řada chorvatských politiků maďaron- ských bude k němu povolána. Na doporučen bývalého bána Tomašiče příjal bar. Raucha. který byl provázen pověstným septemvírem Milanem Accurtem, jenž zahájil svou po- litickou kariéru při záhřebském procesu. Accurti byl prý doporučen Rauchem jako kan- didát na místobánský úřad, jehož úkolem by bylo oktroyovat staré volební právov Chorvatsku, provést nové rozdělení voleb- ních okresů a při výminečném stavu provést volby. Rauch navrhuje dále, aby budoucí vládní strana byla utvořena ze starých ma- daronů-unionistů, od nichž pro osobu Accur- tiho by odpadli Srbové unionisté, a z fran- kovců, kteří jsou ochotni suspendovat svů státoprávní program pod heslem čistého chor vatského protisrbského kursu v Chorvatsku.“ Tisza rozloučil se s Rauchem se slovy, že pro- mluví ještě s jinými unionistickými politiky a přikročí hned po aradské volbě k vyřízení chorvatské otázky. Potom obsadí také křeslo chorvhtského ministra; pro tuto hodnost jsou prý vyhlédnuti býv. hlavní župan Hideghethy nebo hr. Th. Pejačevič. Tisza nemá v úmyslu ustupovat chorvat- ským požadavkům, jmenovitě v otázce želez- niční pragmatíky stojí na krajně maďarském stanovisku Srbsko-chorvatské koalice, kte- rou bude podporovat Starčevičova skupina. neodvislý střed a selská strana.
#8 alto_textblock #8
Za hranicemi.
#9 alto_textblock #9
Hosudarstvenná duma.
#10 alto_textblock #10
Když se kníže Urusov poděkoval z hodnosti místopředsedy hosudarstvenné dumy, zvolen na místo něho N. N. Lvov, pokrokovec. Za debaty o rozpočtu ministra spravedlnosti Polák posl. Alfons Parczewski přednesl pol- ské politické i kulturné stížnosti Policejní duch, pravil, nejvíce se jeví v oboru ju- stice, a nejvíce z celé říše v král. Polském. Meai úřadniky magistratury v král. Polském Poláků do- cela není. Instituce smírčích soudů je cizí obyvatel- stvu král. Polského; v soudech obecních znásilňo- vána zásada práva volebního, časopisy polské bý- vají konfiskovány pro otištění řečí, pronesených v hosudarstvenné dumě. Tu je dosti důvodů pro polské poslance hosudarstvenné dumy, aby hlaso- vali proti úvěrům na ústřední instituce minister- stva spravedlnosti. Oposice řeč Parčevského odmě- nila potleskem, pravice silně protestovala. Posl. Savenko mluvil o ukrajinství. Pravil, že hnutí toto skutečně jest, ale o jeho ni- potnosti nejlépe svědčí fakt, že v hosudarstvennt dumě není ani jediného poslance Ukrajince. Ide- ové základy ukrajinství jsou lživé a padělané. Zz dějin a starobylých památek řečník dokazuje, že ruský národ vždycky byl jediný a měl Jediný spísovný jazyk. Malorusové jso přímí potomci zbudovatelů ruského státu, tvoří s Velkorusy a Bělorusy jediný celek a nikdy se ne- považovali ani nebyli považování za jinorodce. B - jujíce za své ruské jméno, Malorusové nepůjdou za současnými mazepinci právě tak, jako jejich před- kové, maloruští kozáci, před 200 lety pod Poltavou. v kritickém pro Rusko okamžiku, nešli za Ma- zepou, nýbrž zachovali věrnost jednotnému Rusku.
#11 alto_textblock #11
Polítický vývoj ve Španělsku. Poslední ministerská krise i setrvání hrab. Romanonesa v čele rekonstruovaného kabinetu daly podnět k významné události ve španělské politice, totiž přechodu umírněné skupiny repu- blikánů a jejím vůdcem Azcaratem k monarchii. Liberální ministerstvo dostává tím novou oporu. která mu nabradí secessi liberální skupiny Mon- tera Riosa a Garcie Prieta, jež přerušila politické styky s hr. Romanonesem pro rozpor v otázce decentralisace správy. Kdežto část republikánů se takto odloučila od nesmířitelné oposíce republikánsko-socialisti- cké jednoty, jeví se v řadách konservativců vý- voj opačným směrem. Vůdce jejich Maura a nej- čelnější jeho stoupenci zdůraznili svou reakcionář- skou politiku tím, že se sblížili s krajní pravici katolickou a s karlisty z odporu proti liberální monarchii, která se kloní k demokracii. Přes tento vývoj v občanských stranách spo- jují liberály, republikány i konservafivce dvě věci, totiž odpor proti příliš aktivní a příliš ná- kladné politice v Marokku a pak myšlenka do- hody s Francií. V komitétu franko-španělském. jenž se právě ustavil v Madridě, sešli se také Garcia Prleto, Azcarate i Gabriel Maura, syn konservativního vůdce. To svědčí, že celý národ španělský je pro politiku loyalního přátelství Francií, což je i ve prospěch společné snahy Marokku, kde nutno provésti organisaci přísluš- ných pásem a zdolati odpor fanafických a bojov- pých kmenů.
#12 alto_textblock #12
Projev proti nucené výpověd redaktorů.
#13 alto_textblock #13
V pondělí odpoledne konala se v místnostec klubu vídeňské „Konkordie“ schůze zástupců žur- nalistiky Rakouska za účelem protestu proti roz- hodnutí nejvyššího soudu v otázce povinné svěde- cké výpovědí redaktorů. Ve shromáždění byli pří- tomni také zástupci zahraničního tisku ruského německého, francouzského, anglického, italského rumunského. Za Spolek českých žurnalistů byli při- tomní šl. Česaný. J. J. Langner, cís. r. Penížek. posl. Stříbrný a Lad. Tvarůžek, za Syndikát praž- ských denníkářů red. Dušek a Šchiek, za Svaz čes. žurnalistů ve Vídni red. Hlaváč. Jednání zahájí předseda mezinárodního svazu tiskových organisae chefredaktor W. Singer, který přečetl velké množ- ství souhlasných projevů. V řadě řečníků, kteř potírali známé rozhodnutí nejvyššího soudu, jímž donucováni jsou redaktoři porušovati tajemství svě- řená, učinil jménem Spolku českých žurnalistů cís. rada Penížek tento projev: „Čeští žurnalisté a pu- blicisté pokládají zachování redakčního tajemstvi jakožto základ existence časopisů za čestnou zále- žitost celého stavu a prohlašují, že nejen tisk sám. ale všechny velké a četné kruhy, které jsou s nim ve spojení, mají eminentní zájem na zachování red- akčního tajemství. Zástupcové českého tisku vy- stoupí sami rozhodně a jednomyslně proti každému pokusu, dotknouti se neb omeziti tento čestný sta- tek tisku, ať by se pokus ten stal s kterékoliv stra- ny a jakýmkoli terrorem. Zástupcové českého tisku zasadí se vždy solidárně s ostatními kolegy o to, aby odraženo bylo každé nepřátelství a všechny zpátečnické snahy v tomto směru. Zástupci české- ho tisku jsou ochotní a připravení odraziti každý útok na řádně nabytá práva, čest a postavení tisku; budou pak vřele a účinně podporovati akci mezi- národní organisace tiskové ve smyslu svého usne- sení ze dne 7. května t. r.“ Po projevu tomto ná- sledovaly projevy: zástupce italského tisku, Svazu rakouských korespondentů, Svazu odborných spl- sovatelů atd. Posl. Zenker žádal, aby byla svolána podobná schůze žurnalistů o reformě tiskového zá- kona. Byle na to předsedou odpověděno, že schůze taková svolána bude na podzim. Pak promluvíli zástupce Spolku polských žurnalistů a spisovatelů ve Vídni, předseda Společnosti něm. spisovatelů s Rakousku, zástupce spolku německého tisku v Čei chách. Spolku katolických žurnalistů, syndikátu ra- kouských korespondentů, syndikátu pražských dene nikářů atd. atd. Na konec přijata byla tato re- solucei „Dnešní shromáždění rakouských žurnalistůa zástupců všech žurnalistických korporací, králov- ství a zemí na říšské radě zastoupených, zdůraz- ňuje poznovu svůj souhlas s usneseními mezinárod- ních kongresů o povinném svědectví žurnalistů a prohlašuje toto rozhodnutí za závazné pro všechny žurnalisty. Není tudíž žádnému žurnalistovi dovo- leno, aby prozradil redakční tajemství. Dnešní schůze prohlašuje také znova, že by každý žurnalísta, který by jednal proti tomuto zá- kazu, propadl stavovskému i obecnému opovržení že by tedy nejen pozbyl svého místa, ale propad také hanbě. Všichni žurnalisté se vyzývají, aby Jednali poslanci sobě blízkými, aby zakročili o výklad ss 159, a 169. trestního řádu v ten rozum, že mezí osobami osvobozenými od povinného svědectví jsou také žurnalisté. Dnešní shromáždění nesdílí proto v žádném pří- padě stanoviska oněch soudů, které nechtějí uznati speciálně tisku náležející osvobození od svědectví- stejně rozhodně odmítají žurnalisté rozdíl mezi vše- obecnou a speciální (stavovskou) ctí a připouštěji platnost vzdání se svědectví pro žurnalisty z dů- vodů naznačených v tresfním řádu. Ohražufeme se rozhodně proti rozdílným nálezům jednotlivých sou- dů a bez ohledu na následky ukládáme žurnalistům. aby redakční tajemství zachovávali, svědectvíu soudů, pokud odporuje redakčnímu tajemství, od- pírali, poněvadž jinak by se musila zhatiti důvěra. kterou obyvatelstvo a veškeré kruhy k tisku cho-
#14 alto_textblock #14
vají.
#15 alto_textblock #15
O schůzi vydána tato zpráva
#16 alto_textblock #16
Z Vídně, 17. červoa. [K. k.) Včera odpoledn konala se v míslnostech klubu »Concordia« schůze četně navštívená žurnalisty všech stran a národů, aby zaujala stanovisko proti rozhodnutí nejvyššího soudu o povinném svědectví redaktorů. Zúčastnili se jí také zástupcové říšsko-něme- ckých, francouzských, anglických a italských no- vín. Schválila po delší poradě usnesení, které bylo prohlášeno pro všechny žurnalisty za závazné že žádný žurnalista, nemá-li býti na ním vyhlášena odborná a všeobecná klatba, nesmí vyzraditi redakční ta- jemství. 8 153 tr. soud. řádu musí býti inter- pretován tak, že mezi osoby, které jsou osvobo- zeny od povinného svědectví, patří také všichní žurnalisté. Proti opáčnému názoru jednotlivých soudů učiněno bylo rozhodné ohražení
#17 alto_textblock #17
Denní zprávy.
#18 alto_textblock #18
— Odhalení pamětní desky dru. Jakubu Škardovi ve Škvrňanech. Dne 22. června 1913 o 11. hod. dopol. odhalena bude na domě čp. 1 ve Škvrňanech u Plzně pamětní deska JUDra. Jakuba Škardy, rodáka škvrňan- ského, jenž si jako vynikající politik český spísovatel a přísedící zemského výboru král- Českého dlouholetou prací svou o okres plzeňský a českou samosprávu vůbec zjednal zásluhy nehynoucí. — V prostějovské alaíře posl. Kloláče napsal včera národně sociální orgán zprávu. ve které nás obviňuje ze lži a tvrdí, že posl. Václav Klofáč požádal posl. dra. Baxu jako místopředsedu Národní rady již 6. t. m., by jeho věc vyřídil s posl. Chocem. Při tom ob- vyklým hrubým způsobem otírá se o posl. dra. Rašína. Včera odpoledne ve sněmovně poslanecké ve Vídni na požádání posl. dra. Rašína prohlásil dr. Baxa, že nebyl za nějaké sprostředkování požádán jako mi- stopředseda Národní rady a že bylo také za jeho přítomnosti v sobotní schůzi Národní rady konstatová- no, že posl. Václav Klofáč vůbee Národní radu nepožádal za něja- ké provedení vyšetřování. Konsta- tujeme to proto, by bylo vidět, jak „České Slovo“ svému hlavnímu redaktoru chce po- máhat na nohy nejsprostšími insulty — na jiné. Konstatujeme znova, že Národní rada česká nemohla by přijati jakékol vyšetřování a souzení v této věci. poněvadž by sama musila vystoupiti jako ža- lobkyně, kdyby měla říci pravdu, jak se vůči ní posl. Klofáč v otázce prostějovské dodáv- ky zachoval a co jí předstíral. Konstatujeme dále, že posl. Maštálku nepožádali za čest- nou službu pánové posl. dr. Baxa a Choc. nýbrž dr. Baxa a dr. Šviha. Pravda, kterou jsme napsali, bolí, a proto pokřikem a nadávkami chce se udělati z pravdy lež. Na to má však pan Klofáč i se svým orgánem příliš — krátké nohy. Tak se řeší čestná záležitost páně Klofáčova. — Víte, co je nynější realism? Včerejš „Čas“ polemisuje s nedělní řečí posl. dra. Kramáře o realismu, pronesenou na schůz středoškolských profesorů a učinil si pole- miku snadnou: umlčel devadesát setin z to- ho, co dr. Kramář ve své věcné kritice proti
#19 alto_textblock #19
nynějšímu realismu uvedl, chopil se toliko desíti setin jeho kritiky a proti té uvedl skoro sloupec kulatých slov, pověstných už svou jesuitskou účelností. Dobře — těch de- vadesát setin příspěvku dra. Kramáře ku po- vahopísu nynějšího realismu, jež „Čas“ akcep- toval bez odvetné poznámky, tedy plat jako základ k historické kritice vývoje a pod- staty realismu; zbývá nám tudíž posouditi těch deset setin rozboru dra. Kramáře, jež „Čas“ odmítá. Toto odmítnutí platí propad- nutí prof. Drtiny v říšských volbách. „Čas totiž popírá tvrzení dra. Kramáře, že „z po- litiky vyhostili dra. Drtinu jeho političtí přá- telé“ ne zjištěním dnes už historických fakt vižících se k mandátu královéhradeckému. nýbrž sestavováním více méně nevěrohodného rejstřiku episod z nejprudčího volebního boje. Pravda je, že prof. dr. Drtina proto nemohl býti pojat do kandidátní listiny volební do- hody, poněvadž strana realistická proti do- hodě se postavíla a urputně proti ní bojovala Strana realistická chtěla přistoupiti k volební dohodě jen za podmínek, jichž akceptován bylo by jí dalo v této dohodě privilegované postavení. Proto se dohoda s realistickou stranou rozbila a jen proto nebyl prof. dr Drtina dohodou kandidován, a proto prav- du mluvil dr. Kramář, když v neděli řekl, že dr. Drtinu z politiky vyhodili jeho političt přátelé. A tím je — i proti vůli „Času“ — novo doložena věrohodnost dra. Kramá- ře. Způsob, jak „Čas“ soustavně píše proti dru. Kramářovi, prozrazuje, že „Čas“ buď vůbe nemá mravního svědomí nebo že jeho protesty v sobě uměle potla- čuje. Něco třetího neexistuje — neboť vše to, co „Čas“ už přes dva roky vyličuje jako „slabost“ a „chabost“ politiky dra. Kramáře- rozumná, poměrům odpovídající politika ve Vídni, úsilí o českoněmeckou dohodu, odpo proti zásadní oposíci pro oposici a proti ra- dikalismu a demagogii, bylo programen původního realismu. Patnáct let krá- čel realism proti proudu, odstřeloval nevzdě- lané, prázdné mluvky z veřejného života, aby v roce svém pětadvacátém, ve věku, kdy jin nabývají rozumu — rozum ztrácel, spojoval se s demagogií, které dokonce dodává argu- menty proti rozumné české politice, a aby věšel se jako přílepek na zadní plošinu vozu národně-sociálního a politické ekvipáže pan dra. Stránského z Brna. Až do takových hlou bek realism dospěl a zbývá mu už jen dopad nouti až na jejich dno: do náručí strany nár. sociální! Kdo chce kam .. — Posl. T. šillinger mrtev. Z Vídně, 17 června. (Zvl. tel. „N. L.“) Do parlamentu stihl ke 4. hod. zpráva, že dnes dopoledne zemřel v láz ních luhačovických, kde trval na léčbě poslanse na radě říšské a na novém sněmu moravském P. Tomáš Šillinger po celoroční nemoci brighti- cké, maje věku teprve 47 let. Narodil se r. 1866 Tučíně poblíže Přerova, studoval gymnasiumv Olomouci a Přerově, bohoslovecká studia odbylv Brně. Byl také členem moravské zemské školní rady a státní železniční rady. Poslanecké sněmov- ně náležel od r. 1907. Brzo se tam uplatnil. By členem předsednictva katolicko-národní strany. Také v našich kruzích upřímně lituje se jeho ztráty pro parlamentní práci české delegace, neboť by? mužem, který nikde neměl nepřábel, naopak svou milou, nepokrytou povahou byl všeobecně oblíben tolikéž svým ryzím vlastenectvím a loyálním cho- váním. Měl smysl pro společný postup všech ná- rodních poslanců českých na půdě vídeňského parlamentu a zastupuje specifické zájmy své strany a svého stavu, činil tak způsobem, že nikde nezpů soboval odporu. Byl jedním z oněch, kdož dovedou překlenouti protivy. Zachováme mu všichní vřelou a trvalou paměť. V poslanecké sněmovně zastupo- val okres: Hustopeč, Židlochovice, Mikulov, Bre clava. Tam byl volen velikou většinou, aniž v- ličům posledněkrát se představil. Pro stranu kato- licko-národní na Moravě a pro její zastoupení n říšské radě znamená předčasná jeho smrt velkou pohromu. — Slasti českých státních úřadníků. Večerník včerejší „Bohemie“ naříká farizejsky na počešťo- vání ředitelství c. k. státních drah v Plzni, jež spatřuje v tom, že na místo zástupce ředitele po vládním radovi Škodovi bude prý jmenován „přísně nacionální Čech“ dr. Bašta. Germani- sátor dr. Strzizek v čele ředitelství plzeňského ovšem „Bohemii“ nevadí. Týž list sděluje ze Žatce že tamější městská rada a okresní výbor telegra- ficky protestovaly u presidenta vrchního zemského soudu v Praze Wesselyho proti přidělení če- ského soudce p. Josefa Tykvarta k okresnímu soudu v Žatci. Zpráva „Bohemie“ sama uvádí, že se jedná jen o dočasné přeložení českého soud- ce do Žatce, ale už to prý naplňuje německou ve- řejnost rozčilením! Česká veřejnost je zvědava, co učiní president vrchního soudu .. — Z nouze cnost dělají brněnské „Lídové No- viny“ ve svém jásavém článku o prohře klerikálnt strany při volbách do všeobecné voličské třídy na Moravě: jásajíť, že voličstvo volilo pokrokově zvolilo 9 pokrokových kandidátů, aby mohly samy sobě potvrditi, že „jsme dobře a úspěšně praco- vali.“ Leč tímto přívalem samochvály a samoslávy zastírají smutnou skutečnost, že stran jejich, strana lidově-pokroková, participuje na ví- tězství protiklerikálním — ztrátou jednoh mandátu a zachováním celého jednoho man- dátu v nejlidovější kurii moravského sněmu! „Li- dové Noviny“ vychvalují také vzornou kázeř protiklerikálního voličstvaj nepřejeme sl v zájmu ozdravění poměrů moravských nic jiného, než aby tato vzorná kázeň projevila se také ve s ně mu moravském. Vzorná kázeň při volbách a ve sněmu vzorná — — však uvidímel . .. — Ze služby politické. Místodržitelstí konci pisté dr. Frant. Baťha, dr. Josef Elgart. Jose Fleischer. Karel Richter, Ferdinand D örre a dr. Alois Sternhell byli místodržitelem jme- nováni okresními komisary. — Pocta. Spolek akademiků pardubických zvolil na valné hromadě ministra veřejných prací p. dra. inž. Ot. Trnku čestným členem v uznání jeho neocenitelných zásluh o spolek a povznesení technického stavu. J. Ex. poctu laskavě přijala. — Občanské kluby. Občanský klub v Karlíně koná dhes ve středu o půl 8. hod. večerní v místnosti spolkové u p. Ant. Kazdy v Karlíně, Palackého třída, výborovou schůzi. — Volební humor z Moravy. Vážná stránka moravských voleb má také stránku humoristickou. Zaznamenáváme jeden případ: „Lidové Noviny uveřejnily dne 16. června provolání. „Voličům na Brněnsku“ nadepsané, v němž se voličstvo ven-
#20 alto_textblock #20
kovské kurie brněnské volá do boje proti kleri kálnímu kandidátu dru. Dolanskému také tímte odstavcem: „Nevolte doktora Dolanského, který kandiduje sice pod heslem ochrany náboženství ale sám nevěří v boha ani v čerta a v soukromýcl hovorech se o věcech náboženských vyjadřuje bez- citně a drze! Nevolte farisea, který kroutí zbožno očima na veřejnosti, v skrytu však boží věcí po- hrdá.“ Tento humor je současně obrázkem poměro moravských. — Společná sbírka národní. (Šestnáctý výkaz Městské spořitelny Pražské.) Na jednotnou sbírku ve prospěch Ústřední Matice školské, Národních jednot Pošumavské a Severočeské, Menšinového fondu České obce sokolské, spolku Komenský dalších některých důležitých národních účelů. kterážto sbírka byla ve smyslu sbírkové organi- sace v celé zemské oblasti král. Českého prohlá- šena a doporučena Národní radou českou jako ná- rodní nezbytnost, věnovali prostřednictvím Měst- ské spořitelny Pražské dále: Městská rada král města Tábora odvedla výtěžek všeobecné sbírky v Táboře, dům od domu pořádané, v částce korun 2000.—, Frant. Mařik sbírku Čechů v Rostově nad Donem K 278.13, tělocvičná jednota Sokol Dobro- vice K 121.65, okresní výbor Velvary K 100.— sbírkou při přátelském večeru na počest česko- dubského rodáka bra. Václava Jíry, obchodníka s drahokamy v Sidney, sebráno v Sokole v Českém Dubě K 70.—, inž. Alex. Poneš na Král. Vinohra- dech. Spolek českých úřadníků železničních Praze a okresní výbor na Zbraslavi, po K 50.—. obec Polehrady v okr. Brandýs n. L. K 27.70, obecní úřad Dobrostov u Něm. Brodu K 22.—, obecní úřad Přestavlky u Chrudimi K 20.—, personál fy. V. J. Rott. Praha, K 12.—, učitelský sbor ve Vše- tatech u Mělníka K 10.—, obecní úřad v Cibotíně a Nejmenovaný v Duchcově po K 5.—, okresní vý- bor v Poličce dodatečně ještě K 5.—, Fr. Šule. hostinský v Praze-V., K 2.—, až posud tedy úhrnem K 13.557.18. K minulému výkazu budiž dodáno, že dar K 25.— věnoval p. Karel Widtmann, majitel pražských pijáren a kiosků. V zájmu přesnosti vý- kazu žádají se pp. dárcově, aby při složení obnosu peněžního ihned současně přesně lask. uvedli také svoje jméno, případně stručnou značku, se kterou má býti dar Společné sbírce kvitován. Veškeré dary jednotné sbírce této, z níž mají bezvýhradně podíl veškeré svrchu uvedené účely dle příslušné dohody povolaných národních činitelů, zasílati jest neodkladně jenom na adresu: Městská spořitelna Pražská (Praha. Rytířská 29), při čemž vždycky buď přesně připojena poznámka: Pro Společnou sbírku národní. Dary hotově přijímá rovněž Měst- ská spořitelna Pražská v přízemní pokladně ná- rožní každodenně mezi 8.—12. hod. dopol. — Z Michle. Obecní rada předala provedení vše- národní sbírky místnímu odboru Ústřední Matice školské. Tyto dny právě dámy z odboru subskri- bují pomocí listin, ověřených obcí. Obecní rada očekává, že občanstvo hojnými příspěvky projeví pochopení pro vlastenecké povinnosti. — Přednášky. Studentský odb o Svazu českých spolků pro okrašlo- vání a ochranu domoviny v Praze koná v sobotu dne 21. června o 8. hod. večerní před- nášku p. PhC. M. Gantnera: »O Jindřicho vě Hradci« se světelnými, kolorovanými obrazy Přednášková síň chlapecké školy ve Vladislavov ulici. Vstupně: člen 20 hal., nečlen 30 haléřů. N přednášku upozorňujeme zvláště přátele českého — Veřejná schůze úřadníctva. Úřadnická be- seda v Praze III. a IV. pořádá dne 19. června t. r. o 8. hodině večerní v restauraci „u Petzoldů“ na Malostranském náměstí veřejnou schůzi úřadnictva s programem: 1. Bytová družstva úřadnická; stavba rodinných domů (referují pp. dr. Lošťák, předseda spolku pro reformu bytovou a kol. Pácal]. 2. Druhý všeúřadnický sjezd v roce 1913 (referuje předseda Českého svazu úřadnických spolků p. prof. Kla- pálek). — Z Filantropické družiny. Výbor Filantro- pické družiny vydal toto provolání: Býva- lým žákyním vyšší divčí školy a do- brodincům sirotků. Letos, kdy oslavovali bude městská vyšší dívčí škola 50. výročí založení svého, vzpominati budou s námi vděčně všecky býv. žákyně vyšší dívčí školy na krásné doby, jež v ní prožily. Vzpomínati budeme vděčně všech svých učitelů a učitelek, vzpomínati budeme všech býv. žákyň v sesterské lásce. I prosíme vás všech- ny, vzpomeňte při té příležitosti na Filantropickou družinu, která před 13 lety založena byla býv. žá- kyněmi vyšší divčí školy k vyzvání své milo- vaně učitelky sl. Terézy Haissingrové, mající za cíl vlastní zušlechtění a vzdělání, jakož i péčí a vý- chovu dítek opuštěných. První krok do života po- světily zakladatelky ideou lásky, která vidí ve štěstí druhého své vlastní štěstí, chtěly se odvděčit nezapomenutelné škole, která je odchovala a do- brým příkladem předcházeti těm, kterým bude přáno býti žákyněmi vyšší dívčí školy. Dílo vzro- stlo a mohutnělo, ze 3 dítek přijatých r. 1899 vy- chovává družína letos po 13 letech 21 hochů a 52 divek. Řada odchovanců Filantropické družiny svědčí o naši práci a vzrůstu naší činnosti. Dnes cítíme radost z vykonané práce, čerpáme sílu a padšení pro další činnost. V tento památný rok voláme k vám, bývalé žákyně vyšší dívčí školy Vzpomeňte na Filantropickou družinu, staňte se jejími členkami s nepatrným ročním příspěvkem 2.40 K a pomozte nám ošetřovati zástup sirotků. které po většině nepoznaly lásky mateřské a kte- rým naše družina nahrazuje alespoň částečně do- brou, pečlivou matku. Šlechetným dobrodíncům. jimž naše chudá, opuštěná mládež není lhostejnou. naskytá se vhodná přiležitost k vykonání dobrého skutku. Kdo můžeš, přispěj! Čím více příspěvků. tím více dítek může Filantropická družina zachrá- niti. Přispěvky i dary přijímá starostka pí. Julče Kretšiová, Vyšehradská třída č. 43 a pokladní sl. Božena Pasovská, Voršilská ul. č. 2. — Výbor Fi- lantropické družiny. — Slavnost vzkříšení (májová) na obecním hřbitově v Praze-Libní konati se bude v ne- děli dne 6. července 1913. Po mši sv., která slou- žena bude v prozatímním chrámu Páně v 9 hod. dopol., vyjde průvod na hřbitov. — Jahnův pomník v Pardubicích, jenž mě býti postaven pěčí Spolku akademiků pardubi- bických o letošním sjezdu býv. žáků reálky par- dubické, bude definitivně odhalen o oslavě třiceti- letého jubilea akademického spolku. Přispěvky na adresu Spolek akademiků pardubických. Pardu- bíce č. 584. — C. k. rakouské státní dráhy. Na trat z Brna severní nádraží do Přerova mezi stani- cemi Sokolnicemi a Křenovicemi severní nádraži ležící zastávka pro dělnictvo Hostěhrádky Malé byla od 31. května 1913 otevřena pro všeobecnou dopravu osob, zboží známkového a rychlozboží podávané v předplacení, jakož i pro prodej kuso- vého zboží bez výpravy. Od téhož dne jmenuje se zastávka ta »Hostěhrádky«. — Středoškolské prázdniny na Moravě Z Vídně, 17. června. (Zvl. tel. »N. L.«) Poněvadž letošní svátek sv. Cyrila a Methoděje bude v markrabství moravském zvláště slavně konán jako jubilejní — je tomu 1050 let, co přišli ob věrozvěstci na Moravu — a protože zároveň Cyril a Methoďěj jsou zemskými patrony, oznámeno bylo dnes posl. Stojanovi, že školní rok na všec středních školách moravských zakončen bude 4. července. — Pozůstalost plukovníka Alíréda Redla. v minulých dnech dostavila se do bytu plukovníka Redla v budově sborového velitelství na Malé straně komise, která sestávala ze zástupců vojen- ských úřadů, okresního soudu malostranského notáře Vl. Uhlíře a vykonala inventuru pozůsta- losti Alfréda Redla. Komisionální toto řízení trvalo plných 12 dnů, poněvadž každé nepatrnosti byla přikládána značná důležitost. Plukovníkův byt sestával ze tří pokojů, v nichž byly také před- měty erární. Tyto věci (knihy vojenské a pod.) byly ihned odevzdány sborovému velitelství, ma- jetek Redlův převzal soudní komisař a složen ve zvláštní mísínosti budovy aborového velitelství. Byt Redlův byl vesměs růžově vyzdoben. V těto
#21 alto_textblock #21
jihu.
#22 alto_textblock #22
barvě měl plukovník Redl zvláštní zalíbení, takže i automobily měl červenou barvou zdobené. Za- řízení bytu nesvědčilo však o vzácné krasochuti, bylo spiše jednoduché. Ku provedení výzdoby povolal si Redl čalouníky z Vídně, kteří měli za úkol upraviti mu byt dle toho vzoru, jaký obýval dříve ve Vídni. Nábytek je barokový, z ořechového dřeva, s mosaznými ozdobami. Nohy židli a stolů mají secesionistické formy. Obrazy jsou tuctové, drobnůstky, jichž je veliké množství, jsou ponej- více z bronzu, nikoli drahocenné, spíše galanterní zboží. Pro národopisné zvláštnosti neměl Redl smyslu, ač procestoval celou střední Evropu. Co si z cest přivezl, byly upomínky málo cenné. Za to byl zvláštním ctitelem uniforem. Několik šat- níků bylo jimi vyplněno. Také několik občanských oděvů bylo ve skříních zavěšeno. V prádelníku měl veliké množství vyšivaných ručníků, ubrousků a ubrusů. Pro tyto předměty měl Redl zvláštní zalibení a kupoval je — na dluh. Jistá vídeňská firma podala právě žalobu na Redlovu pozůstalost na zaplacení zbytku dluhu v obnosu 278 K za do- dané batistové šátky, ubrousky a pod. Na hoto- vosti bylo v bytě nalezeno 15.000 korun, které převzaty do soudního uschování. Redl měl tři jezdecké koně, které dal soudní komisař prodati. poněvadž jejich ošetřování vyžadovalo značných nákladů. Jednoho z koní koupil hr. Lažanský, ostatní dva koupili obchodníci s koňmi. Výtěžek dražby činil 3500 K. V sedlišti nalezeno sedm úplných postrojů. Po smrti Redlově přihlásilo se několik věřitelů o zaplacení. Vídeňský závod s vo- jenskými stejnokroji Szallay přihlásil pohledávku 10.000 K. — V bytě Redlově nalezena také úplná kosmetická laboratoř, nádherný toaletní stolek, pomůcky k barvení vlasů, přístroje ku pěstění nehtů, vše v hejlepší jakosti. V posledních dnech před sebevraždou dal si Redl u lékaře v Dejvicích vysadit osm zlatých zubů. Redl měl v bytě veliké množství podobizen, na nichž je fotografovánv různých stejnokrojích se řády, jež mu byly uděleny panovníky několika států. Redl měl řád železné koruny 3. třídy, byl vlastníkem vojenského zásluž- ného kříže, rytířem španělského čestného kříže s hvězdou, komthurem řeckého řádu Spositelea německého řádu. — Jeden z Redlových automo- bilů, v němž jel do Vídně, nalézá se tamtéž ve vojenském uschování. V poslední vůli Redl odká- zal značný obnos svému sluhovi Josefu, dalšt obnosy svým sourozencům, jichž je 10. Jejich bydliště není dosud známo. Kurátorem pozůsta- losti byl ustanoven malostranským soudem notá p. VI. Uhlíř. — Zatčený uprchlík. Z vězení okres. soudu v Purkersdorfu v Dol. Rakousích uprchl anarchl- sta a podloudník cukerfnu Karel Večera. Týž byl v Amsterodamě zatčen a včera v bezpečném prů- vodu Prahou vezen do Purkersdorfu. — Pátrání po jménu utonulé dívky. Dne 1. června byla z Vltavy blíže mostu Františka Jo- sefa vylovena mrtvola dívky, která ležela asi8 měsíců ve vodě. Dosavadní pátrání po jménu uto- nulé bylo bezvýsledné. Proto znovu sděluje se popis svrchků mrtvoly. Dívka byla asi 20 roků stará, prostřední postavy, slabá, na sobě měla ža- ketový kostym tmavomodrý nebo zelený, na ka- bátci 4 velké knoflíky. Na spodničce je mono- gram C. L., také na kalhotkách je tentýž mono- gram. Na nohou měla černé punčochy a černé polobotky — Náhlé úmrtí. V Nuslích čís. 222 zemřel včera odpoledne náhle pan Leopold Liška, 57letý hostinský. Mrtvola odvezena byla do pathologi- ckého ústavu. — Vylákal boty. K obuvníku p. Janu Tůmovi v ulici Karoliny Světlé na Starém městé praž- ském přišel v pondělí o 1. hodině odpol. slušné oděný muž »koupit« si boty a vybrav si žluté polobotky, dal si je donésti do bytu v. Divadelní ulici čís. 4. Udal, že je dr. Kölich a odešel. Na hocha, který mu botky nesl. čekal na schodech v domě, ve kterém udal, že bydlí a namluvil mu, že nikdo není doma a že tedy půjde botky za- platit sám. Botky zdánlivě odnesí do bytu, avšak ve skutečnosti zastrčil je pod kabát a s nimi na cestě hochu zmizel. — Oběsila se. Z Uhřiněvsl. (Pův. zpráva.) V sobotu dne 14. t. m. o 3. hod. odpolední obě- sila se zde v předsíni svého domku 63letá J. Micková. Před činem uklidíla stařena celý domek, oblékla se do svátečních šatů a zamkla vrata i dvéře domku. Trpěla poslední dobou nějakou chorobou.
#23 alto_textblock #23
Nová továrna na chléb firmy Fr. Odkolek, akc. spol. ve Vysočanech, vzbudila neobyčejný zájem, a ředitel- ství jest v pravém slova smyslu zaplavováno žádostmi spolků, škol a d. za povolení exkursí, jimž se dle mož- nosti ochotně vyhovuje. Tak navštívilí závody v po- slední době vedle jiných: Spolek posluchačů obchodních věd na české universitě, Obchodní akademie v Brně, Ústřední jednota zřízenců, Městská divčí škola průmy- slová v Praze, Klub inženýrů a stavitelů v Praze, Spo- le posluchačů strojního juženýrství na české technice, Vzdělávací odbor Strojnické besedy v Praze, Jednota žen a divek v Žižkově, Ženský výrobní spolek. Poslu- chači obchodní akademie atd. atd. Měsíc červen jest jia plně přihláškami obaazen a dovolujeme si P. T. korpo- race zdvořile upozorniti, že jest možno další vycházky pořádati teprve 10. červencem počinaje. Pouze do 20. června o dvě třetiny levněji než cial výrobky se prodávají možno dostatl proscenium a pět dekorací s kulisami pro loutkové divadlo — to jest za K 3.50, jichž netřeba předem zasílati. Stačí přihláška: Česk, svazu přátel loutk, divadla v Praze — Smíchov 1078. Dekorace navrhli: Kašpar, Livora, Materna, Štáfl; provedeny budou šestibarevnou litografií v rozměrech 45krát 70. Každý uvědomělý papírník a hračkář zavodo si tyto nádherné a levné dekorace! „Smilujte se!“ volají slepé dívky po venkově v bídě, nouzi a opuštěnosti roztroušené. Šlechetná srdce jím dárkem, odkazem do útulny pomohou. Všn s diky při- jimá správa „Útulny slepých divek“, Praha III., Kampa čís. 33.
#24 alto_textblock #24
Zprávy osobní a rodinné.
#25 alto_textblock #25
— Úmrtí. Včera odpoledne zemřela po krátké nemoci ředitelka I. školy mateřské v Čelakov- ského ulici na Král. Vinohradech slě. Marie Barochová. Jsouc 33 let horlivě činna ve svém povolání, získala si zásluh o dobro dětí škol mateřských i obecních, majíc po 20 let ve své správě stravování chudé školní mládeže,a neúnavně pracujíc i v komitétu pro ošacení chudých dítek. Nenadálý skon její vzbudí živou účast všech, kdož ji znali. Pohřeb zemřelé konati se bude ve čtvrtek 19. t. m. o 5. hod. odpolední chrámu sv. Ludmily na Kr. Vinohradech. — V Drážďanech zemřel dne 15. t. m. pan Karel Dlouhý, továrník v Ústí nad Labem, v 65. roce věku svého. Zesnulý bude ze sanatoria dra. Lahmanna z Drážďan do Prahy převezen a zde ve čtvrtek 19. t. m. o 4. hod. odp. z ústřední síně olšanských hřbitovů do rodinné hrobky uložen. — Včera večer zemřel, raněn byv mrtvicí, pan Václav Mužík, dlouholetý roznašeč našeho listu pro Libeň a okolí v 71. roce. Zemřelý byl pro svoji svědomitost a přesné konání svých povinností všemi, kdož jej znali, vážen. Pohřeb konati se bude ve čtvrtek 19. června o 6. hodině odpol. z Ústřední kaple hřbitova olšanského.
#26 alto_textblock #26
Různé zprávy.
#27 alto_textblock #27
— Velkoprůmyslník Berthold Goidberger de Buda zemřel ve Freiburgu v Badensku. Měl vy- nikající úlohu v národohospodářském životě. 2 Zemětřesení. Ze Sofije, 17. června. (K. k.) Dle dalších zpráv způsobilo zemětřesení v Se- vlijevu a okolí lehké škody. Nikdo nepřišel o život. V Gabrovu byla způsobena rovněž jen malá hmotná škoda. Zabito bylo jedno dítě. Dva lidé byli zasypáni sřítivší se skalou. Velikou byla katastrofa v Trnovu. Nemocnice, nádraží, kasárna, chlapecké a dívčí gymnasium, budova prelektury jako i chrámy jsou více méně zničeny. Tři chrámy jsou v troskách. Z trosek vy- taženo bylo 21 mrtvých a 127 raněný ch. V horní Orěchovici bylo pohřbeno 27 mrtvých. Vláda nařídila, aby z Ruščuku, Plevna a Šumlenu byly poslány potraviny a na první pomoc pouká- zala 40.000 Ivů. Ze Sofije a v 2uscuku oújely