#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu 24. září 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 262.
#4
alto_textblock
#4
I ranni a vočerní llsty
předplácl se
V Praze v administraele
na měslo.
sk-
na čivrt lota
a dvajt donáškou
měste, . . .
na čtvrt lsta . . . . 7 KEžk
ve Hliálkách
na měsle.. . . 2 K toh
Poštou
a měsle-
.
na čtvrt ista . . . . B K ao
s dvojí zásilkou
na měsíe
na tvrtieta: : . . kS l
#9
alto_textblock
#9
V drobném prodejl
ranní číslo a sebě . . za
večernl
. . za dk
Ve fliálkách na venkově
večurní . . . . . . j
. . . . . . 5
#10
alto_textblock
#10
Inseráty
platí se hotově Bapřed.
Předplacení a inserty příjímí
sdministrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházejí se těl
redaken, tiskárna a sxpedlce
„Národnlch Llstě
Rukopisy se nevraceji
#11
alto_textblock
#11
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
#12
alto_textblock
#12
Obrat v Jeně.
#13
alto_textblock
#13
Když August Bebel zavřel oči, bylo
všeobecně vzpomínáno největšího úspěchu.
který zažil ve své straně: to bylo na dráž-
ďanském sjezdu, který tak ovládl svou váš-
nivou výmluvností, že shromáždění vyneslo
krutý rozsudek proti revisionistickým ka-
cířům a prohlásilo s veškerou rozhodnosti
svoji neochvějnou víru ve všecky články
socialistického katechismu. Tam triumfo-
val Bebel jako hlasatel třídního boje, tam
se zápalem prohlásil, že na smrt nenávidi
měšťácký stát i společnost a že je také
bude nenávidět a podkopávat až do konce
a tam se mu také podařilo udržeti sociálni
demokracii stranou od všech ostatních po-
litických a sociálních proudů a sil, jakousi
republiku uprostřed císařství, silnou právě
svým úmyslným osamocením a vírouv
převrat a budoucí stát. Tam ještě na celé
čáře zvítězili stoupenci staré víry proti
novotářům, kteří se nebáli zbraně kritiky.
jež Marx zdvihl proti kapitalismu, obrátití
i proti němu, a už tehdy čelili theorii o po-
stupném zbídačení dělníků a rozvratu mě-
šťácké společnosti poukazem na skuteč-
nost, která vypadá jinak, a požadavkem
positivní reformní práce. Byli poražení, a
to nejenom zbraněmi ducha, nýbrž i zved-
nutím rukou, a strana zůstala ještě věrna
svým tradicím. Ale nevzdali se, pracovali
dále — a v těchto dnech se dočkali.
Celé poslední období vývoje německé
sociální demokracie leží mezi Drážďanami
a Jenou. V Drážďanech ještě vítězství
porthodoxie, ortel nad kacíři, neochvějná
víra v konečný cil, přítomnost a její zápasy
posuzují se jen pod zorným úhlem šťastné
budoucnosti, která přinese zrození sociali-
stického státu, vezdejší život dnešního pro-
letariátu považuje se docela ve shodě s
názory jiných církví jenom za čas zkoušky
a přípravy pro lepší svět. Tak to věřil sta-
rý Bebel, kázal nesčetným posluchačůma
dovedl také hájit na všech sjezdech strany.
třebas se tu a tam staral, aby i revisionisté
mohli ve straně žíti. Ale jen se stoupenc
vrátili z jeho pohřbu, již tu byl všeobecný
pocit, že se mnoho změnilo, a že sociáln
demokracie půjde nyní cestou docela jinou
než ji vedl zvěčnělý vůdce. A sjezd v Jeně
si pospišil ohlásiti tento obrat co nejrychle-
ji celému světu.
Není to dávno, co se ještě němečtí
socialisté vážně přeli, smí-li sociální de-
mokrat hlasovati pro rozpočet. Přišla všal
nová branná a finanční předloha, a stojede-
náct poslanců strany vstalo v říšském sně-
mu jako jeden muž pro obě daně z ma-
jetku, které jediné umožnily ohromné se-
sílení německé armády. Radikálové ve
straně hrozili — ale sjezd v Jeně postup
říšských poslanců hladce schválil. Není to
dávno, co němečtí socialisté slibovali hro-
madnou prudkou agitaci pro reformu po-
věstného volebního řádu do pruského sně-
mu. Sjezdu byla za tím účelem navržena
známou Rosou Luxemburgovou resoluce
pro hromadnou politickou stávku — ale
sjezd ji 335 proti 142 hlasům zamítl. A tak
se v Jeně vedlo všem radikálním návrhům
i všem radikálním řečníkům, ano, delegát
odborových sdružení, Bauer, zvolal při
debatě o všeobecné stávce: „nechte ji
(navrhovatelku) žvanit!“ Antimilitarismu
a revoluční taktika byly veřejně odpraveny
docela otevřeně, ale jiným heslům se ne-
vedlo lépe. Nic nemluví proti Marxově
theorii o postupujícím zbídačení mass
rozhodněji, nežli ta okolnost, že vedení
jenského sjezdu se domohli vůdcové odbo-
rových sdružení, jichž existence sama do-
kazuje, že massy věří ve zlepšení svého
hmotného postavení, a to ne až v onom
světě socialistickém, nýbrž hned v přítom-
nosti. Vzpomenutý delegát Bauer prohlá-
sil, že odborová sdružení nemají, proč by
se zabývala diskusí o všeobecné stávce,
neboť vliv organisovaného dělnictva den
ode dne roste, ono nemá docela žádného
důvodu k zoufalství, neboť dělá všude po-
kroky, vykonává pomocí odborových sdru-
žení značný hospodářský vliv a vybojovalo
si zvýšení životní míry, které dřív nebylo
ani považováno za možné. Tak triumfo-
valo na sjezdu Bernsteinovo heslo o důle-
žitosti socialistického hnutí, se kterým
druhdy vystoupil proti taktice, jež všecko
chtěla obětovati konečnému cíli.
To je faktum velkého dosahu nejenom
pro sociální demokracii v Německu i v ji-
ných zemích, nýbrž i pro ostatní strany,
které na půdě socialismu nestojí. Německá
sociální demokracie opouští dřívější po-
stup pouhé agitace a propagandy. Miliony
jejích stoupenců poznávají, že jejich po-
chod za socialistickým státem je vlastně
pouhým přešlapováním místa, a že při tom
ohromná politická energie, v nich spočí-
vající, leží ladem. Obracejí se tedy víc
víc k přítomnosti a jejím úkolům, chápou
se dosažitelného, uplatňují svůj vliv posi-
tivně v parlamentech — stávají se radikál-
ní reformní stranou. S celou velkou silou,
kterou propůjčují miliony přívržencůa
touha emancipovati je a vymocí jim větší
podíl na hmotné a duchovní kultuře, po-
čínají zasahovati do života hospodářského
a sociálního, ozbrojení při tom onou bez-
#14
alto_textblock
#14
ohledností, která vyznačuje mladé strany.
jež si jdou teprve vybojovat ve světě svo-
je místo. Sociálně-demokratičtí poslanc
přestanou státi v koutě, jak to dosud dě-
lali ve většině parlamentů, sesilujíce tím
namnoze váhu reakčních stran, na které
vlády musily apelovati. Nikde také ne-
způsobil zřejmý obrat socialistické taktiky
v Německu větší rozruch, než právěu
konservativních stran, jimž dosavadní re-
voluční propaganda dodávala nejvíce ar-
gumentů. Socialisté, kteří přestanou věc
pokroku kompromitovati násilnostmia
přeháněním, zaujmou teprve náležité místo
uprostřed ostatních reformních stran a po-
hnou tím na levo všemi sněmovnami a vlá-
dami světa. Co to znamená v Rakouskua
v Čechách, řekli jsme už dosti často. Na
druhé straně není pochybnosti, že obrátí-li
se k positivní činnosti strana tak mocná,
donutí pouhým tlakem situace ostatní
strany nesocialistické, aby pamatovaly tro-
chu víc na to, co je v jejich programech
společného, obmezily přepych, který spo-
čívá v jejich dosavadní roztříštěnosti. I po
této stránce má cesta, kterou němečti
socialisté urazili od drážďanského k jen-
skému sjezdu, svůj velký všeobecný vý-
#15
alto_textblock
#15
znam.
#16
alto_textblock
#16
Krise v Bosně.
#17
alto_textblock
#17
Z Vídně, 23. září.
#18
alto_textblock
#18
(Zvl. telef. zpráva „N. L.“)
#19
alto_textblock
#19
Chef zemské vlády bosensko-hercegovské
Potiorek sem přibyl a zůstane tady skoro
dvě neděle. Bude míti četné porady, zvláště
s ministrem společných finane
drem. Biliňským o způsobu, jakým dala
by se napraviti krise, která vznikla včera
v Bosně resignací Srbů na zemský
mandát. K situaci tímto exodem způsobení
sděluje se z dobře zpraveného pramene „Sla-
vische Korr.“
„Již v letě t. r. konaly se mezi vůdci stra
bosenského sněmu na podnět jeho předsedy
dra. Mandiče rozpravy na základě společ-
ného pracovního programu. Účelem jejich bylo
založiti pracovní většinu, ve které by se nalé-
zali také umírnění Srbové. Vyjednávání, které
trvalo do poslední doby, vedlo k výsledku po-
tud, že jak mohamedáni, tak Chorvaté dohodl
se o společném akčním programu a dosadil
komisi ku poradě s vládou. Skupina srbská
teprve v poslední době zahájila své porady
Pracovní program, který také došel zásad-
ného souhlašu Chorvatů a mohamedánů, byl
zatím vypracován posl. Srskičem a zastupo-
ván na schůzi voličské, ve které většina dala
mu souhlas. V posledních dnech nastal všal
ve smýšlení obrat. Vůdce Srbů Jeftanovič
změnil dosavadní svoje stanovisko a na so-
botní konferenci srbské frakce vystoupil roz
hodně proti vstupu Srbů do pracovní většiny
Následkem neshod, které pak vyskytly se
názorech jednotlivých rozhodujících osobnost
v táboře umírněných Srbův, učiněno usnesen
vzdáti se mandátů.
Pokud jde pak o stanovisko vlády k těm
to událostem, budiž zdůrazněno, že společný
ministr financí (ryt. Biliňski) od prvopočátku
hájil názor, že napřed dojíti musí mezi stra-
nami samými k dohodě, než vláda účinně do
jednání zasáhne. Teprv až bude pracovní vět-
šina vybudována, teprv až bude smluven pra-
covní program, ve kterém by vláda mohl
jednati, chtěl společný ministr financí zahá-
jiti rozpravy o programu tom se stranami. Děl-
nost zemského sněmu je zajisté vroucím přá-
ním vlády, je však hlavně zájmem zemského
sněmu a země samé, poněvadž četné a důle-
žité hospodářské osvětové předlohy dlužno
vyříditi, kterých obyvatelstvo silně si přálo
Vláda pokládá tedy vše, co se dosud
klubech a stranách sarajevských odehrálo.
pouze za vnější události stran samých, nemajíc
nižádné příčiny do nich zasahovati. Jisto jest
že společný ministr financí, ať se utváří si-
tuace bosenská jakkoliv, tou dobou nepomýšl
ani na rozpuštění sněmu bosensko-hercegov-
ského, ani na změnu volebního práva do něho
které by si strany na zemském sněmu úřadně
nepřály. Nebude-li moci zemský sněm zasedati
uspokojí společný ministr financí podle pro
středků, které má, potřeby země.
#20
alto_textblock
#20
K pověstem o demisi chefa
generálního štábu.
#21
alto_textblock
#21
Z Pešti, 23. září.
#22
alto_textblock
#22
Pověsti o změně v generálním štábu ozna-
čují se zde za pravdivé. Formální demise
Conrada z Hötzendorfu podána ještě
nebyla, ale po vypršení své dovolené odstou-
pí nejpozději na začátku prosince. O příčinác
demise se proslýchá: Rozladění chefa gene-
rálního štábu datuje se jíž ode dávna. Když
byl reaktivován, doufal, že jako chef generál-
ního štábu dosáhne velkého vlivu. Měl ne-
omezenou důvěru následníka trůnu a na to
počítal. Tento poměr změnil se v posledním
měsíci a chef generálního štábu poznal, že dů-
věra v něj jest otřesena. Četné návrhy jeho
byly následníkem zamítány a zvláště při vy-
pracování nové reformy nebyl mu vyhrazen
onen vliv, na jaký si činil právo. V jmenování
následníka trůnu generálním inspektorem ve-
škeré ozbrojené moci, jež stalo se bez vě-
domi Conrada z Hötzendorfu, spatřoval nedů-
věru ke své osobě. Nevyvodil z toho sice
ihned konsekvence, nýbrž převzal ještě veden
manevrů. V těch činil však následník opět
samostatná rozhodnutí a nedbal jeho návrhů.
takže se cítil odstaven, při čemž tak zv. Con-
ratský systém v manevrech byl úplně opuštěn.
V posledních měsících vynořila se také otázka
#23
alto_textblock
#23
reorganisace generálního štábu, k čemuž
ovšem nemálo přispěla aféra Redlova. Conrad
z Hötzendorfu choval se k těmto plánům za-
mítavě, až se dověděl, že reforma bude pro-
vedena bez jeho spolupůsobení. Všechny tyto
okolnosti činí pochopitelným, že v Hötzen-
dorfovi uzrála myšlenka demise. Jeho nástup-
cem jmenuje se v první řadě osobnost, které
reorganisace štábu úplně může býti svěřena.
Následník trůnu jednal v této záležitosti s vy-
sokými vojenskými hodnosty, ale k rozhodnuti
dosud nedošlo. Jakmile se vrátí Conrad
z Hötzendorfu z dovolené, bude přijat v audi-
enci jak u císaře, tak u následníka a při tom
jim předloží ve vší formě svou demisi.
#24
alto_textblock
#24
Politický přehled.
#25
alto_textblock
#25
Země české.
#26
alto_textblock
#26
Německé názory o obeslání nových vyrovna-
cích jednání.
#27
alto_textblock
#27
Večerník „Prager Tagblattu“ reprodukuje
výrok posl. Knirsche, pronesený na schůz
24členného německého výboru pro pořádání
německých zemských sněmů, důvěrnických
a jiných podobných shromáždění, v ten smysl
že již nyní různí bývalí zemští poslanci něme-
čtí prohlásili veřejně, že se nedomnívají, že
mají právo jen tak beze všeho, zúčastniti se
nových vyrovnacích jednání, pročež prý je
nutno, zjednati v té věci vyjasnění. Také před-
seda Volksratu dr. Titta prohlásil, že to na-
léhavá věc, liberecký magistrátní ředitel dr
Ringelhahn má za to, že k novým vyrovnacím
jednáním nade vší pochybu povoláni býti mají
bývalí zemští poslanci, říšští poslanci a něme-
cký výbor pro rozdělení země. Také šest až
osm členů shora dotčené 24členné komise
mělo by prý býti do vyrovnací komise vy-
sláno. V řadách německých panuje vůbec
notný zmatek v příčině vyrovnacích jednání
zvýšený ještě úžasnou komplikací, způsobe-
nou přečetnými jich navrženými a částečně u
usnesenými sněmy a sjezdy všeho druhu
V téže 24členné komisi bylo totiž k tomu po-
ukazováno, že vzhledem k tomu, že se bude
konati německý sněm zemský (jinak také ře-
čený „lidový sjezd“ anebo „shromáždění dů-
věrníků“) až dne 5. října (až jestliže bude stra-
nami schválen!), měla by se volba těchto dů-
věrníků vyrovnacích provéstí už dříve a sice
v samotném 24členném výboru pro ten přípae
ovšem, že by vyrovnací jednání započalo dří-
ve než 5. října, jinak nechť prý delegáty zvol
„Volkstag“. K tomu konci dějí prý se ostatn
vyjednávání mezi předsedou 24čienného vý-
boru a předsednictvem Verbandu býv. zem-
ských poslanců.
Matenice pojmů, institucí a kompetene
v německém táboře vzniklá soutěží třebeni-
ckého Volksratu s Verbandem poslaneckým
mezi organisačními projekty, zamýšlenými
Verbandem a Volksratem a konečně výborem
dosazeným v Chomutově, jest naprostá. Kolik
hlav, tolik smyslů, kolik německých mluvčích
ozve se na veřejnosti, tolik je různých nápadů
Tak na př. bývalý zemský poslanec Heiser v-
jádřil se podle „Prager Tagblattu“ takto: „JJal
nám bude statut pana dra. Ringelhahna“ (roz-
uměj statut pro „německý zemský sněm“ ne-
boli „shromáždění německých důvěrníků“ atd.)
„hověti, nemohu říci, poněvadž jej neznám
celý. Mně zdá se důvěrnické shromáždění
pečlivě vybrané podle statutu Pacherova, roz-
množené o zástupce okresní centrály, měst-
ské kanceláře a Volksrátu vhodnějším a po-
volaným k tomu, aby ustanovili jednatele pro
nastávající vyrovnací jednání. Při volbě těchto
jednatelů musí se k tomu hleděti, aby obzvlá-
ště z kruhů oněch pánů, kteří s dřívějšími zá-
stupci nebyli spokojeni a jich práci kritiso-
vali, byl vybrán přiměřený počet zástupců
aby konečně ukázali, jak se vyrovnání děla
lépe.“ Zajímavé to pohledy do nálad něme-
ckých politických kruhů, fascinovaných zápa-
sem Volksratu a jeho předsedy o politický
primát a velitelství mezi Němci v Čechách.
Odpověď německého kupectve na akci Zem
ské jednoty českých obchodních gremií.
Z „rozhodující strany“ sděluje se „Pra
Tagblattu“, že akce k znovuzahájení vyrovna
cích jednání, zahájená českým obchodnictvem
v kruzích německého obchodnictva překvapila
svou nenadálostí a spontanností a vzbudila
veliký zájem.
Ačkoli prý již došel značný počet sym
patických projevů z kruhů něme-
ckého obchodnictva k návrhu obchod
nictva českého, přece nemohlo vedení zemské
organisace německého obchodnictva svoje sta-
novisko dříve precisovati, dokud nedošlo slov-
né znění návrhu české organisace. To nyn
došlo a bude předmětem porady
výkonného výboru Zemského sva-
zu německého kupectva na schůz
v nejbližších dnech. Po této předběžné
poradě bude tato záležitost v úterý dne 30.
1. m. předložena výboru Zemského sva zu
obchodních společenstev a ob-
chodních gremií s německou jed-
nací řečí, kterýž usnese se na tom
jaké stanovisko k záležitosti zaujmouti má ně-
mecká zemská organisace obchodnická.
Návrh cís. rady Leglera ve prospěch
učitelstva.
#28
alto_textblock
#28
Ve včerejší schůzi německého odboru
zemské školní rady schválen byl návrh cís.r
Leglera, aby odbor učinil u min. vyučování
přiměřené kroky, přiměti vládu k tomu, aby
se rychle a energicky zasadila o brzké a vy
datné zlepšení hmotného stavu učitelstva.
Pasívní resístence německého učitelstva.
Jak se z Jablonce sděluje, prohlásil n
okresní školní konferenci učitel Wildner, že
#29
alto_textblock
#29
následkem hmotného nedostatku nemel tolil
času aklidu, aby vypracoval návrh na zave-
dení nových učebnic. Učitel Fischer prohlásil
že učitelstvo okresu, nejkrajněji rozhořčeno
dlouholetým nedbáním jich nouze, není s to
aby se vyslovilo o otázce nových početnic.
#30
alto_textblock
#30
Rakousko-Uhersko.
#31
alto_textblock
#31
Maďarská nadvláda v Rakousku.
#32
alto_textblock
#32
Po balkánské válce vystřízlivěli znenáhla
i rakouští Němci. Nedělní „Grazer Tagbl.“ do-
znává, že balkánská politika rakouského ka-
binetu byla nejen nešťastná, nýbrž že směřo-
vala i proti nejvlastnějším zájmům rakouskýc
Němců. A přirozeně, neboť rakouská diplo-
macie po celou válku na Balkáně hájila jen
zájmů maďarských proti zájmům
rakouským, poněvadž v ministerstvě vněj-
ších věcí a ve všech hlavních rakouských po-
selstvech v cizině rozhodují Maďaři. Bylo již
mnohokrát ukázáno a povolanými odbornými
kruhy z obchodních komor dokázáno, že srb-
ský obchodní přístav na Adrii, kterým se měl
státi Drač, přinesl by veliký prospěch rakou-
skému obchodu a průmyslu, a přece rakouská
diplomacie vynaložila všechny své síly
všechno své diplomatické umění, aby Srby
odehnala od moře, poněvadž Maďaři sí přejí
aby Srbsko zůstalo odvislým od Uher a ne-
mělo ze svého vlastního přístavu volného ob-
chodního styku s cizinou. „Gr. Tagbl.“ uznává
nyní, jak německý nacionální tisk chyboval.
když za války stranil hr. Berchtoldovi a tím
vlastně poškozoval své vlastní zájmy. Na vy-
světlení maďarského vlivu v rakouské zahra-
niční politice cituje pak výkaz o nynějším
složení ministerstva vnějších věcí, v němž je
jediný rakousky smýšlející odborový před-
nosta, bar. Macchio, kdežto ministr hr. Berch
told a ostatní odb. přednostové jsou Maďaři;
podobně mezi deseti rakousko-uherskými
velevyslanci jsou pouze tři Rakušané a sedm
Maďarů, při němž ze tří Rakušanů jsou dva
na bezvýznamných místech v Madridě a Vati-
káně a pouze jeden v Londýně, kdežto Ma-
daři sedí v tak důležitých politických stře-
dech, jakými jsou Berlín, Paříž, Cařihrad,
dostanou v nejbližší době i Petrohrad.
#33
alto_textblock
#33
Nová krise v Bosně.
#34
alto_textblock
#34
Zpráva, že zahájené minulý týden vyjed-
návání všech tří sněmovních skupin o společ
ný program a dělnost bosenského sněmu náhle
rozbitojježto 13 umírněných Srbů se vzdalo man-
dátů, překvapila potud, že právě se strany
srbské se jevila opravdová ochota, učinit
sněm dělným. V prohlášení odstouplých srb-
ských poslanců, k nimž se připojil i náměstel
sněmovního předsedy, Vojislav Šola, se prav
sice, že příčinou odstoupení jest neochota vlá-
dy k požadavkům srbským a štvaní radikální
srbské skupiny, která chce úmyslně sněmovní
práce mařiti, ale pravá příčina spočívá asi ve
shovívavosti ryt. Biliňského k nejnověj-
šimu kousku arcibiskupa Stadlera.
Společný pracovní program, o němž jsme
nedávno referovalí, vypracoval člen umírněné
srbské skupiny, dr. Srškič v dorozumění se
svými srbskými přáteli a zástupci skupiny
chorvatské, drem. Mandičem a skupiny
mohamedánské, Šerifem Arnautovičem
Srbové prohlásili nedávno svým vůdcem Gli-
gorijem Jeftanovičem zemskému šéfu
gener. Potiorkovi, že s vypracovaným progra-
mem souhlasi přes to, že věděli tehdy, jako
dnes, kterak je vláda k jich požadavkům ne-
ochotna a kterak radikální skupina ve svém
orgáně „Narodě“ neurvale na ně útočí. Od té
doby stala se však známá již příhoda s pravo-
slavnou Srbkou, Jiřinou Pavlovičovou, která
byla arcibiskupem Stadlerem přijata do církve
katolické, ačkoli o svém přechodu neuvědo-
mila ani svého pravoslavného duchovního, ani
politický úřad, jak zákon v Bosně přímo naři-
zuje. Arcibiskup Stadler na výtky jemu či-
něné odpověděl, že zákon ten, ač panovníkem
schválen, ho neváže, protože nebyl
uznán papežem a ačkoli od tohoto stře
dověkého prohlášení minulo již kolik dní, mi
nistr ryt. Biliňski se ani neozval a tím jed
nání Stadlerovo mlčky schválil.
Svévolné jednání katolického arcibiskupa.
jenž směl beztrestně veřejně prohlásiti,že
autorita papežova jest mu více než autorita
panovníkova, byla onou poslední kapkou, kte-
rou přetekla trpělivost bosenských Srbů, tak-
že přerušili jednání o sněmovní dělnost
vzdali se mandátů. Jest to patrno z toho, že
současně, když 13 srbských poslanců s Voji-
slavem Šolou a Gligorijem Jeftanovičem v čele
se vzdali mandátů, vydáno v „Srbské Riječi“
provolání k občanstvu, zvoucí je na protestní
schůzi, v níž se má dokázati, plati-liv
Bosně více papežské buly než cí-
sařské zákony, a že provolání toto vedle
pravoslavného metropolity Letici podepsali
také četní odstouplí srbští poslanci, jako na
příklad Gl. Jeftanovíč a dr. Srškič.
Srbové bosenští se z toho posledního případu
přesvědčili, že i po zkušenostech, jichž Vídeř
mohla nabýti za války balkánské, ničemu se
tam nenaučili a ve své bosenské politice řídí
se stále jen dvěma zásadami: katoličtit
a poněměovati.
#35
alto_textblock
#35
Za hranicemi.
#36
alto_textblock
#36
Nová Srbije.
#37
alto_textblock
#37
V rozmluvě s dopisovatelem záhřebského
„Srbobrana“ srbský ministr pověděl, jak srb-
ská vláda hodlá upraviti poměry v „Nov
Srbiji“ — tak se totiž nazývati bude dobyté
územi. Řekl:
Musíme ukázati světu i svým novým ob-
čanům, že nové pořádky jsou: stálé, i nezměr-
ně lepší jak starých, tak těch, které slibovaly
#38
alto_textblock
#38
různé propagandy. V Nové Srbiji nesmí zbýt
ani stopa turecké éry násilí a občanské války.
Soukromým i sborovým počinům na poli ho-
spodářském dáme nejširší rozmach a stát je
v tom bude nejúčinněji podporovati.
Srbsko nikdy nebylo nábožensky nesná-
šelivé a proto považuje pod svou ctí, žádají-li
se od něho zvláštní záruky pro nepravoslavná
vyznání. Do škol ovšem zavedeme srbský ja-
zyk a srbskou historií, ale jináče i druhé
národnosti budou míti svobodu
zřizovati si školy svého jazy ka;
jen si vyhradíme, aby se i v jinojazyčných ško-
lách vyučovalo dle vládní osnovy, jež musí
býti jednotná. Zástupci velmoci učinili u srb-
ské vlády kroky, aby zaručila svobodu všem
vyznáním i národnostem, a tu svobodu žádali
i pro „černohorskou národnost a víru“ v Srb-
sku. Je-liž třeba pádnějšího důkazu, že Evro-
pa nemá o našich věcech ponětí! A přece by
chtěla míti na ně rozhodující vliv! Musíme
jednati podle svého vědomí a svědomí, a to
bude nejlépe i pro srbský stát, i pro naše nové
občany, pokud nejsou Šrbové a pravoslavní.
Vojenská správa musí v nových krajích
ještě nějaký čas potrvati, neboť bez ní by ne-
snadno byl zastaven anarchický stav, který
byl v Makedonii a Starém Srbsku do nás.
Jakmile se poměry urovnají a ustálí. Srbsko
prohlásí v Nové Srbiji konstitučná
#39
alto_textblock
#39
práv a.
#40
alto_textblock
#40
Albanská otázka.
#41
alto_textblock
#41
„Le Temps“ přináší článek Andrije Rado-
viče (býv. předsedy ministerstva na Černé
Hoře, potom pro velezradu vězněného, nyní
amnestovaného) o černohorsko-albanské hra-
nici. Radovič praví, že nynější čehnohorsko-
albanská hranice, v Londýně po návrhu Ra-
kousko-Uherska ustanovená, bude věčně pra-
menem konfliktů mezi Černou Horou a Alba-
nií, a těmi konílikty věčně bude ohrožován
evropský mír, neboť jedny velmoci budou
chrániti Černou Horu, druhé Albanii. Evropa
může neštěstí zabrániti jen opravou této hra-
nice a přiřčením Skadru Černé Hoře. Albanie
má bohaté roviny ve vnitrozemí a na jihu. Po
odstoupení Gusině, Plava, Dakovice a Prizre-
nu Skader ztrácí všecku důležitost pro Alba-
nii, v níž byl do války hlavním městem. Před-
honěn bude Valonou, Tyranou, Elbasanemi
Krojou. Skader nemůže žíti bez uvedených
měst, jež jsou nyní černohorská a srbská. Lá-
ska Rakousko-Uherska Skader zničila a
Evropa osud jeho zpečetila. Jediná je cesta,
která jej může zachrániti: připojení k Černé
#42
alto_textblock
#42
Hoře.
#43
alto_textblock
#43
Albanské nebezpečenství.
#44
alto_textblock
#44
Na Balkáně vyvstalo znovu albanské nebez
pečenství. Když se už myslelo, že mír jest zase
zjednán, vznikl konflikt srbsko-albanský z krva-
vých událostí na hranicích srbo-albanských. V Srb-
sku jsou velmi tím všim vzrušeni a vláda se roz-
hodla učiniti co nejráznější opatření. Jestliže její
zakročení u velmocí nebude míti žádoucího účin-
ku, Srbsko obsadí Albanii a podrží ji. Dnes se mlu-
ví důvěrně i o mobilisaci armády první výzvy.
Nelze stanoviti přesně motivy, které příměly
srbskou vládu k tak energické akci. Možná, že to
jest jen snaha v zárodku potlačiti albanský poku
o vyvolání zmatků na hranicích a tak ochromití
část srbské moci tím, že jest imobilisována střeže-
ním hranic. Avšak jest také možno, že Srbsko chce
využitkovati příležitosti, aby pro vždy učinilo ko-
nec albanskému nebezpečenství, doljd se nepo-
daří Albanii sorganisovati po evropském způsobu
armádu, kterou by chtěla zvýšiti až na 100.000
mužů. Tato druhá domněnka jest potvrzena okol-
nosti, že energická nota v srbské mluvě se ozvala
skoro v téže chvíli, kdy přišla zpráva, že byl ujed-
nán spolek albansko-bulharský proti Srbsku. Bělo.
hradské „on dit“ označuje tuto alianci za dílo ra-
kouské a vidí v tom začátek akce, která ohrožuje
bezpečnost, ba existenci Srbska.
„Než nečinně nechat železný kruh nás za-
rdousit, raději chceme v případě potřeby rísko-
vati vše pro vše, roztrhati předivo intrik našich
nepřátel, dokud jest čas“ — říkají srbští ministři.
vykládajíce své zmíněné rozhodnutí.
Zbývá otázka, jaké obtíže mohou vzniknouti
Srbsku z nového obsazení Albanie. Tázal jsem se
mnoha osobností, co by učinilo Srbsko, odhodlané
zůstati v Albanii, kdyby mu hrozila mobilisace
rakouská a italská? V tomto ohledu lidé i z oficiel-
ních kruhů jsou klidni, a s úsměvem praví: „To jest
nemožno. Co se děje na jaře, nemůže se už státi
nyní: toho máme jistotu.“ Máme dojem, že Srbsko
má od některých velmocí jisté záruky. Zkrátka
situace začíná býti velmi zajímavá a kritická.
#45
alto_textblock
#45
V.. ..
#46
alto_textblock
#46
Manifestační schůze za druhou
#47
alto_textblock
#47
českou universitu v Brně.
#48
alto_textblock
#48
Z Roudnice. Krajinský spolek Řipe uspo-
řádal za protektorátu městské rady manifestační
schůzi v místnosti besedy »Řip« za velké účastí
obecenstva a delegátů městské rady, okresního
zastupitelstva a četných spolků. Schůzi zahájil
Mag. Ph. F. Zinke a po uvítání četných hostí
zvolen předsedou kol. Havránek a jako místo-
předsedově zástupci politických stran. Referát
o nutnosti zřízení druhé české university na Mo-
ravě v Brně a přehled bojů za tento požadavek
přednesl kol. PhC. Vladimír Frumar. Po jeho
řeči promluvili zástupci politických stran, za stranu
agrání pan Klindera, zástupce strany národně so-
ciální, za akční výbor národní strany promluvil
starosta města pan Ervín Špindler, který ve
svém projevu vyličil práci národní strany svo-
bodomyslné o školství národní i vysoké a vyložil
nynější stadium otázky druhé české university
v Brně. Na to promluvil za sociální demokracii
říšský poslanec pan Biňovec, za stranu státo-
právně pokrokovou učitel p. Spurný a za českou
stranu pokrokovou p. prof. Milan Svoboda. Zda-
řilá, četně navštívená schůze skončena jednomysl-
ným přijetím resoluce.
Z Klatov. Na podnět Svazu českosl. student-
stva uspořádal akademický spolek »Úhlava« ve-
řejnou manifestační schůzi za II. českou univer-
situ, která se za protektorátu městské rady Kla-
tov konala v sále radničním dne 21. září o2.
hod. odpol. za značné účasti obecenstva. Do před-
sednictva zvoleni zástupce města a zástupci stu-
dentstva. Hlavním referentem byl pan JUC. V.-
Holeček, jenž ve své řeči odůvodnil potřebu
a právo českého národa na II. universitu, doloživ
vše statistickým materiálem, a probrav historii
boje české delegace za moravskou universltu.
skončil apelem na společný postup všech politi-
ckých stran v této věci. Po řeči potleskem při