Číslo 216.

V Praze, dne 8. srpna 1900.

Ročník IV.

Bedakce, administracea expedice Praha. Pštrossováulice čtelo0 Nefrankovaněopiey se nepřijímají rukopisy se nevřacej Nezapečstěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vzdy o dvanácté ho dině polední. Jednotlivé číslo za 8 n. Telefon redakce č. l125.

KAIUICKE LIS

Předplatné pro Prahu s donáškou d domu měsíčně . . . .. 8.40 čtvrtletně . .. celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko oštou: měsíčně . . . .. 8.— g.— čtvrtletně . .. celoročně.. . . K36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa aSrbska: čtvrtletně ... 12.— celoročně.. .. K 48.— Předplatné do Ameriky. Francie, Švýcarska, Ita- ie, Belgie a Anglie: čtvrtletně . .. K 18.20 pročně K 52.80 Telef. administrace l126.

Slunce vychází ve 4 hodiny 39 minut ráno. Slunce zapadá v 7 hodin 30 minut večer.

Středa: s v. Cyriaka.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u Karmelitek na Hradčanech od 5.—8 t. m.

Slovanské rozhledy.

L + 8. »Sie ertheilen polnischen Unterricht ohne die nöthige Erlaubniss dazu zu haben « Tot stereotypní formule, kterou pruská vláda profiásle- duje v pruském Polsku ty, kteří se nezištně zaná- šejí vyučováním polského jazyka. Polský jazyk již dávno vyhnán ze škol a kostelů; dovolení vyučo- vati privátně polskému jazyku vláda nedává a pro- vinilce proti tomuto zákonu trestá peněžitou poku- tou 100 marek anebo pětidenním vězením. Kdo pročte řadu stížností, podaných národními pol- skými učitelkami na posledním sjezdě polských žen v Poznani, ten nemůže nestrachovati se o bu- doucnost tří milionů této slovanské větve. Avšak nejen kakatisté jsou hrobokopy pruského Polska, jim do rukou pracují i ti polští politikové, kteří nenávist k »moskalům« (Rusům) pokládají za alfu a omegu polského vlastenectví. Bulharský kníže Ferdinand vzal si ze státní pokladny 250 000 franků a vyjel si na výstavu do Paříže, odkudž pojede do lázní Nauheimu, aby se tam léčil. A zatím, co se kníže prochází po Paříži, Bulharsko prodělává těžkou politickou a finanční krisi, klesajíc vždy hlouběji a hlouběji. Vláda uve- řejňuje zprávy, že je stát a bulharská národní banka na prahu bankrotu, a proto musí sbírati desátek, byť měla se broditi po kolena v krvi Ale nešťastný desátek nespasí bulharských financí, aniž utvrdí v Bulharsku postavení knížete koburkského. Nyní se všechno proti němu obrací a v národě se obje- vuje všeobecná snaha svrhnouti s trůnu muže, jenž za dvanáct let přivedl Bulharsko k finančnímu a politickému bankrotu a nedovedl si získati láskya vážnosti svých poddaných. Kníže Ferdinand byl by se měl již dávno rozloučiti s »nevděčným- Bulharskem a tak uskutečniti na sobě proroctví Bismarckovo, kdyby kompromis z roku 1895 nebyl utvrdil uměle jeho postavení. Avšak r. 1895 při uzavření kompromisu se nenadáli, že věci v Bul- harsku vezmou tak nepříznivý obrat, ačkoliv dří- vější politické chování se Ferdinanda koburkského mělo v nich vzbuditi pessimistická tušení . .. Mezi bulharským národem se pilně agituje, aby se na trůn povolal neplnoletý syn zesnulého knížete Batenberského, Asen Krum. Obrazy tohoto dítěte jsou všude vystaveny a kupují se o překot. Mnohé

vesnice chtějí se nazývati jeho jménem, tak že mi- nistr Radoslavov byl přinucen jíti do jedné vsi s četníky, aby sedlákům dokázal, že nazvati takto »ves« — bylo by zradou. — Jak srědecký »Mir« oznamuje, stojí na hranicích Bulharska vojsko tu- recké, rumunské a srbské, ale nebude snad míti příčiny k zakročení. Možná, že i tentokráte skončí se krise šťastně, avšak nesmíme se oddati illusím, nýbrž musíme býti připraveni na všechny pří- pady — — Italští sousedé Slovinců počítají již ode- dávna Istrii mezi italské země, neberouce žádného ohledu ani k národnostním poměrům v Istrii, ani ku statistice, ze které přece vysvítá, že v Istrii je 190.000 Chorvatů a Slovinců. Slavné předsta- venstvo obce Malého Lošinja rozřešilo nedávno tuto otázku jedním škrtnutím péra. Ale jak! Jistá firma z Vidma (Udine) obrátila se na berní úřad v Malém Lošinju v jakési záležitosti chorvatským dopisem. Slavný úřad však jí vrátil tento dopis s poznámkou, že nerozumí cizímu jazyku, a tudíž že nemůže pisateli odpověděti, poněvadž tento jazyk jest tam neznámý. A aby své tvrzení jaksi podepřel, obecní úřad slavnostně prohlásil, že jest Lošinj, jakož i Istrie, italským s italskými obyčeji a zvyky. Tedy nejen Lošinj, ale i Istrie jest ital- skou. Rádi bychom věděli, kam dají těch 190.000 Chorvatů a Slovinců. Či snad je naházejí do Adria- tického moře? — Smutný obraz podává v jednom z posled- ních čísel chorvatská »Naša Sloga« o národním školství v Istrii. Na školství se vydá ročně 600 000 K, kterýžto obnos jest velmi malý. Školu by mělo navštěvovati 52.515 dětí, a to 27.239 hochů a 25 276 dívek. Z těch však chodilo do školy r. 1898/99 všeho všudy 33.454 dětí. Ode- čteme li tuto číslici od úhruného počtu školou po- vinných dětí, nemá ohromný počet dětí žádného vyučování, totiž 17.865, A to jest tím smutnější, že vsechny tyto dítky náležejí chorvatskému a slo- vinskému národu. Všech škol v Istrii jest 202. Počítáme li dle tříd, připadá na dobré dvě třetiny obyvatelstva, t. j. na Čhorvaty a Slovince 112 tříd, kdežto jedna třída (Italů) má 192 třídy, t. j. o 89 tříd více, nežli Chorvati a Slovinci dohro- mady. Takovým jest národní školství v Istrii. — Při politické schůzi v Žalcu ve Štýrsku

byla jednohlasně přijata resoluce, ve které štýrští Slovinci žádají pro Dolní Štýrsko aspoň jednu ho- spodářskou školu jedfu měšťanskou školu a jednu státní průmyslovku se slovinsko-německým vyučo- vacím jazykem. Že jsou tyto ústavy potřebnými, jest nade vši pochybnost; dolno štýrští Slovinci dosud škol těch nemají a následkem toho musejí svou mládež posílati do úplně německých ústavů. Není snad národa v Rakousku, který by neměl aspoň jednu nebo dvě střední školy s vlastním vy- učovacím jazykem, jen Slovinci jsou nuceni platiti veliké obnosy peněz na školství, a ještě za ně ne- mají potřebných škol. Slovinci v Dolním Štýrsku platí na školství 2,800.000 K ročně, a co mají za tyto peníze? Velmi málo, skoro nic. Na měšťanské školy platí Dolní Štýrsko 31,130 K a nemá ani jedné. Na hospodářské školy přispívá 20 816 K a nemá žádné; na průmyslové školy platí 11.258 korun a nemá rovněž žádné. Není to tedy do nebe volající křivdou?

Zprávy politické. V Praze, 7. srpna. Dvorní rada Šuklje o situaci. Dvorní rada Šuklje měl v Rudolfově voličskou schůzi, ve které prý se vyjádřil o situaci následovně: Slovinci nepřijmou nikdy německou státní řeč. Věci v Ra- kousku dospějí jen tenkráte k lepším koncům, pakli vláda vystoupí s jasným programem, pakli se roz- hodne na všechny strany vládnouti spravedlivě, a pakli se postará o spolehlivou většinu v poslanecké sněmovně. Dvorní rada Šuklje má za to, že jediné možnou spolehlivou většinou na říšské radě může býti bývalá pravice. Jižní Slované by se měli ještě těsněji přimknouti k historické české šlechtě. Hlavně pak apeloval na české poslance slovy, aby Čechové v této rozhodné a vážné chvíli nedali se strhnouti nerozumným a nerozvážným radikalismem, který by jim pro další blahodárný postup ve věcech vlastního národa svázal ruce. Nechť se Čechové neváží ukva- penými resolucemi a nechť berou ohled na těžce zkou- šené bratry Jihoslovany. Dále pravil Šuklje, že vět- šina v parlamentě bude jen tenkrát moci řádně praco- vati, když se smluví s těmi Němci na levé straně, s kterými se vůbec ještě něco mluviti dá. — Pakli se zpráva ta zakládá na pravdě, přizvukujeme my vývodům dvorního rady Šuklje úplně. Radikalismem

FEUILLETON.

Několik slov o stavbě varhan. Podává Josef Mölzer, varhanář v Kutné Iloře.

Ve stavitelství varhan stala se v poslední době otázka, jaké soustavy jest varhanářům při nových strojích na dále používati, velice naléhavou a to do té míry, že pohnula povolané kruhy k různým člán- kům, jež tu a tam uveřejněny byly a vesměs sou- stavu pneumatickou doporučovaly. Kdo o otázku tu se zajímá, zajisté v dobré pa- měti má články znamenitého znalce varhanářství dp. P. Albana Schachleitera, nedávno v »Katolických Listech« uveřejněné, jež v kruzích zejména duchoven- ských a učitelských živý zájem vzbudily a rovněž v doporučení soustavy pneumatické vyzněly. U příležítosti sjezdu jednot Cyrillských, jenž se v srpnu r. 1899 v král. horním městě Hoře Kutné konal, bylo i mně dopřáno, abych v přednášce na požádání vdp. Th. dra. Mrštíka, předsedy Cyrillských jednot diecése královéhradecké a dp. Bartoše, kaplana, jako jednatele, za hojného účastenství duchovenstva, řiditelů kůru a učitelstva pořádané o otázce té a její řešení se vyslovil; a již tehdy co nejvřeleji soustavu pneumatickou jsem odporučoval a její přednosti proti soustavám jiným na modelech za tím účelem zřízených prakticky demonstroval. Živý zájem, s jakým přednáška a demonstrace přítomnými byla sledována a přání z několika stran projevená pohnula mne, abych s veřejností a zvláště s povolanými kruhy, jež při zadávání staveb varhan rozhodné slovo mívají, sdělil svoje dlouholeté zkuše- nosti ve věci té a dovodil, proč považuji stroje pneu- matické n a ten čas za nejdokonalejší.

Při tom omezím se pouze na vnitřní mechanismus stroje jako vlastní duši jeho, ponechávaje si pojednání o píšťalách vůbec a disposici rejstříků zvláště na dobu pozdější, poněvadž pro volbu soustavy stroje celkem rozhodny nejsou. V první řadě budiž mi dovoleno zmíniti se ně- kolika slovy o soustavě u nás téměř výhradně uží- vané, totiž o soustavě kůželové. Bylo to v letech šedesátých, kdy z mnohých, zejména ve Francii a Německu konaných a ku zlep- šení dosud užívané soustavy zásuvkové (Schleifladen- system) směřujících pokusů vykrystalisovala se konečně soustava kůželovitá (Kegelladensystem), která ovšem nalezla mnoho odpůrců, zejména mezi staršími varha- náři, kterým nikterak nešlo na mysl, že by mohlo existovati něco lepšího než staletá již soustava zásuv- ková. Odpor však byl překonán, když poznány před- nosti soustavy nové oproti staré, zvláště čisté ladění. poněvadž má každá píšťala svůj odměřený vítr, těs- nější krytí otvoru k píšťalám, precisnější jich ozev a možnost použití různých kombinací rejstříků novými rejstříky pomocnými, již soustava stará neposkytovala. U nás byl to hlavně nedávno zemřelý Schiffner jeden z nejlepších našich varhanářů, který byl od- půrcem soustavy kůželové až do krajnosti a používal jí jenom tam, kde si ji výslovně přáli; avšak na konec přece se s ní jenom smířil. Avšak soustava ta přese všechny přednosti podr- žela i vady soustavy předešlé, jichž příčina obyčejně spočívá ve škodlivém účinku střídání se sucha a vlhka na části mechanické, následkem čehož pak části ty správně nefungují a pískání neb nedozívání se píšťal za následek mívají. Mimo tyto vykazuje soustava ků- želová ještě i tu velikou vadu, že hra při použití více manuálů a tedy víco rejstříků stává se těžkou, po-

něvadž hráči jest smáčknutím klávesy zvednouti tím více kůželů, čím více manualů resp. rejstříků použiti chce a není pak divu, že, aby se těžkosti hry vyhnul, jednoduše používá jenom tolik rejstříků resp. manuálů, kolik »utáhnouti« může, čili jinými slovy omezuje se na manual jeden, čímž se stává, že stroj, často dosti veliký, k celé své platnosti přiveden býti nemůže. Tato poslední vada hlavně pak to byla, jež. vedla k myšlénce, použiti k pohybu mechanických částí tlaku vzduchu, což se po více pokusech konečné podařilo a tak utvořena soustava »pneumatická«. Během času vyvinulo se několik soustav, více méně dokonalých a postupu času odpovídajících, z nichž nejstarší a dosud nejrozšířenější jest mníšková »pneumatika výpomocná« s použitím tractur, po níž brzo následovala »mníšková pneumatika výpomocná« s použitím rourek, jichž obou účelem bylo, tlakem vzduchu zdvihati kůžele ve vzdušnici umístěné a tak otvory k píšťalám otvírati. K tomu konci užívá se mníšků asi 40 cm. dlou- hých a 8 cm. širokých a sice tolik, kolik kláves má klávesnice. Umístňují se ve spodní části varhan, obyčejně ve dvou řadách nad sebou, aby tak co mo- žná nejméně místa zaujaly. Zmáčknutím klávesy otevře se pomocí táhla lehká záklopka, kterou proudí ze zásobovacího měchu pomocí kanálku přiváděný stlačený vzduch, který vrchní plochu mníšku nad- zvedne a tím v pohyb uvede celý mechanismus až ke vzdušnici, v kterémž stavu stroj potrvá, dokud var- haník klávesu nepustí, v kterémž okamžiku kůžely a vrchní mechanika vlastní váhou hoření plochu mníšku stlačí, při čemž k rychlejšímu klesnutí napomáhá záklopka, kterou vzduch uniká. (Dokončení.)