#1
alto_textblock
#1
snsnl
#2
alto_textblock
#2
Ročník padesátý třetí.
#3
alto_textblock
#3
V Praze,
#4
alto_textblock
#4
v pátek 3. října 1913.
#5
alto_textblock
#5
Číslo 271.
#8
alto_textblock
#8
o ranní a večerní llaty
předplácí se.
V Praze v administranii
na měslo. . . 9 K —h
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvojí doná škon
na měsí
na čtvrt leta. . . . 7 Ke
na mási v* fliálkách
Poši2 K30
na ieta.
s dvojí aásílkou
a měsíe
n čtvrt lsta. K 0
#10
alto_textblock
#10
dlontova
#12
alto_textblock
#12
so
#14
alto_textblock
#14
Večernn
#15
alto_textblock
#15
Ll
#16
alto_textblock
#16
al
#18
alto_textblock
#18
ssělen dojt onište-
#19
alto_textblock
#19
lěle osl vo
#20
alto_textblock
#20
V drobném prodejii
ranní čislo o sohá. sa sh
vedhrní . . . . nao s b
Va filiálkách na venkově:
ranni čisle
1n t
večerni
.
Inaerátv
a
platí se hotově napřed.
Předplncení a inserty příjtana
hdministrace v Marianské ul., s
Tam nachäzeží se teh
redakce, tiskárna a sxpedlee
Národních Llstá“
Bakopisy se nevraosů
#21
alto_textblock
#21
mr
#22
alto_textblock
#22
V Praze, 3. října.
Na neschůdnou cestu česko-německého
vyrovnání pustil se dnes v „N. Fr. Pr.“ známý
historik H. Friedjung. Historik Friedjung
stal se populárnějším svou publicistickou čin-
ností než svými historickými pracemi; zejmé-
na jeho vystoupení v březnu 1909 proti Srbům
upozornilo na něj více než si dodatečně přál
Ale ať byla sebe osudnější a pro rakouskou
politiku i pro jeho vědeckou kritičnost ostud-
nější jeho kampaň proti Jihoslovanům, jedno
přece dokázala: že Friedjung je blízký vliv-
ným kruhům a že bývá od nich používán za
hlasatele.vee
Nechceme určovat, pokud za dnešním
projevem Friedjungovým máme hledat jen
jeho osobnost, či zda vyrovnávací plán, Fried.
jungem načrtnutý, došel již předběžného vyš-
šiho schválení, ale zaznamenáváme ho po-
drobně.
Rozhodně jest jakási cesta k vyrovnán
v Čechách — tvrdí Friedjung. — Proti pessi-
mistům třeba podotknouti, že dnes v Čechác
už se nevede boj národů, nýbrž jde jen
jazykový spor v oblasti veřejného prá-
va. Kdyby to byl boj národů, bylo by to cítit
všude v zemi, kdežto dnes v Čechách vědya
umění, technika a národní hospodářství, do-
prava a obchod kvetou. Jinak prý bylo za
předešlé generace, kdy se ještě rozhodovalo
o tom, zda Čechy budou slovanským státem
jako před Bílou Horou. Nemá prý se mluvit
posměvačně o ideálech českého národa, ale
budiž řečeno, že tyto krajní ideály nejsou
dnes předmětem vyrovnání. Možno tudíž mlu-
vit o zmírnění česko-německého sporu. Na do-
klad toho uvádi Friedjung slova Kaizlova, kte-
rý řekl, že dnes dělí Čechy a Němce jen tenká
zeď, a článek Kramářův, uveřejněný v „Zu-
kunft“
Ale přece prý dlužno hleděti s obavam
vstřic vyrovnávacím poradám, protože všichni
poslanci jsou zavázáni k určitým řešením svý-
mi voliči, mají hotové již formule a paragrafy
pro vyrovnání, kterých se nechtějí zříci
Friedjung nevěři, že by čeští a němečtí poli-
tikové se kdysi dohodli.
Proto hledá jiné forum, které by mohl
o výrovnání rozhodnouti, forum, které by
bylo co nejvzdálenější zodpovědným předsta
vitelům vůle národa. Toto forum vidí v če-
ské a německé universitě v Praze. „Jestl
že by tyto dvě university v úplné rovnopráv-
nosti ustavily smírčí soud k dokonání vyrov-
nání, kdo by se mohl opovážit popírat jejich
oprávněnost?
s Návrh Friedjungův směřuje tedy k usta-
novení smírčího soudu, uznaného Čechy
i Němci, rozhodujícího o vyrovnání česko-ně-
meckém. Provedení svého návrhu představuje
si takto:
Na obou národních stranách ať se zvolí.
pokud lze, na návrh právníckých fa-
kult obou pražských universit, 5—7 smír-
čich soudců, nejlépe ze stavu soudcov-
ského, jejichž úkolem budiž vytvořit na zá-
kladě dosavadních předběžných prací zákony
o které se poslanecké kruhy marně snažily
Smírčí soud ať má plnou moc vyslýchati po-
slance a vládní zástupce, žádati
zprávy od úřadů, bráti si na pomoc státnía
zemské úřadníky. Jeho porady ať jsou tajné
a členové ať jsou vázání slibem bezpodmíneč-
né mičelivosti, aby práce nebyly rušeny zasa-
hováním veřejnosti, které budou výsledky
oznámeny, až budou předloby hotovy.
Členy smírčího soudu mohou býti také
osvědčené síly z jiných oborů, nežli jen ze
stavu soudcovského, na př. obchodníci a prů-
myslníci. Rozhodně mají však býti vyloučen
poslanci zemští a říšští
Když budou předlohy úplně hotovy, bu-
dou uveřejněny a zároveň hned předloženy
říšské radě a zemskému sněmu ke schválení
Vláda ať prohlásí předem, že nedopustí žádné
změny: buď ať jsou přijaty en bloc, nebo vů-
bec zamítnuty. Nebudou-li předlohy do jistě
lhůty vyřízeny, budiž příslušný zákonodárný
sbor rozpuštěn a vypsány nové volby
Tak si představuje dr. Friedjung nepoliti-
cké řešení česko-německé krise.
#23
alto_textblock
#23
Nebezpečí třetí války balkánské
Boje Srbů s Albanci
Z Bělehradu, 3. října. U vesnice Vraništé.
3 km. vzdálené od Prizrenu, zuři prudký
bojmezi Albanci a Srby. Albanci z po-
čátku měli výhodnější postavení, ale když
Srbové dostali posilu, byli Albanci zatla-
čeni. Jseu v nebezpečí, že se dostanou do
křížového ohně.
Z Bělehradu, 3. října. „Stampa“ oznamuje
U Debaru ztratili Albanci 600 mužů a Srbové
200 mužů.
Z Bělehradu, 3. října. Generalissimus voj-
voda Putnik prohlásil, že mobilisace dal-
šího vojska není potřebí, poněvadž dosavadn
vojsko stačí na potlačení vzpoury.
#24
alto_textblock
#24
Princ Wied jako kandidát pro albanský
trůn.
M. Z Kolína nad Rýnem. (Zvl. telegr. „Nár
Listů.“) Vídeňský dopisovatel „Kölnische Ztgu.
potvrzuje zprávu, že princ Wied přibudev
polovici měsíce do Vídně a dodává k to-
mu, že z Vídně prine o djede do Řím a. Účelem
této cesty jest, aby se princ představil vedoucín
osobnostem a dále aby zvěděl podminky
za kterých by se o albanský trůn uchá-
zeti měl. Teprve až tyto podmínky sezná, roz-
hodne se prine definitivně, zdali kandidaturu
přijme nebo odmítne.
#25
alto_textblock
#25
4e ae
Turecko opět zbrojí.
Z Cařihradu, 3. října. Turecká vo-
jenská správa provedla za po-
sledních týdnů opětné vyzbro-
jení armády a zvýšila její pohoto-
vost. Vysoké vojenské kruhy tvrdí, že je
turecká armáda v Thrákii na vál-
ku úplně připravena. Turecká armáda
čítá nyní 280.000 mužů ve frontě a má re-
servní vojsko asi 45.000 mužů. Také má po
ruce silný park létadel. Ministr války prohla-
šuje, že loďstvo v Dardanelách sto-
jící je dobrě. Také „Hamidie“ zase vypluje,
ježto došly zprávy o nové mobili s a c
loďstva řeckého. Tím časem do-
cházejí stále nové transporty
vojska z Malé Asie. Vojenská správa
učinila velké zakázky střeliva u státních i za-
hraničníc! továren.
#26
alto_textblock
#26
Denní rozkaz tureckého generalissima.
Z Cařihradu, 3. října. (K. k.) Generalis-
simus Izzed paša vydal ke všem armádním
sborům denní rozkaz, v němž oznamuje pode-
psání turecko-bulharské mírové smlouvya
praví: Po velkých vojenských neštěstícha
vážném nebezpeči pro trvání říše
bylo dosaženo pevných hranie
Měst spojených s Tureckem dč-
jinnými tradicemi bylo znovu do-
byto. Vláda vyhrála politickou si-
tuaci. Tyto výsiledky, předstihu-
jící veškeré očekávání, jsou dů-
sledkem vytrvalosti, pevnosti
klidu, jaký projevovala armáda, provádějíc
přání sultánova. Denní rozkaz děkuje armádě
a vyslovuje naději, že bude pokračovati na
této cestě. Neboť armáda, která prosta osobní
ctižádosti oddána jest službě vlasti, může
blízké budoucnostidosíci ještě
větších úspěichů a znovu získat
ztracené.
#27
alto_textblock
#27
Turecké nepravidelné vojsko k řecké hra-
nici.
Z Bělehradu, 3. října. Oznamuje se, že
turečtí bašibozuci obsadili Gimildžinu a Xan-
ti, když bylo bulharské vojsko z těchto měst
odešlo. Asi 20.000 bašibozuků blíž
prý se řecké hranici.
Poprava Řeků v Drinopoli.
Z Cařihradu, 3. října. (K. k.) Šest k smrti od
zouzených Řeků bylo včera v Drinopoli popraveno.
Ekumenický patriarchát podnikl kroky, aby ostat-
ní k smrti odsouzení Rekové dostali milost.
#28
alto_textblock
#28
Německá válečná loď v Dedeagači.
Z Berlína, 3. října. „Lokalanzeiger“ sděluje z
Athén, že německý křižák „Goeben“ připlul d
přístavu v Dedeagači, aby zabránil nepokojům po
#29
alto_textblock
#29
odchodu řeckého vojska. Toto opustilo včera nejen
Dedesgač, nýbrž i Portlagos a Maronii.
Soustřeďování bulharského vojska.
Ze Solije, 3. října. Od několika dn
soustřeďuje se opět bulharské
vojsko, Vládní orgány prohlašují sice tute
koncentraci za věc bezvýznamnou, ale oba-
censtva vzmáhá se stále rostoucí nepokoj-
Třeti, čtvrtá a osmá divise stoj
už v plné pohotovosti u Harkova
Desátá divise je soustředěna u Ne-
vrokopu. Muži vojenskou službou ještě po-
vinní nesmějí za hranice. Dráhy jsou vo-
jenskými transporty zabrány tak,
že doprava zboží téměř docela uvázla. V obe-
censtvu kolují znepokojivé slechy, že se
Bulharsko chce vmisit do třet
balkánské války. Diplomaté tomu arci
odporují
#30
alto_textblock
#30
Dobrá rada Bulharsku.
Ze Sofije, 3. října. („N. W. J.“) Zdejší vy-
slanci Ruska a Francie poradili bulharské vládě
aby zdržela se veškerého vměšování do albansko-
srbského sporu a zachovala se klidně.
Nový turecký vyslanec v Soliji.
Ze Soilje, 3. října. (N. Fr. Pr.] Jmenování Sa-
liha beje vyslancem v Sofiji bylo v politických kru-
zích přijato s povděkem. Salih byl před několika
roky prvním tajemnikem zdejšího fureckého vy-
slanectví. Narodil se v Bulharsku, zná úplně bul
harskou řeč a je známým přítelem Bulharů. Jeho
jmenování posuzuje se proto jako předzvěst srdeč-
ného sblížení oboul států.
#31
alto_textblock
#31
Telefonické a telegrafické
6
zprávy „Národních Listů“.
Barcn Conrad z Hötzendorfu zůstane náčel-
níkem generálního štábu.
Z Vídně, 3. října. „Neue Fr. Presse“ sdě-
luje: Císař přijal včera chefa generálního štá-
bu Frt. svob. pána Canrada z Hötzendorfu
delším slyšení. Krise, která propukla v řízent
generálního štábu, je tím ukončena. Svob.p.
Conrad z Hötzendorlu zůstane na-
dále v čele generálního štábu. Jak
se ve vojenských kruzích ujišťuje, císař ujistii
k audienci se dostavivšího chefa generálního
štábu svou neztenčenou důvěrou. Bar. Conrad
byl o rozhodnutí císařově, aby v čele generál-
náho štábu nenastala nyní žádná změna, již
zpraven, když k audienci u mocnáře se do-
stavil.
#32
alto_textblock
#32
Rakouská ministerská rada odložena.
Z Vídně, 3. října. Ministerská rada n
zejtřek svolaná musela býti odložena, protože
jest pravděpodobno, že společná ministerská
konference potrvá ještě zejtra. Následkem
toho koná se ministerská rada teprve v pon-
#33
alto_textblock
#33
dělí.
#34
alto_textblock
#34
Společná ministerská konference.
Z Vídně, 3. října. (K. k.) Dnes v 11 ho
dopol. konala se za předsednictví ministra zahr
záležitostí hr. Berchtolda společná ministerská
konference, které se zúčastnili společní mi-
nistři, velitel válečného loďstva, oba ministeršt
předsedové, oba ministři financí a oba ministř
zeměbrany. Proslýchá se, že předmětem po-
rady byly záležitosti, týkající se příštích de-
#35
alto_textblock
#35
legací.
#36
alto_textblock
#36
Otázka volební reformy v Haličí.
Ze Lvova, 2. října. (K. k.) V komuniké o p
radě vůdců tří konservativních skupin sněmu zem-
ského, konané zde za předsednictví zemského mar-
šálka hr. Goluchovského o reformě volební se pro
hlašuje, že střed, slupina autonamistů a strana kra-
kovská osvědčily svou snahu co nedříve reformu
volební provésti, a že názory na konferenci proje
vené byly sděleny míslodržiteli a zemskému ma
šálku za účelem dalšího jednání. Účastníci konfe
rence zároveň souhlasně prohlásili, že reforma vo-
lební může býti uskutečněna, jen bude-li zajištěna
normální činnost sněmu zemského.
#37
alto_textblock
#37
Pašič ve Vídni.
Z Vídně, 3. října. (K. k.) Srbský min. předsed
Pažič navštivil dnes dopoledne v ministeratvu za
hraničních záležitostí ministra zahr. záležitostí l
Berchtolda a vyhověl o polednách pozván
hr. Berchtolda k déjenner.
Hrahě Tiaza ve Vídn: o
Z Vídně, 3. října. (K. k.) Ministerský předsed
hr. Tisza a ministr financí Teleszky přijeli sem dne
ráno z Pešti
#38
alto_textblock
#38
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 3. října. [„Wiener Ztg.“) Ministr ve
řejných prací jmenoval odborného přednostu, po-
věřeného řízením státní průmyslové školy v Liberci
profesora Ferdinanda Breinla ředitelem tohoto
ústavu. — Ministr veřejných prací jmenoval ad-
junkta báňské vysoké školy v Příbrami inž
Augustina Wildometze učitelem v IX. hodnost-
ní třídě na německé státní průmyslové škole v
Brně. — Ministr veřejných prací jmenoval inženýry
dra. Otakara Kaldu a Karla Friedla vrchními in-
ženýry pro státní stavební službu v Čechách.
#39
alto_textblock
#39
Ze zemskébo sněmu krajinského.
Z Lublaně, 2. října. (K. k.] V dnešní schů
zemského sněmu byla osnova zákona ve příčině
zatímního zavedení obecních úřadů sprostředko-
vacích příjata a vládní předloha ve přičině do-
plnění pozemkové knihy pojetím veřejného majetku
po delší debatě přikázána výbora zemskému s vy-
zváním, aby po dohodě s vládou předložil změně-
nou osnovu se zvláštním zřetelam na veřejný maje-
tek země a obcí. Zemský president svob. p. Schwar
odpověděl na interpelaci ve příčině domnělého pů-
sobení výboru zemského na sestavění listin poroteů
a dokázal, že se nestalo nepříslušné působení na
obec. V dobatě, zahájené o této odpovědi, byla in-
stituce porotních soudů ostře kritisována poslanei
Krekem a drem. Lampem, a přijata resoluce ve pří-
čině reformy porotních soudů ve smyslu usnesení
sněmovny panské. Vzhledem na samostatný návrh
peslance dra. Pegana podal zemský president vy-
světlení o úpravě personálních poměrů a jazyka
služebního u policejního ředitelství v Lublaní a od-
mítl útoky, pronesené pro domnělé tendence ger-
manisační. Příští sehůze zítra.
#40
alto_textblock
#40
Pumový atentát ve Rjece.
#41
alto_textblock
#41
Ze Rjeky, 3. října. V chodbě vládní zdejší bu-
dovy, vedoucí z kanceláří k bytu guvernera hr
Wickenburga, vybuchla v noci o 1/4! hod. puma
Budova byla hned obkličena velkým počtem poli
cistů. Výbuch bylo daleko slyšeti. V Rjece, jal
známo, vede město tuhý boj s uherskou vládou
proto, že v něm byla zavedena státní policie, ze-
jména pro dozorčí službu v přístavu a že obecn
zastupitelstvo bylo rozpuštěno.
Ze Rjeky, 3. října. (K. k. — Uh. tel.] Dnes pro-
vedly policejní orgány v 9 hodin dopoledne opětně
mísíní ohledání na jevišti výbuchu. Bylo nalezeno
při tom mnoho kusů pum a 3 m dlouhý hořák. Na
záhoně nedaleko okna, kde se výbuch udál, odha-
leny byly šlépěje. Zpráva, že byly zničeny doku-
menty archivu, jest přehnaná, pouze 20 spisů bylo
poškozeno. Pohraniční policie zatkla 3 podezřele
muže. Sluhové gubernia viděli včera odpoledne
velmi rozedraného muže, který dlouho si prohliže
guberniální budovu. Členové úřadní komise došli
přesvědšení, že puma bylav zhotovena znalcem
Stěna její byla silná 1 cm. Škoda obnáší několik
tisíc korun
Ze Rjeky, 3. října. (K. k. — Uh. tel.) V pol-
cejních kruzích vyslovuje se namnoze domněnka
že útočníkovi šlo patrně o to, aby položením pumy
zničil spis, na kterém mu záleželo. Tři podezřel
muží byli zatčení.
Ze Rjeky, 3. října. („Fremdenblatt.“) Myslí se
že pachatel chtěl zničiti spísy a listiny, a že aten-
tát nebyl namířen na gubernátora hr. Wicken-
burga, který ostatně mešká tou dobou na svém
statku v Čechách. Vrátný budovy udává, že v no i
viděl prchati po detonaci mladého člověka. Vý-
buch byl slyšen také v Opatiji, kde lázeňští hosle
mysleli, že jest to zemětřesení.
Z Peští, 3. října. „Az Estu“ telegrafují z
Rjeky: V pumě bylo 12 dynamitových patron. Roz-
třískáno bylo 112 oken. Z archivu zmizely důležité
listiny. Nikdo dosud nebyl zatčen. d
#42
alto_textblock
#42
Cholera v Chorvatsku.
Ze Záhřeba, 2. října. (K. k. uh.) Zemský zdra-
votní úřad uveřejňuje statistiku cholery, dle která
bylo z venkova oznámeno 12 nových případů cho-
lery. Bakteriologický ústav uveřejáuje prohlášení
ve kterém vůči útokům listů zébřebských, kter
popíraly, že se v Oseku udál případ cholery, kon-
statuje, že bakteriolodické šetření konstatovalo v
dvou připadech nositele bacilů a v jednom případ
cholerové víbriony. Mikroskopické a serologické
vyšetřování dejektů potvrdilo disgnosu cholera
#43
alto_textblock
#43
asjatica.
#44
alto_textblock
#44
Hranice věku u francouzských generálá.
Z Paříže, 3. října. [K. k.) Poukazuje na zkuše-
nosti, učiněné za posledních maněvrů, žádá poslane
a bývalý ministr vojenství Messimy v „Matinu“
aby hranice věku byla pro generály snížena na
a pro plukovníky na 58 let. Tímto opatřením d -
#45
alto_textblock
#45
stalo by se armádě nezměrného přírůstku sil. Pří-
ležitost jest prý přízniva. Parlament chystá se po-
voliti důstojníkům všech hodností velmi značné
zvýšení platů. Zvšení budiž provedeno jenom
bude-li současně snížením hranice věku pro gene-
rály a vyšší důstojníky doeíleno omlazení kádru.
Čínský parlament o volbě presidenta
lee
lnbolan
republíky.
Z Pekne, 3. října. (K. k.) Čínský parlamet
se usnesl, aby president byl voleni na
5 let a aby mohl býti volen také na druhé úřadní
období.
pri
Je
-
#46
alto_textblock
#46
Japonsko a Čína.
Z Pekina, 3. října. (K. k.) Japonské vyslanectví
oznamuje, že Japonsko nevzneslo nových požadav-
ků na Číru. Čási původních požadavků Japonska
byla také k spokojenosti splněna a Japonsko oče-
kává, že Čína vyhoví také požadavkům po potre-
stání provinilých důstojníků a vojáků a zaplacení
náhrady pozůstalým po 3 zabitých Japoncích
#47
alto_textblock
#47
Poltická hlidka.
Němečtí radíkálové proti kn. Thunoví.
Jak již ohlášeno, mají němečtí poslanci z Čech
zítra v Praze valnou schůzi. Dle oficielního věstní-
ku němscké strany dělnické bude prý se na schůzi
té jednati hlavně o otázce účastenství míštodržifele
kn. Thuna na nastávající dorozumivací akci. Ná-
lada německých poslanců v Čechách prý je stejná
jako byla tehdy, když výkonný výbor jejich se v mi-
nulé schůzi své usnesl setrvati na chomutovské re-
soluci, která nechce kn. Thuna míti při dorozumí-
vací akci. A tak — prý — také zítra bude vládě
ozřejměno, že němečtí poslanci sice jsou ochotni
zúčastniti se jednání toho, ale že aktivní účasten-
ství kn. Thuna při něm považují za nevhodné, a ž
by tedy pod aegidou jeho nebyli s to, bráti podí
na meritorním jednání dorozumivacím.
Dle téže korespondence vláda nezamýšlí pro-
vésti v nejbližší době kontradiktorická jednání me-
zi oběma národními skupinami, a fo zvlášťě proto.
poněvadž Němci poukazují na to, že Češi se ještě
před zahájením konferencí pokoušejí zatáhnouti
do vyjednávacího souboru různé otázky, nesouvi-
sící s veřejnou správou v Čechách, a tím soubor
fen rozšířiti a vyjednávání protahovati.
Německo-dělnická konference tu tvrdí proká-
zanou nepravdu, neboť právě z českého tábora
— bez rozdílu stran — bylo v poslední době zdů-
razňováno, že jednání, o něž jde, nesmějí býti pro-
tahována, a to již proto, aby vláda jich nemohla
ve svůj prospěch použíti v zasedání říšské rady.
A pokud jde o nevý útok německého radika-
liamu na kn. Thuna, stačí snad dnes připomenouti
kterak předevčirem výkonný výbor německé stra-
ny agrárni v Čechách důrazně prohlásil, že z dů-
vodů národních i hospodářských se zúčastní každé
akce dorozumivaci prohlášení to má jedinou vý-
hradu, směřující proti vládě v ten smysl, že ně-
mečtí agrárníci nechtějí, by vláda využitkovala
dorozumivací akce ve prospěch svých předloh. Ale
nějaké výhrady, týkající se kn. Thuna, německo-
agrární projev tento neobsahuje; když však v něm
byla vyjádřena výhrada proti vládě, těžko je my-
sliti, že by v něm nebyla bývala vyslovena i vý-
hrada proti kn. Thunovi, kdyby si ji němečtí ag-
rárníci vymiňovalí.
#48
alto_textblock
#48
Sčítání cizinců v Rakousku
#49
alto_textblock
#49
Nedávno byla řada publikací o sčítání lidu
rozmnožena o další sešit, totiž o druhý sešit dru-
hého svazku „Rakouské statistiky“ pod názvem
„Cizozemci v královstvích a zemích
na říšské radě zastoupených“. Dílo toto
týká se cizích státních příslušníků, zjištěných při
sčitání lidu dne 31. prosince 1910 a podává zevrub-
né informace o rozšíření a původu cizozemců ao
jejich osobních poměrech. Výsledky sčítání cizinců.
shrnuté do osmi tabulek, podávají přehled cizinci
ve státě dle jich pobytu v jednotlivých politických
okresech a dle zemí, rozdělení dle pohlaví, dle ná-
boženského vyznání, dle doby pobytu, dle stáří a
stavu rodin, dle stupně vzdělanosti, konečně dle
povolání, dle postavení v povolání a dle způsobu
jejich pozemkového majetku. Také sčítání lidu
r. 1910 potvrzuje stálý vzrůst příslužníků cizích
států v Rakousku. Počet cizozemců v Ra-
kousku zvýšil se v posledních letech
o 184.5 proc., kdežlo celkového obyvatel-
stva v této době příbylo pouze o 40.1
proe., zjev to, který se vysvětluje z vel-
kého stoupnutí mezinárodních sty-
ků. Nejvíce isou záíčastněny sousední státy, zejmé-
#50
alto_textblock
#50
Různé zprávy.
#51
alto_textblock
#51
ldíi e
#52
alto_textblock
#52
.. Drobnosti umělacké. Peladanovo dra-
ma „Prine byzantský“ bude provedeno letok
v Berlíně M. Reinhardtem v německém znění. —
Člen vědeňské dverní opery Ludvik Mantler byl
jmenován lektorem zpěvu na vídeňské universitě.
— Xavier Leroux, francouzský komponista, zná-
mý také českému obecenstvu, napsal operu „Dce-
ry Fignrovy“, která je v obsahu pokračováním
Mozartovy „Fidarovy svatby“. Libretto napsnli
Hennegujn a Delorme. Opera má míti premiéru n
podzim v Paříži. — Jiří Brandes vypráví v „Mer-
cure de France“ o vzoru Ibsenově pro Peera
Gvnta. Byl to mladý Dán, s kterým se Ibsen se-
tkal několikrát v Italii, muž fantastický, osobivýa
hrdý. Italským dívkám na Capři vypravovával, že
jeho otec (který ve skutečnosti byl správcem ško-
jvl jest důvěrným přítelem dánského krále a on
sám, že jest mež velmi vznešený. Na důkaz toho
nosival často bílý hedvábný oblek. Sebe prohlašo-
val za básníka, ale musí prý vyhledávati velkolepe
krntiny, aby okřídlil svou poetickou sílu a tra-
gieky dovede prý cítiti jen v Alpách. Jednou ode-
jel na Krátu, aby tam napsal nějakou tragedii, vrá-
lii se věak s nepořízenou zpět a po letech marných
nadějí zemřel v Římě. Ibsenovo drama „Peera Gya-
ta chystá se uvésti na scenu vinchradské divaddlo.
—Max Brod napcal romantickou veselohru
Rozloučení s mládim“, kterou přijal ku
provozování M. Reinhardt, a drama „Záchranky-
ně“. — Fr. Zavřel. ředitel divadla na Mollen-
dorfském náměstí, známý český režisér. prodělal
v pesledních dnech těžký záně! podhrudnice. Jest
již pozdraven, ale následky nemoci brání mu, aby
se již nial uměleckého vedení divadla. — Umělečti
krilikové bývají také nenávidění jinde nežli po če-
ských vlastech. Personál královské opery uspořádá
v neděli v noci po představení protestní schůzi pro-
#53
alto_textblock
#53
ti skladateli Pettersonu Bergerovi, který jako
hudební referent časopisu „Dagens Nyheter“ libuje
prý si v ostrých kritikách a tím vyvolává konflikty.
Uražení pěvci hrozí, že dřive nenstanou ve svém
boji, dokud nepohodlný kritik nebude odstraněn. —
Ředitel hudební školy Rud. Kadleček v Mor.
Ostravě napsal hudbu na slova Kalusovy pohádky
Janíček“, zdramatisované Zd. Christinovou. —
„Jihočeské Listy“ odůvodňuji zvláštním článkem
potřebu umělecko-průmyslové čítárny
v Čes. Budějovicích, poukazujíce hlavně na prakti-
cký význam její pro zdárný vývoj průmyslu a ře-
mesel všech druhů. — V Čes. Budšjovicích prove-
dena byla v úterý veselohra domácího autora A. O.
Korače „Přijda jaro, přijde...“ — Pro galerii
plastik v Hořicích, která má býti zřízena na
úbočí Gothardského vrchu, zakoupen byl správním
výborem vhodný pozemek. V nejbližší době vypsá-
na bude soutěž na návrh stavby i úpravý okolí.
přístupná všem českým umělcům
= Rythmus lidského života a číslo sedm. Na
posledním sjezdu přírodozpytců ve Vídni přednesl
soukromý docent dr. Heřman Svoboda zajímavý
příspěvek k zákonu o dědičnosti, vyloživ a dolo-
živ obširně svou theorii o významu sedmileté
periody v životě. Dle této theorie není v životě
zjevu, z něhož by platnost vždy po 7 létech
rhytmicky se opětujícího vzkypění životních sil
nebylo lze vyvozovati. Děti, pocházející z vyvr-
šení sedmileté periody věku rodičů jsou nejschop-
nější života tělesného i rozvoje duševního. Z rodo-
kmenů lze zjistiti, že mnohé rody mají potomstvo
pouze z těchto let. tak zvláště četné rody panov-
nické, knížecí a také rodina Rotschildova, v níž
potemci následují pravidelně vždy v sedmiletí.
nebo že děti v těchto letech se zrodivší přežívají
ostatní sourozence, čehož dokladem ze známějších
přípedů je příkladem rodina Mozartova, z jebož
7 dětí zůstaly na živě pouze synové, zrození v ot-
cově 28. a 35. roce. Také o zvláštních duševníc
kdlodaki
#54
alto_textblock
#54
schopnostech děti zrozených v sedmileté periodě
rodičů nebo aspoň jednoho z rodičů, uvedl doc. dr.
Svoboda četné doklady: Kant narodil se, když
bylo jeho matce 28, otci 42 léta, Jan Strauss
v 21. roce věku svého otce, Richard Strauss v 42..
Händl v 63., Alexandr Humboldt zase v 28. roce
věku své matky a 49. oteovu. Virchov v 35. roce
obou rodíčů. Mäterlinek v 28. obou rodičů. Billroth
v 21. roce své matky a 23. otce atd. Jak z těchto
příkladů je zřejmo, působí zvláště příznivě na po-
tomstvo, spadá-li zrození do sedmileté periody
věku obou rodičů. Ale pravidlo toto neplatí jen
vzhledem k věku rodičů, ale i ostatních předků
zvláště pokud se týče děda z matčiny strany, který
v otázce dědičnosii hraje vůbec nápadně význam-
nou roli, jak lze doložiti na příklad u Rousseaua.
Bismarka a jiných vynikalících mužů, kteří zro-
díli se v sedmileté periodě svých dědů po matce,
jako oba uvedení v jich 63. roce. Goethe zrodil se
v 56. roce věku svého děda po otci, tento rovněi
v době sedmileté perlody svého otce a pravidlo
toto lze v temlo případě sledovati dokonce po pět
generací: Darwin v 77. roce svého děda z oteovy
strany, slovutného Erazma Darwina. A podobných
případů z rodokmenů vynikajících lidí lze uvésti
celou řadu. Alo i jinak uplatňuje se sedmička
v manželském životě vzhledem k potemstvu.
Shakespeare narodil se po sedmiletém manželstvi
svých rodičů a po několika živola neschopných
dětech, před a po zrození Schillerově shledáme
mezí dny narození jeho sourozenců sedmiletou
pausu atd. V oboru duševního života lze sledo-
vati význam sedmy však ještě dále: prvé projevy
duševních schopnosti velkých lidi lze pozorovat!
často v 7. a 14. roce, a první díla mistrovská ganiů
stvořena bývají v letech, jež lze děliti sedmou; tak
také Darwin vystoupil se svými pracemi v podob-
ném roce. Důvod. proě uvedené zjevy došly dosu
menší pozornosti, než zasluhují, nutno hledati
jednak v ckolnosti, že rhytmus životní nejeví se
#55
alto_textblock
#55
často v životě jednotlivců tak nápadně a že ve
většině případů dopídíme se jeho projevu až při
pátrání v rodekmenech předků. Rhytmus tento
projevuje se ostatně také neodvisle od narození
a smrti celými generacemi a spojuje členy rodů.
vzešlých z téhož plasmatu. Je velmi komplikovár
čelným křížením, jež je u dnešního člověka pra-
vídlem a projevuje se velmi zřetelně zvláště u ro-
din, u nichž křížení není tak pravidlem. Ostatn
projevuje se nejen u lidí, ale i u cstatních živoči
chů a i u rostlin. Pěknými deklady toho je vym-
rající bison americký, který vrhá mláďata vžds
v sedmiletých periodách a smrk, objevující se jii
v dávných epochách zemského vývoje, který vžd
v sedmiletí má mizní rok... Jak je zřejmo, setká
váme se s theorif, která je v některých pravidleel
zdánlivě poněkud odlišná od dosavadní lheorie
prospěšném vlivu křížení, jež dává vznik vynikají-
cím jedincům. V jednom však theorie tato připo-
míná na nauky starých Egynťanů a lsraelů, v nichž
číslo sedm hrálo velikou úlohu jako číslo velmi
významné a posvátné. Také u Řeků mělo svůj vý-
znam jako číslo zasvěcené Apollonovi. Svůl vý-
znam zachovalo si v astronamii a astrologii dlouho
do středověka. Také v církvi katolické udrželo
si jistý význam. Den dělí se v 7 kanonických ho-
din, je 7 svátosti. 7 darů Ducha, 7 hlavních hříchů
a 7 ctností. 7 slov Kristových na kříži, 7 bolenti
marjanských a mluví se o 7 dáblech. V apokalypse
sedma hraje ještě významnější úlohu a v středo-
věkých pověrách byla číslem, věšlícím neštěstí.
Ale i ve vědě tak exaktní jako je matematika, čí-
slo 7 má své zvláštní postavení, vyniká nepravi-
delností a složitosli, zvláště je složitý jeho znak
dělitelnosti při číslech více než čtyřeiferných a ta-
ké sestrojení pravidelného sedmiúhelníku je obtíž-
nější než sestrojení mnohouhelníků jiných ..
— Zemětřesení v panamském území. Z Pana-
my. 2. října. (K. k.) Z míst v panamském nitrozemí
docházejí zprávy o škodách, které byly způsobeny
#56
alto_textblock
#56
včerejším zeměťřesením. V Los Santos byla poško-
zena policejní stanice a vládní palác. V jiné osadě
byly pobořeny tři domy. V Macarase a Los Tabla
sřítily se dvě kostelní věže a několik budov. Plu-
kovník Göthals dostal zprávy ze všech částí prů-
plavního území, v nichž se sděluje, že na panam-
ském průplavě nebylo způsobeno škod.
— Zakázaná — resignace. Německý román
„Resignace“, který zabývá se poměry v rakouské
armádě a jehož autorem je prý rakouský důstoj-
ník v činné službě, byl v Rakousku zakázán.
—Expresní vlnk uvázl ve vodní záplavě. Z Pa-
říže, 2. října. (K. k.) Z Perpignanu se sděluje, že
expresni vlak Bareelona—Pařiž byl v úterý v noei
pří vjezdu do tunelu u Viliy Guigy následkem prů-
trže mračen obklopen takovými vodními spoustami.
že nemohl ku předu. Voda vaikla do spacích vozů
a cesiující musili se utéci na nejvyšší lůůžká. Teprve
na úsvite podařilo se cestujícím a zřízencům vlaku
po velké námaze opustiti vlak a zachrániti se
domě železničního hlídače.
— Odeouvený spudce. Z Hlivice, 2. října.
IK. k.) Soudce Knittel byl pro urážku několika vy-
sokých důstojníků odsouzen k peněžní pokutě 2400
marak a k zaplacení úítrat
no povětři vyhozené železniční most u
Mounž Vernom. Z Nového Vorku, 2. října.
(K. k.) Bylzde zatčen muž jmánem Davis alias
Odonell. iaa obviněn. že dne 3. září 1911 vahodil
do rověiří velezniční mest u Mouní Vernonu ve
státě Nový ork Dle výpovědí policejních úřad-
níků, kteří jej zatkli, učinil Davis přizpání, jímž
jsou různí úřadníci Labour Union do záležitosti za-
pleteni. Aféra vrbudí asi stejný rozruch lako soudní
vyšetřování, jež bylo vedeno v r. 1912 v souvislosti
s několika dvnamitovými atentáty v západních stá-
tech proli několíka dělnickým vůdzům. Tyto aten-
táty dosáhly tehdy svého vrcholy lím, že byly vy-
hozeny do povětří obchodni místnosti časopisn
„Los Angelos Times .
m