Strana 4.

ŽENSKÝ LIST.

10. číslo.

Když se dostaví nezaměstnanost, když děl- nictvo dohnáno ku stávce, tu pomocnicí jest organisace. Organisacím textilním připadá kromě ochrany pracovní a výdělkové ochrana dělnice v době mateřstvi. Těmto velkým úkolům bude moci organisace dostáti plně, čím více bude počet organisova- ných dělnic stoupati. Stát, zem, obec i měšťáctvo upírá ženě právo bráti podílu na politickém útvaru, upírá ženě všechna práva, uváděje za důvod odcizení se ženy životu rodinnému a mateřstvi. Žena dělnická je pracovními a výdělkovými poměry dávno odcizena životu rodinnému. Krutý boj o skývu chleba, chamtivost kapitálu vyhnaly ji od kolébky dítěte do dusivých, zaprášených síní továren. Dnešní zřízení společenské se o to postaralo, aby dítě nebylo matce radostí, ale pramenem starostí. Nikde ženě nekyne zlepšení životních po- měrů, jedině socialism ukázal jí pravé cesty k vysvobození. Čím více bude růst organisace textilní, tím dříve dojde žena kýženého zlepšení života, nebot edině v organisaci je moc a síla.

Jak se mají dělnice.

„Uhlazený“ mistr z továrny Lustigovy v Karlíně.

V továrně na kovové zboži pana Lustiga v Karlíně jest zaměstnáno více žen, které mistn K. C. v pravém slova smyslu terorisuje a ne- pěknými titulaturami zasypává, jako s . . .. č . . . ., d . . . . a pod. Mistr K. C. je pravou rukou p. šéfa Lu- stiga a proto jistě o jeho neslušném zacházeni s dělnicemi itento ví. V údiv nás přivádí, že něco takového pan šéf trpí, vždyť sám dobře ví ze svého dřívějšího zaměstnání, jak těžký je boj života. Však na nadávkách, jež od mistra zakou- šíme, není dosti. On sám vyhrožuje rozbitím nádob, v nichž sobě jídlo do továrny přinášíme. On je tak brutálním popoháněčem, že nám ne- dovolí po práci rukou si umýti a řádně se obléknouti. Za pět minut musí býti vše z to- várny venku. Týrání se strany mistra K. C přesahuje meze lidskosti. Vznášíme proto k Vám, pane šéfe, žádost, byste mistra poučil o lidském zacházení s děl- nicemi. Kdyby vyznělo naše připomenutí na

prázdno a vy nezakročil, budeme hledati ná- pravy jinde, neboť musily bychom za to míti, že s ním souhlasíte. Ujišťujeme mistra K. C. že nejsme ochotny jeho surovosti déle snášet.

Hlídka zdravotnická a vychovatelská.

O šněrovačce.

Mnoho žen užívá ku stahování hrudniku šněrovaček v domnění, že dodají svému tělu ztepilého a útlého vzezření. Že takové nemoudré stahováni koše hrud- ního nijak krásy nepřidá, je zřejmo. Šněrovačka působí zhoubně na zdraví, znemožňuje pravi- delné dýchání a pravidelné rozšiřování koše hrudního. Šněrovačkou znetvořuje se hrudní koš až k nepoznání. Vyšetřováním zjištěno, že mezi 100 ženami 90 má znetvořený koš hrudní a to nosením šněrovaček. Ne méně než 90% žen vydává se soustavnému hladovění okysličeného vzduchu. Sevřeným hrudníkem přijímá se méně kyslíku do těla a vydechuje se méně kyseliny uhličitě. Muž asi 150 cm. vysoký vdechuje 2350 čtve- rečných centimentrů vzduchu a žena téže výšky jen 2000, tedy o 350 méně každým vdechnu- tím. Výdechy, jichž se počitá 16 za minutu činí během jednoho dne 4032 litry, o které muž během dne vdychuje více než žena. Muž vydechuje během dne dvakráte tolik kysličníku uhličitého než žena a proto má dvojnásobnou sílu svalovou než žena. Stlačením doleního hrudníku a břicha musí žena namáhati hoření části plic, aby aspoň poněkud rovnováha kysliku v těle byla udržena. Totojest příčinou, že žena jen hoření polo- vinou plic dýše, kdežto muž plnými plicemi vydychuje. Tak dlouho, pokud dívky nenosi šněrovačky dýchají jako hoši plnými plícemi. Jest na ženách, aby se v tomto směru stejně s muži udržely zdravé, a ony jistě tak učiní, pokud poměry nebudou nuceny jako po- hlavní bytost se v manželství a mimo ně prodávati. Zajisté že málo ženám znám jest původ šněrovaček. V době mravního úpadku Římaa Řecka počaly nevěstky nositi šněrovačky a mrav či vlastně nemrav ten udržel se na naše časy a marně po dva tisíce let lékaři proti tomuto pancíři bojují. Šněrovačka nestěžuje jen dýchání, ale škodí i střevům a ve značné míře ohrožuje dutinu bříšní a zdraví vůbec.