Strana2.

ZEPSKY LIS.

10. čisl,

pro okres Vyseké Mýto učitelku Marii Tůmno- vou, konečně pak národní sociálové se státo- právníky odhlasovali, že budou kandidovati učitelku Zelinkovou v okrese německobrodském. Nuže, dnes je po volbách, jak to dopadlo s těmi kandidlaturami? Poněvadž jméno národních sociálů je lež a humbug, nemohlo býti jinak i s jejich ohláše- nou kandidaturou. Národni sociálové, aby uká- zali po vyhlášení naší ženské kandidatury, že oni také mysli to dobře s rovnoprávnosti žen, postavili kandidátku — ale jen postavili! Chtěli udělati flanc — ale více nic. Pro svou kandi- dátku ani prstem nehnuli a jejich ženská kan- didatura úplně uvázla na suchu. Zelinková do- stala snad 3—5 hlasů. Počet pro nepatrnost ani se neuvádi v úředních zprávách. Národní sociálovékandidaturuženskouzdis- kreditovali, uvedli v nevážnost. Kandidátka Tůmové vyšla z volebního zá- pasu dosti čestně. Dostala 199 hlasů. Volebni výsledek v okrese, kde my jsme kandidovali ženu, ukázal však jasně, že soci- álni demokracie kandidaturu ženy co nejváž- něji pojala, že ctavěla ženu za kandidátku z plného přesvědčení o právech ženy a v tom úmyslu, aby na politická práva žen po- ložen byl mohutný důraz. Strana soci- álně demokratická kandidovala ženu v okrese, kde jedině jde do druhé volby. Kandidátka naše soudružka Máchová dostala 493 hlasy a má s kandidátem naším soudr, drem Soukupem nejvice hlasů po mladočeších, takže, ježto je nutna druhá volba, má naději přijit do volby užší. To je událost, o které by se musiio mluvit a kdyby soudružka Máchová měla dle počtu hlasů právo na užší volbu, musily by úřady rozhodovati, zdali hlasy její jsou platné a zdali má případné právo býti poslankyni, čímž by otázka tato byla nesmírně rozvířena. — Tak pracuje naše strana pro ženy. Záslu- hou naši strany volily při těchto volbách ženy poplatnice osobně, zásluhou naší strany posta- veny byly kandidatury žen. Zásluhou naši strany stalo se, že volebni právo žen aspoř částečné u nás nutno pokládat za nabyté a že nemůže přiští volební oprava práva toho je zbavovati, naopak že musí je rozšiřovati rovnoměrně shlasova- eim právem mužů. Boj za volební právo žen je tím zbaven tpkých šarvátek a útoků počátečních, octl se ve středu svého rozpieti a úspěchů, je jen třeba se všim důrazemburcovat ženy

k boji dalšimuak vitězstvim přiš tim Strana naše nezapomene, až přijde doba, vydati velký signál, aby ženy řadily se v šik. l. Skála.

S programem nebo bez programu.

V „Národních Listech“ čislo 56. rozepisuje se ve feuilletonu pí Viková-Kunětická o volebnim právu žen o ženské otázce, o programovosu a o zachování středních stavů žen. Náš názor, socalistických žen, o tak zvaně ženské otázce ve smyslu jak o ní psáno, jest u nás překonán. Ženy proletářské uznávají boj za práva člověka, tedy současně i ženy. Máme i my některé své požadavky, ale celkově jesi nám zápas o byti společný. V životě proletáře a proletářky v zápase za lepši život není rozdílu, kapitalistické zřízení oba stejně potlačuje a vy- ssává, stejnými poměry vyvolán jediný bol. V boji o práva lidská zahrnut boj o práva žen. Ze stejného hospodářského, sociálního a kut- turního boje vyšel stejný a jednotný program pro obě pohlavi, program sociálně demokra- tický, který ukládá všem jeho příslušníkům stejně těžký boj a práci. Neni nic horšího pro politický boj žen, jako bezprogramovost, to znamená bezcilnost, ne- uvědomělost, neseriosnost. Polititická rovno- právnost se bezprogramovosti docíliti ned a právě o dosažení tě jde, neboť jest prostředkem ku dosažení moci, aby i žena mohla se súčastnit a měla vliv na veřejný život. Bohatým ženám politický vliv na veřejný život dává jich měšec peněžní, neboť čím bohatší žena, tím větší je vliv na veřejnost. Střední vrstvy žen, jichž se na př. pí. Kuně- tická zastává a o jich zánik se bojí, domáhaji se politických práv, aby domohly se vlivu v zá- konodárných sborech. Však v příčině požadavků volebního práva žen odlišuji se proletářské ženy od středních stavů. Náš požadavek volebního práva tkvi v so- ciálních a hospodářských poměrech dnešní společnosti a výrobě kapitalistické. Proletářské hnuti stoji na půdě třídního boje. Měšťácké ženy opirají nutnost volebního práva žen na přirozených právech a pohnutkách. Volební právo žen je nejen přirozeným, ale zárove sociálním. Kapitalistická výroba vytvořila dnešni ho- spodářský a sociální život, a právě dle těo tvorby nabývá volební právo ve vrstvách pro- letářských také svého významu. Snad se bude namítati, že již před timto útvarem hospodář-