i

Vychází každý den mimo v neděli a svátek o 3. hod. odpoledni. Předplácí ее v administraci v Ostrovní ulici číslo 1508-11. v Praze: I poštou: měsíčné . , 1 sl. 10 kr. 1 sl. 36 kr. étvrtletné . 3 „ 30 ,, 4 „ — „ pftlletné ,.в.в0„|8. — ,

celoročné . 13

20

16 „ -

Jednotlivá čidla 5 kr S nedělní přílohou 6 kr.

CECH.

DOPISY frankované a podepsané přijímá r e d. a Ic c e v Ostrovní ulici ČÍS. ! 508—II. Kukopišáv m vracíme a nepodepetiných nedbáme. REKLAMA!E nezapečeténé poeýlány budtel nefrankovány. Inseráty počítáme ncjlevnčji

ČÍSLO 202.

V PRAZE, V OTĚRY DNE 4. ZÁŘI 1894.

ROČNÍK XXVI.

Pozvání к předplacení na měsíc září polltlclcéHo d. en ní leta. „CECH” Předplatné poštou obnáší měsíčně zl. 1'35 Čtvrtletně zl. 4- — ročně zl. 16 — Pro Prahn s donáškou do domu: měsíčně zl. 110 čtvrtletně zl. 3-30 celoročně zl. 13-20 Za donášku do domu, kterouž výhradně administrace obstarává, platí ae měsíčně 10 kr. Předplatné zasýlá se — nejlépe poštovními­ poukázkami administraci „Čecha" v Praze, Ostrovní ulice é. 1508-11.

pak Kde

sací evropských uárodá přispěla více. Odpo- Má li nový zákon dosud platnosti, věd, jak pravíme, je snadná. Katolická církev musi každý vzdělaný Rus tázati se : v boji svém s protestantismem bájila a nbá- jest pravý náměstek Kristfiv ? jiti musila své odvěké právo, čili jak Němci Jen jeden jím může býti. Náměstnictví u nás říkají, svůj kulturní „Besitzstand" toto již po 1800 roků je v ftimě. Otcové proti neoprávnéným nárokům politické re- církevní shromáždění na počátku čtvrtého voluce. Co dnes sociální revoluce podniká století jak od Východu, tak i od Západu proti oltářům a trůnům, totéž učinila révo- náměstnictví to Římu svorné uznali, i luce náboženská u věku šestnáctém a sedm- j Náměstnictví to z Říma dosud nikdo náctém. Byla-li oprávněna tato. pak je neodnesl ani do Carihradu, ani do Kijeva,

Idea náboženská a idea cyrillo- methodějská. V Praze, dne 4. sáH. Ш. V tom strastném věku, kdy idea náboženská­ zosobněna v papežích, v rodé habsburském­ a několika málo katolických moc nostech bájila a též uhájila Evropa před vpádem Turků jak na zemi, tak i na moři: idea protestantsky náboženská zosobněna ve švédském Gustavu Adolfovi, mečem a ohněm pustošila střední Evropu, při čemž útrap největších zakoušela naše ubohá vlast. — Je věru s podivením, že rodu habsburskému sevřenému se dvou stran : na severu od švédských vojsk a na jihu od Turků, podařilo­ se říši svoji uhájiti. Historie spravedlivá­ dnes náboženské idei, zosobněné v papežství a císařství, praví: že právo a spravedlnost byly na jejich straně, a že právo to konečně musilo zvítěziti, neměla li Evropa upadnouti v jařmo nejosudnější. Ti sice svatyň a klášterů, do nichž pílí staletou mnichů a umělců nashromážděno bylo pokladů­ vědění a umění nesmírně mnoho leželo­ v ssutinácb, a co nebylo zničeno ohněm, bylo odveženo do Švédska. Cesty Švédů a s nimi spojených protestantských knížat označeny byly folianty knih a vzácnými rukopisy,­ jež později tvořily základ novějších universit v Německu. Dnes může každý ne- předpojatý snadno rozhodnouti, kde idea náboženská­ byvší representovaná bud církví katolickou, anebo protestantismem vůbec, působila blahodatně, a která vůbec k civili-

FEUILLETON. „Rajská zahrádka“. „Rajská Zahrádka" započne brzy svůj čtvrtý ročník ; pravíme čtvrtý, čím je řečeno,­ že je zabezpečeno její trvání, a to u katolického lista pro mládež něco znamená.­ Vzpomínáme tu na dobn, kdy se jednalo­ o tom, má li se u nás vydávati také časopis pro mládež s tendencí náboženskou. Pravda, četné hlasy к tomu vybízely ; bylo ukazováno к tomu, že mládeži dostává se do rukou všeličo, čeho by čisti neměla, a je-li dosti čtení takového, jež mládeži neuškodí­ (a při tom také neprospěje), tož aspoň že je nedostatek knih, jež by napomáhaly­ vychování ve směru náboženském. To bylo pravda, a časopis náboženský pro mládež byl tedy nutným. Ned.vme se však, že při známé (namnoze) „horlivosti", a jakou se věci katolické podporují, s vydáváním časopisu takového dosti dlouho se váhalo. Konečně odhodlali se к tomu náš zvěčnélý činný nakladatel p. Václav Kotrba s nynějším redaktorem. Vydávání „Rajské Zahrádky“ oznámeno v několika katolických časopisech. Někde to způsobilo radost, někda byli hezky zticha (až co se z toho vyklube) a někde měli — dopal. Ti první dávali na jevo svoji spokojenost­ různým způsobem : zasýlalt literární příspěvky, předpláceli se a rozšiřovali časopis­ mezi mládeží. Redaktora i nakladatele docházely projevy nznání a přání : Zdař Bůh další činnosti 1

oprávněna i dnešni „a potiori". Praemissy jsou tytéž. Zatím již půl třetího sta let uplynulo od veliké revoluce náboženské, více než dvé stě od posledního vpádu Turků do střední Evropy s právé sto let uplynulo ode vzniku revoluce francouzské. Kde stojíme dnes ? — Před vznikem revolnce nové, dle diagnosy­ znaloů větší a horší nežli obě předešlé.­ Turci o mnoho horší vrhají se na ci- vilisaci evropskou. Kdo bude bájiti Evropu naproti barbarům, kteří ve statisících vynořují­ se z brlohů světových měst ? Bude to opět idea náboženská.

ani do Moskvy, ani do Londýna, ani do Wittenberku, Ono je vňímě dosud. Kdo věří v Boha a v Krista, musí uznati i jeho náměstka, kterýž může býti jen jediný. Co z toho následuje? Především to, že idea cyrillomethodějská musí v jedno sply- nouti s ideou náboženskou z osobněnou v papeži římském. Ohromná to myšlénka — ve splynutí obou. Když by dnes svati apoštolově slovanští vstali z hrobu a stanuli na posvátném Velehradě­ a odtud obezřeli se na Východ a Západ: zraky jejich zamutily by se _A co

Až dosud vlády evropské ohromné hnutí by asi učinili?- Ujali by za ruku

sociálně revoluční snaží se temperieovati několika­ tucty paragrafů, jimiž troufají si bezpráví­ nejkřiklavějáí spáchaná na lidské práci, vyrovnati. Kde však boří se základy, tam pilíře, podezdívky z venčí a nové náplastě z písku a vápna na trhliny, pomáhají pramálo Musí začíti se od základů A tu dime : spásonosnou­ jest jedině idea náboženská, kterouž tolik vznešeně zosobňuje papež Lev XIII. Vládám bez rozdílu vyznání konečně nezbude nic jiného, jako spojití se s ním. Protestantismus malomocnost svoji vyznává. On se již spustil základu apoštolského. On na mnoze již ani neví : má li ještě Ježíše Krista! Tak daleko, čili hluboko přivedl jej filosofický racionalismus. S ideou protestantismu Lev ХШ. počítat!­ nemůže. Ale zrak jeho přezírající věky .zpět i v před, obrací se к Východu, kde idea náboženská dosud jest v plné síle, je o idea cyrillo-methodějská. Co lidé zlí u věku zlém rozdvojili, to rád by Lev XIII. spojil. Mezi Západem a Východem je pouze mezera, a nikoliv propast Východ i Západ jsou spolu spojeny věcně, obsah víry jest v obou stejný, schází toliko spojení formální : uznání primatu­ římského papeže, tohoto pravého a jediného náměstka Krista. Kristus zvolil si náměstka toliko jednoho. Kde jest na Východě stův? Jejím car, anebo který ?

L ", podotkl, že čínská luza proti všem Evropanům již si zazuřila, toliko ne dosud proti Rusům. Rusko v říši nebes těší se sympatiím národů obývajících největší říši na světě. Jak Rusko známe, neopomene^toto ze sympstií těch těžiti. Rusko — tak pevně věříme — ve chvíli této má nejméně na mysli válku za svými zády v Evropě, jelikož nalézá se na postupu do Asie, odkud jeho obchodu kyne zisk nesmírně větší, nežli odbnde-li do západní­ Evropy několik milionů pádů obilí. Válka v Evropě zadržela by je na postupu do Asie. Rusko až dosud na území evropském nábožensky je nesnášenlivo. čili řekněme raději : Rusko chová se tolerantně к vyznáním­ všem, vyjma jedině katolickému a to jednak ze zjevně žárlivosti před souperem tolik mocným, jakým jest katolická církev a jednak ze zášti к Polákům. Konečné však Raško ebee li udržeti si název národa civilisova- nébo a civilisnjícího, musí státí se i ku církvi katolické stejně tolerantní, jako ku př. je Anglie v Indii. Čecha, ! Rusko při zalidňování ohromné Sibiře nesmi rozdílu činiti mezi misionáři rnskými

by : pů- i a katolickými. Rusku musí na jeho po-

Poláka a Rusa a s druhé strany Chorvata' a Srba, Bulhara a Řeka a řekli by : pů- J . _ jdeme do Říma toutéž cestou, kudy jsme stupu v Asii každý civilisator býti vítán af kráčeli před 1000 lety. jsi v rouše církve ruské, anebo katolické. Co nás Slovany ještě odděluje od spo-, Puk i přestane sama sebou v Rusku evrop- léčného oltáře? Snad řeč? — Viz, letos na ském ohyzdná nevraživost církve a činov- Velehradó u společného oltáře vzdávala se nictva ruského na katolíky. Povšechnou oběť Nejvyššímu jazykem slovanským a tolerancí na Rašku idea Cyrillo-Methoděj- hned na to jazykem latinským. Dle příkladu ská bude nabývati nové síly. Pak ale záře- toho dnes v každém kostele latinském mo- veň nejširší vrstvy ruského lidu uznají, že hou bratří Rusové, jakmile uznají jediného car ruský přívlastek náměstka Kristova a společného náměstka Kristova, obětovati ' nosí neprávem a možná, že pak i sám ho tutéž oběť, jež obětujeme my latiníci. j dobrovolně se vzdá. Každým krokem Ru- Uzná kdy Rusko dalekosáhlost, nesmiř- вка hloub do Asie bude idea Cyrilici > nost idey Cyrillo-Methodějské ve smyslu : Methodějská nabývati půdy vždy širší, náměstka Kristova ? j Katoličtí misionáři z činy budou sí Ideu Cyrillo-Methodějskou vyslovil sv.’B misionáři ze Sibiře podávat! ruce a budou

náměstek Kri- patriarcha, ale

Ti druzí byli z části pořád zticha, zčásti pak krčili rameny : „Co pak je to napadlo, teď — kdy už je tolik časopisů pro děti ! To se neudrží, to padne I — Některým­ se to zase zdálo býti drahé, zvláště když si zapomněli přečisti oznámení na obálce, že ročník I. o 5 číslech stojí 40 kr. a ne 80 kr. Tito druzí měli trochu pravda a trochu ne. Pravdu neměli, když předpovídali, že se „Zahrádka" neudrží. Ale v tom měli pravdu, že už je tolik časopisů pro mládež — na to však zapomněli, že toho směru, jako „Zahrádka" není z nich žádný. Vážnější námitkou již byla domněnka, | že bude „Zahrádka" konkurrentem „Anděla[objevení

Otec Nevyslovil ji prostý člověk, nýbrž náměstek­ Kristův. Jako katolíci věříme, že sám duch Boží ideu tu vložil mu do úst, aby jí rozhlásil se skály Petrovy urbi et o r.b i. Slovo jeho psané — encyklika o idei Cyrillo-Methodějské učinila hluboký dojem i na Rusi. Uskuteční-li se kdy ? Co sám Bůh do úst svého náměstka zde na zemi vložil, to dovede i uskutečniti. My v uskutečnění toto

pevně věříme. Kterak a kdy se to stane, ví jedině Bůh. Rusko dnes kráčí cestami epochálními, ských zemích mimoruských, Ono razí si cestu ohromnými prostorami j Hercegovině, Bulharsku a

na jednom oltáři svorně slaviti nekrvavou oběť v jazyku latinském a slovanském. Nábožný­ lid sám bude prováděti ideu Cyrillo- Methodějskou bez ohledu, co tomu budou říkati v Moskvě anebo v Petrohradě. Tu teprv osvědčí se idea Cyrillo-Methodějská u významu svém eminentně kulturním. Kde národové budou miti společný oltář, tam budou i miti práce společné, práce bratrské, na něž bude se rozšiřovati s oltářů požehnání. Praktické výsledky bude idea cyrillo- methodějská především sia viti ve slovan- tedy v Bosně, vůbec na Bal-

největšího dílu světa. Nežli leta tohoto | káně. Oltář bude sbratřovati jižní Slovany, století naplní se, bude železný oř projížděti : Zde jí nebude překážky klást! v cestu ani se těsně vedle hranic čínských. j kozák, ani ruský činovník. Ruský carevič ve svém cestopisu, j Vyšší kultura církve západní bude pro- o němž právě pojednal pan Holeček v „N. jnikati massy slovanského lidu

mládež, aby zásobili svými pracemi dra'f Pakosta, Pavel, Potěhník, Valoušek, Za- časopisy, a že těch 95 proč. katolických Iletěl, Zornig a j.; z učitelův a profesorů, dětí mezi veškerou školní mládeží dva časo-j B. Boušk.i, Cech, Čermák, Dolejšek, Нага pisy si udrží. „Rajská Zahrádka" nechcejpat, V. Hejtmánek. Hrubý, Husová, Kalista, ‘ - 1 Khun, Kosma, dr. Kovář, Milota, Mitvalský,

Nágl, Rozsypalová, Rychtářík, Svobodová, Váňa, Zákoucký, Zavadil Zelinka, Žádnik a j.

se

Strážnému*. Pravíme, že to byla do-(naplnilo zlostí.

„Andělu Strážnému* překážet!, ale chce jiti s ním svorně ruku v ruce, vůli к tomu aspoň má nejlepší. Jen se podívejme: tamto horlivý kněz A z jiných stavů. B. Brodský, Kuttan, Pi- pospíchá do přespolní školy ; nese dva ba-1 cha, Polabská, Šťastný a j. Většinou jména líčky. Jakmile vstoupí do školy, děti se, v literatuře dobře známá — a v ročníku usmívají : vědí, že v jednom balíčku je „Za- ! příštím zase bude několik nových. |Toho se hrádka", ve drahém „Anděl Strážný". To 1 asi ten od Nymburka nenadál, odebírá „Zahrádku", jiné „Anděla Str." a Ve všech ročnících naleznete hojně jiné — oboje. básní, povídek ušlechťujícího obsahu, pověstí, Ještě se zmíníme o těch třetích, jež bájek a článků poučných ze všech oborů, katolického listu pro mládež j mládeži srozumitelných a vhodných. Hany Ti se zase rozdělili ve dva jsme o „Zahrádce" dosnd neslyšeli — ani jedni skřípěli zuby, zatínali pěsti a1 od nepřátel. Jednomyslný úsudek jest, že nemohli „přenésti : „Zahrádka" podpory zasluhuje. (<.o.a „isuuco—. ^—-v.- , -ve« aou»u>, pioo o.»-/» , » .v»» .u vybuchlo, čože, ka-j Zmíníme se ještě o výtkách, jež z ně- že byla drabá (3 zl. 60 kr. ročně) a „Štěp- tolický časopis pro dětí! To se musí ubiti'které strany „Zahrádce* se činí. Někomu ;nice", příloha „školy a Života", která rov-!— A již to šlo. První hlas ozval se tam zdá se býti málo obrázků, jiným cena 8 kr. něž i в hlavním listem před několika lety kdesi od Nymburka. Redaktoru spíláno za číslo příliš velká. — Výtky tyto vyvrá- i zanikla. Tedy asi před 16 lety počal jistý i zrádců, a tamní „radikální a svobodo- učitel svým nákladem vydávati časopis po myslný" „žurnál" dal docela „Rajské Za- 4 kr Asi po 3 letech počal vycházeli druhý bradce* jméno : „Čertova Zahrádka" časopis, onomu na vlas podobný — a nikdo — bezpochyby proto, že on sám má к čertu nemluvil o konkurrenci. A zase po málo le- nejbiíž. těch objevily se dva podobné časopisy — К upokojení všech bázlivých dodáváme, a zase nebylo řeči o konkurrenci. A ještě že těchto „rozkácených živlů" bylo velice v té době, kdy vychází „Zahrádka", založeny málo. „Zahrádka šla svou cestou, a když

jmněnka. Asi před 16 lety u nás těch tábory: t r— drobných časopisů pro děti nebylo. Vychá-jbyli z ticha, ale druzí to [zela „Budečská Zahrada", která zanikla,'přes srdce", u těch to vyl

tíme snadno Nechceme žádný časopis napodobovali,­ padělali. Proto má „Zahrádka*­ větší formát, proto má číslo 24 stran, kdežto jiné časopisy mají 16. Zda je časopis o 16 str. menšího fo. mátu za 6 kr. levnější, každý si snadno vypočítá. A podívejme­ se na ten nejlacinější z nich ; ve škole pod lavicemi najdete často několik

opět dva časopisy — a opět o konkurrenci její redaktor onomu „čertovskému" odhrnul pomazaných a roztrhaných listů z něho

ani muk Tedy šest až csm časopisů bei tendence náboženské se dobře snese — a dva časopisy katolické jsou již k o a k ur- re n t y, ač jeden vychází v Čechách a druhý na Moravě! Troufáme si tvrdili, že máme dosti katolických spisovatelů pro

'9

s obličeje závoj a postavil mu před zrcadlo, aby se viděl, — nastalo ticho. Prohlédněme si dosud vyšlé tři ročníky chceme, aby měla cenu „Zahrádky*. O spolupracovníky věru nouze byla trvale uchována, nemá. Z duchovenstva přispěli. Bulant, Do- A ještě něco dodáme: ten jistý časopis stál, Fiala, Chramosta, Košnař, Otman, se vychloubá, že má náklad 60.000. Až hade

proč by se nezahodil když je tak laciný My „Zahrádce" podobného osudu nepřejeme; trvalou a také aby