#1
alto_textblock
#1
Strana 4. Číslo 160.
#2
alto_textblock
#2
KATOLIGKÉ LISTTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 13. června 1900.
#4
alto_textblock
#4
chozího období a 21 chorých v nemocničním ošetřo-
vání, z nichž tři cizinci. Z uvedených 21 případů
tyfu bylo 6 na Starém Městě, 7 v Josefově, 2 na
hořejším Novém Městě, po jednom na dolením
Novém Městě, Král. Vyšehradě a Holešovicích; na
Malé Straně a Král. Hradčanech není tyfu, také
v pražské posádce se tyf neobjevil. V předměstích
vyskytlo se celkem jen 7 případů tyfu, a to v Kar-
líně, Libni, Vršovicích a Nuslích.
* Lanová dráha na Letnou byla loni passivní
obnášíť schodek 12.613 korun 73 hal.
* Umělecko-průmyslové museum obchodní
a živnostenské kcmory v Praze (Rudolfinum).
Za příčinou noremního dne, jsou zítra ve čtvrtek, dne 14.
června sbírky a knihovna musejní uzavřeny. Jinak jsou
sbírky otevřeny denně, vyjma pondělí, od 10. do 3. hod.;
v sobotu za vstupné 40 haléřů, v ostatní dny zdarma a
knihovna denně, vyjma pondělí, od 10. do 12. hod. dop.
* Technologické průmyslové museum ob-
chodní a živnostenské komory v Praze zůstane
ve čtvrtek, dne 14. t. m. o svátku Božího Téla po celý den
uzavřeno.
Vystěhovalci. Včera ubíralo se Prahou 18 osob
z Rzeszówa do Ameriky.
Živelní pohromy. Píše se nám z Bystrého
v okresu Novoměstském: Dne 5. a 6. června snesly se bouře
s krupobitím nad naší osadou a okolím, takže byly posti-
ženy značně, na některých místech i pole jsou smetena,
ozim, ačkoliv byl dříve špatný, jest teprv zas od krup po-
tlučen, jarní obilí se snad zotaví. V Jádině udéřil blesk do
stavení, které vyhořelo, též i telegrafní sloupy jsou na mí-
stech bleskem roztříštěny. Škoda jest všady na celém okršku
značná.
* Při ohni popálen. Píše se nám z Čechtic: Dne
11. t. m. o půl 11 hodině dopolední vypukl oheň ve sta-
vení pana starosty Josefa Klusa v Malé Pasece u Čechtic.
Stavení obytná i hospodářská lehla za krátko popelem.
Oheň rozšířil se tak rychle, že stařičkého otce pana sta-
rosty a dp. Františka Klusa, faráře v Košicích s obtížemi
z hořícího stavení vytáhli. Stařeček utrpěl vážné popále-
niny na hlavě, rukou a nohou. Příčina požáru neznáma;
má se za to, že rukou zločinnou bylo založeno.
* Oheň. Ve sklepě matrialisty p. Josefa Votruby ve
Vyšehradské třídě povstal včera večer oheň, který hasičové
a domácí lidé záhy uhasili. Oheň vznikl tím, že učeník
Emanuel Ležal rozbil v pádu láhev benzinu, který se vzňal
od svíčky. Ležal, jenž utrpěl popáleniny, byl odvezen do
všeob. nemocnice.
Děkan ve škole raněn mrtvicí. „N. P.“ sdě-
luje z Ústí n. Orl. Při včerejší náboženské zkoušce na
obecních a měšťanských školách zdejších, které přítomen
byl vdp. vikář, raněn byl mrtvicí vdp. Jos. Šonský, děkan
z České Trebové, jenž se této zkoušky súčastnil a v II.
třídě pana vikáře zastupoval. Pan děkan, byv zachvácen
mrtvicí, upadl v bezvědomí, což způsobilo u školní mlá-
deže pochopitelné zděšení. První lékařskou pomoc poskytl
milému a v Ústí n. Orl. velice oblíbenému panu děkanovi
pan MUDr. Vicena, jenž jej na cestě k domovu v povoze
doprovodil. Jak se dovídáme, stav páně děkanův se valně
zlepšil.
* Ve vlnách. Nedávno teprv zahájeno koupání se
v řece, ale tůně vltavské zhltily letos již kolik životů.
V pondělí opět padl v oběť dravé řece život lidský. Tři
sedlářští pomocníci 22letý Fr. Jambor, 19letý R. Ehrlich
a 20letý V. Novotný vesměs ze Žižkova z č. 872 vyšli si
k večeru po práci k Vltavě, aby u bubenského přívozu se
vykoupali. Jambor chtěl při tom svým druhům ukázati
svou vytrvalost v plování a proto uminil si přeplouti ře-
čiště. Ale uprostřed řeky, v největším proudu stižen byl
plavec patrně křečemi — zmizel pojednou pod hladinou
a více se neobjevil. A marné bylo pátrání po jeho mrtvole
Smutni vrátili se soudruzi domů.
Záhadný případ v Holoubkově. »Plz. L
píší: V noci na neděli zaslechli lidé, pracující v holoub-
kovské »cellulósce« veliký křik na silnici, blíže továrny, než
valně si toho nevšimnuli. Ráno o půl 5. hod. šel dělník Ko-
tina z továrny. Na silnici, nedaleko rybníku, našel vestu,
kabát a nedaleko zřel veliké tratoliště krve. V rybníku pak
zahlédl mrtvolu neznámého muže. Na pokřik Kotinův při-
běhli lidé a vytáhli mrtvolu, v níž poznán byl 40letý tiskař
Bernard Reinhold ze Saské Kamenice. Při bližším ohledání
bylo seznáno, že Reinhold byl bodnut do krku. Je pravdě-
podobno, že Reinhold sešel k rybníku vymíti si ránu a se-
slaben výtokem krve, že padl do rybníka a utonul. Záhadný
případ tento vyšetřuje četnictvo mýtské.
* Vila věnce. Na srázné stráni u Radbuzy poblíž
hostince „u Sokola“ v Doudlevcích u Plzně trhala v so-
botu po polednách 8letá dceruška truhlářského pomocníka
Baiera kytičky, aby vila věnce. Náhle pojala dívčinu zá-
vrať a ona spadla do hlubin říčních, kde bez pomoci uto-
nula. Teprv později mrtvola nešťastné vytažena a ode-
vzdána zarmoucenému otci, který si mrtvolu svého miláčka
s nářkem a se slzami v očích odnesl domů.
Pro nedostatek práce. Delší dobu nemohl již
18letý sladovnický pomocník Antonín Hliňák, bytem v čp.
56 v Libni, najíti práci, což přivedlo ho v zoufalství. Proto
zašel v pondělí večer k holešovickému přívozu, kde v sebe-
vražedném úmyslu skočil do Vltavy. Zoufalec byl však ještě
v čas spozorován nájemcem přívozu V. Linhartem a ještě
živ vytažen na břeh. Policejní lékař p. dr. Královec dal
Hliňáka dopraviti do zdejší všeobecné nemocnice.
* Dvě osoby bleskem usmrceny. Bouře, která
se rozpoutala na den sv. Medarda dne 6. června nad kra-
jinou českobrodskou, byla příčinou smrti dvou lidí. Cestou ze
Lstiboře ke Žherům pracovaly na řepě p. Kratochvila dvě ženy
a chlapec 12letý; před bouří uchýlili se do úvozové cesty,
kamž nešťastnou náhodou o 2. hodině blesk udeřil a zasáhl
i skupinu sedících; zabil chlapce Josefa Staňka a vdovu
Marii Frišovou a popálil Staňkovu matku. Pláč a nářek po-
zůstalých jest nemalý.
Pověstný blázen a lupič Špicar chycen bl
v těchto dnech v Uhlířských Janovicích a dopraven četníky
ke krajskému soudu v Kutné Hoře; odtud transportován byl
do pražského ústavu pro choromyslné a odtud opětně včera
dopoledne mezi jinými 35 choromyslnými odvezen drahou
císaře Františka Josefa v průvodu lékaře a tří opatrovníků
do blázince v Opořanech.
* Proti své vůli. V těchto dnech vezl drahou jistý
dělník z Aše do farní osady Haslau partě železničních děl-
níků kusy železa. Aby je nemusil nésti zpět, chtěl je na
určitém místě shoditi z okna vegoru a proto prosil jistého
#5
alto_textblock
#5
spolucestujícího, aby mu pomohl. Na zmíněném místě vy-
hodil také tělké kusy železa z okna, ale jedním z kusů za-
sažen byl jeden z nádražních zřízenců tak těžce, že na místě
byl mrtev. Mimovolný pachatel jest jistý obchodník z Vild-
* Záhadný nález mrtvoly. Hrobník bošilecký
nalezl nedávno na hřbitově na místě, kde se nepochovává.
v hloubce sotva 40 cm. malou. modře natřenou rakev, ovi-
nutou silným provazem. Při komisionelním otevření rakve
nalezena tam mrtvola děcka ve vysokém stupni rozkladu
rakev ležela v zemi 2—3 měsíce. Pohlaví děcka nedalo s
s jistotou určiti. Lebka byla rozpuklá, ale nedalo se zjistiti
zda stalo se tak před či po smrti. Dle různých známek pa-
nuje doměnka, že mrtvola teprve po delší době do rakve
byla vložena a pochována. Dosavadní pátrání zůstalo bezvý-
sledným.
Zoufalá služka. Před týdnem již vypila v sebe-
vražedném úmyslu roztok kostíku, seškrábaného ze 4 balíčků
sirek, 271 tá služka bez zaměstnání Fr. Konířová, bydlící
na Bojišti v č. p. 15-II, a nikomu se o zoufalém činu svém
nezmínila. Teprve včera objevily se u ní tak silné příznaky
otravy, že musila býti dopravena do zdejší všeobecné ne-
mocnice. Stav její je téměř beznadějný.
* Vražedný pokus v holírně. Vdova po holiči,
majitelka oficiny J. Cerná v čp. 22 v Nádražní ulici v Plzni
zaměstnávala po smrti svého manžela Josefa v holírně dva
pomocníky, z nichž jeden — 19letý Karel Poržárek — za-
hrnoval mladou ještě vdovu milostnými návrhy. Ovšem
marně, neboť paní na vdavky nepomýšlela. Odmítnutí do-
pálilo rozvášněného mladíka tou měrou, že umínil si vdovu
Černou usmrtit. A to bylo by se mu hnedle podařilo. Beze
smyslu téměř vypálil Poržárek v pon-
dělí večer na paní Černou vholírně dvě
rány z revolveru a vážně ji zranil. Pak
střelil se do prsou a zranil se velice ne-
bezpečně. Případ ten způsobil v Plzni pochopitelné
veliké vzrušení.!
* Omrzel ho svět. S řetězové lávky skočil v pon-
dělí o 10. hod. večer do Vltavy 70letý obuvnický pomocník
Čeněk Kučera z Libně. Z blízké vojenské plovárny přijeli
tonoucímu na pomoc a vytáhli ho ještě živého z vody. Po
lékařské prohlídce dopraven zoufalý mladík, jejž tak brzy
omrzel svět, do nemocnice Milosrdných sester.
* Z nešťastné lásky. V šatně nového německého
divadla zaměstnaný 26letý zbrojíř Ignác Canaval pověsil
se v pondělí večer — byl však spozorován, uříznut a od-
nesnn do zdojší všeobecné nemocnice. Zoufalý skutek spá-
chal pro nešťastnou lásku.
* Dívka a kostík Mladistvá 17letá posluchačka
obchodní školy pražské Vilma Š. pohádala se v pondělí
k večeru se svým bratrem a rozčilila se tak, že seškra-
bala ze tří balíčků sirek kostik, jehož ro-tok vypila. Když
dostavily se následky prudké otravy, odebrala se neroz-
vážná dívčina sama do zdejší všeobecné nemocnice, kde
ponechána v léčení.
#6
alto_textblock
#6
steinu.
#7
alto_textblock
#7
Směs.
#8
alto_textblock
#8
** Kongres katolických děl. Dne 8. t. m.
se konala schůze hlavní za předsednictví biskupa
amerického msgr. Momtěs de Oca, který přednesl řeč
ve prospěch jihoamerických republik, jež nazval sta-
rým katolickým Španělskem, neboť toto dalo jim víru
i řeč. Jindřich Dard hovořil o snahách katolické mlá-
deže, baron de Montenach vyzýval účastníky, aby
soustavně pracovali k lepší budoucnosti katolické víry,
msgr. Cartnyvels o universitě lováňské v Belgii. Odbor
damský jednal o dívkách opuštěných, při čemž byl
zvolen též organisační výbor. V mužském odboru
přednášel Alfred Nerinka o volbách belgických a
tvrdil, že katolíci dobyli skvělého vítězství, abbé de
Bessonieres pak o svobodných zednářích. Také rol-
nická otázka byla živě přetřásána. Mezinárodní svaz
katolických studujících měl schůzi odpoledne za před-
sednictví advokáta Josefa Menarda, který rozebíral
organisaci studentskou. Dne 8. t. m. mluvil L. Du-
rand o venkovských záložnách a jejich významu
mravním a sociálním.
** Protináboženské hrdinství v Remeší.
Podle zprávy »Laa Croix« městské zastupitelstvo re-
mešské dalo sníti kříže s bran hřbitov-
ních a křížovou cestu, která byla u obyva-
telstva předmětem nemalé úcty, což se stalo za pří-
tomnosti četných davů nepřátelského lidu. Tři vážené
osoby, když dělníci snímali Krista Pána, vyzvali shro-
mážděný lid, aby vzdal poslední poctu kříži, byly na
místě zatčeny a uvězněny. Mezi nimi jest kapitán ve
výslužbě Henry, který bojoval v boji u Sedanu. Za-
tčení byli po výslechu propuštěni na svobodu. Tak
jednají radikálové a socialisté, kteří nešetří ani nej-
světějších citův obyvatelstva křesťanského, porušují
auteritu Boží a chtějí pak míti vážnost u lidí. Jak
zaslepeně jednají, o tom je přesvědčí budoucnost, nebot
Francie spěje dojista smutným koncům vstříc. Tato
svatokrádež spáchaná celým sborem mužů zajisté po-
nese dalekosáhlé následky. Všichni katolíci se aspoň
spojí k obraně nejsvětějších statků, sv. víry. Arci-
biskup remešský kardinál Langenieux napsal ihned
ze své pastorační cesty mairovi list, v němž co nej-
rozhodněji protestuje proti podobnému urážlivému je-
dnání smějícímu proti katolické církvi.
* Pravoslavná církev ruská už se stará
podle »Času« o pohřeb Tolstého, třebas Tolstoj ještě
žije. Vydán tajný oběžník, v němž na případ úmrtí
Lva Nik. Tolstého nařízeno, umře-li »bez pokání«,
totiž beze smíření s církví pravoslavnou, že církev
mu odpírá všeliké obvyklé pohřební obřady i zádušní
mše a vzpomínky. V oběžníku uvádějí se hlavní ka-
cířstva Tolstého a tvrdí se, že Tolstoj patří mezi ony
osobnosti, které církev pravoslavná slavnostně pro-
#9
alto_textblock
#9
klíná o velikém svátku pravoslaví — (známém u ná
z vylíčení Havlíčkova). Oběžník má datum 5. dubna
1900 (dle rusk. kal.) a jest vydán jménem Jeho
Imperatorského Veličenství, Samodržce Veškeré Rusi.
Kdyby žil Tolstoj o nějaké století dříve, byl by bý-
val už jistě upálen.
* Žádný klid na burse. Z Vídně, 12
června. (T. k.) Petice řady firem, aby v létě byla
bursa v sobotu o půl hodiny dříve zavírána, zamí-
tnuta byla 11 proti 5. bl.
** Oheň v bosenskohercegovském pa-
villonu v Paříži. Z Paříže, 12. čěrvna. (T. k.)
V bosensko hercegovském pavillonu ve světové vý-
stavě vypukl včera nepatrný oheň, jenž byl za ně-
kolik minut uhašen. Škoda jest nepatrná, návštěva
pavillonu pak tím netrpí.
** Dráha přes Tury. Z Gastýna, 12. června.
(T k) Komise pro revisi trati přes Tury přijela sem Re-
vise děla se bez překážky. Místa, jež leží podél trati, byla
okrášlena prapory. Obyvatelstvo uspořádalo projevy radosti.
** Nová nehoda na elektrické dráze v Pešti
Z Pešti, 12. června. (T. k.) Blíže tržnice vyšinul se dnes
vůz pouliční dráhy z kolejí. Několik cestujících zraněno
bylo lehce, jeden průvodčí dosti těžce.
** Zapomenuté jmění. U vídeňského zubního lé-
kaře Buriana zapomněla jistá vznešená dáma nedávno pe-
něženku, v níž byly skvosty a 28.000 franků. Brzy na to
objevila se u lékaře komorná dámy, aspoň za ni se vydá-
vala, a žádala za vrácení zapomenutého pokladu. Lékař
však odvětil, že vše vydá, ale jen do rukou majitelky. Ko-
morná odešla, ale od té doby pro zapomenutý poklad si
nikdo nepřišel.
Vražda pro psa. Zvláštní případ udál se ne-
dávno v Montpellieru. Lesní příručí Barteil z velkostatku
La Valette přišel před tím do mlýna, aby navštívil známého
správce. Ve dvoře napaden byl Barteil vel ikou dánskou dog-
gou, strážkyní mlýna. Příručí v obavě, aby nebyl pokousán,
skolil krásné zvíře jedinou ranou ze své ručnice. Ale kočí.
jenž právě na dvoře zapřáhal koně, vytýkal tento skutek
příručímu. Vzešla prudká hádka; pojednou kočí napřáhl na
Barteila a ten v domění, že kočí ho chce srazit k zemi,
strhl pušku a namířil se slovy: »Ještě krok a jste synem
smrti!« Vzdor tomu silný kočí bez obavy skočil k příručímu,
ale již třaskla rána a kočí svalil se bez pohnutí mrtev k zemi.
Koule vletěla mu do srdce. Vrah byl později zatčen a do-
praven k soudu.
Sluneční úpalv anglickém vojsku. Z Lon-
dýna, 12. června. (T. k.) Při vojenském cvičení v Alders-
chottu onemocnělo včera následkem velikého horka 300 mužů.
Tito byli dopraveni do nemocnice, kde 4 zemřeli.
** Vali v Yemenu. Hussejn Hilma paša,
těžce byl poraněn od jistého propuštěného Kajmakama
koulí, vypálenou z revolveru.
*Žlutá zimnice. Ze St. Louis v Senegalsku te-
legrafují, že opětně objevila se žlutá zimnice v Dla ka-
r u. Nemoci padli za oběť již dva Evropané. Dae 10.t.
m. nabylo opět platnosti opatření, týkající se Karanteny
proti Dakaru
#10
alto_textblock
#10
Školská hlídka.
Kde se má katecheta podpisovat
na propouštěcím vysvědčení žáků a žákyň
obecných škol? Již staré latinské pořekadlo
z tak zvané »staré školy« praví: »Dicit magister
clero: Semper inimiens tuus ero.« A tím více po-
znává se pravda tato za našich dnů, kde učitelstvo
nejen vymaněno jest z tak zvaného »podruží kněž-
ského«, nýbrž samo by rádo do jakéhosi podruží do-
stalo nejen samostatné a výpomocné duchovenstvo
správy duchovní, nýbrž i katechety. Důkazem toho
jest i podpis katechety na vysvědčení propouštěcím.
Až do začátku nynějšího školního roku podpisoval
takováto vysvědčení (vedle pečeti) správce školy
v levo, třídní učitel pak v pravo a uprostřed kate-
cheta. Ale počátkem letošního roku školního vydány
byly c. k. zemskou školní radou nové tiskopisy dot-
čených vysvědčení, na nichž jest nadpis: »Podpisy
učitelů«, kterého tam dříve nebývalo. Na základě
toho žádal řídící učitel F. S. v M. V., aby kate-
cheta J. N. podpisoval se pod třídního učitele resp.
učitelku. Dotčený katecheta J. N. přihlížeje k tomu,
že často jest třídním učitelem i podučitel nezkoušený
anebo učitelka, a že to přece jest jenom jakási de-
gradace, kdyby pod nimi on podepsán býti měl, ač
má vyšší studia a zkoušky odbyté, nechtěl vyhověti
nařízení řídícího učitele, který — aby se katecheta
uprostřed vysvědčení podpisovati nemohl — tam při-
tiskoval pečeť. Řídící učitel udal také věc c. k. okr.
školní radě v T., které vynesením ze dne 25. března
1900, č. 693 nařídila katechetovi, aby vysvědčení
podepsal bez dalšího odkladu, nemá-li jiné příčiny
k odepření podpisu svého, »anebo prokázal,
že má učitel náboženství vykázáno
zvláštní místo pro podpis svůj na
vysvědčeních propouštějících, po pří-
padě prvé místo mezi učiteli.« Na to
dotčený katecheta žádal bisk. konsistoř v Č. B., aby
spor jeho rozhodla. Proto obrátila se táže konsistoř
přípisem k c. k. zemské školní radě a odůvodnivši
žádost svou, naléhala na to, aby se katecheta podpi-
soval na dotčených vysvědčeních jako dříve i nadále
uprostřed. C. k. zemská školní rada zaslala jí potom
v opise vynesení své ze dne 22. května 1900, čís.
15.257 dané k c. k. okres. školní radě v T., v němž
takto rozhodla: »Zároveň dáváme c. k.
okresní školní radě na vědomí, že
není překážky, aby katecheta jako