#1
alto_textblock
#1
Číslo 55.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, dne 26. února 1900.
#4
alto_textblock
#4
Ročník IV.
#5
alto_textblock
#5
Rodakco, administrace
oxpedice:
Praha, Pštroseova ulice,
číslo 200—II.
Nefrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
Eozapečetěné reklamace
jsou porta prosty
Inserty účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody.
Vycházejí donně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vřdy po dvanácté ho-
dině polední.
Jednotlivé číslo xa 8 h.
Telefon redakcs č. 1i.
#7
alto_textblock
#7
ULILKt
#9
alto_textblock
#9
Předplatné pro
Prakv
s donáškou do
domu-
měsíčně . . . ..
2.80
čtvrtletně . ..
K 8.40
celoročně . . ..
K 33.60
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně . . . ..
3.—
čtvrtletně . .. K 9.—
celoročně. ... K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Hěmecka a Srbska:
čtvrtletně ... K 12.—
celoročně. ... K 48.—
Do Ameriky, Francie.
Švýcarska, Italie, Bel-
e, Anglie a Ruska:
čtvrtletně . .. K 13.26
celoročně . .. K 52.89
Telefon redakce č. 1126.
#10
alto_textblock
#10
Slunce vychází v 6 hodin 52 minuty ráno.
Slunce zapadá v 5 hodin 35 minut odpol.
#11
alto_textblock
#11
Pondělí:
S v. Alexandr, b.
#12
alto_textblock
#12
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně
u sv. Kajetána od 25. února až do 1. března.
#13
alto_textblock
#13
Národohospodářské poměry v Istrii.
#14
alto_textblock
#14
L + 8. Zádružní idea zajisté není žádnému
národu tak dobře známou a příbuznou jako Slo-
vincům a Chorvatům přebývajícím na jihu naší
monarchie.
Zvláště u posledních t. j. Chorvatů se zá-
druhy déle zachovaly nežli u Šlovinců. Pohleďme
dnes na Istrii, zvláště na střední a dolní, kde se
usídlili Chorvati.
Přesídlivše v tyto kraje bezpochyby si zá-
družní život neuspořádali tak dobře, jaký byl v je-
jich původní vlasti, ale něco přece jen zůstalo,
o čemž svědčí ještě nyní některé — ač velmi
řídké — rodiny, ve kterých si více rodů nerozdě-
lilo jmění svých předků, nýbrž společně žili pod
vůdcovstvím nejstaršího muže — někdy též ženy.
V takových rodinách bylo více manželských párů,
které si spojenými silami opatřovaly každodenní
chléb a obyčejně se jim dobře vedlo.
Toto zřízení ovšem časem se rozpadlo, jedno-
tliví členové rodiny postavili se na vlastní nohy
rozdělili jmění — a z jedné rodiny povstaly celé
vsi. Proto mají v Istrii mnohé veliké vsi skoro
pouze jedno jméno jako příjmení.
Tím ovšem obyvatelé domohli se opravdu svo-
body, ale upadli do většího nebezpečenství. Dílem
neschopnost v hospodářství, hlavně však nevědo-
most přivedla je mimo všecko nadání v odvislost
od jiných živlů, které byli v Istrii již tu a tam
dříve usazeni — anebo se teprve usazovali. Myslím
tu na italský národ, který zpozorovav nesnáze a
dobrou povahu Chorvatovu — přiblížil se k němu
jako řemeslník, obchodník atd. a znenáhla si ho
získal pro sebe hmotně i duševně. Takoví přistě-
hovalci se poměrně rychle vzmohli, poněvadž byli
vzdělanější, majíce více světové zkušenosti, strhli
na sebe celý obchod a neobyčejně rychle zbohatli.
Dle přísloví, že »exempla trahunt« nápodobili je
též Chorvati, ale klamný lesk italské kultury je
brzy odcizil svému národu a vehnal je do náručí
italského živlu. Usadili se obyčejně ve větších mě-
stech, majících výhodnou krajinskou polohu Ob-
chod a řemeslo bylo jejich hlavním zaměstnáním,
— a chorvatský rolník, jenž se zanášel jen země-
dělstvím, stal se úplně od nich odvislým.
Potřeboval-li peníze, musil jíti k nim, chtěl-li
něco prodati nebo koupiti, musil zase jíti k ital-
skému anebo zitalisovanému obchodníku — a ko-
nec konců byl, že pod cenou prodával, hrozně
draho kupoval — a ohromné úroky platil. Na-
stala-li neúroda, byl chorvatský rolník pravým
otrokem těchto vydřiduchů. Hlad jej mnohdy při-
nutil, že musil za trochu obilí zastaviti celé kusy
polí. Ty byly obyčejně ztraceny, lichvář již našel
nějakou záminku, pod kterou dal pozemky na své
jméno připsati. Tím způsobem stali se tito »dobro-
dincové« lidu velkostatkáři. Úroky byly v Istrii
do nejnovější doby vysoké — 10 proc. bylo nej-
méně, 100proc bylo velmi zhusta. Mimo to byl
však dlužník ještě přinucen každého roku darovati
svému věřiteli z jara jehně, na podzim krocana atd.
takže lichvář s protředním jměním velkopansky žil
a úroky pravidelně kapitalisoval. Tomu se sice
těžko věří, ale faktum to jest přece.
Před několika lety zemřel v Pazinu bohatý
obchodník, který si tím způsobem zahospodařil
pěkné jmění. Když byly volební zápasy v posled-
ních letech nejprudší, přemlouvali prý synové to-
hoto muže, aby bez milosrdenství vymohl dluhy a
tak zničil rolníky, kteří nedali hlasů Italům. Avšak
tento muž byl opatrným. Uspořádal jednoho dne
velikou hostinu, která by byla stála dle účtů samých
synů 45 zl. A mezi hostinou řekl prý otec: »Po-
dívejte se, děti, to jsou samé dary mimo hovězí
maso. Všechno to přinášejí rolníci více nebo méně
každý den. Kdybych jim úvěr vypověděl, vše to
by odpadlo!« Není-li to snad všechno pravda,
významným jest to přece. — Faktum též jest, že
dotyčný obchodník nechal peníze u lidí, ač nehla-
sovali pro italskou stranu. Takových případů bylo
v Istrii ještě více — a jsou ještě dnes. Když byl
před několika roky založen v Porešu zemský úvěrní
#15
alto_textblock
#15
ústav, vypůjčili si mnozí italští velkostatkáři pe-
níze na nízké úroky, aby je mohli po té půjčovati
s velikým ziskem. O tom svého času psala též
pražská »Politik«.
Takovou byla nedávná minulost chorvatského
rolníka v Istrii. Příčina klesání národohospodář-
ského blahobytu byl nedostatek vzdělání a uvědo-
mění. Chorvatských škol nebylo, lid jen platil,
pracoval a trpěl — a právě proto stal se apathi-
ckým, že se ani o dluh nestaral. Většina též ani
nevěděla, mnoho li jest dlužna. Přivedl-li dlužník
plodiny na účet, vzal je věřitel často bez vyjedná-
vání, při kupování zapisovali cenu jen věřitelé,
aniž by ji pověděli. Žádal-li dlužník od lichváře
účet — odpověděl tento: »Zaplatíš všechno? Ne-li
nemusíš toho věděti!« Tyto hrozné poměry pod-
porovala a protežovala známá politická strana,
která tím způsobem chtěla zavésti italský koloni-
sační systém a tak připravili zemi pro sousední
zámořské království.
V nejnovější době se poměry poněkud zlep-
šily. Raiffeisenovy záložny jsou pro isterské oby-
vatelstvo pravým dobrodiním, jež činí vskutku
#16
alto_textblock
#16
divy.
#17
alto_textblock
#17
Zprávy politické.
#18
alto_textblock
#18
V Praze, 26. února.
#19
alto_textblock
#19
K situacl. Z Vídně se oznamuje, že ve
vážných tamních politických kruzích převládá
domnění, že také všecky nynější snahy, usilující
o dělnost parlamentu jsou a zůstanou marny. Před-
seda ministerstva šl. dr. Körber odjel prý do Pešti
nejen proto, aby podal mocnáři zprávu o průběhu
vyrovnávacích konferencí a obou schůzí poslanecké
sněmovny, nýbrž také za tím účelem, aby předložil
císaři usnesení, kteráž učiněna byla v poslední mi-
nisterské radě. Usnesení ta vyplynula prý z pře-
svědčení, že parlament nebude ani tentokráte děl-
ným, takže nezbude asi, nežli jej rozpustiti. A sice
bude prý za všech okolností rozpuštěn již příští
týden a jazykový spor bude prý hned na to roz-
luštěn od vlády již vypracovaným jazykovým zá-
konem, kterýž by vydán byl na základě § 14. Po
nových volbách bylo by prý možno, shledati v par-
lamentě z umírněných živlů všech stran sestávající
většinu, kteráž by uschopnila parlament ku plodné
práci.
Zatím nenastanou v pracovním programu, kte-
rýž ustanoven poslanecké sněmovně pro tento tý-
den, žádné změny. Schůze její vyplněny budou de-
batou o pilných návrzích a dělnické stávce v uhel-
ných pánvích. Všeobecně očekává se, že vláda za-
sáhne ještě jednou do debaty. Nejspíše slova uchopí
se sám předseda ministerstva, aby otupil poněkud
ostří, jaké bylo lze spatřovati v řeči ministra orby
barona Giovanelliho. Pokud se týče sněmovny
panské, vyřídí, bude-li jen trochu to možno, před-
lohu o kontingentu branců ještě ve své, na den
6. března položené schůzi.
Rakouští ministří v Pešti. Císař přijal
včera v Pešti přísahu nově jmenovaného guver-
néra rakousko-uherského banku dra. ryt. Biliň-
ského, při čemž intervenovali finanční ministři
obou polovin říše, ryt. Böhm- Bawerk a šl.
Lukacs. Přísežnou formulku předčítal ministe-
riální rada dr. Gruber. Hned na to vzat byl od
Jeho Veličenstva do přísahy nově jmenovaný mo-
ravský místodržitel hr. Zierotin, při čemž in-
tervenovali předseda ministerstva šl. Körbera
dvorní maršálek hr. Ludvík Apponyi. Dr. ryt.
Biliňski a hr. Zierotin měli pak u císaře slyšení.
Ale daleko důležitější bylo soukromé slyšení,
kteréž měl u císaře dopoledne předseda minister-
stva šl. Körber, kteréž trvalo celou hodinu.
Později měl. šl. Körber poradu s předsedou uher-
ského ministerstva Kolomanem Széllem, co za-
tím finanční ministr Böhm- Bawerk měl delší
rozmluvu se svým uherským kollegou Lukacsem.
V politických pešťských kruzích převládá domnění,
že tentokráte vedeno nebylo mezi ministry žádné
věcné jednání, a sice proto, že poměry rakouské
sněmovny poslanecké jsou dosud nevyjasněny.
#20
alto_textblock
#20
Ministr zahraničních záležitostí hrabě
Goluchowski, přijel v průvodu odborového rady
Meraye včera večer do Pešti.
Pouliční demonstrace ve Vídni. Včera
dopoledne konáno bylo v Ronachrově dvoraně ve
Vídni veliké shromáždění lidu, kteréž protestovalo
proti provedení nového obecního řádu. Po schůzi
shromáždilo se asi 5000 osob, hlásících se ku
straně soc. demokratické, na Okružní třídě, na
kteréž uspořádaly demonstrační promenádu, proná-
šely rozličné hanlivé výkřiky a zpívali dělnické
písně. Stráž posléze rozptýlila demonstranty a ne-
nedovolila jim, táhnouti na náměstí Františkovo.
Jen malé skupině podařilo se, přitáhnouti až před
radnici a provolávati tam opět a opět: »Fí!« a
»Hanba!« Konečně byla také tato skupina od
stráže rozehnána. Celkem bylo zatčeno 40 osob,
kteréž však většinou byly opět na svobodu pro-
puštěny.
#21
alto_textblock
#21
Telegramy.
#22
alto_textblock
#22
Z Pešti, 25. února. (T. k.) Císař přítomen
byl dnes o 7. hod. ranní ve dvorním hradě tiché
mši sv. O 6. hodině večerní byla u Jeho Velič.
tabule. Zítra udíleti bude panovník všeobecné
audience. — Arcivévoda František Salvator a arci-
vévodkyně Marie Valerie odjedou ve středu ráno,
císař ve středu večer do Vídně.
Z Plovdiva, 24. února. (T. k.) Podle zpráv
z Cařihradu byl státní rada Ismail Kemal bey pro-
puštěn opětně na svobodu. Také jiné osoby byly
po výslechu propuštěny. Za to však zatčeno bylo
několik nových osob.
Z Petrohradu, 25. února. (T. k.) Usilujíce
o rozkvět obchodních zájmů mezi Francií a Ru-
skem jakož též o ochranu ruských zájmů, ruské
banky se usnesly, že ve spolku s ruským kupe-
ctvem založí první obchodní komoru v Paříži. Po-
něvadž toto národní zřízení jest určeno k tomu,
aby sloužilo ruskému obchodu, převzal ruský vele-
vyslanec v Paříži, kníže Urasov, čestné před-
sednictví komory, jež bude založena.
z Petrohradu, 25. února. (T. k.) Jak se
dovídá ruská telegrafická agentura, určeno jest
oněch 500.000 liber šterlingů, kteréž uložilo ruské
finanční ministerstvo v anglickém banku v Lon-
dýně, na umoření anglicko-perské výpůjčky a ni-
koliv, jak bylo oznámeno z Londýna, k zakoupení
mincí.
Z Londýna, 26. února. (T. k.) Oficielně
se oznamuje, že nyní byly dány rozkazy ku pří-
padné cestě královny do Bordighery. Konečné
rozhodnutí nemůže však zatím výti učiněno (nebot
se pořád ještě neví, jak to v jižní Africe do-
padne. Red.)
Z Cařihradu, 24. února. (T. k.) V Prizrenu
a vůkolí panuje znepokojící, tamním muftim udr-
žované hnutí. Následkem toho vypukla mezi srb-
ským obyvatelstvem panika. Náčelník albánský
Sulejman paša vytáhl s 1000 Albánci do Lipljanu,
aby pozdravil 2000 Albáncův, přicházejících
z Prizrenu. Vali z Kosova přibyl za příčinou udr-
žení pořádku do Ferizwaje. Do Skopje vyslaná ko-
mise má za účel, vyšetřiti stížnosti, jež vzneslo
obyvatelstvo na předsodu municipality Desterdana
a jiné funkcionáře.
Z Cařihradu, 24. února. (T. k.) Pro lodi,
přijíždějící sem z Adenu, nařízena jest devítidenní
karanténa.
Z Cařihradu, 25. února. (T. k.) Tři velevy-
slanectva protestovala proti zamýšlenému zákonu,
týkajícímu se koncessí k dolování, dokazujíce, že
odporuje reglementu o udělování koncessí k dolo-
vání a pak i smlouvám. Ostatní vyslanectva při-
pojí se k tomuto kroku.
Z Kahýry, 24. února. (Reuter.) Na základě
šetření, které zavedeno bylo v Omdurmanu o pří-
padech neposlušnosti, vyskytnuvších se u dvou
praporů sudanských, bylo pět domorodých egypt-
ských důstojníků propuštěno. Propuštění byli pak
dopraveni do Kahýry jako zajatci.