ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 360de750-66ef-11dc-8117-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 6
#1 alto_textblock #1
Císař propůjčil sestře Žofi Heggli. ové, představené kláštera sester sv Kříže ve Stříbře a učitelce na tamější dívčí obecné a měšťanské škole medaili Alžbětinu. Z Vídně, 2. července. (C.-B.) Před- seda ministerstva, jako správce ministerstva vnitra, jmenoval učitele na státní řemeslnické škole v Děčíně, Karla Wildta, inženýrem ve státní stavební službě v Solnohradě. Z Bernu, 1. července. (C.-B.) Přím spojení železničnímezi Bernem a Neuenburgem bylo dnes otevřeno. Z Petrohradu, 1. července. (C.-B.) Německá vojenská deputace opustila již Pe- trohrad. Z Paříže, 1. července. (C.-B.) Při po- radě o dodatečném úvěru 80 millionů franků na úhradu výloh výpravy čínské pro- testoval socialistický poslanec Som ba proti tomu, že byla válka zahájena bez svo- lení parlamentu a vyslovil obavu, že v Číně dojde k novým zápletkám. Dále vytýkal missionářům přehmaty, jichž se dopustilia líčil barbarské chování se evropských vojsk. Ministr zahraničních záležitostí D el- cassé prohlásil, že vláda francouzská válku nezačala, nýbrž Čína vražděním cizinců. Ministr námořnictví Lanessan pravil, že vojsko se nedopustilo žádných ukrutností. Staly-li se nějaké násilnosti, byly to jen oje- dinělé případy. Vojáci bojovali prý sice sta- tečně, ale nedopouštěli se ukrutností. Poslanec Cochin táže se, co Francie nyní v Číně učiní? Ministr zahraničních zá- ležitostí Delcassé odpovídá: My zu- staneme, jako ostatní moci, na cestě k Pekinu. Posl. Sembat žádá, aby provedeno bylo vyšetřování ve příčině činů, jež se výpravnímu vojsku za vinu kladou. Ministerský předseda W al- deck - Rousseau odporuje tomuto přání, ale Sembat na něm trvá. Poslanec Viviani navrhuje snížení úvěru o 1000 franků na označení stanoviska, že Francie missionářů na dále chrániti nebude. Mini- sterský předseda Waldeck-Rousse au odporuje tomuto návrhu a prohlašuje, že vlada nesmí Francii oslabiti na místě, kteréž jí zabezpečuje přednost. Vivianův návrh zamítá se 425 hlasy proti 109 a Sembatova žádost zamítá se 428 hlasy proti 107. Na to přijímá se osnova 474 hlasy proti 71. Schůze potom skončena. Z Berlína, 1. července. (C.-B.) »Wol. fova kancelář« oznamuje z Pekina ze dne 28. června: Cizí vyslancové schválili ve vče- rejší schůzi osnovu provolání, kterýmž čínské úřady obyvatelstvo upokojiti se snaží ohledně odchodu cizích vojsk a návratu vojska čín- ského. Z Londýna, 1. července. (C. - B.) V dolní sněmovně odpověděl na příslušný dotaz ministr osad Chamberlain, že vláda dosud neučinila rozhodnutí stran bu- doucnosti dynamitového monopolu ani ve příčině přesného stanovení výše daně z vý- těžku ze zlatých dolů. Z Londýna, 1. července. (C.-B.) Horní sněmovna usnesla se, aby líčení proti earlu of Russellovi pro dvojženství konalo se dne 18. července.
#2 alto_textblock #2
Válka jihoafrická. Z Londýna, 1. července. (C.-B.) Dle de- peše lorda Kitchenera bylo ode dne 24. června v bojích s oddíly anglického vojska 74 Burů zabito, 60 raněno a 160 zajato; 136 Burů se vzdalo. Dále bylo ukořistěno 15.800 patron a 304 vozy. Z Kapského města, 1. července. (C.-B.) »Cape Times« úznamují, že Fouché vnikl do obvodů macelearského a eliotského. kde je dosud mnoho koní, poněvadž v obvodech těch neplatí válečné právo. Evropští farmáři ozbrojili se nyní k obraně území toho.
#3 alto_textblock #3
Francouzskočeské sbratření v Praze zpečetěné stává se tedy motivem, na který ozývají se ze všech úhlů světa nejrůznější variace jako zna- mení velikého dojmu, všestranně z Prahy vy cházejícího. Hned po prvních akkordech hymnu nad- šené lásky, mezi národy francouzským a slovan- ským vyměňovaného, přihlásila se také k slovu záštiplnými zvuky ošklivá píseň závistného zášt domácích i zahraničních nepřátel našich i Fran- couzů samotných. Nebýti současně jízdy fran- couzských automobilistů z Paříže do Berlína,
#4 alto_textblock #4
při čemž došlo k oslavám francouzských hostí. k ovacím, jichž se zúčastnili i členové pruské vlády oficiálními řečmi, dopadalo by německé štvaní proti Praze mnohem bezohledněji, ale ohled na francouzské hosty, jež sami v Berlíně přijímají, ukládá Němcům značně nepohodlnou reservu. Těžko spílati marseillce a provolávání »Vive la France!«, když tytéž zvuky ozývají se sou- časně i v Praze i — v Berlíně. Pražská »Bo- hemia«, aby přes to vše mohla svému šlechet- nému nitru uleviti a od sebe dáti přiměřenou dávku zloby, s jakou vždy bývá pohotově, kdy- koli je v Praze český a dokonce slovanský ná- rodní svátek, uvolňuje si dnes v úvodním článku »differencováním« obou návštěvných zá- jezdů francouzských, do Prahy a do Berlína. Návštěva francouzských automobilistů v Berlíně jest prý vedena duchem příbuznosti kultur ně- mecké a francouzské, duchem míru, i jest mož- nou jedině v době, v níž řeč smířlivosti udává ton. Strašidlo odvety, kteréž strašilo neustále ve francouzských hlavách, prý v posledních le- tech ponenáhlu vymizelo i bylo nejnověji p ře- jeto kolesy automobilů, jež v počtu sta silni- cemi německými ujížděly. Takto prý myšlenka míru v Evropě nabyla půdy. Jinak tomu jest v Praze. To prý není myšlenka všeobecného míru a není prý to její poselství, jež přivedlo francouz- ské hosty do Prahy. Starosta pařížský, jenž vý- pravy se zúčastnil, dodává prý jí oficiální po- vahy — zdánlivě — jak »Bohemia« dí, nebo na vlastní pěsť tváří se býti zástupcem celé Francie, tak jako starosta pražský v německé větě oslovení k císaři neprávem přivlastnil si zastupitelství celých Čech. Ani celá Paříž ani celá Francie nepřísahala prý na nacionalistický program pařížského zastupitelstva i jedná prý se o sbratření mezi Francouzy a Čechy, jehož hrot namířen jest proti nenáviděnému Němectvu. Kam všechny ty »obrněné fráse«, pronešenév Praze francouzsky, česky a v jazycích slovan- ských, metány, lze prý snadno uhodnouti, být prý ani Němectvo nebylo označeno způsobem nedvojsmyslným jako terč těchto výstřelů. Na štěstí však se osudové národů nerozhodují při sokolských slavnostech . .. Tážeme se po tomto zkoumání obou fran- couzských návštěv, pražské i berlínské, o které že míní hlasatel pražských Němců, že jest upřím- nějším projevem galské duše a srdce francouz- ského? Kdo je oprávněnějším mluvčím skutečných citů francouzských, zda representanti automobi- listického klubu pařížského, přijíždějící do Ber- tína na vehiklech z Rothschildových továren, nenáviděných v Paříži již z doby, kdy jeden z prvních automobilů dovážel Emila Zolu k jeho drevfusovskému procesu, či deputace městské rady pařížské se starostou v čele a družinou předních žurnalistů a politiků, hovořících k nám plamenným slovem, jehož pouhý zvuk, vzno a spád svědčí, že jest při něm celé srdce mluvčích !? Jest možno, aby se nebyla v myslích oněch Francouzů, kteří na rychloletých svých strojích přejížděli rýnské mosty, v témž okamžiku vyno- řila krvavě rudá vzpomínka na neštěstí, způso- bené národu francouzskému národem německým Jest možno, aby krvavý fantom, který od té chvíle provázel hosty francouzské, nebyl při nich stál v Berlíně, když pruský ministr obchodu k nim promlouval o společných obchodních zá- jmech obou zemí? Marné veškeré lásky snažení, jízda, ze které si Francouzi přivezou náplasť na svou ránu z Berlína, bude zcela jinak vypadat . .. Dovozují-li pak listy německé z pražských projevů v těchto dnech důsledek, že všechno smiřování s Čechy, objímajícími se s francouz- skými »Deutschfeindy« (»Grazer Tagblatt«) jest nicotné a vítají-li s povděkem, že vláda upu- stila od svých pokusů sblížení mezi Čechy Němci, jest možno dovozovati, že projevy ber- línské jsou důkazem přátelství mezi francouz- ským národem a Němci? »Dresdener Nachrich- ten« posmívají se berlínským událostem jakožto hře neupřímné a bez přetvářky přiznávají, že nikoliv do Berlína, ale do Prahy vedly Fran- couze upřímné sympathie. Zatím co »Bohemia« dovozuje, že se v Berlíně upevňuje evropský mír — list drá- žďanský sleduje z pražských slavných dnů zá- věrky, které jsou tragickým odhalením celé dě- jinné bídy, položené mezi Francií a Německem. »Dresdener Nachrichten« neostýchají se odhaliti německou duši v její nahotě, uvažujíť o případu střetnuti se obou alliančních skupin evropských
#5 alto_textblock #5
a o možnostech chovánt se Čechů v takových dobách způsobem a slovy, jež z příčin tiskových nelze u nás opakovati. To jest skutečné a ne- zhladitelné mínění německé, kteréž nedá se přejeti žádnými sty automobilů, byť by se pod ně vrhali Němci jako indičtí fanatikové pod vůz bohyně lásky .. Také dnešní liberecká »Deutsche Volks- zeitung« přičiňuje nelíčenou poznámku ve svém úvodníku (»Slavnosti sbratření«) k berlínským slavnostem, řkouc: »Nechť jest i přáním mno- hých, aby válečná sekera mezi Francií a Ně- meckem konečně byla zahrabána, přece nesmíme býti tak naivními, abychom se domnívali, že francouzská závodní jízda svým pustým, obchod a životy lidské ohrožujícím uháněním může přivoditi politické důsledky a úplně udusiti od- vetné myšlenky francouzského národa . . . Hlu- boko v duši každého Francouze odpočívá my- šlenka odvety
#6 alto_textblock #6
Denní zprávy. — Déroulěde. Místopředseda »Ligy pa- triotů«, chefredaktor žurnalu »Le Drapeau« p. G alli a ředitel žurnálů »La Patrie« a »La Presse«, pan Emil Massard, vylíčili své dojmy pražské v nadšeném telegramu, který zaslali svému příteli, velikému vlastenci francouzskému Paul Déroulědo vi, žijícímu ve vyhnanství v San Sebastianu. Tribun a básník francouzského lidu vlaste- neckého, Déroulěde odpověděl touto de- peší, včera v noci došlou: »Děkuji, že jste Francouze, žijícího mimo vlasť, připojili ke svým radostem vlasteneckým. Moje srdcea má myšlenka letí k Vám, aby s Vámi zdravily velkomyslný národ český a jeho statečné So- koly, jejichž vroucí a věrné sympatie pro mou vlast znám již dlouho. Na zdar! Na zdarl Pavel Déroulde, president »Ligy pa- triotů«, S. Sebastien. — Deputace municipální rady paříž- ské uctila památku zesnulých předních mužů českych. Dnes po 9. hod. dop. delegace pa- řížské municipální rady v čele s p. Daussetem položila věnec k pomníkům Jungmanna, Karla IV. a na pamětní desku Fr. Palackého. Věnce z drahocenných květin zhotovil květinářský velko- závod p. Dittrichův na Ferdinandově třídě. K po- mníku Karla IV. na Křižovnickém náměstí po- ložili francouzšti hosté věnec z červených růží a lilií. Na červeno-bílých stuhách nalezá se nápis zlatými písmenami »Au pěre de la patrie Charles IV., roi de Bohéme. La delégation de la ville de Paris.« Na desku historiografa Fr. Pa- lackého pověšen palmový a vavřínový věnec s kyticí červených a bílých růží. Na červeno- bílých stuhách zlatými písmenami proveden je nápis »Au grand historien du Royaume de Bo- héme Frangois Palacký. La delégation de l ville de Paris.« Na úpatí pomníku Josefa Jung- manna na Jungmannově náměstí položena ky- tice z palem a vavřínu s kyticí konvalinek. Na trikoloře nalezá se věnování »A Joseph Jung- mann, grand patriote Tchěque. La delégation de la ville de Paris.« — Také gymnasté fran- couzští uctili památku Fügnera a Tyrše tím, že k obelisku nad jejich hrobem na Olšanském hřbitově položili věnec s kyticí červeno-bílou a na stuhách s nápisem »Hommage aux Fon- dateurs du Sokol Tyrš et Fügner. La delégation des gymnastes Fran gais. Prague 2. Julliet 1901.« — Německý tisk, jenž v prvních oka- mžicích byl velikolepostí sokolských dnů poně- kud zaražen, již rozvazuje: doma i za hrani- cemi. Tenor všech těch láskyplných, vlídných hlasů je, že všechno to rusko-francouzsko-polsko- české nadšení nemá jiného podkladu, než ne- zkrotnou zášť proti Němcům. Přátelé naší se mýlí. Slovanští národové nejsou stvořeni pro nenávist a zášť a o Francouzích dá se to říci nejméně. Právě v povahách těchto národů, kteří přirozeným postupem věcí se sbližují, není živlů tvrdých, urputných a zlých, z nichž by mohla živiti se zášť a nenávist. O lásce nelze tu ovšem také mluviti, poněvadž líčiti tu naproti Němcům, bylo by se strany všech právě jmenovaných ná- rodů nepravdou a pokrytectvím. Měl-li by ale kdo o příčině nevlídného poměru téměř všech národů evropských k Němcům přemýšleti, jsou to Němci sami v první řadě. Oni sami jsou to, kteří kují na článcích řetězu, jenž všechny ostatní národy pojí ve svazek proti nim. Tak se věci mají. A domnívají-li se Němci, že vyjíždkou automobilistů francouzských do Berlína změnila se francouzská nenávist oproti Němcům v úctu k nim, je to naivnost, která jedině tomu nasvědčuje, jakou Němci fran-