Str. 430.

HOSPODÁŘSKÝ LIST

Ročník XXVI.

bokem. Obyčejné upevňování zmíněného ko- lečka klínem jest nejvýš nepraktické a od- poručuje se jedině umístnění dle systému Kováříkova. Ku každé plečce dodává se také hrobkovač. Plečky váží 30 kg a cena 19 zl. — 38 korun. Hořejší firma zhotovila těchto pleček již as 6000 kusů.

Něco o chroustu. Píše P. V. Kredba v Žižkově. Pakměř rok co rok ze všech krajů naší vlasti dochází stížnosti o škodách chrou- sty způsobených. Studené počasí květ- nové sice mnoho chroustů zhubí, avšak škůdců těch zbyde ještě dost a jest nutno jim nej- větší pozornost věnovati a všemožně je hubiti. Poukažme dnes na život škůdce tohoto. U nás objevuje se chroust obyčejně v květnu, ve vyšších polohách až i v červenci. Na pohled je chroust neviňátko, ale dílo jeho je hrozné, každý je zná ze zkušenosti; krásné dubiny, ovocné stromy, vinnou révu a mnoho jiných stromů a keřů ožere do hola.

Obr. 136. Kovaříkova

tyto potřebují k úplnému vývinu v chrousta 3 -4 let, v teplejších krajinách jen 2 léta. Pokud jsou ponravy malé, žijí pohromadě, pak se ale rozlezou. Na zimu zavrtají se až 1 m hluboko do země i hlouběji, kde tráví zimní spánek; teplý déšť a do země vnika- jící paprsky sluneční je probudí k zhoub- nému řemeslu. Po několikerém svlékání za- přede se ponrava v červenci a srpnu v důlku v zemi, jejž dříve svými výkaly pěkně vy- hladila, aby se v říjnu a listopadu v brouka (chrousta) proměnila. Chroust tento je z po- čátku bílý a měkký, během času pak ztvrdne a vylézá z kolébky, často až 1 1/2 m hlu- boké, na zlaté boží slunko. Je dokázáno, že samička chroustí pravi- delně ukládá vajíčka na ta místa, kde byla její kolébka, kde se tedy zlíhla, a z toho jde na jevo, jak nutné je sbírání chroustů v té které obci, poněvadž se tam z pravidla za 4 leta objeví zase v množství daleko větším. Přirozenými pomocníky v boji proti chrou-

pateatní plečka řepní.

upotřebiti. Mohou se krmiti drůbeži i vepři, byvše dříve parou usmrceni; mohou se sušiti a na prášek umleti, prášek může se při- dávati do píce drůbeži, tak i vepřům. Z chrou- stů dá se též připraviti výtečný kompost. I olej dá se z chroustů vylisovati a upotřebí se ho ku výrobě mazadel, ku svícení atd. Také se z nich připravuje pěkná, hnědá barva. o

Nový vynález.

isticí mlátičky žentourové stávají se nepostrádatelnými nejen pro hospodáře menší, kteří si parní mlácení zaopatřiti nemo- hou, ale i pro ty, kteří by je potřebovati mohli, neboť zaráží velká režie, zvláště při drahém uhlí, Dosud však při žentourových mlátičkách čisticích shledávána největší vada v tom, že při nestejnoměrném chodu tahounů, kterému se zaprániti nedá, byla i rychlost čistícího zařízení nestejnoměrná a tím toto nikdy správně pracovati nemohlo. Specielní firma pro stavbu strojů obilí či- sticích (V. Zimy v Opočně) řízena zkuše- nostmi při čisticích mlýnkách nabylými, po více než 3letém bádání sestavila úplně nový samočinný regulator větru, který při své obdivuhodné jednoduchosti osvědčil největší citlivost, tak že při jakkoliv nestejném běhu mlátičky vítr stále stejnou sílou do sýt fouká. Samočinným regulatorem větru při žen- tourových čisticích mlátičkách podařilo se ve služby našeho rolnictva uvésti dávno již postrádaný přístroj, který mimo svého zna- menitého výkonu jest velice jednoduchý a nepoškoditelný. Sestáváť z pákového ústrojí, které při rychlejším chodu stroje přebytečný vítr ven vypouští, při tom ale žádnou tažní sílu nespotřebuje. Samočinný regulátor tento nechal si vynálezce patentovati. Přístroj ten nechá se ku každé soustavě mlátiček čisticích i parních lehce přidělati. Při čisticích mlátičkách zařídila fma Zimova ostatní ústrojí čisticí dle svých chválených čisticích mlýnků na obilí, tak že při použití regulatoru má čisticí mlátička lepší čistění než čisticí mlýnek, an při mlátičce nejde takové množství zrna stále po sýtech, jako u mlýnků a i sýta jsou zde větší. Noviny národohospodářské.

Skoro ještě horší než chroust je jeh larva neb ponrava, která na kořínkách plo- din způsobuje škodu ohromnou. Od nejútlej ších kořínků zeleniny hosp. plodin, obilí brambor, travin atd. až na prst tlusté ko řínky stromů ovocných ožerou larvy chroust- a zničí vše. Doposud nepodařilo se ani lidskému umění, ani přírodě přílišné roz máhání chroustů zameziti. Povodně na př. vyhuhí myši skoro zúplna. — chroustům však ani v nejmenším neškodí. Ba ani sebe silnější jarní mrazy jim ne- uškodí; zmrznou-li, jak se říká až na kost, oživnou po rozmrznutí zase a provádí zhoubné své řemeslo vesele dále. Chroust páří se v letě, když již byl la- bužnického života dost užil a za 24 hodin na to zavrtá se samička dle jakosti půdy až i 35 cm hluboko do země, aby zde va- jíčka, 30—40 do různých děr uložila. Mnohá samička potom ještě vyleze ze země, aby se ještě jedenkráte do syta nažrala, avšak většina samiček zůstává v zemi a pochází. Z vajíček líhnou se za 4— 6 neděl larvy a

stu jsou především užiteční ptáci. Ať se již kosu a špačkovi předhazuje cokoliv: co zhoubci chrousta a ponravy jsou neocenitelnými; vedle nich jest to rod drozdů, jimž chrousti jsou pochoutkou znamenitou. Kdo pečlivě pozoruje život v přírodě, ví, že i mnozí malí pěvci — čermáček, modráček, třaso- řitka — mnoho chroustů zničí, když ze země vylézají. Velkými zhoubci chroustů jsou také vrány, havrani a kavky, pak žluva a kukačka; vedle těchto pak pěnkavy a vrabci. Také lelek, čejka, sluka a všichni naši bahňáci jsou neunavnými zhoubci chrousta a jeho ponravy, vůbec všeho škodného hmyzu; i ho lub, jak divoký tak domácí, rád si pochutná na tučné chroustí ponravě. A jak naši drů- beži chutná chroust a jeho ponrava, ví každý. A což krtek, ježek: ti všichni zhubí chrou- stů a jich ponrav množství nesčetné, ba ani ten lišák vykrmeným chroustem neopovrhne. Ze všech zhoubců chrousta je však nejuži- tečnějším netopýr, proto ať jej každý chrání. Chrousti sbírají se nejlépe brzo ráno, za chladu a rosy a dají se různým způsobem

Clo na vývoz uhlí v Anglii, po výtce k úhradě nákladů válečných zaváděné vyvolalo, jak přirozeno, odpor obchodníků uhlím, kteří se snažili své zájmy zakrýti péčí o dělnictvo, jež prý tímto clem nejvíce bude poškozeno. Kancléř pokladu Hicks-Beach deputaci těžířů prostě odpověděl, že tyto obavy nesdílí a trval na tom, že toto clo stíhne cizí kupce, takže majitelé uhelných dolů nebudou moci snížení mzdy odůvodňovati clem z uhlí. Opakoval, že se pomýšlí na osvobození smluv na dodávky uhlí uzavřené hned před schválením zákona. Zavedení ela na uhlí v Auglii má velkého vlivu na trhy uhelné v Evropě i ve státech zámořských. V r. 1900 bylo v Anglii uhlí vytěženo 220 mil. tun, vývoz činil 46,108.000 (r. 1890 30,142.839) tun. Zavedené clo 1 šil. (= 1 K) na tunu vynese 46 mil. K, jež za- platí po výtce státy anglické uhlí spotřebující; v prvé řadě Francie, která spotřebovala roku 1900 8,637.000 tun, Německo 5.989.000 tun, Italie 5,345.000 tun, Švédsko a Norsko